EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.8.2016

COM(2016) 551 final

2016/0264(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 282 final}
{SWD(2016) 283 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Rostoucí význam sociálního rozměru EU

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Aby tvůrci politik, podniky a široká veřejnost mohli činit odpovědná rozhodnutí podložená fakty, potřebují v rostoucí míře spolehlivé a včasné statistiky vysoké kvality. Poskytování statistik v takové kvalitě však představuje pro ESS náročný úkol: neustále rostoucí poptávka po údajích a požadavky respondentů ve statistických zjišťováních na snižování zatížení, to vše vyvíjí tlak na tvorbu statistik. Nedávné statistické iniciativy se proto zaměřily na zjednodušení a zlepšení koordinace a spolupráce v rámci ESS, aby zefektivnily tvorbu evropských statistik a snížily zatížení respondentů. Příkladem je nařízení (ES) č. 243/2009 o evropské statistice 9 , které bylo v roce 2015 změněno, aby se vyjasnilo řízení ESS a posílily prostředky koordinace a spolupráce jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Další iniciativy, jako je například tento návrh a rámcové nařízení o integraci statistiky podniků (FRIBS), jsou součástí iniciativy Komise nazvané REFIT a jejich cílem je zjednodušit a racionalizovat tvorbu evropských statistik v rámci cílových tematických oblastí.

V evropském statistickém programu na období 2013–2017 10 se statistiky na téma „Evropa občanů“ (tj. sociální statistiky) uvádějí jako jeden ze tří pilířů statistického informačního systému: hospodářský, sociální a environmentální pilíř. Každý z těchto pilířů zahrnuje soubor primárních statistik, který poskytne požadované vstupy pro ukazatele politik a účetní systémy. Aby bylo cílů evropského statistického programu dosaženo co nejúčinnějším a nejsoudržnějším způsobem, zavádí se tímto nařízením zastřešující právní rámec pro tvorbu evropských sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů.

S vizí ESS 2020 11 má být tvorba evropských statistik modernizována, a tím dále zlepšena vyváženost mezi výhodami a významem dostupnosti evropských statistik vysoké kvality a náklady a zátěží, které jsou spojeny s jejich tvorbou. Tímto způsobem přispěje ESS k tomu, aby se přiměřeně reagovalo na potřebu evropských orgánů mít k dispozici informace pro tvorbu jejich politik a na statistické potřeby širší veřejnosti a zároveň řádně zohlednila potřeba snížit administrativní zátěž pro domácnosti a podniky.

•Soulad s ostatními politikami EU

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právní základ pro evropské statistiky poskytuje článek 338 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Opatření k tvorbě statistik potřebných pro činnost Unie přijímají řádným legislativním postupem Evropský parlament a Rada. Článek 338 stanoví požadavky na tvorbu evropských statistik; vyžaduje dodržování zásad nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Uplatní se zásada subsidiarity, jelikož návrh nespadá do výlučné pravomoci Unie.

ESS zajišťuje infrastrukturu pro statistické informace. Systém je navržen tak, aby splňoval potřeby nejrůznějších uživatelů pro účely rozhodování v demokratických společnostech.

Návrh tohoto nařízení byl vypracován s cílem chránit hlavní činnosti partnerů ESS a zároveň zlepšovat účinnost a zajišťovat, aby docházelo ke zbytečným změnám a zdvojování práce co nejméně.

Sběr statistických informací, na které se návrh vztahuje, probíhá nyní na úrovni EU podle různých pravidel. Cílem návrhu je zjednodušit a modernizovat sběr statistických informací v jednom rámci. Poskytovat pro účely politiky srovnatelné statistiky zahrnující celou EU je možné pouze pomocí opatření na úrovni EU.

Jedním z hlavních kritérií, které musí statistické údaje splňovat, je soudržnost a srovnatelnost. Nezbytné soudržnosti a srovnatelnosti nemohou členské státy dosáhnout bez jasného evropského rámce, tj. bez unijních právních předpisů stanovících společné statistické pojmy, formáty vykazování a požadavky na kvalitu.

Cíle navrhovaného opatření, totiž zjednodušení evropských sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států. Opatření mohou být účinnější na úrovni EU, a to na základě právního aktu Unie, který zajistí soudržnost a srovnatelnost statistických informací na úrovni EU ve statistických oblastech, na které se navrhovaný akt vztahuje. Vlastní sběr údajů mohou mezitím provádět členské státy.

Unie proto může v této oblasti přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak to stanoví článek 5 Smlouvy.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

zajistí kvalitu a srovnatelnost evropských sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů při použití stejných zásad napříč členskými státy. Obdobně zajistí, aby evropské sociální statistiky sbírané na základě výběrových souborů zůstaly relevantní a byly přizpůsobeny tak, aby odpovídaly potřebám uživatelů. Nařízením se tvorba statistik stane nákladově efektivnější a zároveň se zohlední specifičnost systémů členských států.

Současné právní předpisy EU v oblasti statistik o osobách a domácnostech byly v posledních letech soustavně přezkoumávány. Přitom se ukázalo, že nařízením, kterým se zavede společný rámec pro proces sběru, zpracování a šíření statistických údajů v těchto konkrétních sociálních oblastech, se tento proces může stát efektivnějším (nižší poměr nákladů a přínosů) a účinnějším.

Očekává se, že nařízením se sníží finanční a administrativní zátěž pro respondenty, národní, regionální a místní orgány, podniky a širokou veřejnost. Toho se dosáhne zejména standardizací pojmů a metod, odstraněním duplicity, snížením frekvence předávání údajů v některých oblastech a kromě zjišťování širším využíváním kombinace zdrojů.

V souladu se zásadou proporcionality se navrhované nařízení omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení svého cíle a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

•Volba nástroje

Navrhované nástroje: nařízení.

Vzhledem k cílům a obsahu návrhu je nejvhodnějším nástrojem nařízení.

Výběr vhodného nástroje závisí na cíli, kterého má být právním předpisem dosaženo. Vzhledem k potřebě srovnatelných statistických informací na evropské úrovni je v oblasti evropské statistiky trendem využívat jako základních právních aktů spíše nařízení než směrnic. Upřednostňuje se nařízení, neboť stanoví stejné právo v celé Unii. Zajišťuje srovnatelnost údajů v celé EU, a tím umožňuje vytvářet evropské statistiky na vysoké úrovni kvality. Je přímo použitelné, což znamená, že se nemusí provést ve vnitrostátním právu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Jelikož byla tato iniciativa zahájena před přijetím nových pokynů pro zlepšování právní úpravy (COM (2015) 215), nebylo provedeno žádné úplné hodnocení současného systému pro tvorbu evropských sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů. Na základě standardů Komise se postupovalo podle systému Eurostatu pro hodnocení stávajících právních předpisů, včetně hodnocení evropského statistického programu 12 , který byl hlavní součástí celého procesu. Kromě toho se každý rok provádějí průzkumy mezi uživateli s cílem lépe poznat uživatele, jejich potřeby a jejich spokojenost se službami poskytovanými Eurostatem. Eurostat využívá výsledky hodnocení ke zlepšení procesu tvorby statistických informací a ke svým statistickým výstupům. Tyto výsledky jsou zdrojem pro různé strategické plány, jako je pracovní program a plán řízení.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

tvůrci údajů: do této kategorie patří orgány odpovědné za sběr a sestavování sociálních statistik. Zahrnuje především národní statistické úřady na vnitrostátní úrovni a Eurostat na úrovni EU. V této souvislosti jsou tvůrci údajů rovněž hlavními představiteli poskytovatelů primárních údajů, tj. domácností,

poskytovatelé údajů: do této kategorie patří jak respondenti, tak vnitrostátní instituce, které jsou držiteli souborů administrativních údajů, například státní správy sociálního zabezpečení a daňové úřady. Vzhledem k náročnosti vedení rozhovorů s individuálními domácnostmi pro účely této konzultace, jsou v širším smyslu považovány za zástupce poskytovatelů primárních údajů (tj. domácností) rovněž národní statistické úřady,

uživatelé údajů: v této skupině lze rozlišovat mezi institucionálními uživateli (samotnou Komisí, vnitrostátními ministerstvy, dalšími mezinárodními organizacemi a odborníky pracujícími v jiných orgánech EU) a dalšími externími uživateli, jako je široká veřejnost, média a akademická obec.

Je třeba zvláště připomenout jeden konkrétní subjekt, který byl konzultován jako uživatel údajů: Evropský statistický poradní výbor zřízený v roce 2008 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 234/2008/ES 13 . Má 24 členů zastupujících uživatele, respondenty a ostatní zúčastněné strany, pro které jsou evropské statistiky relevantní (včetně vědecké komunity, sociálních partnerů a občanské společnosti), jakož i institucionální uživatele (např. Radu a Evropský parlament). Podle článku 8 nařízení (ES) č. 223/2009 je možné během procesu přípravy případných nových právních předpisů konzultovat Evropský statistický poradní výbor.

