Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2016/C 403/08)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„RHEINISCHES ZUCKERRÜBENKRAUT“/„RHEINISCHER ZUCKERRÜBENSIRUP“/„RHEINISCHES RÜBENKRAUT“

EU č.: DE-PGI-0105-01288 – 1.12.2014

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Oprávněný zájem:

Sdružení žadatelů je shodné s původním žadatelem. Jedná se o sdružení producentů resp. zpracovatelů daného produktu.

2.   Členský stát nebo třetí země

Německo

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

4.   Druh změny (změn)

5.   Změna (změny)

b)   Popis:

ve specifikaci produktu byla dosud uvedena tato minimální množství železa, hořčíku a kyseliny listové:

—   železo: nejméně 10 mg/100 g,

—   hořčík: nejméně 70 mg/100 g,

—   kyselina listová: nejméně 90 mikrogramů/100 g.

Minimální množství železa a hořčíku by se měla snížit takto:

—   železo: nejméně 4 mg/100 g,

—   hořčík: nejméně 60 mg/100 g.

U kyseliny listové již nemá být minimální množství stanoveno.

Odůvodnění:

Dosavadní údaje vycházely z měření cukrové řepy v jednom konkrétním roce před zapsáním CHZO. Jak ukázala pozdější měření, nelze vzhledem k přirozeným výkyvům množství zmíněných látek zajistit, že budou tyto hodnoty dodrženy. Množství obsaženého železa, hořčíku a kyseliny listové v cukrové řepě před sklizní, a tedy i v konečném produktu, je různé podle toho, zda byl daný rok bohatý či chudý na srážky, roli může sehrát i teplota, délka slunečního svitu a další faktory. Z tohoto přirozeného kolísání vyplývá, že je třeba minimální množství železa a hořčíku snížit.

U kyseliny listové je dále třeba zohlednit, že se její obsah přirozeným způsobem zmenšuje. „Rheinisches Zuckerrübenkraut“ je produkt s velmi dlouhou trvanlivostí, a proto lze v konečném produktu po určité době naměřit pouze zanedbatelné množství kyseliny listové. Navíc by bylo množství kyseliny listové naměřené v kádi zpracovatelského podniku pro spotřebitele nerelevantní – v okamžiku prodeje by již množství bylo změněné. Z toho důvodu není vhodné, aby se obsah kyseliny listové vůbec stanovoval.

f)   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

v druhém oddílu nazvaném „Specifičnost produktu“ se má věta:

nahradit tímto zněním:

Odůvodnění:

Viz odůvodnění k bodu b) Popis.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„RHEINISCHES ZUCKERRÜBENKRAUT“/„RHEINISCHER ZUCKERRÜBENSIRUP“/„RHEINISCHES RÜBENKRAUT“

EU č.: DE-PGI-0105-01288 – 1.12.2014

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název (názvy)

„Rheinisches Zuckerrübenkraut“/„Rheinischer Zuckerrübensirup“/„Rheinisches Rübenkraut“

2.   Členský stát nebo třetí země

Německo

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Čistá přírodní koncentrovaná šťáva z čerstvě sklizené cukrové řepy, bez rostlinných vláken a bez jakýchkoliv dodatečně přidaných látek.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Cukrová řepa používaná jako výchozí surovina musí pocházet ze 100 % z vymezené zeměpisné oblasti.

Cukrová řepa používaná k výrobě sirupu tradičně pochází výlučně od místních pěstitelů cukrové řepy.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti

Celý proces výroby probíhá v dané zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Porýní. V Severním Porýní-Vestfálsku je to kraj Kolín nad Rýnem (bez okresu Oberbergischer Kreis) a v kraji Düsseldorf je to okres Mettmann, město Düsseldorf, okres Rhein-Kreis Neuss, město Mönchengladbach, okres Viersen, město Krefeld, okres Kleve a okres Wesel. V Porýní-Falci se jedná o okresy Ahrweiler a Mayen-Koblenz.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifičnost zeměpisné oblasti:

Vaření řepy má v Porýní několikasetletou tradici, díky níž se vaření a chuť produktu neustále zdokonalovala. Znalosti a dovednosti se předávaly z generace na generaci. Již ve 14. a v 15. století nedílně patřila cukrová řepa mezi pěstované plodiny. V Porýní se řepné bulvy od 15. století řadily mezi tzv. malé desátky, které sedláci museli odvádět svým pánům. Na počátku 17. století došlo kvůli třicetileté válce k hladomoru a tehdy se zjistilo, že pěstovat cukrovou řepu je jednodušší a výhodnější, než pěstovat obilí. Mimo jiné v Porýní, které bylo nepokoji zasaženo méně, bylo možné náročnější pěstování sladké bílé řepy.

