11.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/82

Zpravodaj:

Dimitris DIMITRIADIS

1.1

Sociálně i environmentálně udržitelný rozvoj mořských a pobřežních oblastí, který by vyrovnával existující rozdíly a zajistil zachování kulturní a biologické rozmanitosti, má zásadní význam. Navíc se jedná o oblast, která má znamenité předpoklady pro vytvoření systému nadnárodní spolupráce v EU i mimo ni. V tomto ohledu EHSV plně podporuje zvláštní iniciativu pro udržitelný rozvoj modré ekonomiky v západním Středomoří a vyzývá evropské orgány, aby dokončily cyklus konzultací a vytvořily příslušnou pracovní skupinu.

1.2

EHSV se domnívá, že podmínkou úspěchu této iniciativy je dobrá komunikace a vhodné ovzduší spolupráce mezi zúčastněnými státy, jakož i s evropskými orgány. Významnou úlohu při účinném propojování všech zúčastněných stran by mohla sehrát Unie pro Středomoří.

1.3

EHSV uznává, že je třeba iniciativu rozšířit, a to trojím způsobem:

1.3.1

Kromě vybraných oblastí činnosti ve zvláštní iniciativě – 1) bezpečnější námořní prostor a jeho lepší ochrana, 2) inteligentní a odolná modrá ekonomika a úsilí zaměřené na rozvoj dovedností, výzkum a inovace, 3) lepší správa moře – navrhuje EHSV další tematické rozšíření iniciativy v oblasti biologické rozmanitosti a jejího zachování a interkulturní komunikace, stejně jako konkrétní strategii na podporu malých a drobných výrobních činností.

1.3.2

EHSV kromě toho přikládá značný význam začlenění postupného rozvoje systémů odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání a nadnárodní spolupráce mezi těmito systémy mezi horizontální oblasti činnosti, což přispěje k posílení účinnosti ostatních oblastí modré ekonomiky. V tomto ohledu by měl být přijat přístup makroregionální strategie.

1.3.3

Bezpečnost námořní dopravy a otázky bezpečnosti moří obecně, ochranu, udržitelný hospodářský růst či zachování kulturní rozmanitosti a ochranu životního prostředí nelze dlouhodobě účinně řešit, pokud se bude přehlížet skutečnost, že Středomoří tvoří z historického, hospodářského i environmentálního hlediska jeden celek (1). Takže ačkoli zvýšené geopolitické napětí ve východním Středomoří a stupňování konfliktů v této oblasti vysvětluje, proč byla iniciativa zahájena nejprve v západním Středomoří, je třeba ji vnímat jako pilotní program, z něhož lze čerpat užitečné zkušenosti a osvědčené postupy, které lze následně uplatnit v rámci komplexního přístupu zahrnujícího celé Středomoří (viz též odstavce 3.3, 3.4 a 3.5).

1.4

EHSV předpokládá, že úspěch této iniciativy bude vyžadovat vysoký stupeň koordinace na nadnárodní úrovni i napříč odvětvími. Politiky a programy pro Středomoří prováděné v posledních dvaceti letech nevykazovaly dobré výsledky a v jejich rámci zůstalo nevyužito obrovské množství prostředků. Na vině je rozdílný přístup a nedostatek účinné koordinace mezi orgány Unie a orgány veřejné správy v zemích Středomoří, které nejsou členskými státy EU, a i skutečnost, že byrokracie v některých případech pod záminkou transparentnosti vytváří neúměrné překážky využívání existujících finančních prostředků. To znamená, že je nutný dílčí projekt technické pomoci zahrnující následující otázky:

1.4.1

důkladnou srovnávací analýzu, která odhalí překrývající se oblasti v obrovském množství stávajících iniciativ s podobným (ne-li stejným) zaměřením (viz odstavce 3.9 a 3.10) a povede k úspoře zdrojů a posílení konečných výsledků. EHSV upozorňuje, že pokud nebudou jednoznačně stanoveny střednědobé a dlouhodobé cíle nebo konkrétně vymezeny pravomoci zúčastněných institucí a orgánů, hrozí, že se provádění iniciativy zdrží nebo dokonce dojde k jejímu zrušení;

