EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.12.2016

COM(2016) 786 final

2016/0389(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o integrované zemědělské statistice

a o zrušení nařízení (ES) č. 1166/20081 a (EU) č. 1337/2011

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 429 final}
{SWD(2016) 430 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Aby tvůrci politik, podniky a široká veřejnost mohli činit odpovědná rozhodnutí podložená fakty, potřebují spolehlivé a vysoce kvalitní statistiky. Zajišťování statistiky v takové kvalitě však představuje pro Evropský statistický systém (ESS) náročný úkol: neustále rostoucí poptávka po údajích a tlak ze strany respondentů ve statistických zjišťováních na snižování zátěže, to vše vyvíjí tlak na tvorbu statistik. Nedávné statistické iniciativy se proto zaměřily na zjednodušení a zlepšení koordinace a spolupráce v rámci ESS, aby zefektivnily tvorbu evropských statistik a snížily zátěž respondentů. Příkladem je nařízení (ES) č. 223/2009 2 o evropské statistice, které bylo v roce 2015 změněno, aby se vyjasnilo řízení ESS a posílily prostředky koordinace a spolupráce jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Další modernizační iniciativy, jako je například tento návrh, jsou součástí iniciativy Komise nazvané REFIT a jejich cílem je zjednodušit a racionalizovat tvorbu evropské statistiky v rámci cílových tematických oblastí.

Strategie týkající se zemědělské statistiky, kterou vypracoval Eurostat a odsouhlasil Výbor pro Evropský statistický systém (ESSC), si za zvláštní cíle klade:

vytvářet vysoce kvalitní statistiky, která budou účinně a efektivně naplňovat potřeby uživatelů,

zvýšit flexibilitu a rychlost reakce systému zemědělské statistiky,

zvýšit propojení statistik v oblasti zemědělství, lesnictví, využívání půdy a životního prostředí,

vybudovat pohotovou a zodpovědnou strukturu správy pro zemědělskou statistiku,

zlepšit harmonizaci a soudržnost evropské zemědělské statistiky,

vytvářet více statistik a zároveň snížit zatížení respondentů tím, že se prozkoumají alternativní zdroje údajů a možnosti zvýšení účinnosti.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Zajišťování kvalitních statistik na podporu evropských politik je hlavní hnací silou evropského statistického programu na období let 2013 až 2017. Environmentální a zemědělské statistiky jsou jedním ze tří pilířů tvorby statistiky v rámci tohoto programu. K příslušným cílům programu patří „přezkum a zjednodušení sběru zemědělských údajů v souladu s přezkumem společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013 a přepracování koncepce sběru zemědělských údajů, zejména s cílem zlepšit kvalitu a včasnost poskytovaných údajů“. Tato iniciativa provádí uvedený cíl.

Budoucí Evropský systém zemědělské statistiky bude rovněž přispívat k naplňování nejméně čtyř z deseti priorit Komise, a sice

„1. Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice“,

„3. Silná energetická unie s progresivní politikou v oblasti klimatu“,

„4. Lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna“ a

„9. Silnější pozice na mezinárodní scéně“;

poskytováním lepších údajů pro pracovní místa, růst, investice, prevenční a mitigační politiky v oblasti zemědělství, opatření v oblasti změny klimatu, bioenergetiku a opatření v oblasti životního prostředí a lepším porozuměním tokům potravin na celosvětové úrovni a vývojovým tendencím a rizikům. Zemědělská statistika by mohla být užitečná i z hlediska dalších priorit Unie nebo členských států, které ovlivňují oblast zemědělství a rozvoje venkova nebo jsou jimi naopak ovlivňovány.

Zemědělská statistika poskytuje vysoce kvalitní statistické údaje pro provádění a monitorování společné zemědělské politiky (SZP) v období 2014–2020. SZP je důležitou hnací silou pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v Unii. Politika rozvoje venkova, která je nedílnou součástí SZP, kromě svých sociálních cílů usiluje o zlepšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti zemědělské výroby. SZP představuje více než 37 % celkového rozpočtu Unie v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020.

Zemědělská statistika je také stále více zapotřebí pro další klíčové politiky Unie, jako je sociální politika, politiky v oblasti životního prostředí a změny klimatu, obchodní politika a regionální politika atd.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právní základ pro evropské statistiky poskytuje článek 338 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Opatření k tvorbě statistik potřebná pro činnost Unie přijímají řádným legislativním postupem Evropský parlament a Rada. Článek 338 stanoví požadavky na tvorbu evropských statistik; vyžaduje dodržování zásad nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Uplatní se zásada subsidiarity, jelikož návrh nespadá do výlučné pravomoci Unie. ESS zajišťuje infrastrukturu pro statistické informace. Systém je koncipován tak, aby naplňoval potřeby nejrůznějších uživatelů pro účely rozhodování v demokratických společnostech. Návrh tohoto nařízení byl vypracován s cílem chránit hlavní činnosti partnerů ESS a zároveň zlepšovat účinnost a zajišťovat, aby co nejméně docházelo ke zbytečným změnám a zdvojování práce.

Sběr statistických informací, na které se návrh vztahuje, probíhá nyní na úrovni EU podle různých pravidel. Cílem návrhu je racionalizovat a modernizovat sběr statistických údajů na úrovni zemědělských podniků do jednoho rámce, zatímco všechny ostatní zemědělské statistiky by byly zahrnuty do dalšího rámcového nařízení. Zajistit srovnatelné statistiky zahrnující celou EU pro potřeby politiky lze pouze prostřednictvím opatření na úrovni EU.

Jedním z hlavních kritérií, které musí statistické údaje splňovat, je konzistentnost a srovnatelnost. Nezbytné konzistentnosti a srovnatelnosti nemohou členské státy dosáhnout bez jasného evropského rámce, to znamená bez právních předpisů Unie, které stanoví společné statistické pojmy, formáty vykazování a požadavky na kvalitu.

Cíle navrhovaného opatření, totiž racionalizace evropské zemědělské statistiky, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států jednajících nezávisle na sobě. Příslušné kroky lze účinněji provést na úrovni EU, a to na základě právního aktu Unie, který zajistí srovnatelnost statistických informací na úrovni EU ve statistických oblastech, na které se navrhovaný akt vztahuje. Vlastní sběr údajů mohou mezitím provádět členské státy.

Unie proto může v této oblasti přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak stanoví článek 5 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

zajistí kvalitu a srovnatelnost evropských zemědělských statistik sbíraných na základě výběrových souborů při použití stejných zásad napříč členskými státy. Obdobně zajistí, aby evropské zemědělské statistiky zůstaly relevantní a byly přizpůsobeny tak, aby odpovídaly potřebám uživatelů. Nařízením se tvorba statistik nákladově zefektivní a zároveň se zohlední specifičnost systémů jednotlivých členských států.

Stávající právní předpisy Unie týkající se zemědělské statistiky se rozvíjí od 50. let minulého století. Hodnocení Evropského systému zemědělské statistiky (EASS) ukázalo, že společný rámec pro sběr, zpracování a šíření statistických údajů v oblasti zemědělství může zvýšit efektivnost (náklady/přínosy) a účinnost a přispět k řešení zjištěných problémů týkajících se kvality.

Očekává se, že nařízení sníží finanční a administrativní zátěž pro respondenty, národní, regionální a místní orgány, podniky a širokou veřejnost. Dosáhne se toho zejména prostřednictvím: standardizace pojmů a metod, odstranění duplicity, snížení frekvence předávání údajů v některých oblastech a širší využití kombinace různých zdrojů, jímž se doplní statistické zjišťování.

V souladu se zásadou proporcionality se navrhované nařízení omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení svého cíle a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

•Volba nástroje

Navrhované nástroje: nařízení.