Dnes již nelze s určitostí říci, od kdy přesně se v Porýní sirup „Zuckerrübenkraut“ vyrábí, jeho výroba však zřejmě byla běžná od 18. století. Centrem produkce je dolní Porýní. V Prusku bylo v roce 1860 registrováno 309 výrobců „Zuckerrübenkraut“, přičemž jen v okresu Grevenbroich bylo hlášeno 63 lisů. Sirup se původně vyráběl z krmné řepy nebo z mrkve. V 19. století se prosadila odrůda krmné řepy „Lanker Rübe“ vyšlechtěná v dolním Porýní. Ve druhé polovině 19. století převážila výroba z cukrové řepy. V ročenkách kolínské obchodní komory okolo roku 1870 se můžeme dočíst, že se ročně vyrobilo 6 000 až 10 000 metrických centů sirupu „Zuckerrübenkraut“.

Tento produkt je zároveň důležitou a tradiční součástí celé řady typických porýnských receptů, například porýnské svíčkové (Rheinischer Sauerbraten) nebo cášských perníků (Aachener Printen). Dlouhá tradice výroby tohoto sirupu se jasně odráží i v jazykové rovině: sirup „Zuckerrübensirup“ nazývají obyvatelé Porýní „Rübenkraut“, dříve pak „Rüöwenkrut“ nebo „Röbenkraut“. Tento výraz se používá dodnes a všichni mu rozumí. Než se totiž zjistilo, že z krmné řepy lze vyrábět cukr, používala se řepa jako zelenina (Kraut). Název „Rübenkraut“ se u sirupu z krmné řepy zachoval také proto, že odkazuje na „Apfelkraut“ (sirup získaný z jablek).

V publikaci autora Bertholda Blocka vydané v Lipsku roku 1920 pod názvem Rübensirup - Seine Herstellung, Beurteilung und Verwendung z obrázku 2 vyplývá, že hlavní oblastí pro výrobu sirupu z cukrové řepy bylo Porýní (kruhy s černou výplní). Naopak cukrovary se nacházely po celé německé říši, v Porýní jich však bylo pouze několik. Zato koncentrace závodů na výrobu sirupu „Zuckerrübenkraut“ zde byla jedinečná. Tento produkt se dodnes vyrábí z velké části právě v Porýní.

Specifičnost produktu:

Tradiční šetrný způsob výroby, který je pevně stanovený dlouholetou tradicí, zaručuje, že v konečném produktu budou zachovány cenné minerální látky, hořčík a železo. Kromě toho produkt obsahuje draslík a kyselinu listovou, jejíž množství je však kolísavé a během skladování postupně klesá. Vyrábí se bez jakýchkoliv dodatečně přidaných látek.

Díky jedinečné výrazné sladké sladové chuti, která vzniká podobně jako nasládle sladovo-karamelová vůně díky šetrnému způsobu výroby, je tento produkt vhodný nejen jako sladká pomazánka na chleba, ale také jako přísada při pečení a vaření.

„Zuckerrübensirup“ je již dlouho velmi dobře známý a velmi uznávaný. Sirup je proslulý nejen v Porýní, ale i za hranicemi regionu. Známost a pověst produktu vyplývají z jeho dlouhé historie v dané zeměpisné oblasti.

Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo danou jakostí, pověstí nebo jinými vlastnostmi produktu (u CHZO):

Vynikající pověst produktu pramení z jeho zeměpisného původu.

Sirup „Zuckerrübenkraut“ byl vynalezen právě v Porýní a od té doby se tam vyrábí. Odjakživa se vyráběl z cukrové řepy z Porýní. Zásadní význam pro dobrou pověst produktu mají plody pocházející z této pěstitelské oblasti. Autentičnost produktu je neoddělitelně spjata s místním původem jediné suroviny, jež se k výrobě používá – a to cukrové řepy.

„Zuckerrübenkraut“ se i dnes vyrábí téměř stejně jako v minulých staletích. Vždy se zpracovávaly pouze řepné bulvy z dané oblasti. Z toho v Porýní také vyplývala vysoká koncentrace závodů na výrobu sirupu. Cukrové řepy se i dnes v Porýní pěstuje velké množství, většinou na výrobu cukru, nemalá část je však určena i ke zpracování na „Zuckerrübenkraut“.

Cukrová řepa používaná k výrobě sirupu tradičně pochází výlučně od místních pěstitelů cukrové řepy. Cukrová řepa se pěstuje na základě smluví úpravy mezi zpracovateli a zemědělci, díky čemuž je v oblasti zemědělské produkce možné poskytovat komplexní poradenství. Mezi výrobci a zpracovateli se vytvořila efektivní, transparentní a ověřitelná spolupráce. Zaručený odbyt poskytuje pěstitelům cukrové řepy nutnou jistotu a základ pro plánování. Kvalita cukrové řepy, resp. její chemické parametry, se pravidelně zkoumají pomocí identických analytických postupů.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://register.dpma.de/DPMAregister/geo/detail.pdfdownload/40829

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.