EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 5.7.2016
SWD(2016) 225 final
SPOLEČNÝ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ
SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ
Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje
Průvodní dokument k
návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru
{COM(2016) 447 final}
{SWD(2016) 222 final}
Zpráva o posouzení dopadů – souhrn
Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje
A.Je potřeba něco podniknout
Závěry Evropské rady z 19. a 20. prosince 2013 zdůraznily „význam podpory partnerských zemí a regionálních organizací prostřednictvím poskytování potřebné odborné přípravy, poradenství, vybavení a zdrojů, aby mohly ve stále větší míře krizím předcházet a řešit je samy“. 1 Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijaly v dubnu 2015 společné sdělení s názvem „Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje“. V tomto sdělení byly popsány nedostatky týkající se schopnosti EU podporovat budování kapacity partnerů v odvětví bezpečnosti a byl učiněn závěr, že „v současnosti neexistuje žádný rozpočtový nástroj EU určený na poskytování komplexního financování budování kapacit v oblasti bezpečnosti v partnerských zemích, zejména jejich vojenské složky“. 2 To je problematické, neboť „konflikty, nedostatečná bezpečnost a nestabilita [...] mají za následek lidské utrpení, nucené vysídlování a neblahé dopady na rozvoj, jak uznává [...] v rezoluci OSN pod názvem Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, včetně cíle 16“ 3 v oblasti míru a stability.
Stabilita a bezpečnost jsou základními předpoklady pro to, aby úsilí v oblasti rozvoje mohlo dosáhnout nějakých výsledků. Jsou samozřejmě součástí komplexní strategie rozvojové politiky, jež zahrnuje i zlepšování podmínek pro mír a bezpečnost občanů. Zjištěné nedostatky, pokud jde o podporu budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje, snižují schopnost EU dosahovat cílů vnější činnosti, mezi něž patří i zlepšení podmínek pro míru, bezpečnost občanů a udržitelný rozvoj.
Obecné cíle této iniciativy jsou stanoveny v článku 21 SEU a v článku 208 SFEU, přičemž se zejména jedná o to:
zajistit, aby rozvojová pomoc EU nestabilním rozvojovým zemím nebyla mařena situacemi nestability a konfliktu, a to tak, že se všem aktérům v oblasti bezpečnosti, včetně ozbrojených sil, dostane podpory, aby byli schopni zajistit stabilitu, mír a pořádek;
– podporovat udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby, a dodržovat přitom závazky a přihlížet k cílům schváleným v rámci Organizace spojených národů a ostatních příslušných mezinárodních organizací.
Specifické cíle jsou tyto:
přispět ke zlepšení kapacity partnerských zemí, pokud jde o samostatné předcházení krizím a zvládání krizí;
společně s partnerskými zeměmi přispět k budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje, a tím přispět k lepší efektivitě aktérů v oblasti bezpečnosti, včetně ozbrojených sil, a
přispět k zajištění právního státu, řádné správy věcí veřejných a zesílené civilní kontroly a dohledu nad vojenskými složkami ve třetích zemích.
Opatření EU je nezbytné a odůvodněné jak na základě cílů stanovených ve Smlouvě (článek 21 SEU a článek 208 SFEU), tak podle zásady subsidiarity. Členské státy EU vyzvaly Komisi a vysokou představitelku, aby předložily návrhy, díky nimž by se Unie mohla při budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje komplexně angažovat. Komplexní a flexibilní podpora EU určená bezpečnostnímu sektoru by představovala přínos v podobě krátkodobých i dlouhodobějších opatření sdružujících všechny subjekty v bezpečnostním sektoru v dané zemi, což by umožnilo lepší koordinaci této podpory.
B.Řešení
Situace, kdy se tento problém neřeší, se negativně projevuje v nedostatečné účinnosti opatření Unie a její nízké schopnosti přispívat ke stabilitě a k dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména v nestabilních zemích. K vyřešení tohoto problému je třeba předložit návrh, jenž zohledňuje potřebu poskytnout komplexní finanční podporu všem aktérům v oblasti bezpečnosti, včetně ozbrojených sil, ve všech případech, kdy lze prokázat, že cíl a obsah zamýšlené činnosti jasně přispívají k dosažení cílů rozvojové politiky.
Zvažované možnosti zahrnují úpravu stávajících mechanismů financování v rámci souhrnného rozpočtu Unie nebo mimo něj a vytvoření plnohodnotného komplexního speciálního finančního nástroje. Tyto možnosti předpokládají různou míru změn stávajících sekundárních právních předpisů, což má za následek různé časové rámce. Aby bylo možné řešit bezprostřední problémy, je nezbytné dát přednost okamžitým řešením. Takovým okamžitým řešením by bylo přijetí návrhu ze strany Komise v roce 2016.
