30.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/60

Zpravodaj:

Jan SIMONS

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) poznamenává, že se opatření společného sdělení zabývají správou jak oceánů, tak moří. Výbor navrhuje změnit název společného sdělení na „příspěvek EU k odpovědné správě oceánů a moří“.

1.2.

EHSV sdílí vzrůstající obavy související s potřebou lepší správy a ochrany oceánů v důsledku stále intenzivnějšího tlaku, kterému jsou vystaveny. Po staletí byly světové oceány považovány za příliš rozlehlé na to, aby mohly být dotčeny jakoukoli naší aktivitou, zvýšená lidská činnost je však ohrožuje. Oceány našeho světa čelí neudržitelnému rybolovu, nedostatečné ochraně, cestovnímu ruchu, hustému provozu, znečištění a dopadům změny klimatu, jako je zvyšování hladiny moře a měnící se zastoupení druhů. Stávající rámec pro mezinárodní správu oceánů není s to zajistit udržitelné řízení oceánů a jejich zdrojů. Je zapotřebí neprodleně jednat.

1.3.

EHSV vítá společné sdělení Evropské komise (dále jen „Komise“) a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoká představitelka Unie“) o lepší správě oceánů. Společné sdělení stanoví agendu pro „budoucnost našich oceánů“ – budoucnost, která je ohrožena. Aby však náležitě odráželo naléhavou potřebu jednat, musí ještě Komise a vysoká představitelka Unie stanovit priority, co se týče hrozeb, kterým naše oceány v současnosti čelí.

1.4.

Jednou z příčin neúčinné správy světových oceánů jsou nedostatky ve stávajícím mezinárodním rámci pro správu oceánů. EHSV doporučuje, aby Komise a vysoká představitelka Unie tyto nedostatky a nesrovnalosti řešily, ale aby také posílily dodržování stávajících pravidel, například zlepšením provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. EU by se měla zdržet navrhování nových právních předpisů tam, kde by bylo účinnější lepší nebo koordinovanější provádění stávajících pravidel a předpisů.

1.5.

EHSV schvaluje opatření uvedená ve společném sdělení, jejichž cílem je zvýšit naši znalost evropských oceánů. EU by mohla hrát důležitou úlohu při zlepšování správy našich oceánů, zejména podporou vědeckého výzkumu světových oceánů. Musí být zajištěno správné a účinné využívání v současnosti dostupných údajů. O našich mořích existuje velké množství informací, které jsou povětšinou roztříštěné. EHSV proto důrazně vybízí EU, aby zajistila přeměnu Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat na celosvětovou námořní síť pro sběr dat. EU by se mohla stát koordinačním střediskem takového výzkumu.

1.6.

EHSV naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby spolupracovala s partnerskými zeměmi s cílem omezit hrozby a riziko pro námořní bezpečnost (např. pirátství a obchodování s lidmi, zbraněmi a omamnými látkami), přičemž je třeba využít nové Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) a Agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA). Využíváním funkčního společného prostředí pro sdílení informací (CISE) se zajistí, že data budou předmětem sběru pouze jednou a budou účinně sdílena mezi členskými státy EU.

1.7.

EHSV se domnívá, že budování kapacity pro lepší správu oceánů je zásadní, má-li se dosáhnout udržitelného rozvoje a umožnit rozvojovým zemím využívat oceány a jejich zdroje v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS). Opatření EU určená ve společném sdělení jsou proto vítána, nicméně je třeba, aby Komise a vysoká představitelka Unie upřesnily konkrétní činnosti a nástroje, které umožní dosažení takového budování kapacit.

1.8.

EHSV důrazně vybízí ke zřízení fóra EU zainteresovaných osob zaměřeného na oceány a moře po celém světě, zejména s ohledem na to, že správa oceánů je průřezovou otázkou zahrnující řadu zainteresovaných subjektů. Takové fórum by se však mělo vyvarovat zdvojování diskusí, které již probíhají na mezinárodní úrovni. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby do této iniciativy zapojila všechny zainteresované strany. Pokud chceme dosáhnout účinné správy našich oceánů, je třeba mobilizovat občanskou společnost jako celek.

