2.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 81/139

Zpravodaj:

Philip VON BROCKDORFF

1.1.

EHSV souhlasí s tímto navrhovaným nařízením a s jeho cílem podpořit investice v celé EU, není si však jist, zda investice vyplývající z této iniciativy zůstanou uvnitř EU.

1.2.

EHSV vítá každou snahu, jak občany EU motivovat k tvorbě přiměřené rezervy na dobu po odchodu do důchodu. EHSV si však také není jist dopadem na mobilitu pracovních sil v celé EU v důsledku poskytování celoevropských osobních penzijních produktů.

1.3.

EHSV bere na vědomí, že celoevropské osobní penzijní produkty s největší pravděpodobností osloví omezený počet skupin, zejména mobilní pracovníky, kteří během svého aktivního života pracují ve více různých členských státech, a osoby samostatně výdělečně činné. Je třeba vynaložit veškeré úsilí s cílem motivovat členské státy ke spravedlivému zdanění tohoto typu produktu. Kromě toho zdůrazňuje, že tato iniciativa by v žádném případě neměla být interpretována jako snížení významu státních nebo zaměstnaneckých penzijních produktů.

1.4.

EHSV zdůrazňuje nutnost ochrany spotřebitelů a zmírnění rizik pro střadatele během jejich aktivního života a po odchodu do důchodu. Důrazně se také doporučuje, aby bylo jasněji uvedeno, co je zaručeno v rámci standardní možnosti. Je třeba, aby se Komise touto otázkou zabývala pokud možno co nejdříve.

1.5.

EHSV také zdůrazňuje úlohu orgánu EIOPA (1) při sledování trhu a vnitrostátních režimů dohledu, aby bylo dosaženo sbližování a konzistentnosti v rámci celé EU, zejména pokud jde o řídicí struktury pro celoevropské osobní penzijní produkty v rámci kteréhokoli poskytovatele.

1.6.

Vzhledem k tomu, že interakce povinných, zaměstnaneckých a osobních penzí jsou v každém členském státě jedinečné, EHSV doporučuje, aby mohli poskytovatelé přizpůsobovat své celoevropské osobní penzijní produkty vnitrostátním trhům při současném dodržování výše uvedené potřeby sbližování a konzistentnosti. Zároveň by měla být náležitě zohledněna struktura vnitrostátních důchodových systémů, aby se zabránilo narušení a pokřivení hospodářské soutěže.

1.7.

EHSV si není jist, zda celoevropské osobní penzijní produkty přinesou nějakou změnu v členských státech, které se velkou měrou opírají o důchody z povinného systému a v nichž jsou tradice soukromého spoření na důchod slabé. Z toho důvodu je úloha členských států při podpoře celoevropských osobních penzijních produktů považována z hlediska prosazování této iniciativy za naprosto zásadní.

1.8.

EHSV konstatuje, že celoevropské osobní penzijní produkty by neměly být jen pouhým rozšířením stávající nabídky pro ty, kdo si vybírají plány dobrovolného soukromého spoření.

1.9.

EHSV zdůrazňuje význam ochrany spotřebitele pro zvýšení atraktivity osobních penzijních produktů. V této souvislosti požaduje, aby bylo ujasněno, zda má být navržená sazba ve výši 1,5 % uplatňována jako paušální procentní sazba, nebo zda má podléhat limitu z hlediska absolutní hodnoty. Komise by měla rovněž ve prospěch střadatelů a budoucí perspektivy celoevropských osobních penzijních produktů zvážit upuštění od vyžadování poplatku za změnu poskytovatele po uplynutí určené doby. Nařízení musí kromě toho stanovit základní pravidla přístupu dědiců střadatele k akumulovaným finančním prostředkům v případě jeho úmrtí.

2.1.