1.4.2

hlavní operační plán, který by vymezil pravomoci pracovní skupiny pro modrou ekonomiku a stanovil konkrétní organizační/správní nástroje a jednotlivé úlohy zúčastněných regionálních, vnitrostátních a mezinárodních institucí, a také přesný harmonogram (viz též odstavce 4.5 a 4.6). Vzhledem k tomu, že významnou měrou se na iniciativě budou podílet i výzkumné instituce, by autoři tohoto hlavního plánu měli přihlížet i k různorodosti jednotlivých regionů, pokud jde o existenci zkušeného a kvalifikovaného odvětví výzkumu a vývoje, stejně jako k příkladům úspěšné spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje mezi oběma břehy Středozemního moře;

1.4.3

plánování a provádění dostatečně rozsáhlé komunikační strategie, která bude informovat o obsahu iniciativy pro modrou ekonomiku a příležitostech a možnostech, které nabízí, s cílem i) vytvořit přehled všech institucí a zainteresovaných stran, které mohou být do iniciativy zahrnuty nebo jí mohou být dotčeny, zejména na regionální a místní úrovni, a ii) šířit mezi ně příslušné informace.

1.5

Následují podrobné závěry a příslušné návrhy vyplývající z výše předložených obecných doporučení:

1.5.1

EHSV souhlasí s tím, že úspěch v boji proti trestné činnosti a terorismu vyžaduje účinnější vytváření sítí mezi orgány odpovídajícími za ochranu pozemních i námořních hranic na obou březích Středozemního moře, stejně jako systematickou výměnu a analýzu údajů, v úzké spolupráci s agenturou Frontex a dalšími globálními nadnárodními institucemi, jako např. Mezinárodní námořní organizací (IMO).

1.5.2

Nicméně vzhledem k vytváření sítí mezi orgány odpovídajícími za ochranu pozemních i námořních hranic si EHSV přeje, aby se věnovala mimořádná pozornost pravidlům „řádné správy věcí veřejných“ a nutnosti pečlivě zohledňovat lidská práva, a to individuální i kolektivní (viz též odstavec 4.1).

1.5.3

V zájmu účinnosti územního plánování a správy pobřeží by měl být na nadnárodní a zejména na regionální/místní úrovni přijat přístup „čtverné šroubovice“. Je třeba, aby bylo posíleno zapojení orgánů místní správy (obcí a regionů), stejně jako sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, podle příslušných oblastí činnosti jednotlivých subjektů. Za tímto účelem by Komise měla vyzvat místní zainteresované subjekty z řad veřejného a soukromého sektoru ke konzultacím týkajícím se sdělení a konkrétních opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany dopravy, rybolovu, cestovního ruchu a energetiky, sociální soudržnosti a udržitelnosti životního prostředí (viz též odstavce 4.2.1 a 4.3).

1.5.4

„Modrý růst“ (2) je jednou z hlavních dlouhodobých strategií pro dosažení cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění strategie Evropa 2020: rybolov a akvakultura, (ekologický) pobřežní cestovní ruch, námořní logistika (má pro Středomoří rostoucí význam s ohledem na současný geopolitický a hospodářský vývoj), námořní biotechnologie, energie z oceánů a těžba na mořském dně představují nové mnohotvárné podnikatelské příležitosti.

1.5.5

Páteří místních ekonomik na obou březích Středozemního moře jsou malé podniky a mikropodniky, živnosti a rodinné podniky s tradiční organizační strukturou, provozními režimy a činnostmi. Systémy vytváření sítí a navazování spolupráce mezi malými výrobními podniky a mikropodniky proto může rovněž zlepšit jejich odolnost a konkurenceschopnost z hlediska nákladů a současně zachovat tolik potřebnou diferenciaci vyráběného zboží a poskytovaných služeb. EHSV se proto domnívá, že kromě inovativního a technicky vyspělého podnikání je přinejmenším stejně důležité prosazovat rovněž zvláštní programy konkrétně uzpůsobené potřebám tradičních hospodářských činností a přihlížet k místním specifikům (viz odstavce 3.6, 3.7, 4.2.2, 4.2.3 a 4.2.4).

