EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2016

COM(2016) 479 final

2016/0230(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 246 final}
{SWD(2016) 249 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.    SOUVISLOSTI NÁVRHU

•    Odůvodnění a cíle návrhu

Změna klimatu představuje přeshraniční problém, který nelze řešit pouze prostřednictvím opatření na vnitrostátní nebo místní úrovni. EU od roku 1992 usiluje o rozvoj společných řešení a prosazuje celosvětová opatření k zvládání změny klimatu.

V prosinci 2015 byla na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „úmluva UNFCCC“) přijata Pařížská dohoda. Dohoda obsahuje dlouhodobý cíl a objasňuje, že k plnění dlouhodobých cílů v oblasti zmírňování změny klimatu zásadním způsobem přispěje i využívání půdy a lesů 1 .

Tento návrh rovněž provádí závazky EU podle Pařížské dohody o změně klimatu. Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU 2 . Za tímto návrhem následovalo posouzení Pařížské dohody Komisí 3 .

Pokyny Evropské rady k začlenění využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 se odrážejí taktéž v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku EU. EU oznámila, že jejím cílem je „absolutní snížení emisí na úrovni celého hospodářství oproti referenčnímu roku“ dosahující „alespoň 40% snížení domácích emisí“, přičemž tento cíl zahrnuje 100 % emisí EU. Co se týká LULUCF, bylo doplněno, že „jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 bude stanovena politika týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030“ 4 .

Cílem tohoto návrhu je určit, jak bude odvětví LULUCF od roku 2021 začleněno do rámce politiky EU v oblasti klimatu. Kjótský protokol ukládá v současné době omezení, pokud jde o to, jak musí EU a každý z jejích členských států zajistit, aby odvětví LULUCF neprodukovalo další emise. Kjótský protokol však na konci roku 2020 pozbude platnosti. V rámci EU je proto nutno řízení odvětví LULUCF dále rozvíjet.

•    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Stávající rámec politiky EU v oblasti klimatu do roku 2020 zahrnuje většinu odvětví a skleníkových plynů. Skládá se ze dvou hlavních prvků:

a) systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

5 b) odvětvími mimo systém EU pro obchodování s emisemi se zabývá rozhodnutí o „sdílení úsilí“.

Pokrok při plnění cílů pro rok 2020 je zajištěn prostřednictvím povinností týkajících se podávání výročních zpráv a kontrol souladu, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 525/2013 6 .

Na emise a pohlcení 7 skleníkových plynů v odvětví LULUCF se v současnosti vztahují mezinárodní závazky pouze na základě Kjótského protokolu, a to až do roku 2020. V současné době se provádí rozhodnutí o LULUCF (529/2013/EU), které zajistí lepší systémy započítávání do roku 2020. Bez právního rámce, který toto provádění konsoliduje a který stanoví platná pravidla pro období po roce 2020, by mohl být způsob začlenění LULUCF do celkového rámce v EU různorodý. Rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, pokud jde o pravidla vykazování a započítávání, by měly negativní dopad na optimální fungování jednotného trhu.

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Právní návrh týkající se zahrnutí problematiky LULUCF do rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 je klíčovou součástí strategie Komise k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která podporuje její dimenzi týkající se dekarbonizace. Návrh je nezbytný rovněž k dokončení integrovaného rámce pro politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, který Evropská rada schválila v říjnu 2014.

Podle mezinárodních pravidel na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótského protokolu jsou emise související s využíváním biomasy vykazovány a započítávány v rámci LULUCF, tj. v případě využívání biomasy v odvětví energetiky se emisní faktor pokládá za nulový. Takto je zabráněno zdvojenému započítání emisí.

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

•    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•    Proporcionalita

•    Volba nástroje

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

V období od března do června 2015 provedla Evropská komise veřejné konzultace ohledně toho, jak se co nejlépe zabývat emisemi ze zemědělství, lesnictví a jiného využívání půdy na základě rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. K jednotlivým možnostem koncepce politiky bylo obdrženo celkem 138 příspěvků, přičemž polovina respondentů jednoznačně neupřednostňovala žádnou z možností. Jedna třetina respondentů, především ekologické nevládní organizace a lesnické organizace, byly pro to, aby oblast využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví byla vedena jako samostatný pilíř v rámci politiky v oblasti klimatu, což znamená, že tato možnost byla upřednostňována nejvíce (případy bez uvedení odpovědí se nezapočítávaly). Nejmenší podporu získala možnost sloučení zemědělství a LULUCF do samostatného pilíře nespadajícího do oblasti působnosti rozhodnutí o „sdílení úsilí“. Jelikož byl soubor názorů velmi rozsáhlý, nebyla žádná jednotlivá možnost zvažovaná Komisí schopna odrážet všechna tato stanoviska. Započítávání považovala většina respondentů za klíčové pro ekologickou vyváženost. Byl projeven velký zájem o zjednodušení paralelních systémů vykazování a o zachování referenčních úrovní pro lesy.

•    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Kvantitativní posouzení budoucích dopadů v EU je v souladu s analýzami, které byly provedeny pro návrh týkající se rámce do roku 2030 a nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody. Vypracováním scénářů pro EU pověřila Komise Národní technickou univerzitu v Aténách, Mezinárodní ústav pro aplikovanou systémovou analýzu a organizaci EuroCare.

•    Posouzení dopadů

•    Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Návrh nepředstavuje iniciativu v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů.

•    Základní práva

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.    OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Při zvažování možností umožňujících větší využívání flexibility je vždy třeba mít na paměti ekologickou vyváženost. Činnosti v oblasti zmírňování změny klimatu v odvětví LULUCF by měly vést k dodatečnému, měřitelnému a udržitelnému posilování propadů uhlíku. Zajištění těchto podmínek vyžaduje důkladný systém monitorování, vykazování a ověřování.

Mezinárodní povinnosti podle rámce úmluvy UNFCCC budou znamenat, že zprávy budou i nadále podávány jednou ročně. Monitorování a vykazování vychází i nadále z požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 525/2013, které je pro tento účel tímto nařízením pozměněno. Nařízení (EU) č. 525/2013 by mělo být dále doplněno s cílem vytvořit pro všechna odvětví mimo systém obchodování s emisemi, včetně LULUCF, komplexní rámec pro monitorování a zajištění souladu po roce 2020. Tato ustanovení mají být začleněna do řízení energetické unie, s ohledem na něž se v pracovním programu Komise předpokládá předložení návrhu do konce roku 2016, a mohou být v rámci tohoto návrhu dále zjednodušena. Započítávání opatření v odvětví LULUCF je nejlépe umožněno v delších obdobích. Aby odvětví LULUCF bylo integrováno s ostatními odvětvími mimo systém obchodování s emisemi, budou se každých pět let provádět kontroly souladu.