Vzhledem k cílům a obsahu návrhu je nejvhodnějším nástrojem nařízení. Významné společné politiky EU, jako je SZP, ze své podstaty závisí na porovnatelných, harmonizovaných a vysoce kvalitních zemědělských statistikách na evropské úrovni. Ty lze nejlépe zajistit prostřednictvím nařízení, která jsou přímo použitelná ve všech členských státech a nevyžadují prvotní provedení ve vnitrostátním právu. Umožňují sběr údajů ve stejné míře podrobnosti ve všech členských státech a stanoví uplatňování společných norem, definic a metodik. To zajišťuje účinnou a včasnou tvorbu vysoce kvalitních srovnatelných statistik pro potřeby politik EU. Směrnice by nebyly schopny zajistit srovnatelnou úroveň žádoucí harmonizace, neboť kvalita údajů by závisela na rozhodnutích 28 různých zákonodárců.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Hlavními kategoriemi zúčastněných stran evropské zemědělské statistiky jsou tvůrci údajů (národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány jakož i Eurostat), respondenti (zemědělci, zemědělské organizace a podniky) a uživatelé (veřejné a soukromé subjekty s rozhodovací pravomocí, zejména další generální ředitelství Komise, výzkumní pracovníci a novináři). Byly s nimi provedeny rozsáhlé konzultace o problémech a žádoucích změnách stávající situace, jejich potřebách a prioritách, pokud jde o údaje, možných politických opatřeních k řešení problémů, dopadech navrhovaných opatření a o konkrétním formulování strategie, jak ukazuje následující přehled. Hlavní platformou pro tyto konzultace byly zasedání a semináře Stálého výboru pro zemědělskou statistiku (CPSA) a jeho nástupce Skupiny ředitelů pro zemědělskou statistiku (DGAS) (pro ředitele zemědělských statistik národních statistických úřadů, mezinárodní organizace, zemědělské organizace, respondenty, uživatele údajů a další), zasedání Výboru pro ESS (pro generální ředitele NSÚ) a pravidelné konzultace a slyšení (pro GŘ Komise).

Přehled konzultací se zúčastněnými stranami týkajících se strategie zemědělské statistiky 2020

Otevřená veřejná konzultace probíhala v období od srpna do listopadu 2015 a podrobné výsledky jsou uvedeny ve zvláštní zprávě 4 .

Hlavní výsledky výše uvedených konzultací, které tvoří jádro strategie zemědělské statistiky 2020 a následně tohoto nařízení, jsou tři:

Stávající právní předpisy Unie týkající se zemědělské statistiky dostatečně nevyhovují novým a vznikajícím potřebám údajů, protože jejich poskytování není součástí legislativních aktů a tyto akty nejsou dostatečně pružné a integrované, aby mohly na nové potřeby včas reagovat. Nařízení (ES) č. 1166/2008, které je ústřední součástí stávajícího obecného EASS, navíc přestane poskytovat statistické údaje počínaje rokem 2018.

Tyto nové potřeby údajů přinesl především nový vývoj v oblasti zemědělství, revidované právní předpisy a měnící se politické priority, zejména v rámci nedávno reformované SZP.

Sběr údajů není harmonizovaný a soudržný, protože vyvstávají potřeby nových údajů, právní předpisy se po mnoho let vypracovávaly odděleně a v různých oblastech zemědělské statistiky se používají částečně odlišné definice a koncepce.

Zátěž související s poskytováním údajů se považuje za příliš vysokou, protože potřeby údajů narůstají, sběr údajů není harmonizovaný a zdroje na úrovni Unie a členských států se nadále zmenšují. Potvrdilo se, že tato zátěž ohrožuje jak sběr údajů, tak jejich kvalitu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

1)nové a nově vznikající potřeby údajů nejsou dostatečně uspokojeny;

2)sběr údajů není dostatečně harmonizovaný a soudržný;

3)zátěž související s poskytováním údajů se pokládá za příliš vysokou.

Po důkladném posouzení dopadů různých možností se dospělo k následujícím závěrům:

Možnost 1 – „základní scénář“ představuje nejhorší výsledky téměř ve všech aspektech, a to zejména z dlouhodobého hlediska, protože potřeby týkající se údajů a omezených zdrojů budou ještě naléhavější. Možnost 2 – „prodloužení“ nabízí pouze omezený přínos v krátkodobém horizontu a vážně narušuje fungování EASS v dlouhodobém horizontu v důsledku toho, že prodloužené postupy budou stále zastaralejší a zdlouhavější. Možnost 3 – „jedno rámcové nařízení“ a možnost 4 „dvoustupňová integrace“ sice vyžadují určité počáteční investice a nová nařízení EU, nabízejí však nejlepší vyhlídky na dosažení výše uvedených cílů nákladově efektivním způsobem, představují relativně nejnižší riziko, mají největší pozitivní nepřímé dopady a nejlépe vyhovují požadavkům zúčastněných stran. Splňují rovněž cíle iniciativy REFIT spočívající v aktualizaci právních předpisů Unie s cílem zvýšit poměr nákladů a přínosů a snížit zátěž pro malé a střední podniky (MSP). Možnost 4 má rovněž další výhody, neboť představuje nižší riziko z hlediska načasování v rámci legislativního procesu (nové nařízení o zemědělském sčítání musí totiž Rada a Parlament přijmout nejpozději do konce roku 2018) a je poněkud pružnější vzhledem ke své méně komplikované právní struktuře. Eurostat proto upřednostňuje možnost 4 před možností 3.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

stejných technických specifikací pro soubory údajů. Specifikace budou zahrnovat počet a popis proměnných, statistické klasifikace, charakteristiky statistických souborů, jednotek zjišťování a respondentů, referenční období a data a požadavky týkající se geografického pokrytí, vlastností výběrového souboru, technických aspektů práce v terénu, editace, imputace, vážení, odhadu a odhadu rozptylu,

stejné standardy pro předávání, výměnu a sdílení informací mezi Eurostatem a členskými státy. Technické standardy se budou vztahovat na pojmy, procesy a produkty, včetně údajů a metadat.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Roční sledování dodržování právních předpisů u vytvořených statistik

Eurostat provádí roční hodnocení týkající se dodržování právních předpisů. Tato hodnocení zahrnují přezkum dostupnosti, kvality a včasnosti údajů a následné kroky v případě nesouladu.

O členských států se v souladu s požadavky právních předpisů Unie požaduje, aby Komisi poskytly relevantní údaje v oblasti zemědělské statistiky. Tyto údaje jsou předmětem přísných lhůt pro předávání údajů, které musí být dodrženy v zájmu řádné správy, šíření a užitečnosti statistiky Unie, protože chybějící nebo neúplné údaje narušují dostupnost údajů (tj. není možné vypočítat souhrnné údaje Unie a zveřejnit údaje dle stanovených harmonogramů).

Nařízení (ES) č. 223/2009, které představuje základní právní rámec pro fungování Evropského statistického systému a pro všechny odvětvové právní předpisy pro tvorbu evropské statistiky, bylo pozměněno dne 29. dubna 2015.

Vzhledem k tomu, že včasnost, dochvilnost a úplnost již představují důležité faktory pro roční posouzení souladu, aby se zajistilo včasné šíření statistických údajů z oblasti zemědělství, bude se věnovat více pozornosti těmto i dalším kvalitativním aspektům, aby se upevnila důvěra ve statistiky vytvořené ESS.

Neustálé zdokonalování EASS: vymezení nových potřeb údajů a nových zdrojů údajů, zlepšování soudržnosti, snižování zátěže

V současné době pořádá Eurostat každý rok slyšení s dalšími útvary Komise. Důležitým bodem pro tato slyšení je výměna informací o příslušných pracovních programech. Zajišťují formální platformu pro vymezování budoucích potřeb nových statistik i pro přezkum užitečnosti dostupných statistik.

