21.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 389/1

1.

Evropský hospodářský a sociální výbor vyjadřuje hluboké znepokojení nad stavem Evropské unie. Vzhledem k současným politickým a hospodářským okolnostem a rostoucí nedůvěře evropských občanů vůči procesu integrace EU musí Evropská komise usilovat o obnovení smyslu pro solidaritu a odpovědnost, jak již uvedla v pracovním programu na rok 2016. Narůstají známky toho, že členským státům chybí vůle nalézt společná a soudržná řešení. Přesvědčit občany, aby převzali odpovědnost za cíle EU, by přitom mělo být základním kamenem činnosti EU.

2.

Uprchlická krize vyžaduje naléhavé přijetí humanitárních opatření. Současně je třeba věnovat zvláštní pozornost skutečnosti, že evropské vlády jen obtížně nalézají řešení, s nimiž by souhlasili všichni evropští občané, kteří se cítí nejistí a mají strach. Je třeba otevřít bezpečné právní koridory a EU musí rozhodně pokročit směrem ke společnému azylovému systému a završit politické a legislativní iniciativy z května a července 2016. Evropská komise by měla zvýšit úsilí o prosazování právního státu při provádění právních předpisů EU v oblasti migrace a azylu a zajistit odpovědnou správu schengenského prostoru s cílem obnovit vzájemnou důvěru a udržitelnost prostoru volného pohybu. Ohrožení Schengenské dohody by zasáhlo podstatu evropského projektu a omezilo jeho vývoj. Oprávněný požadavek regulovanější kontroly a správy vnějších hranic za plného souladu se zásadami právního státu, opodstatněný požadavek široké veřejnosti ohledně větší bezpečnosti a ochrany a požadavek užší spolupráce v boji proti terorismu nemohou znamenat vybudování hranic v rámci EU a omezení volného pohybu obyvatel.

3.

Ještě větší znepokojení vyvolává šíření protievropských nálad a rostoucí politické zastoupení xenofobních a populistických hnutí ve vnitrostátních parlamentech a ve společnosti obecně, která ohrožují demokratické hodnoty v Evropě. V některých členských státech jsou tato hnutí schopna ovlivňovat vládu. Toto nepřátelství vůči Evropě jako celku může vést k nebezpečné diskusi o mechanismech výjimek poskytovaných vládám na základě jejich příslušných aktuálních politických potřeb, jak ukázala diskuse o brexitu. EU musí na tento posun směrem k protekcionismu a nacionalismu reagovat i tím, že se s nimi utká na kulturní úrovni.

4.

Neměli bychom však zapomenout na to, čeho EU dosud dosáhla, ani tyto výsledky podrývat. Hospodářskou integraci musí nyní doplnit hlubší politická a sociální integrace. Jednotný trh je základním prvkem evropské integrace a fungování rovných podmínek musí být bezpodmínečně zachováno. Občané musí být aktivní součástí tohoto vývoje. Je třeba posílit a strukturovat dialog na místní, vnitrostátní a evropské úrovni, a to za pomoci občanské společnosti i sociálních partnerů, kteří mají zásadní význam pro navržení nového směru pro Evropu.

5.

Mladí lidé jsou pro tuto kulturní změnu prioritou, neboť jsou nejvíce zasaženi nezaměstnaností, mají však také největší potenciál k řešení krize. Generace „Erasmus“ ukazuje na základě získaných zkušeností otevřenost a připravenost vést rozhovory s různými národy a kulturami a sžít se s nimi. Z toho důvodu musí Komise kromě skromných výsledků záruky pro mladé lidi nabídnout všem mladým lidem bez ohledu na jejich úroveň vzdělání a profesní postavení příležitosti k využívání evropských výměn.

6.

V hospodářském a sociálním klimatu, který je nadále nejistý, je Evropská komise naléhavě vyzývána, aby využila všechny dostupné zdroje k oživení růstu, kvalitních pracovních míst a sociálního pokroku. Investice do finančnictví, výroby a sociální oblasti se na úroveň před krizí jen tak nevrátí. Je zapotřebí makroekonomické prostředí, které podpoří růst a jež bude poháněno příznivými investičními podmínkami na dobře fungujícím vnitřním trhu. Měly by se řešit všechny aspekty mezinárodní konkurenceschopnosti; zvýšená domácí poptávka může posílit evropské podniky na globálním trhu a stimulovat pozitivní spirálu, která bude přínosem pro všechny.

7.

Správa ekonomických záležitostí musí být zaměřena na růst a sociální pokrok a provést všechny priority uvedené ve sdělení o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie a v roční analýze růstu na rok 2016. U doporučení pro jednotlivé země by měla být lépe využívána flexibilita v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu, aby se podpořil růst. Je třeba zvýšit odpovědnost za evropský semestr, zapojit do něj občanskou společnost jako celek a uznat při tom specifičnost sociálních partnerů na evropské a vnitrostátní úrovni.

8.

Aktualizovaná strategie Evropa 2020 by měla navázat na agendu OSN pro období do roku 2030 a začlenit nové cíle udržitelného rozvoje, považovat hospodářská, sociální a environmentální hlediska za neoddělitelné a vzájemně závislé složky a obnovit úsilí s cílem splnit ty sociální cíle, v nichž EU zaostává.