•    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1: Předmět

Tento článek objasňuje, že nařízení stanoví závazky členských států za účelem splnění závazku Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro období od roku 2021 do roku 2030 a pravidla pro započítávání a kontrolu souladu.

Článek 2: Oblast působnosti

Tento článek vymezuje oblast působnosti nařízení. Odráží oblast působnosti stávajících právních předpisů EU pro členské státy podle Kjótského protokolu (rozhodnutí č. 529/2013/EU). Oblast působnosti se v zásadě musí vztahovat na lesní a zemědělská půdu a půdu, u níž došlo ke změně využívání z tohoto využití nebo na toto využití. Navrhovaný přístup ruší souběžný rámec pro podávání zpráv podle Kjótského protokolu a systém zjednodušuje s rámcem vykazování „založeným na využívání půdy“ podle úmluvy UNFCCC. Oblast působnosti zahrnuje skleníkové plyny CO2, CH4 a N2O.

Článek 3: Definice

Tento článek stanoví zvláštní terminologii.

Článek 4: Závazky

Každý členský stát musí zajistit, aby odvětví LULUCF nemělo po uplatnění pravidel započítávání stanovených v nařízení a s přihlédnutím k flexibilitě na jeho území žádné čisté emise. Na tuto zásadu se v posouzení dopadů odkazuje jako na „pravidlo nulového pasivního zůstatku“.

Článek 5: Obecná pravidla započítávání

Tento článek stanoví obecná pravidla, která mají zabránit zdvojenému započítání, řešit přechody mezi různými kategoriemi využití půdy a započítávat každý zásobník uhlíku s výjimkou zásobníků, na něž se vztahuje pravidlo „de minimis“. Vychází důsledně z obecných pravidel započítávání stanovených v rozhodnutí č. 529/2013/EU a přidává dynamické pravidlo pro přechod mezi jednotlivými kategoriemi využití půdy.

Článek 6: Započítávání pro zalesněnou půdu a odlesněnou půdu

Tento článek objasňuje zvláštní pravidla započítávání při změně využití půdy z lesní půdy (odlesněná půda) a na lesní půdu (zalesněná půda). Tyto kategorie započítávání využití půdy jsou započítávány pomocí přístupu založeného na „hrubé/čisté hodnotě“, tj. započítávání emisí a pohlcení v daném období v plném rozsahu. To je v podstatě stejné jako v rozhodnutí č. 529/2013/EU vyjma zavedení možnosti použít při přeměně jiných kategorií využití půdy na lesní půdu období v délce 30 let namísto standardní hodnoty. Použití této hodnoty místo standardní hodnoty by mělo být v inventuře skleníkových plynů jednotlivých členských států předložené UNFCCC v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) řádně odůvodněno.

Článek 7: Započítávání pro obhospodařovanou ornou půdu, obhospodařované pastviny a obhospodařované mokřady

Tento článek objasňuje zvláštní pravidla započítávání pro obhospodařovanou ornou půdu, pastviny a mokřady, včetně kategorií půdy, u níž došlo k přeměně z těchto kategorií a na tyto kategorie. Tato změna ve využívání půdy se započítává v poměru k emisím nebo pohlcení v porovnání s historickou referenční úrovní.

To je v podstatě stejné jako v rozhodnutí č. 529/2013/EU s výjimkou toho, že je navrhována novější historická referenční úroveň s cílem zlepšit přesnost odhadů, zajistit lepší sladění se zbytkem odvětví mimo systém obchodování s emisemi a zjednodušit započítávání omezením potřeby historické časové řady.

Článek 8: Započítávání pro obhospodařovanou lesní půdu

Tento článek stanoví pravidla započítávání pro obhospodařovanou lesní půdu pomocí referenční úrovně pro lesy s cílem vyloučit vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. Vychází důsledně z příslušných pravidel stanovených v rozhodnutí č. 529/2013/EU. Tento článek stanoví rovněž rámec EU pro řízení a správu, který se má vzhledem ke skončení platnosti Kjótského protokolu používat po roce 2020. Ustanovení mají zlepšit přesnost a transparentnost referenčních úrovní pro lesy a proces jejich stanovení. To by mělo zahrnovat konzultace se zúčastněnými stranami v členských státech a přezkum za pomoci odborníků z členských států.

Článek 9: Započítávání pro výrobky z vytěženého dřeva

Tento článek stanoví přístup k započítávání tohoto zásobníku uhlíku pro zalesněnou půdu a obhospodařovanou lesní půdu. Metodika se v porovnání s rozhodnutím č. 529/2013/EU v podstatě nezměnila.

Článek 10: Započítávání pro přírodní škodlivé činitele

Tento článek členským státům umožňuje vyjmout z jejich záznamů emise z přírodních škodlivých činitelů (lesní požáry, invaze škůdců atd.). Metodika se v porovnání s rozhodnutím č. 529/2013/EU v podstatě nezměnila. Stanovení úrovně pozadí bude muset být v případě neexistence přezkumu podle Kjótského protokolu transparentní. Komise bude proto dohlížet na dodržování platných pokynů a pravidel.

Článek 11: Flexibilita

Tento článek členským státům umožňuje kompenzovat emise z jedné kategorie započítávání využití půdy odstraněním z jiné kategorie započítávání využití půdy na jejich území. Členským státům umožňuje rovněž kumulovat čistá pohlcení vykázaná v jejich záznamech během desetiletého období. Nadbytečná pohlcení lze převést na jiný členský stát s cílem pomoci zajistit dodržení pravidla nulového pasivního zůstatku. Členské státy musí rovněž zajistit odpovídající monitorování, které je v souladu s tímto nařízením, aby mohly flexibilitu využít.

Článek 12: Kontrola souladu

Tento článek objasňuje požadavky týkající se zajištění náležitého monitorování ze strany členských států pro účely započítávání a zavádí pravidelné kontroly souladu prováděné Komisí. K zajištění vysoké úrovně kvality bude Komisi při této práci napomáhat Evropská agentura pro životní prostředí.

Článek 13: Registr

Tento článek se týká využívání registru pro transakce, přičemž současně zajišťuje, aby nedocházelo k zdvojenému započítání.

Článek 14: Výkon přenesené pravomoci

Návrh zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci příslušnými postupy.

Článek 15: Přezkum

Přezkum všech prvků nařízení za účelem zjištění, zda i nadále plní svůj účel, má být proveden v roce 2024 a poté každých pět let.

