Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

Comité interprofessionnel de la Noix de Grenoble je sdružení podle zákona ze dne 1. července 1901. Má oprávněný zájem na podání žádosti a skládá se přibližně z 1 000 hospodářských subjektů (producentů, odesílatelů, balíren).

Do specifikace ořechů „Noix de Grenoble“ byly zahrnuty organoleptické popisné vlastnosti, jež byly zjištěny na základě organoleptických analýz prováděných u tohoto produktu s označením původu od roku 1997, a studií zabývajících se vlastnostmi tohoto produktu, které vypracovala univerzita Université de Suze la Rousse:

Byly upřesněny kroky, které je třeba uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti: všechny kroky od produkce ořechů až po jejich balení.

Zeměpisná oblast byla rozšířena o obec v departementu Drôme: Saint-Donat-sur-l’Herbasse, jež s oblastí sousedí a podle odborného posouzení splňuje tato obec kritéria stanovená pro zeměpisnou oblast produkce ořechů s tímto označením. Mezi kritérii souvisejícími s přírodními faktory lze zmínit: převážně kontinentální podnebí, nadmořskou výšku do 600 m. n. m., půdy příznivé pro růst ořešáků, spojitost se zeměpisnou oblastí. Mezi kritéria spjatá s lidskými faktory patří: rozvinuté pěstování ořešáků, jež se na podobě krajiny odráží, spjatost s pěstováním ořechů „Noix de Grenoble“, postupy pěstování a zpracování po sběru plodů odpovídající dané zeměpisné oblasti.

Specifikace původně uváděla zeměpisnou oblast zahrnující 257 obcí. Tento údaj byl nesprávný, neboť v textech vymezujících toto označení byla zeměpisná oblast označení původu „Noix de Grenoble“ původně popsána pouze v kantonech. Kantony se však vyvíjejí a mění se jejich hranice: některé obce, které byly původně součástí těchto kantonů tvořících příslušnou zeměpisnou oblast, poté nebyly brány v potaz. Důkladnou prací vycházející z historických kantonů se podařilo vyvodit, že oblast, která se nezměnila od prvního zápisu v roce 1996, sestává z 260 obcí (k nimž je třeba připojit výše zmíněnou obec), jež jsou k dnešnímu dni uvedeny ve specifikaci.

V této části je podrobněji popsán postup identifikace pozemků, který byl uveden v části „Metoda produkce“ (platný pro CHOP „Noix de Grenoble“ od roku 1996) a který má zajistit, aby využívané pozemky splňovaly kritéria týkající se jejich umístění.

Položka „Důkaz, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti“ byla s ohledem na legislativní vývoj v oblasti vnitrostátních právních předpisů konsolidována a obsahuje oznamovací povinnosti a vedení rejstříků týkajících se dohledatelnosti produktu a sledování podmínek produkce.

V této souvislosti se zejména uvádí osvědčení hospodářských subjektů uznávající jejich způsobilost splňovat požadavky specifikace označení, o něž usilují a které vydává akreditovaný kontrolní subjekt schválený výborem INAO. Toto osvědčení a kontrola specifikace CHOP „Noix de Grenoble“ se řídí plánem kontrol vypracovaným tímto kontrolním subjektem.

Údaje týkající se historie byly přesunuty do části „Souvislost s oblastí původu“ (specifikace).

Aby se regulovalo množství opylovačů, upřesňuje se, že se v sadech připouští 5 % stromů opylovačů. Plodům z těchto stromů nelze udělit chráněné označení původu.

Aby se posílil význam tohoto ustanovení, byla odstraněna možnost, aby v případě mladých stromů (méně než 12 let) byla hustota výsadby vyšší než 100 stromů/hektar. Vedle toho byl upřesněn způsob výpočtu minimální plochy na strom: minimální plocha 100 m2 na strom se získá vynásobením obou vzdáleností mezi řádky a prostorem mezi stromy.