Další spolupráce s ostatními útvary Komise, NSÚ a jinými vnitrostátními orgány bude probíhat na různých hierarchických úrovních v rámci pravidelných setkání a seminářů pracovní skupiny, zasedání skupiny ředitelů, zasedání Výboru pro ESS a v rámci častých dvoustranných kontaktů. Zvláštní pozornost bude zaměřena na stanovení administrativních údajů a jiných informačních zdrojů spravovaných podle předpisů EU a na posouzení jejich vhodnosti pro tvorbu statistiky, zejména s ohledem na jejich stabilitu, přístupnost a případné přizpůsobení, aby lépe odpovídaly statistickým požadavkům. Kromě toho se budou provádět pravidelné průzkumy a analýzy s cílem určit, kde je prostor ke zlepšení evropské zemědělské statistiky a snížení administrativní zátěže, například zrušením proměnných s nízkým poměrem nákladů a přínosů. Nový flexibilnější právní rámec umožní provádět úpravy.

Tyto úpravy a celkové fungování právního rámce budou monitorovány a hodnoceny zejména z hlediska výše uvedených strategických cílů.

Tříleté kontrolní zprávy

S cílem sledovat fungování obnoveného EASS a zajistit, že bude plnit cíle programu REFIT spočívající ve zjednodušení a snížení administrativní zátěže, se budou pravidelně vždy jednou za tři roky podávat zprávy o fungování celého systému.

Hodnocení

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Účelem nařízení je, jak stanoví článek 1, vytvořit rámec pro evropskou zemědělskou statistiku na úrovni zemědělských podniků a zajistit sjednocení strukturálních informací s dalšími informacemi, jako jsou výrobní metody, opatření pro rozvoj venkova, agroenvironmentální aspekty a další. Nejdůležitější definice jsou uvedeny v článku 2. Rozsah a pokrytí jsou uvedeny v článku 3. Návrh umožňuje a podporuje využívání nových forem sběru údajů a alternativních zdrojů údajů, včetně administrativních údajů a dalších zdrojů (článek 4).

Statistiky, na něž se nařízení vztahuje, jsou uvedeny v článcích 5, 6 a 7 pro konkrétní referenční roky a období (článek 10). Navrhuje se svěřit Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny základní charakteristiky uvedené v příloze III (článek 5) omezené na soulad s administrativními registry a podrobných témat pro moduly uvedené v příloze IV (článek 8) s cílem přizpůsobit shromážděné údaje budoucím potřebám uživatelů; a vyhovět požadavkům, které uživatelé vznesli v rámci zjišťování ad hoc (článek 9).

Komisi by měla být rovněž svěřena pravomoc přijímat prováděcí opatření týkající se technických specifikací potřebných pro soubory údajů (článek 8) a podávání zpráv o kvalitě (článek 11). Požadavky týkající se podávání zpráv o kvalitě jsou v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009, které poskytuje referenční rámec a vyžaduje od členských států, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality vymezená v uvedeném nařízení.

Údaje musí být předány v předem stanovených lhůtách (článek 12).

Návrh nařízení zahrnuje ustanovení pro finanční podporu členským státům (články 13 a 14) na:

splnění požadavků na údaje a vypracování metodik s cílem zvýšit kvalitu, snížit náklady nebo obojí a snížit administrativní zátěž spojenou se sběrem údajů a tvorbou integrované zemědělské statistiky,

náklady spojené se sběrem údajů,

sběr údajů ad hoc.

Nařízení kromě toho obsahuje požadovaná právní ustanovení týkající se ochrany finančních zájmů Unie (článek 15) a výkonu přenesení pravomoci (článek 16).

Poslední články se týkají postupu projednávání ve výboru (článek 17) a zrušení dvou stávajících nařízení, která budou plně nahrazena tímto nařízením (článek 18).

Pět příloh stanoví podrobné informace ohledně koeficientů pro velké dobytčí jednotky, seznamu fyzických prahových hodnot, seznamu charakteristik pro základní strukturální údaje, charakteristik, které musí být zahrnuty v modulech, a požadavků týkajících se přesnosti.

2016/0389 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o integrované zemědělské statistice

a o zrušení nařízení (ES) č. 1166/20081 a (EU) č. 1337/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 338 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 6 zřizuje rámec pro evropskou statistiku o struktuře zemědělských podniků do roku 2016. Nařízení (ES) č. 1166/2008 by mělo být následně zrušeno.

(2)Program evropských statistických zjišťování o struktuře zemědělských podniků, který se v  Unii provádí od roku 1966, by měl pokračovat, aby umožňoval zkoumání tendencí v oblasti struktury zemědělských podniků na úrovni Unie a zajišťoval statistickou znalostní základnu nezbytnou pro koncipování, provádění, monitorování a hodnocení politik, zejména společné zemědělské politiky a politik v oblasti životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování.

(3)Mezinárodní hodnocení zemědělské statistiky vedlo Organizaci pro výživu a zemědělství (FAO) k zavedení globální strategie pro zlepšení statistik v oblasti zemědělství a venkova, kterou v roce 2010 schválila Statistická komise (UNSC). Evropská zemědělská statistika by se měla tam, kde je to vhodné, řídit doporučeními globální strategie pro zlepšení statistik v oblasti zemědělství a venkova, stejně jako doporučeními světového programu FAO pro zemědělské sčítání v roce 2020.

(4)Pro následující desetiletí by měl být stanoven víceúčelový program zjišťování o zemědělských podnicích, který poskytne rámec pro harmonizované, srovnatelné a soudržné statistiky.

(5)Strategie pro zemědělskou statistiku pro rok 2020 a další období, kterou zavedl Výbor pro Evropský statistický systém (Výbor pro ESS) v listopadu 2015, předpokládá přijetí dvou rámcových nařízení zahrnujících veškeré aspekty zemědělské statistiky, s výjimkou hospodářských účtů pro zemědělství. Toto nařízení o integrované zemědělské statistice je jedním z uvedených rámcových nařízení.

(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1337/2011 7 by se mělo integrovat s informacemi o struktuře zemědělských podniků od roku 2023 pro účely harmonizace a srovnatelnosti informací o struktuře zemědělských podniků a s cílem uspokojit potřeby společné organizace trhů a zejména odvětví ovoce a vína. Nařízení (EU) č. 1337/2011 by mělo být následně zrušeno.

(7)Srovnatelné statistiky ze všech členských států týkající se struktury zemědělských podniků jsou důležité k určování vývoje společné zemědělské politiky. Proto by se pro charakteristiky statistických zjišťování měly v co největší míře používat standardní klasifikace a společné definice.

(8)Za účelem aktualizace základních registrů zemědělských podniků a ostatních informací nezbytných ke stratifikaci výběrových šetření je třeba alespoň jednou za deset let provést sčítání zemědělských podniků v Unii. Poslední sčítání se konalo v roce 2009/2010.

(9)Aby se zamezilo zbytečné zátěži zemědělských podniků a vnitrostátních správních orgánů, měly by se zavést prahové hodnoty, které vyloučí nerelevantní statistické jednotky ze základních subjektů, za které se má shromažďovat statistika.

(10)Do zemědělské statistiky by se měly zahrnout celé oblasti využívané k zemědělské výrobě, včetně půdy používané několika zemědělskými podniky, protože se uplatňují společná práva.

(11)Aby se snížilo zatížení respondentů, měly by mít národní statistické úřady (NSÚ) a jiné vnitrostátní orgány přístup k administrativním údajům, pokud jsou tyto údaje nezbytné pro vývoj, tvorbu a šíření evropské statistiky.

