6.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 237/46

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o dokončení bankovní unie

[COM(2017) 592 final]

(2018/C 237/08)

Zpravodaj:

Carlos TRIAS PINTÓ

Spoluzpravodaj:

Daniel MAREELS

Konzultace

Evropská komise, 17. 11. 2017

Právní základ

článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato ve specializované sekci

28. 2. 2018

Přijato na plenárním zasedání

14. 3. 2018

Plenární zasedání č.

533

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

180/3/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

 EHSV podporuje opatření přijatá od roku 2012, která rozhodující měrou přispěla k finanční stabilitě a prolomila bludný kruh mezi bankovními systémy a příslušnými státy.

1.2

 Vítá proto nový soubor opatření navržený Evropskou komisí za účelem dokončení hospodářské a měnové unie (HMU) a pokročení směrem k vytvoření optimální měnové zóny a požaduje také jeho provádění v praxi, aby bylo možné překonat nynější odmítavý postoj a postupným snižováním a sdílením finančních rizik co nejdříve dosáhnout větší jasnosti ohledně dokončení třetího pilíře bankovní unie. Dokončení bankovní unie – a unie kapitálových trhů – by totiž mělo umožnit plné zavedení finanční unie, která je jedním ze základních pilířů HMU.

1.3

 Konkrétně EHSV podporuje různé cíle navržené v zájmu posílení jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí, usnadnění postupného snižování finančních rizik a v konečném důsledku pak i vytvoření podmínek pro zavedení celoevropského systému pojištění vkladů, který kromě toho, že zaručí likviditu, může převzít ztráty a dokončit třetí pilíř bankovní unie.

1.4

 Aby se tak mohlo stát, bude nezbytné zároveň nadále vynakládat úsilí o sdílení a omezení rizik solventnosti a likvidity ve finančním sektoru. Výbor potvrzuje svůj dosavadní postoj v této věci, který formuloval ve svém stanovisku k návrhům ohledně evropského systému pojištění vkladů. Spolu s dalšími iniciativami v této oblasti by k prioritám měla zcela jistě i nadále patřit problematika úvěrů v selhání, vzhledem k tomu, že ekonomika opět roste.

1.5

 Vzhledem k tomu, že původní návrhy týkající se evropského systému pojištění vkladů nepřinesly po více než dvou letech dosud žádné výsledky, bylo by pravděpodobně vhodné zaujmout jiný přístup. Stávající sdělení nabízí prostor pro širší diskusi a odstupňovaný přístup k provádění evropského systému pojištění vkladů, který Výbor podporuje. Je důležité neztratit dynamiku v provádění bankovní unie a zohlednit závěry, k nimž se dospělo v průběhu jednání. Výbor považuje v každém případě za nezbytné, aby jak evropský systém pojištění vkladů, tak i relevantní opatření k minimalizaci rizik byly bezodkladně a skutečně současně používány a realizovány, a to v souladu s jasným a konkrétním harmonogramem.

1.6

 Výbor podporuje rozhodnutí poskytnout v první fázi pouze krytí likvidity, které by se postupem let zvyšovalo. Současně je třeba věnovat plnou pozornost vnitrostátním systémům pojištění vkladů odpovědným za krytí ztrát. Za účelem zajištění co nejméně problémového následného přechodu do druhé fáze a rovněž vzájemné důvěry považuje Výbor za důležité urychleně přijmout opatření k dalšímu maximálnímu zjednodušení vnitrostátních systémů. Rovněž je důležité zabývat se problémy z minulosti a morálním hazardem.

1.7

 Krytí ztrát bude doplněno v druhé fázi, přechod ale není automatický. Podle Výboru by navržené formální rozhodnutí mělo vycházet z co možná nejširšího základu, a proto se zdá vhodné, aby toto rozhodnutí nepřijímala pouze Komise, ale Komise spolu s Radou a Parlamentem.