Aby se zajistilo lepší obhospodařování sadů vzhledem k potřebám ořešáků, upřesňuje se, že se pěstování meziplodin připouští po dobu maximálně pěti let po výsadbě (tj. před tím, než ořešáky začnou plodit).

Rostoucí tráva na zemi v době sběru padlých zralých vlašských ořechů na podzim má pozitivní vliv na kvalitu konečného produktu (zdravotní hledisko, barva jader). Proto se vkládá toto ustanovení o povinném zatravnění v zavlažovaných sadech:

„Od šestého roku po výsadbě musí být v zavlažovaných sadech vysetá tráva či jiná tráva, a to od 1. září každého roku. Tento porost může být na jaře odstraněn.“

Toto ustanovení se týká pouze zavlažovaných sadů, kde tráva neodebírá vodu stromům. Na nejsušších plochách nemůže tráva růst.

Prořezáním se má každoročně zachovat dostatečná síla stromů a zajistit dostatek světla pro větve s plody, přičemž pupeny, z nichž rostou plody, jsou v případě tradičních odrůd na konci jednoletých větví.

Pravidelným prořezáváním se zabraňuje růstu vlašských ořechů malých rozměrů a dosahuje se lepšího zdravotního stavu stromů. Cílem je zcela se zbavit nadbytečných větví nebo jejich částí (např. výhonků), aby koruna byla dobře prosvětlena. Jedná se o zásahy menšího rozsahu.

Vyvětvování, jež se provádí obvykle důrazným prořezem, při němž se odstraní celé větve nebo strom značně ořeže, neodpovídá daným postupům. Udržovací prořezávání nebo prořezávání na podporu plodnosti se jeví jako vhodnější.

„Na ořešácích se alespoň každé tři roky provádí udržovací prořezávání.“

Zavlažování umožňuje regulovat úroveň produkce a získat kvalitní ořechy odpovídající požadavkům trhu.

Během vegetačního období ořešák prochází různými stádii vývoje, během nichž může nedostatek vody ohrozit probíhající sběr (z hlediska množství i kvality), sběr v následujících letech a délku životnosti sadu.

Nedostatek vody v červnu tak má dopad na velikost plodů a vegetativní růst. Sucho v červenci způsobuje špatnou tvorbu pupenů, z nichž rostou plody (pro sběr v následujícím roce), a jader (kvalita při probíhajícím sběru). Špatné zásobování vodou v srpnu a září rovněž zhoršuje kvalitu jádra a neumožňuje patřičné dřevnatění větví vyrostlých v daném roce. Kromě toho vede dlouhodobé sucho k nesprávnému používání hnojiv nezbytných k náležitému vývoji různých orgánů stromu.

Cílem změny je tedy umožnit zavlažování a zrušit datum konce zavlažování, protože právě díky pozdnímu zavlažování se lze vyhnout zhoršení kvality jader:

„Zavlažování je povoleno ve vegetačním období ořešáku až do doby sběru, aby se zabránilo hnilobě jader a byla zaručena konečná kvalita ořechů.“

Zavlažování postřikem je nadále zakázáno, zejména pro nedostatečnou účinnost a značné množství vody.

Ořechy se sbírají na zemi, přičemž použití organických látek nezemědělského původu je omezeno příslušnými předpisy: do specifikace bylo proto zařazeno nové ustanovení. Veškeré dodávané organické látky tohoto typu se musí přesně analyzovat a okamžitě zahrabat.

Používání regulátorů růstu je nadále zakázáno. Dále bylo specifikováno, že jsou zakázány látky podporující zrání.

Upřesňují se pravidla stanovující datum sběru, které je přizpůsobeno optimální zralosti ořechů: ke sběru dochází, když jsou ořechy náležitě zralé, tj. tehdy, když je jádro pevné a snadno se loupe. Vnitřní středová přepážka je navíc u 80 % ořechů z příslušného sadu zcela hnědá.

