31.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 288/56


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci

[COM(2017) 11 final – 2017/0004 (COD)]

(2017/C 288/07)

Zpravodajka:

Marjolijn BULK

Konzultace

Evropský parlament, 19.1.2017

Rada, 16.2.2017

Právní základ

článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

 

 

Rozhodnutí plenárního shromáždění

24.1.2017

 

 

Odpovědná specializovaná sekce

Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Přijato ve specializované sekci

3.5.2017

Přijato na plenárním zasedání

31.5.2017

Plenární zasedání č.

526

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

149/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá zahájení postupu přezkumu směrnice o karcinogenech a bude se snažit k této důležité debatě přispět.

1.2

EHSV vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu možného rozšíření oblasti působnosti směrnice o karcinogenech a mutagenech (CMD) na látky toxické pro reprodukci.

1.3

Výbor důrazně doporučuje, aby se přezkumy směrnice CMD a její změny naplánované pro rok 2018 více zaměřily na expozici karcinogenům na pracovišti, která se dotýká žen.

1.4

EHSV považuje za důležité, aby Komise v konzultaci se sociálními partnery, členskými státy a dalšími zúčastněnými subjekty zlepšila společnou metodiku pro přijetí závazných limitních hodnot expozice na pracovišti v rámci směrnice CMD.

1.5

Tyto hodnoty musí být stanoveny na základě vědeckých a statistických důkazů a musí zohledňovat různé faktory, jako je proveditelnost a možnosti pro měření úrovní expozice. V Německu a Nizozemsku se používá přístup založený na rizicích, jenž umožňuje stanovit závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti tak, že zohledňuje míru rizika jako hlavní určující faktor sociálního kompromisu.

1.6

EHSV považuje za nezbytné vytvořit v rámci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení nebo veřejné zdravotní péče programy poskytující celoživotní lékařský dohled pro všechny osoby, jež byly na pracovišti vystaveny karcinogenům.

1.7

EHSV zdůrazňuje, že v zájmu ochrany pracovníků před karcinogenními, mutagenními a reprotoxickými látkami na pracovišti by členské státy měly zajistit, aby inspektoráty práce disponovaly dostatečnými finančními a lidskými zdroji pro provádění svých úkolů.

1.8

EHSV podporuje společný postoj evropských sociálních partnerů a doporučuje, aby byly přijaty závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti pro formaldehyd.

1.9

EHSV doporučuje, aby Komise při právním definování výfukových plynů vznětových motorů zohlednila zjištění výboru SCOEL týkající se těchto plynů.

2.   Souvislosti návrhu

2.1

Rakovina je hlavní příčinou úmrtí v důsledku pracovních podmínek. V roce 2013 došlo v EU odhadem k 1,314 milionu úmrtí na rakovinu. Více než 100 000 úmrtí v EU je důsledkem rakoviny způsobené pracovními podmínkami. Jde o nejvýznamnější příčinu úmrtí související s výkonem povolání v EU. Přibližně 20 milionů pracovníků EU je v práci vystaveno karcinogenním látkám. Nizozemský Státní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (1) v roce 2015 publikoval studii, která odhaduje roční náklady na tyto případy rakoviny z povolání na 334 miliard EUR.

2.2

Právní předpisy na ochranu pracovníků se rakovinou jako nemocí z povolání zabývají v řadě směrnic. Všeobecné povinnosti rámcové směrnice (2) z roku 1989 se vztahují na všechna rizika a stanoví všeobecná opatření, která mají být na pracovišti prováděna. Směrnice o chemických činitelích (3) se vztahuje na všechny nebezpečné chemické látky. Směrnice o azbestu (4) zohledňuje určité specifické potřeby pro prevenci nemocí souvisejících s azbestem. Nejdůležitějším konkrétním právním předpisem je směrnice o karcinogenech přijatá v roce 1990.

2.3

Směrnice CMD stanoví obecné minimální požadavky. Zaměstnavatelé musí identifikovat a vyhodnotit rizika a v případě výskytu rizik musí zabránit expozici. Pokud je to technicky možné, je vyžadováno nahrazení postupem nebo chemickým činitelem, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné. Tam, kde nahrazení není technicky možné, musí být chemické karcinogeny – opět v rámci technických možností – vyráběny a používány v uzavřeném systému s cílem předejít expozici. Pokud to samo o sobě není technicky možné, musí být úroveň expozice zaměstnanců omezena na nejnižší technicky možnou úroveň.