9.

EHSV žádá Komisi, aby využila své vedoucí postavení při dosahování shody a přijímání závazků v Evropském parlamentu a Radě k prosazení vnitřní a vnější agendy EU.

10.

V těchto souvislostech EHSV vyzývá Komisi, aby zaměřila svůj pracovní program na rok 2017 na následující tři strategické oblasti a uznala, že vnitřní a vnější rozměr i hospodářský, sociální a politický rozměr jsou neoddělitelné:

—

V zájmu dosažení investičního plánu, který představuje nejméně 2 % HDP Evropské unie, doporučuje EHSV daňové pobídky mimo jiné prostřednictvím veřejných investic, které budou zaměřeny na investice, jež podpoří inovace a růst, a upřednostní odvětví, jako je energetika, dopravní a širokopásmová infrastruktura, digitalizace, nízkouhlíkové oběhové hospodářství, sociální ekonomika, podnikatelské dovednosti a kvalitní pracovní místa. Evropské fondy by měly být využívány v souladu s těmito cíli. Je třeba prosazovat udržitelné podniky, průmyslový růst a cílený plán pro malé a střední podniky.

—

Co se týče procesu evropského semestru, EHSV vyzývá Komisi, aby přesně sledovala a plnila všechny cíle, ekonomické i sociální, které jsou spojeny s vypracováním sociálních doporučení pro jednotlivé země, aby bylo dosaženo hmatatelných výsledků při plnění cílů strategie Evropa 2020, včetně boje proti chudobě a nerovnosti.

—

Dokončení jednotného trhu vyžaduje, aby se Komise důrazně postavila za priority stanovené v roce 2016. Volný pohyb pracovníků by měl zůstat prioritou. Spravedlivá mobilita vyžaduje dodržování zásad rovného zacházení a nediskriminace na základě státní příslušnosti v souladu s evropským acquis pro evropské pracovníky.

—

EHSV v současnosti projednává začlenění zásady „stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti“, již vyhlásil předseda Juncker, do rámce EU pro pracovní mobilitu. EHSV již vyjádřil své obavy ohledně narušení, která mohou ohrozit integraci na trhu práce a spravedlivou hospodářskou soutěž.

—

Hospodářská a měnová unie je podstatou jednotného trhu a EHSV zdůrazňuje, že je třeba rozvinout její hospodářský, sociální a politický pilíř. Eurozóna včetně zemí, které se k ní chtějí připojit, potřebuje výraznější identitu.

—

Aby bylo možné využít příležitosti, které nabízí digitalizace, je třeba přijmout opatření v mnoha oblastech. EHSV vyzývá Komisi, aby zavedla postup pravidelných konzultací s cílem řídit dopad na kvalitativní a kvantitativní hlediska zaměstnanosti, výroby, spotřeby a veřejných služeb pro občany. Zvláštní pozornost je třeba věnovat provádění programu digitálních dovedností, zejména co se týče zajištění přístupnosti pro všechny.

—

Energetická unie ještě zdaleka nebyla dokončena. EHSV vyzývá Komisi, aby urychlila provádění strategie pro energetickou unii s cílem zajistit bezpečnost dodávek energie a přiměřené ceny pomocí diverzifikovaných zdrojů energie a plně integrovaného vnitřního trhu s energií. Je nezbytné zřídit fond pro spravedlivý přechod, který podpoří přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Co se týče politiky v oblasti změny klimatu, je okamžitě nutné přijmout konkrétní opatření. Evropská komise by měla zaručit občanské společnosti a občanům na mezinárodní, celostátní a nižší než celostátní úrovni, že budou více zapojeni do přípravy, přezkumu a především i do uskutečňování Pařížské dohody.

—

Uprchlická krize vyžaduje náležité řízení. Je třeba otevřít bezpečné humanitární koridory a EU musí rozhodně pokročit směrem ke společnému azylovému systému.

—

V roce 2016 stoupl význam EU jakožto globálního aktéra, a proto by měla upevnit svou pozici při podporování míru a stability v oblastech konfliktu. Nedostatečná vnitřní soudržnost a chybějící politický závazek však doposud oslabovaly její vliv ve světě. Pro účinné provádění vnější činnosti jsou nezbytně nutná co nejvíce integrovaná politická opatření mezi zahraniční a vnitřní politikou EU.

—

Je třeba přijmout dodatečná opatření v praxi, aby se zvýšila bezpečnost v Evropě: silná společná zahraniční politika k řešení otevřených konfliktů v sousedních zemích, rozvojová politika, která je v souladu s politikou dalších mezinárodních institucí, mezinárodní policejní spolupráce a účinná kontrola vnějších hranic bez omezování osobní svobody a soukromí.

