EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.9.2016

COM(2016) 591 final

2016/0286(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 303}
{SWD(2016) 304}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Ve svém sdělení z května 2015 s názvem Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě 1 (dále jen „strategie pro jednotný digitální trh“) Komise předpokládala, že v roce 2016 předloží návrhy na ambiciózní přepracování předpisového rámce v oblasti elektronických komunikací. Přepracování má mimo jiné zajistit účinnější regulační institucionální rámec s cílem přizpůsobit telekomunikační předpisy danému účelu v rámci vytváření vhodných podmínek pro jednotný digitální trh. K těmto podmínkám patří zavádění propojovacích sítí s velmi vysokou kapacitou, koordinovanější správa rádiového spektra pro bezdrátové sítě a vytváření rovných příležitostí pro moderní digitální sítě a inovační služby. Ve sdělení bylo uvedeno, že změna tržního a technologického prostředí vyžaduje posílení institucionálního rámce, a to posílením úlohy Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „sdružení BEREC“).

Ve svém usnesení s názvem „Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu“ 2 Evropský parlament Komisi vyzval, aby v zájmu dalšího sjednocování digitálního trhu zajistila účinnější institucionální rámec. To lze učinit tím, že se posílí úloha, kapacita a rozhodovací pravomoci sdružení BEREC s cílem i) dosáhnout uceleného uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace, ii) umožnit účinný dohled sdružení BEREC nad rozvojem jednotného trhu a iii) pomoci mu řešit přeshraniční spory. Evropský parlament v této souvislosti rovněž zdůraznil, že je nutné zlepšit finanční a lidské zdroje a odpovídajícím způsobem dále rozšířit strukturu správy sdružení BEREC.

Tento návrh je třeba číst ve spojení s návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (dále jen „směrnice“). Návrh pověřuje sdružení BEREC dodatečnými úkoly, které pomohou zajistit jednotnější uplatňování předpisového rámce. To zase podpoří rozvoj trhu elektronických komunikací v celé Unii. Sdružení BEREC přispěje rovněž k podpoře přístupu k datovému připojení s velmi vysokou kapacitou a jeho využívání, hospodářské soutěže při poskytování sítí a služeb elektronických komunikací, jakož i k prosazování zájmů občanů Unie. Tento návrh má posílit institucionální úlohu sdružení BEREC a zdokonalit jeho strukturu správy, a to přeměnou na agenturu s cílem zajistit, aby byla vhodná pro daný účel, tj. plnění budoucích úkolů.

Od doby, kdy se sdružení BEREC a Úřad BEREC v roce 2010 ujaly svých povinností a v roce 2011 se staly plně funkčními, přispívají kladně k jednotnému uplatňování předpisového rámce. Vnitrostátním regulačním orgánům a orgánům EU poskytují rovněž cenné technické odborné znalosti. Nařízení (EU) 2015/2120 nedávno uložilo sdružení BEREC další úkoly. K těmto úkolům patří vydávání pokynů pro plnění povinností vnitrostátních regulačních orgánů ve vztahu k přístupu k otevřenému internetu, vydávání stanovisek k návrhům prováděcích aktů, které má Komise přijmout ve vztahu k roamingu na území Unie, a určité povinnosti týkající se podávání zpráv. Návrh směrnice spojený s tímto návrhem svěřuje sdružení BEREC další nové úkoly, jako je větší úloha v rámci mechanismu konzultací ohledně regulačních nápravných opatření na trhu, vydávání pokynů vnitrostátním regulačním orgánům ke geografickým průzkumům, vypracování společných přístupů k uspokojování nadnárodní poptávky koncových uživatelů, vydávání stanovisek k návrhům vnitrostátních opatření týkajících se přidělování uživatelských práv k rádiovému spektru („vzájemné hodnocení“ rádiového spektra) a zřízení rejstříku pro extrateritoriální používání čísel a přeshraniční ujednání a rejstříku poskytovatelů sítí a služeb elektronických komunikací.

Sdružení BEREC a Úřad BEREC mají významně posílenou úlohu, zejména v přeshraničních záležitostech (například služby mezi stroji (M2M) nebo nadnárodní poptávka uživatelů z řad podniků), a získaly zkušenosti při zajišťování jednotného uplatňování předpisového rámce. Zdá se být vhodné a nezbytné navázat na tyto zkušenosti a společně přeměnit oba subjekty na plnohodnotnou agenturu. Nová agentura, která bude mít širší mandát, by měla pokračovat v práci sdružení BEREC a i nadále shromažďovat odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů. Jelikož identita značky BEREC je již dobře zavedena a snahou je využít tuto výhodu vzhledem k nikoli zanedbatelným nákladům na změnu názvu, měla by si nová agentura ponechat název BEREC.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Jednoznačné cíle sdružení BEREC zajišťují velké synergie tohoto návrhu s jinými iniciativami, které jsou obsaženy ve strategii pro jednotný digitální trh. Důvodem je skutečnost, že služby v oblasti konektivity poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací slouží jako pilíř pro distribuci digitálních produktů a služeb.

Návrh doplňuje stávající odvětvovou regulaci. Navrhované úkoly sdružení BEREC v oblasti rádiového spektra zohledňují stávající nástroje v této oblasti, zejména rozhodnutí 676/2002/ES o rádiovém spektru, rozhodnutí 2002/622/ES o zřízení Skupiny pro politiku rádiového spektra a rozhodnutí 243/2012/EU o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra.

Do nařízení o sdružení BEREC jsou začleněny rovněž úkoly, jež byly sdružení BEREC přiděleny v nedávno přijatém nařízení (EU) 2015/2120, které stanoví pravidla pro zajištění přístupu k otevřenému internetu a zrušení příplatků za roaming.

Do konce roku 2016 má Komise podle očekávání předložit návrh směrnice o soukromí a elektronických komunikacích 4 . Oblast působnosti tohoto návrhu nařízení může být případně upravena s ohledem na výsledek budoucího návrhu na revizi.

Cílem tohoto návrhu je poskytnout sdružení BEREC vhodnou a účinnou strukturu správy, mandát a nástroje, které potřebuje k zajištění jednotného uplatňování předpisového rámce. V tomto ohledu návrh doplňuje ostatní právní a politické nástroje v oblasti elektronických komunikací.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Strategie pro jednotný digitální trh představuje jednu z deseti priorit nové Komise, které byly stanoveny v roce 2014. Tento návrh je rovněž v souladu s ostatními hlavními prioritami Komise, zejména ostatními iniciativami týkajícími se zajištění lepšího a spravedlivějšího vnitřního trhu a podpory investic, vytváření pracovních příležitostí a zlepšení udržitelného růstu.

Některé úkoly sdružení BEREC vycházejí ze stávajících právních předpisů Unie v řadě oblastí a doplňují je. Jedním z těchto úkolů je vydávání stanovisek k návrhům vnitrostátních opatření týkajících se postupů na vnitřním trhu za účelem regulace trhu. Ty budou i nadále založeny na zásadách práva hospodářské soutěže. Dalším úkolem je poskytování pokynů ke geografickým průzkumům týkajícím se zavádění sítí. Tyto poskytují užitečné informace i pro účely státní podpory a posilují soudržnost mezi oběma politikami.

Návrh mimoto sleduje přeměnu sdružení BEREC na decentralizovanou agenturu Unie a její sladění se zásadami společného přístupu.

Soulad s mezinárodněprávními závazky

Sdružení BEREC může při plnění svých úkolů v případě potřeby spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí a/nebo s mezinárodními organizacemi. Tato spolupráce by měla být založena na pracovních ujednáních, jež by měla zachovávat mezinárodní vztahy Unie a neměla by pro Unii ani její členské státy vytvářet žádné právní závazky.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh je založen na článku 114 Smlouvy, jelikož souvisí s rozvojem a fungováním vnitřního trhu elektronických komunikací.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Unie musí jednat v zájmu odstranění nesrovnalostí při uplatňování stávajícího rámce a nedostatků existující institucionální struktury, jakož i nesrovnalostí v rozdělení povinností mezi členské státy, vnitrostátní regulační orgány a Komisi. Roztříštěnost trhu není zapříčiněna pouze stávajícím regulačním uspořádáním v Unii. V minulých několika letech však bylo patrné, že nejednotná regulace telekomunikací je přinejmenším částečně způsobena stávající institucionální strukturou a způsobem, jakým jednotlivé institucionální subjekty (především vnitrostátní regulační orgány, sdružení BEREC a Komise) vzájemně působí a mohou ovlivňovat výsledek regulace. Udělení posílených pravomocí sdružení BEREC v oblasti regulace trhu ex ante zvýší právní jistotu a přispěje k jednotné regulaci.

Změny tržního a technologického prostředí také znamenají, že existuje řada přeshraničních aspektů, které vyžadují jednotnou regulaci v členských státech. Instituce Unie se může těmito aspekty zabývat lépe než jednotlivé členské státy. To platí zejména pro takové služby, jako jsou služby M2M. Tyto služby by měly být poskytovány tak, aby bezproblémově překračovaly hranice jednotlivých států. Přetrvávají rovněž vnitrostátní překážky pro poskytování přeshraničních podnikových komunikačních služeb. To představuje významnou zmeškanou příležitost, pokud jde o fungování a rozvoj vnitřního trhu.

Společným a sdíleným zájmem je zajištění harmonizovaného, jednotného a účinného uplatňování předpisového rámce s podporou sdružení BEREC. Členské státy proto nemohou dostatečně dosáhnout cílů tohoto návrhu. Těchto cílů lze dosáhnout lépe na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, zejména co se týká cílů a úkolů sdružení BEREC. Návrh má zajistit jednotné uplatňování předpisového rámce, tudíž přispět k rozvoji trhu elektronických komunikací v celé Unii, k podpoře přístupu k pevnému i mobilnímu datovému připojení s velmi vysokou kapacitou, hospodářské soutěže při poskytování sítí a služeb elektronických komunikací a zájmů občanů Unie. Sdružení BEREC by mělo napomáhat Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům; vydávat pokyny k zajištění jednotnosti opatření vnitrostátních regulačních orgánů; vydávat stanoviska k návrhům vnitrostátních opatření prostřednictvím účinných postupů na vnitřním trhu; vést rejstřík poskytovatelů sítí a služeb a rejstřík čísel s extrateritoriálním používáním; přijímat závazná rozhodnutí ve dvou přeshraničních záležitostech: vymezení nadnárodních trhů a šablona shrnutí smlouvy. Sdružení BEREC bude mít kvazizávazné pravomoci ve vztahu k postupům na vnitřním trhu s ohledem na návrhy vnitrostátních opatření týkajících se regulace trhu („pojistný“ systém) a stanovení jednotné maximální sazby za ukončení volání pro Unii.

Nová agentura by měla pokračovat v práci sdružení BEREC a shromažďovat odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů, které představují i nadále těžiště činnosti agentury a jsou členy její správní rady. Vnitrostátní regulační orgány budou i nadále vykonávat většinu práce související s uplatňováním předpisového rámce.

Co se týká konkrétně úpravy přístupu, vnitrostátní regulační orgány jsou i nadále příslušné k zajištění toho, aby byla selhání trhu odstraněna prostřednictvím vhodných nápravných opatření a aby regulace pomáhala dosáhnout cílů společné politiky. Navrhovaná pravidla poskytují regulačním orgánům dodatečné nástroje k odstranění stávajících problémů v oblasti konektivity, způsob, jakým budou tyto nástroje používány, však závisí na vnitrostátní situaci, kterou musí posoudit vnitrostátní regulační orgány. Důvodem cíleného posílení regulačního dohledu především tím, že sdružení BEREC je v tomto procesu dohledu přidělena větší úloha, je zjevná nejednotnost při uplatňování stávajících pravidel, přičemž konzistentnost má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu.

Do oblasti působnosti členských států spadá rovněž správa rádiového spektra. Navrhovaná pravidla poskytnou celkový rámec pro soudržnou správu rádiového spektra v celé Unii, přičemž členské státy mohou při uplatňování pravidel zohlednit vnitrostátní situaci. Vzhledem k významným přeshraničním důsledkům správy rádiového spektra a jejímu širšímu dopadu na konektivitu na vnitřním trhu jsou na úrovni Unie zapotřebí určité koordinační postupy.

Jakožto nařízení bude navrhovaný nástroj v Unii přímo použitelný. Finanční a administrativní zátěž uložená Unii, vládám členských států a hospodářským subjektům bude tudíž omezena na minimum a úměrná cíli návrhu. Je posílena přiměřenost stávající situace, kdy byla agentura Unie zřízena především na podporu sdružení BEREC. Návrh zajišťuje, aby nová agentura poskytla další přidanou hodnotu, a je v souladu s prioritami politiky Unie, zejména strategií pro jednotný digitální trh.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Pracovní dokument útvarů Komise připojený k návrhu, který posuzuje účelnost stávajících právních předpisů, obsahuje celkový závěr, že předpisový rámec pro elektronické komunikace dosáhl obecně svého celkového cíle, který spočívá v zajištění konkurenceschopného odvětví, jež pro koncové uživatele zajišťuje značné přínosy. Jeho hlavní specifické cíle – podpora hospodářské soutěže, rozvoj vnitřního trhu a prosazování zájmu koncových uživatelů – jsou i nadále relevantní. Zdá se však být nezbytné předpisový rámec revidovat, včetně nařízení o sdružení BEREC, s cílem zabývat se rostoucí potřebou většího propojení jednotného digitálního trhu a předpisy zjednodušit s přihlédnutím ke změnám tržního a technologického prostředí.