1.5.6

Vzhledem k tomu, že v nadcházejících letech může dojít ke zhoršení chudoby a nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v zemích jižního Středomoří, může být důležité zajištění lepšího sladění na trhu práce, což však určitě nebude stačit k řešení problémů nezaměstnanosti, sociální soudržnosti a udržitelnosti. V tomto ohledu mají rozvojová opatření, jejichž souhrn je uveden v odstavci 1.5.5, zásadní význam pro vytváření nových a udržitelných pracovních míst a pro zlepšení životní úrovně v konkrétních oblastech. Musí být pečlivě plánována ve spolupráci s místními institucemi a orgány. Tyto lokalizované politiky jsou kromě toho nejúčinnějším nástrojem, který dokáže neutralizovat impulsy k migraci – měly by proto být chápány jako jeden z hlavních nástrojů řešení rostoucích migračních toků a z nich plynoucích sociálně-ekonomických problémů na obou březích, stejně jako souvisejících problémů v oblasti bezpečnosti a ochrany a boje proti trestné činnosti a terorismu (odstavec 1.5.1).

1.5.7

Pokud jde o rybolov, EHSV se domnívá, že: by měla být posílena i) pružnost Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), aby byly odstraněny překážky mezi úrovněmi veřejné správy, a ii) úloha Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), aby došlo k nápravě stále ještě nepříznivého stavu rybích populací mnoha druhů, a to v úzké spolupráci a koordinaci se zeměmi Středomoří, které nejsou členskými státy EU (viz též odstavce 4.3.4 a 4.3.5).

2.1

V listopadu 2015 přijala konference ministrů Unie pro Středomoří o modré ekonomice (3) prohlášení o dalším rozvoji modré ekonomiky (4) posílením investic do příslušných technologií, inovací, znalostí, dovedností a také námořní správy.

2.2

V říjnu 2016 ministři zahraničních věcí zemí fóra dialog 5+5 – Alžírska, Libye, Mauritánie, Maroka a Tuniska „plus“ Francie, Itálie, Malty, Portugalska a Španělska – podpořili další práci na iniciativě pro udržitelný rozvoj modré ekonomiky v rámci Unie pro Středomoří (5).

2.3

Toto sdělení (6) a související rámec pro opatření [SWD(2017) 130] (7) jsou výsledkem onoho požadavku. Snaží se využívat příležitostí a čelit výzvám v regionu, které vyžadují vícestrannou koordinaci a mezinárodní spolupráci, jež musí přesahovat hranice Evropské unie.

2.4

Iniciativa Evropské komise, z níž toto sdělení vychází, navíc staví na dlouholetých zkušenostech Komise se strategiemi pro mořské oblasti a s makroregionálními strategiemi – viz např. strategie pro oblast Atlantiku, strategie EU pro region Baltského moře a strategie EU pro jadransko-jónský region (8). Čerpá rovněž z probíhajícího regionálního dialogu o modré ekonomice v rámci Unie pro Středomoří (viz výše), Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (9), Barcelonské úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (10) a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (11) a z úsilí vynaloženého na provádění středomořské strategie pro udržitelný rozvoj (12).

