Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2016/C 228/03)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„POULARDE DU PÉRIGORD“

č. EU: FR-PGI-0005-01373 – 24.9.2015

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Produkt „Poularde du Périgord“ je mladá vykrmená slepice se žlutým masem, která pochází z linií s pomalým růstem typu holokrček a která se chová po dobu nejméně 120 dnů. Jedná se o masitou drůbež pro slavnostní příležitosti s velmi vyvinutou a zaoblenou svalovou hmotou na drobné kostře. Velmi tenká kůže syté a jednotné žluté barvy nechává vyniknout velmi výrazné podkožní protučnělosti. Všechny svaly se vyznačují vnitrosvalovou protučnělostí tvořící tzv. „persillé“ (mramorování).

Prodávají se jako celá jatečně upravená těla nebo porcované, a to čerstvé nebo mražené. Mohou být baleny ve fólii, vakuově nebo v ochranné atmosféře.

U jatečně upravených těl slípek „Poularde du Périgord“ se může jednat o:

Jatečně upravená těla mají hmotnost alespoň 1,7 kg, jsou-li připravená k tepelné úpravě, nebo 2 kg, jsou-li částečně vykuchaná.

Celá jatečně upravená těla nevykazují nedostatky a jejich prezentaci se věnuje zvláštní péče.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

V průběhu celého období chovu se podává krmivo výlučně z rostlin, minerálů a vitaminů.

Povinnou rostlinnou složku krmiva tvoří:

Během období chovu je třeba rozlišovat 4 fáze odpovídající různým fyziologickým potřebám. Podle nich jsou nastavené různé podíly obilnin:

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Slepice „Poularde du Périgord“ se chovají i porážejí v zeměpisné oblasti.

Périgordská jatka vyvinula při výběru jatečních těl specifické znalosti a dovednosti a ty přispívají k dobré pověsti produktu a ke konečné kvalitě jeho prezentace.

Jednotlivé kroky (spaření, oškubání, vykuchání, svázání a chlazení) se musí provádět co nejpečlivěji, protože v celku lze prodávat pouze bezvadná těla. Z toho důvodu se těla třídí na dvakrát: před svázáním a po chlazení.

U mladých kohoutů „métifet“ či „métifait“ se kuchání a konečná úprava provádějí ručně.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Slípky se porcují a balí v místě porážky. Díky tomu je možná návaznost jednotlivých úkonů a nedochází ke zhoršování kvality masa, je-li ponecháno na vzduchu. Jelikož prezentace čerstvého a mraženého masa musí být bezchybná, musí se s ním minimálně manipulovat, tím spíše, že slípka „Poularde du Périgord“ má velmi tenkou kůži. K hlubokému zmrazení musí dojít nejvýše do 24 hodin po porážce. Uvedené skutečnosti vyžadují rychlé balení, jehož realizace v oblasti produkce umožňuje zajistit dodržení kritérií prezentace.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na štítku je uvedeno označení CHZO „Poularde du Périgord“.

Na štítcích a na prodejní dokumentaci je povinně uvedeno společné logo:

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast se nachází

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast se rozkládá v jihozápadní čtvrtině Francie, se středem v departementu Dordogne.

Takto vymezená oblast Périgord odpovídá rozsáhlé podhorské oblasti, jejíž svahy jsou obecně nakloněné na severovýchod a na jihozápad. Oblastí Périgord protéká řada vodních toků. Při průtoku různě tvrdými horninami voda vytvořila síť malých údolí, jež mají sice rozdílnou orientaci i profil, jako celek ale představují zásadní a charakteristický znak místního reliéfu. K pěstování obilnin se hodí pouze údolí bohatá na nánosy. Na strmých a zalesněných svazích se spíše chová dobytek.

Oblast je geologicky komplexní a vyskytuje se zde množství nalezišť nerostných surovin (železo, zlato, vápenec, kaolin). Některé z těchto surovin se používají k produkci smektického jílu (bentonit nebo montmorillovit) s charakteristickými vlastnostmi.

Ve vymezené oblasti je obecně mírné klima zeslabeného oceánského typu. Podléhá tedy klimatickému vlivu severního Atlantiku, ale zároveň je výrazně ovlivňováno kontinentálním i středomořským podnebím.

V celé zeměpisné oblasti je rozšířené pěstování kukuřice. Hojně se pěstují i slámové obilniny, zejména pšenice obecná a žitovec.

Pokud jde o lidské činitele, chov drůbeže se v oblasti Périgordu výrazně rozšiřoval od 14. století.

I když se Périgord stal v 19. století skutečně drůbežářskou oblastí, zůstala výroba tradiční a zachovala si rodinný charakter.

První sdružení na ochranu tradičního chovu drůbeže (Syndicat de défense du Poulet Fermier du Périgord) vzniklo v roce 1953. V původních propozicích vymezuje způsob chovu drůbeže „podle tradiční zavedené périgordské metody“.

Způsob chovu slípek a díky němu získaná pověst podporují périgordské chovatele drůbeže v další produkci drůbeže pro slavnostní příležitosti podle tradičního know-how, které se v oblasti Périgord zachovalo.

