25.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 262/28


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě a Evropské centrální bance – Další kroky k dokončení hospodářské a měnové unie: plán

[COM(2017) 821 final]

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě a Evropské centrální bance – Nové rozpočtové nástroje pro stabilní eurozónu v rámci EU

[COM(2017) 822 final]

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě a Evropské centrální bance – Evropský ministr hospodářství a financí

[COM(2017) 823 final]

návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla pro posílení rozpočtové odpovědnosti a střednědobé rozpočtové orientace v členských státech

[COM(2017) 824 final – 2017/0335 (CNS)]

návrhu nařízení Rady o zřízení Evropského měnového fondu

[COM(2017) 827 final – 2017/0333 (APP)]

(2018/C 262/05)

Zpravodaj:

Mihai IVAŞCU

Spoluzpravodaj:

Stefano PALMIERI

Konzultace

Evropská komise, 12/02/2018 a 28/02/2018

Právní základ

článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

 

 

Odpovědná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato ve specializované sekci

26. 3 . 2018

Přijato na plenárním zasedání

19. 4. 2018

Plenární zasedání č.

534

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

152/3/2

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV oceňuje navržený plán na dokončení hospodářské a měnové unie (HMU), jeho podpora však není bezvýhradná ani nadšená, neboť nebyla zohledněna celá řada sociálních, politických a hospodářských aspektů, na něž upozornil ve svých dřívějších stanoviscích. Dokončení HMU vyžaduje především významný politický závazek, účinnou správu a lepší využívání dostupných finančních prostředků, s cílem skutečně se vypořádat jak se snižováním rizika, tak s jeho sdílením mezi členskými státy. EHSV proto zdůrazňuje, že by zásada odpovědnosti a zásada solidarity na úrovni EU měly jít ruku v ruce.

1.2

EHSV je neobyčejně zklamán, že oba institucionální poradní výbory EU – EHSV a VR – jsou ve sdělení opomenuty a že úloha Evropského parlamentu je i nadále poměrně omezená. Kromě toho není zmíněno posílené zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do hodnocení evropského semestru.

1.3

EHSV opakovaně konstatoval, že neexistuje jasná strategická vize budoucnosti ani schopnost odpovídajícím způsobem reagovat na další hospodářské a finanční krize. Balíček předpisů o HMU je třeba hodnotit a provádět s vědomím, že Evropané potřebují více lepší Evropy.

1.4

Sociální unie, pro niž se EHSV vyslovuje, chybí na seznamu unií vytvářejících HMU a závazek ohledně začlenění evropského pilíře sociálních práv je v nedohlednu.

1.5

EHSV je povinen opětovně varovat, že čím déle bude pokračovat nynější období úsporných opatření bez efektivního investičního plánu, tím více je ohrožena prosperita Evropy.

1.6

Je naprosto nezbytné jednat, dokud panují dobré podmínky, a je třeba jednat rychle po aktuálním zhodnocení důvodů, proč je to nutné a kdo nese odpovědnost. EHSV zdůrazňuje, že je nutné vytvořit nové finanční nástroje pro předcházení krizi a vyvažování procyklických opatření.

1.7

Dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů by mělo být i nadále prvořadou prioritou agendy. Stávající návrh neobsahuje vůbec nic o evropském systému pojištění vkladů, ačkoli EHSV již na toto téma vypracoval své stanovisko (1). Kromě toho je nutné podniknout kroky k okamžitému a účinnému řešení problému úvěrů v selhání.

1.8   Evropský měnový fond (EMF)

1.8.1

Úkol navržený pro nový EMF, tedy poskytovat společný mechanismus jištění pro Jednotný výbor pro řešení krizí, je neobyčejně důležitý a plně podporovaný. EHSV však zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby toto opatření nefungovalo jako zlatý padák, jenž by banky podněcoval k přijímání zbytečných a nebezpečných rizik.

1.8.2

Je nanejvýš důležité, aby EMF hrál v rámci EU aktivnější úlohu, jako hraje Mezinárodní měnový fond na mezinárodní úrovni, a podporoval hospodářský rozvoj a absorboval otřesy, nikoli pouze předcházel bankovním krizím.