2.5

Kromě toho je sdělení v souladu s probíhající celosvětovou diskusí v rámci vědecké obce i sociálně-politických kruhů. Modrá ekonomika se již stala jednou z nejvýznamnějších otázek současnosti. Zaprvé kvůli důležitosti mořských a oceánských zdrojů a jejich potenciálu pro hospodářský růst spojený s moři a oceány, a zadruhé kvůli skutečnosti, že udržitelnost moří a oceánů je hlavním parametrem globální ochrany životního prostředí (13)

2.6

Sdělení uznává potřebu posílení bezpečnosti a ochrany, udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti, stejně jako ochrany ekosystémů a biologické rozmanitosti v západním Středomoří. Jinými slovy, chce přispět k prosazování sociálně a environmentálně udržitelného hospodářského růstu mořských oblastí, severních i jižních pobřežních oblastí, přístavů a měst, jež tvoří integrovaný systém mobility a lidí a zboží, který daleko přesahuje stávající administrativní a politické „nespojitosti“. Za tímto účelem stanoví tři oblasti výzev:

2.6.1

bezpečnost námořních činností a jejich ochrana: podle sdělení se v západním Středomoří nachází oblasti přetížené dopravou, které budou v budoucnu vystaveny stále větším rizikům (v podobě dopravních nehod), a to v důsledku budoucího geopolitického a hospodářského vývoje, jako například zdvojnásobení kapacity Suezského průplavu. Na druhé straně jsou bezpečnostní problémy výrazné už v současnosti – jak dokládá např. nelegální migrace, přičemž se dá očekávat, že současné sociálně-ekonomické a demografické trendy spolu s účinky změny klimatu zostří konkurenční boj o zdroje a zesílí geopolitickou nestabilitu;

2.6.2

současný výskyt vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí a stárnutí pracovníků v námořním odvětví: Komise bere na vědomí obecně známý paradox související se zaměstnaností, který spočívá v nevyužité pracovní síle na jedné straně a v neobsazených pracovních místech na straně druhé, což zejména platí o odvětvích a oborech modré ekonomiky. Komise je přesvědčena, že stávající situace je převážně (ne-li výlučně) výsledkem nesouladu mezi nabídkou a poptávkou. Pozornost Komise se proto zaměřuje na nedostatečný dialog a nedostatečnou spolupráci mezi průmyslem a systémem vzdělávání;

2.6.3

odlišné a konkurenční zájmy na moři: podle údajů zveřejněných ve sdělení je západní Středomoří oblastí s největší biologickou rozmanitostí v celé této mořské oblasti. Zároveň přibližně polovina HDP Středomoří pochází převážně z činností souvisejících s mořem – cestovního ruchu, akvakultury, rybolovu a dopravy –, což vede k rostoucí urbanizaci pobřeží, nadměrnému odlovu populací ryb, znečišťování moří a širším problémům spojeným s ochranou. Vzhledem k nadnárodní povaze zájmů a vážným sociálně-ekonomickým rozdílům jsou tyto faktory dostatečným důvodem pro tvrzení sdělení, že se jedná o oblast, ve které se „koncentrují … silné tlaky ve sféře hospodářství, demografie a životního prostředí“.

2.7

Komise obecně uznává, že stávající rámec systémů spolupráce na obou březích této mořské oblasti se neukázal být dostatečně účinný. V tomto ohledu reaguje iniciativa na existující potřebu. Avšak úspěch při jejím zvládání závisí na řadě obecných i konkrétních změn a úprav, z nichž mnohé budou objasněny v následujících odstavcích.

3.1

EHSV podporuje úsilí Komise o upevnění a vývoj environmentálně udržitelného řetězce výroby a spotřeby, např. prostřednictvím využívání energie z čistých zdrojů k odsolování mořské vody, podpory energetické účinnosti a rozsáhlejšího využívání energie z čistých zdrojů a podpory a posílení ekologické nákladní a lodní dopravy. To má zvláštní význam s ohledem na nesmírný potenciál podnikatelských činností v zájmové oblasti.

3.2

Pojmem „modrá ekonomika“ se označuje sociálně a environmentálně udržitelný rozvoj mořských a pobřežních oblastí, který vyrovnává existující rozdíly a zajišťuje zachování kulturní a biologické rozmanitosti, což má zvláštní význam ve vztahu k minulosti a s ohledem na budoucnost Středomoří. V tomto smyslu jsou ve sdělení stanoveny tři oblasti činnosti – 1) bezpečnost a ochrana na moři; 2) inteligentní a odolná ekonomika; 3) lepší správa moře. Jakkoli jsou důležité, mohou být z hlediska potřeb této mořské oblasti zbytečně omezující. EHSV navrhuje další rozšíření iniciativy na oblasti biologické rozmanitosti, jejího zachování a mezikulturní komunikace a současně navrhuje konkrétnější strategie na podporu malých a drobných výrobních činností, např. v oblasti rybolovu atd.

