1.

Státní pokladna jakožto výhradní majitel podloží zemské kůry v oblasti obcí Gniewoszów, Sieciechów, Trojanów, města a obce Kozienice v Mazovském vojvodství a v oblasti obcí Kłoczew, Stężyca, Nowodwór, Ułęż, Michów, Abramów, Baranów, Żyrzyn, Puławy, Końskowola, Kurów, Markuszów, města a obce Ryki, Nałęczów, města Dęblin, Puławy v Lublinském vojvodství, jejíž hranice vyznačují linie spojující body (1-25) o následujících souřadnicích vyznačených v systému PL-1992:

tímto opravňuje držitele práva k těžebnímu využití, aby těžebně využíval výše stanovenou oblast, jejíž horní hranici tvoří dolní hranice pozemků a dolní hranici podloží devonského útvaru za předpokladu, že držitel práva k těžebnímu využití získá koncesi na vyhledávání a průzkum ložisek ropy a zemního plynu a těžbu ropy a zemního plynu z ložisek v oblasti „Ryki“ do jednoho roku od uzavření smlouvy o udělení práva k těžebnímu využití.

2.

Pokud podmínka získání koncese uvedená v odstavci 1 není splněna, závazky vyplývající ze smlouvy pozbývají platnosti.

3.

V oblasti geologického útvaru uvedené v odstavci 1 je držitel práva k těžebnímu využití zmocněn vykonávat:

4.

Povrch svislého průmětu výše uvedené oblasti činí 968,69 km2.

1.

Smlouva o udělení práva k těžebnímu využití vstupuje v platnost dnem získání koncese.

2.

Právo k těžebnímu využití se uděluje na dobu 10 let, přičemž 5 let je určeno na fázi vyhledávání a průzkumu a pět let na fázi těžební, aniž je tím dotčen § 9.

3.

Právo k těžebnímu využití končí dnem skončení platnosti koncese.

1.

Držiteli práva k těžebnímu využití se uděluje výlučné právo využívat oblast stanovenou v odstavci 1 za účelem vyhledávání a průzkumu ložisek ropy a zemního plynu a těžby ropy a zemního plynu z ložisek v oblasti „Ryki“ a rovněž vykonávat všechny nezbytné operace a činnosti v této oblasti způsobem vymezeným platnými předpisy, zejména zákonem ze dne 9. června 2011 – geologický a horní zákon (Sb. zák. z roku 2015, č. 196 ve znění pozdějších předpisů), dále „geologický a horní zákon“ nebo rozhodnutími vydanými na jeho základě. Ve fázi vyhledávání a průzkumu je držitel práva k těžebnímu využití oprávněn využívat nerostnou surovinu pouze v rozsahu nezbytném k vypracování geologicko-investiční dokumentace.

2.

Držitel práva k těžebnímu využití se zavazuje oznámit Státní pokladně veškeré změny vedoucí ke změně názvu, organizační struktury, registračních či identifikačních čísel, zvýšení či snížení základního kapitálu, převodu koncese na jiný subjekt, podání žádosti o zahájení insolvenčního řízení, zahájení vyrovnacího řízení nebo zahájení likvidačního řízení. Státní pokladna může v těchto záležitostech požadovat nezbytná vyjasnění. Toto oznámení musí být provedeno do 30 dní ode dne, kdy výše uvedené skutečnosti nastaly.

1.

Držitel práva k těžebnímu využití zaplatí za každý rok trvání těžebního využití (počítaný jako 12 po sobě jdoucích měsíců) oblasti stanovené v § 1 odst. 1 po dobu pěti let ve fázi vyhledávání a průzkumu do Státní pokladny poplatek:

– s výhradou odst. 2.

2.

V případě, že lhůta splatnosti tohoto poplatku za daný rok trvání těžebního využití připadá na období od 1. ledna do 1. března, držitel práva k těžebnímu využití uhradí poplatek do 1. března, přičemž pokud se poplatek valorizuje v souladu s odstavci 3 až 5, provede držitel práva k těžebnímu využití platbu nejdříve v den oznámení sazby uvedené v odstavci 3, kterou zohlední.

3.

Poplatek stanovený v odstavci 1 podléhá valorizaci podle meziročních sazeb spotřebitelských cen zboží a služeb stanovených pro období od podpisu této smlouvy do roku, který předchází lhůtě splatnosti poplatku, oznámených ředitelem hlavního statistického úřadu v Úředním věstníku Polské republiky „Monitor Polski“.

4.

V případě, že lhůta splatnosti připadá na den ve stejném kalendářním roce, kdy došlo k uzavření smlouvy, poplatek za využití nepodléhá valorizaci.

5.