2.4

Kromě těchto obecných minimálních požadavků směrnice CMD stanoví limitní hodnoty expozice jednotlivým karcinogenům a mutagenům při práci jakožto nedílnou součást mechanismu pro ochranu zaměstnanců. Konkrétní závazné limitní hodnoty expozice konkrétním chemickým činitelům na pracovišti stanoví příloha III směrnice CMD. V současné době tato příloha stanovuje závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti pouze u tří látek nebo expozic vzniklých během procesu. Tyto závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti se vztahují pouze na malé procento pracovníků vystavených látkám karcinogenním, mutagenním nebo toxickým pro reprodukci.

2.5

Evropská komise v roce 2016 oznámila třífázový přezkum směrnice CMD. První návrh přijala v květnu toho roku a nyní ho projednává Evropský parlament a Rada ministrů. Druhý návrh byl přijat v lednu 2017 a třetí je naplánován na rok 2018.

2.6

Revize směrnice CMD je nepřetržitý proces. První návrh provedl přezkum dvou stávajících závazných limitních hodnot expozice na pracovišti a přijal jedenáct nových. Evropský parlament ve zprávě paní Ulvskogové (5) postup přezkumu směrnice CMD podpořil a požadoval mimo jiné rozšíření její oblasti působnosti tak, aby zahrnovala látky toxické pro reprodukci, zavedení přísnějších limitních hodnot expozice na pracovišti pro šest látek a stanovení přechodné limitní hodnoty, aby zaměstnavatelé měli více času na provedení. Evropský parlament také zdůraznil skutečnost, že přezkumy přílohy III směrnice 2004/37/ES v roce 2017 a 2018 by měly zahrnovat mj. látky, směsi a procesy, jako jsou výfukové plyny vznětových motorů, formaldehyd, kadmium a jeho sloučeniny, beryllium a jeho sloučeniny, sloučeniny niklu, arzen a jeho sloučeniny a akrylonitril. Velká většina politických skupin kompromis navržený Evropským parlamentem podpořila.

2.7

Hlavním cílem druhého návrhu je přijetí pěti nových závazných limitních hodnot expozice na pracovišti. Přestože komplexní směsi polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a použité motorové oleje se objevují v příloze stanovující oblast působnosti použití směrnice, žádné limitní hodnoty pro tyto dva karcinogeny nebyly stanoveny. Komise na základě své vlastní analýzy rozhodla, že v této fázi se pro pět karcinogenních látek (6) nebudou přijímat žádná opatření.

3.   Obecné připomínky

3.1

Oblast působnosti CMD je v současné době omezena na karcinogeny a mutageny. Mělo by být zváženo případné rozšíření i na látky, které jsou toxické pro reprodukci. Podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA): „Dopady expozice při práci na reprodukční systém mužů a žen se mohou projevit změnou hladin pohlavních hormonů, sníženým libidem a potencí, poruchami menstruačního cyklu, předčasnou menopauzou, opožděným nástupem první menstruace, dysfunkcí vaječníků, zhoršením kvality spermatu a sníženou plodností žen a mužů. Expozice toxickým látkám mohou způsobit přímé poškození buněk ve vyvíjejících se spermiích a vajíčkách. Expozice těhotných žen může narušit vývoj plodu (…). Expozice toxickým látkám mohou mít širokou škálu důsledků, např. úmrtí plodu, intrauterinní růstovou retardaci, předčasný porod, vrozené vady, postnatální úmrtí, narušení kognitivního vývoje a změny imunologické senzitivity nebo rakovinu u dětí. Expozice matky chemickým látkám na pracovišti může také kontaminovat její mateřské mléko. Některé chemické látky s hormonální činností, známé jako endokrinní disruptory, mohou narušit fungování endokrinního systému a mít za následek negativní dopady na reprodukci, např. špatnou kvalitu spermatu a poškození reprodukčních tkání u mužů a určité gynekologické zdravotní obtíže u žen.“

3.1.1

V rámci nařízení REACH a dalších několika konkrétních právních předpisů (o kosmetických přípravcích, biocidních látkách a pesticidech) jsou karcinogeny, mutageny a reprotoxické látky zařazeny do zastřešující skupiny látek vzbuzujících mimořádné obavy. Mají některé podobné vlastnosti, například závažný dopad na zdraví, obtížné vnímání rizika (jelikož důsledky expozice se mnohdy projeví až po dlouhé době), náročné řízení rizik a problémů v souvislosti s koktejlovými efekty, tedy expozicí dvěma či více různým látkám nebo procesům. Takový přístup zaujímají vnitrostátní právní předpisy v několika členských státech, a to s podporou sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni. EHSV vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu možného rozšíření oblasti působnosti směrnice o karcinogenech a mutagenech na látky toxické pro reprodukci.