3.3

Bezpečnost námořní dopravy a otázky a otázky bezpečnosti moří obecně, zejména však ochrana moří, jsou sice velmi důležité, nelze je však omezovat na západní Středomoří. Naopak geopolitické dějiny a současná zhoršující se situace společně s vypuknutím uprchlické krize ve východní části této mořské oblasti ukazují, že tyto problémy vyžadují komplexní přístup ke Středomoří jako celku.

3.4

To platí rovněž pro zbývající vymezené oblasti zájmu – udržitelný hospodářský růst, problémy zachování kulturní rozmanitosti a ochrany životního prostředí atd. Středomoří by se nemělo dělit na západní a východní. Třebaže administrativní důvody a krátkodobé taktické potřeby toto rozdělení vyžadují, z dlouhodobého hlediska musí strategické plánování přistupovat k této přímořské oblasti jako k jedinému celku.

3.5

EHSV plně chápe, že vzhledem ke zvýšenému geopolitickému napětí a stupňování konfliktů ve východním Středomoří může být zahájení iniciativy omezené pouze na západní Středomoří snazším, realističtějším a snáze dosažitelným cílem. Pokud však nebude následovat podobná iniciativa pro východní Středomoří, existuje značné riziko, že stanovených cílů nebude dosaženo. Východní Středomoří řeší stejné problémy, jen v ovzduší podstatně většího napětí zapříčiněného geopolitickou situací, a proto by pro tuto oblast měla být navržena a prováděna podobná pravidla a politiky.

3.6

I když nedostatečný dialog mezi průmyslem na jedné straně a vysokými školami a sektorem výzkumu a vývoje na straně druhé může být jedním z významných faktorů při řešení nezaměstnanosti řešit (zejména z dlouhodobého hlediska a v době hospodářského růstu), soustředit veškerou pozornost pouze na tuto oblast by bylo neúčinné a jednostranné. Na druhé straně stávající hospodářskou nerovnováhu (která se především odráží v nedostatku nových pracovních míst a vysoké nezaměstnanosti) a prohlubování sociálně-ekonomických rozdílů v mořských oblastech západního Středomoří je třeba řešit s ohledem na přetrvávající systémovou krizi v severní části regionu a celkovou neochotu k produktivním investicím.

3.7

Jestliže hospodářská činnost zásadním způsobem zasahuje do problematiky ochrany, pokud existují (makro-)ekonomické externality (ať už se řídí poptávkou nebo nabídkou) a pokud svobodná rozhodnutí jednotlivců vedou k problémům týkajícím se sociálně-ekonomické a environmentální udržitelnosti, vyvstává potřeba účinných politických opatření, která musí být – v době zesílené internacionalizace – přizpůsobena na nadnárodní úrovni. Na řešení problémů nadměrného odlovu populací ryb, znečišťování moří, nadměrné urbanizace a neúčinně se rozrůstajících aglomerací, přetrvávající hospodářské/finanční krize a rostoucích rozdílů mezi regiony a sociálních rozdílů v EU i mimo ni nebude doktrína o „uvolňování tržních sil“ stačit.

3.8

V tomto ohledu patří k obzvlášť významným faktorům při řešení environmentálních a sociálně-ekonomických sporů v regionu známé nedostatky ve stávajícím rámci tvorby politiky v této oblasti, jejichž příčinou je zejména nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými zeměmi – ve sdělení se na tuto skutečnost odkazuje v souvislosti s třetí skupinou problémů a nedostatků spojených s odlišnými a konkurenčními zájmy na moři. Měly by se skutečně dodržovat stávající i budoucí dvoustranné dohody mezi sousedícími zeměmi EU a zeměmi jižního Středomoří. V tomto ohledu může být skutečnost, že EU chybí jednotný, a tedy silný hlas v záležitostech zahraniční politiky, na škodu, na druhé straně by však země ležící na jižním břehu Středozemního moře měly očekávat, že EU bude jejich hlavním (ne-li jediným) partnerem, který má silný a upřímný zájem podporovat společné vyhlídky na udržitelný rozvoj a prosperitu v oblasti.