1.8

 Postupné navyšování při krytí ztrát v rámci evropského systému pojištění vkladů je v zásadě správným postupem, ale mechanismy provádění tohoto systému si zasluhují, aby jim byla v dokumentech věnována větší pozornost.

1.9

 V obecnější rovině je celá řada bodů ve sdělení formulována velmi obecně, v důsledku čehož jsou návrhy „podmíněné“, což nepochybně skýtá prostor k další diskusi, ale někdy je to na úkor rozhodnosti. Řada důležitých aspektů byla navíc opomenuta nebo zmíněna jen letmo. Výbor žádá, aby bylo spolu s dalšími zainteresovanými stranami rychle dosaženo pokroku a návrhy byly formulovány konkrétněji. Kromě toho musí členské státy přijmout svou odpovědnost a pokračovat v práci na dříve přijatých opatřeních, především těch, jež se týkají systémů pojištění vkladů. To je nesmírně důležité zejména v souvislosti s vícefázovým přístupem stanoveným v předmětném sdělení.

1.10

 V souladu s cílem vytvořit celoevropský systém pojištění vkladů má zásadní význam okamžitá funkčnost Evropského měnového fondu, který je jakýmsi ochranným prostředkem jednotného mechanismu pro řešení krizí, neboť je věřitelem poslední instance. EHSV také velmi podporuje plánované funkce tohoto subjektu, který řeší tzv. asymetrické otřesy.

1.11

 Zkvalitnění a upevnění pilířů bankovní unie a uplatňování jednotného souboru pravidel musí být doprovázeno prováděním cílů udržitelného rozvoje pro rok 2030 ze strany finančního sektoru a pařížských závazků v oblasti změny klimatu, čímž se nastolí příznivější kapitálové požadavky na investice do zelené ekonomiky a různé dlouhodobé nekomplexní „inkluzivní úvěry“ (jako jsou hypoteční úvěry), a zejména na ty, jež se týkají energetické účinnosti, instalace solárních panelů atd.

1.12

 Podobě i finanční technologie a další finanční inovace (např. technologie blockchain a inteligentní smlouvy) představují novou výzvu k přijetí opatření k dokončení a oživení bankovní unie a ke zlepšení finančního a digitálního začleňování evropského občanství v souladu se strategickými cíli EU. Ve stávající formulaci cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 již finanční začleňování přispívá k naplňování 7 ze 17 cílů, zatímco digitální začleňování, které by jej mohlo v novém kontextu zajistit nebo ohrozit, výslovně nebo implicitně ovlivňuje téměř všechny.

1.13

 Jak již bylo uvedeno v různých stanoviscích, EHSV opakuje svůj závazek k zajištění rozmanitého finančního ekosystému, v jehož rámci existují velcí celoevropští hráči společně s malými a středními bankami či jinými nebankovními subjekty, které se spolehlivě zaměřují na financování reálné ekonomiky za rovných podmínek v prostředí značně omezeného systémového rizika. Rozmanitost, transparentnost a udržitelnost jsou nejlepšími protilátkami proti budoucím finančním krizím.

1.14

 Podle EHSV je nyní naprosto nezbytné motivovat k účasti ty země, které nejsou součástí eurozóny. Zároveň by všechny tři pilíře bankovní unie měly přispívat k posílení globální finanční struktury, zintenzivnění spolupráce na evropské a mezinárodní úrovni v rámci jejího regulačního rámce a předávání jejích zkušeností zejména třiceti mimoevropským zemím, jejichž referenční měnou je euro, včetně frankofonních zemí v Africe.

2.   Historie, souvislosti a shrnutí nového sdělení

2.1

 Velká recese, která začala před deseti lety, byla pro země eurozóny do větší či menší míry zkouškou pro euro a přinesla vysoké náklady. Rovněž následné záchranné finanční operace měly negativní dopad na úvěrové riziko státu.