Kromě toho bylo upřesněno, že příslušný orgán, konkrétně ředitel výboru INAO, stanoví datum zahájení (hromadného) sběru na návrh seskupení poté, co se posoudí zralost ořechů.

Byl zaveden maximální výnos na hektar vypočítaný v průměru na zemědělský podnik a v souladu s potenciálem, jejž skýtá místní tradiční pěstování ořechů, s cílem usnadnit kontrolu dohledatelnosti a objemů: „Průměrný čistý výnos sadů v zemědělském podniku je omezen na 4 tuny na hektar v přepočtu na ořechy v suchém stavu.“

Tato fáze, jež má zásadní význam pro konečnou kvalitu ořechů, byla upřesněna.

Do specifikace byla tedy vložena tato věta: „U čerstvě nasbíraných ořechů určených k sušení se se sušením začne co nejdříve a nejvýše do 36 hodin po sklizni“.

V příručce „Sušení ořechů: praktická příručka/CTIFL – září 1993“ se uvádí, že maximální teplota sušení 30 °C je vhodná i pro nejkřehčí odrůdy ořechů. Umožňuje rychlé a účinné sušení ořechů, aniž by došlo ke zhoršení jejich kvality.

Byla zařazena tato ustanovení: „Čerstvé ořechy se skladují v provozovnách určených ke třídění, třídění podle velikosti a balení při teplotě od 1 do 5 °C a relativní vlhkosti 80 až 95 %.

Od 31. března roku, jenž následuje po roce sběru, jsou suché ořechy před balením uchovávány při teplotě nepřesahující 8 °C a za relativní vlhkosti 60 až 75 %.“

Na základě těchto ustanovení lze ořechy skladovat při zachování jejich organoleptických a bakteriologických vlastností.

V zájmu lepšího zachování vlastností ořechů byla zavedena ustanovení týkající se třídění a balení, maximální velikosti balení, jeho podoby a termínů expedování ořechů s označením původu mimo zeměpisnou oblast.

Upřesňuje se, že „třídění a balení se provádí na stejném místě a v rámci stejného procesu bez meziskladování“. Realizací těchto kroků v jednom procesu lze totiž zabránit opakované manipulaci s plody, která způsobuje poškození a ztrátu skořápky ořechů.

„Materiály na balení ořechů musí být nepoužité a čisté a mají mít vlastnosti, které nezpůsobují poškození vně i uvnitř produktu.“

„Hmotnost balení suchých ořechů nepřesahuje 25 kg.

Hmotnost balení čerstvých ořechů nesmí být vyšší než 10 kg.

Čerstvé ořechy lze balit pouze do prodyšných pytlů a/nebo na otevřené podnosy.“

„Ořechy s označením původu ‚Noix de Grenoble‘ se mohou uvádět na trh nejpozději:

Kromě toho se potvrzuje zákaz uvádět ořechy na trh bez původního obalu, protože toto opatření platí v tomto odvětví mnoho let.

Navzdory důrazu na třídění a třídění podle velikosti se v baleních mohou vyskytnout nevyhovující plody. Bylo rovněž upřesněno, že se připouští:

Aby byla zaručena kvalita produktu, byly do specifikace ořechů s CHOP „Noix de Grenoble“ zařazeny stupně kvality pro kategorii I podle normy EHK/OSN týkající se uvádění ořechů ve skořápce na trh.

Specifikace dále stanoví hranici kumulovaných vad na šarži ořechů, aby nemohlo docházet ke kumulativnímu posuzování vad.

Šarže suchých ořechů „Noix de Grenoble“ tedy nemohou vykazovat celkově více než 10 % ořechů s vadami na skořápce nebo v jedlé části (12 % u čerstvých ořechů).

Doposud se ořechy „Noix de Grenoble“ balí v dané zeměpisné oblasti nebo její bezprostřední blízkosti. V tomto bodě byla specifikace upřesněna tím, že výslovně zavádí povinnost ořechy balit v dané zeměpisné oblasti.