V případě, že smlouva byla uzavřena nebo vstoupila v platnost v roce, který předchází roku, do něhož spadá lhůta splatnosti poplatku, poplatek valorizaci nepodléhá, jestliže jej držitel práva k těžebnímu využití uhradí do konce kalendářního roku, v němž byla smlouva uzavřena a vstoupila v platnost.

6.

V případě, že držitel práva k těžebnímu využití ukončí těžební využití, které je předmětem smlouvy před uplynutím lhůty stanovené v § 2 odst. 1 a 2, má povinnost uhradit poplatek za celý rok, v němž využití ukončil. Avšak v případě, že ukončení souvisí s odnětím koncese nebo nastalo z důvodů uvedených v § 9 odst. 1, 3 nebo 4, má držitel práva k těžebnímu využití povinnost zaplatit poplatek za celé období trvání těžebního využití uvedené v § 2 odst. 1 a 2, přičemž se zohlední valorizace za rok předcházející vypovězení smlouvy. Poplatek se uhradí do 30 dnů od ukončení těžebního využití. Ukončení těžebního využití nezbavuje držitele práva k těžebnímu využití jeho závazků v oblasti ochrany životního prostředí týkajících se předmětu těžebního využití, zejména ložisek nerostných surovin.

7.

Uhrazení poplatku za právo k těžebnímu využití provede držitel práva k těžebnímu využití převodem na bankovní účet ministerstva životního prostředí vedený u Polské národní banky ve Varšavě s číslem: 07 1010 1010 0006 3522 3100 0000 – nazvaný: právo k těžebnímu využití v souvislosti s udělením koncese na vyhledávání a průzkum ložisek ropy a zemního plynu a na těžbu ropy a zemního plynu z ložisek v oblasti „Ryki“.

Datem uhrazení bude datum připsání prostředků na účet Státní pokladny.

8.

Poplatek stanovený v odstavci 1 není zatížen daní ze zboží a služeb. V případě změny právních předpisů, jíž by bylo zavedeno zdanění činností, které jsou předmětem této smlouvy, bude výše poplatku zvýšena o hodnotu příslušné daně.

9.

Státní pokladna písemně uvědomí držitele práva k těžebnímu využití o změnách čísla účtu uvedeného v odstavci 7.

10.

Držitel práva k těžebnímu využití zašle Státní pokladně kopie dokladů o uhrazení poplatku za právo k těžebnímu využití stanoveného v odstavci 1 do sedmi dnů od jeho uhrazení.

1.

Pokud držitel práva k těžebnímu využití poruší závazky vyplývající ze smlouvy, s výhradou odst. 3 a 4, má Státní pokladna pravomoc vypovědět smlouvu s okamžitou platností bez nároku na vznesení majetkoprávních nároků ze strany držitele práva k těžebnímu využití. Vypovězení smlouvy však není možné, pokud držitel práva k těžebnímu využití nedodržel závazky stanovené ve smlouvě z důvodu vyšší moci.

2.

V případě vypovězení smlouvy z důvodů uvedených v odstavci 1 zaplatí držitel práva k těžebnímu využití Státní pokladně pokutu ve výši 25 % z poplatku za celé období využití vymezené v § 2 odst. 1 a 2, přičemž se zohlední valorizace za rok předcházející roku, v němž byla smlouva vypovězena.

3.

Pokud je držitel práva k těžebnímu využití v prodlení s uhrazením poplatku o více než sedm dní oproti lhůtám uvedeným v § 6 odst. 1 nebo 2, Státní pokladna vyzve držitele práva k těžebnímu využití k uhrazení opožděného poplatku do sedmi dnů ode dne obdržení uvedené výzvy pod pohrůžkou okamžitého vypovězení smlouvy.

4.

Pokud držitel práva k těžebnímu využití neoznámí Státní pokladně okolnosti uvedené v § 3 odst. 2 do 30 dnů ode dne, kdy tyto okolnosti nastaly, může Státní pokladna vypovědět smlouvu úplně nebo pouze částečně, přičemž zachová 30 denní lhůtu s účinkem od konce kalendářního měsíce.

5.

Smlouva je pro držitele práva k těžebnímu využití závazná do dne skončení platnosti koncese a držitel ji nemůže vypovědět.

6.

Smlouvu lze vypovědět pouze písemně, jinak není výpověď platná.

7.

Strany souhlasí s tím, že v případě vypovězení smlouvy ze strany Státní pokladny je zaplacený poplatek za těžební využití uvedený v § 6 odst. 1 nevratný.

8.

Státní pokladna si vyhrazuje právo požadovat náhradu škody ve výši přesahující výši smluvní pokuty podle obecných ustanovení, pokud výše škody způsobené Státní pokladně převyšuje výši smluvní pokuty.