—

EHSV považuje za nezbytné uzavřít současná dvoustranná obchodní a investiční jednání s cílem zajistit vyváženost zájmů, jak se uvádí ve stanovisku EHSV ke sdělení Komise Obchod pro všechny, a usilovat o jejich řádné uskutečňování. Transparentnost a spravedlivé vyvážení zájmů je nutné prosazovat také ve vícestranném přístupu k obchodním dohodám v rámci WTO. Dohody EU by neměly podrývat environmentální, sociální, pracovní, spotřebitelské ani jiné normy či s veřejné služby, nýbrž je naopak zdokonalovat.

—

Globální cíle udržitelného rozvoje agendy OSN pro období do roku 2030 musí být začleněny do oblastí politiky souvisejících s vnější činností EU.

—

EHSV vyzývá Komisi, aby zaměřila své úsilí na ovlivnění a oživení vývoje a vývozu technologií a řešení v oblasti klimatu v celosvětovém měřítku.

—

EHSV žádá Komisi, aby zahájila debatu o způsobu fungování EU. Musíme stvrdit evropské hodnoty společnou vizí, stejně tak i důležitost Evropy založené na solidaritě, sociální soudržnosti a budování participativní demokracie podporující začlenění.

—

EHSV důrazně vybízí Komisi, aby bedlivě monitorovala, zda členské státy dodržují zásady právního státu a Listinu základních práv, a aktivně řešila veškerá porušení.

—

EHSV lituje toho, že Komise řádně nezohlednila jeho příspěvek k pracovnímu programu na rok 2016 a nepovažovala za vhodné uspořádat obsáhlou diskusi o politických rozhodnutích, které sama učinila. Pro dosažení cílů EU je zásadní vést systematický dialog s organizacemi občanské společnosti a posílit sociální dialog na všech úrovních.

—

Investice do infrastruktury, výroby a kvalitních pracovních míst

—

Přepracovaný evropský semestr pro růst, konkurenceschopnost a sociální pokrok

—

Rychlý posun k nízkouhlíkovému oběhovému hospodářství

1.1.

Zaměstnanost je i v roce 2017 hlavní prioritou, zejména prostřednictvím vytvoření nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané, ženy, mladé lidi a migranty.

1.2.

Komise by měla vyhodnotit využívání evropských fondů a zajistit, aby byly finanční prostředky přidělovány cíleně a co nejvíce stimulovaly inovace a růst, přičemž prioritu mají investice do infrastruktury, výroby a kvalitních pracovních míst. Nesrovnalosti ve využívání fondů EU je třeba lépe sledovat a postihovat.

1.3.

Sektory sociálních služeb patří k odvětvím, která vytvářejí nejvíce pracovních míst v Evropě. Komise by proto měla vypracovat akční plán co největšího využívání jejich potenciálu a zpřístupnit sociálnímu sektoru Evropský fond pro strategické investice.

1.4.

V roční analýze růstu 2017 by sociální investice měly být rovněž prioritou. Zaostávající ekonomiky by měly obdržet pomoc při dosahování evropských hospodářských a sociálních norem.

1.5.

Je zapotřebí ofenziva v oblasti dovedností založená na urychleném provedení agendy pro nové dovednosti pro Evropu a balíčku opatření pro zaměstnanost mladých lidí (systém záruk pro mladé lidi a Evropská aliance pro učňovskou přípravu).

1.6.

Musí být bezodkladně provedena opatření stanovená v akčním plánu pro oběhové hospodářství, přičemž je třeba upřednostnit opatření, která pomohou zaručit konkurenceschopnější prostředí pro evropské podniky. Výbor by si přál, aby Komise prozkoumala proveditelnost otevřené evropské platformy pro oběhové hospodářství, jež by sdružila všechny zainteresované strany a kterou by spravoval EHSV.

—

Podpora digitalizace infrastruktury, výroby a veřejných služeb

—

Zvýšení dovedností a větší přijetí digitální změny v celé společnosti a ze strany zaměstnanců

2.1.

Rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti evropského hospodářství bude digitalizace průmyslu. Proces digitalizace má značný dopad na evropskou občanskou společnost a stává se nepostradatelným pro životy lidí. EHSV se svými horizontálními pravomocemi a jako fórum zastupující organizovanou občanskou společnost bude usilovat o větší přijetí politik v této oblasti ze strany evropské občanské společnosti.

2.2.

Potenciál digitální ekonomiky musí být spolu s dalšími velkými hospodářskými změnami (např. přechod na ekonomiku sdílení a nízkouhlíkové hospodářství) strategičtěji zaměřen na dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN.

2.3.

V zájmu odstranění rozdílů mezi jednotlivci a mezi malými podniky by agenda digitalizace měla být plně využívána v rozvoji inteligentní výroby, inteligentních energetických sítí, inteligentní dopravy a mobility, inteligentního bydlení a inteligentních komunit. Existuje také značné možnosti využití digitalizace ke zlepšení veřejných služeb a veřejné správy. Komise by měla podporovat výměnu osvědčených postupů v této oblasti mezi členskými státy.

2.4.