Níže uvedené faktory opravňují uložit povinnost produkt balit v dané zeměpisné oblasti:

Pro zachování konečné kvality ořechů s označením původu „Noix de Grenoble“ je třeba omezit manipulaci s nimi. Skořápka, která chrání jedlou část ořechu, se totiž může poškodit nárazy (ořechy bez skořápky nebo poškozené při vyprazdňování násypek).

Problémů souvisejících s vícerou manipulací s ořechy se hospodářské subjekty v odvětví neustále obávají. Vzhledem k tomu, že sběr je mechanizovaný, je třeba maximálně omezit manipulaci s produktem po sklizni, aby se zabránilo rozbití ořechů či ztrátě skořápky.

Při kontrolách produktu není neobvyklé, že se v šaržích najdou rozbité ořechy nebo ořechy bez skořápky i navzdory opatřením přijatým během třídění podle velikosti, třídění a balení, aby ořechy nepadaly z velké výšky.

Aby se omezila manipulace s plody, probíhá třídění a balení na stejném místě a v rámci stejného procesu bez meziskladování.

Balení se provádí tak, aby byl objem baleného produktu omezený (10 kg u čerstvých ořechů, 25 kg v případě suchých ořechů), čímž se předejde rozdrcení ořechů.

Expedování nebalených ořechů mimo zeměpisnou oblast za účelem dalšího balení by tak znamenalo další manipulaci představující riziko poškození a ztráty skořápky ořechů, jakož i jejich rozdrcení.

Balení se provádí v oblasti skladování rovněž proto, aby se zachovaly fyzikálně-chemické vlastnosti ořechů. Je totiž třeba věnovat důkladnou pozornost podmínkám, za nichž se produkt uchovává:

v případě čerstvých ořechů: tyto ořechy obsahují nejméně 20 % vody, a proto se suší. Mají omezenou trvanlivost a nemají se z dané oblasti expedovat po uplynutí dvou měsíců od zahájení sběru. V žádném případě je nelze upravovat na suché ořechy. Aby byl spotřebitel dostatečně informován, musí být datum balení uvedeno na obalu. Pokud jde o skladování těchto ořechů, jsou pro příslušné hospodářské subjekty stanoveny přísné teplotní a vlhkostní podmínky: teplota má činit 1 až 5 °C a vlhkost se má pohybovat mezi 80 a 95 %.

U suchých ořechů: tyto ořechy mají jiné složení, protože jejich obsah vlhkosti je maximálně 12 %, avšak je třeba zdůraznit význam obsahu lipidů (mastných kyselin), jenž činí 66 %. Nesprávné uchovávání může způsobit jejich oxidaci – žluknutí. Z tohoto důvodu musí hospodářské subjekty zabývající se tříděním a balením uchovávat suché ořechy po 31. březnu (kdy začnou teploty stoupat) při teplotě do 8 °C a vlhkosti 60 až 75 %. Tento produkt má rovněž omezenou trvanlivost, protože suché ořechy lze mimo danou oblast expedovat pouze do 31. prosince po sběru.

Tato kritéria uchovávání lze přesně ověřovat pouze řádnou kontrolou hospodářských subjektů zabývajících se tříděním a balením, jež se nacházejí v dané zeměpisné oblasti. Kromě toho díky kontrole šarží balených ořechů lze zajistit dodržování podmínek jejich skladování.

Pokud by se povinné balení neprovádělo v dané zeměpisné oblasti, docházelo by rovněž k problémům týkajícím se kontroly a dohledatelnosti.