2.2

 Bankovní unie byla ustanovena v roce 2012 s cílem vytvořit jednotný a integrovaný finanční systém pro účinné provádění měnové politiky, který v reakci na strukturální nedostatky nedokončené koncepce eura umožní přiměřené rozložení rizika mezi členské státy a obnovení důvěry v bankovní systém eurozóny. Díky pozitivním změnám v měnové politice Evropské centrální banky (ECB) a rozpočtových politikách členských států EU bylo dosaženo pokroku na cestě k vytvoření hospodářské a měnové unie (HMU). Nynější úkol spočívá v zavedení eura ve všech 27 členských státech EU a dokončení třetího pilíře bankovní unie.

2.3

 S ohledem na populistické hrozby a rostoucí riziko posunu směrem k nacionalismu především kvůli prohlubujícím se rozdílům způsobeným asymetrickými otřesy v eurozóně panuje obecná politická shoda ohledně nutnosti dotvořit finanční unii (bankovní unii a unii kapitálových trhů), aby bylo možné chránit finanční stabilitu a územní celistvost EU před „jedem“ nacionalismu, jak to nazval předseda Komise Jean-Claude Juncker.

2.4

 Další důležitá nová změna se týká finančních technologií (FinTech) a dalších inovací ve finanční infrastruktuře, které finančnímu dohledu dosud unikaly. Ve sdělení Komise ze září 2017 nazvaném „Prohloubení unie kapitálových trhů a finanční integrace v měnícím se prostředí díky lépe integrovanému dohledu“ se uvádí, že „příležitosti k inovacím ve finančním sektoru je třeba při vytváření finanční unie využít naplno, a stejně tak řešit nová rizika“. Na začátek roku 2018 byl ohlášen akční plán (1).

2.5

 Pokrok na cestě k vytvoření bankovní unie, jehož bylo dosaženo ustanovením regulačních, kontrolních a sankčních úkolů jednotného mechanismu dohledu (2) a jednotného mechanismu pro řešení krizí, které spolu s „jednotným souborem pravidel“ stanoveným v Plánu ustavení bankovní unie tvoří nejdůležitější milníky, se zmírnil v letech začínajícího hospodářského oživení, neboť partneři v eurozóně raději odmítli synergie plynoucí z finanční integrace, než aby sdíleli rizika.

2.6

 Máme tedy před sebou celou škálu prohlášení a návrhů, které sice zajistily pokrok, ale nevedly k omezení rizik a jejich rozložení. Spolunormotvůrci EU stále ještě neposkytli dostatečně konkrétní odpovědi na to, jak dokončit hospodářskou a měnovou unii, zejména pokud jde o soulad se směrnicí z roku 2014, později posílenou Radou v roce 2017 (3); návrh nařízení z listopadu 2015; částečný a další rozvoj unie kapitálových trhů; zahájení Akčního plánu finančních služeb pro spotřebitele z roku 2017; nová opatření k omezení úvěrů v selhání (4) atd.

2.7

 Výše uvedený návrh nařízení z roku 2015 stanovil postupné vytvoření evropského systému pojištění vkladů. V první fázi by se používal systém zajištění, poté by se přešlo k postupně sdílenému systému (soupojištění) a konečně v třetí fázi bychom v roce 2024 dospěli k tomu, že riziko by bylo plně kryto evropským systémem pojištění vkladů. Spolu s tímto návrhem Komise souběžně oznámila řadu opatření ke snížení rizika bankovní unie. Jednání však bohužel zatím nebyla úspěšná.

2.8

 Dále je potřeba se zaměřit i na vnitrostátní systémy pojištění vkladů, které by mohly pomoci vytvořit podmínky pro další kroky. Patří sem i skutečnost, že v zavádění pravidel podle směrnice o systémech pojištění vkladů stále existují mezi členskými státy některé důležité rozdíly a že je třeba zlepšit výměnu informací a nástroje na podporu koordinace mezi vnitrostátními systémy pojištění vkladů (5).

