11.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/58

Zpravodaj:

Mihai IVAŞCU

Spoluzpravodaj:

Fabien COUDERC

1.1.

EHSV se domnívá, že Evropská unie musí převzít větší odpovědnost za svou obranu a musí být připravena a schopna odvrátit jakékoli vnější ohrožení svých občanů a svého způsobu života.

1.2.

V evropském obranném akčním plánu a v globální strategii se zdůrazňuje, že je důležité, aby obranný průmysl EU dosáhl strategické autonomie, díky čemuž se EU bude moci stát důležitým a věrohodným aktérem v odvětví obrany. Evropský obranný fond má jasný účel podněcovat spolupráci mezi členskými státy v oblasti výzkumu a technologií, vývoje a strategického zadávání veřejných zakázek týkajících se vojenských schopností. Zvláštní pozornost by měla být věnována propojení výzkumu a technologií s rozvojem schopností.

1.3.

EHSV se domnívá, že obranný průmysl hraje důležitou roli v evropském hospodářství – závisí na něm 1,4 milionu pracovních míst. Nedostatečná koordinace nás stojí 25 až 100 miliard EUR ročně, což je v celosvětovém konkurenčním prostředí nepřijatelně mnoho.

1.4.

EHSV důrazně doporučuje, aby členské státy a Evropská komise využívaly Evropský obranný fond k udržení klíčových průmyslových schopností na evropské půdě a aby zajistily, že evropské finanční prostředky budou vynakládány na evropský výzkum a vývoj a na nákup evropských zbraňových systémů.

1.5.

EHSV podporuje přístup Evropského obranného fondu zaměřený na konkurenceschopnost, který zajistí nejen přístup všech členských států, ale i financování projektů, které přinesou přidanou hodnotu a špičkové technologie.

1.6.

EHSV se domnívá, že vedle financování tohoto odvětví by Evropská komise měla vytvořit rámec pro intenzivnější komunikaci mezi hospodářskými subjekty jakékoliv velikosti a ve všech členských státech.

1.7.

EHSV oceňuje zvláštní pozornost, kterou stávající návrh věnuje malým a středním podnikům bez ohledu na to, ze které země pocházejí. Malé a střední podniky jsou často zdroji inovací v nejmodernějších oblastech, jako jsou informační technologie a komunikace a kybernetická bezpečnost. EHSV by rovněž přivítal mechanismy pro zapojení malých a středních podniků, jako je například systém bonusů, které by posílily přeshraniční spolupráci malých a středních podniků.

1.8.

EHSV je pevně přesvědčen, že je nezbytné vybudovat silné klíčové schopnosti, které budou podporovat evropské zájmy. Ty musí členské státy vymezit v souladu se svými vnitrostátními obrannými politikami, evropskými cíli a povinnostmi plynoucími z partnerství v rámci NATO.

1.9.

EHSV se domnívá, že primární důraz musí být kladen na technologie, které by mohly být rozhodující pro to, aby EU získala přední postavení v oblasti technologií. Toho lze dosáhnout společným plánováním v oblasti obrany a sestavením plánu pro klíčové schopnosti.

1.10.

EHSV doporučuje, aby ve výzvách k podávání návrhů v rámci zadávání veřejných zakázek byly zohledňovány přísné závazné sociální a environmentální normy.

1.11.

EHSV se domnívá, že systémy financování nemohou být stejné jako v jiných odvětvích činnosti vzhledem k zvláštnostem odvětví obrany a podezřením a obavám ze sdílení znalostí mezi společnostmi nebo členskými státy.

1.12.

EHSV se domnívá, že správa Evropského obranného fondu musí být ustanovena co nejdříve a měla by zahrnovat Evropskou unii, Evropskou obrannou agenturu a členské státy, jakož i toto odvětví. Komise by měla prozkoumat nové způsoby, jak omezit byrokracii spojenou s prováděním tohoto fondu. EHSV rovněž doporučuje, aby měl Evropský parlament přístup k pravidelně podávaným zprávám, aby mohl hodnotit fungování fondu.

1.13.

EHSV doporučuje prozkoumat možnost zvýšení minimálního počtu zemí účastnících se způsobilého projektu na tři s tím, jak se bude program Evropského obranného fondu dále vyvíjet.

1.14.