Odhaduje se, že jen přibližně 27 % z 243 milionů občanů EU ve věku od 25 do 59 let si v současné době spoří na důchod. Evropská komise zastává názor, že nabídka celoevropského osobního penzijního produktu by povzbudila další úspory. Aby tento cíl naplnila, zveřejnila Evropská komise dne 29. června 2017 svůj návrh nařízení, kterým se stanoví rámec pro nový celoevropský osobní penzijní produkt (PEPP). Tento návrh je plně v souladu s akčním plánem EU pro vytváření unie kapitálových trhů z roku 2015 a jeho záměrem je rozšířit trh s osobním penzijním pojištěním na 2,1 bilionu EUR do roku 2030.

2.2.

Jakmile bude přijato, umožní toto nařízení nabízet celoevropské osobní penzijní produkty ve všech členských státech. Navrhované nařízení stanoví rámec pro celoevropský dobrovolný systém, který by existoval souběžně vedle stávajících systémů osobního penzijního pojištění. Celoevropské osobní penzijní produkty nenahradí stávající vnitrostátní penzijní struktury. Tyto produkty jen doplní existující systémy osobního penzijního pojištění. Celoevropské osobní penzijní produkty však budou nabízet různé druhy poskytovatelů, zejména pojistitelé, správci aktiv a banky. Tyto produkty by bylo možné distribuovat a nakupovat on-line ve všech členských státech.

2.3.

Jako klíčová složka plánu unie kapitálových trhů by celoevropské osobní penzijní produkty nabízely dlouhodobé investiční a růstové příležitosti na celoevropském kapitálovém trhu, na němž by kapitál proudil napříč EU. To by podpořilo podnikové investice a zajistilo kapitál pro projekty v oblasti infrastruktury. Nárůst soukromých i veřejných investic by mohl napomoci zvýšit tvorbu pracovních příležitostí v celé EU.

2.4.

Návrh Komise by usnadnil seskupování penzijních aktiv ze strany poskytovatelů, což by vedlo k větším úsporám z rozsahu a nižším nákladům pro poskytovatele a ke zvýšené hospodářské soutěži související se vstupem nových poskytovatelů na penzijní trh. Při větším počtu poskytovatelů, než je k dispozici v současné době, by střadatelé získali prospěch z nižších cen v důsledku zvýšené hospodářské soutěže mezi poskytovateli a případně by se mohly zvýšit i výnosy pro střadatele. Je však velmi důležité, aby si střadatelé byli plně vědomi rizik, která nesou, a podmínek souvisejících s jejich PEPP.

2.5.

Kombinace větší nabídky, zjednodušení, nižších cen a případně i lepších výnosů pro střadatele by mohla povzbudit k nákupu takových produktů více jednotlivců, buď s cílem doplnit důchodové nároky, jestliže se očekává, že příjem po odchodu do důchodu nebude dostačující, nebo zajistit důchodové příjmy v případě, že jednotlivci nejsou kryti povinným důchodovým systémem nebo zaměstnaneckým penzijním plánem.

2.6.

Komise je přesvědčena, že celoevropské osobní penzijní produkty budou zajímavé zvláště pro mobilní pracovníky, kteří během aktivního života pracují v různých zemích, a pro osoby samostatně výdělečně činné. Mohly by také vytvořit doplňkové možnosti důchodového příjmu v těch členských státech, kde je využívání individuálních penzijních produktů v současné době omezené.

2.7.

Zatímco navrhované nařízení stanoví standardizované vlastnosti produktu, které mají poskytnout ochranu spotřebitelům, navrhovaný rámec by umožnil i větší flexibilitu při navrhování penzijních produktů.

2.8.

Hlavní prvky navrhovaného nařízení stanoví, že:

2.9.

A v neposlední řadě je Komise přesvědčena, že pro konkurenceschopnost a atraktivitu tohoto nového produktu celoevropské osobní penzijní produkty nezbytně potřebují příznivé daňové prostředí, a doporučuje, aby pro celoevropské osobní penzijní produkty členské státy nabízely stejný daňový režim jako pro srovnatelné domácí produkty. Alternativně by měly nabízet nejvýhodnější daňové zacházení v případech, kdy jsou různé osobní penzijní plány zdaněny různým způsobem (2).