Ořechy jsou totiž zaměnitelný produkt. Riziko se zvyšuje kvůli podlouhlému tvaru odrůdy, která se pěstuje hlavně v zeměpisné oblasti Franquette, již lze snadno zaměnit s ořechy pěstovanými i v jiných zeměpisných oblastech. Aby se zabránilo jejich mísení, jsou nepostradatelné odborné znalosti místních hospodářských subjektů, které provádějí kontroly odrůdové čistoty. Kromě toho bylo již označení „Noix de Grenoble“, které existuje od roku 1938 a panuje o něm široké povědomí, zneužito na mezinárodní úrovni (Kanada, Spojené státy americké …). Případné balení nebo přebalování ořechů mimo zeměpisnou oblast CHOP „Noix de Grenoble“ by bezpochyby vedlo k dalším podvodům.

Balení v dané zeměpisné oblasti umožňuje kontrolu vlastností balených ořechů. Na obaly se umísťují štítky s označením „Noix de Grenoble“ distribuované seskupením všem hospodářským subjektům splňujícím podmínky specifikace. Zajišťuje se tak vedení záznamů, které umožňují zjistit objemy produktů s CHOP „Noix de Grenoble“, jež se uvádějí na trh. Tento systém platí od roku 1968, přičemž poskytuje další záruku nezaměňování produktů až do uvedení na trh. Ořechy „Noix de Grenoble“ se totiž spotřebiteli nabízejí v původním balení.

V zájmu náležité informovanosti spotřebitele byly upřesněny údaje na etiketě.

Povinnost uvádět údaj „Appellation d’origine contrôlée“ (chráněné označení původu) nebo „A.O.C“ (KOP) byla zrušena.

U čerstvých ořechů bylo stanoveno, že bude možné používat označení „rané ořechy“ v souladu s označením, jež se ostatně na trhu s čerstvými ořechy používá.

V souladu s praxí od roku 1968 se na každou etiketu „Noix de Grenoble“ umísťuje zvláštní štítek.

Tyto štítky poskytuje seskupení bez omezení každému hospodářskému subjektu, který splňuje podmínky specifikace. Mají sytě červenou barvu (ref. barva Pantone 032) a jejich průměr je nejméně 3 cm pro všechna balení.

Z důvodu lepší informovanosti spotřebitelů musí být na etiketě mj. uvedeno:

Upřesnění sloužící k lepšímu popisu produktu, jež jsou již uvedena v části „Metoda produkce“, byla přemístěna do této části:

Z této části bylo odstraněno upřesnění, že plody musejí pocházet z určených ovocných sadů v zeměpisné oblasti, což je již uvedeno v části „Zeměpisná oblast“.

Namísto kontaktních údajů kontrolního orgánu se uvádějí kontaktní údaje orgánů příslušných v oblasti kontroly, aby se v případě změny kontrolního orgánu nemusela měnit specifikace produktu.

Vzhledem k vývoji vnitrostátních zákonů a předpisů má položka „Vnitrostátní požadavky“ formu tabulky shrnující hlavní kontrolované prvky, jejich referenční hodnoty a metodu hodnocení.

Ořechy, jimž může být uděleno označení „Noix de Grenoble“, jsou ořechy ve skořápce náležející do jedné nebo více z těchto odrůd: Franquette, Parisienne a Mayette. Nabízejí se čerstvé nebo suché.

Plod čerstvého ořechu má minimální průměr 28 mm. Pevné a masité jádro má světlou až světle hnědou barvu, dá se snadno loupat a má přirozenou vlhkost nejméně 20 %.

Plod suchého ořechu má minimální průměr 28 mm. Pevné a masité jádro má světlou až světle hnědou barvu, jeho přirozená vlhkost činí nejvýše 12 %.

Chuťově se čerstvé nebo suché ořechy vyznačují hořkou dochutí a vůní čerstvého chleba a lískových oříšků.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Používají se pouze zralé ořechy těchto odrůd: Franquette, Parisienne a Mayette.

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Veškeré kroky od sběru ořechů až po třídění a třídění podle velikosti se provádějí v dané zeměpisné oblasti.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Níže uvedené faktory opravňují uložit povinnost produkt balit v dané zeměpisné oblasti:

Pro zachování konečné kvality ořechů s označením původu „Noix de Grenoble“ je třeba omezit manipulaci s nimi, neboť skořápka, která chrání jedlou část ořechu, se může poškodit nárazy (ořechy ztratí skořápku nebo se rozbijí).