Zjištění na základě konkrétních hodnotících kritérií lze shrnout následovně.

Relevance – Co se týká úlohy a fungování ostatních důležitých institucionálních subjektů, sdružení BEREC musí v souladu s platnými předpisy sledovat cíle rámce. Musí zejména zajistit jednotné uplatňování předpisového rámce s cílem přispět k rozvoji a lepšímu fungování vnitřního trhu. S tímto cílem a se širším mandátem se relevance sdružení BEREC zvyšuje, ačkoli v rámci veřejné konzultace nepanovala shoda ohledně způsobu zohlednění tohoto rostoucího významu z regulačního hlediska.

Účinnost – V rámci veřejné konzultace byly vysloveny rozdílné názory na přezkum v oblasti telekomunikací, pokud jde o účinnost úlohy sdružení BEREC při podpoře jednotných výstupů. Některé zúčastněné strany hodnotí nezávislé technické poradenství sdružení BEREC a jeho úlohu při přezkoumávání trhu pozitivně. Jiné zúčastněné strany se domnívají, že jeho struktura jakožto skupiny vnitrostátních regulačních orgánů bez právní subjektivity narušuje pobídky sdružení BEREC k činnosti v zájmu dosažení cílů vnitřního trhu na rozdíl od individuálních či společných cílů vnitrostátních orgánů, které jsou jeho členy. Respondenti uvedli, že sdružení BEREC musí s ohledem na klíčová témata jednat aktivněji. Rovněž uvedli, že kvůli své stávající institucionální struktuře sdružení BEREC často volí větší flexibilitu či nejnižší společný jmenovatel namísto přijetí harmonizovaného přístupu k jednotnému trhu.

Co se týká jeho stávajících úkolů, na základě stanoviska k přezkumu předpisového rámce EU pro elektronické komunikace 6 určilo sdružení BEREC některé oblasti, v nichž by mohlo hrát větší úlohu. Například širší oblast působnosti stanovisek sdružení BEREC podle článků 7 a 7a, otázky přeshraniční povahy (např. mezinárodní roaming), referenční srovnávání kvality služeb připojení k internetu na úrovni Unie a vypracování technických pokynů.

Co se týká sladění cílů Úřadu BEREC jakožto agentury Unie se stávajícími prioritami Unie, hodnocení dospělo k závěru, že podporou sdružení BEREC by měly stávající funkce Úřadu BEREC skutečně přispět k rozvoji jednotného trhu a jednotnému uplatňování pravidel. Situace, kdy byla založena agentura, která plní výhradně funkci podpory jiného regulačního subjektu zřízeného podle práva Unie, je nicméně ojedinělá. To způsobuje určité potíže, jelikož navzdory svým poměrně omezeným funkcím musí Úřad BEREC dodržovat stejný podrobný soubor pravidel, která se vztahují na všechny decentralizované agentury Unie (finanční pravidla, personální/prováděcí předpisy, zadávání veřejných zakázek, podávání zpráv atd.).

Efektivnost – Nebylo možné provést přesný výpočet nákladů, hodnocení však prokázalo, že přínosy rámce – pro většinu operátorů, koncových uživatelů a celou společnost – zdaleka převyšují náklady na jeho uplatňování.

Úřad BEREC není v mnoha ohledech v souladu se zásadami společného přístupu. Omezené úkoly a velikost Úřadu v porovnání s ostatními agenturami Unie mají negativní důsledky pro přilákání a udržení zaměstnanců a pro organizační aspekty. Stávající dvoustupňová struktura také vede k neefektivnostem. Ačkoli vyčíslení této neefektivnosti je obtížné, dvoustupňová struktura záležitosti ztěžuje a vytváří administrativní zátěž; je například třeba schvalovat dvě samostatné výroční zprávy a dva pracovní programy – jeden radou regulačních orgánů pro sdružení BEREC a jeden řídícím výborem pro Úřad.

Hodnocení určilo řadu záležitostí, jež by bylo možno zjednodušit a zefektivnit (přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování, delší nebo obnovitelné mandáty předsedy, pravidla většinového hlasování, odpovídající zdroje, zefektivnění řídícího výboru a delší období konzultací nebo dvoufázový proces konzultací v případě klíčových otázek politiky).

Přidaná hodnota EU – Přidaná hodnota EU plynoucí ze zřízení sdružení BEREC, zejména z hlediska poradenství poskytovaného orgánům EU, souvisí s fungováním vnitřního trhu elektronických komunikací. To je obecně vnímáno pozitivně, občas je však účinnost sdružení BEREC zpochybňována. Větší účinnost by zvýšila i jeho přidanou hodnotu. Dalším důležitým aspektem je přidaná hodnota Úřadu jakožto agentury Unie, která podporuje sdružení BEREC.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Dne 11. září 2015 byla zahájena dvanáctitýdenní otevřená veřejná konzultace s cílem získat pro proces hodnocení informace za účelem posouzení stávajících pravidel a vyžádat si názory na případné úpravy rámce s ohledem na změny tržního a technologického prostředí. Konzultace zahrnovala celkové hodnocení stávajícího rámce a podrobné hodnocení a přezkum konkrétních částí rámce. Jedná se o tyto záležitosti:

úprava přístupu k síti,

správa rádiového spektra a bezdrátová konektivita,

odvětvová regulace komunikačních služeb,

pravidla týkající se univerzální služby,

institucionální struktura a správa.

Konzultace byly široké a podrobné, s rozsáhlými informacemi od spotřebitelů, poskytovatelů sítí a služeb elektronických komunikací, vnitrostátních a unijních sdružení operátorů, organizací občanské společnosti, vysílacích společností, poskytovatelů technologií, poskytovatelů internetových a on-line služeb, podniků závislých na konektivitě a účastníků širší digitální ekonomiky, vnitrostátních orgánů na všech úrovních, vnitrostátních regulačních orgánů a jiných zúčastněných stran. Informace byly získány od zúčastněných stran, jichž se daná politika týká a které ji musí uplatňovat, i od zúčastněných stran s údajným zájmem o tuto politiku. V rámci konzultace bylo od zúčastněných stran ve všech členských státech a ze zemí mimo Unii obdrženo celkem 244 odpovědí on-line. V polovině období se dne 11. listopadu 2015 uskutečnilo veřejné slyšení.

Kromě veřejné konzultace přispělo k procesu hodnocení a přezkumu i samotné sdružení BEREC, které v prosinci 2015 zveřejnilo své stanovisko 7 . Rovněž Skupina pro politiku rádiového spektra vydala své stanovisko ke strategii pro jednotný digitální trh a přezkumu rámce 8 .

Z procesu konzultací vyplynuly níže uvedené tendence.

Náležitá konektivita je vnímána jako nezbytná podmínka jednotného digitálního trhu. Mnoho respondentů zdůraznilo potřebu politických opatření a případných úprav stávajících politických a regulačních nástrojů na podporu zavádění infrastruktury v souladu s budoucími potřebami.

Řada respondentů uvedla, že stávající předpisový rámec vnitřnímu trhu příliš neprospívá. Obecně se má za to, že předpisový rámec je nutno přizpůsobit stávající dynamice trhu. Mnoho respondentů však uznalo, že liberalizace telekomunikačních trhů věci zlepšila, zejména co se týká přínosů pro koncové uživatele a hospodářské soutěže na většině vnitrostátních trhů.

Pokud jde o rádiové spektrum, respondenti uznali význam bezdrátové konektivity a bezdrátového širokopásmového připojení. Odvětví, které podporuje koordinovanější přístup, obecně požaduje dodatečnou jistotu s ohledem na investice a možnosti rozvoje nových bezdrátových a mobilních komunikací včetně 5G v celé Unii.

Ačkoli obecně bylo potvrzeno zachování úlohy vnitrostátních regulačních orgánů a orgánů pro správu rádiového spektra, téměř polovina respondentů zdůraznila, že by institucionální struktura na úrovni Unie měla být přizpůsobena tak, aby zajišťovala větší právní jistotu a odpovědnost. Respondenti se přimlouvali za tyto změny:

jednoznačnější rozdělení pravomocí mezi jednotlivé orgány (aby se zamezilo překrývání),

zajištění politické a právní odpovědnosti orgánů za jejich rozhodnutí,

vysoká úroveň transparentnosti při rozhodování (větší zapojení zúčastněných stran).

V rámci procesu hodnocení zadala Komise rovněž řadu studií. Tyto studie zahrnovaly veřejná pracovní setkání, která zúčastněným stranám umožnila vyjádřit se a poskytnout zpětnou vazbu k probíhajícímu hodnocení.

Dne 6. dubna 2016 se uskutečnilo veřejné pracovní setkání s cílem potvrdit předběžná zjištění studie, kterou provedly společnosti WIK, IDATE a Deloitte a která se týkala „regulačních režimů, zejména režimu přístupu, pro modely investování do sítí v Evropě“ (SMART 2015/0002).

Dne 2. května 2016 se konalo veřejné pracovní setkání za účelem potvrzení předběžných zjištění studie, kterou provedly společnosti WIK, CRIDS a Cullen a která se týkala „podstatných otázek pro přezkum v oblasti vstupu na trh, řízení omezených zdrojů a obecných záležitostí týkajících se koncových uživatelů“ (SMART 2015/0003).

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise využila následující externí odborné poradenství:

– Politická doporučení od ostatních orgánů EU, zejména Evropského parlamentu 9  a Evropské rady 10 .

– Tři studie v rámci přezkumu.

–„Podpora při přípravě posouzení dopadů v souvislosti s přezkumem předpisového rámce pro elektronické komunikace“ (Support for the preparation of the impact assessment accompanying the review of the regulatory framework for e-communications) (SMART 2015/0005).

–„Regulační režimy, zejména režim přístupu, pro modely investování do sítí v Evropě“ (Regulatory, in particular access, regimes for network investment models in Europe) (SMART 2015/0002).

–„Podstatné otázky pro přezkum v oblasti vstupu na trh, řízení omezených zdrojů a obecných záležitostí týkajících se spotřebitelů“ (Substantive issues for review in the areas of market entry, management of scarce resources and general consumer issues) (SMART 2015/0003).

– Informace pro proces přezkumu mimoto poskytla řada dalších studií. Tyto studie jsou uvedeny v oddíle 6.1.4 posouzení dopadů.

– Skupina odborníků na vysoké úrovni v rámci studie SMART 2015/0005 11 .

•Posouzení dopadů

Souhrn posouzení dopadů a kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace jsou k dispozici na internetových stránkách Komise na adrese 12 :

Posouzeny byly níže uvedené možnosti správy. Upřednostňovanou možností je možnost č. 3, ačkoli sladění struktury sdružení BEREC se společným přístupem se zvažuje i v rámci možnosti č. 2 13 .

Možnost č. 1 – žádná změna – základní scénář

Tato možnost vychází z platných předpisů. Neexistence náležité harmonizace pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů má své dopady. Důvodem je skutečnost, že normotvůrce přidělil sdružení BEREC úlohu v oblastech, v nichž na vnitrostátní úrovni není pravomoc jeho členů harmonizována, například řešení přeshraničních sporů.

Možnost č. 2 – větší poradní úloha a posílené pravomoci

Tato možnost předpokládá určité úpravy stávajících pravidel na základě zkušeností s uplatňováním rámce v minulých letech a s prováděním Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), zejména posílení úlohy nezávislých vnitrostátních regulačních orgánů stanovením minimálního souboru pravomocí těchto vnitrostátních regulačních orgánů v celé Unii.

Na úrovni Unie by mělo sdružení BEREC rozšířit svou poradní úlohu na oblasti, pro něž jsou nezávislé vnitrostátní regulační orgány příslušné, s cílem zajistit soulad jeho úkolů s úkoly vnitrostátních regulačních orgánů. K dosažení vyšší efektivnosti a zajištění stabilnějšího řízení by se struktura správy sdružení BEREC měla upravit tak, aby se přiblížila společnému přístupu. To znamená, že regulační funkce bude pod záštitou sdružení BEREC vykonávat instituce s právní subjektivitou.

Bude zřízena nová správní rada, která bude dohlížet na obecné zaměření činností agentury a která nahradí stávající radu regulačních orgánů a řídící výbor. Předpokládá se stabilnější struktura správy v důsledku jmenování předsedy (který bude zvolen z členů správní rady) na delší funkční období (v současnosti je funkční období jednoleté). Výkonný ředitel bude mít více pravomocí než stávající správní ředitel Úřadu a bude zvolen ze seznamu uchazečů navržených Komisí na základě otevřeného výběrového řízení, jak se předpokládá v rámci společného přístupu a jak tomu je u ostatních agentur.