EHSV se domnívá, že maximalizace počtu členských států zapojených do Evropského obranného fondu omezí počet nadbytečných systémů a podpoří standardizaci logistiky a dílčích systémů. Také se tak zamezí zdvojování stávajících norem NATO a sníží se roztříštěnost zbraňových systémů. Proto by v případě všech projektů, kterým byla udělena podpora, měly agentura EDA a vybrané průmyslové konsorcium úzce spolupracovat v raných fázích vývoje s cílem definovat společné normy a standardy.

1.15.

EHSV má pochybnosti, že „lze oprávněně očekávat, že jejich rozvoj [projektů] povede […] k zadávání veřejných zakázek“, neboť v oblasti vojenského výzkumu existuje celá řada příkladů vyvinutých projektů, u nichž později k zadání veřejných zakázek ze strany států nedošlo. EHSV požaduje jasná pravidla ohledně závazku zakoupit úspěšně vyvinuté schopnosti.

1.16.

EHSV doporučuje, aby bylo možné využívat vzdělávací programy spolufinancované Evropskou unií v počátečních fázích vývoje projektů financovaných v rámci okna schopností. Kvalifikovaná pracovní síla je klíčem k rozvoji nejmodernějších technologií v oblasti obrany.

1.17.

Kromě toho je EHSV jakožto orgán zastupující organizovanou občanskou společnost připraven poskytnout odborné znalosti a konzultace ve všech záležitostech týkajících se hospodářských a sociálních aspektů Evropského obranného fondu.

2.1.

Evropa čelí mimořádným okolnostem, pokud jde o geopolitické prostředí. Stále větší nestabilita na mezinárodní scéně vytvořila nestálou bezpečnostní situaci, v níž se rodí řada konvenčních i nekonvenčních hrozeb. Evropští občané požadují, aby k vyřešení těchto problémů byly využity veškeré dostupné prostředky.

2.2.

Evropa musí být schopna účinně a nezávisle se bránit vnějšímu ohrožení, aby potvrdila svou úlohu na mezinárodní scéně. V nynější geopolitické situaci je pro bezpečnost a blaho evropských občanů důležité ukázat vlivnou sílu na Blízkém východě a v Africe.

2.3.

V roce 2014 vynaložila EU-27 zhruba 2 miliardy EUR na výzkum a technologie v oblasti obrany, poté, co se tyto výdaje od roku 2006 vytrvalým tempem snížily o 27 %. Výdaje na výzkum a technologie v rámci spolupráce klesly o více než 30 %. Ve stejném období vydávaly USA na výzkum a technologie v oblasti obrany 9 miliard EUR ročně, Rusko pak v letech 2012 až 2014 své výdaje na výzkum a vývoj v oblasti obrany zdvojnásobilo a z nejnovějších údajů vyplývá, že i Čína zvýšila své investice v tomto směru (1).

2.4.

Úlohou Evropského obranného fondu, který je součástí evropského obranného akčního plánu (2), je pomoci členským státům koordinovat a lépe a bez zdvojování využívat peníze, které chtějí vydat na obranu v oblastech od výzkumu a vývoje až po získávání obranných schopností. EHSV již vyjádřil svou podporu budování evropské obranné unie a uvítal zřízení Evropského obranného fondu (3).

2.5.

Evropský obranný fond má dvě odlišná, ale vzájemně se doplňující okna: okno výzkumu a okno schopností, obě koordinovaná koordinačním výborem. Okno výzkumu bude plně financováno z rozpočtu EU a bude podporovat projekty založené na spolupráci pro rozvoj obranných schopností v návaznosti na dohodu dosaženou členskými státy. Okno schopností bude financováno především z příspěvků členských států.

2.6.

EHSV uznává, že za nynější bezpečnostní situace, jíž dominují teroristické útoky na evropské půdě, hybridní konflikty a kybernetické útoky, je stále obtížnější rozlišovat mezi vnitřní a vnější bezpečností, které jsou stále více provázané.

3.1.

Obranné schopnosti a schopnost obrany našich vnějších hranic jsou silně propojeny se silnou průmyslovou základnou. EHSV proto doporučuje, aby opatření přijatá na evropské úrovni na podporu kolektivní obrany umožnila, aby průmysl zůstal na evropské půdě. Podnikatelské strategie by mohly podniky působící v obranném průmyslu tlačit k tomu, aby si vybíraly subdodavatele ze zemí mimo EU, a tudíž měly část svého dodavatelského řetězce v zahraničí. EHSV je přesvědčen, že využívání evropských peněz na podporu zahraničních dodavatelů by mělo být co nejvíce omezeno a že by se neměla přijímat podnikatelská rozhodnutí na úkor strategické autonomie.

