EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.9.2016
COM(2016) 647 final
2012/0236(COD)
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se
postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací
2012/0236 (COD)
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se
postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací
1.Souvislosti
|
Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě
(dokument COM(2012) 498 final – 2012/236 COD):
|
12. září 2012
|
|
Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru:
|
12. prosince 2012
|
|
Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení:
|
11. června 2013
|
|
Datum předání pozměněného návrhu:
|
3. října 2016
|
|
Datum přijetí postoje Rady:
|
29. září 2016
|
2.Cíl návrhu Komise
V roce 2008 bylo přijato nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 (dále jen „plán obnovy populací tresky obecné“). Plán zahrnoval Severní moře a některá přilehlá moře (Kattegat, Skagerrak, východní část Lamanšského průlivu, oblast západně od Skotska a Irské moře). Jeho hlavními prvky byla pravidla pro určení celkového přípustného odlovu (TAC) a režim intenzity rybolovu omezující dobu, kterou mohou rybáři strávit na moři. Omezení intenzity rybolovu byla v té době spolu se stanovením omezení odlovu ve formě celkového přípustného odlovu (TAC) vnímána jako nezbytný nástroj regulace, jehož cílem bylo snížit výměty ryb. V plánu byla stanovena několikanásobná a někdy velmi výrazná snížení intenzity rybolovu.
V roce 2012 navrhla Komise změnu nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 s cílem řešit některé nedostatky plánu při současném zachování jeho hlavních prvků. Návrh vycházel z čl. 43 odst. 2 SFEU a zahrnoval rovněž ustanovení, jež Radě umožňovalo zachovat intenzitu rybolovu poté, co byla čtyřikrát po sobě snížena.
V důsledku odlišného názoru na vztah mezi čl. 43 odst. 2 a čl. 43 odst. 3 SFEU Rada některé prvky z návrhu Komise vyňala (články 9 a 12) a přijala – na základě čl. 43 odst. 3 SFEU – odpovídající nařízení, kterým se mění nařízení o plánu obnovy populací tresky obecné (nařízení Rady (EU) č. 1243/2012), aniž by byl do rozhodování zapojen Evropský parlament. Do pozměňujícího nařízení bylo převzato pravidlo umožňující zachovat intenzitu rybolovu poté, co byla čtyřikrát po sobě snížena.
Evropský parlament a Komise uvedené nařízení Rady napadly u Soudního dvora, přičemž uvedly, že předmětná změna plánu obnovy populací tresky obecné měla být přijata v souladu s řádným legislativním postupem s plným zapojením Evropského parlamentu podle čl. 43 odst. 2 SFEU, a nikoli pouze na základě rozhodnutí Rady podle čl. 43 odst. 3 SFEU.
Rozsudkem ze dne 1. prosince 2015 ve spojených věcech C-124/13, Evropský parlament v. Rada, a C-125/13, Komise v. Rada, Soudní dvůr předmětné nařízení Rady zrušil, avšak jeho účinky zachoval po dobu jednoho dalšího roku, aby bylo možné mezitím přijmout nové nařízení vycházející z vhodného právního základu, kterým je čl. 43 odst. 2 SFEU.
Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr umožnil zachovat účinky zrušeného nařízení Rady o jeden další rok, bylo nezbytné pokračovat v jednáních na základě zmíněného návrhu Komise, neboť nebyl dostatek času k vypracování nového návrhu a jeho přijetí v rámci jednoho roku.
Od roku 2012, kdy byl návrh Komise zveřejněn, se však okolnosti výrazně změnily. Nové základní nařízení o SRP (nařízení (EU) č. 1380/2013) zavedlo povinnost nejpozději od roku 2019 vykládat všechny druhy úlovků podléhajících omezení odlovů (dále jen „povinnost vykládky“), která rybáře zavazuje zastavit výměty a započítávat veškeré úlovky oproti svým podílům kvót (postupná data vstupu v platnost této povinnosti závisí na rybolovu a na druzích vymezujících rybolov). V případech, kdy se použije povinnost vykládky, představuje režim intenzity rybolovu, jenž má rovněž snížit výměty, zbytečnou další úroveň regulace. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla režim intenzity rybolovu ve svém návrhu plánu řízení pro Baltské moře (COM(2014) 614 zrušit.
Nové základní nařízení rovněž zavedlo ustanovení, podle něhož Rada musí stanovit celkový přípustný odlov podle zásady maximálního udržitelného výnosu. Z tohoto důvodu jsou pravidla stanovení celkového přípustného odlovu v plánu obnovy populací tresky obecné zastaralá.
3.Připomínky k postoji Rady
3.1.
Obecné připomínky týkající se postoje Rady:
Postoj Rady odráží politickou dohodu, ke které dospěly Evropský parlament a Rada dne 29. června 2016. Komise tuto dohodu podporuje.
3.2.
Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu v prvním čtení:
Během jednání Evropský parlament své stanovisko přehodnotil. Postoj Evropského parlamentu v prvním čtení ze dne 11. června 2013 byl proto považován za méně relevantní pro jednání.
3.3.
Nová ustanovení zavedená Radou a postoj, který Komise v této souvislosti zaujala:
Rada výrazně pozměnila znění a zkrátila ho tak, že v něm zůstalo jen několik zbývajících ustanovení (s výjimkou definic, závěrečných článků atd.):
článek 5 o cílech v souvislosti s cílem maximálního udržitelného výnosu podle základního nařízení a dohodnutého plánu řízení pro Baltské moře,
článek 6 o minimálních a preventivních opatřeních, přičemž se odkazuje na to, že je nutno zohlednit „odpovídající minimální a preventivní úrovně biomasy“ v souladu se základním nařízením, aniž by však tyto úrovně byly upřesněny,
článek 9 o určení celkových přípustných odlovů v případě nedostatku údajů, přičemž se odkazuje na přístup předběžné opatrnosti stanovený v základním nařízení, aniž by však byla stanovena prováděcí pravidla,
bývalý článek 14 byl ponechán s drobnými změnami. Tento článek stanoví povinnost členských států zajistit, aby ve všech oblastech, na které se plán vztahuje, rybolovná kapacita nepřevyšovala kapacitu rybolovu, kterou bylo možné pozorovat v roce 2006 nebo 2007,
článek 25 (v nezměněném znění): povinnost vykládky tresky obecné v určených přístavech,
článek 33 (v nezměněném znění): pomoc v rámci ERF/ENRF: umožnění plateb z ENRF.
Kompromisní znění se výrazně odchyluje od původního návrhu Komise z roku 2012, ale je v souladu s novými pravidly stanovenými v novém základním nařízení a s novým přístupem Komise pro víceleté plány. Komise může přijmout všechny změny.
4.Závěr
Právní služba a právníci-lingvisté Evropského parlamentu a Rady byli pověřeni, aby provedli všechny příslušné úpravy znění. Výsledný dokument proto představuje politickou dohodu dosaženou oběma společnými normotvůrci dne 29. července 2016.