(12)V zájmu flexibility Evropského systému zemědělské statistiky a zjednodušení a modernizace zemědělské statistiky by měly být proměnné, které je třeba shromažďovat, přiřazeny do různých skupin sběru (základní údaje a moduly) s různou periodicitou či reprezentativností nebo obojím.

(13)Sběr informací o využití živin a vody a o metodách zemědělské výroby uplatňovaných v zemědělských podnicích by se měl zlepšit tak, aby se zajistily dodatečné statistické údaje potřebné k vypracování agroenvironmentální politiky a zlepšila se kvalita agroenvironmentálních ukazatelů.

(14)Pro georeferenční informace o podnicích by se měl jako společný referenční rámec použit standardní systém evropské geografické souřadnicové sítě v souladu s přílohou I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES 8 .

(15)Komise musí respektovat důvěrnost údajů předávaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 9 . Nezbytná ochrana důvěrnosti údajů by se kromě jiných prostředků měla zajistit omezením použití údajů o poloze pro prostorovou analýzu informací a vhodnou agregací při zveřejňování statistik. Z tohoto důvodu by se měl vypracovat harmonizovaný přístup na ochranu důvěrnosti údajů a kvality pro jejich šíření.

(16)Veškeré zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení podléhá směrnici 95/46/ES a jejím vnitrostátním prováděcím předpisům a/nebo nařízení č. 45/2001, podle daného případu.

(17)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 10 zavádí statistickou klasifikaci ekonomických činností v Evropské unii, na kterou se v tomto nařízení odkazuje pro účely vymezení relevantního souboru zemědělských podniků.

(18)V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 11 by měly být územní jednotky definovány podle klasifikace územních statistických jednotek (NUTS).

(19)Pro účely provedení zjišťování by se od členských států i od Unie měly vyžadovat finanční prostředky po dobu několika let. Mělo by se proto přijmout ustanovení o grantu Unie na podporu tohoto programu zjišťování prostřednictvím Evropského zemědělského záručního fondu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1306/2013 12 .

(20)Toto nařízení stanoví finanční krytí pro dobu trvání příslušného víceletého finančního rámce (VFR), které představuje základní referenční hodnotu pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 13 . Nařízení obsahuje ustanovení pro sestavení rozpočtu pro další zjišťování v rámci následného finančního rámce.

(21)Jelikož cíle tohoto nařízení, jímž je systematická tvorba evropské statistiky týkající se zemědělských podniků v Unii, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, ale z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti jej lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec nezbytný pro dosažení tohoto cíle.

(22)Nařízení (ES) č. 223/2009 zajišťuje referenční rámec pro evropskou statistiku a požaduje od členských států, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality stanovené v daném nařízení. Pro posuzování a zlepšování kvality evropských statistik a pro související komunikaci mají zásadní význam zprávy o kvalitě. Výbor pro ESS schválil normu ESS pro strukturu zpráv o kvalitě v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 223/2009. Tato norma by měla přispět k harmonizaci podávání zpráv o kvalitě podle tohoto nařízení.

(23)V souladu se zásadou řádného finančního řízení bylo provedeno posouzení dopadů s cílem zaměřit program zjišťování zavedený tímto nařízením na zajištění efektivnosti při dosahování cílů a zohlednit rozpočtová omezení již ve fázi návrhu programu zjišťování.

(24)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o upřesnění popisu charakteristik uvedených v příloze III a technických prvků údajů, které mají být poskytnuty, vymezení informací, které mají být poskytnuty v jednotlivých případech, jakož i o podobu a obsah zpráv o kvalitě. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 14 ze dne 16. února 2011.

(25)Za účelem zohlednění vznikající potřeby údajů vyplývající zejména z nového vývoje v oblasti zemědělství, revidované legislativy a měnících se politických priorit by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny podrobných témat uvedených v příloze IV. Za účelem zajištění srovnatelnosti a usnadnění využívání dalších zdrojů údajů by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny charakteristik uvedených v příloze III. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 15 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(26)Návrh byl konzultován s evropským inspektorem ochrany údajů.

(27)Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví rámec pro evropskou statistiku na úrovni zemědělských podniků a zajistí integraci informací o struktuře s informacemi o metodách výroby, opatřeních pro rozvoj venkova, agroenvironmentálních aspektech a dalšími souvisejícími informacemi.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)„zemědělským podnikem“ („hospodářstvím“) technicky i ekonomicky samostatná jednotka, která podléhá jednotnému řízení a provádí hospodářské činnosti v zemědělství v souladu s nařízením (ES) č. 1893/2006, které patří do skupin A.01.1, A.01.2, A.01.3, A.01.4, A.01.5 nebo „udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu“ skupiny A01.6 v rámci hospodářského území Evropské unie jako hlavní nebo vedlejší činnost; Z činností třídy 01.49 jsou zahrnuty pouze činnosti „chov polodomestikovaných či ostatních živých zvířat“ (s výjimkou chovu hmyzu) a „chov včel a výroba medu a včelího vosku“;

b)„jednotkou veřejných pozemků‘ jednotka půdy, na kterou se vztahují práva pro veřejné pozemky a kterou využívá několik zemědělských podniků k zemědělské výrobě, ale není jim přidělena;

c)    „regionem“ územní jednotka klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) vymezená podle nařízení (ES) č. 1059/2003;

d)    „velkou dobytčí jednotkou“ standardní měřicí jednotka, umožňující sdružení různých kategorií hospodářských zvířat za účelem jejich srovnávání; koeficienty pro stanovení velkých dobytčích jednotek pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat, jsou uvedeny v příloze I;

e)    „referenčním rokem zjišťování“ kalendářní rok, na který se vztahují referenční období;

f)    „zelinářskou zahradou“ plochy využívané pro výrobu potravin určených pro vlastní spotřebu.

Článek 3

Rozsah působnosti

1.Údaje požadované tímto nařízením se vztahují na 98 % celkově zemědělsky využívané půdy (ZVP) (kromě zelinářských zahrad) a 98 % velkých dobytčích jednotek daného členského státu.

2.Za účelem splnění těchto požadavků poskytnou členské státy reprezentativní údaje o zemědělských podnicích a jednotkách veřejných pozemků, které splňují alespoň jednu z fyzických prahových hodnot uvedených v příloze II týkající se výměry zemědělské půdy nebo počtu zvířat.

3.Ve výjimečných případech, pokud opora hlavního zjišťování uvedená v odstavci 2 představuje více než 98 % zemědělské výroby podle standardního výstupu v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1198/2014 16 , mohou členské státy po předchozím schválení Komisí (Eurostatem) stanovit vyšší fyzické nebo odpovídající ekonomické prahové hodnoty s cílem omezit oporu zjišťování za předpokladu, že se dosáhne 98 % pokrytí celkové využívané zemědělské půdy (kromě zelinářských zahrad) a 98 % velkých dobytčích jednotek členských států.

4.Pokud opora hlavního zjišťování uvedená v odstavci 2 nepředstavuje 98 % využívané zemědělské půdy a 98 % velkých dobytčích jednotek, rozšíří členské státy oporu zavedením nižších prahových hodnot, než jsou ty, které jsou uvedeny v odstavci 2, nebo zavedením dodatečných prahových hodnot, nebo obojím.

Článek 4

Zdroje údajů

1.Za účelem získání údajů podle tohoto nařízení provádějí členské státy statistická zjišťování.

2.Členské státy mohou využít informace z integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 17 , systému identifikace a registrace skotu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000[ 18 ] a systému identifikace a evidence ovcí a koz zřízeného nařízením Rady (ES) č. 21/2004 19 , registru vinic prováděného v souladu s článkem 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 20 a registru hospodářských subjektů ekologického zemědělství zřízeného na základě nařízení Rady (ES) č. 834/2007 21 za předpokladu, že jsou informace přinejmenším stejné kvality jako informace získané statistickým zjišťováním. Členské státy mohou rovněž využít administrativní zdroje související s konkrétními opatřeními pro rozvoj venkova.