Článek 16: Změny nařízení (EU) č. 525/2013

Nařízení (EU) č. 525/2013 je pozměněno s cílem zajistit, aby byly v rámci uvedeného nařízení zachovány požadavky na vykazování, které se v současnosti vztahují na LULUCF. Členské státy musí každoročně podávat zprávy o svých příslušných emisích skleníkových plynů a budou muset i nadále podávat každé dva roky zprávy o vykazování odhadů a o politikách a opatřeních provedených k zajištění splnění jejích cílů. Požadavky na monitorování jsou u LULUCF posíleny, aby byla zajištěna ekologická vyváženost započítávání.

2016/0230 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 8 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 9 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V závěrech ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. října 2014 týkajících se rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 byl schválen závazný cíl, jímž je snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů na úrovni celého hospodářství alespoň o 40 % oproti roku 1990. Na zasedání Rady dne 6. března 2015 byl tento příspěvek Unie a jejích členských států formálně schválen jako zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek.

(2)V závěrech ze zasedání Evropské rady se předpokládalo, že tento cíl bude EU plnit kolektivně, a to co nejhospodárnějším způsobem, přičemž odvětví, na něž se vztahuje systém obchodování s emisemi, sníží v porovnání s rokem 2005 emise do roku 2030 o 43 % a odvětví, na něž se systém obchodování s emisemi nevztahuje, o 30 % a úsilí bude rozdělováno na základě relativního HDP na hlavu.

(3)Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“) 10 .

(4)Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.

(5)Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030.

(6)Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.

(7)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU 11 stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021–2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty.

(8)S cílem stanovit přesné záznamy o emisích a jejich pohlcování v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) by se měly využívat hodnoty vykázané ročně podle nařízení (EU) č. 525/2013 pro kategorie využití půdy a přechod mezi kategoriemi využití půdy, čímž se zjednoduší postupy používané podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu. Půda, u níž dojde k přeměně na jinou kategorii využití půdy, by se měla považovat za půdu v přechodu na tuto kategorii po standardní dobu dvaceti let stanovenou v pokynech IPCC.

(9)Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se vyloučily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je nutno stanovit postup přezkumu s cílem zajistit transparentnost a zlepšit kvalitu započítávání v této kategorii.

(10)Pokud se Komise rozhodne, že jí při přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví bude v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) nápomocen expertní tým pro přezkum, měla by vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a vybrat dostatečný počet odborníků z členských států.

(11)V mezinárodně schválených pokynech IPCC se uvádí, že emise ze spalování biomasy v odvětví energetiky lze považovat za rovné nule pod podmínkou, že jsou tyto emise započítány v odvětví LULUCF. V EU se emise ze spalování biomasy započítávají jako nulové podle článku 38 nařízení (EU) č. 601/2012 a ustanovení obsažených v nařízení (EU) č. 525/2013, soulad s pokyny IPCC bude tudíž zajištěn pouze tehdy, budou-li tyto emise správně zahrnuty v tomto nařízení.

(12)Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem vytvořit pobídky pro větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.

(13)Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.

(14)V závislosti na vnitrostátních preferencích by měly mít členské státy možnost zvolit odpovídající vnitrostátní politiky k dosažení svých závazků v odvětví LULUCF, včetně možnosti kompenzace emisí z jedné kategorie využití půdy odstraněním z jiné kategorie využití půdy. Měly by mít rovněž možnost kumulovat čistá pohlcení v období 2021–2030. Jako dodatečná možnost by mělo pokračovat obchodování mezi členskými státy s cílem pomoci zajistit soulad. Na základě praxe ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu by měly mít členské státy rovněž možnost využít překročení cíle podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu k zajištění splnění jejich závazku podle tohoto nařízení.

(15)V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a pohlcování a dalších informací potřebných k posouzení dodržování závazků členských států by tímto nařízením měly být do nařízení (EU) č. 525/2013 začleněny požadavky na podávání zpráv a při kontrolách souladu podle tohoto nařízení by měly být tyto zprávy brány v potaz. Nařízení (EU) č. 525/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Tato ustanovení mohou být dále zjednodušena s cílem zohlednit případné změny, pokud jde o integrované řízení energetické unie, s ohledem na něž se v pracovním programu Komise předpokládá předložení návrhu do konce roku 2016.

(16)Komisi by měla být případně v souladu s jejím ročním pracovním programem nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí, pokud jde o systém podávání výročních zpráv o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcení, posouzení informací o politikách a opatřeních a o národních odhadech, vyhodnocení plánovaných dodatečných politik a opatření a kontroly souladu, které Komise provádí podle tohoto nařízení.

(17)K usnadnění sběru údajů a zlepšení metodiky by využívání půdy mělo být inventarizováno a vykazováno pomocí geografického sledování každé půdní plochy, jež odpovídá systémům sběru údajů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Nejvhodnější bude využívání stávajících programů a šetření Unie a členských států při sběru údajů, včetně statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) a Evropského programu monitorování země COPERNICUS. Správa údajů, včetně jejich sdílení pro opětovné použití zpráv a šíření, by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství.

(18)Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(19)Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. Při tomto přezkumu lze vzít v potaz rovněž výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

(20)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví závazky členských států týkající se využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“), které zajišťují splnění závazku Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro období od roku 2021 do roku 2030, jakož i pravidla pro započítávání emisí a jejich pohlcování v důsledku LULUCF a kontrolu dodržování těchto závazků ze strany členských států.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v příloze I oddílu A vykázané podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, k nimž dojde v kterékoli z níže uvedených kategorií započítávání využití půdy na území členských států v období od roku 2021 do roku 2030:

a)zalesněná půda: využití půdy vykazované jako orná půda, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půda přeměněná na lesní půdu;

b)odlesněná půda: využití půdy vykazované jako lesní půda přeměněná na ornou půdu, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půdu;

c)obhospodařovaná orná půda: využití půdy vykazované jako orná půda zůstávající ornou půdou a pastviny, mokřady, osídlení, ostatní půda přeměněná na ornou půdu a orná půda přeměněná na mokřady, osídlení a ostatní půdu;

d)obhospodařované pastviny: využití půdy vykazované jako pastviny zůstávající pastvinami a orná půda, mokřady, osídlení, ostatní půda přeměněná na pastviny a pastviny přeměněné na mokřady, osídlení a ostatní půdu;

e)obhospodařovaná lesní půda: využití půdy vykazované jako lesní půda zůstávající lesní půdou.