Sociální partneři by jakožto součást evropské koordinované strategie měli být vyzváni, aby využili všechny nástroje sociálního dialogu k řešení problémů spojených s procesem digitalizace s cílem vytvořit co nejvíce příležitostí k získání kvalitních pracovních míst, rekvalifikovat dotčené zaměstnance nebo zvýšit jejich kvalifikaci a stanovit nové způsoby ochrany těchto zaměstnanců. V zájmu zaručení komplexního přístupu by měly být zavedeny pravidelné konzultace s dalšími organizacemi občanské společnosti.

—

Provádění strategie pro energetickou unii, včetně jejího vnějšího rozměru

—

Provádění rozhodnutí přijatých na konferenci COP 21 a jejich globální posílení

—

Zajištění spravedlivého přechodu na nízkouhlíkové hospodářství

3.1.

Komise musí pokračovat v provádění prozíravé strategie, která je v souladu s pracovním programem připojeným ke sdělení z roku 2015 Zpráva o stavu energetické unie.

3.2.

Evropský dialog o energetice, jehož navázání EHSV navrhuje, se musí stát klíčovým mechanismem k zajištění toho, aby se znalosti, obavy a zájmy občanské společnosti staly součástí procesu vytváření energetické unie.

3.3.

Rozhodnutí přijatá na konferenci COP 21 musí být provedena bezodkladně a s plným zapojením organizované občanské společnosti. Podniky čelící mezinárodní konkurenci musí mít rovné podmínky, aby se zamezilo úniku emisí uhlíku. Správným signálem by bylo vyzvat členské státy EU, aby oznámily své vnitrostátně stanovené příspěvky. Zohlednit je třeba i to, že je nutné oživit investice a upevnit vedoucí postavení EU v oblasti zelených technologií.

3.4.

Vzhledem k závazkům přijatým na konferenci COP 21 je třeba pozorně posoudit rizika úniku emisí uhlíku a přijmout politické nástroje k jejich účinnému omezování, zejména v rámci systému EU pro obchodování s emisemi na období 2021–2030.

3.5.

Potravinový systém je jednou z hlavních příčin změny klimatu a současně jí bude významně ovlivněn. Je třeba posílit úlohu, kterou hraje zemědělsko-potravinářské odvětví při přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů. V kontextu akčního plánu EU pro oběhové hospodářství by mělo být zdůrazněno, jak důležité je předcházení vzniku potravinového odpadu a jeho snižování a úsilí občanské společnosti.

3.6.

Kromě fondu pro spravedlivý přechod musí EU zavést fond pro inovace a fond pro modernizaci a zapojit sociální partnery a další organizace občanské společnosti do jejich řízení.

3.7.

Na základě výsledků studie EHSV o plánovaném zastarávání by měl být zahájen pilotní projekt týkající se zahrnutí odhadované nebo průměrné minimální životnosti do systému označování produktů.

—

Rostoucí průmysl a fungující unie kapitálových trhů

—

Podpora konkurenceschopnějšího a ekologičtějšího hospodářství, rozvoj podniků sociální ekonomiky a provedení inovativních modelů

—

Zpřístupnění spravedlivé pracovní mobility všem

—

Směrem ke spravedlivějšímu zdanění

4.1.

Průmysl je ústředním bodem jednotného trhu, a proto se musí Evropská unie nadále soustředit na oživení svého průmyslu a splnit cíl, kterým je zvýšit podíl průmyslu na HDP EU do roku 2020 na 20 %. Zvláštní pozornost by měla být věnována problémům, kterým čelí ocelářský průmysl, a to pomocí úpravy státní podpory a cílenějšího využití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Musí se také začít provádět akční plán pro evropský obranný průmysl, který by umožnil dosáhnout značných úspor při zadávání zakázek v oblasti obrany.

4.2.

EHSV požaduje, aby byla vedle iniciativ zahájených v rámci unie kapitálových trhů přijata účinná opatření za účelem zlepšení přístupu k finančním prostředkům. Měl by být přizpůsoben regulatorní rámec a systém dohledu (mikroobezřetnostního a makroobezřetnostního) nad finančním odvětvím, aby se snížilo riziko regulatorní arbitráže. V této souvislosti by mělo být rovněž řešeno odvětví stínového bankovnictví. Kromě toho by měly být vytvořeny nástroje k lepšímu čerpání kapitálu, který je dostupný ve státních investičních fondech. V procesu budování bankovní unie by se měla u bankovních služeb zohlednit funkce veřejné služby. Občané musí mít možnost využívat tyto služby s vědomím, že jsou transparentní, spolehlivé a levné.

4.3.

Je zapotřebí konkrétní akční plán, který by se zabýval překážkami, s nimiž se setkávají malé a střední podniky, včetně mikropodniků a rodinných podniků, na domácím trhu a při přeshraničním obchodování.

4.4.

V zájmu uvolnění celého potenciálu podniků sociální ekonomiky vyzývá EHSV naléhavě Komisi, aby zahájila akční plán pro sociální ekonomiku, který poskytne veškeré podmínky pro její rozvoj a růst.

4.5.