Možnost č. 3 – poradní úloha s určitými prenormativními pravomocemi a lepším přezkoumáváním trhu a přidělováním uživatelských práv k rádiovému spektru

Tato možnost obsahuje většinu aspektů možnosti č. 2, zejména minimální soubor harmonizovaných pravomocí (včetně pravomoci stanovit regulační aspekty a aspekty ovlivňující trh s ohledem na přidělování uživatelských práv k rádiovému spektru v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací) a sladění úkolů vnitrostátních regulačních orgánů a sdružení BEREC, jakož i podstatné přizpůsobení struktury správy sdružení BEREC společnému přístupu.

Sdružení BEREC budou přiděleny některé dodatečné úkoly, například pravomoc přijímat závazná rozhodnutí o vymezení nadnárodních trhů a o šabloně shrnutí smlouvy; Sdružení BEREC bude mít kvazizávazné pravomoci ve vztahu k postupům na vnitřním trhu s ohledem na návrhy vnitrostátních opatření týkajících se regulace trhu („pojistný“ systém, viz níže) a stanovení jednotné maximální sazby za ukončení volání pro Unii a vydávání pokynů v řadě oblastí: geografické průzkumy, společné přístupy k uspokojování nadnárodní poptávky, minimální kritéria pro referenční nabídky, společná kritéria pro řízení číslovacích zdrojů, parametry kvality služby, použitelné metody měření a technické údaje o nákladovém modelu, který mají vnitrostátní regulační orgány používat při stanovení maximálních symetrických sazeb za ukončení volání. Bude mu udělena rovněž pravomoc vyžádat si informace přímo od operátorů.

Sdružení BEREC bude pověřeno také zřízením rejstříku pro extrateritoriální používání čísel a přeshraniční ujednání a dalšího rejstříku poskytovatelů sítí a služeb elektronických komunikací. Sdružení BEREC bude rovněž napomáhat Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům v oblasti normalizace tím, že jim pomůže určit ohrožení spojení mezi koncovými body nebo účinného přístupu k službám tísňového volání. To by bylo možno provést uložením stávajících norem a stanovením nových norem.

K zlepšení stávající situace, kdy Komise a sdružení BEREC mají pouze nezávazné pravomoci, pokud jde o nápravná opatření, se navrhuje „pojistný“ systém. V rámci tohoto systému by mohla Komise v případě, že se sdružení BEREC a Komise dohodnou na stanovisku k návrhu nápravných opatření, která předložil vnitrostátní regulační orgán, dotyčný vnitrostátní regulační orgán požádat, aby návrh opatření pozměnil nebo stáhl a v případě potřeby znovu předložil analýzu trhu. V rámci sdružení BEREC bude zaveden rovněž systém „vzájemného hodnocení“ jako nový mechanismus koordinace s cílem zvýšit účinnost a soudržnost mezi členskými státy, pokud jde o aspekty regulace trhu s ohledem na přidělování uživatelských práv k rádiovému spektru.

Možnost č. 4 – regulační orgán EU s určitými prováděcími/výkonnými pravomocemi

Tato možnost se zabývá zřízením regulačního orgánu EU jakožto posílené agentury s potřebnými zdroji pro zajištění přenesení prováděcích pravomocí, včetně pravomocí v oblasti dohledu a prosazování. Tento orgán by mohl jednat se závaznými pravomocemi v oblastech, v nichž to je nezbytné k zajištění jednotného uplatňování pravidel EU. Jednou z těchto oblastí jsou nové celounijní nebo globální služby, jež v současnosti nejsou velkou měrou regulovány nebo podléhají nejasným předpisovým rámcům (M2M, OTT a jiné oblasti, které mají pro Unii velký význam, jako je roaming nebo nadnárodní trhy).

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Politická opatření, která se navrhují v rámci upřednostňované možnosti, jsou v souladu s programem REFIT, jelikož usilují o zjednodušení a snížení administrativní zátěže v souladu se zjištěními hodnocení REFIT, pokud jde o možnost revize. Řada navrhovaných změn v oblasti správy a v jiných oblastech politiky má zajistit jasnost pravidel; umožnit stranám snadno porozumět svým právům a povinnostem a zabránit nadměrné regulaci a administrativní zátěži.

V zájmu efektivnější a jednodušší institucionální struktury a s přihlédnutím k hodnocení REFIT obsahuje návrh řadu změn, které zajistí soulad sdružení BEREC se společným přístupem a strukturou ostatních agentur Unie. Návrh, aby se sdružení BEREC stalo decentralizovanou agenturou Unie, by měl dosáhnout určité úrovně efektivity a synergií a kompenzovat tak potřebu dodatečných zdrojů k plnění nových úkolů svěřených sdružení BEREC.

– Bude zřízena decentralizovaná agentura Unie s odpovídající strukturou a správou, mandátem a pravomocemi. To posílí právní a politickou odpovědnost, jelikož veškerá rozhodnutí (regulační, správní, finanční atd.) budou nyní přijímána pod záštitou agentury Unie s právní subjektivitou.

– Struktura správy bude zjednodušena nahrazením dvou stávajících řídicích struktur (rada regulačních orgánů pro regulační rozhodnutí a řídící výbor pro správní a finanční rozhodnutí) jednou správní radou. To sníží administrativní zátěž tím, že bude ukončeno stávající zdvojení agend, pracovních programů, výročních zpráv, evidence dokumentů, jmenování členů atd.

– Do čela agentury bude jmenován výkonný ředitel, který bude právním zástupcem sdružení BEREC a bude odpovídat za plnění úkolů přidělených agentuře. Výkonný ředitel bude mít zejména přenesené „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“. To zajistí účinnější řízení zaměstnanců agentury (podle stávajícího nařízení o sdružení BEREC jsou tyto pravomoci uděleny místopředsedovi, jehož funkční období je jednoleté, a nemohou být přeneseny / dále přeneseny).

– Předseda správní rady (čtyřleté funkční období, které lze prodloužit, v současnosti jednoleté funkční období) a výkonný ředitel (pětileté funkční období, které lze prodloužit, v současnosti tříleté funkční období, které lze prodloužit) budou mít delší funkční období, aby byla zajištěna potřebná kontinuita a stabilita.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Sdružení BEREC, jež má být zřízeno na základě stávajícího sdružení BEREC a Úřadu BEREC, je přidělena řada úkolů, které mají zajistit jednotné uplatňování předpisového rámce, tudíž přispět k rozvoji trhu elektronických komunikací v celé Unii, podpoře přístupu k datovému připojení s velmi vysokou kapacitou a jeho využívání ze strany všech občanů a podniků v Unii, hospodářské soutěže při poskytování sítí a služeb elektronických komunikací a zájmů občanů Unie.

Celkové finanční zdroje potřebné k tomu, aby mohlo sdružení BEREC plnit své poslání na základě navrhovaného nového mandátu a struktury, v období 2019–2020 činí 14,135 milionu EUR 14 . Kromě příspěvku Unie může sdružení BEREC vybírat poplatky za publikace a jiné poskytované služby, příspěvky od třetích zemí nebo regulačních orgánů třetích zemí v oblasti elektronických komunikací, které se podílejí na práci sdružení BEREC, a dobrovolné příspěvky od členských států a vnitrostátních regulačních orgánů 15 .

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

V souladu se společným přístupem stávající návrh předpokládá, že Komise musí provést hodnocení do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let, aby v souladu s pokyny Komise posoudila výsledky sdružení BEREC ve vztahu k jeho cílům, mandátu, úkolům a sídlu. Hodnocení by se mělo zabývat zejména případnou potřebou změnit mandát sdružení BEREC a finančními důsledky takových změn. Pokud Komise dospěje k názoru, že zachování BEREC již není s ohledem na cíle, pověření a úkoly, které mu byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno. Komise musí podat Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních plynoucích z tohoto hodnocení. Zjištění hodnocení musí být zveřejněna.

Sdružení BEREC by mělo vydávat rovněž výroční zprávy o činnosti, které hodnotí výsledky jeho činností v průběhu roku. Výroční zprávy o činnosti musí být předloženy Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a musí být zveřejněny.

Komise bude mimoto i nadále zajišťovat sledování uplatňování předpisového rámce, a to na základě níže uvedených dokumentů.

Zpráva o digitálním pokroku v Evropě

Zpráva o digitálním pokroku v Evropě, která se vztahuje na 28 členských států, poskytuje komplexní údaje a analýzu vývoje trhu, regulace a chování spotřebitelů v digitální ekonomice. Spojuje zprávy a veškeré důkazy zveřejněné pro digitální srovnávací přehled 17 se zprávou o uplatňování telekomunikačního rámce a připojuje zprávy týkající se jednotlivých zemí. Vychází z těchto dokladů:

–Digitální srovnávací přehled. Ten měří pokrok evropského digitálního hospodářství. Vychází z údajů, které poskytly vnitrostátní regulační orgány, Eurostat a další příslušné zdroje, a obsahuje údaje týkající se celkové situace s ohledem na všechny aspekty indexu digitální ekonomiky a společnosti v členských státech EU 18 . Ukazatele obsažené ve zprávě umožňují porovnávat pokrok v jednotlivých evropských zemích i v průběhu času.

–Telekomunikační zprávy o evropské regulaci a trzích elektronických komunikací. Tyto zprávy poskytují komplexní údaje a analýzu vývoje trhu, regulace a chování spotřebitelů v odvětví.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

1. Zřízení, oblast působnosti a cíle:

Kapitola I „Cíle a úkoly“

Článek 1 zřizuje sdružení BEREC a stanoví oblast působnosti nařízení, definice a cíle sdružení BEREC, jež by mělo usilovat o dosažení stejných cílů jako vnitrostátní regulační orgány.

Článek 2 vyjmenovává úkoly sdružení BEREC. Mimoto doplňuje, že sdružení BEREC může v případě potřeby spolupracovat s institucemi, agenturami, úřady a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a/nebo s mezinárodními organizacemi a případně by mělo konzultovat se zúčastněnými stranami.

Kapitola II „Správní a řídicí struktura“

Článek 3 se týká správní a řídicí struktury sdružení BEREC, jež zahrnuje správní radu, výkonného ředitele, pracovní skupiny a odvolací senát.

Články 4–5 stanoví, že se správní rada skládá z vedoucího nebo člena kolektivního orgánu každého vnitrostátního regulačního orgánu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni z nich mají hlasovací práva. Stanoví rovněž její funkce. Správní rada by měla zejména přenést pravomoci příslušného orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele. Výkonný ředitel by měl být oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby a stanovit podmínky, za nichž lze toto přenesení pravomocí pozastavit.

Článek 6 stanoví, že správní rada zvolí dvoutřetinovou většinou z řad svých členů předsedu a místopředsedu, a to na čtyřleté funkční období, které lze jednou prodloužit.

Články 7–8 stanoví minimální počet řádných zasedání správní rady ročně (dvě) a pravidla hlasování (standardně většinou hlasů).

Článek 9 stanoví povinnosti výkonného ředitele, který by měl agenturu řídit a být jejím právním zástupcem. Výkonný ředitel se zodpovídá správní radě a podává zprávy o plnění svých povinností Evropskému parlamentu a může být vyzván, aby podal zprávu Radě.

Článek 10 stanoví, že správní rada může v případě potřeby zřizovat pracovní skupiny, které koordinuje a řídí zaměstnanec sdružení BEREC. Za účelem zřízení určitých pracovních skupin by měly být předem vyhotoveny seznamy způsobilých odborníků.

Články 11–14 zřizují odvolací senát a stanoví jeho složení a jmenování jeho členů, kteří by měli být nezávislí a neměli by v rámci sdružení BEREC vykonávat jiné funkce. Proti závaznému rozhodnutí, které vydalo sdružení BEREC, může podat odvolání jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně vnitrostátních regulačních orgánů. Tato odvolání by neměla mít odkladný účinek, odvolací senát však může uplatňování rozhodnutí pozastavit.

Kapitola III „Roční a víceleté programování“

Článek 15 stanoví postup přijímání ročního a víceletého programového dokumentu. Tento dokument by měl obsahovat strategii pro vztahy s institucemi, agenturami, úřady a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a/nebo s mezinárodními organizacemi.

Články 16–17 se týkají sestavování rozpočtu sdružení BEREC a jeho skladby z hlediska příjmů a výdajů.

Články 18–20 uvádějí, že výkonný ředitel odpovídá za plnění rozpočtu sdružení BEREC a stanoví postup předkládání účetních závěrek a udělení absolutoria. Správní rada by měla schválit finanční předpisy platné pro sdružení BEREC.

Kapitola IV „Zaměstnanci“

Článek 21 uvádí, že se na zaměstnance sdružení BEREC vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá k jejich provedení.