Konzultace proběhla v období od července do prosince 2015. Výsledky jsou uvedeny ve třech zvláštních zprávách 14 .

Problémy, jak je vnímají konzultované zúčastněné strany, lze shrnout takto:

1)Uživatelé údajů se obávají rizika, že evropské oficiální statistiky nebudou splňovat jejich potřeby, tedy že nebudou relevantní. Jejich obavy pramení z řady problémů týkajících se kvality údajů, například z nedostatečného zachycení nových sociálních problémů, omezené včasnosti a omezené srovnatelnosti a soudržnosti mezi soubory statistických údajů.

2)Tvůrci údajů (národní statistické úřady) se obávají vysokých nákladů na tvorbu údajů a tlaku, kterému jsou vystaveni v důsledku krátkých lhůt pro poskytování statistických informací potřebných v souvislosti s novými sociálními krizemi. Problémem je i zatížení respondentů (je-li příliš vysoké, hrozí pokles míry odpovědí, a tím zhoršení kvality údajů). Národní statistické úřady by uvítaly větší podporu jejich modernizačních opatření (např. inovace v technologii, metodikách, využívání nových zdrojů údajů a řízení), jejichž cílem je snížení nákladů na tvorbu údajů.

Řešení popsaná zúčastněnými stranami lze rozdělit do tří hlavních oblastí opatření:

umožnit lepší přizpůsobení oficiálních evropských sociálních statistik novým informačním potřebám (tj. zlepšit jejich relevanci),

zvýšit soudržnost a srovnatelnost evropských sociálních statistik s cílem zajistit vyšší kvalitu,

využít inovativní přístupy ke snížení nákladů na tvorbu údajů a zatížení respondentů.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

1)Konzultace se zúčastněnými stranami zmíněná výše zahrnovala také názory uživatelů a poskytovatelů údajů.

2)O stanovisko byl rovněž požádán Evropský statistický poradní výbor jako externí zdroj odborných poznatků. ESAC návrh rámcového nařízení o evropských statistikách o osobách a domácnostech podpořil. Považuje rámcové nařízení za zásadní pro podporu současné obsáhlejší agendy Komise pro sociální politiku a pro zlepšení integrace a soudržnosti sociálních údajů z celé Evropy 15 .

•Posouzení dopadů

1)fragmentace evropských sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů v jednotlivých oblastech a

2)nepružnost metod používaných pro sběr údajů o osobách a domácnostech.

Možnost	Popis
1.0 Základní scénář: fragmentované procesy tvorby, bez právní integrace	Zachování současné právní struktury s nařízeními EU specifickými pro jednotlivé oblasti a fragmentovanými procesy (různé pokyny, postupy a procesy tvorby)
1.1 Defragmentace procesů tvorby, bez integrace stávajících právních předpisů	Zachování nařízení EU specifických pro jednotlivé oblasti, ale snaha o vyšší standardizaci různých procesů tvorby, definic a proměnných („defragmentace“) u všech sběrů údajů
1.2 Fragmentované procesy tvorba (liniový model), ale integrace stávajících právních předpisů	Integrace právních předpisů o evropských sociálních statistikách sbíraných na základě výběrových souborů, bez aktivní snahy o „defragmentaci“ procesů tvorby
1.3 Defragmentace procesů tvorby a právní integrace	Kombinace právní integrace s defragmentací procesů tvorby. Tato možnost má dílčí varianty, které jsou charakterizovány odlišným rozsahem působnosti a řízením celého systému.
1.3a Defragmentace procesů tvorby, integrace stávajících právních předpisů	Zahrnuje pouze pět stávajících nařízení (LFS, SILC, AES, EHIS a ICT-HH).
1.3b Defragmentace procesů tvorby, integrace řízení evropských sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů	Nařízení se vztahuje rovněž na sběry údajů HBS/HETUS. Současné rozdíly mezi členskými státy naznačují tomu, že je třeba značná harmonizace.

Možnost	Popis
2.0 Základní scénář: program a technické prvky stanoveny v právních předpisech	Pro změny programu nebo technických prvků je třeba změnit nařízení Evropského parlamentu a Rady.
2.1 Programování stanovené právními předpisy / pružné technické specifikace	Statistické programování určují Parlament a Rada, větší pružnost v technických prvcích.
2.2 Pružné programování / pružné technické specifikace	Pružnost ve statistickém programování a technických prvcích.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušování

stejných technických specifikací pro soubory údajů. Specifikace budou zahrnovat počet a popis proměnných, statistické klasifikace, charakteristiky statistických souborů, jednotek zjišťování a respondentů, referenční období a data a požadavky týkající se geografického pokrytí, charakteristik výběrového souboru, technických aspektů práce v terénu, editace, imputace, vážení, odhadu a odhadu rozptylu,

stejných standardů pro předávání, výměnu a sdílení informací mezi Eurostatem a členskými státy. Technické standardy se budou vztahovat na pojmy, procesy a produkty, včetně údajů a metadat.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

současný evropský statistický program stanoví systematické provádění hodnocení v polovině období a závěrečných hodnocení programu. Sociální statistiky jsou nedílnou součástí těchto mechanismů podávání zpráv 17 .

V plánu řízení Eurostatu se stanovují opatření, která se mají přijmout v reakci na klíčové ukazatele výkonnosti používané v různých oblastech včetně sociální statistiky 18 .

Pravidelně se uskutečňují průzkumy spokojenosti uživatelů 19 .

Každá statistická oblast se rovněž monitoruje formou zpráv o kvalitě, které pravidelně vypracovávají členské státy a analyzuje Eurostat v rámci zajištění kvality statistiky. V souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 se tyto zprávy týkají kvality statistických výstupů, pokud jde o jejich relevanci, přesnost a spolehlivost, včasnost a dochvilnost, dostupnost a srozumitelnost, soudržnost a srovnatelnost.

V rámci běžného sběru údajů budou rovněž monitorovány náklady na tvorbu statistik. Podrobně se budou monitorovat zejména tyto aspekty (jak na individuální úrovni, tak na úrovni proměnných): vývoj využívání administrativních údajů, způsob sběru údajů (např. rozhovory přes internet, osobní rozhovory), rozsah výběrového souboru, délka dotazníků, délka rozhovorů a četnost sběru údajů. To umožní měření pokroku při používaní specifických technik a vlivu těchto změn na zatížení respondentů. Kromě toho se kolísání nákladů na sběr sociálních údajů na agregované úrovni EU použije jako celkový ukazatel k monitorování provádění navrhovaného právního předpisu. Tento ukazatel bude rozlišovat mezi náklady NSÚ na koncepci, sběr a předávání údajů. Tyto údaje nejsou napříč členskými státy přímo srovnatelné z důvodu jejich zjevného rozdílu ve velikosti, přístupu ke statistice a jiného vývoje. Časem však bude možné použít tyto ukazatele ke sledování vývoje nákladů na tvorbu evropských sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů na úrovni EU a pro každý jednotlivý členský stát. Tyto náklady mohou být vyjádřeny jako náklady na zaměstnance (např. počet plných pracovních úvazků pro tazatele) nebo jako finanční zdroje (např. rozpočtové prostředky přidělené na určitý sběr údajů). Jako takové poskytují tyto ukazatele klíčové informace pro monitorování nákladů na tvorbu sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů, což je jedna z hlavních otázek, kterými se zabývá navrhovaný právní předpis. Pro vykazování nákladů bude třeba vypracovat vylepšený a harmonizovaný rámec, který se bude vztahovat na celý ESS a který bude rozlišovat mezi různými fázemi tvorby statistik.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Jak stanoví článek 1 („Předmět“), účelem nařízení je zavést společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založený na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů. Článek 2 obsahuje definice pojmů, které nařízení používá.

Statistiky, na které se nařízení vztahuje, jsou uspořádány do oblastí a témat uvedených v článku 3 a podrobněji členěných v příloze I navrhovaného nařízení. Navrhuje se svěřit Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny dílčích témat uvedených v příloze I tak, aby se sbírané údaje přizpůsobily budoucím potřebám uživatelů. Kromě toho se navrhuje svěřit Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem zavedení nebo úpravy víceletého průběžného plánování (článek 4), aby se splnily specifické požadavky uživatelů vyplývající z technologických, sociálních a hospodářských změn.

Komisi by měla být rovněž svěřena pravomoc přijímat prováděcí opatření ohledně technických specifikací souborů údajů (článek 6), standardů předávání a výměny informací (článek 7), charakteristik opor výběru (článek 11) a podávání zpráv o kvalitě (článek 12). Požadavky týkající se podávání zpráv o kvalitě jsou v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009, které poskytuje referenční rámec a vyžaduje od členských států, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality vymezená v uvedeném nařízení.

Tento návrh umožňuje a podporuje využívání nových forem sběru údajů a alternativních zdrojů údajů, včetně administrativních údajů a odhadů získaných modelováním a z dat velkého objemu (článek 8). Od členských států se dále vyžaduje, aby využívaly opory výběru vysoké kvality (článek 11).