3.2.

Hlavní prioritou Evropského obranného fondu by mělo být zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a současně vývoj technologií, které mají rozhodující význam pro existenci a soběstačnost odvětví obrany EU.

3.3.

V odvětví obrany došlo k naprostému převratu v souvislosti s umělou inteligencí, daty velkého objemu a cloudovými technologiemi, kybernetickými útoky, samořiditelnými prostředky, hybridními a nadnárodními hrozbami atd. Nové druhy technologií a hrozeb vyžadují nové druhy protiopatření. Jedna věc je jistá – na tyto výzvy můžeme lépe reagovat a můžeme jim lépe předcházet, pokud budeme spolupracovat. Je potřeba systematičtější spolupráce, společného úsilí v oblasti vývoje technologií a koordinovaného postupu při nákupu schopností.

3.4.

EHSV by rád poukázal na silnou ekonomickou motivaci k širší spolupráci. Více než 1,4 milionu vysoce kvalifikovaných osob je přímo či nepřímo zaměstnáno v obranném průmyslu a každé investované euro vynese 1,6 EUR. Nedostatečná koordinace v této oblasti stojí Evropu 25 až 100 miliard EUR ročně (4).

3.5.

Důsledkem této nedostatečné spolupráce je velké množství nadbytečných zbraňových systémů, nedostatečné úspory z rozsahu v obranném průmyslu a snížená možnost nasazení našich ozbrojených sil. V EU existuje 178 různých zbraňových systémů oproti 30 systémům v USA. V EU existuje 17 typů bojových tanků, v USA jen jeden. Ukazuje to na zjevně neefektivní vynakládání prostředků z rozpočtů na obranu a na nedostatečnou interoperabilitu obranného vybavení.

3.6.

EHSV připomíná, že účinný výzkum a vývoj v oblasti obrany je založen na kvalifikované pracovní síle. Ambiciózní a důkladná odborná příprava a vzdělávání v obranném průmyslu je klíčem k úspěšným projektům, jejichž cílem je dosáhnout špičkové technologické úrovně.

3.7.

EHSV by rád upozornil, že existují příklady sdílené vojenské spolupráce v oblasti výzkumu a pořizování, které se osvědčily. Letoun Eurofighter Typhoon, střela Meteor, torpédoborec třídy Horizon a fregata třídy FREMM – to je jen několik příkladů projektů tohoto druhu.

3.8.

EHSV si není jistý, jak členské státy, které hodlají realizovat rozvojové projekty, mohou prokázat, že „lze oprávněně očekávat, že jejich rozvoj povede […] k zadávání veřejných zakázek“, neboť v oblasti vojenského výzkumu existuje celá řada příkladů vyvinutých projektů, u nichž později k zadání veřejných zakázek ze strany států nedošlo (5). Možnost spolufinancování rané fáze rozvoje nových schopností z rozpočtu EU směřuje ke snižování průmyslových rizik, ale toho lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se zákazníci zavážou, že úspěšně vyvinuté schopnosti zakoupí.

3.9.

Všech 28 členských států společně představuje subjekt, který zaujímá druhé místo ve vojenských výdajích na světě. Zatímco však všechny hlavní mocnosti své výdaje na obranu zvýšily, výdaje EU-27 na obranu od roku 2005 do roku 2015 klesly o téměř 11 % (6). Pouze čtyři z 28 členských států dosáhly cíle v podobě výdajů odpovídajících 2 % HDP, který stanovila NATO. Došlo k výraznému snížení výdajů na obranný výzkum a technologie ve vnitrostátních rozpočtech. V letech 2006 až 2013 se výdaje na výzkum a technologie v oblasti obrany v 27 členských státech podílejících se na činnosti agentury EDA snížily o 27 % (7).

3.10.

EHSV se domnívá, že je třeba v rané fázi řešit problém podniků v oblasti obrany se sídlem ve Spojeném království a přihlédnout přitom k jejich zájmu na evropských rozvojových programech a k významné úloze Spojeného království v oblasti obrany. EU by ráda i nadále využívala britské know-how v této oblasti.