3.1.

Osobní penzijní produkty nejsou v celé EU plně rozvinuty. Jejich úloha by však mohla být zásadní pro zajištění odpovídajících důchodových příjmů pro ty pracovníky, jejichž důchody z povinného systému a důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou nízké nebo nedostatečně rozvinuté. Kromě toho se obecně uznává, že penzijní systémy založené na více pilířích jsou nejúčinnějším způsobem jak zajistit udržitelnost a přiměřenost důchodového příjmu.

3.2.

EHSV proto vítá každou snahu, jak občany EU motivovat k tvorbě přiměřené rezervy na dobu po odchodu do důchodu. Kombinace stárnoucího obyvatelstva a klesající porodnosti by mohla vést k tomu, že náklady ponesou budoucí generace, nebudou-li lidé pracovat déle. Ve všech členských státech, zejména však v těch, kde není plně rozvinut systém o více pilířích a kde je hlavním poskytovatelem povinný důchodový systém, je povzbuzování obyvatel k tvorbě osobních úspor na dobu důchodu naprosto logickým krokem.

3.3.

EHSV rovněž vítá cíl zavést celoevropské osobní penzijní produkty jakožto možnou metodu, jak zvýšit osobní penzijní krytí i přidělování prostředků na dlouhodobé investice. Zvyšování dlouhodobých úspor by mohlo mít také pozitivní dopad na vnitrostátní ekonomiky.

3.4.

EHSV si je vědom toho, že evropské penzijní prostředí je v současné době roztříštěné. V některých zemích si mohou občané vybírat z více osobních penzijních produktů, v jiných zemích je takových produktů k dispozici jen velmi málo. Nesourodost evropských a vnitrostátních pravidel a odchylných daňových režimů vedla k omezenému přenosu finančních aktiv napříč EU v důsledku nedostatečné přenositelnosti penzijních produktů v rámci EU během aktivního života jednotlivce. Za předpokladu správnosti prognóz Komise by celoevropské osobní penzijní produkty spolu s dalšími opatřeními, která tvoří součást širšího balíčku reforem, pomohly zvýšit úspory ze 700 miliard EUR na více než 2 biliony EUR do roku 2030. To by znamenalo zásadní podporu investic v celé EU.

3.5.

EHSV také konstatuje, že cílem návrhu Komise je zvýšit počet poskytovatelů. Zvýšená hospodářská soutěž v celé EU by měla pomoci snížit ceny a současně zajistit určitou míru ujištění o kvalitě penzijních produktů nabízených pojistiteli, investičními firmami, penzijními fondy, správci aktiv a bankami v EU. Intenzivnější přeshraniční hospodářská soutěž je mimořádně důležitá a měla by občanům přinést zjevné výhody v podobě snížených nákladů, nabídky produktů a přenositelnosti důchodů.

3.6.

Vítaná je i důležitost přikládaná ochranným opatřením i dohledu ze strany celoevropského orgánu dohledu. EHSV očekává, že orgán EIOPA bude hrát klíčovou úlohu při dohledu nad poskytovateli a při sledování trhu.

3.7.

EHSV rovněž upozorňuje na význam ochrany spotřebitelů prostřednictvím poskytování jasných informací pro střadatele i ochrany kapitálu v rámci standardní možnosti s nízkým rizikem, informací o nastřádaných úsporách, prostřednictvím zjednodušených administrativních postupů a uživatelsky snadných postupů podávání stížností a mimosoudního řešení sporů mezi střadateli a poskytovateli, přijatelných nákladů na změnu poskytovatele a ochrany střadatelů v případě předčasného výběru, například z důvodu invalidity nebo špatného zdravotního stavu.

3.8.

Vzhledem k tomu, že celoevropské osobní penzijní produkty by byly přenositelné, EHSV se domnívá, že možnost změny poskytovatelů v přeshraničním měřítku by přispěla k posílení mobility pracovních sil, přestože míra, v níž by tato možnost zvýšila mobilitu na trhu práce, je nejasná.