Návrh se týká rovněž řady dalších důležitých aspektů modernizace evropských sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů:

–zavádí reprezentativní studie proveditelnosti a pilotní studie, aby se zlepšila kvalita statistik a podpořil vývoj a provádění nových metod (článek 13),

–obsahuje ustanovení o finanční podpoře, kterou mohou členské státy za určitých podmínek získat (článek 14),

–obsahuje ustanovení o výjimkách, které mají být poskytnuty, aby i) členské státy případně měly více času přizpůsobit se novým požadavkům a ii) poskytly určitý prostor při používání společných metod tak, aby byla stále ještě zajištěna kvalita a srovnatelnost vytvářených statistik (článek 17).

Nařízení navíc obsahuje nezbytná ustanovení o výkonu přenesení pravomocí (článek 15) a uvádí, že to je v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 20 .

Poslední články se týkají postupu projednávání ve výboru (článek 16) a zrušení dvou stávajících nařízení, která budou plně nahrazena novým nařízením (článek 18).

V pěti přílohách jsou uvedeny podrobné informace o zahrnutých tématech, požadavcích na přesnost, charakteristikách výběrového souboru, periodicitě a lhůtách pro předání údajů.

2016/0264 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souvislosti se strategií Evropa 2020 21 a posílením správy ekonomických záležitostí hrají sociální ukazatele významnou úlohu při poskytování informací pro klíčové priority Unie pro růst a vytváření pracovních míst, snižování chudoby a omezování sociálního vyloučení, dovednosti, mobilitu a digitální ekonomiku a při jejich podpoře. Sociální ukazatele musí zejména poskytovat spolehlivý statistický základ pro vypracovávání a monitorování politik, kterými Unie tyto priority uskutečňuje.

(2)S ohledem na tyto skutečnosti by sociální ukazatele měly vykazovat nezbytnou vysokou kvalitu, zejména pokud jde o jejich robustnost, jejich včasnost, jejich reevanci, jejich přizpůsobitelnost novým požadavkům uživatelů, jakož i jejich srovnatelnost a účinnost.

(3)Evropské statistiky týkající se osob a domácností se v současné době sbírají na základě několika legislativních aktů, které upravují zjišťování o osobách a domácnostech, demografickou statistiku, sčítání lidu, domů a bytů a statistiky, které jsou sbírány především z administrativních zdrojů. Některé údaje pocházejí také ze zjišťování u podniků. Navzdory výraznému zlepšení v posledních letech přetrvává potřeba posílit integraci sběru statistických údajů na základě zjišťování o osobách a domácnostech.

(4)Díky technologickému pokroku se značně rozšířily možnosti využívat administrativní zdroje pro statistické účely. Využívání administrativních zdrojů by mělo být v oblasti sociální statistiky aktivně podporováno, zároveň by však vždy měla být zajištěna kvalita, přesnost, včasnost a srovnatelnost těchto statistik.

(5)Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí 22 kladlo důraz na stále širší využívání vícenásobných zdrojů údajů a inovační metody sběru údajů, jakož i na rostoucí význam harmonizace statistických koncepcí a metod napříč oblastmi. Požadovalo dále novou generaci statistických právních předpisů, které by upravovaly širší oblasti statistik.

(6)V roce 2011 schválil Evropský statistický systém (ESS) ve Wiesbadenu své memorandum o nové koncepci statistik o domácnostech a sociální statistiky. Podle tohoto memoranda by měla být evropská šetření, která dodávají údaje o osobách a domácnostech, zjednodušena a tato každoroční sociální šetření by měla být doplňována méně častým sběrem mikrodat. Kromě toho by se měl zlepšit přístup k administrativním údajům a na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU by se mělo rozvíjet opětovné využívání stávajících zdrojů údajů a přístup k novým zdrojům údajů.

(7)Vývoj popsaný výše se musí postupně racionalizovat a statistické právní předpisy v oblasti sociální statistiky modernizovat, aby se zajistilo, že budou vysoce kvalitní sociální ukazatele vypracovávány integrovanějším, flexibilnějším a účinnějším způsobem. Zároveň je třeba věnovat náležitou pozornost potřebám uživatelů, zatížení respondentů, zdrojům členských států, spolehlivosti a přesnosti používaných metod, technické proveditelnosti tvorby statistik a lhůtám, v nichž je lze zpřístupnit, a spolehlivosti výsledků.

(8)Toto nařízení stanoví společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů. Specifikuje údaje a informace, které mají členské státy sbírat a předkládat, a zároveň základní požadavky na kvalitu, které musí údaje splňovat. Stanoví, že podrobnějšími technickými specifikacemi se budou zabývat akty v přenesené pravomoci a prováděcí opatření. Umožňuje vzájemnou provázanost různých sběrů údajů a s použitím administrativních údajů a vede ke konsolidaci a zjednodušení stávajících právních předpisů.

(9)Aby se více zjednodušil a racionalizoval referenční rámec pro evropské sociální statistiky sbírané na základě výběrových souborů, měly by být stávající evropské statistiky o osobách a domácnostech založené na individuálních údajích sloučeny do jediného rámce. Tím by se zaručilo, že by byly evropské sociální statistiky sbírané na základě výběrových souborů, včetně oblastí trhu práce, příjmů a životních podmínek, zdraví, vzdělávání a odborné přípravy a využívání informačních a komunikačních technologií, sestavovány jednotným, soudržným a koordinovaným způsobem.

(10)Na základě dohodnutých obecných pokynů provádí nyní řada členských států dobrovolně sběr údajů v oblasti využívání času a spotřeby. Tyto dvě oblasti by měly být modernizovány, tak aby mohl být plně využíván nový technologický pokrok. Sběr údajů v těchto dvou oblastech by měl být organizován v souladu s tímto nařízením, aby se nabídly možnosti a vytvořily příležitosti pro další vývoj v budoucnosti a zajistilo, že údaje budou aktuálnější a relevantnější a že budou tvořeny účinněji. Do té doby by členské státy neměly měnit svůj stávající přístup.

(11)S ohledem na svá specifika nejsou předmětem tohoto nařízení demografické statistiky 23 , sčítání lidu, domů a bytů 24 , zjišťování u podniků a statistiky založené především na administrativních zdrojích; ty by měly být upraveny odděleně zvláštními rámci přizpůsobenými jejich charakteristikám.

(12)Statistiky již nejsou považovány pouze za jeden z mnoha zdrojů informací pro účely tvorby politik, namísto toho hrají v tomto procesu ústřední roli. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiky, které v souladu s účely, kterým slouží, splňují vysoká kritéria kvality, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 25 .

(13)Sociální údaje vysoké kvality nejsou nezbytné pouze pro účely politik, nýbrž také pro výzkum a jako součást řádné informační infrastruktury. Pro výzkumné pracovníky, kteří pro vědecké účely získají přístup k mikrodatům podle nařízení Komise (EU) č. 557/2013 26 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, by bylo velmi přínosné, kdyby měli lépe propojené statistické soubory údajů, což by zase mělo příznivý dopad na studie k posouzení dopadu politik.

(14)Nařízení (ES) č. 223/2009 poskytuje referenční rámec pro evropskou statistiku a požaduje od členských států, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality stanovené v nařízení. Zprávy o kvalitě mají pro posuzování a zlepšování kvality evropských statistik a pro související komunikaci zásadní význam. Výbor pro Evropský statistický systém (ESSC) schválil standard ESS pro strukturu zpráv o kvalitě v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 223/2009. To by mělo přispět k harmonizaci podávání zpráv o kvalitě podle tohoto nařízení.

(15)V nařízení (ES) č. 223/2009 jsou obsažena pravidla pro předávání údajů z členských států, včetně předávání důvěrných údajů. Opatření přijatá v souladu s tímto nařízení by měla zajistit, aby byly důvěrné údaje chráněny a aby údaje při tvorbě a šíření evropských statistik nebyly nedovoleně zpřístupňovány ani používány pro jiné než statistické účely.

(16)Statistiky jsou potřebné na národní i regionální úrovni. V souladu s nařízením (ES) č. 1059/2003 27 by všechny statistiky členských států, které jsou předávány Komisi a které mají být rozčleněny podle územních jednotek, měly používat klasifikaci NUTS. Aby tedy bylo možné vytvářet srovnatelné regionální statistiky, měly by být údaje o územních jednotkách poskytovány podle klasifikace NUTS.

(17)Aby se zohlednil hospodářský, sociální a technický vývoj, měla by být v souvislosti s dílčími tématy uvedenými v příloze I Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Komise by rovněž měla mít pravomoc zavádět nebo upravovat osmileté průběžné plánování sběru údajů, na které se vztahuje toto nařízení v souladu s periodicitou stanovenou v příloze IV. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací uskutečnila příslušné konzultace, a to i na úrovni odborníků, a aby tyto konzultace vedla v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, kteří se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(18)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o technické specifikace konkrétních souborů údajů, technické prvky, jsou-li společné několika souborům údajů, technické standardy potřebné k zjednodušení výměny a sdílení informací mezi Komisí (Eurostatem) a členskými státy, opory výběru, zejména stanovení jejich minimálních požadavků, formy a obsah zpráv o kvalitě a případně o výjimky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 28 .