EHSV rovněž zdůrazňuje nutnost zvýšit konkurenceschopnost Evropy a podporovat zelenou ekonomiku. V této souvislosti je důležité podpořit při přezkumu strategie jednotného trhu v roce 2017 kromě zásady zachování rovných podmínek také nové modely podniků, které vyvažují ekonomické, sociální a environmentální aspekty. Má-li ekonomika sdílení, funkční ekonomika a oběhové hospodářství prosperovat, jsou nutné jasné pokyny. Je nezbytný komplexní přístup zohledňující různé sociální, ekonomické a environmentální aspekty v soudržném politickém rámci. Zásadní je stanovit ambicióznější strategii v oblasti sociální odpovědnosti podniků, která lépe ocení přínosy podniků k obecnému blahu a stanoví ukazatele k měření blahobytu a sociálního rozvoje nad rámec HDP.

4.6.

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek v souladu s novými směrnicemi, je nezbytné usnadnit uplatňování sociálních doložek a vyhrazeného trhu a navrhnout příručku pro veřejné zadavatele.

4.7.

Je třeba zaručit spravedlivou pracovní mobilitu. V tomto ohledu EHSV v současnosti připravuje stanovisko k návrhu Komise, který se týká přezkumu směrnice 96/71/ES, a zabývá se otázkou podporování volného pohybu služeb a zachování spravedlivé hospodářské soutěže na trhu služeb i rovného zacházení na trhu práce.

4.8.

Pokud jde o potřeby týkající se rozvoje společné zemědělské politiky, je třeba ji v souvislosti s přezkumem víceletého finančního rámce 2014–2020 v polovině období zaměřit na zachování multifunkčnosti, rodinných zemědělských podniků a udržitelnosti v centru evropského zemědělství. Komise by měla připravit evropskou strategii v oblasti potravin za využití všeobecného přístupu, který bude pokrývat celý dodavatelský řetězec od zemědělců až po spotřebitele a zajistí soudržnost politik v jednotlivých odvětvích sahajících od zemědělské politiky až k politikám v oblasti obchodu, vzdělávání a klimatu.

4.9.

Městská agenda EU je nanejvýš důležitá. Komise by měla připravit bílou knihu o venkovských oblastech. Je však třeba zdůraznit, že městské a venkovské oblasti jsou navzájem úzce propojeny a nemají alternativy.

4.10.

Je důležité využít výhod zaměstnanosti vyplývajících z oživení jednotného trhu, zejména co se týče služeb, digitalizace a pracovní mobility. Řádné fungování jednotného trhu a rámec zaručující bezpečnost občanů a spravedlivou hospodářskou soutěž jsou základem hospodářské obnovy v Evropě. EHSV také zdůrazňuje, že je třeba řešit situaci chudých pracujících a vytvořit účinné nástroje a politiky, které zajistí životní minimum a zaručí ochranu v oblasti nových pracovněprávních vztahů.

4.11.

Je třeba učinit pokrok v akčním plánu pro efektivní zdanění příjmů právnických osob, zejména pokud jde o společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob. EHSV požaduje rozhodná opatření, která omezí daňové podvody, daňové úniky a agresivní daňové plánování. Daně by měly být vybírány v místě, kde se vytváří ekonomická hodnota. Za tím účelem chce EHSV zajistit, aby byla EU plně zapojena do akčního plánu OECD zaměřeného na boj proti obcházení pravidel zdanění, poklesu základu daně a přesouvání zisku (plán BEPS).

4.12.

EHSV vítá skutečnost, že se Komise během posledního cyklu evropského semestru zaměřila na postupný přesun daňové zátěže z daňových poplatníků s nízkým příjmem na účinnější a spravedlivější daňový systém, který bude vybízet k přechodu na daně, jež mají méně tlumící dopad než zdanění práce. Kromě toho jsou reformy daňových systémů nebytné pro to, aby byla zajištěna jejich přerozdělovací úloha, která může pomoci omezit nerovnosti.

—

Plán dokončení HMU a bankovní unie

—

Vytrvalé pokračování v oblasti hospodářské a politické unie

—

Zajištění toho, že evropský semestr splní cíle strategie Evropa 2020 a sociální cíle

5.1.

Vzhledem k vážně omezené schopnosti měnové politiky podněcovat poptávku se hospodářství eurozóny nachází v takzvané pasti likvidity. Je zapotřebí větší solidarita ze strany zemí se strukturálními přebytky, které by měly ve větší míře přispět k expanzivním politikám.

5.2.

Eurozóna musí posílit svůj potenciál růstu a svou schopnost vypořádat se s nesouměrnými otřesy a podporovat hospodářské a sociální sbližování. To vyžaduje přijmout nové nařízení o specifické fiskální kapacitě. EHSV požaduje, aby byl v eurozóně zahájen makroekonomický dialog jako hlavní příspěvek k demokratickému a sociálnímu vývoji hospodářské a měnové unie. EHSV zdůrazňuje, že by se při dalších diskusích nemělo hovořit o „radách pro konkurenceschopnost“, nýbrž „radách pro konkurenceschopnost, sociální soudržnost a udržitelnost“. Eurozóna bude muset v mezinárodních orgánech vystupovat jednotně.

5.3.