3.9.

EHSV souhlasí s tím, že tento návrh by mohl být důležitý z hlediska vzniku nových seskupení kapitálu. Unie kapitálových trhů s příslušnými iniciativami (například liberalizace pravidel pro fondy rizikového kapitálu a usnadnění burzovních kótací pro menší firmy) měla dosud omezený úspěch. EHSV je přesvědčen, že celoevropské osobní penzijní produkty by mohly znamenat velký posun k vytvoření nového zdroje finančních prostředků, které by bylo možné směřovat do investic.

3.10.

EHSV rovněž konstatuje, že tato iniciativa je relevantní i ve scénáři situace po brexitu. Unie kapitálových trhů byla přinejmenším zčásti koncipována tak, aby trhy kontinentální Evropy více svázala s britským trhem. S blížícím se odchodem Británie nabývá nutnost rozvoje celoevropského kapitálového trhu na větší důležitosti než kdy předtím. K zavedení celoevropských osobních penzijních produktů dojde ve velmi příhodné době, zejména s ohledem na přesun hlavních finančních institucí z Británie do jiných členských států. To vše by mohlo usnadnit tok kapitálu napříč EU při menší závislosti na bankovních financích.

3.11.

EHSV bere na vědomí, že celoevropské osobní penzijní produkty s největší pravděpodobností osloví omezený počet skupin, zejména mobilní pracovníky, kteří během svého aktivního života pracují ve více různých členských státech, osoby samostatně výdělečně činné a osoby žijící na trzích, kde osobní penzijní produkty nejsou rozvinuté. EHSV však chápe, že Komise považuje za stejně důležité i zaměstnanecké penze, jak zdůraznila v revidované směrnici o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, jež stanoví základní požadavky na správu a řízení fondů zaměstnaneckého penzijního pojištění. Stejně jako v případě revidované směrnice o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění je cílem navrhovaného nařízení také zlepšit správu a řízení a transparentnost, podpořit přeshraniční činnost a zajistit rozvoj dalších poskytovatelů celoevropských osobních penzijních produktů jakožto dlouhodobých investorů.

4.1.

EHSV zastává názor, že celoevropské osobní penzijní produkty by neměly být jen pouhým rozšířením stávající nabídky pro ty, kdo si vybírají plány dobrovolného soukromého spoření. Úloha členských států při podpoře celoevropských osobních penzijních produktů a výhod spoření je tudíž naprosto zásadní. Komise může na základě zásady národního zacházení požadovat, aby byl pro celoevropské osobní penzijní produkty zajištěn stejně příznivý daňový režim, jaký členské státy poskytují svým vlastním srovnatelným vnitrostátním produktům. Pokud prvky celoevropských osobních penzijních produktů nesplní všechna kritéria požadovaná k přiznání daňové úlevy pro stávající vnitrostátní penzijní produkty, žádá Komise členské státy, aby poskytly stejnou daňovou úlevu, jakou přiznávají těmto vnitrostátním penzijním produktům.

4.2.

EHSV si není jist, zda celoevropské osobní penzijní produkty přinesou nějakou změnu v členských státech, které se velkou měrou opírají o důchody z povinného systému a v nichž jsou tradice soukromého spoření na důchod slabé. Jak již bylo řečeno, celoevropské osobní penzijní produkty pravděpodobně více osloví osoby samostatně výdělečné činné a mobilní odborníky, přičemž osoby s nízkými příjmy, pracovníci s nestálými smlouvami a smlouvami o příležitostné pracovní činnosti nebo sezónní pracovníci si pravděpodobně nebudou moci osobní penzijní produkt dovolit.

4.3.

Z tohoto důvodu EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby členský stát poskytováním daňových zápočtů motivoval občany k tomu, aby si během svého aktivního života začali spořit brzy. EHSV rovněž doporučuje, aby se občanům dostalo profesionálního poradenství ve věci stanovení minimálních investičních období, aby mohli využít výhod dlouhodobých investic.

4.4.