3.Členské státy jsou oprávněny použít jiné zdroje informací než ty, které jsou uvedeny v odstavci 2, k poskytnutí údajů, pokud jsou tyto údaje přinejmenším stejné kvality jako informace získané statistickým zjišťováním. Rozhodne-li se některý členský stát použít jiné zdroje, informuje Komisi (Eurostat) během roku, který předchází referenčnímu roku zjišťování, a poskytne podrobnosti o kvalitě údajů z tohoto zdroje a o metodách získávání údajů, které mají být použity.

4.Vnitrostátní orgány odpovědné za plnění požadavků tohoto nařízení mají právo na okamžitý a bezplatný přístup k údajům a jejich využívání, včetně jednotlivých údajů o zemědělských podnicích a osobních údajů o jejich vlastnících, které jsou obsaženy v administrativních spisech vedených na území daného státu podle článku 17a nařízení (ES) č. 223/2009. Vnitrostátní orgány a vlastníci administrativních záznamů zavedou potřebné mechanismy spolupráce.

Článek 5

Základní strukturální údaje

1.Členské státy shromáždí a poskytnou základní strukturální údaje uvedené v příloze III (dále jen „základní údaje“) týkající se zemědělských podniků uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 za referenční roky zjišťování 2020, 2023 a 2026. Sběr základních údajů za referenční rok zjišťování 2020 se provede formou cenzu.

2.Sběr základních údajů za referenční roky zjišťování 2023 a 2026 může být proveden formou výběrových šetření. V tomto případě členské státy zajistí, aby vážené výsledky zjišťování byly statisticky reprezentativní za zemědělské podniky v každém regionu a aby splňovaly požadavky na přesnost stanovené v příloze V.

3.Pokud má charakteristika uvedená v příloze III v členském státě nízkou nebo nulovou prevalenci, může být ze sběru údajů vyloučena za předpokladu, že dotčený členský stát poskytující informace její vyloučení řádně odůvodní Komisi (Eurostatu) během kalendářního roku předcházejícího referenčnímu roku zjišťování.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o stanovení popisů charakteristik uvedených v příloze III.

5.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2 nejpozději do [Úřad pro publikace: vložte prosím přesné datum: vstup tohoto nařízení v platnost +6 měsíců nebo dne 31. prosince 2018, podle toho, co nastane později] za referenční rok zjišťování 2020, nejpozději do 31. prosince 2021 za referenční rok zjišťování 2023 a nejpozději do 31. prosince 2024 za referenční rok zjišťování 2026.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, pokud jde o změny informací uvedených v příloze III v případě, že to je nezbytné pro účely harmonizace se zdroji údajů, které jsou uvedené v čl. 4 odst. 2, pro roky 2023 a 2026. Komise při výkonu své pravomoci zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci pouze nahradily charakteristiky uvedené v příloze III, které již nelze přímo získat z uvedených zdrojů údajů. Dále zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly výraznou dodatečnou zátěž nebo náklady pro členské státy nebo respondenty a aby bylo změněno maximálně 10 % (zaokrouhleno nahoru na nejbližší celé číslo) charakteristik uvedených v příloze III.

7.Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou nejpozději do 30. září 2021 pro referenční rok zjišťování 2023 a do 30. září 2024 pro referenční rok zjišťování 2026.

Článek 6

Rozšíření opory

1.Členské státy, které v souladu s čl. 3 odst. 4 rozšíří opora zjišťování, poskytnou základní údaje o zemědělských podnicích zahrnuté v rozšíření dané opory za referenční rok zjišťování 2020, přičemž zahrnou informace uvedené v příloze III.

2.Údaje o zemědělských podnicích v rozšířené opoře lze shromažďovat prováděním výběrového šetření. V tomto případě členské státy zajistí, aby vážené výsledky zjišťování byly statisticky reprezentativní za zemědělské podniky v každém regionu a aby splňovaly požadavky na přesnost stanovené v příloze V.

Článek 7

Údaje v rámci modulu

1.Členské státy sbírají a poskytují údaje v rámci modulů (dále jen „moduly“) na základě témat a podrobných témat uvedených v příloze IV pro následující referenční roky zjišťování:

a) modul „Pracovní síla a další výdělečné činnosti“ pro roky 2020, 2023 a 2026;

b) modul „Rozvoj venkova“ pro roky 2020, 2023 a 2026;

c) modul „Ustájení zvířat a hospodaření se statkovými hnojivy“ pro roky 2020 a 2026;

d) modul „Zavlažování“ pro rok 2023;

e) modul „Postupy hospodaření s půdou“ pro rok 2023;

f) modul „Stroje a zařízení“ pro rok 2023;

g) modul „Sad“ pro rok 2023;

h) modul „Vinice“ pro rok 2026.

2.Rozsah těchto sběrů údajů zahrnuje zemědělské podniky uvedené v čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 3.

3.Moduly mohou být shromážděny prostřednictvím výběrového šetření. V tomto případě členské státy zajistí, aby vážené výsledky zjišťování byly statisticky reprezentativní za zemědělské podniky v každém regionu a aby splňovaly požadavky na přesnost stanovené v příloze V.

4.Moduly musí být sbírány na základě souborů zemědělských podniků, u nichž se provádí zjišťování základních údajů za stejný referenční rok. V každém případě se ke každému záznamu poskytujícímu informace o modulech přiloží základní údaje uvedené v příloze III.

5.Členské státy, které mají méně než 1 000 hektarů jakékoli jednotlivé plodiny podle podrobných témat modulu „Sad“ v příloze IV a jejichž produkce je kompletně nebo převážně určena pro trh, jsou zproštěny provádění modulu „Sad“ pro danou plodinu.

6.Členské státy, které mají méně než 1 000 hektarů vinic osázených révou vinnou s hrozny pro výrobu vína a jejichž produkce je kompletně nebo převážně určena pro trh, jsou zproštěny provádění modulu „Vinice“.

7.Členské státy, které mají méně než 2 % zavlažovatelné plochy využívané zemědělské půdy a nemají žádné regiony úrovně NUTS 2 s alespoň 5 % zavlažovatelné plochy využívané zemědělské půdy, jsou zproštěny provádění modulu „Zavlažování“.

8.Členské státy informují Komisi (Eurostat) o případech uvedených v odstavcích 5, 6 a 7 do konce měsíce června roku předcházejícího příslušnému referenčnímu roku zjišťování.

9.Pokud má určitá charakteristika v členském státě nízkou nebo nulovou prevalenci, může být ze sběru údajů vyloučena za předpokladu, že dotčený členský stát poskytující informace její vyloučení řádně odůvodní Komisi (Eurostatu) během kalendářního roku předcházejícího referenčnímu roku zjišťování.

Článek 8

Technické specifikace týkající se údajů v rámci modulů

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem specifikace těchto technických prvků údajů, které mají být poskytnuty pro každý modul a odpovídající téma a podrobné téma uvedené v příloze IV:

a) seznam charakteristik a příslušných měrných jednotek,

b) popisy charakteristik.

2.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2 nejpozději do [Úřad pro publikace: vložte prosím přesné datum: vstup tohoto nařízení v platnost +6 měsíců nebo dne 31. prosince 2018, podle toho, co nastane později] pro referenční rok zjišťování 2020, nejpozději do 31. prosince 2021 pro referenční rok zjišťování 2023 a nejpozději do 31. prosince 2024 pro referenční rok zjišťování 2026.