1.9   Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii

1.9.1

Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii by měla být začleněna do práva EU a zároveň by měla proběhnout přeměna ESM na EMF, aniž by si členské státy účelově vybíraly.

1.9.2

Ačkoli EHSV uznává flexibilní výklad pravidel Paktu o stabilitě a růstu, považuje to za nedostatečné a doporučuje, aby byly na úrovni EU zahájeny diskuse o vyloučení strategických veřejných investic zajišťujících přidanou hodnotu z oblasti působnosti Paktu o stabilitě a růstu. Nemělo by se to považovat za výdaje, ale spíše za zdroj budoucích příjmů, aby byl zajištěn bezproblémový hospodářský cyklus a také tvorba pracovních míst a snižování nerovností, a to v souladu s výzvami obsaženými v předchozích stanoviscích EHSV (2) a s cíli udržitelného rozvoje stanovenými OSN (3).

1.9.3

Veřejné investice, včetně sociálních investic, by v krátkodobém horizontu jistě posílily poptávku, ale dlouhodobě by také zvýšily růstový potenciál, čímž by řešily otázku udržitelnosti veřejného dluhu.

1.10   Nové rozpočtové nástroje

1.10.1

EHSV plně podporuje návrh na zavedení specializovaného konvergenčního nástroje pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura. Technická podpora musí být cílená, aby bylo dosaženo reálné konvergence.

1.10.2

Pro snížení stávajících rozdílů mezi ekonomikami EU je zvlášť důležitá funkce makroekonomické stabilizace, protože členské státy jsou kvůli omezením na straně HMU stále méně schopné jednat nezávisle.

1.11   Ministr hospodářství a financí

1.11.1

EHSV podporuje vytvoření postu ministra hospodářství a financí pro HMU jako první krok ke zvýšení konzistentnosti politik, jež jsou v současné době neuspořádané. Tento ministr by měl zastupovat eurozónu v mezinárodních orgánech, zcela transparentně spravovat specializovaný rozpočet navrhovaný pro eurozónu a definovat požadovanou celkovou orientaci fiskální politiky eurozóny a způsob, jak jí dosáhnout.

1.11.2

Návrh Komise však představuje riziko, že dojde k přílišnému upevnění výkonné moci v rukách jedné osoby. EHSV proto vyzývá k dalšímu zamyšlení nad demokratickou odpovědností navrhovaného ministra a k posílení této odpovědnosti.

2.   Úvod a obecné připomínky

2.1

Po letech řešení krizí, během nichž byla v zájmu překonání institucionálních nedostatků způsobených nedokončenou hospodářskou a měnovou unií (HMU) upřednostňována mezivládní metoda, EHSV vítá tento obnovený přístup spočívající v používání metody Společenství, která jako jediná může zajistit demokratickou legitimitu rozhodovacího procesu na úrovni EU a prohloubení integrace EU. V tomto rámci vyžaduje dokončení HMU významný politický závazek, účinnou správu a lepší využívání dostupných finančních prostředků.

2.2

EHSV oceňuje, že navržený plán je ambiciózní, pokud jde o jeho rozsah a lhůtu, a že míří správným směrem, jak již uvedl ve svých dřívějších stanoviscích (4). Jeho podpora plánu však není bezvýhradná ani nadšená, neboť v balíčku předpisů nebyla zohledněna celá řada sociálních, politických a hospodářských aspektů, na něž také upozornil ve svých dřívějších stanoviscích.

2.3

Zaprvé, úloha Evropského parlamentu (EP) je i nadále příliš omezená a oba institucionální poradní výbory EU, EHSV a VR, jsou opomíjeny. V plánu není zmíněn posílený sociální a občanský dialog o evropském semestru v podobě aktivnějšího zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti. Ve svém předchozím stanovisku EHSV doporučil, že „do procesu evropského semestru by měly být v zájmu demokratické odpovědnosti zapojeny Evropský parlament, vnitrostátní parlamenty, sociální partneři a občanská společnost. Sociální rozměr musí být přítomen ve stejné míře jako hospodářský rozměr.“ (5)

2.4

Rychlé a účinné dokončení bankovní unie je nanejvýš důležité pro zajištění konkurenceschopného evropského podnikatelského prostředí a vytvoření skutečné jednotné evropské měny.