3.2

Strategie EU proti rakovině jako nemoci z povolání by se měla více zaměřit na ženy.

3.2.1

Vzorce expozice a vzorce místa výskytu rakoviny se mohou u mužů a žen lišit. Například rakovina prsu se u mužů vyskytuje velmi vzácně, zatímco u žen se jedná o nejčastější formu rakoviny. Řada expozic na pracovišti může přispívat k rozvoji rakoviny prsu.

3.2.2

Výbor naléhavě žádá Komisi, aby se v přezkumu směrnice a jejích změnách naplánovaných na rok 2018 systematičtěji zabývala expozicím karcinogenům na pracovišti, které se dotýkají žen. Mnoho druhů pracovních míst, na nichž se soustředí především ženy (zdravotnictví, úklidové práce, kadeřnické práce a tak dále), zahrnuje expozice karcinogenním látkám, jimž není věnována dostatečná pozornost. Je nezbytné stanovit kritéria pro určování a klasifikaci endokrinních disruptorů, které přispívají k šíření některých druhů rakoviny. Měla by být posílena prevence při používání cytostatických přípravků (tj. chemoterapeutiků) ve zdravotnických profesích. Přestože ionizující záření nespadá do oblasti působnosti tohoto stanoviska, EHSV naléhavě poukazuje na potřebu posílit další směrnice, a to zejména směrnici 2013/59/Euratom.

3.3

Mezi zúčastněnými subjekty existuje široká shoda ohledně úlohy a významu závazných limitních hodnot expozice na pracovišti. Tyto hodnoty jsou důležité, protože přispívají ke snížení rizik, a to i tehdy, když neexistuje bezpečná hranice expozice. Musí být stanoveny na přiměřené úrovni a zohledňovat vědecké důkazy a proveditelnost.

3.3.1

Pro odvození závazných limitních hodnot expozice na pracovišti však v EU neexistuje jednotná metodika. V současné době se jimi Komise zabývá případ od případu. Transparentnost a konzistence by mohly být do značné míry zlepšeny. Některé závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti jsou nastaveny dobře, jiné dostatečnou ochranu neposkytují. EHSV se domnívá, že pokud jde o lidské zdraví a životy, musí ambicióznost cílů odpovídat závažnosti výzvy.

3.3.2

Dalším faktorem je, že členské státy mají rozdílné přístupy. Některé z nich stanovily závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti pro více než stovku různých karcinogenních, mutagenních a reprotoxických látek, jiné pro méně než deset. Výše těchto závazných limitních hodnot expozice na pracovišti se může stát od státu lišit. Podnikům operujícím v různých zemích tak vznikají potíže s různými standardy a v některých případech by to mohlo vyústit v nekalou hospodářskou soutěž.

3.3.3

EHSV proto považuje za důležité, aby Komise ve směrnici CMD stanovila metodiku pro přijetí závazných limitních hodnot expozice na pracovišti. Takový postup by měl zahrnovat rozsáhlé konzultace se sociálními partnery, členskými státy a dalšími zúčastněnými subjekty včetně nevládních organizací. Vnitrostátní zkušenost pomáhá definovat osvědčené postupy. EHSV by měl zvážit zejména dva faktory.

3.3.3.1

Zaprvé jednotnost závazných limitních hodnot expozice na pracovišti, aby se zabránilo situaci, kdy by pracovníci vystavení některým látkám podstupovali mnohem vyšší riziko rakoviny než zaměstnanci vystavení jiným látkám. V Německu a Nizozemsku sociální partneři podporují přístup založený na rizicích. To umožňuje stanovit závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti tak, že je zohledněna míru rizika jako hlavní určující faktor sociálního kompromisu;

3.3.3.2

Zadruhé musí být závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti stanoveny na základě vědeckých důkazů. Musí zohledňovat různé faktory, jako je proveditelnost a možnosti pro měření úrovní expozice. Aby zaměstnavatelům pomohly stanovit si priority v oblasti preventivních opatření, měly by explicitně odkazovat na míru rizika spojenou s úrovní expozice.