1.9.

EHSV zdůrazňuje, že aby se zamezilo nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, měla by být zavedena účinná kontrola státu vlajky a donucovací nástroje, včetně opatření ke sledování, kontrole a dohledu. Údaje ze všech členských států EU týkající se rybolovu by měly být shromažďovány lépe a náležitě sdíleny. Toho by případně mohlo být dosaženo za použití prostředků z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF).

1.10.

EHSV je přesvědčen, že by v rámci správy oceánů měly socioekonomický rozvoj a zachování mořského prostředí být v rovnováze. Je třeba bedlivě, ale i obezřetně přistupovat k technologiím, jež slouží k využívání zdrojů na dně oceánů. Jejich inovativní charakter a význam pro hospodářský rozvoj nesmí zastínit skutečnost, že může dojít k ohrožení životního prostředí, ve kterém tato činnost probíhá. Na základě zkušeností s posuzováním vlivu činností vykonávaných na pevnině na životní prostředí by mohlo být zavedeno podobné místně specifické hodnocení pro využívání zdrojů v oceánech.

2.1.

V červnu 2015 se členské státy Valného shromáždění Organizace spojených národů formálně dohodly na vývoji právně závazného nástroje v rámci úmluvy UNCLOS ohledně ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států (1). Vzhledem k tomu, že se státy za účelem rozvoje svého hospodářství stále více upínají k oceánům, je většina oblastí v oceánech negativně ovlivněna neudržitelnými činnostmi probíhajícími na moři nebo na pevnině, které jsou umocněny dopady změn klimatu a účinky acidifikace oceánů.

2.2.

Evropská unie stanovila agendu pro lepší správu oceánů, která staví na meziodvětvovém mezinárodním přístupu založeném na pravidlech. Sdělení je rovněž reakcí EU na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména pokud jde o cíl udržitelného rozvoje č. 14 „Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje“ coby prvek agendy, jež je ve velké míře vnitřně provázaná. Vychází z politického mandátu, který komisaři Vellovi udělil předseda Komise Juncker s cílem „zapojit se do utváření mezinárodní správy oceánů“.

2.3.

Společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie stanoví soubor 14 opatření ve třech prioritních oblastech: 1) zdokonalení mezinárodního rámce pro správu oceánů, 2) zmírnění lidského tlaku na oceány a vytvoření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku a 3) posílení mezinárodního výzkumu oceánů a shromažďování dat.

2.3.1.1.

Komise a vysoká představitelka Unie vypracovaly opatření pro řešení otázek, jako je zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států, dosažení cíle, aby do roku 2020 mělo 10 % moří a oceánů status chráněných oblastí, a snížení hrozeb a rizik pro námořní bezpečnost, jako je pirátství a obchodování s lidmi, zbraněmi a omamnými látkami.

2.3.2.1.

Komise a vysoká představitelka Unie navrhly opatření pro realizaci Pařížské dohody, přičemž se zaměřily na opatření týkající se oceánů, jejichž cílem je boj proti nezákonnému, neregulovanému a nehlášenému rybolovu (NNN) a mořskému odpadu, a na přípravu mezinárodních pokynů týkajících se územního plánování námořních prostor.

2.3.3.1.

Komise a vysoká představitelka Unie vypracovaly opatření, jejichž cílem je zlepšit naše znalosti a zajistit kvalitní vědecké poznatky, aby se dosáhlo udržitelného řízení oceánských zdrojů a snížení lidského tlaku.

3.1.

EHSV poznamenává, že se opatření společného sdělení zabývají správou jak oceánů, tak moří. Vzhledem ke značné míře vzájemné provázanosti těchto vod Výbor navrhuje, aby společné sdělení bylo přejmenováno na „příspěvek EU k odpovědné správě oceánů a moří“, aby tak byl vyjasněn záběr této iniciativy.

3.2.