2.5

Sociální unie, pro niž se EHSV vyslovuje, navíc chybí na seznamu unií zahrnujícím HMU. Plán neobsahuje žádný závazek ohledně začlenění evropského pilíře sociálních práv, jenž byl oznámen v listopadu 2017 v Göteborgu (6), do správy eurozóny. Sociální práva by měla být stejně důležitá jako hospodářské svobody, aby bylo možné prosazovat koncepci „sociálně tržního hospodářství“ zakotvenou ve Smlouvě.

2.6

Komise se navíc zřejmě zdráhá nebo obává použít pojem „politická unie“ a místo něj používá méně výrazné a méně explicitní pojmy jako „demokratická odpovědnost“ a „posílená správa“. Není k tomu důvod, jestliže se jasně vysvětlí, že „politická unie“ nutně neznamená jediný politický subjekt, ale spíše řadu drobných kroků, jimiž se uznává potřeba společné politické správy na úrovni EU v určitých oblastech. EHSV tuto koncepci velmi jasně vysvětlil ve svých stanoviscích (7).

2.7

Balíček předpisů o hospodářské a měnové unii je třeba hodnotit a provádět s vědomím, že Evropané potřebují více lepší Evropy. EHSV opakovaně konstatoval, že neexistuje strategická vize budoucnosti ani schopnost odpovídajícím způsobem reagovat na hospodářskou a finanční krizi. Základní zásadou správy ekonomických záležitostí EU by mělo být dosažení větší přidané hodnoty na úrovni EU, než jaké by se dosáhlo prostřednictvím členských států jednajících samostatně (8).

2.8

I přes současné oživení dodnes v každodenním životě pociťujeme dopady hospodářské krize, které jsou přítomné i v nynějších politikách členských států. EHSV varoval, že čím delší bude nynější období úsporných opatření, jejichž účelem jsou v prvé řadě škrty ve výdajích, bez efektivního investičního plánu vytváření příjmů díky růstu, sociální soudržnosti a solidaritě, tím bude stále jasnější, že narůstající sociální nerovnosti ohrožují hospodářskou integraci a prosperitu Evropy (9).

2.9

Kapitálové trhy navíc nejsou ani zdaleka integrované a dosud nejsou schopny absorbovat symetrické a asymetrické otřesy, což byl případ USA. S ohledem na vývoj jednání o brexitu a budoucí odchod jednoho z největších kapitálových trhů na světě z jednotného evropského trhu se předpokládá, že dojde k další fragmentaci. Musí být přijata protiopatření.

3.   Zřízení Evropského měnového fondu (EMF)

3.1

EHSV vítá přeměnu Evropského mechanismu stability (ESM) na EMF a domnívá se, že navržené institucionální zakotvení dále posílí důvěru ve schopnost EU reagovat na budoucí finanční a hospodářské krize.

3.2

EHSV zdůrazňuje, že je nutné vytvořit nové finanční nástroje pro předcházení krizi a podporovat proticyklická opatření. V souvislosti s tímto, jakož i s celým balíčkem předpisů, je třeba zdůraznit nutnost jednat, dokud panují dobré podmínky. Vzhledem k tomu, že EMF bude nástupcem ESM, s jeho stávajícími finančními a institucionálními strukturami, je velmi důležité rozvíjet jeho schopnosti a kapacity, a to pod přímým dohledem Komise, Rady a Evropského parlamentu a v úzké spolupráci s Evropskou centrální bankou.

3.3

Novým, velmi důležitým aspektem návrhu Komise je schopnost EMF poskytovat společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí, na čemž se v roce 2013 dohodly členské státy. EHSV uznává, že jištění nabídne bankovnímu sektoru větší důvěryhodnost, ale zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby navržené opatření nefungovalo jako zlatý padák, jenž by banky podněcoval k přijímání zbytečných a nebezpečných rizik.