3.11.

Přestože Evropská komise poskytuje finanční prostředky pro okno výzkumu, rozhodovat o zadávání veřejných zakázek na schopnosti a investovat do něj budou členské státy. V celém tomto systému je to ve skutečnosti toto odvětví, kdo provádí výzkum a vývoj a rovněž rozvíjí obranné schopnosti. EHSV se domnívá, že vedle financování tohoto odvětví by Evropská komise měla vytvořit rámec pro lepší komunikaci mezi všemi hospodářskými subjekty působícími v odvětví obrany EU.

4.1.

EHSV zastává názor, že členské státy budou i nadále stěžejními subjekty při zajišťování bezpečnosti a žádná ze stávajících iniciativ na evropské úrovni na tom nic nezmění.

4.2.

EHSV se domnívá, že Evropský obranný fond by měl být výhradně programem zaměřeným na konkurenceschopnost, v němž jsou financovány ty nejvýznamnější a nejkonkurenceschopnější projekty bez ohledu na geografické a sociální aspekty. Je však nutno přijmout opatření, která zajistí spravedlivý přístup pro všechny členské státy a povzbudí menší společnosti, aby navázaly přeshraniční spolupráci.

4.3.

EHSV se domnívá, že malé a střední podniky hrají klíčovou úlohu v našem hospodářství. Je vhodné podporovat malé a střední podniky a středně velké společnosti působící v obranném průmyslu. Zdroji inovací ve špičkových oborech, jako jsou IKT a kybernetická bezpečnost, jsou navíc často začínající podniky a malé společnosti. EHSV to rozhodně podporuje a považuje za mimořádně důležité, aby hlavním cílem byly rovné příležitosti pro všechny malé a střední podniky bez ohledu na to, z které země pocházejí.

4.4.

EHSV je toho názoru, že Evropský obranný fond je určen na podporu konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. Evropská komise by sice měla podporovat inkluzivní přístup k jeho fungování, ale fond by neměl být používán jako fond regionálního rozvoje. To by mohlo mít za následek přílišné rozptýlení zdrojů a neúčinnost boje proti roztříštěnosti evropských obranných systémů.

4.5.

Co se týče inkluzivnosti, neměl by být fond určen pouze pro velké subjekty. Významná část fondu by měla být věnována malým a středním podnikům, například prostřednictvím identifikace menších projektů. EHSV by navíc přivítal mechanismy, jako je například systém bonusů, které by posílily přeshraniční spolupráci malých a středních podniků.

4.6.

EHSV chápe, proč EU financuje výzkum a technologie v oblasti obranných činností ve 100 % výši na rozdíl od tradičního spolufinancování civilních činností. Velmi omezený počet zákazníků (zejména vnitrostátních ministerstev obrany) ztěžuje podnikům možnost amortizovat rizika spojená s vývojem nového produktu na předvídatelnějším trhu. Tyto specifické otázky je třeba řešit bez ohledu na to, zda bude budoucí fond součástí příštího VFR pod stejným zastřešením jako ostatní fondy v oblasti výzkumu, či nikoliv.

4.7.

Pevně věříme, že Evropský obranný fond bude pro členské státy silným podnětem, aby v rámci budoucích zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nakupovaly evropské zboží, což zajistí hospodářský rozvoj, know-how a průmyslovou základnu nutnou pro zachování globální vojenské schopnosti. EHSV podporuje návrh, aby se členské státy zavázaly, že zakoupí technologie a schopnosti, jež byly vyvinuty v rámci úspěšných projektů Evropského obranného fondu v oblasti výzkumu a technologií.

5.1.

EHSV doporučuje, aby členské státy ve spolupráci s Komisí a agenturou EDA zavedly společné plánování v oblasti obrany a sestavily plán pro klíčové schopnosti s cílem identifikovat priority v oblasti výzkumu a technologií a nezbytné vojenské schopnosti, a to jak z hlediska členských států, tak z hlediska evropské obrany.

5.2.

Evropská unie má velmi málo zkušeností z minulosti s takovým druhem programu (v podstatě pouze s pilotním projektem a zahájením přípravné akce), a tudíž svůj návrh nevytvořila na základě jednoznačných ukazatelů a nemá ještě jasný plán pro klíčové schopnosti. Tento plán bude vypracován v roce 2018.