(19)Provádění tohoto nařízení by si mohlo vyžádat rozsáhlé úpravy národních statistických systémů, a Komise tudíž může členským státům udělit výjimky.

(20)Na statistické údaje, na které se vztahuje toto nařízení, by se měly uplatňovat směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES 29 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 45/2001 30 . Zejména statistické údaje, které se vyžadují pro účely vypracovávání a monitorování opatření a strategií na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je třeba považovat za údaje zpracovávané z důvodů významného veřejného zájmu.

(21)Cíle tohoto nařízení, tedy zavedení společného rámce pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu harmonizace a srovnatelnosti jej může být lépe dosaženo spíše na úrovni Unie. EU proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak stanoví článek 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(22)Evropská sociální statistika sbíraná na základě výběrových souborů a proces sběru údajů by se měly stát účinnějšími a relevantnějšími. Měla by být zajištěna srovnatelnost a soudržnost údajů v dlouhodobém horizontu. Evropské statistiky o osobách a domácnostech založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů v současnosti upravuje několik samostatných legislativních aktů, které by měly být nahrazeny tímto nařízením. Proto je třeba nařízení Rady (ES) č. 577/98 31 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 32 zrušit.

(23)Návrh byl konzultován s evropským inspektorem ochrany údajů.

(24)Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

1.Tímto nařízením se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů.

2.Toto nařízení se nevztahuje na sčítání lidu, domů a bytů uvedené v nařízení (ES) č. 763/2008 33 .

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)„předem zkontrolovanými údaji nebo mikrodaty“ údaje nebo mikrodata zkontrolované členskými státy na základě dohodnutých společných pravidel pro ověřování;

b)„oblastí“ jeden nebo několik souborů údajů uspořádaných tak, aby pokryly určitá témata;

c)„jednotkou zjišťování“ identifikovatelný subjekt, o němž lze získávat údaje;

d)„tématem“ obsah informací, které mají být sbírány o jednotce zjišťování, přičemž každé téma zahrnuje několik dílčích témat;

e)„administrativními záznamy“ údaje vytvořené nestatistickým zdrojem, obvykle veřejným subjektem, které jsou vedeny pro jiný než statistický účel;

f)„ad hoc tématem“ témata, která mají pro uživatele v určitém okamžiku zvláštní význam, avšak která nejsou obsažena v obvyklých souborech údajů;

g)„klíčovým ukazatelem“ široce využívaná informace, která slouží k monitorování ústředního cíle politiky EU.

Článek 3

Soubory údajů

1.Sběr údajů uvedený v článku 1 se člení do těchto oblastí:

a)trh práce;

b)příjmy a životní podmínky;

c)zdraví;

d)vzdělávání a odborná příprava;

e)využívání informačních a komunikačních technologií;

f)využívání času;

g)spotřeba.

2.Soubory údajů se vztahují na témata společná pro všechny oblasti a navíc na následující konkrétní témata, dále podrobně uvedená v příloze 1:

a)charakteristiky osob a domácností;

b)účast na trhu práce;

c)trvání zaměstnání a dosavadní pracovní zkušenosti;

d)pracovní podmínky včetně pracovní doby a jejích úprav;

e)dosažené vzdělání;

f)účast ve vzdělávání a odborné přípravě;

g)zdraví: zdravotní stav a zdravotní postižení, zdravotní péče a determinanty;

h)příjmy, spotřeba a jmění, včetně dluhů;

i)životní podmínky, včetně materiální deprivace, bydlení, životního prostředí a přístupu k službám;

j)kvalita života včetně účasti na společenském a kulturním životě a dobrých životních podmínek;

k)rozvržení času a

l)zapojení do informační společnosti.

3.Požadavky na přesnost a charakteristiky výběrových souborů používané pro jednotlivé oblasti jsou stanoveny v přílohách II a III.

4.Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 15 s cílem měnit dílčí témata uvedená v příloze I tak, aby zohledňovala příslušný technický, sociální a hospodářský vývoj a reagovala na nové potřeby uživatelů. Při výkonu těchto pravomocí Komise zajistí, aby:

a)uvedené akty v přenesené pravomoci nezpůsobovaly členským státům nebo respondentům výraznou dodatečnou zátěž nebo náklady;

b)pro každou oblast nebylo akty v přenesené pravomoci změněno více než 20 % dílčích témat uvedených v příloze I. U oblastí, pro něž se sbírají údaje s roční nebo kratší periodicitou, mohou tyto změny představovat nejvýše 10 % seznamu dílčích témat. Tyto maximální procentní podíly platí pro čtyři po sobě následující roky. Počet dílčích témat, která mohou být změněna, se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo.

Článek 4

Víceleté průběžné plánování

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, pokud jde o zavedení nebo úpravu víceletého průběžného plánování na osm let pro sběr údajů, na který se vztahuje toto nařízení, v souladu s periodicitou stanovenou v příloze IV. Komise zajistí, aby uvedené akty v přenesené pravomoci nezpůsobovaly členským státům nebo respondentům výraznou dodatečnou zátěž nebo náklady.

2.V tomto víceletém průběžném plánování se stanoví období, během něhož probíhá sběr údajů pro:

a)dílčí témata spojená s oblastmi;

b)ad hoc témata vyžádaná uživateli pro oblasti trhů práce a příjmů a životních podmínek podle přílohy IV. Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou tyto údaje pokrývat i jiná dílčí témata, která nejsou v příloze I uvedena.

3.Úpravy plánování zmíněné v odstavci 1 proběhnou nejpozději 24 měsíců před zahájením každého období sběru údajů uvedeného v plánu. Cílem těchto úprav je zajistit účinnost a soudržnost plánování s potřebami uživatelů.

Článek 5

Statistické soubory a jednotky zjišťování

1.Statistické soubory zahrnují všechny osoby, které v každém členském státě obvykle žijí v soukromých domácnostech.

2.Sběr údajů se provádí v každém členském státě u výběrového souboru jednotek zjišťování, který tvoří soukromé domácnosti nebo osoby patřící do soukromých domácností, které mají obvyklý pobyt v daném členském státě.

Článek 6

Technické specifikace souborů údajů

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o stanovení těchto technických prvků jednotlivých souborů údajů:

a)počet a popis proměnných;

b)statistické klasifikace;

c)přesné charakteristiky statistických souborů, jednotek zjišťování a respondentů;

d)referenční období a data;

e)požadavky týkající se geografického pokrytí, charakteristik výběrového souboru včetně dílčích výběrových souborů, technických aspektů práce v terénu, editace, imputace, vážení, odhadu a odhadu rozptylu;

f)metodiku, která má být použita pro sběr údajů, pokud je třeba dosáhnout vysoké úrovně srovnatelnosti údajů o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v oblasti trhu práce. To může případně zahrnovat pořadí a umístění otázek v dotazníku. Tuto potřebu je třeba řádně zdůvodnit.

2.Pokud jsou prvky společné pro několik souborů údajů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení těchto technických specifikací souborů údajů:

a)seznam a popis proměnných;

b)statistické klasifikace;

c)přesné charakteristiky statistických souborů a jednotek zjišťování.

3.Pro soubory údajů o měsíční nezaměstnanosti týkající se oblasti trhu práce je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o popis proměnných a délky časových řad, které mají být předány, požadavky na jejich kvalitu a míru jejich podrobnosti.

4.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 7

Standardy předávání a výměna informací

1.Zavedou se technické standardy s cílem usnadnit výměnu a sdílení informací mezi Komisí (Eurostatem) a členskými státy, zejména pro účely zlepšení řízení kvality a procesu dokumentace v souvislosti se statistikami, na které se vztahuje toto nařízení.

2.Technické standardy se vztahují na statistické pojmy, procesy a produkty, včetně údajů a metadat.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení technických standardů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 8

Zdroje údajů a metody

1.Členské státy poskytnou údaje uvedené v článku 1 a využijí k tomu jeden z následujících zdrojů nebo jejich kombinaci za předpokladu, že splňují kritéria kvality podle článku 12:

a)informace přímo poskytované respondenty;

b)administrativní záznamy a jakékoli jiné zdroje, metody nebo inovativní přístupy, pokud umožňují tvorbu údajů, které jsou srovnatelné a odpovídají použitelným specifickým požadavkům stanoveným tímto nařízením.

2.Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) podrobné informace o použitých zdrojích a metodách.

Článek 9

Periodicita souborů údajů

Periodicita souborů údajů se stanoví v příloze IV.

Článek 10

Předávání údajů a lhůty

1.Lhůty pro předání údajů se stanoví v příloze V.

2.Pro každý soubor údajů se předají Komisi (Eurostatu) předem zkontrolovaná mikrodata bez přímé identifikace.

3.Odchylně od odstavce 2 se pro sestavování měsíčních statistik o nezaměstnanosti předávají předem zkontrolované souhrnné údaje.