2.9

 Aby se odstranila patová situace, v níž se spolunormotvůrci nacházejí, zpřísňuje toto sdělení kritérium rekapitalizace z vnitřních zdrojů a navrhuje zaprvé zavést společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a zadruhé vytvořit ucelenější plán zavedení evropského systému pojištění vkladů, jenž by byl zahájen formou zajištění (nabízel by pouze pozvolné krytí likvidity, zatímco banky by přispívaly do společného fondu), přičemž v druhé fázi by se přešlo k soupojištění, u něhož by se mohla uplatňovat podmínka dostatečného omezení rizik týkajících se úvěrů v selhání (6). Za tímto účelem se navrhuje první dodatečné opatření ke snížení pravděpodobnosti platební neschopnosti podniků prostřednictvím postupů restrukturalizace a v rámci revize nařízení o jednotném mechanismu dohledu existují také snahy o včasné přijetí ustanovení týkajících se úvěrů v selhání. Ve sdělení Komise o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období zveřejněném v polovině roku 2017 se rovněž oznamují krátkodobá opatření k vytvoření sekundárního trhu s úvěry v selhání (7). V konečném důsledku to znamená, že musí být dosaženo dostatečného pokroku v otázce snižování rizik v bankovním sektoru.

2.10

 Druhé dodatečné opatření se týká diverzifikace bankami držených státních dluhopisů. Cenné papíry kryté státními dluhopisy mohou být v tomto ohledu přínosné a současně nabízet další záruky. V návaznosti na činnost Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) Komise zvažuje, že na začátku roku 2018 předloží legislativní návrh.

2.11

 Do jara 2019 by tudíž měla být zavedena všechna opatření pro sdílení rizik a mělo by být možné začít s fází provádění, přičemž výchozím bodem by měla být dohoda spolunormotvůrců ohledně základních prvků bankovního balíčku z listopadu 2016 a významný pokrok ohledně dalších opatření, po nichž by následovalo upřesnění stávajících kontrolních pravomocí s cílem zmírnit rizika spojená s úvěry v selhání a návrh na posuzování investičních podniků.

3.   Obecné připomínky

3.1

 Vzhledem k tomu, že ekonomiky zemí eurozóny opět rostou a roste i bankovní financování ekonomik, je načase posílit odolnost našeho finančního systému, aby se zajistilo, že případné finanční krize nezpůsobí další roztříštěnost trhu (8) a nepodrobí euro a evropskou integraci jako takovou další těžké zkoušce.

3.2

 Je proto nezbytné, aby byl vytvořen „zcela sdílený“ společný fond pojištění vkladů, a byla tak dokončena finanční struktura Evropské unie a odstraněn současný nesoulad mezi bankovním dohledem a řešením krize bank (které jsou centralizované) na straně jedné a vnitrostátními systémy pojištění vkladů (které nejsou harmonizované) na straně druhé, což také vyžaduje dostatečný pokrok v otázce snižování rizik v bankovním sektoru.

3.3

 Pokrok v oblasti snižování rizik a ochrany vkladů spolu souvisejí, a Výbor proto znovu potvrzuje zásady, které již konstatoval v souvislosti s původními návrhy ohledně evropského systému pojištění vkladů (9). Konkrétně uvedl, že jelikož oba typy opatření mají řadu společných důležitých základních cílů týkajících se posílení a dokončení bankovní unie, musí být prováděny stejným způsobem a za použití skutečně rovnocenných nástrojů a metod. Proto a za účelem dosažení reálného pokroku považuje Výbor za zásadní, aby jak systém EDIS, tak i relevantní opatření k minimalizaci rizik byly bezodkladně a skutečně současně používány a realizovány, a to v souladu s jasným a konkrétně stanoveným harmonogramem. Vytvoření vhodných podmínek k tomu, aby bylo možné podnikat další kroky, má rovněž velký význam pro další dotváření hospodářské a měnové unie, jejíž významnou součástí bankovní unie je.