EHSV uznává zásadní přispění úmluvy UNCLOS, pokud jde o posílení míru, bezpečnosti a spolupráce mezi všemi národy a podporu hospodářského a sociálního pokroku všech národů světa, v souladu se zásadami OSN, i pokud jde o udržitelný rozvoj oceánů a moří.

3.3.

EHSV poznamenává, že Valné shromáždění Organizace spojených národů provádí každoroční přezkum vývoje, k němuž došlo v záležitostech týkajících se oceánů a v oblasti mořského práva, a každý rok přijímá dvě rezoluce udávající směr globální integrované politiky – jedna se týká oceánů a mořského práva a druhá udržitelného rybolovu. EU by měla zintenzivnit svou práci s mezinárodními partnery, aby usnadnila provádění opatření určených Organizací spojených národů.

3.4.

EHSV je přesvědčen, že by v rámci správy oceánů měly socioekonomický rozvoj a zachování mořského prostředí být v rovnováze. Hlavním cílem správy oceánů by mělo být zajistit mnohostranné využívání mořských zdrojů a prostředí, a to i pro budoucí generace. Těžba zdrojů by neměla poškozovat ekosystém, měla by naopak být s ekosystémem slučitelná a měla by být prováděna odpovědně, za pomoci vhodných politik a struktur správy.

3.4.1.

Je třeba bedlivě, ale i obezřetně přistupovat k technologiím, jež slouží k využívání zdrojů na dně oceánů. Jejich inovativní charakter a význam pro hospodářský rozvoj nesmí zastínit skutečnost, že může dojít k ohrožení životního prostředí, ve kterém tato činnost probíhá. Na základě zkušeností s posuzováním vlivu činností vykonávaných na pevnině na životní prostředí by mohlo být zavedeno podobné místně specifické hodnocení pro využívání zdrojů v oceánech.

3.5.

EHSV důrazně vybízí ke zřízení fóra EU zainteresovaných osob zaměřeného na oceány a moře, má však za to, že by do něj měla být zapojena i občanská společnost. Takové fórum by mohlo být využíváno jako platforma pro výměnu znalostí, zkušeností a osvědčených postupů ohledně toho, jak zdokonalit správu oceánů. Mohlo by být rovněž využíváno k optimalizaci rozdělování prostředků EU s cílem zajistit lepší správu oceánů a mohlo by podpořit úsilí v oblasti hodnocení hospodářské účinnosti veřejných investic do mořského výzkumu a pozorování.

3.6.

EHSV se domnívá, že by Evropská unie měla při předkládání nových návrhů na zlepšení správy oceánů vzít v úvahu celkovou situaci, aby nebyly neúmyslně dotčeny oblasti správy oceánů, které jsou již propracované a dobře fungují. Evropská unie by se rovněž měla vyvarovat zdvojování diskusí, které již probíhají na mezinárodní úrovni.

3.7.

EHSV uznává, že nedostatky v právních předpisech mohou umožňovat nehlášenou a neregulovanou činnost, nadměrné využívání mořských zdrojů a ničení ekosystémů na Zemi. Pro řešení uvedených problémů jsou stěžejní vědecké studie těchto ekosystémů společně s lepším pochopením stávající struktury správy, jež umožní odstranit zmíněné nedostatky. EHSV se domnívá, že by EU mohla hrát vedoucí úlohu ve vědeckém výzkumu světových oceánů a mohla by se stát koordinačním střediskem takového výzkumu.

3.8.

Kromě určení nedostatků a nesrovnalostí v právních předpisech by jedním z cílů Komise a vysoké představitelky Unie mělo být posílení dodržování stávajících pravidel. Toho by mohlo být dosaženo za použití tržního vlivu EU v některých oblastech politiky, jako je např. rybolov, s cílem zapojit významné subjekty, jak uvedl komisař Vella ve svých připomínkách k opatřením EU proti nezákonnému rybolovu (2).

3.9.