3.4

Ve většině případů je dlouhá doba latence mezi expozicí a rakovinou. EHSV proto považuje za nutné, aby byli pracovníci, kteří jsou vystaveni těmto látkám nebo u nichž toto riziko existuje, chráněni poskytnutím celoživotního lékařského dohledu zajišťovaného v rámci systémů sociálního zabezpečení nebo vnitrostátních systémů zdravotní péče všem pracovníkům vystaveným těmto látkám.

3.5

EHSV doporučuje soustředit větší úsilí na oblast vědeckých a statistických studií. Rakovinu jako nemoc z povolání může rovněž způsobovat stres, faktory organizace práce (např. práce na směny) atd. Více pozornosti a financí by mělo být věnováno výzkumu důsledků a možné synergie kombinované expozice různým faktorům, např. chemickým látkám a biologickým nebo fyzikálním činitelům, chemickým látkám a faktorům organizace práce apod.

3.6

EHSV zdůrazňuje, že jedním z hlavních úkolů v oblasti ochrany pracovníků před karcinogenními, mutagenními a reprotoxickými látkami na pracovišti je posílení kontroly provádění a uplatňování směrnice CMD. Členské státy by měly zajistit, aby inspektoráty práce disponovaly dostatečnými finančními a lidskými zdroji pro provádění svých úkolů a zároveň společnostem, zejména malým a středním podnikům, pomáhaly vyhovět těmto novým ustanovením. Měly by posílit svou spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jež vypracovala různé nástroje, které by mohly zlepšit kvalitu prevence na pracovišti. Jedním z těchto nástrojů je interaktivní online nástroj pro posuzování rizik (OIRA), což je internetová platforma, jež umožňuje vytváření odvětvových nástrojů pro posuzování rizik v jakémkoli jazyce jednoduchým a standardizovaným způsobem.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Druhý návrh směrnice CMD zavádí závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti pro dalších pět karcinogenních látek.

4.1.1

Epichlorohydrin (ECH) je karcinogen bez stanovené prahové hodnoty. Počet pracovníků vystavených jeho působení v EU je 43 813. Komise navrhuje závaznou limitní hodnotu expozice na pracovišti ve výši 1,9 mg/m3. Patnáct členských států bude muset zavést nové (7) nebo aktualizovat své stávající (8) limitní hodnoty expozice, a snížit je tak na 1,9 mg/m3. V těchto patnácti členských státech pracuje odhadem přibližně 69 % pracovníků vystavených působení této látky, a ve výsledku by díky zavedení této závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti těžili z lepší právní ochrany. EHSV má za to, že navrhovaná závazná limitní hodnota expozice na pracovišti by přispěla ke snižování výskytu rakoviny coby nemoci z povolání.

4.1.2

Ethylendibromid (EDB) je genotoxický karcinogen bez stanovené prahové hodnoty. Odhadem je v EU potenciálně vystaveno působení 1,2-dibromoethanu téměř 8 000 pracovníků. Komise navrhuje závaznou limitní hodnotu expozice na pracovišti ve výši 0,8 mg/m3 (0,1 ppm). Dvacet členských států bude muset zavést nové (11) nebo aktualizovat své stávající (9) limitní hodnoty expozice, a snížit je tak na úroveň 0,8 mg/m3. V těchto dvaceti členských státech pracuje odhadem přibližně 81 % pracovníků vystavených působení této látky, a ve výsledku by díky zavedení této závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti těžili z lepší právní ochrany. Očekává se, že dodatečné náklady pro společnosti (včetně mikropodniků a malých a středních podniků) budou velmi nízké. EHSV má za to, že navrhovaná závazná limitní hodnota expozice na pracovišti by přispěla ke snižování výskytu rakoviny coby nemoci z povolání.

