Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2016/C 225/08)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„ŠTAJERSKO PREKMURSKO BUČNO OLJE“

EU č.: SI-PGI-0105-01361 – 2.9.2015

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Žádost podává seskupení, které podávalo i žádost o ochranu produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“, má tedy oprávněný právní zájem.

2.   Členský stát nebo třetí země

Slovinsko

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

4.   Druh změny (změn)

5.   Změna (změny)

1.   Popis produktu

V oddíle Predstavitev izdelka (Představení produktu) je třeba změnit rozmezí obsahu stearové kyseliny (C18:0). Ve schválené specifikaci je s ohledem na vnitrostátní požadavky omylem chybně uvedeno rozmezí obsahu stearové kyseliny, proto se toto rozmezí opraví z „3–15“ na „3–16“.

V oddíle Upravičenost do označbe geografska označba (Způsobilost pro zeměpisné označení) jsou zapsány informace o plochách osetých tykvemi olejnými a o setých odrůdách. Jelikož se velikost ploch osetých tykvemi olejnými a jejich odrůdy rok od roku mění, nemá uvádění těchto informací ve specifikaci smysl.

2.   Metoda produkce

V blokovém schématu průběhu výroby produktu se u fáze lisování škrtá údaj přesně stanovené hodnoty tlaku lisování 300 barů. Tlak závisí především na typu lisu. Výrobci mají k dispozici různé typy lisů, proto nemá uvedení přesné hodnoty tlaku smysl. V zájmu každého výrobce je, aby se z pražené hmoty vylisovalo co nejvíce oleje.

Jelikož je třeba přizpůsobit se potřebám trhu a poptávce na trhu, v celkové specifikaci se škrtá údaj o předepsaném objemu balení (0,25 l, 0,5 l, 0,75 l a 1,0 l). Olej ze semen tykve tak může být plněn do obalů různého objemu.

Při uvádění kontroly fyzikálně-chemických parametrů tykvových semen se škrtají odkazy na normy, podle kterých se jednotlivé parametry analyzují. Důležité je pouze to, aby se při analýze fyzikálně-chemických parametrů používaly normy platné pro analýzu těchto parametrů.

Ve stávající specifikaci je stanoven obsah vlhkosti v semenech při dodání 6 – 9 % a po případném sušení (v případě, kdy je vlhkost vyšší než 9 %) mezi 6 – 7 %. Je vhodné, aby se obsah vlhkosti u tykvových semen při dodání a po případném sušení sjednotil na obsah nepřevyšující 9 %. Přitom se dolní hranice obsahu vlhkosti v semenech tykve (6 %) škrtá, neboť nemá smysl. Rovněž v případě, kdy je vlhkost nižší než 6 %, není výsledná kvalita oleje z tykvových semen nijak ovlivněna.

Pokud jde o uvedení doby pražení 30–60 minut, škrtá se dolní hranice (30 minut) a doba pražení se omezí jen horní hranicí, tedy přibližně 60 minut. Udávat dolní hranici nemá smysl, neboť na dobu potřebnou k pražení má vliv kvalita vstupní suroviny. Bez ohledu na uvedené změny však musí každý zpracovatel zaručit, že při pražení vznikne hmota hnědozelené barvy s ořechovou vůní.

V souhrnu je v bodě 4.5 uveden podrobný popis metody produkce produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“. Je smysluplné tento text zjednodušit, proto se do bodu 3.4 jednotného dokumentu zapíší pouze základní fáze produkce produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“, které musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti, bez podrobnějšího popisu jednotlivých fází. Tykvová semena lze produkovat i mimo vymezenou zeměpisnou oblast, což se nepovažuje za fázi produkce, která musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti. Tato fáze se tedy dále v bodě 3.4 jednotného dokumentu neuvádí.

3.   Označování

Navrhuje se nové označování produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“, neboť je smysluplné zjednodušit a sjednotit označování produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ baleného jak ve vymezené zeměpisné oblasti, tak mimo ni.

Stávající bod 4.8 souhrnu předepisuje různé označování produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ pro případ balení ve vymezené zeměpisné oblasti a mimo vymezenou zeměpisnou oblast. Oba požadavky se liší pouze tím, že produkt „Štajersko prekmursko bučno olje“ balený ve vymezené zeměpisné oblasti může být ještě označen vnitrostátním symbolem jakosti, zatímco u produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ baleného mimo vymezenou zeměpisnou oblast musí být zaručena vysledovatelnost původu.

Jelikož musí být vysledovatelnost původu produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ zaručena bez ohledu na to, kde se balí, je třeba údaj sjednotit jak pro balení ve vymezené zeměpisné oblasti, tak mimo ni.

Jednotné označování produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ je navíc potřebné také za účelem zajištění souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 901/2012 ze dne 2. října 2012 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Štajersko prekmursko bučno olje (CHZO)) (2). Uvedené nařízení mimo jiné také požaduje, že při označování produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ musí být uvedena země původu (Slovinsko) ve stejném zorném poli a písmeny stejné velikosti, jako je velikost písmen chráněného názvu.

Aby se ještě více zdůraznil původ produktu, stávající logo pro označování produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ se nahradí novým logem doplněným slovy „proizvedeno v Sloveniji“ (vyrobeno ve Slovinsku).

4.   Jiná [uveďte]

Jelikož jsou v oddíle Zakonodja (Právní předpisy) uvedeny právní předpisy, které již nejsou v platnosti, uvede se obecný odkaz na platné právní předpisy ve Slovinsku a v Evropské unii.