EHSV souhlasí s tím, že všechna odvětví musí neustále pracovat na zdokonalování modelu správy oceánů, neboť tlak vyvíjený na naše oceány stále roste. Jako příklad Výbor zmiňuje skutečnost, že se organizace, jako jsou regionální organizace pro řízení rybolovu a Mezinárodní námořní organizace (IMO), snaží zlepšit své zásady správy s cílem posílit stávající strategický rámec.

3.10.

EHSV se domnívá, že by Komise a vysoká představitelka Unie měly posoudit případné potřeby týkající se dovedností, schopností a odborné přípravy, a napomoci tak očekávanému rozvoji pracovních míst v mořském a námořním průmyslu, což je otázka, která byla ve sdělení opomenuta.

4.1.1.

EHSV vítá odhodlání Komise a vysoké představitelky Unie spolupracovat s členskými státy a mezinárodními partnery s cílem zajistit přijetí, ratifikaci a uplatňování stávajících klíčových globálních nástrojů pro správu oceánů, např. úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o práci v odvětví rybolovu, a vypracovat nezbytné nové nástroje, jako je plánovaná prováděcí dohoda úmluvy UNCLOS ohledně oblastí mimo jurisdikci jednotlivých států. EHSV rovněž vybízí Komisi a vysokou představitelku Unie, aby spolupracovaly s IMO s cílem napomoci realizaci a řádnému prosazování jejích nástrojů. Komise musí k dosažení tohoto cíle určit praktické činnosti a nástroje.

4.1.2.

EHSV vítá odhodlání Komise a vysoké představitelky Unie zlepšit koordinaci a spolupráci mezi celosvětovými a regionálními organizacemi a partnerství s klíčovými subjekty v oblasti oceánů. To je důkazem snah EU o zavedení integrovaného a meziodvětvového přístupu k řízení s oceánem souvisejících činností, které dosud jsou převážně odvětvové. EHSV důrazně vybízí k tomu, aby se Komise a vysoká představitelka Unie zapojily do sítě UN-Oceans, což je mechanismus, jenž usiluje o posílení koordinace, provázanosti a účinnosti příslušných organizací v rámci systému Organizace spojených národů.

4.1.3.

Budování kapacit je zásadní pro dosažení udržitelného rozvoje a umožnění rozvojovým zemím využívat oceány a jejich zdroje udržitelným způsobem a v souladu s úmluvou UNCLOS. Komise a vysoká představitelka Unie však konkrétní opatření EU pro budování kapacit teprve musí stanovit.

4.1.3.1.

EHSV poznamenává, že společné sdělení zmiňuje zdroje pro budování kapacit zaměřené na zlepšení udržitelného rozvoje a modré ekonomiky ve Středomoří. Podobné zdroje je nicméně třeba mobilizovat v případě všech evropských moří a také arktické oblasti.

4.1.4.

EHSV se vyslovuje pro to, aby byly lépe chráněny zdroje Arktidy jakožto přírodní kapitál budoucích generací a aby byly probíhající změny životního prostředí v tomto regionu považovány za ukazatel evropského a celosvětového pokroku v oblasti ochrany klimatu. EHSV se domnívá, že by Komise mohla mezi subjekty působícími v Arktidě zvýšit povědomí o citlivosti této oblasti a o stále větší potřebě, aby v ní rozvoj probíhal udržitelným způsobem. O zachování arktických oblastí a boj proti změně klimatu nelze usilovat nezávisle na jejich obyvatelích nebo v jejich neprospěch. Místní obyvatelé, kteří usilují o zachování svých kultur, si rovněž přejí využívat možností udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje.

4.1.4.1.

EHSV se zasazuje za to, aby občanská společnost mohla mít aktivní úlohu při podpoře zájmů a obav místních obyvatel. EU by rovněž mohla pořádat veřejné diskuse, v jejichž rámci by hlavní subjekty mohly prezentovat svou činnost, kterou přispívají k rozvoji dotčené oblasti, a jichž by se účastnili původní obyvatelé. Mohlo by být zváženo zřízení informačního středisko pro Arktidu se sídlem v Bruselu (3).