Článek 22 stanoví postup, kterým správní rada jmenuje výkonného ředitele ze seznamu uchazečů navržených Komisí, a to na pětileté funkční období, které lze prodloužit, jakož i postup prodloužení jeho funkčního období nebo jeho odvolání z funkce.

Článek 23 uvádí, že sdružení BEREC může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou ve sdružení BEREC zaměstnáni a na něž se nevztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců.

Kapitola V „Obecná ustanovení“

Články 24–25 stanoví, že by sdružení BEREC mělo mít právní subjektivitu a být institucí Unie. Na sdružení BEREC a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 26 uvádí, že v případě potřeby může sdružení BEREC spolupracovat s institucemi, agenturami, úřady a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a/nebo s mezinárodními organizacemi. Tato spolupráce by měla být založena na pracovních ujednáních, jež by měla být předem schválená Komisí. V souladu se společným přístupem by Komise a agentura měla uzavřít příslušné pracovní ujednání s cílem zajistit, aby sdružení BEREC působilo v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce. Tento článek taktéž stanoví, že se činnosti sdružení BEREC mohou účastnit regulační orgány třetích zemí, které jsou příslušné v oblasti elektronických komunikací a které uzavřely s Unií dohody za tímto účelem.

Článek 27 uvádí, že se na dokumenty, které má sdružení BEREC k dispozici, vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001 a že zpracovávání osobních údajů sdružením BEREC bude podléhat nařízení (ES) č. 45/2001. Rovněž se v něm uvádí, že sdružení BEREC může ve své oblasti působnosti vykonávat komunikační činnosti z vlastního podnětu.

Článek 28 odkazuje na pravidla týkající se důvěrnosti údajů, která musí sdružení BEREC dodržovat.

Článek 29 odkazuje na bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných a citlivých informací nepodléhajících utajení, která sdružení BEREC přijme.

Článek 30 stanoví, že Komise a vnitrostátní regulační orgány poskytují sdružení BEREC informace (a naopak). Rovněž je v něm stanoveno, že si sdružení BEREC může v krajním případě vyžádat potřebné informace od jiných orgánů a podniků.

Článek 31 stanoví, že členové správní rady, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci a ostatní pracovníci, kteří nejsou ve sdružení BEREC zaměstnáni, učiní prohlášení o závazcích a o existenci či neexistenci přímých nebo nepřímých zájmů, které by mohly ovlivňovat jejich nezávislost, a že osoby a odborníci účastnící se pracovních skupin musí oznámit jakýkoli zájem, který by mohl ovlivňovat jejich nezávislost ve vztahu k jednotlivým bodům na pořadu jednání.

Článek 32 stanoví, že sdružení BEREC přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a přijme příslušná ustanovení vztahující se na všechny zaměstnance sdružení BEREC.

Článek 33 obsahuje ustanovení o smluvní odpovědnosti sdružení BEREC.

Článek 34 stanoví, že činnost sdružení BEREC podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy.

Článek 35 stanoví, že se na sdružení BEREC vztahuje nařízení č. 1/58 a že překladatelské služby potřebné pro fungování sdružení BEREC poskytuje Překladatelské středisko pro instituce EU.

Článek 36 odkazuje na postup stanovení jednacího řádu odvolacího senátu, s ohledem na nějž jsou Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

Kapitola VI „Přechodná a závěrečná ustanovení“

Článek 37 stanoví, že mezi sdružením BEREC a členským státem, ve kterém se nachází, musí být uzavřena dohoda o sídle. Hostitelský členský stát poskytne pro zajištění hladkého a efektivního fungování sdružení BEREC potřebné podmínky, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 38 stanoví, že Komise musí provést hodnocení do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté co pět let, aby v souladu s pokyny Komise posoudila výsledky sdružení BEREC ve vztahu k jeho cílům, mandátu, úkolům a sídlu. Komise musí podat Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních plynoucích z hodnocení a tyto zprávy musí být zveřejněny.

Článek 39 stanoví, že sdružení BEREC je nástupcem Úřadu zřízeného podle nařízení (ES) č. 1211/2009, pokud jde o veškeré vlastnictví, dohody, právní závazky, pracovní smlouvy, finanční závazky a odpovědnost. Tento článek obsahuje rovněž přechodná ustanovení, pokud jde o jednání správního ředitele jakožto prozatímního výkonného ředitele, smlouvu se správním ředitelem, složení správní rady a postup udělení absolutoria.

Článek 40 uvádí, že se nařízení (ES) č. 1211/2009 zrušuje a že odkazy na uvedené nařízení a na Úřad BEREC je nutno vykládat jako odkazy na toto nařízení a sdružení BEREC.

2016/0286 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 19 ,

po konzultaci s Výborem regionů 20 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady [...] (dále jen „směrnice“) 21 , která stanoví řadu úkolů Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „sdružení BEREC“), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES 22 usilují o vytvoření vnitřního trhu elektronických komunikací v Unii a současně prostřednictvím posílené hospodářské soutěže zajišťují vysokou úroveň investic, inovací a ochrany spotřebitele.

(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 531/2012 23 doplňuje a podporuje pravidla stanovená předpisovým rámcem pro elektronické komunikace s ohledem na roaming na území Unie a stanoví určité úkoly sdružení BEREC.

(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 24 stanoví společná pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu a zajištění souvisejících práv koncových uživatelů a zřizuje nový mechanismus tvorby maloobchodních cen za regulované roamingové služby na území Unie. Toto nařízení stanoví dodatečné úkoly sdružení BEREC, zejména vydávání pokynů pro plnění povinností vnitrostátních regulačních orgánů ve vztahu k přístupu k otevřenému internetu, jakož i podávání zpráv a konzultace k návrhům prováděcích aktů, které má Komise přijmout v souvislosti s roamingem na území Unie.

(4)Sdružení BEREC a Úřad („Úřad BEREC“) byly zřízeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 25 . Sdružení BEREC nahradilo skupinu evropských regulačních orgánů („ERG“) 26 a mělo přispívat k rozvoji a lepšímu fungování vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací tím, že zajišťuje jednotné uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace. Úřad BEREC byl zřízen jako subjekt Společenství s právní subjektivitou za účelem plnění úkolů stanovených v nařízení (ES) č. 1211/2009, zejména poskytování odborné a administrativní podpory sdružení BEREC.

(5)Ve svém sdělení ze dne 6. května 2015 nazvaném „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ 27 Komise předpokládala, že v roce 2016 předloží návrhy na ambiciózní přepracování předpisového rámce pro elektronické komunikace, které se zaměří mimo jiné na účinnější regulační institucionální rámec s cílem přizpůsobit telekomunikační předpisy danému účelu, a to v rámci vytváření vhodných podmínek pro jednotný digitální trh. K těmto podmínkám patří zavádění propojovacích sítí s velmi vysokou kapacitou, koordinovanější správa rádiového spektra pro bezdrátové sítě a vytváření rovných příležitostí pro moderní digitální sítě a inovační služby. Ve sdělení bylo uvedeno, že změna tržního a technologického prostředí vyžaduje posílení institucionálního rámce, a to posílením úlohy sdružení BEREC.

(6)Ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 s názvem „Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu“ Evropský parlament Komisi vyzval, aby v zájmu dalšího sjednocování digitálního trhu zajistila účinnější institucionální rámec. To lze učinit tím, že se posílí úloha, kapacita a rozhodovací pravomoci sdružení BEREC s cílem dosáhnout uceleného uplatňování předpisového rámce v oblasti elektronických komunikací, umožnit účinný dohled sdružení BEREC nad rozvojem jednotného digitálního trhu a pomoci mu řešit přeshraniční spory. Evropský parlament v této souvislosti rovněž zdůrazňuje, že je nutné zlepšit finanční a lidské zdroje a dále rozšířit správní strukturu sdružení BEREC.

(7)Sdružení BEREC a Úřad BEREC přispívají kladně k jednotnému uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace. Přesto však mezi členskými státy dosud existují značné rozdíly, co se týká regulační praxe. Struktura správy sdružení BEREC a Úřadu BEREC je mimoto těžkopádná a vede k zbytečné administrativní zátěži. K zajištění zvýšení efektivnosti a synergií, jakož i dalšího přispění k rozvoji vnitřního trhu elektronických komunikací v Unii, jakož i na podporu přístupu k datovému připojení s velmi vysokou kapacitou a jeho využívání, hospodářské soutěže při poskytování sítí a služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení a zájmů občanů Unie usiluje toto nařízení o posílení úlohy sdružení BEREC a zdokonalení jeho struktury správy zřízením sdružení BEREC jako decentralizované agentury Unie. To odpovídá rovněž potřebě zohlednit významně posílenou úlohu, kterou sdružení BEREC hraje podle nařízení (ES) č. 531/2012, jež stanoví úkoly sdružení BEREC ve vztahu k roamingu na území Unie, nařízení (EU) 2015/2120, jež stanoví úkoly BEREC ve vztahu k přístupu k otevřenému internetu a roamingu na území Unie, a směrnice, která stanoví značný počet nových úkolů sdružení BEREC, jako je vydávání rozhodnutí a pokynů týkajících se řady témat, podávání zpráv o technických záležitostech, vedení rejstříků a vydávání stanovisek k postupům na vnitřním trhu s ohledem na návrhy vnitrostátních opatření týkajících se regulace trhu, jakož i přidělování uživatelských práv k rádiovému spektru.

(8)Potřeba jednotného uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace ve všech členských státech je zásadní pro úspěšný rozvoj vnitřního trhu elektronických komunikací v celé Unii a na podporu přístupu k datovému připojení s velmi vysokou kapacitou a jeho využívání, hospodářské soutěže při poskytování sítí a služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení a zájmů občanů Unie. Vzhledem k změnám tržního a technologického prostředí, což často zahrnuje větší přeshraniční rozměr, a dosavadním zkušenostem při zajišťování jednotného uplatňování v oblasti elektronických komunikací je nezbytné navázat na práci sdružení BEREC a Úřadu BEREC a přeměnit je na plnohodnotnou agenturu.

(9)Agentura by měla být řízena a provozována podle zásad společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 (dále jen „společný přístup“) 28 . Vzhledem k zavedenému obrazu sdružení BEREC a nákladům, které by znamenala změna jeho názvu, by si nová agentura měla ponechat název BEREC.

(10)Sdružení BEREC jakožto technický subjekt s odbornými znalostmi v oblasti elektronických komunikací, který je složen ze zástupců vnitrostátních regulačních orgánů a Komise, má nejlepší předpoklady k tomu, aby mu byly svěřeny úkoly, jako je například rozhodování o určitých záležitostech s přeshraničním rozměrem, přispění k účinným postupům na vnitřním trhu s ohledem na návrhy vnitrostátních opatření (co se týká regulace trhu i přidělování uživatelských práv k rádiovému spektru), poskytování potřebných pokynů vnitrostátním regulačním orgánům s cílem zajistit společná kritéria a jednotný regulační přístup a vedení určitých rejstříků na úrovni Unie. Tímto nejsou dotčeny úkoly vnitrostátních regulačních orgánů, které mají nejblíže k trhům elektronických komunikací a místním podmínkám. K plnění svých úkolů bude agentura potřebovat přiměřené finanční a lidské zdroje, jakož i nadále shromažďovat odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů.

(11)Sdružení BEREC by mělo mít možnost spolupracovat s jinými institucemi, agenturami, úřady a poradními skupinami Unie (aniž by byla dotčena jejich úloha), zejména se Skupinou pro politiku rádiového spektra 29 , Evropskou radou pro ochranu údajů 30 , skupinou evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby 31 a Agenturou Evropské unie pro bezpečností sítí a informací 32 , jakož i se stávajícími výbory (např. Komunikačním výborem a Výborem pro rádiové spektrum). Sdružení BEREC by mělo mít možnost spolupracovat rovněž s příslušnými orgány třetích zemí, zejména regulačními orgány, které jsou příslušné v oblasti elektronických komunikací, a/nebo skupinami těchto orgánů, jakož i s mezinárodními organizacemi, je-li to při plnění jeho úkolů nezbytné.

(12)V porovnání se situací v minulosti, kdy souběžně fungovaly rada regulačních orgánů i řídící výbor, by existence jedné rady, která určuje obecné zaměření činností sdružení BEREC a rozhoduje o regulačních a provozních, jakož i o administrativních a rozpočtových záležitostech, měla pomoci zvýšit efektivnost, soudržnost a výkonnost agentury. Za tímto účelem by měla správní rada plnit příslušné funkce a měla by se kromě dvou zástupců Komise skládat z vedoucího či jiného člena kolektivního orgánu každého vnitrostátního regulačního orgánu, kteří jsou chráněni požadavky týkajícími se propuštění.

(13)V minulosti vykonával pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování místopředseda řídícího výboru Úřadu BEREC. Správní rada nové agentury by měla přenést příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele, který by byl oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby. To by přispělo k účinnému řízení zaměstnanců sdružení BEREC a k zajištění toho, aby se řídící výbor, jakož i předseda a místopředseda mohli soustředit na své funkce.