EHSV souhlasí s návrhy Komise, jejichž cílem je poskytnout střadatelům až pět investičních možností se zmírněním rizik. Hlavní výzvou jsou odchylky mezi členskými státy. Vnitrostátní orgány budou nadále zajišťovat dohled nad poskytovateli, kteří působí v jejich jurisdikci, a proto je úloha orgánu EIOPA při sledování trhu a vnitrostátních režimů dohledu s cílem dosáhnout sbližování považována za naprosto zásadní k zajištění určité míry konzistence mezi všemi členskými státy.

4.5.

EHSV také souhlasí s důvody Komise pro podrobení poskytovatelů celoevropských osobních penzijních produktů přiměřené regulaci, která obsáhne dlouhodobou povahu produktů a jejich příslušné specifikace. EHSV připomíná, že cílem směrnice Solventnost II (2009/138/ES), celoevropského režimu regulace pojištění, je sjednotit jednotný trh pojištění v EU a posílit ochranu spotřebitele zřízením „pasu EU“ (jednotného povolení), který pojistitelé získají k činnosti ve všech členských státech, jestliže splní podmínky EU. Směrnice Solventnost II byla zaměřena zvláště na ochranu zákazníků v situaci, kdy hlavními poskytovateli osobních penzí jsou pojistitelé. EHSV zastává názor, že ostatní finanční instituce by měly podléhat stejně přísným požadavkům, aby byla zajištěna stejná úroveň ochrany.

4.6.

EHSV je toho názoru, že je třeba věnovat větší pozornost výplatní fázi. Střadatelé, kteří si koupí celoevropské osobní penzijní produkty, budou potřebovat významnou podporu, aby si odpověděli na otázky týkající se toho, kolik peněz je zapotřebí na pohodlný odchod do důchodu a jak nejlépe penzijní aktiva čerpat. Je třeba si vzít poučení z přístupů k výplatám penzí v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby bylo možné poskytovat poradenství ohledně nejlepších strategií výplaty. EHSV tyto strategie považuje za nedílnou součást penzijních produktů, a osoby, které se chystají odejít do důchodu, by měly být informovány o postupech a pravidlech pro výplaty a o mechanismech ochrany.

4.7.

Význam finanční gramotnosti nelze dostatečně zdůraznit (3). EHSV je toho názoru, že úspěšné zavedení celoevropských osobních penzijních produktů bude do značné míry záviset na tom, zda budou poskytované informace dostatečně jasné na to, aby mohli střadatelé produkty srovnávat a stavět proti sobě a aby si nakonec mohli vybrat produkt, který bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám. Kromě toho je třeba tyto informace standardizovat v celé EU s ohledem na důležitost přenositelnosti.

4.8.

Před uzavřením smlouvy poskytované informace o výplatní fázi a příslušném daňovém režimu jsou považovány za vysoce relevantní. Ačkoli EHSV souhlasí s tím, že přímou odpovědnost za poskytování vysoce kvalitních informací nesou poskytovatelé, úloha vnitrostátních orgánů zůstává naprosto zásadní. Penzijní produkty jsou neoddělitelně spjaty se sociálními politikami a daňovým režimem členských států. To vyžaduje informační přístup specifický pro každý členský stát, a z toho vyplývá úloha vnitrostátních orgánů při zajišťování toho, aby byly informace, kterých se případným klientům dostane, věcné, použitelné a konkrétní.

4.9.

EHSV se domnívá, že pravidla týkající se změny poskytovatele musí být pro spotřebitele atraktivnější a současně jim musí zajišťovat větší ochranu. Držitel PEPP by měl mít právo kdykoli změnit poskytovatele. Související otázkou je poplatek, který je v takové situaci účtován. EHSV proto požaduje, aby bylo ujasněno, jak bude uplatňován navržený limit ve výši 1,5 % kladného zůstatku. Ačkoli se limit ve výši 1,5 % může teoreticky zdát rozumný, povede paušální procentní sazba při neexistenci současného limitu v absolutním vyjádření k tomu, že střadatelé budou zatíženi úměrně k absolutní hodnotě úspor. EHSV to považuje za nespravedlivé a domnívá se, že to povede k omezení možnosti střadatelů změnit poskytovatele. Komise by měla rovněž ve prospěch střadatelů a budoucí perspektivy celoevropských osobních penzijních produktů zvážit upuštění od vyžadování poplatku za změnu poskytovatele po uplynutí určené doby.