3.9

Kromě nynější nedostatečné nadnárodní spolupráce vyplývá z nepřehledného množství iniciativ a platforem s podobným (ne-li totožným) zaměřením další potřeba koordinace politik. Sdělení, k němuž se EHSV vyjadřuje, odkazuje například na strategii EU „modrý růst“ a námořní politiku (14), strategii EU pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu (15), iniciativu BLUEMED (16) a iniciativu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) „modrý růst“ (17). Kromě toho existují další iniciativy pro obě pobřeží Středozemního moře, jako například akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a regionální akční plán v oblasti dopravy pro oblast Středomoří (18).

3.10

S ohledem na širokou škálu stávajících podobně zaměřených iniciativ EHSV žádá, aby byla provedena důkladná srovnávací analýza, která odhalí oblasti překrývání a umožní využívání iniciativ způsobem, který bude šetřit zdroje a posílí konečné výsledky. Měly by být blíže prozkoumány a zváženy osvědčené postupy uplatňované v jiných makroregionálních strategiích (i v Baltském moři) a iniciativách (jako např. iniciativa Inteligentní ostrovy) (19).

3.11

Nereálné požadavky omezující účinnost evropských programů ve Středomoří na jedné straně a byrokracie, která je důsledkem přílišných obav z mrhání prostředky EU, na straně druhé, stejně jako korupce a nedostatečná výkonnost v některých případech, do nichž byly zapojeny orgány veřejné správy na obou březích Středozemního moře, jsou příčinou vážných nedostatků, pokud jde o čerpání stávajících evropských fondů pro Středomoří.

3.12

Na druhé straně se Unii pro Středomoří dosud nedařilo plnit úlohu, která jí přísluší, navzdory řadě projektů, které byly oznámeny. Její činnost v regionu proto musí být dále posilována. Iniciativy týkající se modré ekonomiky by mohly mít velký význam pro obecnou prosperitu, musí však být účinně provázány se stávajícími strukturami a rámci.

4.1.1

Sdělení se zaměřuje na dvě konkrétní oblasti činnosti: 1) spolupráci pobřežních stráží a 2) sdílení údajů a administrativní spolupráci za účelem navýšení kapacit pro reakci na znečištění moře při haváriích a pro zamezování takovému znečištění moře.

4.1.2

EHSV se domnívá, že posilování sítí a tím i spolupráce mezi orgány odpovídajícími za ochranu pozemních i námořních hranic na obou březích Středozemního moře – s pomocí agentury Frontex – má zásadní význam. Úspěch v boji proti trestné činnosti a terorismu vyžaduje mj. systematickou výměnu a analýzu informací zajišťovanou nadnárodním střediskem pro analýzu údajů. Je však třeba důkladně zohledňovat pravidla „řádné správy věcí veřejných“, stejně jako lidská práva, a to individuální i kolektivní, zejména s ohledem na negativní zkušenosti konkrétních systémů.

4.1.3

EHSV se domnívá, že tyto dva zřetelně vymezené přístupy představují účinné řešení otázky bezpečnějšího námořního prostoru a jeho lepší ochrany. Je však třeba zlepšit analýzu základních kvantitativních cílů v zájmu trvalého monitorování a hodnocení této priority a usilovat o koordinaci a spolupráci s globálními a nadnárodními institucemi, jako je např. Mezinárodní námořní organizace (20).

4.2.1

EHSV vyjadřuje zklamání nad tím, že ve sdělení téměř zcela (nebo úplně) chybí sociální partneři a organizace občanské společnosti, přestože tyto subjekty mohou být nesmírně užitečné při plánování a provádění konkrétních politik a programů díky zkušenostem, které mají s řešením kritických situací, a prokázaným schopnostem bezprostředně zasahovat v případě sociálně-ekonomických problémů a řešit je.