4.Členské státy začnou sbírat a předávat údaje podle tohoto nařízení v roce 2019.

Článek 11

Opory výběru

1.Údaje jsou založeny na reprezentativních výběrových souborech získaných z opor výběru na vnitrostátní úrovni, které umožňují náhodný výběr osob nebo domácností se známou pravděpodobností výběru. Opory výběru výlučně a vyčerpávajícím způsobem pokrývají soubory zájmu a jsou pravidelně aktualizovány. Obsahují veškeré informace nezbytné pro tvorbu výběrového souboru, jakými jsou informace potřebné pro stratifikační účely a pro kontaktování osob nebo domácností. Opora výběru zahrnuje rovněž informace potřebné pro vytvoření vazby mezi osobami a dalšími administrativními záznamy, pokud to připouštějí předpisy o ochraně údajů.

2.Pokud v členském státě není žádná taková opora výběru k dispozici, použijí se jiné opory výběru, které splňují následující kritéria. Tyto opory výběru:

a)identifikují jednotky výběrového souboru, kterými mohou být osoby, domácnosti, byty nebo adresy;

b)umožňují stanovit pravděpodobnost výběru;

c)jsou pravidelně aktualizovány.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení jednotných podmínek pro opory výběru, zejména stanovení minimálních požadavků. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 12

Kvalita

1.Členské státy přijmou opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů a metadat.

2.Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality vymezená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3.Komise (Eurostat) posoudí kvalitu metadat o specifikacích, předávaných údajů a opor výběru.

4.Za tímto účelem členské státy předávají v souvislosti s údaji a mikrodaty uvedenými v článku 10:

a)metadata popisující použitou metodiku a způsob, jak byly dosaženy technické specifikace odkazem na specifikace stanovené v tomto nařízení;

b)informace o splnění minimálních požadavků na použité opory výběru, mimo jiné při jejich vývoji a aktualizaci, jak se stanoveno v tomto nařízení.

5.Členské státy předají metadata a informace uvedené v odstavci 4 nejpozději tři měsíce po uplynutí lhůty pro předávání údajů a mikrodat. Tyto dodatečné informace se poskytují ve formě zpráv o kvalitě, které zejména dokládají, jak předávané údaje a mikrodata, jakož i metadata a informace splňují požadavky na kvalitu.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, v nichž stanoví formu a obsah zpráv o kvalitě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

7.Členské státy informují Komisi (Eurostat) co nejdříve o všech relevantních informacích nebo změnách ohledně provádění tohoto nařízení, které by ovlivnily kvalitu předávaných údajů.

8.Na žádost Komise (Eurostatu) členské státy poskytnou dodatečné informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických informací.

Článek 13

Studie proveditelnosti a pilotní studie

Za účelem zlepšení souborů údajů Komise (Eurostat) v případě potřeby iniciuje několik studií proveditelnosti a pilotních studií, na nichž budou spolupracovat členské státy, zejména aby se zlepšila kvalita včetně srovnatelnosti, podpořila modernizace oblastí spotřeby a využívání času, prozkoumaly a zavedly nové způsoby, jak zlepšit schopnost reagovat na potřeby uživatelů, lépe integroval sběr údajů a používání jiných zdrojů údajů a zefektivnil sběr údajů v členských státech s přihlédnutím k technologickému vývoji.

Článek 14

Financování

1.    Unie může pro účely provádění tohoto nařízení poskytovat národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 granty na:

a)    rozvoj a/nebo provádění sběrů údajů nebo metod sběru údajů pro sociální statistiku, včetně opor výběru, během prvních čtyř let sběru souborů údajů;    

b)    vývoj metodik, včetně studií proveditelnosti a pilotních studií uvedených v článku 13;

c)    sběr statistických údajů k některému ad hoc tématu vyžádanému uživateli podle přílohy IV, k novým nebo přepracovaným souborům proměnných a charakteristikám zavedeným poprvé.

2. Finanční příspěvek Unie se poskytuje v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 34 , čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 35 , článkem 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 36 , článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 37 nebo článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 38 .

3.    Finanční příspěvek Unie nepřesáhne 90 % způsobilých nákladů.

Článek 15

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 4 a v čl. 4 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [Publications Office: please insert exact date of entry into force of the Regulation].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 39 .

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 16

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17

Výjimky

1.Pokud by uplatňování tohoto nařízení nebo provedení opatření a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě vyžadovalo v národním statistickém systému členského státu výrazné úpravy, může Komise udělit formou prováděcích aktů výjimku nejvýše na tři roky. Výjimku lze udělit pouze tehdy, pokud neohrozí srovnatelnost údajů členských států týkajících se klíčových ukazatelů ani nebude bránit výpočtu požadovaných aktuálních a reprezentativních evropských souhrnných údajů.

2.Pokud je výjimka odůvodněná i po uplynutí období, na které byla udělena, může Komise formou prováděcích aktů udělit další výjimku na období nejvýše tří let.

3.Pokud členský stát nemá pro poskytnutí požadovaných souborů údajů k dispozici jiné prostředky než použití jiných metod než metod stanovených v tomto nařízení nebo v prováděcích opatřeních a aktech v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, může Komise formou prováděcích aktů výjimečně povolit použití takových metod na období nejvýše pěti let.

4.Pokud je povolení odůvodněné i po uplynutí období, na které bylo uděleno, může Komise formou prováděcích aktů udělit další povolení na období nejvýše pěti let.

5.Pro účely odstavců 1 až 4 předloží členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost ve lhůtě tří měsíců od data vstupu příslušného aktu v platnost, nebo šesti měsíců před uplynutím období, na které byla udělena stávající výjimka nebo povolení. Příslušný členský stát při podávání žádosti uvedené v odstavcích 3 a 4 podrobně popíše použité metody a prokáže, že vedou ke srovnatelným výsledkům.

6.Komise přijme uvedené prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 18

Zrušení

1.Nařízení (ES) č. 577/97 a (ES) č. 1177/2003 se zrušují s účinkem ode dne 31. prosince 2018. Požadavky stanovené v uvedených nařízeních týkajících se předávání údajů a metadat, včetně zpráv o kvalitě, zůstávají před jejich zrušením i nadále v platnosti pro referenční období.

2.Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 19

Vstup v platnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.V souvislosti s oblastmi stanovenými v čl. 3 odst. 1 písm. f) a g) se uplatňuje od 1. ledna 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 40  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 41  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

☒ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☒ Časově neomezený návrh/podnět 42 :

–Pro provedení návrhu bylo stanoveno sedmileté zaváděcí období, a to od roku 2019 do roku 2025.

–Program by však měl pokračovat i poté.

–V legislativním finančním výkazu však byly zohledněny pouze roky stávajícího víceletého finančního rámce (2019–2020).

Pokračování financování bude záviset na dohodách, které budu uzavřeny pro další víceletý finanční rámec, a na pokračování zvláštních programů, z nichž se financování předpokládá.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 43  

☒ Přímé řízení Komisí

–☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo [Okruh………………………...……………]	RP/NRP 44	zemí ESVO 45	kandidátských zemí 46	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
1a	04 03 02 01 – související program: EASI – Program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	RP	ANO	NE	NE	NE
1a	09 04 02 01 – Vedoucí postavení v informačních a komunikačních technologiích (související program: Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (program Horizont 2020)	RP	ANO	NE	NE	NE
1a	29 02 01 00 – související programy: ESP – Evropský statistický program na období 2013–2017; ESP18_20 – Evropský statistický program na období 2018–2020	RP	ANO	NE	NE	NE
1	13 03 65 01 – související program: EFRR – Evropský fond pro regionální rozvoj	RP	NE	NE	NE	NE
1	13 04 61 01 – související program: FS – Fond soudržnosti	RP	NE	NE	NE	NE
3	17 03 01 00 – související program: ZDRAVÍ – činnosti Unie v oblasti zdraví (program Zdraví pro růst)	RP	ANO	ANO	ANO	NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ ESTAT				Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky 29 02 01 00	Závazky	(1)		5,298	4,648	9,946
	Platby	(2)		2,649	4,444	7,093
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 47
Číslo rozpočtové položky		(3)
Prostředky CELKEM pro GŘ ESTAT	Závazky	=1+1a +3		5,298	4,648	9,946
	Platby	=2+2a +3		2,649	4,444	7,093

GŘ EMPL				Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky 04 03 02 01	Závazky	(1)		3,194	2,695	5,889
	Platby	(2)		1,597	2,625	4,222
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 48
Číslo rozpočtové položky		(3)
Prostředky CELKEM pro GŘ EMPL	Závazky	=1+1a +3		3,194	2,695	5,889
	Platby	=2+2a +3		1,597	2,625	4,222

GŘ CONNECT				Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky 09 04 02 01	Závazky	(1)		2,000	0,000	2,000
	Platby	(2)		1,000	0,800	1,800
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 49
Číslo rozpočtové položky		(3)
Prostředky CELKEM pro GŘ CONNECT	Závazky	=1+1a +3		2,000	0,000	2,000
	Platby	=2+2a +3		1,000	0,800	1,800