(14)V minulosti bylo funkční období předsedy a místopředsedů rady regulačních orgánů jednoleté. Vzhledem k dodatečným úkolům, které byly sdružení BEREC přiděleny, a nutnosti zajistit roční a víceleté programování činností je nezbytné zajistit, aby předseda a místopředseda měli stálý a dlouhodobý mandát.

(15)Řádná zasedání správní rady by se měla konat alespoň dvakrát ročně. Vzhledem k minulým zkušenostem a posílené úloze sdružení BEREC mohou být případně zapotřebí dodatečná zasedání správní rady.

(16)Zásadní význam pro náležité fungování nové agentury a plnění úkolů, které jí byly přiděleny, má úloha výkonného ředitele, který bude právním zástupcem sdružení BEREC. Správní rada by jej měla jmenovat ze seznamu vypracovaného Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení, aby bylo zaručeno důsledné posouzení uchazečů a vysoká míra nezávislosti. V minulosti bylo funkční období správního ředitele Úřadu BEREC tříleté. Je nutné, aby výkonný ředitel měl dostatečně dlouhý mandát v zájmu zajištění stability a provádění dlouhodobé strategie agentury.

(17)Zkušenosti ukazují, že většina úkolů sdružení BEREC je lépe vykonávána prostřednictvím pracovních skupin, správní rada by proto měla být pověřena zřizováním pracovních skupin a jmenováním jejich členů. K zajištění vyváženého přístupu by pracovní skupiny měli koordinovat a řídit zaměstnanci sdružení BEREC. Předem by měly být vypracovány seznamy způsobilých odborníků, aby bylo zajištěno rychlé zřízení určitých pracovních skupin, zejména pracovních skupin v souvislosti s postupy na vnitřním trhu s ohledem na návrhy vnitrostátních opatření týkajících se regulace trhu a přidělování uživatelských práv k rádiovému spektru, a to vzhledem k lhůtám stanoveným pro tyto postupy.

(18)Jelikož je sdružení BEREC příslušné k přijímání rozhodnutí se závazným účinkem, je nezbytné, aby fyzické nebo právnické osoby, na něž se rozhodnutí sdružení BEREC vztahuje nebo kterých se týká, měly právo podat odvolání odvolacímu senátu, který je součástí agentury, je však nezávislý na její správní a regulační struktuře. Jelikož rozhodnutí vydaná odvolacím senátem mají mít právní účinky vůči třetím osobám, je možno podat Tribunálu žalobu na přezkoumání jejich zákonnosti. V zájmu zajištění jednotných podmínek, pokud jde o jednací řád odvolacího senátu, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 33 .

(19)Na sdružení BEREC by se mělo vztahovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 34 .

(20)Aby byla zaručena autonomie sdružení BEREC, mělo by mít sdružení vlastní rozpočet, přičemž největší část rozpočtu tvoří v zásadě příspěvek Unie. Financování sdružení BEREC by mělo být schváleno rozpočtovým orgánem, jak je stanoveno v bodě 31 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 35 .

(21)Sdružení BEREC by mělo být nezávislé, co se týká provozních a technických záležitostí, a mělo disponovat právní, správní a finanční autonomií. Za tímto účelem je nutné a vhodné, aby bylo sdružení BEREC institucí Unie s právní subjektivitou, která vykonává svěřené pravomoci.

(22)Jako decentralizovaná agentura Unie by sdružení BEREC mělo působit v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce. Nemělo by se mít za to, že reprezentuje postoj Unie vůči vnější veřejnosti nebo že zavazuje Unii k právním povinnostem.

(23)V zájmu dalšího rozšíření jednotného uplatňování ustanovení předpisového rámce pro elektronické komunikace v oblasti působnosti sdružení BEREC by možnost účastnit se činnosti nové agentury měly mít i regulační orgány třetích zemí, které jsou příslušné v oblasti elektronických komunikací a které uzavřely s Unií dohody za tímto účelem, zejména orgány států EHP/ESVO a kandidátských zemí.

(24)Sdružení BEREC by mělo mít možnost vykonávat ve své oblasti působnosti komunikační činnosti, jež by neměly narušovat plnění hlavních úkolů sdružení BEREC a měly by být prováděny v souladu s příslušnými plány pro sdělování a šíření informací, které přijala správní rada. Obsah a provádění komunikační strategie sdružení BEREC by měly být soudržné, relevantní a koordinované se strategiemi a činnostmi Komise a ostatních orgánů s cílem zohlednit širší obraz Unie.

(25)Za účelem účinného plnění svých úkolů by mělo být sdružení BEREC oprávněno vyžádat si od Komise, od vnitrostátních regulačních orgánů a v krajním případě od ostatních orgánů a podniků veškeré potřebné informace. Žádosti o informace by měly být přiměřené a neměly by adresáty neúnosně zatěžovat. Vnitrostátní regulační orgány, které mají k trhům elektronických komunikací nejblíže, by měly spolupracovat se sdružením BEREC a poskytovat mu včasné a přesné informace, aby bylo zajištěno, že sdružení BEREC je schopno plnit svůj mandát. Sdružení BEREC by mělo rovněž sdílet s Komisí a vnitrostátními regulačními orgány potřebné informace, a to na základě zásady loajální spolupráce.

(26)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž nutnosti zajistit jednotné uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace ve stanovené oblasti působnosti, zejména ve vztahu k přeshraničním aspektům a prostřednictvím účinných postupů na vnitřním trhu s ohledem na návrhy vnitrostátních opatření, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(27)Toto nařízení má pozměnit a rozšířit ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009. Jelikož změny, které mají být provedeny, jsou podstatné z hlediska povahy, měl by být uvedený akt v zájmu jasnosti nahrazen, a tudíž zrušen. Odkazy na zrušené nařízení by se měly považovat za odkazy na toto nařízení.

(28)Nástupcem Úřadu BEREC, který byl zřízen nařízením (ES) č. 1211/2009 jako subjekt Společenství s právní subjektivitou, je sdružení BEREC, pokud jde o veškeré vlastnictví, dohody, právní závazky, pracovní smlouvy, finanční závazky a odpovědnost. Sdružení BEREC by mělo převzít zaměstnance Úřadu BEREC, jejichž práva a povinnosti by neměly být dotčeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

kapitola i

cíle a úkoly

Článek 1

Zřízení a cíle

1. Zřizuje se Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „sdružení BEREC“).

2. Sdružení BEREC působí v oblasti působnosti směrnice [...], směrnice 2002/58/ES, nařízení (ES) č. 531/2012, nařízení (EU) 2015/2120 a rozhodnutí 243/2012/EU 36 (program politiky rádiového spektra).

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené ve zmíněných směrnicích, nařízeních a rozhodnutí.

3. Sdružení BEREC sleduje tytéž cíle jako vnitrostátní regulační orgány, na něž se odkazuje v článku 3 směrnice. Sdružení BEREC zejména zajišťuje jednotné uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace v oblasti působnosti uvedené v odstavci 2, a přispívá tak k rozvoji vnitřního trhu. Sdružení BEREC podporuje rovněž přístup k datovému připojení s velmi vysokou kapacitou a jeho využívání, hospodářské soutěže při poskytování sítí a služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení a zájmů občanů Unie.

Článek 2

Úkoly

1. Úkolem sdružení BEREC je:

a)napomáhat a radit Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům a spolupracovat s nimi, a to na žádost či z vlastního podnětu, pokud jde o jakékoli technické záležitosti spadající do jeho mandátu, a na žádost napomáhat a radit Evropskému parlamentu a Radě;

b)vydávat rozhodnutí týkající se:

–vymezení nadnárodních trhů v souladu s článkem 63 směrnice,

–šablony obsahu smlouvy v souladu s článkem 95 směrnice;

c)vypracovat ekonomický model s cílem napomoci Komisi při stanovování maximálních sazeb za ukončení volání v Unii v souladu s článkem 73 směrnice;

d)vydávat stanoviska uvedená ve směrnici a nařízení (EU) č. 531/2012, zejména:

–k řešení přeshraničních sporů v souladu s článkem 27 směrnice,

–k návrhům vnitrostátních opatření v souvislosti s postupy na vnitřním trhu za účelem regulace trhu v souladu s články 32, 33 a 66 směrnice,

–k návrhům vnitrostátních opatření v souvislosti s postupy na vnitřním trhu za účelem vzájemného hodnocení rádiového spektra v souladu s článkem 35 směrnice,

–k návrhům rozhodnutí a doporučení týkajících se harmonizace v souladu s článkem 38 směrnice;

e)vydávat pokyny uvedené ve směrnici, nařízení (EU) č. 531/2012 a nařízení (EU) 2015/2120:

–pro plnění povinností vnitrostátních regulačních orgánů, co se týká geografických průzkumů v souladu s článkem 22 směrnice,

–ke společným přístupům k určení koncového bodu sítě v různých topologiích sítí v souladu s článkem 59 směrnice,

–ke společným přístupům k uspokojování nadnárodní poptávky koncových uživatelů v souladu s článkem 64 směrnice,

–k minimálním kritériím pro referenční nabídku v souladu s článkem 67 směrnice,

–k technickým údajům o nákladovém modelu, který mají vnitrostátní regulační orgány uplatňovat při stanovení maximálních symetrických sazeb za ukončení volání v souladu s článkem 73 směrnice,

–ke společným kritériím pro posuzování schopnosti řídit číslovací zdroje a riziko vyčerpání číslovacích zdrojů v souladu s článkem 87 směrnice,

–k příslušným parametrům kvality služby a použitelným metodám měření v souladu s článkem 97 směrnice,

–k plnění povinností vnitrostátních regulačních orgánů, co se týká přístupu k otevřenému internetu, v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2015/2120,

–k velkoobchodnímu roamingovému přístupu v souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. 531/2012.

2. Sdružení BEREC plní rovněž tyto úkoly:

a)sleduje a koordinuje činnost vnitrostátních regulačních orgánů při uplatňování nařízení (EU) č. 531/2012, zejména co se týká poskytování regulovaných roamingových služeb za vnitrostátní ceny v zájmu koncových uživatelů;

b)podává zprávy o technických záležitostech spadajících do jeho oblasti působnosti, zejména:

–o uplatňování stanovisek a pokynů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. d) a e) v praxi,

–o úrovni interoperability mezi službami interpersonální komunikace, ohrožení účinného přístupu k službám tísňového volání nebo spojení od koncového bodu ke koncovému bodu mezi koncovými uživateli v souladu s článkem 59 směrnice,

–o vývoji maloobchodních a velkoobchodních cen za roamingové služby a o transparentnosti a srovnatelnosti tarifů v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 531/2012,

–o výsledcích výročních zpráv, které poskytnou vnitrostátní regulační orgány v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2015/2120, a to zveřejněním výroční souhrnné zprávy;

c)vydává vnitrostátním regulačním orgánům doporučení a osvědčené postupy ohledně veškerých technických záležitostí spadajících do jeho mandátu s cílem podporovat jednotné uplatňování;

d)vede rejstřík:

–podniků zajišťujících sítě nebo poskytujících služby elektronických komunikací v souladu s článkem 12 směrnice. Sdružení BEREC vydává rovněž standardizovaná prohlášení o oznámeních podniků v souladu s článkem 14 směrnice,

–čísel s právem na extrateritoriální používání v souladu s článkem 87 směrnice;

e)plní ostatní úkoly, kterými byl pověřen právními akty Unie, zejména směrnicí, nařízením (EU) č. 531/2012 a nařízením (EU) 2015/2120.

3. Aniž by bylo dotčeno dodržování příslušných právních předpisů Unie, plní vnitrostátní regulační orgány veškerá rozhodnutí a zohledňují co nejvíce veškerá stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy přijaté sdružením BEREC s cílem zajistit jednotné uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace v oblasti působnosti uvedené v čl. 1 odst. 2.

4. Je-li to nezbytné k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení a plnění jeho úkolů, může sdružení BEREC spolupracovat s příslušnými institucemi, agenturami, úřady a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a/nebo s mezinárodními organizacemi v souladu s článkem 26.

kapitola ii

organizace

Článek 3

Správní a řídicí struktura

1. Správní a řídicí struktura sdružení BEREC se skládá ze

–správní rady, která plní funkce stanovené v článku 5,

–výkonného ředitele, který plní povinnosti stanovené v článku 9,

–pracovních skupin

–a odvolacího senátu.

oddíl 1

správní rada

Článek 4

Složení správní rady

1. Správní rada je složena z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Každý vnitrostátní regulační orgán odpovídá za navržení příslušného zástupce, kterým je vedoucí nebo členové kolektivního orgánu vnitrostátního regulačního orgánu.

V členských státech, v nichž je podle směrnice zodpovědný více než jeden vnitrostátní regulační orgán, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci a je zajištěna potřebná koordinace mezi vnitrostátními regulačními orgány.

2. Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje řádného člena v jeho nepřítomnosti. Každý vnitrostátní regulační orgán odpovídá za navržení náhradníka, kterým může být vedoucí, členové kolektivního orgánu a zaměstnanci vnitrostátního regulačního orgánu.

3. Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí problematiky elektronických komunikací a s ohledem na své schopnosti v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Všechny strany zastoupené ve správní radě se snaží omezit obměnu svých zástupců, aby se zajistila kontinuita její práce. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

4. Funkční období řádných členů a jejich náhradníků je čtyřleté. Toto období lze prodloužit.

Článek 5

Funkce správní rady

1. Správní rada:

a)určuje obecné zaměření činností sdružení BEREC a přijímá každoročně jednotný programový dokument sdružení BEREC dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem, a to s přihlédnutím ke stanovisku Komise a v souladu s článkem 15;

b)schvaluje dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem roční rozpočet sdružení BEREC a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem sdružení BEREC podle kapitoly III;

c)schvaluje a posuzuje souhrnnou výroční zprávu o činnosti sdružení BEREC a zasílá zprávu i své hodnocení do 1. července každého roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejní;

d)přijímá finanční předpisy platné pro sdružení BEREC v souladu s článkem 20;

e)přijímá strategii proti podvodům, jež odpovídá riziku podvodů, přičemž se zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

f)přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

g)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů, jak je uvedeno v článku 31, rovněž s ohledem na členy odvolacího senátu;

h)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v článku 27;

i)přijímá svůj jednací řád;

j)v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům sdružení BEREC pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy 37 („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

k)přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu;

l)schvaluje uzavření pracovních ujednání s příslušnými institucemi, agenturami, úřady a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a/nebo s mezinárodními organizacemi v souladu s článkem 26;

m)jmenuje výkonného ředitele a podle okolností prodlužuje jeho funkční období nebo jej odvolává z funkce v souladu s článkem 22;

n)na základě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností naprosto nezávislý. Sdružení BEREC může účetním sdružení BEREC jmenovat účetního Komise;

o)jmenuje členy odvolacího senátu;

p)přijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních struktur sdružení BEREC a o jejich případných změnách, a to s ohledem na potřeby činnosti sdružení BEREC a na řádné rozpočtové řízení.

2. Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, nebo je případně přenést na jednoho ze svých členů nebo na zaměstnance, pokud tento zaměstnanec není zároveň výkonným ředitelem.

Článek 6

Předseda a místopředseda správní rady

1. Správní rada volí předsedu a místopředsedu z řad svých členů, kteří mají hlasovací právo a kteří zastupují členské státy. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady, kteří mají hlasovací právo.

2. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

3. Funkční období předsedy a místopředsedy je čtyřleté s výjimkou prvního funkčního období místopředsedy zvoleného po vstupu tohoto nařízení v platnost, které je dvouleté. Toto období lze jednou prodloužit.

Článek 7

Zasedání správní rady

1. Zasedání správní rady svolává předseda.

2. Výkonný ředitel sdružení BEREC se účastní jednání, avšak bez hlasovacího práva.

3. Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.

4. Správní rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.

5. Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.

6. Sekretariát pro správní radu zajišťuje sdružení BEREC.

Článek 8

Pravidla hlasování ve správní radě

1. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 22 odst. 8, přijímá správní rada rozhodnutí většinou členů, kteří mají hlasovací právo.

2. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3. Předseda se hlasování účastní.

4. Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

5. Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

oddíl 2

výkonný ředitel

Článek 9

Povinnosti výkonného ředitele

1. Sdružení BEREC řídí výkonný ředitel. Výkonný ředitel se zodpovídá správní radě.

2. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, instituce, osoby nebo subjektu.

3. Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění svých úkolů. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností předložil zprávu.

4. Výkonný ředitel je právním zástupcem sdružení BEREC.

5. Za plnění úkolů sdružení BEREC je odpovědný výkonný ředitel. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)každodenní správu sdružení BEREC;

b)provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

c)vypracování jednotného programového dokumentu a jeho předložení správní radě;

d)provádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění správní radě;

e)vypracování návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti sdružení BEREC a předložení zprávy k posouzení a přijetí správní radě;

f)vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;

g)ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem prováděním účinných kontrol a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních opatření, včetně peněžitých sankcí;

h)vypracování strategie sdružení BEREC pro boj proti podvodům a její předložení správní radě ke schválení;

i)přípravu návrhu finančních předpisů platných pro sdružení BEREC;

j)přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů sdružení BEREC a plnění jeho rozpočtu.

6. Výkonný ředitel dále odpovídá za rozhodování o tom, zda je pro účinné a účelné plnění úkolů sdružení BEREC nezbytné zřídit v jednom nebo více členských státech jeden či více místních úřadů. Rozhodnutí o zřízení místního úřadu vyžaduje předchozí souhlas Komise, správní rady a dotčeného členského státu (členských států). Uvedeným rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v daném místním úřadu prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí sdružení BEREC.

oddíl 3

pracovní skupiny

Článek 10

Fungování pracovních skupin

1. Je-li to odůvodněné, a zejména za účelem provádění pracovního programu sdružení BEREC, může správní rada zřídit potřebné pracovní skupiny.

2. Správní rada jmenuje členy pracovních skupin, kterých se mohou účastnit odborníci z vnitrostátních regulačních orgánů, Komise, zaměstnanci sdružení BEREC a vnitrostátní regulační orgány třetích zemí, které se účastní činnosti sdružení BEREC.

V případě pracovních skupin, které jsou zřízeny za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. d) třetí odrážce, jsou jejich členové jmenováni ze seznamů způsobilých odborníků poskytnutých vnitrostátními regulačními orgány, Komisí a výkonným ředitelem.

V případě pracovních skupin, které jsou zřízeny za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. d) druhé odrážce, jsou jejich členové jmenováni výhradně ze seznamů způsobilých odborníků poskytnutých vnitrostátními regulačními orgány a výkonným ředitelem.

Správní rada může v konkrétních případech jednotlivé odborníky uznané jako kompetentní v příslušné oblasti vyzvat k účasti v pracovních skupinách, je-li to nezbytné.

3. Pracovní skupiny koordinuje a řídí zaměstnanec sdružení BEREC, který je určen v souladu s jednacím řádem.

4. Správní rada přijme svůj jednací řád, který stanoví praktická opatření pro fungování pracovních skupin.

5. Sdružení BEREC poskytuje pracovním skupinám podporu.

oddíl 4

odvolací senát

Článek 11

Zřízení a složení odvolacího senátu

1. Sdružení BEREC zřídí jeden odvolací senát.

2. Odvolací senát sestává z předsedy a dvou dalších členů. Každý člen odvolacího senátu má náhradníka. Náhradník zastupuje řádného člena v jeho nepřítomnosti.

3. Správní rada jmenuje předsedu, ostatní členy a náhradníky ze seznamu způsobilých uchazečů, který vyhotovila Komise.

4. Odvolací senát může správní radu požádat, aby jmenovala dva další členy a jejich náhradníky ze seznamu uvedeného v odstavci 3, pokud se domnívá, že to vyžaduje povaha odvolání.

5. Na návrh sdružení BEREC stanoví Komise jednací řád odvolacího senátu po konzultaci se správní radou a v souladu s postupem podle čl. 36 odst. 2.

Článek 12

Členové odvolacího senátu

1. Funkční období řádných členů a náhradníků odvolacího senátu je čtyřleté. Jejich funkční období může správní rada na návrh Komise prodloužit o další čtyřleté období.

2. Členové odvolacího senátu jsou nezávislí a nesmějí v rámci sdružení BEREC vykonávat jiné funkce. Při přijímání svých rozhodnutí nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3. Členové odvolacího senátu nesmějí být během funkčního období odvoláni ze své funkce ani vyškrtnuti ze seznamu způsobilých uchazečů, nejsou-li pro odvolání závažné důvody, a správní rada tak rozhodne na návrh Komise.

Článek 13

Vyloučení a námitky

1. Členové odvolacího senátu se nesmějí účastnit žádného odvolacího řízení, mají-li na něm osobní zájem nebo jestliže se ho zúčastnili jako zástupci jednoho z účastníků tohoto řízení nebo jestliže se podíleli na přijetí rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

2. Domnívá-li se člen odvolacího senátu z jednoho z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu, že by se neměl určitého odvolacího řízení zúčastnit, uvědomí o tom odvolací senát.

3. Kterýkoli účastník odvolacího řízení může vznést námitku proti členu odvolacího senátu z jednoho z důvodů uvedených v odstavci 1, nebo je-li tento člen podezřelý z předpojatosti. Námitka není přípustná, jestliže účastník odvolacího řízení učinil procesní úkon, i když mu byl znám důvod pro námitku. Námitka nesmí být založena na státní příslušnosti členů.

4. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 odvolací senát rozhodne o přijatých opatřeních bez účasti daného člena. Pro účely přijetí tohoto rozhodnutí je v odvolacím senátu dotyčný člen nahrazen svým náhradníkem.

Článek 14

Rozhodnutí, proti kterým lze podat odvolání

1. Odvolacímu senátu lze podat odvolání proti rozhodnutím, která sdružení BEREC přijalo podle čl. 2 odst. 1 písm. b).

Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně vnitrostátních regulačních orgánů, může podat odvolání proti rozhodnutí uvedenému v tomto odstavci, které jí je určeno, nebo proti rozhodnutí, které je sice určeno jiné osobě, přímo a výlučně se jí však týká.

2. Odvolání podané na základě odstavce 1 nemá odkladný účinek. Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo podáno odvolání.

kapitola iii

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

oddíl 1

JEDNOTNÝ PROGRAMOVÝ DOKUMENT

Článek 15

Roční a víceleté programování

1. Každý rok vypracuje výkonný ředitel návrh programového dokumentu, který obsahuje roční a víceleté programování (dále jen „jednotný programový dokument“) v souladu s článkem 32 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, přičemž zohlední pokyny stanovené Komisí 38 .

Správní rada do 31. ledna přijme návrh jednotného programového dokumentu a předloží jej Komisi za účelem vydání stanoviska. Návrh jednotného programového dokumentu je předložen rovněž Evropskému parlamentu a Radě.

Správní rada následně jednotný programový dokument schválí, přičemž zohlední stanovisko Komise. Tento dokument, jakož i případnou následnou aktualizovanou verzi tohoto dokumentu předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Za konečný se jednotný programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2. Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, a objem finančních a lidských zdrojů, který je na jednotlivé činnosti přidělen podle zásad sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Je v něm jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny.

3. Správní rada změní schválený roční pracovní program, pokud je sdružení BEREC pověřeno novým úkolem.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

4. Víceletý pracovní program stanoví celkové strategické plánování včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek hodnocení uvedeného v článku 38.

5. Roční a/nebo víceleté programování zahrnuje strategii pro vztahy s příslušnými institucemi, agenturami, úřady a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a/nebo s mezinárodními organizacemi, jak je uvedeno v článku 26, opatření související s touto strategií a upřesnění souvisejících zdrojů.

Článek 16

Sestavování rozpočtu

1. Výkonný ředitel vypracuje každoročně předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů sdružení BEREC pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej správní radě.

2. Správní rada na základě tohoto předběžného návrhu schválí návrh odhadu příjmů a výdajů sdružení BEREC pro následující rozpočtový rok.

3. Návrh odhadu příjmů a výdajů sdružení BEREC zašle výkonný ředitel Komisi do 31. ledna každého roku. Informace obsažené v návrhu odhadu příjmů a výdajů sdružení BEREC a v návrhu jednotného programového dokumentu uvedeného v čl. 15 odst. 1 jsou konzistentní.

4. Komise zašle návrh odhadu rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

5. Komise na základě návrhu odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy.

6. Rozpočtový orgán schválí prostředky na příspěvek pro sdružení BEREC.

7. Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst sdružení BEREC.

8. Rozpočet sdružení BEREC přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

9. Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet sdružení BEREC, se vztahují ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.

oddíl 2

PLNĚNÍ, PŘEDKLÁDÁNÍ A KONTROLA ROZPOČTU

Článek 17

Skladba rozpočtu

1. Odhady všech příjmů a výdajů sdružení BEREC se vyhotovují pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku a zanesou se do rozpočtu sdružení BEREC.

2. Sdružení BEREC má vyrovnaný rozpočet co do příjmů a výdajů.

3. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy sdružení BEREC zahrnují:

a)příspěvek Unie;

b)případné dobrovolné finanční příspěvky členských států nebo vnitrostátních regulačních orgánů;

c)poplatky za publikace a jiné služby poskytované sdružením BEREC;

d)jakékoli příspěvky třetích zemí nebo regulačních orgánů třetích zemí, které jsou příslušné v oblasti elektronických komunikací a které se účastní činnosti sdružení BEREC, jak je stanoveno v článku 26.

4. Výdaje sdružení BEREC zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

Článek 18

Plnění rozpočtu

1. Za plnění rozpočtu sdružení BEREC odpovídá výkonný ředitel.

2. Výkonný ředitel každoročně zasílá rozpočtovému orgánu veškeré důležité informace o zjištěních, která vyplynula z hodnotících postupů.