4.10.

EHSV se domnívá, že je třeba jednoznačně určit pravidla přístupu k akumulovaným finančním prostředkům v rámci PEPP v případě úmrtí střadatele. Osoby oprávněné k těmto prostředkům by je měly obdržet nejpozději do dvou měsíců od předložení nutných dokumentů a poskytovatel produktu by neměl mít nárok účtovat si jakékoli poplatky.

4.11.

Jak již bylo řečeno, důležitou úlohu v rozhodování jednotlivce o odložení spotřeby a spoření na důchod hrají daňové pobídky. EHSV souhlasí s Komisí, pokud jde o úlohu, kterou by daňové pobídky mohly hrát při určování úspěchu či neúspěchu celoevropských osobních penzijních produktů. EHSV však upozorňuje, že je na členských státech, aby svým občanům zajistily přístup k veškerým možným daňovým pobídkám.

4.12.

EHSV se domnívá, že poskytování daňových pobídek ze strany členských států je s ohledem na to, že PEPP jsou zaměřeny především na mobilní pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, kteří si mohou dovolit přispívat do PEPP, diskriminující vůči osobám s nižšími příjmy, které nemají možnost uzavřít smlouvu na PEPP. Členské státy by proto měly pečlivě zvážit, zda tyto daňové pobídky poskytovat.

4.13.

EHSV bere na vědomí, že s penzijními produkty je spojeno určité riziko vzhledem k jejich dlouhodobé povaze. Určitá míra propracovanosti produktů by však značně snížila rizika a nejistoty a současně by zohlednila potřeby a preference střadatelů. Snižování rizik v případě jednotlivců bez předchozí zkušenosti s penzijními produkty se považuje za mimořádně důležité a EHSV souhlasí se škálou možností, které by byly střadatelům k dispozici s jednou povinnou investiční možností, v níž bude účastník moci získat zpět alespoň svůj investovaný nominální kapitál.

4.14.

Mělo by se také předcházet situaci, kdy se úroveň ochrany spotřebitele liší v závislosti na poskytovateli PEPP. EHSV se domnívá, že finanční instituce poskytující dlouhodobé důchodové produkty by měly podléhat zásadě „stejná rizika, stejná pravidla“.

4.15.

EHSV rovněž zdůrazňuje, že dlouhodobé osobní penzijní produkty – jak je uvedeno v tiskové zprávě Better Finance (Evropské federace střadatelů a uživatelů finančních služeb) (4) ze dne 9. října 2017 – nejsou schopny poskytnout vhodný náhradní příjem, jelikož jejich dlouhodobý reálný výnos může být nedostatečný a (po odečtení inflace) někdy dokonce i záporný. Pro úspěšné zavedení celoevropských osobních penzijních produktů má zásadní význam odpovědnost, kterou poskytovatelé nesou za zajištění veškeré nezbytné ochrany střadatelů a lepších výnosů. Vzhledem k tomu, že většina evropských penzijních fondů nyní investuje do dluhopisů, se však perspektiva lepších výnosů nezdá příliš pozitivní, alespoň v krátkodobém a střednědobém výhledu.

4.16.

V neposlední řadě EHSV připomíná, že úlohy a interakce povinných, zaměstnaneckých a osobních penzí jsou v každém členském státě jedinečné. Tyto prvky formovaly vnitrostátní penzijní trhy po mnoho desetiletí a není překvapivé nalézt v rámci EU takto rozdílné penzijní produkty. Za této situace je nutné, aby poskytovatelé byli schopni přizpůsobit své celoevropské osobní penzijní produkty vnitrostátním trhům.