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

1. Inteligentní růst podporující začlenění

GŘ REGIO				Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky 13 03 65 01	Závazky	(1)		0,466	0,466	0,932
	Platby	(2)		0,233	0,419	0,652
Číslo rozpočtové položky 13 04 61 01	Závazky	(1a)		0,200	0,200	0,400
	Platby	(2a)		0,100	0,180	0,280
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 50
Číslo rozpočtové položky		(3)
Prostředky CELKEM pro GŘ REGIO	Závazky	=1+1a +3		0,666	0,666	1,332
	Platby	=2+2a +3		0,333	0,599	0,932

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	11,159	8,008	19,167
	Platby	(5)	5,579	8,468	14,047
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky CELKEM na OKRUH 1 víceletého finančního rámce	Závazky	=4+6	11,159	8,008	19,167
	Platby	=5+6	5,579	8,468	14,047

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

3. Bezpečnost a občanství

GŘ SANTE				Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky 17 03 01 00	Závazky	(1)		0,000	0,500	0,500
	Platby	(2)		0,000	0,250	0,250
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 51
Číslo rozpočtové položky		(3)
Prostředky CELKEM pro GŘ SANTE	Závazky	=1+1a +3		0,000	0,500	0,500
	Platby	=2+2a +3		0,000	0,250	0,250

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,000	0,500	0,500
	Platby	(5)	0,000	0,250	0,250
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky CELKEM na OKRUH 3 víceletého finančního rámce	Závazky	=4+6	0,000	0,500	0,500
	Platby	=5+6	0,000	0,250	0,250

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	11,159	8,508	19,667
	Platby	(5)	5,579	8,718	14,297
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky CELKEM na OKRUH 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka)	Závazky	=4+6	11,159	8,508	19,667
	Platby	=5+6	5,579	8,718	14,297

Okruh víceletého finančního rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
GŘ ESTAT
• Lidské zdroje			4,164	4,164	8,328
• Ostatní správní výdaje			0,404	0,414	0,818
GŘ ESTAT CELKEM	Prostředky		4,568	4,578	9,146

Prostředky CELKEM na OKRUH 5 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

4,568

4,578

9,146

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
Prostředky CELKEM na OKRUH 1 až 5 víceletého finančního rámce	Závazky		15,727	13,087	28,814
	Platby		10,147	13,296	23,443

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☒ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ⇩			Rok 2019		Rok 2020																CELKEM
	VÝSTUPY
	Druh 52	Průměrné náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady															Celkový počet		Náklady celkem
SPECIFICKÝ CÍL č. 1 53 …			Odstranění současné fragmentace tvorby evropských sociálních statistik sbíraných na základě výběrových souborů v EU a nepružnosti stávajícího systému sběru údajů
– Výstup	ad hoc modul LFS	0,067	30	2,000	30	2,000														60		4,000
– Výstup	ad hoc modul EU-SILC	0,017	30	0,500	0	0,000														30		0,500
– Výstup	Provádění sběrů údajů	0,096	60	5,650	30	3,000														90		8,650
– Výstup	Metodické a pilotní studie	0,080	37	3,009	44	3,509														81		6,517
Mezisoučet za specifický cíl č. 1			157	11,159	104	8,509														261		19,667
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …
– Výstup
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
NÁKLADY CELKEM			157	11,159	104	8,509														261		19,667

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 2019

Rok 2020

CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	4,164	4,164	8,328
Ostatní správní výdaje	0,404	0,414	0,818
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce	4,568	4,578	9,146

mimo OKRUH 5 54 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdajesprávní povahy
Mezisoučetmimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

4,568

4,578

9,146

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok 2019	Rok 2020
29 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		24,45	24,45
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
29 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)		12	12
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy  55	– v ústředí
	– při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		36,45	36,45

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Metodická práce na řádné definici zjišťování, včetně ad hoc modulů Práce s IT pro přijímání, zhodnocení a zpracování údajů Analýza údajů, zveřejňování údajů a uživatelská podpora
Externí zaměstnanci	Metodická práce na řádné definici zjišťování, včetně ad hoc modulů Práce s IT pro přijímání, zhodnocení a zpracování údajů

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–☒    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☒    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 56
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) https://ec.europa.eu/priorities/sites/beta-political/files/5-presidents-report_cs.pdf

(2) COM(2016) 127 ze dne 8. března 2016.

(3) ESS je partnerství tvořené statistickým úřadem Evropské unie, kterým je Komise (Eurostat), a národními statistickými úřady (NSÚ) a jinými vnitrostátními orgány, jež v jednotlivých členských státech odpovídají za vývoj, tvorbu a šíření evropské statistiky.

(4)

   Nařízení Rady (ES) č. 577/98 ze dne 9. března 1998 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve    Společenství (Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3).

(5)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice    Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 1).

(6)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 ze dne 23. dubna 2008 o vypracovávání a    rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 227).

(7)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice    Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Úř. věst. L 354,    31.12.2008, s. 70).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 49).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 ze dne 15. ledna 2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 12).

(11) Sdělení komise Evropskému parlamentu a Radě o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí, KOM(2009) 404 ze dne 18.8.2009.

(12) Viz http://ec.europa.eu/eurostat/web/quality/evaluation . 

(13) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 234/2008/ES ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský statistický poradní výbor a zrušuje rozhodnutí Rady 91/116/EHS (Úř. věst. L 73, 15.3.2008, s. 13).

(14)

   Internetové stránky Eurostatu k veřejným konzultacím:     http://ec.europa.eu/eurostat/about/opportunities/consultations/iess

   Zpráva o otevřené veřejné konzultaci:

        http://ec.europa.eu/eurostat/documents/10186/7237349/Open-public-consultation-report.pdf . 

   Konzultace s uživateli údajů:

    http://ec.europa.eu/eurostat/documents/10186/7237349/Data-users-consultation-report.pdf .

       Konzultace s poskytovateli údajů: 

        http://ec.europa.eu/eurostat/documents/10186/7237349/Data-producers-consultation-report.pdf .

(15) Viz: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/42577/4167614/ESAC+opinion+3+Dec+2015/421abf9c-4300-445f-a840-f13cadeee306 .

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 45/2001.

(17) Viz http://ec.europa.eu/eurostat/web/quality/general-evaluation-results .

(18) Toto je pět klíčových ukazatelů výkonnosti: počet extrakcí údajů provedených externími uživateli z referenčních databází Eurostatu (EuroBase a Comext) přes internetové stránky Eurostatu; procento uživatelů, kteří hodnotí celkovou kvalitu evropských statistik jako „velmi dobrou“ nebo „dobrou“; procento uživatelů, kteří hodnotí včasnost evropských statistik pro své účely jako „velmi dobrou“ nebo „dobrou“; procento uživatelů, kteří hodnotí srovnatelnost evropských statistik mezi regiony a zeměmi jako „velmi dobrou“ nebo „dobrou“ a zbytková chybovost.

(19) Viz http://ec.europa.eu/eurostat/web/quality/general-evaluation-results .

(20)

   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(21) Sdělení Komise EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 ze dne 3. března 2010.

(22) KOM(2009) 404 ze dne 10. srpna 2009.

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 39).

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 14).

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(26) Nařízení Komise (EU) č. 557/2013 ze dne 17. června 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 831/2002.

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(31) Nařízení Rady (ES) č. 577/98 ze dne 9. března 1998 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství (Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 1).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 14).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 ze dne 15. ledna 2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 12).

(35)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu    Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

(36)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(37)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(38)

(39) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(40) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(41) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(42) GŘ ESTAT a další dotčená generální ředitelství dosáhla dohody o financování činností spadajících do působnosti tohoto návrhu ve formě dalšího přenesení pravomoci na GŘ ESTAT.

(43) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html .