Příslušné hospodářské subjekty tedy co nejvíce omezí manipulaci s ořechy po jejich sběru. Třídění a balení tak probíhá na stejném místě a v rámci stejného procesu bez meziskladování.

Balení se provádí tak, aby byl objem baleného produktu omezený (10 kg u čerstvých ořechů, 25 kg v případě suchých ořechů), čímž se předejde rozdrcení ořechů.

Expedování nebalených ořechů by tak s sebou přinášelo další manipulace představující riziko poškození a ztráty skořápky ořechů, jakož i jejich rozdrcení.

Balení se provádí v oblasti skladování rovněž proto, aby se zachovaly fyzikálně-chemické vlastnosti ořechů.

Tato kritéria uchovávání lze přesně ověřovat pouze řádnou kontrolou jak hospodářských subjektů zabývajících se tříděním a balením, jež se nacházejí v dané zeměpisné oblasti, tak balených ořechů.

Pokud by se povinné balení neprovádělo v dané zeměpisné oblasti, docházelo by rovněž k problémům týkajícím se kontroly a dohledatelnosti.

Ořechy jsou totiž zaměnitelný produkt. Pro kontrolu odrůdové čistoty jsou nepostradatelné odborné znalosti místních hospodářských subjektů. Kromě toho bylo již označení „Noix de Grenoble“, které existuje od roku 1938 a panuje o něm široké povědomí, zneužito na mezinárodní úrovni. Případné balení nebo přebalování ořechů mimo zeměpisnou oblast CHOP „Noix de Grenoble“ by bezpochyby vedlo k dalším podvodům.

Balení v dané zeměpisné oblasti umožňuje kontrolu vlastností balených ořechů. Na obaly se umísťují štítky s označením „Noix de Grenoble“, o nichž vede sdružení evidenci registrující množství dodávaná na trh. Tento systém platí od roku 1968, přičemž poskytuje další záruku nezaměňování produktů až do uvedení na trh. Ořechy „Noix de Grenoble“ se totiž spotřebiteli nabízejí v původním balení.

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Kromě povinných údajů uvedených v příslušných předpisech má etiketa na obalech obsahovat následující údaje seskupené na stejné straně balení, nesmazatelné, ztvárněné dobře čitelným a viditelným písmem:

Všechny úkony od sběru až po balení ořechů se provádějí v zeměpisné oblasti, která je omezena na přírodní zemědělské regiony Grésivaudan, Chambarans a Bièvre.

Zahrnuje celkem 261 obcí, z nichž 184 je v departementu Isère, 48 v departementu Drôme a 29 v departementu Savoie.

Všechny obce kantonů Bourg-de-Péage, Romans-sur-Isère, Romans-sur-Isère kantony 1 a 2, Saint-Jean-en-Royans.

Všechny obce kantonů: Allevard, Domène, Échirolles, Échirolles-Est, Eybens, Fontaine-Sassenage, Fontaine-Seyssinet, Goncelin, Grenoble, Le Touvet, Meylan, Pont-en-Royans, Rives, Roybon, Saint-Égrève, Saint-Étienne-de-Saint-Geoirs, Saint-Ismier, Saint-Marcellin, Tullins, Vinay a Voiron.

Kanton La Côte-Saint-André: obce Balbins, (La) Côte-Saint-André, Faramans, Gillonnay, Ornacieux, Pajay, Penol, Saint-Hilaire-de-la-Côte a Sardieu.

Zeměpisná oblast je omezena na přírodní zemědělské regiony Grésivaudan, Chambarans a Bièvre podél údolí řeky Isère, jež mají specifické vlastnosti, které území činí obzvláště příhodným pro produkci kvalitních ořechů.