4.1.3

Ethylendichlorid (EDC) je v rámci nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí klasifikován jako karcinogen kategorie 1B. Jeho působení je v Evropě potenciálně vystaveno téměř 3 000 pracovníků (7). Komise navrhuje závaznou limitní hodnotu expozice na pracovišti ve výši 8,2 mg/m3 (2 ppm). Třiadvacet členských států bude muset zavést nové (5) nebo aktualizovat své stávající (18) limitní hodnoty expozice na pracovišti, a snížit je tak na 2 ppm. Očekává se tedy, že by z lepší právní ochrany mohla těžit velká část pracovníků vystavených působení této látky. EHSV má za to, že navrhovaná závazná limitní hodnota expozice na pracovišti by přispěla ke snižování výskytu rakoviny coby nemoci z povolání.

4.1.4

4,4'-methylenedianilin (MDA) je genotoxický karcinogen. Odhaduje se, že v chemickém průmyslu je MDA v ovzduší vystaveno přibližně 70–140 osob. Počet osob, jichž se týká dermální expozice, je podstatně vyšší a odhaduje se na 390 000 až 3,9 milionu pracovníků (8). Komise navrhuje závaznou limitní hodnotu expozice na pracovišti ve výši 0,08 mg/m3. Třiadvacet členských států bude muset zavést nové (12) nebo aktualizovat své stávající (11) limitní hodnoty expozice, a snížit je tak na 0,08 mg/m3. EHSV má za to, že navrhovaná závazná limitní hodnota expozice na pracovišti by přispěla ke snižování výskytu rakoviny coby nemoci z povolání.

4.1.5

Trichlorethylen (TCE) je Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikován jako karcinogen skupiny 2A a v EU v rámci nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí jako karcinogen kategorie 1B. V EU je působení TCE potenciálně vystaveno odhadem přibližně 74 000 pracovníků. Komise navrhuje kombinaci závazných limitních hodnot expozice na pracovišti ve výši 54,7 mg/m3 (10 ppm) a limitní hodnoty krátkodobé expozice ve výši 164,1 mg/m3 (30 ppm). Z dvaadvaceti členských států, které již závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti pro TCE na vnitrostátní úrovni zavedly, jich šestnáct rovněž přijalo limitní hodnoty krátkodobé expozice. Sedmnáct členských států bude muset zavést nové (6) nebo aktualizovat své stávající (11) závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti, a snížit je tak na 54,7 mg/m3 (10 ppm). V těchto sedmnácti členských státech pracuje odhadem téměř 74 % pracovníků vystavených působení této látky, a díky zavedení této limitní hodnoty expozice na pracovišti by těžili z lepší právní ochrany. EHSV poznamenává, že řada členských států zavedla pro TCE nižší závaznou limitní hodnotu expozice na pracovišti, a to s podporou organizací zaměstnavatelů a odborových svazů. Na úrovni EU by se o nižších úrovních závazných limitních hodnot expozice na pracovišti mělo uvažovat kvůli snížení rizika rakoviny coby nemoci z povolání.

4.2

Přestože komplexní směsi polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a použité motorové oleje se objevují v příloze stanovující oblast působnosti použití směrnice, žádné limitní hodnoty pro tyto dva karcinogeny nebyly stanoveny.

4.2.1

Komplexní směsi polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) s benzo[a]pyrenem jakožto indikátorem. PAU představují velkou třídu organických sloučenin. EHSV má za to, že navrhované opatření by přispělo ke snižování výskytu rakoviny coby nemoci z povolání.

4.2.2

Minerální oleje, např. použité motorové oleje. Expozice minerálním olejům jako použitým motorovým olejům může způsobit rakovinu kůže. Počet pracovníků vystavených jejich působení se odhaduje na 1 milion. Jedná se především o zaměstnance údržby a oprav motorových vozidel. EHSV má za to, že navrhované opatření by přispělo ke snižování výskytu rakoviny coby nemoci z povolání.