Z posouzení dopadů vyplynulo, že nejvhodnějším a nejefektivnějším krátkodobým řešením by byla revize nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru 4 . Zcela komplexní a dlouhodobé provádění iniciativy budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje (tj. včetně podpory určené vojenskému sektoru na obranné účely) by vyžadovalo kombinaci rozpočtového nástroje (pro úkoly v oblasti rozvoje) s jiným, pravděpodobně mimorozpočtovým mechanismem.
Kromě rozsáhlých konzultací s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami, které proběhly v roce 2015, proběhla od 1. dubna do 27. května 2016 také internetová veřejná konzultace, aby se k věci mohla vyjádřit i veřejnost. Celkem 94 % dotazovaných souhlasilo s tím, že účinný, legitimní a odpovědný bezpečnostní sektor v partnerských zemích by mohl přispět k míru, bezpečnosti občanů a udržitelnému rozvoji. Stejně tak 85 % respondentů souhlasilo s tím, že posílení správy vojenských složek, zejména v nestabilních zemích, by mohlo vést ke stabilitě a dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. I přes nedostatečnou reprezentativnost této veřejné konzultace její výsledky naznačují, že dotazovaní souhlasí s tím, že je třeba jednat. V pracovním dokumentu ze dne 15. dubna 2016 deset členských států EU zdůraznilo, že v krátkodobém horizontu je nástroj přispívající ke stabilitě a míru tím nejvhodnějším nástrojem v oblasti budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje.
C.Dopady upřednostňované možnosti
Z hlediska časového rozvržení, zeměpisného pokrytí a flexibility, pokud jde o jeho uplatňování jakožto krizového nástroje je upřednostňovanou možností přezkum nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru. Účelem tohoto nástroje je reagovat na naléhavé situace, krize nebo vznikající krize s cílem předcházet konfliktům, ale také zajistit dlouhodobější podporu pro předcházení konfliktům, budování míru a připravenost na krize, stejně jako poskytovat řešení v reakci na globální, nadregionální a vznikající hrozby. Z geografického hlediska má celosvětovou působnost, přičemž je zaměřen na reakce na krize ve třetích zemích. Případný přezkum nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru by proto spočíval jen v doplnění nového prvku, díky kterému by tento nástroj dokázal řešit stávající nedostatky při poskytování podpory všem aktérům v oblasti bezpečnosti (včetně ozbrojených sil), přičemž by zejména umožnil poskytování odborné přípravy a vybavení na řešení naléhavých krátkodobých a střednědobých potřeb v rámci snahy o dosažení udržitelného rozvoje.
Podpora vojenskému sektoru třetích zemí prostřednictvím nástrojů EU za použití článku 209 SFEU jako právního základu by zůstala jen výjimečným opatřením. K takovému kroku by se přistoupilo pouze v případě určitých partnerských zemí a jen v jednoznačně vymezených situacích, kdy budování kapacit vojenského sektoru slouží k dosažení rozvojové cíle.
Vhodným přídělem z rozpočtu by byla částka 100 milionů EUR na období 2017–2020. Tato iniciativa by byla financována přerozdělením prostředků v rámci okruhu IV („Globální Evropa“) souhrnného rozpočtu Unie. Nebylo by třeba uvolnit žádné dodatečné finanční zdroje. Provádění by se řídilo nařízením (EU) č. 236/2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.
Nepředpokládá se žádný další dopad na rozpočty členských států EU; nevztahuje se na orgány veřejné správy v členských státech EU, nejsou zapotřebí žádná prováděcí opatření. Orgány veřejné správy ve třetích zemích mohou očekávat přínos ze zvýšené soudržnosti, kterou s sebou navrhovaná iniciativa přinese.
Pro dotčené země má tato iniciativa značný dlouhodobý dopad na hospodářskou situaci a rozvoj. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná jen o omezené částky a je obtížné určit příčinné souvislosti, neprovádí se žádný předběžný odhad dopadů. Jednotlivá opatření by rovněž měla být posuzována podle ukazatelů vztahujících se ke konkrétním projektům. Stabilnější a bezpečnější společnosti jsou předpokladem udržitelného rozvoje a příznivějších životních podmínek, čímž se sníží tlak související s nestabilitou a konflikty.
D.Návazná opatření
Revidované nařízení o nástroji přispívajícím ke stabilitě a míru by bylo použitelné do 31. prosince 2020. Opatření navazující na tuto iniciativu by byla zvažována v rámci debaty ohledně víceletého finančního rámce na období po roce 2020.