4.2.2

V nadcházejících letech může vinou změny klimatu, která ovlivní především podmínky v zemích jižního Středomoří, dojít ke zhoršení chudoby a nezaměstnanosti mladých lidí. Za účelem zlepšení životních podmínek obyvatel a předcházení migraci by Komise měla ve spolupráci s místními orgány a sociálními partnery přijmout rozvojová opatření na místní úrovni – např. formou podpory malých a středních podniků, živností, prostřednictvím zvláštních opatření na podporu primárního sektoru a podporou místních produktů zemědělství a rybolovu na evropských trzích atd. – společně s odpovídajícím zlepšením místního vzdělávání a odborné přípravy. Modrá ekonomika může zajistit důstojný příjem tisícům rodin prostřednictvím moderních malokapacitních a vysoce kvalitních přístupů k rybolovu, ochraně a k nabídce produktů rybolovu.

4.2.3

Rodinné podniky, malé podniky a mikropodniky s tradiční organizační strukturou, provozními systémy a činnostmi tvoří páteř místních ekonomik na obou březích Středozemního moře, zejména v sektorech a odvětvích, které tvoří modrou ekonomiku. Z tohoto důvodu se EHSV domnívá, že vedle iniciativ na podporu inovativního a technologicky vyspělého podnikání je přinejmenším stejně důležité podporovat programy pro tradiční hospodářské činnosti.

4.2.4

V tomto smyslu EHSV tvrdí, že by měla být posílena druhá skupina činností v rámci této priority, která se týká vytváření námořních uskupení. Systémy vytváření sítí a navazování spolupráce mezi malými výrobními podniky a mikropodniky může zlepšit jejich odolnost a konkurenceschopnost z hlediska nákladů a současně zachovat tolik potřebnou diferenciaci vyráběného zboží a poskytovaných služeb. Vytváření uskupení může být na druhé straně účinné v konkrétních odvětvích, v nichž má zásadní význam koncentrace kapitálu – jako např. odvětví energie z obnovitelných zdrojů a nákladní dopravy. EHSV však považuje myšlenku vytváření uskupení, zřizování inkubátorů a propagaci plánů podnikání prostřednictvím služeb „podnikatelských andělů“ za poněkud předčasnou dokonce i pro vyspělejší ekonomiky v EU, což poukazuje na nutnost plánovat přesně vymezené služby podpory, zejména pro malovýrobce, řemeslníky a obchodníky na jižním pobřeží Středozemního moře.

4.2.5

V souladu se čtvrtou strategickou prioritou výše jmenované nedávno zveřejněné zprávy WWF o oživení hospodářství v oblasti Středozemního moře je navíc nejen možné, ale i nutné přesměrovat veřejné a soukromé finanční prostředky do uvolnění potenciálu přírodních zdrojů v této oblasti. Tím lze vytvářet příjmy a zároveň zohledňovat sociální a environmentální udržitelnost prostřednictvím mechanismů obchodování s uhlíkem, jako jsou např. platby za ekosystémové služby (21). Ve Středozemním moři patří například k nejúčinnějším systémům ukládání uhlíku mořské řady, což znamená, že veřejné a soukromé investice do této oblasti mohou spojovat posílení místního hospodářského růstu s přispíváním ke globální strategii v oblasti klimatu.

4.3.1

Aby mohla být první skupina činností – územní plánování a správa pobřeží – úspěšná, je třeba přijmout přístup „čtverné šroubovice“ (22). Musí být posíleno zapojení orgánů místní správy (obcí a regionů), vysokých škol, odvětví výzkumu a vývoje, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti – podle příslušných oblastí činnosti jednotlivých subjektů –, protože jsou mnohem lépe obeznámeny s místními sociálně-ekonomickými a environmentálními podmínkami a jsou i flexibilnější z administrativního hlediska.