4.1.5.

Byl zaznamenán nárůst migrace, k níž dochází za nebezpečných okolností, což zdůrazňuje naléhavou potřebu přijetí opatření k předcházení ztrátám na životech na moři. EHSV proto vítá přijetí nového nařízení (EU) 2016/1624 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, i když Výbor důrazně doporučoval, aby byl zvolen název „Evropská agentura pro pohraniční stráž“. EHSV rovněž schvaluje pozměněná nařízení o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost (EMSA) a o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (EFCA).

4.1.5.1.

EHSV ve svém stanovisku ke změně nařízení, kterým se zřizuje EMSA (4), uvedl, že oceňuje roli, kterou agentura hraje při zlepšování námořní bezpečnosti v členských státech. Uvedl rovněž, že je velmi důležité uvážlivým způsobem rozšířit úkoly a kompetence agentury EMSA.

4.1.6.

EHSV bere na vědomí opatření EU týkající se boje s nelegálním rybolovem a posilování udržitelného řízení oceánských potravinových zdrojů. Společná rybářská politika byla zavedena v 60. letech minulého století a vyžaduje neustálé revize. Výbor vítá proces aktualizace této politiky, jejímž smyslem je udržení kroku s technologickým vývojem s cílem zlepšit zachování a ochranu populací ryb.

4.1.6.1.

EHSV zdůrazňuje, že aby se zamezilo nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, měla by být zavedena účinná kontrola a donucovací nástroje, včetně opatření ke sledování, kontrole a dohledu. Výbor upozorňuje Komisi a vysokou představitelku Unie na skutečnost, že Organizace spojených národů s obavami konstatovala, že účinné řízení mořských rybolovných úlovků je v některých oblastech ztíženo z důvodu nespolehlivých informací. Všechny členské státy EU by proto měly přispět ke zlepšování znalostí ohledně údajů o rybolovu ve svých vodách a k lepšímu sdílení těchto údajů. Toho by mohlo být dosaženo za použití prostředků z ENRF.

4.1.6.2.

EHSV vybízí Komisi, aby pokračovala v úsilí o zlepšení pracovní výkonnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu. Kromě toho by Komise v rámci integrovaného přístupu k námořním záležitostem měla usilovat o lepší koordinaci mezi různými fóry, například mezi regionálními úmluvami pro mořské prostředí a celosvětovými organizacemi.

4.2.1.

EHSV rozhodně podporuje opatření EU, včetně sdělení o realizaci dohody COP21 a zmírnění škodlivého dopadu oteplování oceánů, zvyšování hladiny moří a acidifikace. Výbor rovněž vybízí Komisi a vysokou představitelku Unie, aby byly aktivní a posoudily, jaký dopad mají tyto faktory na modrou ekonomiku, a to nejen u zavedených odvětví, ale také u odvětví vznikajících.

4.2.2.

EHSV podporuje Komisi v krocích, jež mají napomoci provedení Dohody o opatřeních přístavních států, která vstoupila v platnost v červnu 2016 jako závazná mezinárodní smlouva, jejímž účelem je boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (NNN). Očekává se, že řádné provádění Dohody o opatřeních přístavních států povede ke zvýšené udržitelnosti tohoto odvětví a bude mít výrazný efekt, jenž se rozšíří napříč celým dodavatelským řetězcem v odvětví rybolovu.

4.2.3.

EHSV se domnívá, že na porušování právních předpisů v oblasti rybolovu by se měly vztahovat přísné pokuty. Provedení úmluvy MOP o práci v odvětví rybolovu je důležité proto, aby se zabránilo vykořisťování pracovníků na rybářských lodích a nekalé hospodářské soutěži vyplývající z porušování základních principů a práv v práci. Životní a pracovní podmínky na moři musí odpovídat nejvyšším mezinárodním a unijním standardům.

4.2.4.