5.3.

Plán pro klíčové schopnosti by měl zajistit, že EU bude směřovat ke strategické autonomii, a určit technologie, které je třeba rozvíjet, aby si Evropská unie udržela své vedoucí postavení v oblastech klíčových schopností a ukončila svou závislost na vnějších subjektech. EHSV se domnívá, že pro úspěch Evropského obranného fondu bude mít rozhodující význam rozvoj technologií a schopností, jež překračují individuální potřeby členských států.

5.4.

EHSV důrazně podporuje přístup k výzkumu založený na schopnostech. Proto je přesvědčen, že veškerý výzkum prováděný v rámci Evropského obranného fondu se musí zaměřovat na klíčové schopnosti, které Evropa potřebuje k tomu, aby mohla jednat a svobodně se rozhodovat.

5.5.

V současné bezpečnostní situaci má technologická převaha zásadní význam. EHSV se proto domnívá, že Evropský obranný fond, a zejména evropský program obranného výzkumu, musí zajistit, aby si Evropa zachovala vedoucí postavení ve vojenském výzkumu. V tomto ohledu by mohlo být nápomocné vyčlenit zdroje na technologické demonstrační projekty, které budou podporovat budoucí společné programy.

5.6.

EHSV je toho názoru, že při stanovování plánu klíčových schopností musí být naplánován a zohledněn celý životní cyklus oblasti technologií. Kromě toho musí být výzkum a vývoj a rozvoj schopností naplánovány společně a koordinovány mezi EU a členskými státy a s ohledem na naše povinnosti plynoucí z partnerství v rámci NATO.

6.1.

Evropská komise navrhuje ambiciózní financování obou oken Evropského obranného fondu:

6.2.

EHSV je toho názoru, že investice musí směřovat k technologiím, které mají určující význam pro obranu EU, a to tam, kde jsme závislí nebo se stáváme závislými na vnějších dodavatelích. EHSV se také domnívá, že primárním zájmem musí být technologie, které by mohly být rozhodující pro to, aby EU mohla získat technologický náskok v různých oblastech.

6.3.

EHSV podporuje samostatné financování obou oken – financování okna výzkumu ze strany EU a okna schopností z rozpočtů členských států. EHSV se již dříve vyjádřil, že „dokud Unie nemá vlastní variabilní příjem, zůstává pořizování vojenských schopností ozbrojených sil úkolem členských států. […] EHSV připomíná, že v souladu s článkem 41 SEU nesmí být rozpočet EU využíván k financování vojenských operací. Odchýlení se od této zásady by bylo rovněž v rozporu se zvláštní povahou bezpečnostní a obranné politiky některých členských států (čl. 42 odst. 1 SEU)“ (8).

6.4.

EHSV doporučuje, aby byl Evropský obranný fond využíván jako finanční nástroj na podporu rozvoje schopností v oblastech, kde je evropský obranný průmysl v současné době závislý na vnějších zdrojích. Rozvoj těchto schopností v Evropě otevře více strategických možností a současně tomuto odvětví přinese cenné znalosti, technologie a pracovní místa.

6.5.

EHSV se domnívá, že výše financování navrhovaná pro okno výzkumu Evropského obranného fondu umožní rozsáhlé pobídky pro inovativní výzkum. Díky tomu se EU zařadí na čtvrté místo mezi subjekty, jež poskytují nejvíce prostředků na výzkum v oblasti obrany v Evropě. Toto financování by však nemělo být na úkor jiných důležitých evropských projektů v oblasti rozvoje.

6.6.

EHSV se domnívá, že koncipování systémů financování pro Evropský obranný fond je nesmírně důležité, aby bylo zajištěno plné zapojení tohoto odvětví a aby se podpořilo zakládání výrobních konsorcií, do nichž by bylo zapojeno co nejvíce členských států. Systémy financování nemohou být stejné jako v jiných odvětvích činnosti vzhledem k zvláštnostem odvětví obrany a podezřením a obavám ze sdílení znalostí mezi společnostmi nebo členskými státy.

7.1.

Z návrhu Evropské komise není zřejmé, jakou formu správy bude Evropský obranný fond mít. EHSV se domnívá, že jeho správa musí být ustanovena co nejdříve a měla by zahrnovat Evropskou unii, Evropskou obrannou agenturu a členské státy, jakož i toto odvětví.

