Souhrnný přehled

Posouzení dopadů návrhu nařízení na vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém je třeba řešit?

Současný právní rámec pro vymáhání majetku z trestné činnosti v rámci EU účinně nereaguje na problém pachatelů trestných činů, kteří skrývají svůj majetek v jiných členských státech. V jiných členských státech se vykonává pouze velmi málo příkazů k zajištění a konfiskaci. V důsledku toho je v celé EU zajištěno a zkonfiskováno příliš málo majetku z trestné činnosti, což pachatelům trestných činů umožňuje využívat výhody svých protiprávních příjmů. Bylo určeno několik důvodů omezeného používání dvou rámcových rozhodnutí. Hlavní problém je v tom, že současné dva nástroje vzájemného uznávání nezahrnují mnohé druhy příkazů k zajištění a konfiskaci, které by se mohly přijmout na vnitrostátní úrovni (zejména pokud jde o konfiskaci nezaloženou na rozsudku, ale také rozšířenou konfiskaci a konfiskaci majetku třetích osob). Současné postupy a osvědčení jsou navíc zbytečně složité a neefektivní. Kromě výše uvedených problémů současné nástroje neobsahují žádná ustanovení o náhradě škody a vrácení majetku obětem.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Obecné cíle návrhu jsou:

1. Zajistit a zkonfiskovat více majetku získaného z trestných činností v přeshraničních případech, aby se zamezilo trestné činnosti a bojovalo s ní, včetně terorismu a organizovaného zločinu.

2. Zvýšit ochranu práv obětí v přeshraničních případech.

Konkrétní cíle jsou:

1. Zlepšit vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci v přeshraničních případech rozšířením oblasti působnosti nástroje vzájemného uznávání.

2. Poskytnout jednodušší a rychlejší postupy a osvědčení.

3. Zvýšit počet obětí, které dostávají přeshraniční odškodnění. 

Jakou přidanou hodnotu mají opatření na úrovni EU? 

Jelikož pachatelé trestných činů skrývají svůj majetek v jiných členských státech, efektivní přeshraniční spolupráce je důležitá za účelem zabavení výnosů z trestné činnosti. Právní předpisy EU už stanoví vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci; tyto právní předpisy však nedrží krok s posledním vývojem v právních předpisech některých členských států a nedávnými právními předpisy EU o společných minimálních pravidlech. Tento návrh rozšiřuje oblast spolupráce a znamená, že v členských státech bude vykonatelný širší rozsah příkazů ke konfiskaci. Poskytne také jednodušší a rychlejší postupy a osvědčení. Kromě toho bude předvídat konkrétní pravidla o možnosti obětí požadovat vrácení majetku nebo náhradu škody v přeshraničních případech.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti politiky byly zvažovány? Je některá varianta upřednostňována? Proč?

Byly posouzeny čtyři hlavní možnosti politiky: zachování současného stavu (možnost 1), možnost právně nevynutitelných předpisů (možnost 2) a dvě regulační možnosti politiky (možnost 3 a 4). Zachování současného stavu by zahrnovalo nepřijetí žádného opatření na úrovni EU, zatímco ostatní tři alternativní možnosti politiky v různé míře zlepší schopnost zabavit a zkonfiskovat výnosy z trestné činnosti na přeshraničním základě. Možnost 2 (nelegislativní opatření/právně nevynutitelné předpisy) by podpořila vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci, například odbornou přípravou a šířením osvědčených postupů a podporou používání mezinárodních nástrojů pro napomáhání přeshraničnímu zabavení a konfiskaci. Její očekávaný dopad by však byl poměrně malý a některé členské státy by ještě byly vyloučeny z možnosti jednat ve věci určitých žádostí z jiných členských států. Možnosti 3 a 4 (legislativní opatření, které předpokládá povinnosti na minimální až maximální úrovni) by měly za následek povinnost uznat a vykonat řadu příkazů k zajištění a konfiskaci majetku z trestné činnosti. Možnost 3 by vyžadovala uznání pouze těch příkazů k zajištění a konfiskaci, které jsou stanoveny ve směrnici 2014/42/EU. Možnost 4 by vyžadovala uznání příkazů nezaložených na rozsudku. Dílčí možnost 4a (střední možnost) by překračovala rámec možnosti 3 a zahrnovala by všechny druhy konfiskace majetku z trestné činnosti; včetně konfiskace majetku z trestné činnosti nezaložené na rozsudku. Dílčí možnost 4b (maximální možnost) by zahrnovala také občanskoprávní nebo správní formy konfiskace majetku nezaložené na rozsudku. Upřednostňovanou možností je dílčí možnost 4a, neboť předpokládá nový nástroj vzájemného uznávání s rozšířenou oblastí působnosti, která zahrnuje všechny druhy příkazů k zajištění a konfiskaci vydaných v souvislosti s trestním řízením. Doplňuje tím harmonizační opatření zavedená směrnicí 2014/42/EU. Bude rovněž předvídat konkrétní pravidla pro ochranu práv oběti v přeshraničních případech.