EHSV očekává, že evropské orgány zahájí druhou fázi plánu dokončení HMU v roce 2017 a vtisknou eurozóně jasnou identitu. Odpovídající plán by měl zahrnovat politickou debatu o provádění institucionálních kroků, z nichž některé mohou vyžadovat změnu Smlouvy.

5.4.

Tato debata by měla pokud možno řešit tyto otázky: spolehlivější strukturu eurozóny, fiskální kapacitu eurozóny a společnou emisi dluhopisů členskými státy eurozóny řízenou Evropským měnovým fondem; větší odpovědnost a demokratickou legitimitu pro HMU, které by bylo dosaženo posílením pravomocí Evropského parlamentu, a lépe strukturovanou meziparlamentní konferenci a užší závazek ze strany vnitrostátních parlamentů a hlasování o věcech, které jsou v pravomoci HMU, pouze ze strany poslanců EP ze států eurozóny.

5.5.

Občanský a sociální dialog může být jako součást semestru EU hybnou silou úspěšných, udržitelných a inkluzivních hospodářských a sociálních reforem a reforem v oblasti zaměstnanosti. Vnitrostátní parlamenty musí být v souladu s cíli strategie Evropa 2020 zapojeny do plánování a hodnocení národních programů reforem (NPR) a provádění doporučení pro jednotlivé země. Sociální partneři plní vzhledem ke své mimořádné způsobilosti, odpovědnosti a úkolům zvláštní funkci.

5.6.

Musí být provedena okamžitá opatření k zavedení bezpečnostních sítí pro pracovníky s nízkým příjmem a zranitelné pracovníky, zajištění životního minima pro domácnosti, řešení problémů v oblastech chudoby a vyvážení nerovností. Musí být jasně definován evropský pilíř sociálních práv a musí být v roce 2017 proveden za aktivního přispění sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti. Pilíř sociálních práv EU by však měl přispět k podpoře udržitelného hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst, a proto by měl předložit hmatatelné výsledky s cílem zlepšit kvalitu života a práce lidí v Evropě a podpořit efektivní a inkluzivní trhy práce a kvalitní veřejné služby dostupné všem.

5.7.

Bankovní unie je coby součást finanční unie zásadní pro zajištění jednotnosti eura a většího sdílení rizik se soukromým sektorem. Nezbytnou součástí bankovní unie je návrh evropského systému pojištění vkladů. Další sdílení rizik jako součást návrhu ohledně evropského systému pojištění vkladů by mělo doprovázet další snižování rizik v bankovní unii. Obojí musí být bezodkladně a současně řešeno a skutečně realizováno. Komise by měla provést komplexní hloubkovou studii dopadu s cílem dále posílit legitimitu návrhu.

—

Uzavření obchodních dohod s ambiciózními a inovativními kapitolami o obchodu a udržitelném rozvoji

—

Využití výhod občanského a sociálního dialogu

6.1.

Je nutné, aby rozvojová a obchodní politika byly soudržné. Jak je uvedeno ve sdělení Obchod pro všechny, dohody EU by neměly environmentální, sociální, pracovní, spotřebitelské a další normy spolu s veřejnými službami omezovat, ale naopak zlepšovat.

6.2.

Výbor se za těchto okolností domnívá, že je důležité ukončit současná obchodní a investiční jednání vyváženým způsobem (včetně transatlantického obchodního a investičního partnerství, komplexní dohody o hospodářské a obchodní spolupráci, investičních jednání mezi EU a Japonskem a EU a Čínou, jednání zahrnujících země ASEAN a všech otevřených dohod o hospodářském partnerství) a po ratifikaci dohod monitorovat jejich účinné provádění.

6.3.

O transparentnost a spravedlivé vyvážení zájmů je nutné usilovat také ve vícestranných jednáních o službách (TISA) a environmentálních produktech.

6.4.

Uskutečňování dvoustranných obchodních jednání by nemělo oslabit závazky EU vůči WTO ani silnou vícestrannou globální dohodu a mělo by zabránit možným protichůdným pravidlům. Při jednáních v rámci WTO je zapotřebí více soustředěný přístup například k digitálnímu obchodu.

6.5.

Obchod je hlavní téma pro výrobní odvětví EU a pro obranu evropského trhu před nekalým jednáním a dumpingem pomocí aktualizovaných nástrojů na ochranu obchodu za účelem plné ochrany vnitřního trhu před nekalým dovozem ze zemí mimo EU. Komise by však měla důkladně posoudit dopad rozhodnutí o udělení statusu tržního hospodářství Číně.

6.6.

Ačkoli systém soudů pro investice, který Komise nedávno navrhla, je zlepšením zpochybněného mechanismu pro řešení sporů mezi investorem a státem podporovaného USA, je stále sporný a je třeba jej podrobně vyhodnotit.

6.7.

Obchodní politika EU by měla zohlednit různá mínění, která byla vyjádřena ohledně důsledků obchodních dohod. Zvláštní pozornost by měla být věnována zapojení společných orgánů tvořených všemi částmi občanské společnosti do monitorování všech hledisek dohod o volném obchodu. Odborné znalosti EHSV dodávají práci jedinečnou hodnotu. Studie dopadu týkající se budoucích nebo probíhajících jednání zůstávají hlavním nástrojem pro všechny subjekty, které jednání sledují.