3.Pro roky 2023 a 2026 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, pokud jde o změny podrobných témat uvedených v příloze IV. Při výkonu svých pravomocí Komise zajistí, aby takové akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly výraznou dodatečnou zátěž nebo náklady na členské státy či na respondenty a aby bylo změněno u každého modulu prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci maximálně 25 % (zaokrouhleno nahoru na nejbližší celé číslo) podrobných témat uvedených v příloze IV.

4.Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou nejpozději do 30. září 2021 pro referenční rok zjišťování 2023 a do 30. září 2024 pro referenční rok zjišťování 2026.

Článek 9

Údaje ad hoc 

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o stanovení informací, které mají být poskytnuty na bázi ad hoc, tím, že poskytne:

a) seznam charakteristik nepřesahující 40 proměnných, které mají být předány Komisi (Eurostatu) a příslušných měrných jednotek;

b) popisy charakteristik;

c) požadavky na přesnost;

d) referenční rok zjišťování;

e) referenční období;

f) možné zdroje údajů a další metodologické aspekty;

g) lhůty pro předávání.

2.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2 nejpozději 12 měsíců před začátkem referenčního roku zjišťování.

Článek 10

Referenční období

Shromážděné informace se týkají jednoho referenčního roku, který je společný všem členským státům, a odkazují na stav ve stanoveném časovém rámci takto:

a) V případě charakteristik týkajících se zemědělské půdy: i) hlavní využití půdy odkazuje na referenční rok zjišťování; ii) každý členský stát stanoví v rámci referenčního roku zjišťování jeden referenční den k identifikaci pozemků.

b) V případě charakteristik týkajících se zavlažování a postupů hospodaření s půdou je referenčním obdobím období 12 měsíců končící v referenčním roce zjišťování. Toto období stanoví každý členský stát za účelem zahrnutí příslušných výrobních cyklů.

c) V případě charakteristik týkajících se hospodářských zvířat, ustájení zvířat a hospodaření se statkovými hnojivy stanoví každý členský stát společný referenční den v rámci referenčního roku zjišťování. Charakteristiky týkající se hospodaření se statkovými hnojivy odkazují na období 12 měsíců, které končí k uvedenému datu.

d) V případě charakteristik týkajících se pracovní síly stanoví každý členský stát období 12 měsíců končící v referenční den v rámci referenčního roku zjišťování.

e) V případě charakteristik týkajících se opatření pro rozvoj venkova prováděných v jednotlivých zemědělských podnicích je referenčním obdobím tříleté období končící dnem 31. prosince referenčního roku zjišťování.

f) V případě všech ostatních charakteristik stanoví každý členský stát společný referenční den v rámci referenčního roku zjišťování.

Článek 11

Kvalita

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění kvality předávaných údajů a metadat.

2.Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality vymezená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3.Komise (Eurostat) posuzuje kvalitu předaných údajů a metadat.

4.Za tímto účelem členské státy předávají za každý referenční rok zjišťování, na který se vztahuje toto nařízení, zprávu o kvalitě popisující statistický proces a zejména:

a) kritéria kvality uvedená v odstavci 2;

b) kritéria pro začlenění a vyloučení použitá za účelem splnění požadavků na pokrytí uvedených v tomto nařízení;

c) organizaci a použitou metodiku;

d) oporu výběru pro zjišťování;

e) úrovně přesnosti, jichž bylo dosaženo při výběrových šetřeních;

f) referenční období v souladu s článkem 10;    

g) informace o kvalitě z jiných zdrojů údajů, než jsou použitá statistická zjišťování;

h) informace týkající se ověřování údajů provedeného členským státem před předáním souboru údajů Komisi (Eurostatu).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, v nichž stanoví formu a obsah zpráv o kvalitě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

5.Členské státy informují Komisi (Eurostat) co nejdříve o všech relevantních informacích nebo změnách ohledně provádění tohoto nařízení, které by mohly ovlivnit kvalitu předávaných údajů.

6.Na žádost Komise (Eurostatu) členské státy poskytnou dodatečné informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických informací.

Článek 12

Předávání údajů a metadat

1.V případě referenčního roku zjišťování 2020 předají členské státy ověřené základní údaje a moduly a zprávu o kvalitě Komisi (Eurostatu) do 15 měsíců od skončení referenčního roku zjišťování.

2.V případě referenčních roků zjišťování 2023 a 2026 předají členské státy Komisi (Eurostatu) ověřené základní údaje, modul týkající se pracovní síly a další výdělečné činnosti a zprávu o kvalitě do 9 měsíců od skončení referenčního roku zjišťování. Údaje pro ostatní moduly a související metadata se předávají do 12 měsíců od skončení referenčního roku zjišťování.

3.Údaje předávané Komisi (Eurostatu) jsou na úrovni jednotlivých zemědělských podniků. Údaje modulů a údaje ad hoc se propojí se základními údaji uvedenými v příloze III na úrovni jednotlivých podniků za stejné referenční období. Poskytnuté záznamy musí zahrnovat faktory extrapolace.

4.Členské státy předávají údaje a metadata prostřednictvím technického formátu stanoveného Komisí (Eurostatem). Údaje a metadata se předávají Komisi (Eurostatu) prostřednictvím služeb jednotného kontaktního místa.

   Článek 13

Příspěvek Unie

1.Unie může pro účely provádění tohoto nařízení poskytovat národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 granty na:

a)    rozvoj a provádění požadavků na údaje, nebo obojí;

b)    vývoj metodik s cílem zvýšit kvalitu nebo snížit náklady a administrativní zátěž související se sběrem údajů a tvorbou integrované zemědělské statistiky, nebo obojí.

2.Členské státy mohou obdržet granty od Unie na pokrytí nákladů spojených se sběrem údajů uvedených v článcích 5, 6 a 7, a to v rámci finančního krytí stanoveného v článku 14.

3.Finanční příspěvek Unie nesmí překročit 75 % způsobilých nákladů, přičemž tento příspěvek je omezen maximálními částkami uvedenými v odstavcích 4 a 5.

4.Pokud jde o souhrnné náklady na sběr základních údajů a modulů v roce 2020, omezí se finanční příspěvek Unie na níže uvedené maximální částky:

a) pro Lucembursko a Maltu po 50 000 EUR;

b) pro Chorvatsko, Irsko, Litvu a Rakousko po 1 000 000 EUR;

c) pro Bulharsko, Maďarsko, Německo, Portugalsko a Spojené království po 2 000 000 EUR;

d) pro Francii, Řecko a Španělsko po 3 000 000 EUR;

e) pro Itálii, Polsko a Rumunsko po 4 000 000 EUR;

f) pro všechny ostatní členské státy po 300 000 EUR.

5.Pokud jde o sběr základních údajů a modulů v letech 2023 a 2026, maximální částky stanovené v odstavci 4 se sníží o 50 %, s výhradou ustanovení podle víceletého finančního rámce na období po roce 2020.

6.Pokud jde o sběr údajů ad hoc uvedený v článku  9, může Unie poskytovat granty národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 na pokrytí nákladů provádění sběru údajů ad hoc. Uvedený finanční příspěvek Unie nepřesáhne 90 % způsobilých nákladů.

7.    Finanční příspěvek Unie se poskytuje z Evropského zemědělského záručního fondu podle čl. 4 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1306/2013.

Článek 14

Finanční krytí

1.Finanční krytí Unie na provádění tohoto programu sběru údajů za referenční rok zjišťování 2020, včetně prostředků na řízení, údržbu a rozvoj databází používaných v Komisi na zpracování údajů dodaných členskými státy podle ustanovení tohoto nařízení, činí 40 000 000 EUR na období 2018–2020, na které se vztahuje víceletý finanční rámec 2014–2020.