2. Členský stát se může rozhodnout, že do rozsahu svého závazku podle článku 4 zahrne obhospodařované mokřady, vymezené jako využití půdy vykazované jako mokřady zůstávající mokřady a osídlení, ostatní půda přeměněná na mokřady a mokřady přeměněné na osídlení a ostatní půdu. Pokud se členský stát rozhodne tak učinit, započítá emise a pohlcení z obhospodařovaných mokřadů v souladu s tímto nařízením.

Článek 3

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)„propadem“ se rozumí každý proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se z atmosféry pohlcuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;

b)„zdrojem“ se rozumí každý proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se do atmosféry uvolňuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;

c) „zásobou uhlíku“ se rozumí objem uhlíku ukládaného v zásobníku uhlíku;

d)„zásobníkem uhlíku“ se rozumí celek nebo část biogeochemického útvaru nebo systému na území členského státu, v němž se ukládá uhlík, jakýkoli prekurzor skleníkového plynu obsahující uhlík nebo jakýkoli skleníkový plyn obsahující uhlík;

e)„výrobkem z vytěženého dřeva“ se rozumí každý výrobek pocházející z těžby dřeva, který opustil místo, kde k těžbě dřeva dochází;

f)„lesem“ se rozumí území definované minimálními hodnotami pro velikost plochy, korunový zápoj stromů nebo odpovídající stupeň zakmenění porostu a pro potenciální výšku stromu v dospělosti na místě růstu. Les zahrnuje oblasti se stromy včetně skupin rostoucích semenáčů nebo výsadby, které dosud nedosáhly minimálních hodnot pro korunový zápoj stromů, odpovídajícího stupně zakmenění porostu nebo uvedené minimální výšky, včetně jakékoli plochy, která obvykle tvoří součást zalesněné oblasti, ale na které dočasně v důsledku zásahu člověka, například těžby, nebo z přírodních příčin žádné stromy nejsou, ale u níž se očekává návrat k lesnímu porostu;

g)„přírodními škodlivými činiteli“ se rozumí všechny události nebo faktory jiného než antropogenního původu, jež způsobují značný objem emisí v lesích a nad jejichž výskytem v lesích nemá daný členský stát kontrolu, za předpokladu, že členský stát není objektivně schopen významně omezit vliv těchto událostí nebo faktorů na emise, a to ani poté, co k jejich výskytu došlo;

h)„okamžitou oxidací“ se rozumí metoda započítávání, která předpokládá, že k uvolnění celkového množství uhlíku uloženého ve výrobcích z vytěženého dřeva do atmosféry dochází v době těžby.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem přizpůsobení definic uvedených v odstavci 1 vědeckému vývoji nebo technickému pokroku a zajištění souladu mezi těmito definicemi a případnými změnami příslušných definic uvedených v pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“).

Článek 4

Závazky

Pro období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 každý členský stát s přihlédnutím k flexibilitě stanovené v článku 11 zajistí, aby emise nepřekračovaly pohlcení, počítáno jako součet celkových emisí a pohlcení na jejich území v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v článku 2 společně, jak je započítáno v souladu s tímto nařízením.

Článek 5

Obecná pravidla započítávání

1. Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).

2. Členské státy zabrání zdvojenému započítání emisí nebo pohlcení, zejména tak, že emise nebo pohlcení plynoucí z více než jedné kategorie započítávání využití půdy, započítají pouze v rámci jedné kategorie.

3. Členské státy převedou lesní půdu, ornou půdu, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půdu z kategorie takovéto půdy přeměněné na jiný typ půdy na kategorii takovéto půdy zůstávající stejným typem půdy po dvaceti letech ode dne přeměny.

4. Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v příloze I oddílu B. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem, s výjimkou nadzemní biomasy a výrobků z vytěženého dřeva u obhospodařované lesní půdy.

5. Členské státy vedou úplnou a přesnou evidenci všech údajů použitých při přípravě svých záznamů.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny přílohy I k zohlednění změn v pokynech IPCC.

Článek 6

Započítávání pro zalesněnou půdu a odlesněnou půdu

1. Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku zalesněné a odlesněné půdy jako celkové emise a pohlcení pro každý rok v období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030.

2. Odchylně od požadavku týkajícího se použití standardní hodnoty stanovené v čl. 5 odst. 3 může členský stát převést ornou půdu, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půdu z kategorie takovéto půdy přeměněné na lesní půdu do kategorie lesní půdy zůstávající lesní půdou po 30 letech ode dne přeměny.

3. Při výpočtech emisí a pohlcení pro zalesněnou půdu a odlesněnou půdu určí každý členský stát plochu lesa za použití stejné jednotky prostorového posouzení podle přílohy II.

Článek 7

Započítávání pro obhospodařovanou ornou půdu, obhospodařované pastviny a obhospodařované mokřady

1. Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované orné půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařované orné půdy v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

2. Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných pastvin vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných pastvin v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

3. Pokud se členský stát v souladu s článkem 2 rozhodne zahrnout do rozsahu svého závazku obhospodařované mokřady, oznámí Komisi toto rozhodnutí do 31. prosince 2020 pro období 2021–2025 a do 31. prosince 2025 pro období 2026–2030.

4. Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly zahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady, započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a/nebo od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

Článek 8

Započítávání pro obhospodařovanou lesní půdu

1. Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením referenční úrovně pro lesy pěti. Referenční úrovní pro lesy je odhad průměrných ročních čistých emisí nebo pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy na území daného členského státu v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030.

2. Je-li výsledek výpočtu uvedeného v odstavci 1 ve vztahu k referenční úrovni pro lesy záporný, zahrne daný členský stát do svých záznamů o obhospodařované lesní půdě celková čistá pohlcení odpovídající maximálně 3,5 % emisí členského státu ve svém referenčním roce nebo referenčním období podle přílohy III vynásobeným pěti.

3. Členské státy určí novou referenční úroveň pro lesy na základě kritérií stanovených v příloze IV oddílu A. Členské státy předloží Komisi vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví včetně nové referenční úrovně pro lesy do 31. prosince 2018 pro období 2021–2025 a do 30. června 2023 pro období 2026–2030.

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje navrhovanou novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na zachování stávajících postupů a intenzity obhospodařování lesů, jak je v období 1990–2009 zdokumentováno pro jednotlivé typy lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně.

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví se zveřejní a je předmětem veřejných konzultací.

4. Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých ke stanovení referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátním plánu započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy. Nejpozději na konci období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 předloží členský stát Komisi technickou opravu referenční úrovně, je-li to nezbytné k zajištění konzistentnosti.