(44) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(45) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(46) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(47) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(48) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(49) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(50) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(51) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(52) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(53) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(54) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(55) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(56) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.8.2016

COM(2016) 551 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založený na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů

{SWD(2016) 282 final}
{SWD(2016) 283 final}

Příloha I

Zahrnutá témata

Oblast	Téma	Dílčí témata
U všech oblastí	Technické údaje	Informace o sběru údajů
		Identifikace
		Váhy
		Charakteristiky dotazování
		Místo
	Charakteristiky osob a domácností	Demografické údaje
		Státní občanství a přistěhovalecký původ
		Složení domácnosti
	Účast na trhu práce	Hlavní status dle ekonomické aktivity (sebezařazení)
		Základní charakteristiky zaměstnání
	Dosažené vzdělání	Dosažený stupeň vzdělání
Trh práce	Charakteristiky osob a domácností	Složení domácnosti – podrobné údaje
		Délka pobytu v zemi
	Účast na trhu práce	Postavení v zaměstnání
		Doba trvání smlouvy/dohody Doba trvání smlouvy/dohody – sekundární informace
		Práce na plný, nebo částečný úvazek – důvod
		Závislá samostatná výdělečná činnost
		Úkoly v oblasti vedení zaměstnanců
		Velikost podniku
		Místo výkonu práce
		Práce z domova
		Hledání zaměstnání
		Ochota pracovat
		Dostupnost
		Vedlejší zaměstnání
		Hledání dalšího zaměstnání
		Sladění pracovního a rodinného života
		Mladí lidé na trhu práce
		Situace na trhu práce migrujících osob a jejich nejbližších potomků
		Přechod do důchodu
		Potřeba péče
	Trvání zaměstnání a dosavadní pracovní zkušenosti	Doba nástupu do zaměstnání
		Způsob, jakým respondent našel zaměstnání
		Předchozí zaměstnání
	Pracovní podmínky včetně pracovní doby a jejích úprav	Pracovní doba
		Úpravy pracovní doby
		Organizace práce a úpravy pracovní doby
	Dosažené vzdělání	Dosažené vzdělání – podrobné údaje
	Účast ve vzdělávání a odborné přípravě	Účast ve formálním a neformálním vzdělávání a odborné přípravě (za 4 týdny)
		Účast ve formálním a neformálním vzdělávání a odborné přípravě (za 12 měsíců)
	Zdravotní stav a zdravotní postižení, zdravotní péče a determinanty	Pracovní úrazy a další zdravotní problémy související s výkonem povolání
		Minimální evropský zdravotní modul
	Příjmy, spotřeba a jmění, včetně dluhů	Příjmy z pracovní činnosti
Příjmy a životní podmínky	Charakteristiky osob a domácností	Složení domácnosti – podrobné údaje
		Délka pobytu v zemi
	Účast ve vzdělávání a odborné přípravě	Účast ve formálních vzdělávacích činnostech (v současnosti)
	Dosažené vzdělání	Dosažené vzdělání – podrobné údaje
	Účast na trhu práce	Charakteristiky místa výkonu práce
		Doba trvání smlouvy/dohody
		Postavení v zaměstnání
		Podrobný popis situace na trhu práce
		Úkoly v oblasti vedení zaměstnanců
	Trvání zaměstnání a dosavadní pracovní zkušenosti	Předchozí zaměstnání
	Pracovní podmínky včetně pracovní doby a jejích úprav	Pracovní kalendář
		Pracovní doba
	Zdravotní stav a zdravotní postižení, zdravotní péče a determinanty	Minimální evropský zdravotní modul
		Zdravotní stav a zdravotní postižení
		Zdraví dětí
		Přístup ke zdravotní péči
		Zdravotní péče
		Přístup ke zdravotní péči (děti)
		Zdravotní determinanty
	Kvalita života, včetně účasti na společenském a kulturním životě a dobrých životních podmínek	Kvalita života
		Účast na společenském a kulturním životě
		Dobré životní podmínky
	Životní podmínky, včetně materiální deprivace, bydlení, životního prostředí a přístupu ke službám	Materiální deprivace
		Deprivace dětí
		Hlavní charakteristiky bydlení
		Podrobné informace o podmínkách bydlení, včetně deprivace
		Náklady na bydlení včetně imputovaného nájemného
		Životní prostředí
		Využívání služeb včetně služeb v oblasti poskytování péče
		Finanční dostupnost
		Neuspokojené potřeby a jejich příčiny
		Péče o dítě
	Příjmy, spotřeba a jmění, včetně dluhů	Příjmy z pracovní činnosti
		Příjmy z příspěvků a dávek
		Příjmy z penzijního zabezpečení
		Ostatní příjmy
		Daně a příspěvky
		Celkové příjmy
		Nadměrné zadlužení
		Nedoplatky
		Jmění
		Hlavní složky spotřeby
		Mezigenerační přenos znevýhodnění
Zdraví	Zdravotní stav a zdravotní postižení, zdravotní péče a determinanty	Minimální evropský zdravotní modul
		Nemoci a chronická onemocnění
		Nehody a zranění
		Bolest
		Duševní zdraví
		Omezení funkcí
		Potíže při úkonech péče o vlastní osobu
		Potíže při úkonech v domácnosti
		Dočasné omezení aktivit (v důsledku zdravotních potíží)
		Překážky v zapojení do určitých oblastí života
		Využívání zdravotní a dlouhodobé péče
		Užívání léčivých přípravků
		Preventivní péče
		Přístup ke zdravotní péči
		Výška a tělesná hmotnost
		Fyzická aktivita
		Stravovací návyky
		Kouření
		Konzumace alkoholu
		Sociální a environmentální faktory
	Příjmy, spotřeba a jmění, včetně dluhů	Celkové příjmy
Vzdělávání a odborná příprava	Charakteristiky osob a domácností	Délka pobytu v zemi
	Trvání zaměstnání a dosavadní pracovní zkušenosti	Doba nástupu do zaměstnání
	Účast na trhu práce	Velikost podniku
	Dosažené vzdělání	Dosažené vzdělání – podrobné údaje
		Vzdělání
		Dovednosti uváděné respondenty
	Účast ve vzdělávání a odborné přípravě	Přístup k informacím o možnostech učení a poradenství (za 12 měsíců)
		Účast ve formálních vzdělávacích činnostech (za 12 měsíců)
		Poslední formální vzdělávací činnost – podrobné údaje (za 12 měsíců)
		Využití IKT v rámci posledního formálního vzdělávání (za 12 měsíců)
		Důvody pro účast v posledním formálním vzdělávání (za 12 měsíců)
		Platby za poslední formální vzdělávání a počet hodin (za 12 měsíců)
		Výsledky a využití dovedností získaných prostřednictvím posledního formálního vzdělávání (za 12 měsíců)
		Účast v neformálních vzdělávacích činnostech (za 12 měsíců)
		Neformální vzdělávací činnosti – podrobné údaje (za 12 měsíců)
		Využití IKT v rámci neformálních vzdělávacích činností (za 12 měsíců)
		Důvody pro účast v neformálních vzdělávacích činnostech (za 12 měsíců)
		Platby za neformální vzdělávací činnosti a počet hodin (za 12 měsíců)
		Výsledky a využití dovedností získaných prostřednictvím neformálních vzdělávacích činností (za 12 měsíců)
		Překážky v účasti ve vzdělávání a odborné přípravě (za 12 měsíců)
		Informální učení
	Příjmy, spotřeba a jmění, včetně dluhů	Celkové příjmy
Využívání informačních a komunikačních technologií (IKT)	Zapojení do informační společnosti	Přístup k IKT
		Používání IKT a jeho frekvence
		Překážky ve využívání IKT a obtíže s ním spojené
		Dopady používání IKT
		Bezpečnost, soukromí a důvěryhodnost
		Připojení k internetu odkudkoli
		Digitální dovednosti
		Činnosti na internetu
		Elektronické obchodování
		Kontakt s veřejnou správou
	Příjmy, spotřeba a jmění, včetně dluhů	Celkové příjmy
Využívání času	Charakteristiky osob a domácností	Složení domácnosti – podrobné údaje
	Účast ve vzdělávání a odborné přípravě	Účast ve formálních vzdělávacích činnostech (v současnosti)
	Zdravotní stav a zdravotní postižení, zdravotní péče a determinanty	Minimální evropský zdravotní modul
	Životní podmínky, včetně materiální deprivace, bydlení, životního prostředí a přístupu ke službám	Vybavení předměty dlouhodobé spotřeby
		Péče o dítě
		Péče o nemocné a seniory
	Pracovní podmínky včetně pracovní doby a jejích úprav	Pracovní doba
		Úpravy pracovní doby
	Příjmy, spotřeba a jmění, včetně dluhů	Produkce pro vlastní spotřebu a na prodej, náhrady
		Příjmy z pracovní činnosti
		Celkové příjmy
	Rozvržení času	Využívání času a druhy činností
		Souběžné činnosti
		Místo činnosti
		Přítomnost dalších osob během činnosti
		Posouzení činnosti
Spotřeba	Charakteristiky osob a domácností	Složení domácnosti – podrobné údaje
	Životní podmínky, včetně materiální deprivace, bydlení, životního prostředí a přístupu ke službám	Hlavní charakteristiky bydlení
	Účast ve vzdělávání a odborné přípravě	Účast ve formálních vzdělávacích činnostech (v současnosti)
	Účast na trhu práce	Doba trvání smlouvy/dohody
	Příjmy, spotřeba a jmění, včetně dluhů	Celkové příjmy
		Daně a příspěvky
		Naturální příjmy z činností bez finanční odměny
		Imputované nájemné
		Hlavní zdroj příjmů
		Jmění
		Dluhy
		Nedoplatky
		Spotřeba podle klasifikace individuální spotřeby podle účelu (COICOP)
		Výdaje na přeshraniční spotřebu podle COICOP
		Vlastní spotřeba

Příloha II

Požadavky na přesnost

1.Požadavky na přesnost se u všech souborů údajů vyjadřují pomocí směrodatných chyb a vymezují se jako spojitá funkce skutečných odhadů a rozsahu statistické populace v zemi nebo v regionu NUTS 2.