2.Poté, co vstoupí v platnost víceletý finanční rámec po roce 2020, stanoví rozpočtový a normotvorný orgán na návrh Komise částku pro období po roce 2020.

Článek 15

Ochrana finančních zájmů Unie

1.Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci tohoto programu přímo nebo nepřímo obdrželi finanční prostředky Unie.

3.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí u hospodářských provozovatelů přímo či nepřímo dotčených takovým financování v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 22 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 23 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou nebo rozhodnutím o udělení grantu či smlouvou financovanou, přímo či nepřímo, v rámci tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.Dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů, kontrol na místě a inspekcí.

5.Pokud je provádění akce zajišťováno externě nebo dále delegováno, a to zcela nebo zčásti, nebo pokud vyžaduje zadání veřejné zakázky nebo udělení finanční podpory třetí straně, smlouva, grantová dohoda nebo rozhodnutí o udělení grantu zahrnuje závazek smluvního partnera nebo příjemce uložit zapojené třetí straně výslovnou akceptaci uvedených pravomocí Komise, Účetního dvora a úřadu OLAF.

6.Odstavce 4 a 5 se použijí, aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 3.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 6 a v čl. 8 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [Úřad pro publikace: vložte přesné datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 6 a čl. 8 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 6 nebo čl. 8 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 18

Zrušení

1.Nařízení (EU) č. 1337/2011 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2022.

2.Nařízení (ES) č. 1166/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2019.

3.Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob(y) řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu 

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 24  

1.3.Povaha návrhu/podnětu 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 25  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

X Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise, které jsou předmětem návrhu/podnětu 

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měly mít na příjemce / cílové skupiny. 

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů 

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu 

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad 

X Časově omezený návrh/podnět 

–X    Návrh/podnět v platnosti do 31. 12. 2028

–X    Finanční dopad od 2019 do 2020 (s možností prodloužení finančního dopadu do roku 2028 v závislosti na příštím víceletém finančním rámci).

◻  Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob(y) řízení 26  

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly 

2.2.1.Zjištěná rizika 

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: AGRI			Rok 2019 30	Rok 2020	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky 05 08 02	Závazky	(1)	39,000	1,000	40,000
	Platby	(2)	19,200	0,900	20,100
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2 a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 31
Číslo rozpočtové položky		(3)
Prostředky CELKEM pro GŘ AGRI	Závazky	=1+1a +3	39,000	1,000	40,000
	Platby	=2+2a +3	19,200	0,900	20,100

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	39,000	1,000	40,000
	Platby	(5)	19,200	0,900	20,100
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky CELKEM na OKRUH 2 víceletého finančního rámce	Závazky	=4+ 6	39,000	1,000	40,000
	Platby	=5+ 6	19,200	0,900	20,100

Má-li Návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky CELKEM na OKRUH 5 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0,594

0,579

1,173

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	0,549	0,549	1,098
Ostatní správní výdaje	0,045	0,030	0,075
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce	0,594	0,579	1,173

Mimo OKRUH 5 34 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

0,594

0,579

1,173

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.    

.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 

–X    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 571/88 (Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(3) Viz http://ec.europa.eu/eurostat/web/quality/evaluation  

(4) Internetové stránky Eurostatu k veřejným konzultacím: http://ec.europa.eu/eurostat/about/opportunities/consultations/eass Zpráva o otevřené veřejné konzultaci:http://ec.europa.eu/eurostat/documents/10186/6937766/Agricultural-Statistics-Strategy-2020-Report.docx

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 571/88 (Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1337/2011 ze dne 13. prosince 2011 o evropské statistice trvalých kultur a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 357/79 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/109/ES (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 7).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 13, 18.1.2011, s. 3).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(13) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(15) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(16) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1198/2014 ze dne 1. srpna 2014, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii (Úř. věst. L 321, 7.11.2014, s. 2).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

(19) Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(21) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(23) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(24) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(25) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(26) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/en/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(27) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(28) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(29) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(30) Rokem N se rozumí rok, kdy se Návrh/podnět začíná provádět.

(31) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(32) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(33) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(34) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(36) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(37) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.12.2016

COM(2016) 786 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o integrované zemědělské statistice a o zrušení nařízení (EU) č. 1166/2011 a (EU) č. 1337/2011

{SWD(2016) 429 final}
{SWD(2016) 430 final}

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o integrované zemědělské statistice a o zrušení nařízení (EU) č. 1166/2011 a (EU) č. 1337/2011

PŘÍLOHA I – Koeficienty pro velké dobytčí jednotky

Druh zvířat	Charakteristika zvířat	Koeficient
Skot	do 1 roku	0,400
	nad 1 rok do 2 let	0,700
	Býci, staří nad 2 roky	1,000
	Jalovice, staré nad 2 roky	0,800
	Dojnice	1,000
	Ostatní krávy	0,800
Ovce a kozy		0,100
Prasata	Selata s živou hmotností méně než 20 kg	0,027
	Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg	0,500
	Ostatní prasata	0,300
Drůbež	Brojleři	0,007
	Nosnice	0,014
	Ostatní drůbež
	Krůty	0,030
	Kachny	0,010
	Husy	0,020
	Pštrosi	0,350
	Ostatní drůbež j.n.	0,001
Králíci, chovné samice		0,020

Příloha II – Seznam fyzických prahových hodnot 1

Příloha III – Základní údaje: požadované informace

Příloha IV – Témata a podrobná témata v rámci modulů

Modul	Téma	Dílčí téma
Pracovní síla a jiné výdělečné činnosti	Udržitelné řízení zemědělského podniku	Věk vlastníka
	Jiné výdělečné činnosti	Vstup práce v rámci jiných výdělečných činností, které se přímo týkají zemědělské činnosti, jako hlavní nebo vedlejší činnost
		Význam jiných výdělečných činností přímo souvisejících s podnikem
		Jiné výdělečné činnosti
	Ziskovost a efektivnost zemědělské výroby	Zemědělské pracovní síly
	Rovnost žen a mužů	Pohlaví vlastníka
		Genderová vyváženost pracovních sil
	Závislost na zemědělském příjmu	Jiná výdělečná činnost, jiná než zemědělská práce mimo podnik, hlavní nebo doplňková:
		Vlastník
		Vedoucí pracovník
		Rodinní příslušníci
	Dopad na zaměstnanost	Počet zaměstnanců
	Souvislost se vstupem práce v zemědělství	Placená pracovní síla
	Měření vstupu práce	Počet zaměstnanců
		Nepravidelně zaměstnaná pracovní síla zemědělského podniku
		Vstup práce dodavatelů

Modul	Téma	Dílčí téma
Rozvoj venkova	Podniky podporované z opatření pro rozvoj venkova	Poradenské řídicí a pomocné služby pro zemědělství
		Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti
		Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin
		Investice do hmotného majetku
		Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření
		Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů
		Agroenvironmentálně-klimatické platby
		Ekologické zemědělství
		Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě
		Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními
		Dobré životní podmínky zvířat
		Řízení rizik

Modul	Téma	Dílčí téma
Ustájení zvířat a hospodaření s hnojem	Ustájení zvířat	Ustájení skotu
		Ustájení prasat
		Ustájení nosnic
	Využití živin a produkce hnoje v zemědělském podniku	Hnojená
		Hnůj k dispozici pro použití
		Organická a odpadová hnojiva kromě hnoje
	Technologie aplikace hnoje	Druh šíření
		Doba zapracování
	Zařízení pro hnůj	Zařízení pro zpracování hnoje
		Zařízení pro skladování hnoje