3.4

EU nemusí posilovat finanční kontrolu nad členskými státy, ale spíše zvýšit účinnost a udržitelnost stávajících finančních nástrojů. Nový EMF by měl hrát v rámci EU aktivnější úlohu podobnou úloze Mezinárodního měnového fondu na mezinárodní úrovni a podporovat hospodářský rozvoj v celé EU a absorbovat symetrické a asymetrické otřesy, nikoli pouze předcházet bankovním krizím.

3.5

EMF by měl být především schopen rychle zasáhnout a čelit veškerým asymetrickým otřesům, které nelze odstranit na úrovni členských států a jež by se mohly případně šířit do dalších zemí EU, a ohrozit tak integritu eurozóny a jednotného trhu. Členské státy, jejichž měnou není euro, ale jsou členy bankovní unie, by rovněž měly mít možnost využívat EMF pod podmínkou úpisu schváleného základního kapitálu a příspěvku do něj.

3.6

Narůstající úroveň úvěrů v selhání nadále nepříznivě ovlivňuje rozvahy bank a představuje obrovskou zátěž pro další financování hospodářství EU. Je tak omezena nabídka úvěrů, deformuje se poskytování úvěrů, zhoršuje se důvěra trhu a zpomaluje hospodářský růst. Ke snížení úrovně úvěrů v selhání jsou vyžadována okamžitá opatření, která by měla zůstat prvořadou prioritou agendy evropských institucí.

3.7

Nutnost zvýšit důvěryhodnost nového EMF by měla doprovázet opatření k předcházení krizím a pro ochranu daňových poplatníků před odpovědností za dluhy bank v platební neschopnosti.

3.8

EMF by měl působit ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB), neboť by mohl zažehnat spekulativní útoky na členské státy, zatímco ECB může pouze aktivovat finanční zdroje k odvrácení útoků na rozsáhlé ekonomické systémy. V této souvislosti EHSV lituje, že Komise v balíčku nenavrhla zahájení diskuse o zlepšení statutu ECB za účelem začlenění růstu a plné zaměstnanosti jakožto druhého cíle měnové politiky, hned vedle cenové stability.

3.9

EHSV podporuje konzultační roli přiznanou Evropskému parlamentu, pokud jde o jmenování generálního ředitele EMF a povinnost podávat každý rok zprávy Parlamentu, Radě a Komisi.

3.10

Stávající návrh neobsahuje vůbec nic o evropském systému pojištění vkladů. Ve skutečnosti Komise předložila v této věci návrh v listopadu 2015, ale normotvůrci nebyli dosud schopni se na něm dohodnout, ačkoli EHSV již vypracoval své stanovisko (10).

4.   Začlenění Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii do právního rámce EU

4.1

EHSV je pevně přesvědčen, že Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a ESM byly vytvořeny v době vrcholící krize jako mezivládní řešení, jež obecně ztělesňují zásady odpovědnosti a solidarity na úrovni EU. Podle Výboru jdou tyto zásady ruku v ruce a nelze pokročit v jedné, aniž by se postoupilo kupředu i v druhé. Musí být tedy začleněny společně a podle právních předpisů EU musí být považovány za rovnocenné, aniž by si členské státy mezi nimi účelově vybíraly. Odpovědnost a solidarita by měly společně tvořit balíček.

4.2

Zatímco navržená směrnice o začlenění Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii do práva EU zohledňuje flexibilní výklad pravidel Paktu o stabilitě a růstu ze strany Komise, EHSV již konstatoval, že tato flexibilita je nedostatečná a že by měly být na úrovni EU zahájeny diskuse o plnohodnotném pravidle, které z působnosti paktu vyloučí veřejné investice zajišťující přidanou hodnotu (obvykle označované jako „zlaté pravidlo“).