5. Komise přezkoumá vnitrostátní plány započítávání pro lesnictví a technické opravy a posoudí, nakolik byly navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy stanoveny v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v odstavcích 3 a 4, jakož i v čl. 5 odst. 1. Je-li to nezbytné k zajištění souladu se zásadami a požadavky stanovenými v odstavcích 3 a 4 a v čl. 5 odst. 1, může Komise navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy přepočítat.

6. Komise přijme v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II na základě přezkumu provedeného podle odstavce 5 s cílem aktualizovat referenční úrovně členských států pro lesy založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví nebo předložených technických opravách a případné přepočty provedené v rámci přezkumu. Do vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost se pro období 2021–2025 a/nebo 2026–2030 uplatňují i nadále referenční úrovně členských států pro lesy stanovené v příloze II.

Článek 9

Započítávání pro výrobky z vytěženého dřeva

Na základě výpočtů v souladu s funkcí rozkladu prvního řádu a s využitím metodik a výchozích hodnot poločasu rozkladu podle přílohy V členské státy ve svých záznamech podle čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 týkajících se výrobků z vytěženého dřeva zohlední emise a pohlcení plynoucí ze změn v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva spadajících do následujících kategorií:

a)    papír;

b)    dřevěné desky;

c)    řezivo.

Článek 10

Započítávání pro přírodní škodlivé činitele

1. Na konci období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 mohou členské státy vyjmout ze svých záznamů pro zalesněnou půdu a obhospodařovanou lesní půdu emise skleníkových plynů v důsledku přírodních škodlivých činitelů, které překračují průměrné emise způsobené přírodními škodlivými činiteli v období 2001–2020, po odstranění krajních statistických hodnot („úroveň pozadí“) vypočítaných v souladu s tímto článkem a přílohou VI.

2. Pokud členský stát použije odstavec 1, předloží Komisi informace o úrovni pozadí pro každou kategorii započítávání využití půdy určenou v odstavci 1 a o údajích a metodikách použitých v souladu s přílohou VI.

3. Pokud členský stát použije odstavec 1, vyloučí ze započítávání do roku 2030 všechna následná pohlcení pro půdy zasažené přírodními škodlivými činiteli.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem revize metodiky a požadavků na informace uvedených v příloze IV s cílem zohlednit změny v pokynech IPCC.

Článek 11

Možnosti flexibility

1. Pokud celkové emise v určitém členském státě překročí pohlcení a tento členský stát vymazal roční emisní příděly podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030, vezme se toto množství v úvahu s ohledem na splnění závazku tohoto členského státu podle článku 4.

2. Pokud celková pohlcení v určitém členském státě překračují emise po odečtení případného množství zohledněného podle článku 7 nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030, může tento členský stát převést zbývající množství na jiný členský stát. Převedené množství se zohlední při posuzování dodržení závazku daného členského státu podle článku 4.

3. Pokud celková pohlcení v určitém členském státě překračují emise v období od roku 2021 do roku 2025 po odečtení případného množství zohledněného podle článku 7 nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů od roku 2021 do roku 2030 ze strany členských států nebo převedeného na jiný členský stát podle odstavce 2, může tento členský stát započítat zbývající množství do období 2026–2030.

4. Aby se zabránilo zdvojenému započítání, odečte se množství čistých pohlcení zohledněné podle článku 7 nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů od roku 2021 do roku 2030 ze strany členských států od množství daného členského státu, které je k dispozici pro převod na jiný členský stát nebo započítání podle odstavců 2 a 3.

5. Pokud určitý členský stát neplní požadavky na monitorování stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. da) nařízení (EU) č. 525/2013, zakáže ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES danému členskému státu dočasně převod nebo započtení podle odstavců 2–3.

Článek 12

Kontrola souladu

1. V roce 2027 a 2032 předloží členské státy Komisi zprávu o splnění požadavků obsahující bilanci celkových emisí skleníkových plynů resp. jejich pohlcení pro období 2021–2025 nebo pro období 2026–2030 pro každou kategorii započítávání využití půdy stanovenou v článku 2, a to s použitím pravidel započítávání stanovených v tomto nařízení.

2. Komise provede komplexní přezkum zpráv o splnění požadavků pro účely posouzení souladu s článkem 4.

3. Evropská agentura pro životní prostředí je Komisi nápomocna při uplatňování rámce pro monitorování a zajištění souladu podle tohoto článku v souladu s jejím ročním pracovním programem.

Článek 13

Registr

1. Komise zaznamenává množství emisí a pohlcení pro každou kategorii započítávání využití půdy v jednotlivých členských státech a zajistí přesné započítání při uplatnění flexibility podle článku 11 v registru Unie zřízeném podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby bylo zajištěno, že nedochází k žádným nesrovnalostem. Tyto informace se zpřístupňují veřejnosti.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 tohoto nařízení za účelem provádění odstavce 1.

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle předchozích odstavců vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 15

Přezkum

Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku k cíli EU týkajícímu se celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.

Článek 16

Změny nařízení (EU) č. 525/2013

Nařízení č. 525/2013/EU se mění takto:

1. Ustanovení čl. 7 odst. 1 se mění takto:

a) vkládá se nové písmeno da), které zní:

„da) od roku 2023 své emise a pohlcení, na něž se vztahuje článek 2 nařízení [] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] v souladu s metodikami stanovenými v příloze IIIa tohoto nařízení;

b) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Členský stát může požádat o odchylku od písmena da) za účelem používání jiné metodiky, než je metodika stanovená v příloze IIIa, pokud požadovaného zlepšení metodiky nemohlo být dosaženo včas, aby mohlo být zlepšení vzato v úvahu v inventurách skleníkových plynů v období od roku 2021 do roku 2030, nebo pokud by náklady na zlepšení metodiky byly v porovnání s přínosy plynoucími z uplatňování této metodiky k zlepšení započítávání emisí a pohlcení neúměrně vysoké kvůli malému významu emisí a pohlcení z dotčených zásobníků uhlíku. Členské státy, které chtějí odchylku využít, předloží Komisi do 31. prosince 2020 odůvodněnou žádost, v níž uvedou lhůtu, ve které by bylo možno zavést zlepšení metodiky, a/nebo navrhovanou alternativní metodiku, a posouzení možných dopadů na přesnost započítávání. Komise může požádat, aby jí v konkrétně udané lhůtě přiměřené délky byly předloženy doplňující informace. Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, odchylku povolí. Je-li žádost zamítnuta, Komise své rozhodnutí odůvodní.“

2. V čl. 13 odst. 1 písm. c) se doplňuje bod ix), který zní:

„ix)    od roku 2023 informace o vnitrostátních politikách a opatřeních provedených za účelem splnění jejich povinností podle nařízení [] o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a informace o plánovaných dodatečných vnitrostátních politikách a opatřeních za účelem omezení emisí skleníkových plynů nebo posílení propadů nad rámec jejich závazků podle tohoto nařízení“.