Průměrná roční teplota 10,5 °C a nadmořská výška do 300 m. n. m. jsou ideální pro úplný a harmonický vegetační cyklus ořešáků.

Průměrný roční úhrn srážek je mezi 800 mm a 1 100 mm, což zajišťuje dostatečné zásobování vodou a vlhkost vzduchu, aniž by docházelo k podmáčení půdy nebo výskytu výrazných mlh.

Chladné zimy (průměrně 65 mrazivých dní v západní části oblasti, 100 dní na východě) zajišťuje stromům dokonalou jarovizaci, která je nezbytným předpokladem pro to, aby stromy na jaře pravidelně vykvetly.

Zima je vždy obdobím s nejmenším podílem srážek. Díky tomu není na jaře půda podmáčená, což by vedlo k náhlému pučení stromů.

Výrazné rozpětí teplot (19 až 20 °C), jež je typické pro kontinentální podnebí, přispívá k pravidelné reprodukci.

Od srpna klesá teplota za dva měsíce o 10 °C. Zrání plodů je tedy velmi pravidelné, aniž by náhlé pučení negativně ovlivňovalo jejich kvalitu a odolnost mladých větví.

Náhlý pokles teploty související s dobou slunečního svitu a zvýšení vlhkosti vzduchu způsobuje velmi rychlé a plošné praskání skořápek a odlamování stopek. Reprodukční cyklus je synchronizován až do závěrečné fáze.

Podzim je vždy obdobím nejintenzivnějších dešťů a říjen je měsíc s nejvyššími průměrnými srážkami.

Ořechy se v údolí řeky Isère pěstují již velmi dlouho. Archivy v Grenoblu z konce 11. století se zmiňují o poplatcích uhrazených v ekvivalentech ořechů a z účtů majitelů hradů ze 14. a 15. století se lze rovněž dozvědět o jejich produkci.

Rozvoj produkce ořechů jednotné kvality určených na prodej mohl probíhat díky mistrně prováděnému roubování, jež se využívalo od konce 18. století. Na zdejší krajině je velmi patrná přítomnost ořešákových sadů a tradičních sušáren.

Rozvoj této produkce a současně s ním i dopravních prostředků umožnil dobýt trhy ve Francii, ale také v Anglii a Americe. Už před rokem 1900 se producenti ořechů v obci Rivière seskupili, aby soustředili své úsilí při vývozu produktu do USA.

Jedním z úkolů profesní organizace byla rovněž propagace vysoce kvalitního produktu a obrana proti zneužívání názvu „Noix de Grenoble“. Federace svazů producentů ořechů „Noix de Grenoble“ však byla založena až v roce 1927 a označení původu „Noix de Grenoble“ se podařilo získat až v roce 1938 (vyhláškou ze dne 17. června 1938).

Dalším faktorem, který přispěl k rozvoji pěstování ořešáků, jsou od počátku 20. století existující místní ovocné školky ve Vinay, Vif, Saint-Marcellin a později kolem roku 1960 i v obci Chatte, jež se specializují na ořešák. Udržování odborných znalostí školkařů částečně vysvětluje poměrnou celistvost ořešákových sadů „Noix de Grenoble“. Tato neustálá reprodukovatelnost získaných druhů a z ní vyplývající pravidelné dosahování kvality ořechů mají v souvislosti s touto produkcí svůj podíl na dobrém jménu údolí řeky Isère. Stojí též za zmínku, že v této zeměpisné oblasti byly vyvinuty různé specifické nástroje, jež se hodí ke sběru a sušení ořechů.

Vedle roubování má v místních zvyklostech důležité místo i šlechtění autochtonních odrůd přizpůsobených přírodním faktorům údolí řeky Isère. Třemi endemickými odrůdami, jež byly podkladem pro uznání kontrolovaného označení původu v roce 1938, jsou Franquette, Parisienne a Mayette.