EHSV konstatuje, že dotace s nepříznivým vlivem na rybolov, ať již se jedná o dotace za účelem zvýšení kapacity loďstev, nebo dotace poskytované rybářům, kteří provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, jsou jednou z hlavních příčin nadměrného rybolovu, a vítá proto závazek EU k urychlení kroků k dokončení probíhajících jednání na toto téma ve Světové obchodní organizaci.

4.2.5.

Pokud jde o mořský odpad, EHSV se znepokojením konstatuje, že je stále více zřejmý jeho škodlivý vliv na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny a přírodní stanoviště a na biologickou rozmanitost moří a mořské prostředí. EHSV s velkým znepokojením zdůrazňuje problém mikroplastů, které bez ohledu na to, zda se do moře dostanou přímo, nebo v důsledku rozkladu makroodpadu, zasahují i ty nejodlehlejší – a v tomto případě i ty nejhlubší – oblasti a uvolňují škodlivé chemické látky, které mohou kontaminovat potravinový řetězec.

4.2.5.1.

EHSV vítá úsilí vyvinuté v rámci každé z regionálních úmluv pro mořské prostředí, jehož cílem je omezení mořského odpadu a předcházení jeho vzniku, např. vytváření příslušných regionálních akčních plánů. EHSV vybízí členské státy EU, aby zlepšily provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí s cílem dosáhnout dobrého stavu mořského prostředí a udržet jej. Komise by k vypracování podobných akčních plánů měla pobídnout i regiony mimo EU.

4.2.5.2.

EHSV uznává význam mezinárodních mechanismů, jako je úmluva MARPOL, pro boj se zdroji mořského odpadu z lodí, a vyzývá Komisi, aby v roce 2017 navrhla revizi směrnice o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a usilovala tak o ještě větší sladění s oblastí působnosti a definicemi úmluvy MARPOL.

4.2.5.3.

EHSV zdůrazňuje, že by EU měla získat lepší znalosti o regionálních charakteristikách, jakož i o zdrojích, objemech, způsobech šíření, tendencích rozšíření, povaze a dopadech mořského odpadu, včetně mikroplastů, a naléhavě vyzývá Komisi a vysokou představitelku EU, aby se zabývaly zdroji odpadu na moři i mořským odpadem z pozemních zdrojů.

4.2.6.

EHSV schvaluje opatření Komise a vysoké představitelky Unie zaměřená na dosažení a urychlení úspěšného územního plánování námořních prostor na celosvětové úrovni zapojením všech klíčových zainteresovaných subjektů (5).

4.2.7.

EHSV vyzývá Komisi a vysokou představitelku Unie, aby podnítily regionální a mezinárodní spolupráci za účelem vypracování dlouhodobých, udržitelných mechanismů financování mořských chráněných oblastí, které zajistí, aby tyto oblasti byly dobře řízeny a tvořily ekologicky soudržnou síť.

4.3.1.

EHSV schvaluje opatření uvedená ve společném sdělení, jejichž cílem je prohloubit znalost evropských oceánů. EHSV proto důrazně vybízí EU, aby zajistila přeměnu Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat na celosvětovou námořní síť pro sběr dat. EU by se mohla stát koordinačním střediskem takového výzkumu. Nicméně před zahájením shromažďování a analýzy dalších informací musí být zajištěno správné a účinné využívání údajů, jež jsou dostupné již nyní. O našich mořích existuje velké množství informací, které jsou povětšinou roztříštěné.

4.3.2.

EHSV vybízí Komisi k podpoře rozsáhlejší mezinárodní spolupráce v oblasti mořského vědeckého výzkumu a technologií, jak navrhuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), coby prostředku pro stimulaci inovací a posílení udržitelného rozvoje modré ekonomiky.

4.3.3.

Na závěr EHSV navrhuje, aby Komise a členské státy usilovaly o to, aby na evropské i vnitrostátní úrovni došlo ke zlepšení statistické a metodologické základny pro měření rozsahu a výkonnosti zavedených a nově vznikajících odvětví, jež souvisejí s oceány, a jejich přínosu k hospodářství jako celku.