—

Zlepšení bezpečnosti občanů

—

Dodržování právního státu

—

Odstranění překážek a zaplnění mezer

7.1.

Rostoucí požadavky evropských občanů na bezpečnost si žádají okamžitou reakci za účelem ochrany hlavních výdobytků integrace EU a obnovení důvěry mezi členskými státy. V rámci boje proti terorismu je třeba užší spolupráce mezi členskými státy a mezi jejich orgány.

7.2.

Hledání míru na Blízkém východě, mezinárodní policejní spolupráce, účinná kontrola vnějších hranic a rozvojová politika jsou nezbytnými doplňky opatření zaměřených na posílení bezpečnosti v Evropě.

7.3.

V roce 2017 musí EU posílit pilíře své činnosti stanovené v Evropském programu pro bezpečnost. Program EU pro bezpečnost musí zajistit plný soulad s právním státem a dodržování základních práv v členských státech, včetně demokracie, lidských práv, hospodářských a sociálních práv, a účinný dialog s občanskou společností.

7.4.

Nesmí se dále blokovat návrh směrnice o provádění zásady rovného zacházení (COM(2008) 426 final) ani významné posílení aspektu účasti občanské společnosti.

7.5.

Strategie v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2010–2015 potřebuje posílenou strategii s jasnými cíli, praktickými opatřeními a účinným monitorováním pokroku v oblasti diskriminace na základě pohlaví na trhu práce, při vzdělávání a rozhodování a v oblasti řešení násilí na základě pohlaví.

7.6.

Měla by být modernizována evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na základě připomínek Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením prostřednictvím příslušných právních předpisů a zavedení prioritního průkazu EU, který by byl uznáván ve všech členských státech.

7.7.

V souvislosti s bojem proti chudobě musí být stanoveny zvláštní ukazatele a cíle pro děti nacházející se v tíživé situaci.

7.8.

Je třeba se zabývat novými podobami zranitelnosti, jako jsou nejistá pracovní místa, chudoba pracujících a situace starších a mladých žen, svobodných matek a migrantek.

—

Řádné řízení uprchlíků

—

Integrace migrantů

—

Boj proti populismu a xenofobii

8.1.

EU musí reagovat na otázky migrace a azylu pomocí užší spolupráce mezi členskými státy a pomocí jednotných a praktických opatření. EHSV odkazuje na doporučení a zprávu, které předložil na základě zjišťovacích návštěv v 11 členských státech. Je třeba upřednostnit návrhy plynoucí ze zprávy Evropského parlamentu o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci.

8.2.

V roce 2017 je třeba zavést podmínky pro ukončení výjimek z hraničních kontrol stanovených schengenskými pravidly a pro dodržování zásad právního státu při správě schengenského prostoru.

8.3.

Navrhovaný společný azylový systém je přiměřeně dosažitelný ze střednědobého hlediska. Je třeba urychleně přijmout legislativní a politické iniciativy navrhované Komisí a současně respektovat jednotící zájem osob požadujících mezinárodní ochranu a právní stát jako výraz konkrétní solidarity mezi členskými státy.

8.4.

Je proto důležité přehodnotit návrh o přesídlení, relokaci a ochraně žadatelů o azyl s cílem otevřít pro ně legální a bezpečné cesty.

8.5.

V tomto ohledu by EHSV rád zdůraznil, že dohoda EU s Tureckem postrádá nezbytné záruky, které by zajistily dodržování základních práv EU a mezinárodních závazků. Je zapotřebí spolehlivé opatření, které obnoví pozitivní spolupráci s tureckými orgány a orgány sousedních zemí, jež zůstávají klíčové pro udržení bezpečnosti hranic EU.

8.6.

Migrační politika potřebuje zdroje na integraci migrantů a uprchlíků. Výbor oceňuje snahy rozumněji využívat zdroje, které jsou k dispozici v různých evropských fondech. Zdroje je zejména v případě Evropského sociálního fondu nutné navýšit u těch členských států, které jsou nejvíce vystaveny problémům s integrací migrantů či uprchlíků.

8.7.

Co se týče osob legálně pobývajících v Evropě, je zásadní zapojit je do odborné přípravy, pomoci jim vstoupit na trh práce a obecně jim pomoci začlenit se do společnosti. Stejně tak je nezbytné řešit rostoucí jev xenofobie a populismu, které jsou často spojeny s významnými migračními toky. Společné ustanovení, které vydali evropští sociální a hospodářští partneři (EKOS, Business Europe, CEEP, UEAPME, Eurochambers), a práce, kterou vykonaly organizace občanské společnosti a zúčastněné strany sociální ekonomiky, ukazují cestu vpřed.

—

Vnitřní soudržnost pro vnější činnost

—

Spolupráce se sousedy a strategickými partnery

9.1.

EU by měla posílit svou pozici globálního aktéra v oblasti míru a stabilizace v zónách konfliktu v rámci mezinárodních institucí a měla by jednat soudržnějším způsobem. V zájmu účinné vnější činnosti jsou nutná integrovaná politická opatření mezi vnitřními a vnějšími politikami Komise. Pokud chce mít EU významnější úlohu coby globální partner, je nezbytné, aby zlepšila vztahy a spolupráci se strategickými partnery.