Modul	Téma	Dílčí téma
Zavlažování	Zavlažovací postupy	Dostupnost zavlažování
		Metody zavlažování
		Zdroje vody na zavlažování
		Technické parametry zavlažovacího zařízení
	Plodiny zavlažované během období 12 měsíců	Obiloviny pěstované na zrno
		Luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno
		Okopaniny
		Technické plodiny
		Rostliny sklízené na zeleno z orné půdy
		Ostatní plodiny na orné půdě
		Trvalé travní porosty
		Trvalé kultury

Modul	Téma	Dílčí téma
Postupy hospodaření s půdou	Postupy hospodaření s půdou na venkovní ploše	Metody orby
		Pokryv půdy na orné půdě
		Střídání plodin na orné půdě
		Plocha využívaná v ekologickém zájmu

Modul	Téma	Dílčí téma
Stroje a zařízení	Stroje	Internetová zařízení
		Základní stroje
		Využívání postupů přesného zemědělství
		Stroje pro chov hospodářských zvířat
		Skladování zemědělských produktů
	Zařízení	Zařízení používané na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích

Modul	Téma	Dílčí téma
Sad	Jádrové ovoce	Jablka: plocha podle stáří a hustoty výsadby
		Hrušky: plocha podle stáří a hustoty výsadby
	Peckové ovoce	Broskve: plocha podle stáří a hustoty výsadby
		Nektarinky: plocha podle stáří a hustoty výsadby
		Meruňky: plocha podle stáří a hustoty výsadby
	Citrusové plody	Pomeranče: plocha podle stáří a hustoty výsadby
		Maloplodé citrusové stromy: plocha podle stáří a hustoty výsadby
		Citrony: plocha podle stáří a hustoty výsadby
	Olivy	plocha podle stáří a hustoty výsadby
	Hrozny stolní a hrozinky	Hrozny stolní: plocha podle stáří a hustoty výsadby vinice
		Hrozny na rozinky: plocha podle stáří a hustoty výsadby vinice

Modul	Téma	Dílčí téma
Vinice	Hrozny moštové	Plocha a stáří
	Odrůdy hroznů	Počet odrůd
		Kód a plocha

Příloha V – Požadavky na přesnost

Základní údaje (v letech 2023 a 2026) a  údaje v rámci modulů musí být statisticky reprezentativní pro příslušné soubory zemědělských podniků podle níže uvedené tabulky týkající se přesnosti na úrovni regionů NUTS 2, pokud jde o velikost a typ zemědělských podniků v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1217/2009 5 , nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1198/2014 a prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/220 6 .

Požadavky na přesnost se vztahují na charakteristiky uvedené v následující tabulce.

Údaje v rozšíření opory v roce 2020 jsou statisticky reprezentativní pro příslušný soubor na úrovni regionů NUTS 2, jak se vymezuje v tabulce týkající se přesnosti.

Kromě toho se požadavky na přesnost stanovené v tabulce vztahují na všechny regiony NUTS 2, v nichž je nejméně:

5 000 podniků v rámci příslušného souboru pro moduly „Sad“ a „Vinice“;

10 000 podniků v rámci příslušného souboru pro základní údaje pro všechny ostatní moduly a pro údaje v rozšíření opory.

Pro regiony NUTS 2 s menším počtem podniků se požadavky na přesnost stanovené v tabulce vztahují na související regiony NUTS 1, v nichž je nejméně:

500 podniků v rámci příslušného souboru pro moduly „Sad“ a „Vinice“;

1 000 podniků v rámci příslušného souboru pro základní údaje pro všechny ostatní moduly a pro údaje v rozšíření opory.

Pro charakteristiky modulů „Sad“ a „Vinice“ bez požadavků na přesnost pro všechny regiony NUTS 2 a NUTS 1 se požaduje celostátní přesnost s maximální relativní směrodatnou chybou 5 %.

Pro všechny charakteristiky ostatních modulů bez požadavků na přesnost pro všechny charakteristiky pro všechny regiony NUTS 2 a NUTS 1 se požaduje celostátní přesnost s maximální relativní směrodatnou chybou 7,5 %.

Tabulka přesnosti

Příslušný soubor	Charakteristiky, na které se vztahují požadavky na přesnost	Prevalence každé charakteristiky v příslušném souboru	Relativní směrodatná chyba
Základní údaje v letech 2023 a 2026 Modul „Pracovní síla a jiné výdělečné činnosti“
Podle článku 5 týkajícího se základních údajů a podle článku 7 o modulu „Pracovní síla a jiné výdělečné činnosti“.	Charakteristiky půdy Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva) Olejniny Rostliny sklízené na zeleno z orné půdy Čerstvá zelenina (včetně melounů), jahody, květiny a okrasné rostliny (kromě školek) Trvalé travní porosty bez extenzivních pastvin Ovoce, bobuloviny, skořápkové ovoce a citrusové plody (kromě hroznů a jahod) Vinné hrozny Olivy	7,5 % či více využívané zemědělské půdy v regionu	< 5 %
	Charakteristiky hospodářských zvířat: Dojnice Ostatní krávy Ostatní skot (skot do 1 roku, skot nad 1 rok do 2 let, býci nad 2 roky, jalovice nad 2 roky) Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg Selata s živou hmotností méně než 20 kg a ostatní prasata Ovce a kozy Drůbež	7,5 % nebo více velkých dobytčích jednotek v regionu a 5 % nebo více charakteristiky v zemi	< 5 %
Základní údaje pro rozšíření opory v roce 2020
Podle článku 6	Charakteristiky půdy Orná půda Trvalé travní porosty bez extenzivních pastvin Trvalé kultury	7,5 % či více využívané zemědělské půdy v regionu	< 7,5 %
	Charakteristiky hospodářských zvířat Velké dobytčí jednotky celkem	5 % nebo více charakteristiky v zemi	< 7,5 %
Modul „Rozvoj venkova“ Modul „Stroje a zařízení“
Podle článku 7	Charakteristiky půdy, pokud jde o modul „Pracovní síla a jiné výdělečné činností“	7,5 % či více využívané zemědělské půdy v regionu	< 7,5 %
	Charakteristiky hospodářských zvířat, pokud jde o modul „Pracovní síla a jiné výdělečné činností“	7,5 % nebo více velkých dobytčích jednotek v regionu a 5 % nebo více charakteristiky v zemi	< 7,5 %
Modul „Ustájení zvířat a hospodaření s hnojem“
Podmnožina souboru podniků podle článku 7 alespoň s jedním následujícího: skot, prasata, ovce, kozy, drůbež	Charakteristiky hospodářských zvířat, pokud jde o modul „Pracovní síla a jiné výdělečné činností“	7,5 % nebo více velkých dobytčích jednotek v regionu a 5 % nebo více charakteristiky v zemi	< 7,5 %
Modul „Zavlažování“
Podmnožina souboru podniků podle článku 7 se zavlažovatelnou plochou	Charakteristiky půdy Celková zavlažovatelná plocha	7,5 % či více využívané zemědělské půdy v regionu	< 7,5 %
Modul „Hospodaření s půdou“
Podmnožina souboru podniků podle článku 7 s ornou půdou	Charakteristiky půdy Orná půda	7,5 % či více využívané zemědělské půdy v regionu	< 7,5 %

(1) Prahové hodnoty použitelné pro položky uvedené skupiny.

(2) L – jiné než horské oblasti s výraznými přírodními omezeními; M – méně příznivá horská oblast; O – ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními; N – normální oblast (neznevýhodněná). Tato klasifikace může být v budoucnu upravena v závislosti na vývoji SZP.

(3) Roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 2: (> 0-< 25), (≥ 25-< 50), (≥ 50-< 75), (≥ 75-< 100), (100).

(4) Procentní rozpětí: (≥ 0-≤ 10), (> 10-≤ 50), (> 50-< 100).

(5) Nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropském společenství (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/220 ze dne 3. února 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii (Úř. věst. L 46, 19.2.2015, s. 1).