3.4

 Spolu s dalšími iniciativami v oblasti snižování rizik musí k prioritám zcela jistě i nadále patřit problematika úvěrů v selhání (10), a zejména jejich nerovnoměrné rozložení mezi jednotlivými zeměmi, neboť má zásadní význam pro dosažení pokroku v této oblasti. Jak bylo nedávno konstatováno, z celkového hlediska sice pokroku dosaženo bylo, ale průměrné hodnoty nejsou všechno (11). Stejně jako existují banky, které se touto problematikou důsledně zabývají, nebo alespoň postupují správným směrem, jsou i banky, které tento problém popírají nebo jej neřeší dostatečně ambiciózním způsobem. V současné době hospodářství opět roste a je důležité zabývat se touto skutečností prioritně s cílem vyřešit problémy z minulosti a předcházet budoucím. Problémem je dosáhnout efektivních výsledků v praxi. Je to nesmírně důležité, neboť to umožní dosáhnout pokroku v provádění třetího pilíře bankovní unie.

3.5

 V porovnání s původními návrhy ohledně evropského systému pojištění vkladů z roku 2015 nabízí toto sdělení prostor k širší diskusi o evropském systému pojištění vkladů a více odstupňovaný přístup k jeho provádění. V době, kdy je důležité neztratit dynamiku v provádění bankovní unie a zohlednit závěry, k nimž se dospělo v průběhu jednání, je nový přístup Komise realistický a Výbor jej může podpořit.

3.6

 Výbor podporuje rozhodnutí poskytovat krytí likvidity pouze v první fázi, což znamená, že v této fázi budou ztráty kryty vnitrostátními systémy pojištění vkladů. Aby následný přechod k další fázi nebyl zbytečně složitý a za účelem vzájemné důvěry považuje Výbor za důležité již na začátku jasně stanovit, že musí být přijata další opatření k maximálnímu zjednodušení vnitrostátních systémů, aby se odstranily zásadní rozdíly mezi členskými státy. Současně je rovněž důležité zabývat se problémy z minulosti a morálním hazardem.

3.7

 Rozhodnutí o přechodu od fáze zajištění (viz výše) k fázi soupojištění, která je závislá na splnění řady podmínek, by podle Výboru mělo vycházet z co možná nejširšího základu, a proto se zdá vhodné, aby toto rozhodnutí nepřijala pouze Komise sama, nýbrž společně s Radou a Parlamentem (12).

3.8

 Je také nezbytné co nejpřesněji stanovit podmínky, které se budou uplatňovat v průběhu přechodu k fázi soupojištění i po něm (13), přičemž v této fázi bude poskytnuto krytí likvidity i krytí ztrát. Návrh postupného vytváření (14) je správný, zároveň však panují určité obavy, že stávající znění je stále příliš obecné a vágní a ponechává příliš mnoho prostoru pro různé interpretace a diskuse. Je zapotřebí poskytovat již od počátku více pokynů a jistoty ohledně této věci.

3.9

 V obecné rovině je vhodné poznamenat, že v této obecné koncepci je celá řada bodů ve sdělení formulována velmi obecně, v důsledku čehož jsou návrhy jen prozatímní. Na straně jedné tak existuje manévrovací prostor, kterého by bylo možné využít v budoucích jednáních s členskými státy a mezi nimi, ale na straně to znamená, že je znění poněkud nerozhodné (15) a není vždy tak jasné, jak by bylo žádoucí. Řada důležitých aspektů byla opomenuta nebo zmíněna jen letmo, včetně uznání úlohy institucionálních systémů ochrany, na něž Výbor již dříve upozornil (16). V zájmu vyřešení těchto otázek je nyní důležité spolupracovat se všemi ostatními zainteresovanými stranami (včetně Rady, Parlamentu, členských států, Komise atd.) a dosáhnout rychlého pokroku a konkretizovat návrhy.