4.3.2

Rozhodující úlohu v sociálně-ekonomickém rozvoji Středomoří by v tomto smyslu měly sehrát organizované hospodářské a sociální zájmy. Komise by měla ve spolupráci s Unií pro Středomoří předložit sdělení zástupcům soukromého sektoru ke konzultaci, zaručit jim možnost podílet se zásadním způsobem na plánování, a tím zajistit jejich účinnější zapojení do provádění příslušných programů a činností. Pokud jde o rybolov, měla by být přijata opatření k posílení režimů společného řízení tím, že bude zajištěno, aby se zainteresované strany mohly podílet na rozhodovacím postupu.

4.3.3

Měla by být věnována pozornost nedostatku spolupráce mezi evropskými a mimoevropskými zeměmi v západním Středomoří, zejména s ohledem na otázky bezpečnosti a migrace, které se dotýkají hospodářského rozvoje.

4.3.4

Rybolov je jedním z klíčových faktorů hospodářské činnosti ve Středomoří a po cestovním ruchu druhým nejvýznamnějším zdrojem bohatství. EHSV souhlasí s tím, že je třeba plánovat konkrétní činnosti v tomto odvětví podobné těm, jaké jsou vytyčeny ve čtvrté skupině činnosti v rámci této priority. Programy by se měly zaměřovat na omezení nadměrného rybolovu a rozvoj podpůrných služeb a financování s cílem zajistit zachování drobného rybolovu a současně i rozvoj pobřežních komunit. Evropský námořní a rybářský fond (23) musí být flexibilnější, aby byly při přípravě účinných iniciativ odstraněny překážky mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy.

4.3.5

EHSV se domnívá, že by měla být posílena úloha Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), aby se zajistilo, že budou přijímána potřebná, soudržná a kompatibilní administrativní opatření s cílem zvrátit nepříznivý stav rybích populací, a to v úzké spolupráci a koordinaci se zeměmi Středomoří, které nejsou členskými státy EU.

4.4

EHSV opakovaně poukazoval na to, že politiky a programy pro Středomoří prováděné v posledních dvaceti letech nevykazují dobré výsledky a že v jejich rámci zůstalo nevyužito obrovské množství prostředků. Na vině je rozdílný přístup a nedostatek účinné koordinace mezi odpovědnými orgány Unie a národními vládami a orgány veřejné správy zemí Středomoří, které nejsou členskými státy EU. Zlepšení úrovně reakce ze strany institucí mimo EU na požadavky evropského financování naléhavě vyžaduje silnou podporu a technickou pomoc, stejně jako větší adaptabilitu ze strany Komise.

4.5

Účinné provádění opatření uvedených ve sdělení zvláště ohrožuje těžkopádná byrokracie, jak jednoznačně vyplývá z kapitoly Správa a provádění, ale také účast zcela odlišných orgánů/institucí s různými strukturami a přístupy, jako např. zasedání ministrů, Komise, Unie pro Středomoří atd. Je třeba přijmout operační plán, který stanoví konkrétní organizační/administrativní nástroje a vymezí přesné úlohy.

4.6

EHSV se domnívá, že by měla být okamžitě ustavena pracovní skupina pro modrou ekonomiku a měl by být vypracován i jednoznačně definovaný plán opatření a pravomocí navázaný na pracovní skupiny Unie pro Středomoří. Pracovní skupina by měla být dostatečně flexibilní, aby mohla v případě mimořádných událostí – přírodních a ekologických katastrof atd. – rychle reagovat, ale také aby mohla plnit konkrétní úkoly a povinnosti. EHSV je opatrný ve svém hodnocení účinnosti pracovní skupiny, která bude záviset na jejím složení a na přímé účasti evropských orgánů a institucí a národních vlád zemí, které nejsou členskými státy EU. EHSV se proto domnívá, že by skupina měla být od samého počátku pečlivě navržena a měla by mít přesně vymezené organizační schéma a účinný systém procesů a postupů, stejně jako odborně koncipovaný specifický plán činnosti.