9.2.

Příspěvek EU ke spolupráci a rozvoji by měl upřednostnit procesy demokratizace v sousedních zemích. Je zapotřebí konkrétní opatření, které bude podpořeno dobře naplánovanými investicemi financovanými ze strany EU v koordinaci se Světovou bankou.

9.3.

Do vnější činnosti EU je třeba řádně začlenit dialog s organizacemi občanské společnosti a kontakty mezi lidmi. K vyhodnocení evropské politiky sousedství je zásadní podpořit vytvoření strukturovaného dialogu s organizacemi občanské společnosti v daném regionu. Kromě toho by se měl nedílnou součástí programů EU v oblasti spolupráce a rozvoje stát sociální dialog.

9.4.

Vyhodnocení evropské politiky sousedství by mělo mít prioritu. Vztahy se zeměmi jižního a východního Středomoří by se neměly zaměřovat na defenzivní přístup založený na hlediscích bezpečnosti nebo uprchlické krizi, ale spíše by se měly stát skutečnou společnou rozvojovou politikou mezi rovnými partnery.

9.5.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat vztahům s Ruskem, včetně aktivnější diplomacie vůči této zemi, zejména s ohledem na vztahy v oblasti energetiky.

9.6.

Hlavní význam bude mít potřeba splnit a začít provádět cíle udržitelného rozvoje a cíle konference COP 21. Zejména cíle udržitelného rozvoje musí utvářet rozvojový program EU. EU musí aktivně posuzovat prostředky, včetně rozpočtových potřeb, které bude potřebovat, aby mohla čelit těmto výzvám. Náležitý rámec správy musí zajistit silné zapojení občanské společnosti. EHSV připomíná svůj návrh týkající se Evropského fóra pro udržitelný rozvoj.

—

Podpora aktivního občanství a participativní demokracie

—

Zvýšení otevřenosti a transparentnosti

—

Posílení občanského a sociálního dialogu

10.1.

Za účelem řešení společných a složitých výzev, kterým čelí EU, je nezbytné mobilizovat všechna odvětví a zdroje při vytváření společných řešení. Pro povzbuzení této nepostradatelné inovace je ústřední občanská společnost, přičemž změna vyžaduje obzvláště důvěru občanů. Proto musí být zainteresované subjekty z řad občanské společnosti zapojeny za stejných podmínek jako ostatní zainteresované strany, aby bylo plně zajištěno, že jejich příspěvky budou zcela využity. To vyžaduje změnu v kultuře, ale také udržení hodnoty silného a nezávislého sektoru občanské společnosti na úrovni členských států a EU.

10.2.

V této souvislosti EHSV připomíná Komisi svou výzvu ke zveřejnění zelené knihy o tom, jak by bylo možné účinně a trvale uspořádat občanský dialog.

10.3.

EHSV také znovu požaduje, aby byl zlepšen postup konzultace s dotčenými stranami z hlediska reprezentativnosti, přístupnosti, transparentnosti a zpětné vazby.

10.4.

Je třeba přijmout opatření ohledně návrhu na přezkum nařízení týkajícího se evropské občanské iniciativy s cílem zlepšit její účinnost.

10.5.

EHSV se nadále domnívá, že prioritou je posílení participativní demokracie s cílem zvýšit demokratickou odolnost rozhodovacího procesu Evropské unie. V tomto rámci by nová interinstitucionální dohoda uzavřená mezi Komisí, Radou a Parlamentem měla umožnit, aby institucionální poradní orgány, jako je EHSV, měly v rozhodovacím procesu větší vliv na legislativní návrhy.

10.6.

Způsobem, jak zajistit účinnější a zjednodušené legislativní návrhy, které mají jasné a transparentní cíle, by mělo být zlepšování právní úpravy. Je třeba zvážit návrh legislativní stopy za účelem lepšího monitorování tvorby legislativních předpisů umožňujících zapojení organizací občanské společnosti do legislativního procesu a zvýšit účast sociálních partnerů v legislativním procesu, přičemž je nutné zaručit splnění jejich potřeb a očekávání.

10.7.

Komise by měla pokračovat v procesu programu REFIT, v němž by měl EHSV hrát významnější úlohu. Program REFIT by však neměl oslabovat pracovní a sociální práva ani ochranu životního prostředí či spotřebitelů. Účinnější regulace, včetně co se týče malých a středních podniků, může být výsledkem otevřenosti a transparentnosti při zlepšování právní úpravy, což by mělo vybídnout její příjemce, aby navrhli legislativní iniciativy jdoucí zdola nahoru, a mělo by to zejména vést k většímu zapojení subjektů občanské společnosti.

10.8.

V březnu 2016 předložili evropští sociální partneři čtyři společné postoje k opětovnému zahájení sociálního dialogu, uprchlíkům, průmyslovým politikám a digitalizaci. Je třeba je začlenit do pracovního programu Komise na rok 2017 a jako takové prosazovat.