Kdo podporuje kterou variantu?

Členské státy uznávají potřebu zlepšit vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci prostřednictvím nového právního nástroje. Podporují možnost politiky, která znamená nové právní předpisy (možnost 3, 4a nebo 4b). Existuje však rozdíl mezi stanovisky členských států, pokud jde o to, jaký druh opatření by měl nástroj zahrnovat. Možnost 3 by nevyvolávala žádné zvláštní problémy členských států, ale nepovažovaly by ji za dostačující ty členské státy, které mají rozsáhlejší formy konfiskace. Možnost 4a by byla možností nejsnadněji přijatou členskými státy, jelikož většina členských států už má ustanovení zahrnující konfiskaci majetku z trestné činnosti nezaložené na rozsudku. Pokud jde o možnost 4b, názory členských států se poměrně rozcházejí. Evropský parlament je pro legislativní návrh na posílení vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci a zajištění.

C. Dopady upřednostňované varianty

Jaké má upřednostňovaná varianta výhody? (Pokud ano, v čem spočívají její hlavní výhody?)

Požadavek na uznávání většího rozsahu příkazů k zajištění a konfiskaci by měl zvýšit objem majetku z trestné činnosti zajištěného a zabaveného za hranicemi členských států. Proto by měl nakonec vést ke snížení zisků z organizované trestné činnosti a pachatelům trestných činů by zabránil v možnosti znovu investovat své zisky do financování další kriminality. Zvýšení pravděpodobnosti konfiskace má také větší odstrašující účinek na zločin. Mělo by rovněž vést ke snížení ztrát v příjmech členských států. Sociální dopad by byl celkově velmi pozitivní, neboť zkonfiskovaný majetek z trestné činnosti se může vrátit zpět obětem, jimž byl ukraden, nebo poskytnout na užitečné sociální účely.

Jak vysoké náklady jsou s upřednostňovanou variantou spojeny? (Pokud ano, jaké jsou její hlavní náklady?)

Došlo by ke zvýšení správních nákladů pro vydávající orgány i vykonávající orgány vyplývající ze zvýšení přeshraničních postupů a výkonu příkazů k zajištění a konfiskaci. Tyto správní náklady by však byly (více než) kompenzovány očekávaným zvýšením ve vymáhání přeshraničního majetku. Značné výhody by vyplývaly také z předcházení trestným činnostem a teroristickým útokům, pokud tito pachatelé trestné činnosti budou zbaveni finančních prostředků.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Podniky, malé a střední podniky a mikropodniky nebudou tímto návrhem přímo dotčeny. Zabavení majetku z trestné činnosti však ztěžuje fungování trestné obchodní činnosti, takže dlouhodobě by mělo pomoci povolené obchodní činnosti snížením hospodářské soutěže nelegálních subjektů.

Očekává se výrazný dopad na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Požadavek na uznávání a výkon většího rozsahu příkazů k zajištění a konfiskaci povede k omezenému zvýšení nákladů orgánů pro vymáhání práva a justičních orgánů. Mělo by se to však kompenzovat zvýšenou schopností vymáhat výnosy z trestné činnosti – a případně je opětovně použít.

Očekávají se nějaké jiné významné dopady? 

Schopnost efektivně zajistit a zkonfiskovat majetek z trestné činnosti na přeshraničním základě a případně vrátit majetek obětem by obecně zvýšilo důvěru v soudní systémy členských států a EU.

D. Následná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Pět let po vstupu nového právního nástroje v platnost.