3. V čl. 14 odst. 1 se vkládá nové písmeno bb), které zní:

„bb)    od roku 2023 celkové odhady emisí skleníkových plynů a samostatné odhady předpokládaných emisí skleníkových plynů a pohlcení, na něž se vztahuje nařízení [] o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030“.

4. Vkládá se nová příloha IIIa, která zní:

„Příloha IIIa

Metodiky monitorování a vykazování uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. da)

Prostorově přesné údaje o změnách ve využívání půdy za účelem určení a sledování kategorií využití půdy a přechodů mezi jednotlivými kategoriemi využití půdy.

Metodika úrovně 1 používající globálně stanovené standardní emisní faktory a hodnoty parametrů v souladu s pokyny IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů.

V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, alespoň metodika úrovně 2 používající vnitrostátně stanovené emisní faktory a hodnoty parametrů přizpůsobené situaci v daném členském státě v souladu s pokyny IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů.

Členské státy se vybízejí, aby uplatňovaly metodiku úrovně 3 používající neparametrické modelování přizpůsobené situaci v jednotlivých členských státech a popisující fyzikální interakci biofyzikálního systému v souladu s pokyny IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů.“

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 12

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 13

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 14

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejich útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
		RP/NRP 15	zemí ESVO 16	kandidátských zemí 17	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
2	34.02.01	RP	NE	NE	NE	NE
5	34.01	NRP	NE	NE	NE	NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: nevztahuje se na tento návrh.

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo […][název………………………………………]	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
	[…][XX.YY.YY.YY]		ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

Udržitelný růst: přírodní zdroje

GŘ: CLIMA				Rok 2017	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020				CELKEM
• Operační prostředky
34.02.01	Závazky	(1)		1,0	0,6						1,6
	Platby	(2)		0,6	0,760	0,240					1,6
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 18
Číslo rozpočtové položky		(3)
CELKEM prostředky pro GŘ CLIMA	Závazky	=1+1a +3		1,0	0,6						1,6
	Platby	=2+2a +3		0,6	0,760	0,240					1,6

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	1,0	0,6						1,6
	Platby	(5)	0,6	0,760	0,240					1,6
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
CELKEM prostředky na OKRUH <….> víceletého finančního rámce	Závazky	=4+ 6	1,0	0,6						1,6
	Platby	=5+ 6	0,6	0,760	0,240					1,6

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)
	Platby	(5)
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka)	Závazky	=4+ 6	1,0	0,6						1,6
	Platby	=5+ 6	0,6	0,760	0,240					1,6

Navrhovaná opatření budou provedena v rámci finančního krytí pro program LIFE, jak bylo schváleno ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020.

Okruh víceletého finančního rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			Rok 2017	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020				CELKEM
GŘ: CLIMA
• Lidské zdroje			0,268	0,402	0,402	0,536				1,608
• Ostatní správní výdaje			0,015	0,015	0,015	0,015				0,060
GŘ CLIMA CELKEM	Prostředky		0,283	0,417	0,417	0,551				1,668

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0,283

0,417

0,417

0,551

1,668

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			Rok 2017	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020				CELKEM
CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce	Závazky		1,283	1,017	0,417	0,551				3,268
	Platby		0,883	1,177	0,657	0,551				3,268

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ⇩			Rok 2017		Rok 2018		Rok 2019		Rok 2020									CELKEM
	VÝSTUPY
	Druh 19	Průměrné náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady		Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Celkový počet	Náklady celkem
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 20 …
–Výstup	Administrativní dohoda s JRC	0,500	1	0,500														1	0,5
–Výstup	Smlouva o poskytování služeb Konzultace s odborníky na lesnictví	0,500	1	0,500														1	0,5
–Výstup	Smlouva o poskytování služeb v oblasti IT – nový modul registru EU	0,600			1	0,600												1	0,6
–Výstup	Převod na ESTAT pro program LUCAS	2,5
Mezisoučet za specifický cíl č. 1			2	1,0	1	0,600												3	1,6
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2…
–Výstup																		1	0,5
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
NÁKLADY CELKEM			2	1,0	1	0,600												3	1,6

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 2017

Rok 2018

Rok 2019

Rok 2020

CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	0,268	0,402	0,402	0,536				1,608
Ostatní správní výdaje	0,015	0,015	0,015	0,015				0,060
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce	0,283	0,417	0,417	0,551				1,668

Mimo OKRUH 5 21 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

0,283

0,417

0,417

0,551

1,668

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok 2017	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		2	3	3	4
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky FTE) 22
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy 23	– v ústředí
	– při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		2	3	3	4

34 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Iniciativu týkající se LULUCF bude řídit i nadále stávající tým pracovníků na pozici AD. Dodatečná místa na pozici AD potřebná pro řízení projektu týkajícího se vývoje nového modulu systému registru EU určeného pro LULUCF od roku 2018 a jedno dodatečné místo na pozici AD pro opatření v oblasti lesnictví a referenční úrovně pro lesy od roku 2020.
Externí zaměstnanci

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 24
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek …

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Jako nový dlouhodobý cíl bylo stanoveno dosažení „rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů ve druhé polovině tohoto století“. Pařížská dohoda, čl. 4 odst. 1.

(2) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie, COM/2016/0395 final.

(3) Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody, připojené k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie, COM/2016/0110 final.

(4) Zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU a jejích členských států, 6. března 2015, http://www4.unfccc.int/submissions/INDC/Published%20Documents/Latvia/1/LV-03-06-EU%20INDC.pdf.

(5) Tzv. „odvětví mimo systém obchodování s emisemi“ s více než 55 % celkových emisí v EU, např. emisí CO2 z dopravy, vytápění budov, emisí bez CO2 ze zemědělství a odpadů.

(6) Nařízení (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES.

(7) Absorpce CO2 z atmosféry, například při růstu stromů a rostlin, se nazývá „pohlcováním“ na rozdíl od emisí, které vznikají při spalování nebo rozkladu biomasy.

(8) Úř. věst. C , , s. .

(9) Úř. věst. C , , s. .

(10) http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx.

(11) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80).

(12) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(13) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(14) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazy na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(15) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(16) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(17) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(18) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů EU: využití finančního krytí pro program LIFE, jak bylo schváleno ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020.