7.2.

EHSV se domnívá, že je třeba zintenzivnit diskuse mezi členskými státy s cílem dosáhnout dohody ohledně modelu správy Evropského obranného fondu, a to jak s ohledem na obě okna, tak i na příští víceletý finanční rámec. Přestože je prezentován jako další program výzkumu a vývoje, EHSV zdůrazňuje, že odvětví obrany je jedinečné a má některé zvláštní rysy, které by měly být upraveny odlišnými, nicméně jasnými pravidly. Tato pravidla musí být dohodnuta co nejdříve.

7.3.

EHSV rovněž upozorňuje na skutečnost, že obě okna by měla být úzce koordinována s jinými vnitrostátními a mezinárodními programy, do nichž jsou zapojeny členské státy.

7.4.

Kritérium tří společností ze dvou členských států se v současné době jeví jako přiměřené, EHSV se však domnívá, že jakmile se program dostane do vyspělejší fáze, měly by být minimálním požadavkem tři země, aby se podpořila větší synergie mezi členskými státy.

7.5.

Projekty financované Evropským obranným fondem, ať již v rámci okna výzkumu, nebo okna schopností, zahrnují vynaložení veřejných finančních prostředků. Komise by měla zajistit, aby byly v rámci zadávacího řízení vybírány pouze konkurenceschopnější projekty, přičemž by měly být brány v úvahu přísné sociální a environmentální normy, a to na základě objektivních kritérií.

7.6.

EHSV se obává, že praktickému uplatňování Evropského obranného fondu bude bránit nadměrná byrokracie, a doporučuje, aby se v této oblasti zkoumaly další možnosti s tím, jak se bude Evropský obranný fond vyvíjet.

7.7.

EHSV jakožto evropský orgán zastupující organizovanou občanskou společnost zdůrazňuje svou ochotu ke konzultacím ohledně provádění Evropského obranného fondu a veškerých záležitostí týkajících se hospodářských, sociálních a výzkumných aspektů nové evropské obranné politiky.

8.1.

EHSV se domnívá, že společné programy zaměřené na vzájemně uznávané potřeby sníží počet nadbytečných systémů a kromě toho také podpoří větší standardizaci dílčích systémů a logistiky.

8.2.

Pokud jde o referenční ukazatele, je důležité se zaměřit na globální souvislosti, což znamená nejen na vnitrostátní výzkumné programy členských států, ale také na činnost našich partnerů NATO ve všech oblastech.

8.3.

EHSV rozhodně doporučuje, aby Komise společně s Evropskou obrannou agenturou a členskými státy stanovila prioritní oblasti pro společný rozvoj. Toho lze dosáhnout jen v případě, že dojde ke shodě na společné definici potřeb a větší standardizaci.

8.4.

Cílem fondu je zvýšit účinnost a racionálnost výdajů na národní obranu, nikoli je nahradit. Toho bude dosaženo jedině tehdy, prokáže-li Evropský obranný fond svou přidanou hodnotu tím, že umožní realizaci projektů, které nemohou provést účinněji a za nižší náklady členské státy samotné. Fond by měl sloužit jako pobídka k lepší spolupráci. Jedině tímto způsobem se podaří zamezit znásobování počtu různých zbraňových systémů.

8.5.

EHSV podporuje vypracování společných norem (9), přičemž je třeba vyhnout se zdvojování stávajících norem, zejména norem NATO. Vzhledem k tomu, že bylo v Evropě zjištěno 178 různých zbraňových systémů, by při výzkumu mělo být jednou z priorit stanovení společných evropských norem a rozhraní s cílem co nejvíce propojit stávající systémy a připravit systémy budoucí. Respektování těchto norem by členským státům umožnilo vyvinout celoevropsky kompatibilní systémy.

8.6.

Otázka norem je obzvláště důležitá pro dílčí systémy. Nově vyvinuté produkty určitě stanoví normu na evropské úrovni, ale stávající dílčí systémy, které by mohly být do těchto produktů začleněny, by měly být do jisté míry rovněž založeny na společných normách. EHSV se domnívá, že by to posílilo interoperabilitu, čímž by se omezila roztříštěnost zbraňových systémů.