Hustota vysazených stromů v sadu je omezená. Plocha určená pro jednotlivý strom činí nejméně 100 m2. Nově vysazené stromy se upravují tvarovacím řezem. Pak stačí stromy každé 2 až 3 roky prořezávat, aby světlo lépe pronikalo ke větvím.

Ořechy se sbírají, když jsou náležitě zralé a kdy je středová přepážka zcela hnědá. Rychle se roztřídí, umyjí a poté suší. Sušení začíná nejpozději 36 hodin po sběru.

Sušení ořechů se obvykle provádí za pomoci proudění vlahého vzduchu (maximálně 30 °C) na ořechy. Malí producenti ořechy suší přirozeným způsobem na roštech.

Usušené ořechy se třídí podle velikosti. Nastavení kalibračních přístrojů přizpůsobených vlastnostem odrůd s chráněným označením, které jsou více či méně podlouhlé, umožňuje vytřídit ořechy s rozměrem větším než 28 mm.

Závěrečným tříděním ořechů se získají šarže obsahující méně než 10 % plodů s vadami na skořápce nebo v jádru (12 % v případě čerstvých ořechů) těsně před balením do obalů omezené velikosti, v nichž se budou ořechy dodávat na trh, a to z důvodu zajištění jejich celistvosti.

Ořechy „Noix de Grenoble“ mají minimální průměr 28 mm a prodávají se ve skořápce v čerstvém nebo sušeném stavu. Skořápka je čistá, zdravá a nevykazuje žádnou vadu, která by mohla ohrozit celkový vzhled, kvalitu, trvanlivost a podobu ořechu.

Chuťově se čerstvé nebo suché ořechy vyznačují hořkou dochutí a vůní čerstvého chleba a lískových oříšků.

Založením sadů v údolí řeky Isère s relativně vlhkým a větrným podnebím bylo možné vyhovět hlavním požadavkům pro pěstování ořechů, jež se tak mohlo dále rozvíjet.

Díky výběru nejvhodnějších pozemků a pravidelnému přísunu vody lze dosáhnout pravidelné produkce kvalitních masitých ořechů.

Deštivé podzimní podnebí v údolí řeky Isère rozhodně neusnadňuje sběr, ale je zásadní zárukou jemnosti ořechů „Noix de Grenoble“. Jádro se totiž zbavuje vody pomalu, stabilně a rovnoměrně. Tuto skutečnost lze připsat tloušťce skořápky i značné vlhkosti. Pomalý průběh a pravidelnost tohoto procesu zabraňuje denaturaci živin a především žluknutí lipidů.

Použití endemických místních odrůd (Franquette, Mayette a Parisienne) pěstovaných na příhodných půdách přispívá k tomu, že dozrají plody s celou škálou aromat.

Postupy pěstování, které zajišťují dobré pronikání slunečních paprsků korunou ořešáku, podporují optimální zrání plodů.

Patřičně zralé plody tak lze sbírat na konci září od každým rokem pevně stanoveného data poté, co se z různých hledisek (nadmořská výška, půda …) celkově posoudí stupeň zralosti ořechů.

Sušení při mírné teplotě rychle po sběru zralých ořechů, jejich třídění a mytí umožňuje získat zdravé a čisté ořechy s jádry světlé až světle hnědé barvy pyšnící se mimořádnou kvalitou.

Díky péči věnované třídění, třídění podle velikosti a balení lze zachovat specifické vlastnosti produktu „Noix de Grenoble“.

Přírodní charakteristiky zeměpisné oblasti v kombinaci s odbornými znalostmi producentů a odesílatelů umožnily vyšlechtit ořechy, jež si ve světě získaly výbornou pověst.

—	☐	Název produktu
—	☒	Popis produktu
—	☒	Zeměpisná oblast
—	☒	Důkaz původu
—	☒	Metoda produkce
—	☐	Souvislost
—	☒	Označování
—	☒	Jiné (vnitrostátní požadavky, aktualizace kontaktních údajů na kontrolní orgány, jiné redakční úpravy)

—	☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012
—	☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012