(19) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(20) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(21) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(22) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(23) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(24) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2016

COM(2016) 479 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

{SWD(2016) 246 final}
{SWD(2016) 249 final}

Příloha I: Skleníkové plyny a zásobníky uhlíku

A. Skleníkové plyny podle článku 2:

a)oxid uhličitý (CO2);

b)methan (CH4);

c)oxid dusný (N2O)

vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 podle nařízení (EU) č. 525/2013.

B. Zásobníky uhlíku podle čl. 5 odst. 4:

a)nadzemní biomasa;

b)podzemní biomasa;

c)odpad;

d)mrtvá dřevní hmota;

e)organický uhlík v půdě;

f)zalesněná půda a obhospodařovaná lesní půda: výrobky z vytěženého dřeva.

Příloha II: Minimální hodnoty pro velikost plochy, korunový zápoj stromů a referenční úrovně pro lesy

Minimální hodnoty pro velikost plochy, korunový zápoj stromů a výšku stromů
Členský stát	Plocha (ha)	Korunový zápoj stromů (%)	Výška stromu (m)
Belgie	0,5	20	5
Bulharsko	0,1	10	5
Chorvatsko	0,1	10	2
Česká republika	0,05	30	2
Dánsko	0,5	10	5
Německo	0,1	10	5
Estonsko	0,5	30	2
Irsko	0,1	20	5
Řecko	0,3	25	2
Španělsko	1,0	20	3
Francie	0,5	10	5
Itálie	0,5	10	5
Kypr
Lotyšsko	0,1	20	5
Litva	0,1	30	5
Lucembursko	0,5	10	5
Maďarsko	0,5	30	5
Malta
Nizozemsko	0,5	20	5
Rakousko	0,05	30	2
Polsko	0,1	10	2
Portugalsko	1,0	10	5
Rumunsko	0,25	10	5
Slovinsko	0,25	30	2
Slovensko	0,3	20	5
Finsko	0,5	10	5
Švédsko	0,5	10	5
Spojené království	0,1	20	2

Referenční úrovně členských států pro lesy včetně výrobků z vytěženého dřeva
Členský stát	Ekvivalenty oxidu uhličitého (CO2) v tisících tun ročně
Belgie	–2 499
Bulharsko	–7 950
Chorvatsko	–6 289
Česká republika	–4 686
Dánsko	409
Německo	–22 418
Estonsko	–2 741
Irsko	–142
Řecko	–1 830
Španělsko	–23 100
Francie	–67 410
Itálie	–22 166
Kypr	–157
Lotyšsko	–16 302
Litva	–4 552
Lucembursko	–418
Maďarsko	–1 000
Malta	–49
Nizozemsko	–1 425
Rakousko	–6 516
Polsko	–27 133
Portugalsko	–6 830
Rumunsko	–15 793
Slovinsko	–3 171
Slovensko	–1 084
Finsko	–20 466
Švédsko	–41 336
Spojené království	–8 268

Příloha III: Referenční roky pro účely výpočtu

stropu podle čl. 8 odst. 2

Členský stát	Referenční rok
Belgie	1990
Bulharsko	1988
Chorvatsko	1990
Česká republika	1990
Dánsko	1990
Německo	1990
Estonsko	1990
Irsko	1990
Řecko	1990
Španělsko	1990
Francie	1990
Itálie	1990
Kypr
Lotyšsko	1990
Litva	1990
Lucembursko	1990
Maďarsko	1985–1987
Malta
Nizozemsko	1990
Rakousko	1990
Polsko	1988
Portugalsko	1990
Rumunsko	1989
Slovinsko	1986
Slovensko	1990
Finsko	1990
Švédsko	1990
Spojené království	1990

Příloha IV: Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahující aktualizovanou referenční úroveň pro lesy stanovenou pro daný členský stát

A. Kritéria pro určení referenčních úrovní pro lesy

Referenční úrovně členských států pro lesy se určí podle těchto kritérií:

a)referenční úrovně jsou v souladu s cílem týkajícím se dosažení „rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů ve druhé polovině tohoto století“;

b)referenční úrovně zajišťují, aby byla ze započítávání vyloučena pouhá existence zásob uhlíku;

c)referenční úrovně by měly zajistit spolehlivé a důvěryhodné započítávání, aby bylo zaručeno, že jsou řádně započítány emise a pohlcení v důsledku používání biomasy;

d)referenční úrovně zahrnují zásobník uhlíku výrobků z vytěženého dřeva umožňující srovnání mezi předpokladem týkajícím se okamžité oxidace a uplatněním funkce rozkladu prvního řádu a hodnot poločasu rozkladu;

e)referenční úrovně by měly zohledňovat cíl spočívající v přispění k zachování biologické rozmanitosti a udržitelnému využívání přírodních zdrojů, jak je stanoveno ve strategii EU v oblasti lesnictví, vnitrostátních politikách členských států v oblasti lesnictví a strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti;

f)referenční úrovně jsou v souladu s národními odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů vykázanými podle nařízení (EU) č. 525/2013;

g)referenční úrovně jsou v souladu s inventurami skleníkových plynů a příslušnými historickými údaji a jsou posouzeny na základě transparentních, úplných, konzistentních, srovnatelných a přesných informací. Model použitý k sestavení referenční úrovně je schopen reprodukovat historické údaje z národní inventury skleníkových plynů.

B. Prvky vnitrostátního plánu započítávání pro lesnictví

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví předložený podle článku 8 tohoto nařízení obsahuje tyto prvky:

a)obecný popis sestavení referenční úrovně a popis toho, jak byla zohledněna kritéria stanovená v tomto nařízení;

b)určení zásobníků uhlíku a skleníkových plynů, které byly zahrnuty do referenční úrovně, důvody vynechání určitého zásobníku uhlíku při sestavování referenční úrovně a prokázání souladu mezi zásobníky zahrnutými do referenční úrovně;

c)popis přístupů, metod a modelů, včetně kvantitativních informací, které byly použity při sestavení referenční úrovně, a to v souladu s poslední předloženou zprávou o národní inventuře a písemně doloženými informacemi o postupech a intenzitě obhospodařování lesů;

d)popis způsobu konzultací se zúčastněnými stranami a zohlednění jejich názorů;

e)informace ohledně toho, jak se mají na základě různých scénářů politiky podle očekávání vyvíjet podíly těžby;

f)popis toho, jak byly při sestavování referenční úrovně zohledněny jednotlivé níže uvedené prvky:

1)obhospodařovaná plocha lesů;

2)emise a pohlcení z lesů a výrobků z vytěženého dřeva podle inventur skleníkových plynů a příslušných historických údajů;

3)charakteristika lesů, včetně věkové struktury lesů, přírůstků, délky střídání a jiných informací o činnostech v rámci obhospodařování lesů podle scénáře bez opatření;

4)historické a budoucí podíly těžby v rozčlenění na energetické a neenergetické účely.