4.3

Podle EHSV je tedy návrh na začlenění Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, a zejména rozpočtového paktu, do právního rámce EU bez jakékoli dodatečné flexibility, především pokud jde o veřejné investice či sociální aspekty, problematický. V případě nutnosti by tento druh investic měl být zaměřen na zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti financováním projektů v oblasti výzkumu a vývoje, fyzické a sociální infrastruktury, digitalizace hospodářství a průběžného rozvoje dovedností zaměřených na zvládání technologických změn a globální otevřenosti.

4.4

Vyrovnané rozpočty, které neumožňují realizovat veřejné investice financované vytvářením dluhu, budou mít negativní dopad na hospodářský rozvoj (prostřednictvím zvyšování daní a škrtů ve veřejných výdajích). Veřejné investice, které jsou za posledních 20 let v Evropě na nejnižší úrovni, by neměly být považovány za výdaje, a neměly by tedy být součástí veřejných schodků, ale spíše za zdroj budoucích příjmů, aby byl zajištěn bezproblémový hospodářský cyklus a růst a tvorba pracovních míst.

4.5

EHSV souhlasí se zprávou pracovní skupiny na vysoké úrovni, které předsedali Romano Prodi a Christian Sautter. Zpráva se týká posílení investic do sociální infrastruktury v Evropě, aby se urychlila tvorba pracovních míst a zlepšil blahobyt, zdraví, bydlení a dovednosti občanů (11).

4.6

Bude-li dosaženo dohody, že se produktivním veřejným investicím orientovaným na budoucnost dostane příznivějšího zacházení, může začlenění Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a EMF do právního rámce EU posílit fiskální soubor nástrojů a podpořit účinnější a legitimnější HMU a její demokratickou správu.

5.   Nové rozpočtové nástroje pro stabilní eurozónu

5.1

Funkce makroekonomické stabilizace je obzvláště významná, neboť její nepřítomnost byla jednou z příčin strategické krize EU. Malé a střední podniky mají na jednu stranu menší schopnost jednat nezávisle a ovlivňovat trh práce a systém sociálního zabezpečení, ale na druhou stranu nejsou na evropské úrovni ještě vybudovány sítě sociální ochrany, které by všem občanům umožnily těžit z růstu a globální hospodářské soutěže (12).

5.2

EHSV plně podporuje návrh na zavedení specializovaného konvergenčního nástroje pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura. Upevnila by se tím úloha eurozóny na mezinárodní úrovni a zintenzivnilo používání eura jakožto měny. Technická podpora musí být cílená, aby bylo dosaženo reálné konvergence a bylo možné čelit veškerým rizikům ohrožujícím obecný blahobyt občanů a hospodářství kandidátských zemí eurozóny a zmírňovat tato rizika.

5.3

Řádné fiskální politiky a výdaje orientované na investice musí být cestou kupředu, přičemž je třeba mít na mysli, že vysoký poměr veřejného dluhu vůči HDP je často důsledkem hospodářské krize a recese. EHSV proto vyzývá k vytvoření plynulého mechanismu, který lze v případě hospodářského poklesu rychle aktivovat, a považuje navrženou míru 1 % HDP za přiměřenou.

5.4

EHSV je zastáncem vytvoření rozpočtu eurozóny jako součásti rozpočtu EU. Zamezilo by se tak vzniku nových institucí, jež by mohly prohlubovat politický rozkol mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu. V každém případě je zapotřebí provést zásadní reformu rozpočtu EU.

5.5

Samostatný a značný rozpočet eurozóny s vlastním vyhrazeným příjmem z daní by zajistil dočasný, ale zásadní přesun zdrojů v případě regionálních otřesů, působil proti vážným recesím v celé této zóně a zaručil nezbytnou finanční stabilitu, s funkcí makroekonomické stabilizace na ochranu investic a proti nezaměstnanosti a nejistotě, jak EHSV již navrhl (13).

6.   Evropský ministr hospodářství a financí

6.1

EHSV opakovaně obhajoval (14) nezbytnost zřízení postu ministra hospodářství a financí pro HMU jako prvního kroku ke zvýšení konzistentnosti politik, jež jsou v současné době kvůli mnoha různým zapojeným institucím neuspořádané. Tento ministr by měl zastupovat HMU v mezinárodních orgánech. Měl by spravovat svůj vlastní specializovaný rozpočet řízený zásadami jednoduchosti, transparentnosti, rovnosti a demokratické odpovědnosti. Měl by také mít na starosti stanovení požadované celkové orientace fiskální politiky eurozóny a způsobu, jak jí dosáhnout.