Článek 19

Předkládání účetní závěrky a udělení absolutoria

1. Účetní sdružení BEREC předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.

2. Sdružení BEREC předá do 31. března následujícího finančního roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

3. Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce sdružení BEREC vypracuje účetní sdružení BEREC na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku sdružení BEREC. Výkonný ředitel předloží konečnou účetní závěrku k vyjádření správní radě.

4. Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce sdružení BEREC stanovisko.

5. Do 1. července následujícího rozpočtového roku předloží výkonný ředitel konečnou účetní závěrku se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6. Sdružení BEREC zveřejní konečnou účetní závěrku do 15. listopadu následujícího roku v Úředním věstníku Evropské unie.

7. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď také správní radě.

8. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok v souladu s čl. 165 odst. 3 finančního nařízení 39 .

9. Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 20

Finanční předpisy

Finanční předpisy platné pro sdružení BEREC přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti sdružení BEREC a s předchozím souhlasem Komise.

kapitola iv

zaměstnanci

Článek 21

Obecné ustanovení

Na zaměstnance sdružení BEREC se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Článek 22

Jmenování výkonného ředitele

1. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec sdružení BEREC podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2. Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu uchazečů navržených Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení.

Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem je sdružení BEREC zastoupeno předsedou správní rady.

Před jmenováním může být uchazeč zvolený správní radou vyzván, aby před příslušným výborem Evropského parlamentu učinil prohlášení a zodpověděl otázky jeho členů.

3. Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které přihlédne k hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucím úkolům a výzvám sdružení BEREC.

4. Správní rada může na návrh Komise, v němž je zohledněno posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

5. Správní rada uvědomí o případném záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele Evropský parlament. Výkonný ředitel může být vyzván, aby během jednoho měsíce před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušným výborem Parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

6. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

7. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

8. Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

Článek 23

Vyslaní národní odborníci a další pracovníci

1. Sdružení BEREC může využívat také vyslaných národních odborníků nebo jiných pracovníků, kteří ve sdružení BEREC nejsou zaměstnáni. Na tyto pracovníky se nevztahuje služební řád ani pracovní řád ostatních zaměstnanců.

2. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do sdružení BEREC.

kapitola v

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Právní postavení

1. Sdružení BEREC je institucí Unie. Má právní subjektivitu.

2. Ve všech členských státech má sdružení BEREC nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jejich právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3. Sdružení BEREC zastupuje jeho výkonný ředitel.

4. Sdružení BEREC nese výlučnou odpovědnost za výkon úkolů a pravomocí, které mu byly přiděleny.

Článek 25

Výsady a imunity

Na sdružení BEREC a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 26

Spolupráce s institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1. V rozsahu nezbytném k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení a plnění jeho úkolů, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států a orgánů Unie, může sdružení BEREC spolupracovat s institucemi, agenturami, úřady a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a/nebo s mezinárodními organizacemi.

Za tímto účelem může sdružení BEREC s výhradou předchozího schválení Komisí uzavírat pracovní ujednání. Z těchto ujednání nevyplývají pro Unii ani její členské státy žádné právní závazky.

2. Činnosti sdružení BEREC se mohou účastnit regulační orgány třetích zemí, které jsou příslušné v oblasti elektronických komunikací a které uzavřely s Unií dohody za tímto účelem.

V souladu s příslušnými ustanoveními těchto dohod se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob, jakým se budou tyto regulační orgány dotčených třetích zemí podílet na práci sdružení BEREC, včetně ustanovení o jejich účasti na iniciativách sdružení BEREC, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, tato ujednání musí být v každém případě v souladu se služebním řádem.

3. V rámci jednotného programového dokumentu přijme správní rada strategii pro vztahy s příslušnými institucemi, agenturami, úřady a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a/nebo s mezinárodními organizacemi, pokud jde o záležitosti, které spadají do oblasti působnosti sdružení BEREC. Komise a agentura uzavírají příslušné pracovní ujednání s cílem zajistit, aby sdružení BEREC působilo v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce.

Článek 27

Transparentnost a předávání informací

1. Na dokumenty, které má sdružení BEREC k dispozici, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 40 . Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.

2. Na zpracovávání osobních údajů sdružením BEREC se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 41 . Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání stanoví správní rada opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 sdružením BEREC, včetně opatření týkajících se jmenování inspektora ochrany údajů sdružení BEREC. Zmíněná opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

3. Sdružení BEREC může z vlastního podnětu vykonávat komunikační činnost ve své oblasti působnosti. Přidělení zdrojů na komunikační činnosti nesmí poškozovat účinné plnění úkolů uvedených v čl. 2 odst. 1 a 2 tohoto nařízení. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro sdělování a šíření informací přijatými správní radou.

Článek 28

Důvěrnost údajů

1. Aniž je dotčen čl. 27 odst. 1, nesděluje sdružení BEREC třetím osobám informace, které zpracovává, které obdrželo a pro které bylo odůvodněně vyžádáno zcela či částečně důvěrné zacházení.

2. Členové správní rady, výkonný ředitel, členové odvolacího senátu, vyslaní národní odborníci, ostatní pracovníci, kteří nejsou ve sdružení BEREC zaměstnáni, a odborníci účastnící se pracovních skupin dodržují požadavky na důvěrnost údajů podle článku 339 Smlouvy, a to i po skončení svých funkcí.

3. Správní rada stanoví praktická opatření pro uplatňování pravidel týkajících se důvěrnosti údajů, která jsou uvedena v odstavcích 1 a 2.

Článek 29

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení

Sdružení BEREC schválí své bezpečnostní předpisy rovnocenné bezpečnostním předpisům Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, mimo jiné předpisy o předávání, zpracovávání a uchovávání těchto informací, které jsou vymezeny v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 42 a (EU, Euratom) 2015/444 43 . Alternativně může sdružení BEREC rozhodnout o přiměřeném uplatňování pravidel Komise.

Článek 30

Výměna informací

1. Na základě řádně odůvodněné žádosti sdružení BEREC poskytnou Komise a vnitrostátní regulační orgány sdružení BEREC včas a přesně veškeré informace, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, mají-li zákonný přístup k příslušným informacím a je-li žádost o informace vzhledem k povaze dotyčného úkolu nezbytná.

Sdružení BEREC může vnitrostátní regulační orgány požádat také o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

2. Na základě řádně odůvodněné žádosti Komise nebo vnitrostátního regulačního orgánu poskytne sdružení BEREC včas a přesně veškeré informace, které Komise nebo vnitrostátní regulační orgán potřebuje k plnění svých úkolů, a to na základě zásady loajální spolupráce.

3. Před vyžádáním si informací v souladu s tímto článkem a s cílem zabránit zdvojování povinností týkajících se podávání zpráv vezme sdružení BEREC v úvahu veškeré existující relevantní informace, které jsou veřejně dostupné.

4. Nejsou-li informace dostupné nebo nejsou-li vnitrostátními regulačními orgány zpřístupněny včas nebo v případech, kdy by přímá žádost ze strany sdružení BEREC byla efektivnější a méně zatěžující, může sdružení BEREC zaslat řádně odůvodněnou žádost jiným orgánům či přímo příslušným podnikům poskytujícím sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení.

Sdružení BEREC informuje příslušné vnitrostátní regulační orgány o žádostech v souladu s tímto odstavcem.

Na žádost sdružení BEREC jsou vnitrostátní regulační orgány sdružení BEREC nápomocny při získávání informací.

Článek 31

Prohlášení o zájmech

1. Členové správní rady, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci a ostatní pracovníci, kteří nejsou ve sdružení BEREC zaměstnáni, učiní prohlášení o závazcích a o existenci či neexistenci přímých nebo nepřímých zájmů, které by mohly ovlivňovat jejich nezávislost.

Prohlášení musí být správná a úplná, musí být podána písemnou formou a aktualizována, kdykoli je to nezbytné. Prohlášení o zájmech, která učinili členové správní rady a výkonný ředitel, se zveřejňují.

2. Členové správní rady, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci, ostatní pracovníci, kteří nejsou ve sdružení BEREC zaměstnáni, a odborníci, kteří se účastní pracovních skupin, učiní nejpozději na začátku každého zasedání správné a úplné prohlášení o zájmech, které by mohly ovlivňovat jejich nezávislost vzhledem k bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech.

3. Správní rada stanoví pravidla pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení, a zejména praktická opatření týkající se ustanovení uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 32

Boj proti podvodům

1. V zájmu usnadnění boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 44 přistoupí sdružení BEREC do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a přijme příslušná ustanovení vztahující se na veškeré zaměstnance sdružení BEREC, přičemž použije šablonu stanovenou v příloze uvedené dohody.

2. Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od sdružení BEREC obdrželi finanční prostředky Unie.

3. Úřad OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 45 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou financovanou sdružením BEREC nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijatá sdružením BEREC obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Evropský účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto kontrol a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 33

Odpovědnost

1. Smluvní odpovědnost sdružení BEREC se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.

2. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené sdružením BEREC.

3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí sdružení BEREC v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škodu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.

4. Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro řešení všech sporů o náhradu škody uvedené v odstavci 3.

5. Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči sdružení BEREC je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.

Článek 34

Správní šetření

Činnost sdružení BEREC podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy.

Článek 35

Jazykový režim

1. Na sdružení BEREC se vztahují ustanovení nařízení č. 1/58 46 .

2. Překladatelské služby potřebné pro fungování sdružení BEREC zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 36

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor („Komunikační výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Pokud musí být stanovisko výboru získáno písemným postupem, bude tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru.

kapitola vi

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1. Nezbytná ujednání související s umístěním sdružení BEREC v hostitelském členském státě a s prostory, které tento členský stát dává k dispozici, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance sdružení BEREC a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi sdružením BEREC a členským státem, kde se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas, nejpozději však do dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Hostitelský členský stát poskytne pro zajištění řádného fungování sdružení BEREC potřebné podmínky včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 38

Hodnocení

1. Nejpozději do pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a každých pět let poté provede Komise hodnocení v souladu s pokyny Komise, aby posoudila výsledky sdružení BEREC ve vztahu k jeho cílům, mandátu, úkolům a sídlu. Hodnocení se zabývá zejména případnou potřebou změnit mandát sdružení BEREC a finančními důsledky takových změn.

2. Pokud Komise dospěje k názoru, že zachování sdružení BEREC již není s ohledem na cíle, mandát a úkoly, které mu byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.

3. Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení vyplynou. Zjištění hodnocení se zveřejní.

Článek 39

Nástupce Úřadu zřízeného nařízením (ES) č. 1211/2009

1. Aniž je dotčen odstavec 2, je nástupcem Úřadu, který byl zřízen nařízením (ES) č. 1211/2009 („Úřad BEREC“), sdružení BEREC, pokud jde o veškeré vlastnictví, dohody, právní závazky, pracovní smlouvy, finanční závazky a odpovědnost.

Tímto nařízením nejsou zejména dotčena práva a povinnosti zaměstnanců Úřadu zřízeného podle nařízení (ES) č. 1211/2009. Jejich smlouvy mohou být podle tohoto nařízení prodlouženy v souladu se služebním řádem a pracovním řádem ostatních zaměstnanců a v souladu s rozpočtovými omezeními sdružení BEREC.

2. S účinkem od [data vstupu tohoto nařízení v platnost] a do doby, než se výkonný ředitel ujme svých povinností poté, co byl jmenován správní radou v souladu s článkem 22, jedná správní ředitel jmenovaný na základě nařízení (ES) č. 1211/2009 po zbývající část svého funkčního období jako prozatímní výkonný ředitel, který zastává funkce stanovené v tomto nařízení. Ostatní podmínky smlouvy se správním ředitelem se nemění.

Jako prozatímní výkonný ředitel vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování. Na základě souhlasu správní rady může schvalovat veškeré platby pokryté prostředky v rámci rozpočtu sdružení BEREC a uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci po přijetí plánu pracovních míst sdružení BEREC.

3. Pracovní smlouva správního ředitele jmenovaného na základě nařízení (ES) č. 1211/2009 skončí na konci jeho funkčního období nebo ke dni, k němuž se ujme své funkce výkonný ředitel poté, co byl jmenován správní radou v souladu s článkem 22, podle toho, co nastane dříve.

Správní ředitel jmenovaný na základě nařízení (ES) č. 1211/2009, jehož funkční období bylo prodlouženo, se neúčastní výběrového řízení na výkonného ředitele podle článku 22.

4. Správní rada uvedená v článku 4 je složena z členů řídícího výboru uvedeného v článku 7 nařízení (ES) č. 1211/2009, dokud nejsou navrženi noví zástupci.

5. Postup udělení absolutoria za plnění rozpočtu schváleného na základě článku 11 nařízení (ES) č. 1211/2009 se provádí v souladu s pravidly stanovenými nařízením (ES) č. 1211/2009.

Článek 40

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1211/2009 se zrušuje.