5.   Další látky nebo procesy, které by měly být doplněny

5.1

Formaldehyd (FA). Komise pro formaldehyd (FA) nenavrhla závaznou limitní hodnotu expozice na pracovišti. Agentura IARC dospěla v roce 2009 k závěru, že existuje dostatek důkazů o kauzální souvislosti mezi formaldehydem a myeloidní leukémií u lidí. Dostupné informace o formaldehydu jsou dostačující k odvození zdravotních limitních hodnot expozice na pracovišti, osmi hodin časově váženého průměru a limitních hodnot krátkodobé expozice. Na základě dostupných údajů odvodil výbor SCOEL limitní hodnotu expozice na pracovišti ve výši 0,3 ppm (8h časově váženého průměru) s limitní hodnotou krátkodobé expozice 0,6 ppm. Na základě toho se Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ACSHW) také rozhodl doporučit tuto limitní hodnotu Komisi. Evropští sociální partneři v roce 2016 požádali Komisi, aby výborem SCOEL navrhovanou zdravotní hodnotu zařadila jako závaznou limitní hodnotu expozice na pracovišti pro tuto chemickou látku (9). EHSV toto společné stanovisko podporuje a má za to, že by měla být přijata závazná limitní hodnota expozice na pracovišti.

5.2

Výfukové plyny vznětových motorů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) v roce 2012 zařadila všechny výfukové plyny vznětových motorů do kategorie karcinogenů 1 (prokázané lidské karcinogeny). Podle Komise je v Evropské unii přes tři miliony pracovníků při práci vystaveno výfukovým plynům vznětových motorů. Celkový počet pracovníků vystavených těmto výfukovým plynům alespoň po určitou část své pracovní kariéry vzrostl na 12 milionů v roce 2010 a do roku 2060 může dosáhnout až 20 milionů. Posouzení dopadů Komise uvádí, že chybějící právní předpisy zakazující expozici výfukovým plynům vznětových motorů v práci bude mít mezi lety 2010 a 2069 v EU za následek 230 000 úmrtí.

5.2.1

Hlavním argumentem Komise pro vyjmutí výfukových plynů vznětových motorů z příloh I a III směrnice CMD je, že by bylo obtížně nalézt právní definici pro rozlišení nových a starých motorů. Podle EHSV není cílem CMD definovat technické normy pro motory, ale zavést právní definici výfukových plynů vznětových motorů jako karcinogenního procesu v souladu s vědeckými důkazy a posouzením agentury IARC. Pracovníci mohou být na pracovišti vystaveni výfukovým plynům vznětových motorů z několika motorů, které vyhovují různým normám expozice. Při stanovování charakteru expozice hrají důležitou úlohu i další faktory, například teplota spalování a údržba a čištění motorů. Mohla by být stanovena závazná limitní hodnota expozice na pracovišti, která by zohledňovala vzdušnou koncentraci elementárního uhlíku. EHSV se domnívá, že by mělo být zohledněno následující zjištění výboru SCOEL: „Přestože toxikologické údaje hovoří pro zavedení prahové hodnoty (nejspíše ve výši 0,02 mg DEP/m3 nebo nižší, což odpovídá 0,015 mg EC/m3), epidemiologické údaje ukazují, že významné riziko rakoviny je již na těchto úrovních expozice nebo pod nimi. Limitní hodnota expozice na pracovišti, která by pracovníky odpovídajícím způsobem chránila, tedy nemůže být zavedena na základě stávajících dostupných údajů a analýz. Nadále jsou však shromažďovány a vyhodnocovány toxikologické a lidské epidemiologické údaje“ (10).

V Bruselu dne 31. května 2017.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS


(1)  National Institute for Public Health and the Environment (RIVM), Work-related cancer in the European Union. Size, impact and options for further prevention, 2015 (Rakovina jako nemoc z povolání v Evropské unii. Rozsah, dopad a možnosti pro prevenci v budoucnu).

(2)  Opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, směrnice Rady 89/391/EHS (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

(3)  Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Rady 98/24/ES (Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11).

(4)  Ochrana zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28).

(5)  Zpráva paní Ulvskogové.

(6)  Beryllium a jeho anorganické sloučeniny, hexachlorbenzen (HCB), výfukové plyny vznětových motorů (DEE), prach a výpary vzniklé při zpracování pryže a 2,2'-dichlor-4,4'-methylenedianilin (MOCA).

(7)  Údaje z roku 2009.

(8)  Výzkumný projekt č. P937/9 o 4,4-methylendianilinu Institutu pracovního lékařství (Institute of Occupational Medicine, IOM, v roce 2016 přejmenován na HDM)), květen 2011.

(9)  Požadavek organizací EPF, ETUC, EAMA, ETRMA, Formacare a EPRA na zahrnutí formaldehydu do přílohy III směrnice 2004/37/ES o karcinogenech a mutagenech, 15. července 2016.

(10)  Stanovisko výboru SCOEL č. 403, 2016.