6.2

Funkce a atributy popsané ve sdělení Komise více odpovídají funkcím a atributům ministra financí eurozóny než ministra pro celou EU. Pozice uvedená v návrhu Komise však neodpovídá pozici skutečného a efektivního ministra financí a toto nevhodné pojmenování by mohlo vést k nesprávným očekáváním a zmatkům.

6.3

EHSV se domnívá, že sloučení pozice odpovědné za zastupování eurozóny na úrovni EU s funkcí předsedy Euroskupiny, předsedy Rady guvernérů nového EMF a místopředsedy Evropské komise by představovalo přílišné upevnění výkonné moci v rukách jedné osoby. Dále se také domnívá, že je nedemokratické navrhnout, aby předseda Euroskupiny automaticky získal dvě funkční období s cílem synchronizovat jeho mandát pro Euroskupinu a mandát pro Evropskou komisi.

6.4

EHSV se obává, že ve stávající podobě by navržená struktura vedla k záměně úlohy Komise s úlohou Rady a ohrozila by křehkou rovnováhu mezi zájmy Společenství a národními zájmy, na níž je EU postavena. EHSV proto vyzývá k dalšímu zamyšlení nad demokratickou odpovědností navrhovaného ministra a k posílení této odpovědnosti.

6.5

Rovněž není ve sdělení jasné, zda bude vytvořeno více ministerských funkcí, nebo zda se jedná o jeden individuální případ. Tato pozice bude mít smysl pouze tehdy, bude-li mít EU svůj vlastní rozpočet a vlastní příjmy ze zdanění, jakož i nástroje a politiky k řízení rozpočtu, a tudíž bude schopna podporovat hospodářský růst a sociální rovnost.

V Bruselu dne 19. dubna 2018

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Evropský systém pojištění vkladů (Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 21).

(2)  Hospodářská politika eurozóny 2016 (Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 41); Hospodářská politika eurozóny 2017 (Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 33); a Hospodářská politika eurozóny 2017 (dodatkové stanovisko) (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 216).

(3)  Cíle udržitelného rozvoje.

(4)  Nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost / zásadní reformy hospodářské politiky (Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 45), Dokončit hospodářskou a měnovou unii – návrhy Evropského hospodářského a sociálního výboru pro příští evropské legislativní období (Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 10), Dokončení HMU – politický pilíř (Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 8).

(5)  Prohlubování hospodářské a měnové unie do roku 2025, odstavec 1.5 (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 124).

(6)  Evropský pilíř sociálních práv.

(7)  Dokončení HMU – politický pilíř (Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 8) a Prohlubování hospodářské a měnové unie do roku 2025, (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 124).

(8)  Finance EU do roku 2025, odstavce 1.2 a 1.3 (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 131).

(9)  Metoda Společenství pro demokratickou a sociální HMU, odstavec 1.2 (Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 33).

(10)  Evropský systém pojištění vkladů (Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 21).

(11)  L. Fransen, G. del Bufalo and E. Reviglio, Boosting Investment in Social Infrastructure in Europe. Report of the High-Level Task Force on Investing in Social Infrastructure in Europe, European Economy Discussion Paper, No 74, leden 2018.

(12)  Finance EU do roku 2025, odstavec 3.3.1 (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 131).

(13)  Finance EU do roku 2025, odstavec 3.3 (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 131).

(14)  Růst a státní dluh v EU – dva inovační návrhy, odstavec 3.2 (Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 10); Dokončení HMU – politický pilíř, odstavce 4.3.1 a 4.3.4 (Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 8); Hospodářská politika eurozóny 2016, odstavec 3.5 (Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 41); Hospodářská politika eurozóny 2017, odstavec 1.13 (Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 33) a Prohlubování hospodářské a měnové unie do roku 2025, odstavec 1.11 (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 124).