3.10

 EHSV naléhavě vyzývá spolunormotvůrce, aby komplexní balíček opatření k posílení hospodářské a měnové unie (17), jenž byl zveřejněn dne 6. prosince 2017, využili k rychlejšímu nalezení shody.

3.11

 EHSV podporuje záměr ECB zajistit, aby banky nabízely ve všech členských státech EU harmonizované služby (18), a využívaly tak výhod většího trhu. Vyzývá členské státy, které se dosud nepodílejí na společné měně, aby se připojily k jednotnému mechanismu dohledu, což se stane jejich prvním krokem k plné integraci do eurozóny.

3.12

 Dokončení finanční struktury EU musí probíhat společně s digitálním a finančním začleňováním v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje pro rok 2030. EHSV zdůrazňuje možnou úlohu, kterou mohou banky hrát v boji proti změně klimatu a při naplňování 13 ze 17 cílů udržitelného rozvoje jakožto prostředníci mezi uvědomělými střadateli a sociálně odpovědnými investory. V této souvislosti by mělo být pečlivě posouzeno ukončení reformy Basel III dne 7. prosince 2017, aby bylo zaručeno, že evropské banky nebudou omezovat půjčky v oblastech, jež mají zásadní význam pro udržitelné financování.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

 EHSV podporuje opatření navržená Komisí k omezení rizik v oblasti dohledu, řešení krize a pojištění vkladů (při případném přechodu od zajištění k soupojištění).

4.2

 EHSV zdůrazňuje, že harmonizace vnitrostátních systémů pojištění vkladů by měla probíhat souběžně se zaváděním evropského systému pojištění vkladů. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila iniciativu, v jejímž rámci by vnitrostátní fondy vkladů mohly přispívat k dokončení struktury evropského systému, přičemž by bylo zajištěno rovné zacházení s jinými než systémově významnými subjekty (19). EHSV podporuje, aby bylo v rámci vnitrostátních systémů pojištění vkladů možné uplatňovat alternativní opatření, aniž by při tom došlo k porušení pravidel hospodářské soutěže, jak se uvádí v článku 11 směrnice 2014//49/EU o systémech pojištění vkladů.

4.3

 Podle EHSV by k zavedení jištění pro jednotný mechanismus pro řešení krizí mělo dojít co nejdříve s využitím úvěrové linky z Evropského mechanismu stability, jak navrhla například pracovní skupina pro koordinovaný postup.

4.4

 EHSV podporuje posílení dozorčích pravomocí v rámci jednotného mechanismu dohledu, jakož i zákonných obezřetnostních pojistek (pilíř I), aby bylo možné řešit problematiku úvěrů v selhání harmonizovaným způsobem. V tomto ohledu by Komise měla prokázat, že příslušné orgány mohou na základě nových dozorčích pravomocí ovlivňovat postupy bank při tvorbě opravných položek a rezerv týkajících se úvěrů v selhání.

4.5

 Výše zmíněné obezřetnostní regulační mechanismy ochrany by měly být uplatňovány v každé bance v poměru k jejímu profilu systémového rizika, který je často spojen s jejím obchodním modelem. Tím by pro malé a střední banky, které nevytvářejí nadměrná rizika, platily přiměřené požadavky a nebyly by „nadměrně regulovány“.

4.6

 EHSV taktéž doporučuje, aby se v bankovnictví uplatňovaly příznivější kapitálové požadavky na investice do zelené ekonomiky (20) a aby se zvážilo uplatňování doplňkových kapitálových požadavků na investice do „hnědé“ ekonomiky. V tomto ohledu by zvláštní dohled měl vykonávat SSM.

4.7

 Je třeba zvážit další aktualizaci právních předpisů týkajících se úvěrů v selhání, přičemž by se mělo prozkoumat, zda by větší úlohu nemohly hrát služby soukromého pojištění úvěru, jež mají trojí funkci – prevenci, kompenzaci a oživení – a v důsledku finančních inovací jsou v rostoucí míry spojeny s bankami. ECB ve své zprávě dospěla k závěru, že většina evropských úvěrových institucí některá z těchto rizik, například úroková rizika, zvládá adekvátně. Rovněž je třeba konstatovat, že USA překonaly krizi podřadných hypotečních úvěrů poté, co Federální rezervní systém poskytl hlavním zajišťovnám přístup k likviditě.