Při chovu slípek se využívají stejné postupy jako při chovu kuřat: Know-how týkající se krmení je obzvláště vhodné k prodloužení chovu těchto slepic a na jejich dokrmování. Jako za starých časů chovatel denně rozhodí několik hrstí celých zrn na podestýlku v hale. Krmnou dávku navíc doplňuje bentonitem – jílem, který je v oblasti Périgord dobře známý pro své účinky na trávení drůbeže.

Specifičnost produktu

„Poularde du Périgord“ je masitá drůbež pro slavnostní příležitosti s velmi vyvinutou a zaoblenou svalovou hmotou. Všechny svaly se vyznačují vnitrosvalovou protučnělostí, tzv. „mramorováním“, a velmi výraznou podkožní protučnělosti.

Celá jatečně upravená těla nevykazují nedostatky a jejich prezentaci se věnuje zvláštní péče.

Díky těmto charakteristickým vlastnostem se slípky „Poularde du Périgord“ těší dobré pověsti.

Příčinná souvislost

Souvislost s původem produktu „Poularde du Périgord“ vychází z jeho kvality a pověsti.

Zeměpisná oblast je pro chov drůbeže velmi vhodná – jednak díky mírnému oceánskému klimatu, ale i díky nízké až střední nadmořské výšce.

V údolích se vyskytují naplaveniny a pěstují se zde obilniny. Na úbočích, často strmých a porostlých stromy, jsou výběhy pro drůbež.

Obilí se přidává do krmné dávky podle osvědčeného a pravidelného střídání plodin na périgordských statcích a pro chov drůbeže představuje specifický a velmi dobře vyvážený výživový profil.

Mezi používanými obilninami zaujímá čelní pozici kukuřice, jejíž pěstování je zde nejrozšířenější. Zrna jsou díky chybějícímu vnějšímu obalu lépe stravitelná a živiny se lépe vstřebávají. Díky vysokému obsahu tuku a škrobu mají mimořádnou energetickou hodnotu vhodnou pro výkrm.

Systematické doplňování krmiva o jíl (bentonit) zajišťuje dobrý zdravotní stav a dobré podmínky v halách. Drůbež tak pravidelně a rovnoměrně roste. Tyto postupy périgordských chovatelů jsou velmi důležité a mají význam s ohledem na růst svaloviny a na protučnělost slípek „Poularde du Périgord“ pocházejících z pomalu rostoucích druhů, jejichž chov je zvlášť dlouhý.

Z toho důvodu vykazují jatečně upravená těla méně tuku v dutině břišní a méně podkožního tuku. Kůže se jeví jako jemnější s jednotnějším zbarvením po celém jatečně upraveném těle a svaly se pod ní dobře rýsují. Proto vykazují jatečně upravená těla slípky „Poularde du Périgord“ vyvážené rozložení tuku v břišní dutině, podkožního a vnitrosvalového tuku.

Původně hospodyně rozhazováním zrní svolávala drůbež a upevňovala tak pouto se zvířaty. Kromě toho se rozhazováním zrní podporuje u kuřat instinkt hledání potravy – následně snáze prohledávají výběh. Jejich fyzická aktivita je větší a svalovina se lépe vyvíjí, protože tuk se ve svalech rozmístí rovnoměrně.

Rozhazování zrní též již od raného věku stimuluje trávení, podílí se na lepším vstřebávání jednotlivých složek potravy a přispívá k rozvoji svaloviny.

Dále podporuje neustálé prohrabávání podestýlky – ta se provzdušňuje a s ohledem na délku chování drůbeže pak vydrží déle suchá.

Každodenní prohrabávání a obracení podestýlky je u slípek obzvláště důležité s ohledem na délku chovu této drůbeže pro slavnostní příležitosti, jehož závěrečná fáze probíhá v hale. Pobyt slípek v hale na velmi čisté podestýlce na konci období dokrmování totiž příznivě ovlivňuje velmi dobré opeření. To se následně snáze oškubává, a výsledná kvalita celých jatečně upravených těl, zejména v tradiční místní verzi zvané „méti-fait“, je tak vynikající.

Na charakteristické vlastnosti slípek „Poularde du Périgord“ má také vliv chov pod širým nebem ve výbězích, které jsou často svažité a osázené stromy. Drůbež má díky tomu pevnější kosti, svalovina (prsa a stehna) se tedy může lépe vyvíjet.

Období dokrmování v hale podporuje u slípek „Poularde du Périgord“ výskyt vnitrosvalového tuku, díky kterému má maso typickou „mramorovanou“ strukturu.

Všechny tyto typické rysy popsala v roce 1929 slavná kuchařka tohoto regionu La Mazille ve své sbírce místních receptů: „Jedním z hlavních důvodů, proč je drůbež z Périgordu tak vynikající, je způsob krmení a vykrmování kukuřicí“.

Již od 19. století dokládá věhlas slípek „Poularde du Périgord“ soutěž, již pořádal původně departement Dordogne (1862), později všechny okolní departementy (Limoges v roce 1862, Agen v roce 1863, Niort v roce 1866). Oceňováni byli zejména chovatelé z Périgordu. Pověst tradiční drůbeže „Poularde du Périgord“, jež je určená pro slavnostní příležitosti, je dnes díky svým chuťovým kvalitám ještě větší.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-15f16403-8e36-4a51-876e-f644ae3d7e36

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.