Příloha V: Funkce rozkladu prvního řádu a výchozí hodnoty poločasu rozkladu pro výrobky z vytěženého dřeva

Metodické otázky

–Nelze-li rozlišovat mezi výrobky z vytěženého dřeva pro zalesněnou půdu a obhospodařovanou lesní půdu, může se členský stát rozhodnout, že výrobky z vytěženého dřeva započítá na základě předpokladu, že ke všem emisím a pohlcením došlo na obhospodařované lesní půdě.

–Výrobky z vytěženého dřeva na skládkách pevného odpadu a výrobky z vytěženého dřeva, které byly vytěženy pro energetické účely, se započítají na základě okamžité oxidace.

–Dovážející členský stát nezapočítá dovážené výrobky z vytěženého dřeva, a to bez ohledu na jejich původ („produkční přístup“).

–V případě vyvážených výrobků z vytěženého dřeva se údaji specifickými pro danou zemi rozumějí hodnoty poločasu rozkladu specifické pro danou zemi a využití výrobků z vytěženého dřeva v dovážející zemi.

–Hodnoty poločasu rozpadu pro výrobky z vytěženého dřeva uváděné na trh v Unii specifické pro danou zemi by se neměly odchylovat od hodnot použitých dovážejícím členským státem.

–Výhradně pro informační účely mohou členské státy do předkládaných údajů zahrnout údaje o poměrném množství dřeva použitého pro energetické účely, jež bylo dovezeno ze zemí mimo Unii, a země původu tohoto dřeva.

Členské státy mohou místo metodiky a výchozích hodnot poločasu rozkladu uvedených v této příloze použít metodiku a hodnoty poločasu rozkladu specifické pro jednotlivé země za předpokladu, že členský stát tuto metodiku a hodnoty stanoví na základě transparentních a ověřitelných údajů a že použité metody jsou přinejmenším stejně podrobné a přesné jako metody uvedené v této příloze.

Funkce rozkladu prvního řádu s počáteční hodnotou i = 1900 a pokračující do současného roku:

a)

kde C(1900) = 0,0

b)

kde: i = rok C(i) = zásoba uhlíku v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva na začátku roku i (v tisících tun) k = konstanta rozkladu prvního řádu v jednotkách za rok -1, (, kde HL je poločas rozkladu úložiště výrobků z vytěženého dřeva během let) Inflow(i) = přísun uhlíku do zásobníku výrobků z vytěženého dřeva během roku i (v tisících tun za rok -1) ΔC(i) = změna zásoby uhlíku v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva během roku i (v tisících tun za rok -1) Výchozí hodnoty poločasu rozkladu: Poločasem rozkladu se rozumí počet let, jenž je zapotřebí k tomu, aby se množství uhlíku uloženého v kategorii výrobků z vytěženého dřeva snížilo na polovinu své původní hodnoty. Výchozí hodnoty poločasu rozkladu (HL):

Tyto kategorie mohou členské státy doplnit informacemi o kůře, jsou-li dostupné údaje transparentní a ověřitelné. Členské státy mohou rovněž použít podkategorie kterékoli z uvedených kategorií, jež jsou specifické pro danou zemi.

Příloha VI: Výpočet úrovní pozadí pro přírodní škodlivé činitele

1. Pro výpočet úrovně pozadí jsou poskytnuty tyto informace:

a)historické úrovně emisí způsobené přírodními škodlivými činiteli;

b)typy přírodních škodlivých činitelů zahrnutých do odhadu;

c)odhady celkových ročních emisí pro tyto typy přírodních škodlivých činitelů na období 2001–2020, a to podle kategorií započítávání využití půdy;

d)doložení konzistentnosti časové řady ve všech relevantních parametrech, včetně minimální plochy, metodik odhadu emisí, pokrytí zásobníků a plynů.

2. Úroveň pozadí se vypočítá jako průměr časové řady 2001–2020 vyjma všech roků, kdy byly zaznamenány abnormální úrovně emisí, tj. vyjma všech krajních statistických hodnot. Určování krajních statistických hodnot se provádí takto:

a)vypočte se hodnota aritmetického průměru a směrodatná odchylka celé časové řady 2001–2020;

b)z časové řady se vyjmou všechny roky, v nichž roční emise překračují dvojnásobek směrodatné odchylky od průměru;

c)znovu se vypočte hodnota aritmetického průměru a směrodatná odchylka časové řady 2001–2020 bez roků, jež byly vyloučeny v kroku b);

d)kroky b) a c) se opakují, dokud nenastane situace, kdy již nelze žádné krajní hodnoty identifikovat.

3. Po výpočtu úrovně pozadí podle bodu 2 této přílohy může být podle článku 10 vyloučeno množství emisí, které v příslušném konkrétním roce období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 překračuje úroveň pozadí s připočtením rozpětí. Rozpětí se rovná míře pravděpodobnosti 95 %.

4. Vyloučit nelze tyto emise:

a)emise plynoucí z činností těžby a nahodilé těžby, které na dané půdě proběhly po výskytu přírodních škodlivých činitelů;

b)emise plynoucí z řízeného vypalování, které na dané půdě proběhlo v příslušném konkrétním roce období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030;

c)emise v případě půdy, jež byla podrobena odlesňování po výskytu přírodních škodlivých činitelů.

5. Požadavky na informace podle čl. 10 odst. 2 zahrnují toto:

a)identifikace veškerých půdních ploch zasažených přírodními škodlivými činiteli v příslušném konkrétním roce, včetně jejich geografické polohy, období a typů přírodních škodlivých činitelů;

b)důkazy, že po zbytek období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 na půdě, jež byla zasažena přírodními škodlivými činiteli a v jejímž případě byly emise ze započítávání vyloučeny, neproběhlo odlesňování;

c)popis ověřitelných metod a kritérií, jež budou použity pro identifikaci odlesnění na takové půdě v nadcházejících letech období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030;

d)pokud je to možné, popis opatření, která členský stát podnikl s cílem zabránit dopadům dotyčných přírodních škodlivých činitelů nebo je omezit;

e)pokud je to možné, popis opatření, která členský stát podnikl v zájmu sanace půdy zasažené dotyčnými přírodními škodlivými činiteli.