Změna v oddíle Tehnika ocenjevanja bučnega olja (Metody hodnocení oleje z tykvových semen) se týká sloučení hodnocení organoleptických vlastností oleje z tykvových semen, které jsou spojeny s vůní (zatuchlost, spálenina a cizí pachy) a aromatem (žluklost, spálenina, pachutě). Tak se v rámci hodnocení organoleptických vlastností u vůně zkoumá zatuchlost, spálenina a cizí pachy, u aromatu pak žluklost, spálenina a pachutě. Tím bude snazší pochopit hodnocení organoleptických vlastností oleje z tykvových semen, pokud jde o vůni a aroma.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„ŠTAJERSKO PREKMURSKO BUČNO OLJE“

EU č.: SI-PGI-0105-01361 – 2.9.2015

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název

2.   Členský stát nebo třetí země

Slovinsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Štajersko prekmursko bučno olje“ je nerafinovaný jedlý rostlinný olej vyrobený lisováním pražených tykvových semen nejvyšší jakosti získaných z tykve olejné.

Olej „Štajersko prekmursko bučno olje“ má tmavě zelenou barvu, která může přecházet až do červené, a vyznačuje se aromatickou vůní a chutí. Z hlediska složení olej sestává z mastných kyselin prospěšných pro zdraví: obsahuje přibližně 20 % nasycených mastných kyselin, přibližně 35 % mononenasycených mastných kyselin a 45 % polynenasycených mastných kyselin. Je rovněž vydatným zdrojem tokoferolů, neboť na 100 g oleje obsahuje přibližně 50 mg vitaminu E. V oleji jsou zastoupeny i další vitaminy, mikroprvky, karotenoidy, vzácné aminokyseliny a přírodní barvivo (chlorofyl).

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Odrůdy tykvových semen pro výrobu produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ nejsou předepsané. Používají se semena tykví (Cucurbita pepo). Semena tykví musí být zdravá, zralá, tmavě zelené barvy, bez cizí chuti či vůně, která by svědčila o škodlivých změnách. Ke kontrole semen tykví pro výrobu produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ se používají následující fyzikálně-chemické parametry:

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny stupně zpracování tykvových semen – převzetí, skladování, čištění, sušení, drcení, promísení, pražení, lisování, sedimentace a kontroly jakosti (fyzikálně-chemická analýza a organoleptická analýza) – musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

U produktu „Štajersko prekmursko bučno olje“ musí být zaručena vysledovatelnost původu. Každý výrobce může používat vlastní obal a etiketu, ovšem na etiketě či jinde na obalu musí být uveden chráněný název „Štajersko prekmursko bučno olje“ spolu se zemí původu (Slovinsko), zapsanou písmeny stejné velikosti a ve stejném zorném poli jako chráněný název, barevné logo oleje „Štajersko prekmursko bučno olje“ a odpovídající symbol Unie, zatímco uvedení vnitrostátního symbolu jakosti je dobrovolné.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast, v níž se z tykvových semen vyrábí olej „Štajersko prekmursko bučno olje“, je vymezena linií procházející z Dravogradu do lokalit Slovenj Gradec, Mislinja a Velenje (kde dělicí čáru tvoří hlavní komunikace), Šoštanj, Mozirje, Nazarje, Vransko, Prebold, Zabukovica a Laško. Pokračuje podél řek Savinja a Sáva lokalitami Radeče, Sevnica, Krško a Brežica do Obrežje a dále podél státní hranice s Chorvatskem ke státní hranici s Maďarskem, podél státní hranice s Maďarskem ke státní hranici s Rakouskem a poté podél státní hranice s Rakouskem (pohoří Karavanky) do Dravogradu.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Olej „Štajersko prekmursko bučno olje“ je kulinářskou specialitou zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4. Produkce oleje z tykvových semen v oblasti Štajerska a Prekmurje je tradicí, o níž svědčí písemné zápisy o vynálezu prvního lisu na olej z tykvových semen v obci Fram již v roce 1750. Rozsáhlá produkce tykvových semen v uvedeném regionu vedla k založení několika závodů zaměřených na zpracování tykvových semen na olej tradičními metodami (v lokalitách Slovenska Bistrica, Središče ob Dravi, Selo pri Pragerskem atd.). V roce 1904 založil v obci Slovenska Bistrica Albert Stigar závod na zpracování tykvových semen na olej tradičními metodami. V oblasti Premurje se nenachází větší zpracovatelské podniky, nýbrž jen malé podniky, které patří zemědělcům. Jeden z takovýchto podniků vlastní v obci Vadarci (oblast Goričko) Feri Vučak. Tato lisovna olejů existuje již 130 let a v jeho rodině ji provozuje již čtvrtá generace.

Dobré jméno oleje „Štajersko prekmursko bučno olje“ se šíří i za hranicemi Slovinska v ostatních evropských zemích, USA, Austrálii, Rusku atd., což dokládá mj. ocenění za nejinovativnější produkt v soutěži IFE07 (The International food&drink event), která se uskutečnila v roce 2007 v Londýně.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.mkgp.gov.si/fileadmin/mkgp.gov.si/pageuploads/podrocja/Kmetijstvo/zascita_kmetijskih_pridelkov_zivil/SPBO_Z_spr_24_8_15.pdf

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 268, 3.10.2012, s. 3.