4.8

 A konečně EHSV opět stejně jako v různých předešlých stanoviscích vyzývá k vytvoření podmínek hospodářské soutěže, které jsou spravedlivé a neutrální z hlediska technologií a obchodního modelu. I v tomto stanovisku znovu vyzývá k vytvoření rovných podmínek, pokud jde o úkoly v oblasti dohledu. To znamená, že by se měly více kontrolovat nebankovní finanční instituce, investiční podniky a společnosti působící v oblasti finančních technologií, v souladu se zásadou „stejná rizika, stejná pravidla, stejný dohled“. Díky pravidlům pro tyto nové subjekty, které často vstupovaly do soudního řízení, se zvýší možnosti finančního začleňování, aniž by byla ohrožena ochrana spotřebitele.

V Bruselu dne 14. března 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS

(1)  Viz COM(2017) 542 final (bod 4, s. 11).

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(3)  Dne 16. června 2017 dosáhla Rada v otázce hierarchie věřitelů banky v insolvenčním řízení dohody formou směrnice, na jejím základě mohou členské státy stanovit explicitní podřízenost nezajištěných vkladů, které by bylo nutno v případě selhání banky „zachránit“.

(4)  COM(2018) 37 final.

(5)  Viz sdělení, s. 12.

(6)  I přes pozitivní výsledky měly evropské banky ve svých rozvahách na konci roku 2016 dvakrát více rizikově vážených aktiv (v celé EU v průměru 19,1 %, v eurozóně 18,8 %) než banky v USA (japonské banky se pohybují uprostřed), zatímco na začátku krize v roce 2008 byly evropské údaje lepší než údaje za USA i Japonsko. Podíl úvěrů v selhání je navíc nadále třikrát vyšší než podíl těchto úvěrů v USA a Japonsku.

(7)  Viz COM(2017) 292 final, zejména „prioritní osa 5“.

(8)  Banky snížily svou expozici vůči jiným členským státům a přeshraniční platby stále činí pouhých 7 %.

(9)  Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 21.

(10)  Úvěry v selhání.

(11)  Rozhovor s Danièle Nouyovou, předsedkyní Rady dohledu ECB, in Público, 11. prosince 2017. Viz https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/interviews/date/2017/html/ssm.in171211.en.html.

(12)  Aniž je dotčena důležitá úloha, kterou v tomto ohledu hrají orgány dohledu.

(13)  Viz sdělení, bod 3.

(14)  Obecně se nyní navrhuje, aby krytí ztrát poskytovaly vnitrostátní systémy pojištění vkladů a evropský systém pojištění vkladů podle klíče, který by se postupně vyvíjel, přičemž od prvního roku fáze soupojištění by příspěvek evropského systému pojištění vkladů činil 30 %.

(15)  O většině prvků se píše v podmiňovacím způsobu: při popisu obou fází provádění evropského systému pojištění vkladů se pravidelně používá „byl by“ a „mohl by“ (s. 10 a násl.).

(16)  Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 21.

(17)  COM(2017) 821 final.

(18)  Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 51.

(19)  Na základě nařízení (EU) č. 1024/2013 jsou jednotnému mechanismu dohledu podřízeny pouze systémově významné úvěrové instituce.

(20)  Argumenty ve prospěch „podpůrného koeficientu pro životní prostředí“ se týkají pozitivní systémové hodnoty ekologických aktivit, jež snižují dlouhodobá environmentální rizika, a potřeby zohlednit pozitivní externality. Viz http://www.finance-watch.org/our-work/publications/1445 a https://ec.europa.eu/info/publications/180131-sustainable-finance-report_en.