2.Odhadovaná směrodatná chyba daného odhadu nesmí přesáhnout tuto hodnotu:

3.Funkce f(N) je definována jako f(N)=a√N+b

4.Za parametry N, a a b se dosadí následující hodnoty:

	N	a	b
Oblast trhu práce: požadavky na přesnost
Odhad (vnitrostátního) podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15–74 let za čtvrtletí	Počet obyvatel země ve věku 15–74 let žijících v domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)	7 800	–4 500
Odhad (vnitrostátního) podílu zaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15–74 let za čtvrtletí	Počet obyvatel země ve věku 15–74 let žijících v domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)	7 800	–4 500
Odhad podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15–74 let v každém regionu NUTS 2 za čtvrtletí	Počet obyvatel regionu NUTS 2 ve věku 15–74 let žijících v domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)	Viz bod 6
Oblast příjmů a životních podmínek
Podíl domácností ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na obyvatelstvu	Počet domácností v zemi (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)	900	2 600
Podíl domácností, které byly po dobu čtyř let nepřetržitě ohroženy chudobou, na obyvatelstvu	Počet domácností v zemi (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)	350	1 000
Podíl domácností ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na obyvatelstvu v každém regionu NUTS 2 (viz bod 7)	Počet domácností v regionu NUTS 2 (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)	600	0
Oblast zdraví
Procentní podíl obyvatel s vážným omezením běžných aktivit v důsledku zdravotních potíží (ve věku 15 let a více)	Počet obyvatel země ve věku 15 let a více žijících v domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)	1 200		2 800

Oblast vzdělávání a odborné přípravy
Míra účasti ve formálním vzdělávání a odborné přípravě (lidé ve věku 18–24 let)	Počet obyvatel země ve věku 18–24 let žijících v domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)		200			1 500
Míra účasti v neformálním vzdělávání a odborné přípravě (lidé ve věku 25–69 let)	Počet obyvatel země ve věku 25–69 let žijících v domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)		400			2 000
Oblast využívání informačních a komunikačních technologií (IKT)
Procentní podíl jednotlivců, kteří si v uplynulém roce objednali zboží či služby přes internet k soukromým účelům	Počet obyvatel země ve věku 16–74 let žijících v domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)		400		1 300
Oblast využívání času
Procentní podíl obyvatel ve věku 15 let a více, kteří průměrně stráví denně více než 10 % času v zaměstnání		Počet obyvatel země ve věku 15 let a více žijících v domácnostech (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)		900			3 500
Oblast spotřeby
Procentní podíl domácností, jejichž výdaje spojené s bydlením, včetně nákladů na vodu, elektřinu, plyn a ostatní paliva, přesahují 50 % celkových výdajů (viz bod 8)		Počet domácností v zemi (v milionech se zaokrouhlením na tři desetinná místa)		900			2 600

5.Pokud země za použití výše uvedených parametrů získají záporné hodnoty funkce f(N), jsou od daného požadavku osvobozeny.

6.Pro odhad podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15–74 let v každém regionu NUTS 2 je funkce f(N) definována takto:

 

7.U odhadu podílu domácností ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na obyvatelstvu v každém regionu NUTS 2 nejsou tyto požadavky závazné pro regiony NUTS 2 s počtem obyvatel menším než půl milionu za předpokladu, že je splňuje odpovídající region NUTS 1.

8.Požadavky na přesnost u oblasti spotřeby mohou být splněny sloučením mikrodat získaných v rámci pozorování nejvýše za tři po sobě jdoucí roky.

Příloha III

Charakteristiky výběrového souboru

1.Výběrový soubor pro oblast trhu práce má tyto charakteristiky:

a)Šetření vnitrostátního výběrového souboru se během referenčního čtvrtletí (soubor po sobě jdoucích referenčních týdnů) rovnoměrně rozloží do všech týdnů daného čtvrtletí. Výběrový soubor pro referenční čtvrtletí (v každém regionu NUTS 2) se do daných tří měsíců rozloží úměrně počtu týdnů v jednotlivých měsících.

b)Šetření souboru je koncipováno jako způsob rotace výběrového souboru během roku. Soubory šetřené v tomtéž čtvrtletí po sobě jdoucích let musí být totožné alespoň z 20 % a v případě po sobě jdoucích čtvrtletí alespoň z 50 %, přičemž se nezohledňuje míra neodpovědí (non-response) v panelové složce šetření.

Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1, poskytují se údaje za celý výběrový soubor.

2.Výběrový soubor pro oblast příjmů a životních podmínek má tyto charakteristiky:

a)Šetření souboru je koncipováno jako nejméně šestiletý rotační cyklus.

b)Výběrový soubor se rozloží rovnoměrně do všech let rotačního cyklu, přičemž se nezohledňuje míra neodpovědí (non-response) v panelové složce šetření, s výjimkou období, kdy dochází ke změně rozsahu výběrového souboru.

3.Výběrový soubor pro oblast využívání času má tyto charakteristiky: zvolená období, za něž probíhá zjišťování u šetřených jednotek,

a)se rozloží do dvanácti měsíců jdoucích po sobě,

b)zahrnují i nepracovní dny a

c)vycházejí z náhodného výběrového souboru.

4.Výběrový soubor pro oblast spotřeby má tyto charakteristiky: zvolená období, za něž probíhá zjišťování u šetřených jednotek, se rozloží do období dvanácti po sobě jdoucích měsíců.

Příloha IV

Periodicita

1.Soubory údajů pro oblast trhu práce obsahují údaje shromažďované čtvrtletně, ročně a v intervalu dvou a osmi let. Údaje o proměnných týkajících se témat ad hoc se shromažďují každé čtyři roky.

2.Soubory údajů pro oblast příjmů a životních podmínek obsahují údaje shromažďované ročně a v intervalu tří a šesti let. Údaje o proměnných zjišťovaných v souvislosti s tématy ad hoc se shromažďují každé dva roky.

3.Údaje pro oblast zdraví se shromažďují každých šest let.

4.Údaje pro oblast vzdělávání a odborné přípravy se shromažďují každých šest let.

5.Údaje pro oblast využívání informačních a komunikačních technologií se shromažďují ročně.

6.Údaje pro oblast využívání času se shromažďují každých deset let.

7.Údaje pro oblast spotřeby se shromažďují každých pět let.

Příloha V

Lhůty pro předání údajů

Členské státy předávají požadované údaje Komisi (Eurostatu) nejpozději v těchto lhůtách:

1.U oblasti trhu práce členské státy předávají:

1)předem zkontrolovaná mikrodata bez přímých identifikačních údajů a řídí se přitom tímto postupem o dvou fázích:

a)během prvních tří let provádění tohoto nařízení podle čl. 10 odst. 4 probíhá:

–u čtvrtletních údajů: předání do deseti týdnů od konce referenčního období,

–u ostatních údajů: předání do 31. března následujícího roku;

b)počínaje čtvrtým rokem provádění probíhá:

–u čtvrtletních údajů: předání údajů za 1. čtvrtletí do 29. května, za 2. čtvrtletí do 29. srpna a za 3. čtvrtletí do 29. listopadu téhož roku a předání údajů za 4. čtvrtletí do 28. února roku následujícího,

–u ostatních údajů: předání do 15. března následujícího roku.

V letech, kdy poslední dny těchto lhůt připadnou na sobotu či neděli, se za platný konec lhůty považuje následující pondělí.

Pokud se požadované údaje k dílčímu tématu „Příjmy z pracovní činnosti“ získávají z administrativních údajů, lze tyto údaje Komisi (Eurostatu) předat do dvaceti jedna měsíců od konce referenčního období;

2)agregované výsledky, na jejichž základě se sestavuje měsíční statistika nezaměstnanosti, do 25 dnů od konce referenčního měsíce. Členské státy do nich nezahrnou poslední týden referenčního měsíce, pokud již zčásti náleží do měsíce následujícího.

2.U oblasti příjmů a životních podmínek členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata bez přímých identifikačních údajů v těchto lhůtách:

a)mikrodata týkající se proměnných, jež byly použity při shromažďování údajů za rok N, do konce roku N. Ve výjimečných případech, kdy požadované administrativní údaje nejsou k dispozici včas, mohou být do konce roku N předána předběžná mikrodata o příjmech a konečné údaje pak do 28. února roku N+1;

b)mikrodata týkající se proměnných, jež se vztahují na šest let zahrnutých do rotačního cyklu končícího v roce N, do 31. října roku N+1.

3.U oblasti zdraví členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata do devíti měsíců od konce vnitrostátního období pro shromažďování údajů.

4.U oblasti vzdělávání a odborné přípravy členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata do šesti měsíců od konce vnitrostátního období pro shromažďování údajů.

5.U oblasti využívání informačních a komunikačních technologií členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata do 5. října roku šetření N.

6.U oblasti využívání času členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata nejpozději do 15 měsíců od ukončení zjišťování v terénu.

7.U oblasti spotřeby členské státy předávají předem zkontrolovaná mikrodata do 15 měsíců od konce referenčního roku.