14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/9

1.

digitalizace kulturního dědictví, jeho dostupnost online a dlouhodobé uchovávání jsou zásadně důležité k tomu, aby byl všem umožněn přístup ke kultuře a poznatkům, aby bylo podporováno bohatství a rozmanitost evropského kulturního dědictví a aby se přispělo k dosažení jednotného digitálního trhu zvyšováním nabídky nových a inovativních produktů a služeb (1);

2.

Europeana byla spuštěna jako společný mnohojazyčný přístupový bod k digitalizovanému kulturnímu materiálu (2) v roce 2008; od té doby propojuje digitalizované sbírky kulturního dědictví členských států a stala se společným evropským kulturním projektem pro přístup k evropskému kulturnímu dědictví a pro jeho zviditelňování;

3.

další rozvoj Europeany a vnitrostátních politik v oblasti digitalizovaného kulturního dědictví podpořila Rada (3), Komise (4) i Evropský parlament (5);

4.

opakované použití digitálního dědictví bylo podpořeno tím, že do oblasti působnosti směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru byly za určitých podmínek zahrnuty instituce zabývající se kulturním dědictvím (6), a přijetím směrnice o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (7),

5.

záměr Komise posoudit v rámci své ohlašované iniciativy zaměřené na modernizaci autorských práv možnosti a zvážit legislativní iniciativy s cílem usnadnit digitalizaci na trhu nedostupných děl a jejich zpřístupnění online, a to i v celé EU (8),

6.

Europeana je ve své současné podobě internetovou platformou umožňující mnohojazyčný přístup k digitalizovanému kulturnímu dědictví, které je uloženo v samostatných institucích, jež se kulturním dědictvím zabývají, a jeho šíření. Rovněž se jedná o mnohostrannou platformu (9), jejímž cílem je vytvářet hodnotu pro koncové uživatele, členské státy, instituce zabývající se kulturním dědictvím, výzkum a pro opakované tvůrčí použití.

Europeanu jako takovou v současné době:

7.

individuální i společné úsilí institucí zabývajících se kulturním dědictvím, členských států a Komise vedlo k pokroku, pokud jde o digitalizaci, dostupnost online a (dlouhodobé) digitální uchovávání kulturního dědictví (12);

8.

digitální uchovávání světového kulturního dědictví uloženého v evropských sbírkách je důležité zejména s ohledem na ničení a ohrožení kulturního dědictví v oblastech konfliktů;

9.

koordinované úsilí o dostupnost kulturního dědictví online prostřednictvím Europeany pomohlo:

10.

propojování digitálních sbírek dědictví prostřednictvím Europeany přispívá na úrovni EU rovněž k těmto cílům:

11.

opakované použití i sdílení obsahu a přístup k němu musí být prováděny při plném respektování autorských a souvisejících práv,

12.

měly by být posíleny některé technologické aspekty internetové platformy Europeana, například sémantická interoperabilita (14), aby se instituce zabývající se kulturním dědictvím mohly flexibilně, snadno a udržitelným způsobem propojit a sdílet a aktualizovat obsah a metadata;

13.

mnohojazyčný přístupový bod Europeany by se měl jakožto jeden z přístupových bodů k digitalizovanému kulturnímu dědictví stát uživatelsky vstřícnějším, a to zejména tím, že se zlepší kvalita obsahu a bude snazší tento obsah nalézt, a tím, že se budou dále rozvíjet sémantické a vícejazyčné vyhledávací funkce v souladu s nejlépe dostupnými postupy;

14.

za účelem lepšího dosažení a zapojení koncových uživatelů je třeba obsah sdílený prostřednictvím Europeany atraktivně a rozmanitě prezentovat, zejména zapojením institucí zabývajících se kulturním dědictvím a třetích stran jakožto hromadných přístupových bodů a bodů určených k šíření, například prostřednictvím kulturních transevropských projektů, jako jsou projekty věnované první světové válce (1914–1918) a pádu železné opony a dalším revolučním událostem roku 1989;

15.

správa Europeany musí být inkluzivnější, takže je třeba zapojit vlády členských států a širší síť agregátorů a institucí zabývajících se kulturním dědictvím do stanovování strategických priorit a vytváření kulturních projektů zaměřených na uživatele na základě dostupných finančních prostředků; ve vhodných případech lze brát zřetel na stanoviska klíčových kulturních činitelů;

16.

neustále je třeba sdílet a aktualizovat poznatky a stanovovat společná řešení v rámci sítě odborníků z oblasti kulturního dědictví, včetně sdružení sítě Europeana;

17.

současný model veřejného financování (na základě grantů) neposkytuje dostatečně stabilní základnu pro udržení současných investic do Europeany a zaručení její budoucí kvality, dostupnosti a spolehlivosti, a to z těchto důvodů:

18.

kulturní hodnota Europeany a její hodnota z hlediska digitálních inovací by měla být posilována na základě přehodnocení platformy základních služeb v rámci výboru Nástroje pro propojení Evropy, a to se zaměřením na:

Hodnota Europeany by rovněž měla být posilována uskutečňováním kulturních projektů zaměřených na uživatele, které vycházejí z infrastruktury Europeany a které mají být spolufinancovány v rámci Nástroje pro propojení Evropy jako odvozené služby se zapojením institucí zabývajících se kulturním dědictvím a dalších veřejných i soukromých subjektů,

19.

učinil významné kroky k řešení nadcházejících výzev, jež byly v těchto závěrech vymezeny;

20.

zabýval se nevyřešenými otázkami ve stávajících partnerských organizacích nebo obavami potenciálních partnerských organizací, zejména v zemích a oblastech, kde tento projekt dosud není dostatečně znám;

21.

zkoumal možnosti spolupráce se souvisejícími evropskými iniciativami, a to i v oblasti výzkumu;

22.

intenzivně zapojoval členské státy do tvorby politik a do rozhodování. Pokud jde o nadaci Europeana, lze toto uskutečnit zejména tím, že se správní rady bude účastnit členský stát vykonávající předsednictví v Radě EU, členský stát, který vykonával předsednictví před ním, a členský stát, který bude další předsednickou zemí;

23.

uskutečňoval systematičtější kontakty s členskými státy, poskytoval jim lepší a trvalý přístup k uživatelským statistikám týkajícím se jednotlivých zemí a institucí a zlepšoval odpovědnost za výsledky projektu a za výdaje;

24.

nadále zkoumal možnosti, jak generovat vlastní příjmy,

25.

Radě do října roku 2017 předložila nezávislé posouzení Europeany a poskytla jasné směry pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj Europeany tím, že posoudí alternativy na úrovni EU, pokud jde o budoucí oblast působnosti, udržitelné financování a správu Europeany, včetně možnosti přeměnit Europeanu v evropskou právnickou osobu nebo ji včlenit do některé stávající evropské právnické osoby, a aby zároveň brala zřetel na dvojí povahu Europeany jakožto inovativního projektu v kulturní i v digitální oblasti;

26.

do října roku 2017 změnila metodu financování, pokud jde o infrastrukturu digitálních služeb v rámci Nástroje pro propojení Evropy, a začala používat kombinaci zadávání veřejných zakázek a udělování grantů. Na základě tohoto modelu pokryje zadávání veřejných zakázek ze strany EU plně platformu základních služeb, aby byla zajištěna stabilita a interoperabilita, zatímco granty EU (až do výše 75 % způsobilých nákladů) budou k dispozici pro související projekty zaměřené na uživatele (tzn. odvozené služby v rámci Nástroje pro propojení Evropy), které mohou členské státy na dobrovolném základě spolufinancovat, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zapojených vnitrostátních organizací;

27.

stanovila podmínky pro zadávací řízení veřejné zakázky na platformu základních služeb, přičemž provozovatel by měl povinnost zachovat její povahu jakožto veřejné infrastruktury a komunity pro kulturu a digitální inovace, a to zejména:

28.

zajistila, aby odvozené služby v rámci Europeany, na něž jsou získávány granty, vycházely z platformy základních služeb a byly s ní spojené;

29.

do prosince roku 2016:

30.

dále podporovaly digitalizaci sbírek kulturního dědictví i co nejširší přístup k digitalizovanému kulturnímu dědictví a jeho opakované použití;

31.

zavedly nebo zachovaly strategie a operační mechanismy, jako jsou vnitrostátní a regionální agregátoři, a podporovaly dostupnost vysoce kvalitního obsahu kulturního dědictví a metadat ze státních a regionálních sbírek online;

32.

povzbuzovaly instituce zabývající se kulturním dědictvím, aby se připojily k Europeaně a podporovaly ji, a to jak sdílením obsahu a metadat a zapojením se do sdružení sítě Europeana, tak i úsilím o propagaci a šíření s využitím projektů financovaných z grantů EU;

33.

zapojily se do skupiny odborníků členských států v oblasti digitalizace a uchovávání digitálních záznamů, jež je fórem k projednávání politik v oblasti digitalizovaného kulturního dědictví i strategie Europeany a jejího financování, a zaměřily se na zajištění koordinace mezi delegáty do výše uvedené skupiny, do výboru Nástroje pro propojení Evropy a přípravného orgánu Rady v oblasti kultury;

34.

zvážily podporu činností Europeany prostřednictvím dobrovolných finančních příspěvků určených nadaci Europeana a měly na paměti, že tyto příspěvky jsou nezbytné, dokud nebude zaveden nový systém na základě zadávání zakázek; aby rovněž zvážily dobrovolné spolufinancování projektů Europeany financovaných z grantů EU poté, co bude uvedený systém zaveden,

35.

propagovaly hodnotu Europeany jakožto evropského kulturního projektu sloužícího veřejnému zájmu a jakožto profesionální sítě mezi všemi zúčastněnými subjekty, mimo jiné i zapojením odvětví výzkumu a inovací, vzdělávání, cestovního ruchu a kreativních odvětví.