Odkazy na nařízení (ES) č. 1211/2004 a na Úřad BEREC se považují za odkazy na toto nařízení a na sdružení BEREC.

Článek 41

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od […].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 47

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 48

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

☑ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět

–◻    ◻Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    ◻Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2019 do roku 2022 51 ,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 52

◻ Přímé řízení Komisí

–◻    ◻    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    ◻prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–☑ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Předpokládané metody kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje (v současných cenách)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky agentury

◻    ◻Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–⌧    ⌧Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Sdružení BEREC bude hrát při zajišťování účinného provádění navrhovaného legislativního balíčku důležitou a posílenou úlohu s řadou dodatečných úkolů. Tyto úkoly mají technickou povahu a zaměří se na oblasti, ve kterých existuje přeshraniční rozměr nebo v nichž mohou pokyny sdružení BEREC pomoci vnitrostátním regulačním orgánům zajistit jednotné uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace.

Sdružení BEREC bude mít konkrétně určité „prenormativní úkoly“ (zejména v souvislosti s výpočtem maximálních sazeb za ukončení volání), jakož i určité závazné pravomoci, jelikož bude vydávat rozhodnutí o vymezení nadnárodních trhů a o šabloně obsahu smlouvy (tyto nové úkoly jsou zahrnuty v „prenormativních úkolech a závazných pravomocích“, viz tabulka výše).

Sdružení BEREC bude vydávat rovněž pokyny pro plnění povinností vnitrostátních regulačních orgánů, pokud jde o geografické průzkumy týkající se infrastruktury/investic, jakož i ke společným přístupům k uspokojování nadnárodní poptávky koncových uživatelů. Sdružení BEREC bude vydávat také pokyny k minimálním kritériím pro referenční nabídku, k nákladovým modelům pro stanovení sazeb za ukončení volání, k požadavkům na řízení číslovacích zdrojů a k příslušným parametrům kvality služby a použitelným metodám měření. Sdružení BEREC podává rovněž zprávy o možném ohrožení spojení od koncového bodu ke koncovému bodu mezi koncovými uživateli nebo ohrožení účinného přístupu k službám tísňového volání v rámci určení potřeby norem (tyto nové úkoly jsou zahrnuty v „regulačních pokynech“).

Úloha sdružení BEREC ve vztahu k postupům na vnitřním trhu za účelem regulace trhu je posílena. Stanovisko sdružení BEREC bude mít nyní rozhodující úlohu při rozhodování Komise o tom, zda by měl dotčený vnitrostátní regulační orgán návrh regulačního opatření stáhnout. Navrhuje se, aby Komise mohla pouze v případě, že sdružení BEREC sdílí vážné pochybnosti Komise, přijmout rozhodnutí, které vyžaduje, aby vnitrostátní regulační orgán oznámená opatření stáhl (tyto nové úkoly jsou zahrnuty v „přezkoumávání trhu“).

Sdružení BEREC bude pověřeno rovněž novým postupem „vzájemného hodnocení“ ve vztahu k přidělování uživatelského práva k rádiovému spektru. To se týká především přezkumu vnitrostátních opatření při přidělování uživatelských práv k rádiovému spektru, jež mohou mít dopad na fungování trhů bezdrátového propojení či jinak významně ovlivnit hodnotu zdrojů rádiového spektra. Sdružení BEREC bude vydávat (nezávazná) stanoviska k těmto návrhům opatření na základě technického a ekonomického posouzení (tyto nové úkoly jsou zahrnuty ve „vzájemném hodnocení rádiového spektra“).

Sdružení BEREC bude svěřena rovněž odpovědnost za vedení rejstříku podniků zajišťujících sítě nebo poskytujících služby elektronických komunikací a rejstříku čísel s extrateritoriálním používáním (tyto nové úkoly jsou zahrnuty ve „funkcích týkajících se rejstříků“).

Některé z těchto úkolů přidělených sdružení BEREC nařízením č. 531/2012 (nařízení o roamingu) a nařízením 2015/2120 (nařízení o jednotném telekomunikačním trhu) (tj. vydávání pokynů týkajících se neutrality sítí, poskytování informací pro návrhy prováděcích aktů Komise týkajících se roamingu atd.) budou nyní vykonávány pod záštitou nové agentury a budou vyžadovat určité dodatečné zdroje 66 (viz „regulační pokyny“ „a pomoc a poradenství poskytované Komisi a ostatním orgánům EU“).

Zřízením plnohodnotné agentury budou některé horizontální činnosti, které v současnosti vykonávají především zaměstnanci vnitrostátních regulačních orgánů, do jisté míry převzaty novou agenturou (například vypracování pracovního programu sdružení BEREC – včetně regulačních činností –, jež v současnosti zajišťují zaměstnanci vnitrostátního regulačního orgánu příštího předsedy, vypracování pracovních ujednání za účelem spolupráce s orgány ze třetích zemí atd.).

Významné zvýšení úkolů znamená, že sdružení BEREC je třeba přidělit dodatečné zdroje (včetně počtu zaměstnanců) k zajištění náležitého fungování a plnění jeho úkolů.

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    ◻Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–⌧    ⌧Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

–Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

–

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

–◻    ◻Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧    ⌧Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻    ◻Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–⌧ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    ◻Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 72 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–◻    ◻Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–⌧ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–⌧    ⌧Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    ◻Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    ◻dopad na vlastní zdroje

–◻    ◻dopad na různé příjmy

(1) COM(2015) 192 final.

(2) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu (TA(2016)0009).

(3) Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(5) Toto hodnocení bylo provedeno v souladu s požadavkem stanoveným v článku 15 nařízení o sdružení BEREC. „Studie týkající se hodnocení sdružení BEREC a Úřadu BEREC“ (Study on the evaluation of BEREC and the BEREC Office) ze září 2012, kterou provedla společnost PwC, pracovní dokument útvarů Komise z dubna 2013 (SWD(2013) 152 final), za nímž následovala zpráva EP z listopadu 2013 (2013/2053(INI), A7-0378/2013). S výsledkem uvedeného hodnocení je třeba zacházet obezřetně, jelikož některé úkoly sdružení BEREC nebyly v té době vykonávány. Toto hodnocení neposuzovalo možný soulad Úřadu BEREC se společným přístupem k decentralizovaným agenturám.

(6) Stanovisko rady regulačních orgánů BoR (15) 206 ze dne 10. prosince 2015.

(7) http://berec.europa.eu/eng/document_register/subject_matter/berec/opinions/5577-berec-opinion-on-the-review-of-the-eu-electronic-communications-regulatory-framework .

(8) http://rspg-spectrum.eu/wp-content/uploads/2013/05/RSPG 16-001-DSM_opinion.pdf .

(9) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu ( 2015/2147(INI) ).

(10) Závěry ze zasedání Evropské rady dne 28. června 2016 (EUCO 26/16).

(11) Profily odborníků a zpráva z jednání jsou uvedeny v příloze 13 posouzení dopadů.

(12) http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/ia_carried_out/cia_2016_en.htm

(13) Možnost nalezení vyšší efektivity a synergie s ostatními stávajícími agenturami Unie byla analyzována zejména s Agenturou EU pro bezpečnost sítí a informací. Z řady důvodů (nepřekrývání mandátů, větší mandáty od roku 2007, odlišná povaha úkolů, různá účast na úrovni rady atd.) bylo však případné sloučení obou agentur odloženo.

(14) Legislativní finanční výkaz uvádí příslušné údaje na základě stávajícího víceletého finančního rámce, který skončí v roce 2020. Další potřeby sdružení BEREC, pokud jde o zaměstnance, budou posouzeny v rámci návrhu Komise týkajícího se období po roce 2020.

(15) Možnost financování sdružení BEREC (zcela nebo částečně) z poplatků byla odložena kvůli povaze funkcí agentury, které mají převážně formu poradenství poskytovaného vnitrostátním regulačním orgánům a orgánům EU k zajištění větší jednotnosti regulace telekomunikací v Unii, namísto zabývání se přímo účastníky trhu.

(16) Legislativní finanční výkaz uvádí příslušné údaje na základě stávajícího víceletého finančního rámce, který skončí v roce 2020. Očekává se, že fáze zřizování nové agentury potrvá do roku 2022.

(17) Zprávy jsou k dispozici na internetu na adrese: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digital-scoreboard .

(18) Veškeré informace jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/download-scoreboard-reports.

(19) Úř. věst. C […].

(20) Úř. věst. C […],.

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady […] ze dne […], kterou se stanoví Evropský kodex elektronických komunikací (Úř. věst. L […]).

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 10).

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1).

(26) Rozhodnutí Komise 2002/627/ES ze dne 29. července 2002, kterým se zřizuje Skupina evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 38).

(27) COM(2015) 192 final.

(28) Společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012.

(29) Rozhodnutí 2002/622/ES, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra (Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49).

(30) Zřízena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(31) Směrnice [...].

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004 (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 41).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(34) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

(35) Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).

(36) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).

(37) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(38) Sdělení Komise o pokynech týkajících se programového dokumentu pro decentralizované agentury a šablony pro souhrnnou výroční zprávu o činnosti pro decentralizované agentury (C(2014) 9641).

(39)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012).

(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(42) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(43) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(44)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(45) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(46) Nařízení Rady č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. L 17, 6.10.1958, s. 385).

(47) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(48) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(49) Sdělení Komise „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ COM(2015) 192 final.

(50) Viz na adrese: http://europa.eu/agencies/documents/joint_statement_and_common_approach_2012_en.pdf.

(51) Provádění bude zahájeno v roce 2019 a bude pokračovat do roku 2022 v rámci příštího VFR.

(52) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(53) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7- TA-2013-0536&language=EN.

(54)

   Zpráva SMART 2015/0003.

(55) Zpráva SMART 2015/002.

(56) Zpráva SMART 2015/005.

(57) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(58) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(59) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(60) Základní scénář pro rok 2017 je uveden pouze pro účely srovnání a zohledňuje údaje uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2017 (Úřad BEREC). Z toho částka ve výši 220 000 EUR představuje účelově vázané příjmy.

(61) Případná efektivita a úspory pro členské státy, zejména co se týká posílených pravomocí svěřených agentuře, jakož i pro Komisi byly analyzovány v rámci posouzení dopadů. Očekává se, že nová agentura v budoucnu zachová stávající dohody o úrovni služeb uzavřené s Komisí (účetní a používání určitých aplikací a nástrojů) a s ostatními agenturami Unie (s agenturou ENISA, co se týká externího ukládání záložních údajů a koordinátora vnitřní kontroly), jež by bylo možno dokonce dále rozšířit na nové oblasti.

(62) Základní scénář pro rok 2017 je uveden pouze pro účely srovnání.

(63) Současná úroveň zdrojů GŘ CNECT je zachována. Očekává se však, že sdružení BEREC bude od svého GŘ požadovat méně podpory, pokud jde o správní úkony a soulad s předpisy EU pro decentralizované agentury, a více podpory, pokud jde o nové oblasti působení, jakož i o větší účast správní rady (dva zastupitelé namísto jednoho).

(64) Základní scénář pro rok 2017 je uveden pouze pro účely srovnání.

(65) Tato tabulka uvádí pouze provozní výdaje podle hlavy 3.

(66) V minulosti, kdy byly nové úkoly přiděleny sdružení BEREC, nebyly zdroje Úřadu BEREC (agentury Unie poskytující podporu radě regulačních orgánů) přizpůsobeny.

(67) Základní scénář pro rok 2017 je uveden pouze pro účely srovnání.

(68) Jak je uvedeno v bodě 1.6, provádění bude zahájeno v roce 2019 a bude pokračovat do roku 2022 v rámci příštího VFR. Vzhledem ke stávajícím omezením zdrojů jsou navržené lidské zdroje na období 2019–2022 tvořeny smluvními zaměstnanci a vyslanými národními odborníky. Na základě posouzení dopadů se celkový počet zaměstnanců, kteří jsou zapotřebí, aby mohlo sdružení BEREC plnit své nové úkoly v rámci rozšířeného mandátu, na konci období zavádění 2019–2022 odhaduje na 60 plných pracovních úvazků.

(69) Základní scénář pro rok 2017 je uveden pouze pro účely srovnání. Výpočet výdajů na zaměstnance pro roky 2019 a 2020 je založen na průměrných nákladech na zaměstnance s „úpravou“ (Ares(2015)5703479 ze dne 9. prosince 2015), což vysvětluje část navýšení nákladů mezi roky 2017 a 2019.

(70) Na základě posouzení dopadů a bez předjímání příštího víceletého finančního rámce se celkový počet dodatečných zaměstnanců, kteří jsou zapotřebí, aby mohlo sdružení BEREC plnit své nové úkoly v rámci rozšířeného mandátu, odhaduje na 34 plných pracovních úvazků, s celkovým počtem zaměstnanců odpovídajícím 60 plným pracovním úvazkům na konci období zavádění 2019–2022.

(71) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(72) Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

(73) Přesná částka pro následující roky bude známa poté, co bude pro dotyčný rok stanoven činitel úměrnosti pro ESVO.