EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 5.7.2016

COM(2016) 447 final

2016/0207(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru

{SWD(2016) 222 final}
{SWD(2016) 225 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tato důvodová zpráva se vztahuje k legislativnímu návrhu nařízení, jimž se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru.

Cílem legislativního návrhu je vložit do hlavy II nařízení (EU) č. 230/2014 nový článek, kterým se rozšiřuje poskytování pomoci Unie za výjimečných okolností na budování kapacit vojenských subjektů v partnerských zemích s cílem přispět k udržitelnému rozvoji a zejména k vytvoření mírumilovných a inkluzivních společností.

•Odůvodnění a cíle návrhu

Provázanost bezpečnosti a rozvoje byla uznána na evropské i mezinárodní úrovni 1 . Byla uznána již v Evropském konsenzu o rozvoji z roku 2005 a má zásadní význam pro maximalizaci dopadů vnější činnosti EU. Podpora bezpečnostních systémů v partnerských zemích v rámci rozsáhlejšího reformního procesu směřujícího k účinnému a odpovědnému zajištění bezpečnosti státu i jednotlivců přispívá k cílům EU v oblasti inkluzivního a udržitelného rozvoje a budování právního státu. Otázky lidské bezpečnosti si žádají víceoborové a komplexní přístupy zaměřené na prevenci a zohledňující konkrétní okolnosti, v jejichž středu zájmu stojí lidé. Platí to zejména tam, kde je zřejmé, že bez zajištění bezpečnosti je přístup k obyvatelům v místě konfliktu, kteří jsou nejvíce vystaveni riziku opomenutí, omezený a je tedy méně pravděpodobné, že humanitární či rozvojová pomoc bude účinná.

Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 2 a její 16. cíl udržitelného rozvoje 3 týkající se míru a spravedlnosti vyzdvihuje význam prosazování mírumilovných a inkluzivních společností, zajištění přístupu ke spravedlnosti pro všechny a budování účinných a odpovědných institucí na všech úrovních. 16. cíl udržitelného rozvoje klade důraz na potřebu podporovat příslušné vnitrostátní instituce, rovněž v rámci mezinárodní spolupráce, při budování kapacit na všech úrovních. Zejména v nestabilních a konfliktem zasažených státech pomůže zacílení investic v souladu se zásadami účinnosti rozvoje řešit skutečné příčiny konfliktu a nestability. Evropská unie podporuje „Novou dohodu o angažovanosti v nestabilních státech“ 4 a její zaměření na provázané otázky bezpečnosti a rozvoje.

Revidované směrnice Výboru pro rozvojovou pomoc OECD 5 pro podávání zpráv týkající se oficiální rozvojové pomoci (ORP) v oblasti míru a bezpečnosti tyto otázky dále objasňují a rozšiřují působnost pravidel ORP na bezpečnostní sektor. Zachovávají řadu záruk, zejména převážně civilní povahu ORP, třebaže za výjimečných a jasně vymezených okolností lze za ORP uznat i podporu určenou vojenským subjektům.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tato iniciativa je v souladu se záměrem sloučit nástroje EU pro řešení hlavních výzev, jak je uvedeno ve společném sdělení Komplexní přístup EU vůči vnějším konfliktům a krizím 7 a v následných závěrech Rady 8 .

S ohledem na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) Unie jsou civilní i vojenské mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) (a zvláště pak výcvikové mise) zásadní složkou komplexního přístupu EU k řešení krizí ve třetích zemích 9 a v rámci budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje plní funkci pilíře odborné přípravy pro pracovníky v sektoru obrany i civilní bezpečnosti.

Zdroje pro vojenské operace EU v rámci SBOP jsou financovány zúčastněnými členskými státy EU a pomocí mechanismu Athena 10 , jehož prostřednictvím je řízeno financování společných nákladů spojených s vojenskými operacemi EU v rámci SBOP. Uvedené náklady se mimo jiné týkají nákladů na vytvoření a provoz velitelského štábu, infrastruktury, logistiky a podpory mise, avšak nikoli nákladů vzniklých partnerské zemi podporované prostřednictvím mise nebo operace.

Mimo souhrnný rozpočet Unie poskytuje Evropský rozvojový fond (ERF) finanční prostředky k provádění politiky rozvojové spolupráce EU se skupinou afrických, karibských a tichomořských států v rámci dohody o partnerství z Cotonou 11 . Podporu na vojenské činnosti poskytuje rovněž africký mírový projekt 12 zřízený v rámci ERF v roce 2003, který je momentálně nástrojem s největším dosahem, pokud jde o řešení provázaných otázek bezpečnosti a rozvoje. Africký mírový projekt má však četná omezení, zejména z hlediska jeho zeměpisného a výhradně regionálního zaměření, což brání jeho obecnému využívání na národní úrovni.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto legislativního návrhu je čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 SFEU.

Vzhledem k široké oblasti působnosti rozvojové spolupráce 13 není financování budování kapacit (výcvik a vybavení) v bezpečnostním sektoru na základě článku 209 a 212 SFEU jako takové vyloučeno pouze z důvodu vojenského charakteru příjemce 14 . S ohledem na cíle rozvojové spolupráce EU, tj. přispívat k udržitelnému rozvoji rozvojových zemí, je za výjimečných okolností financování vojenských činností možné (viz též bod 5 obsahující podrobné vysvětlení).

•Subsidiarita a proporcionalita

Navrhované nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity a se zásadou proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy o EU.

Opatření EU je nezbytné a odůvodněné jak na základě cílů stanovených ve Smlouvě, tak podle zásady proporcionality. Komplexní a flexibilní podpora EU určená bezpečnostnímu sektoru by představovala přínos v podobě krátkodobých i dlouhodobějších opatření sdružujících všechny subjekty v bezpečnostním sektoru v dané zemi, což by umožnilo lepší koordinaci této podpory. Prostřednictvím zásahů na úrovni EU lze snadněji dosáhnout bezpečnosti a stability a podpořit účinnost mezinárodního úsilí na poli bezpečnosti a rozvoje.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Internetová veřejná konzultace uspořádaná za účelem shromáždění stanovisek veřejnosti proběhla ve dnech 1. dubna až 27. května 2016. Celkem bylo obdrženo 78 odpovědí, převážně od soukromých osob. Skupina členských států (Česká republika, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko) se k dané iniciativě vyjádřila prostřednictvím pracovního dokumentu vydaného dne 15. dubna 2016.

Obdržené odpovědi vyjadřovaly širokou podporu tří hlavních zásad, z nichž iniciativa vycházela: i) účinný, legitimní a odpovědný bezpečnostní sektor v partnerských zemích by mohl přispět k míru, bezpečnosti občanů a udržitelnému rozvoji; ii) provázané otázky bezpečnosti a rozvoje by měly být lépe integrovány do podpůrných strategií EU za účelem většího přispění k udržitelnému rozvoji v partnerských zemích; a iii) posílení správy vojenských složek, zejména v nestabilních zemích a zemích, které v nedávné době prošly konfliktem, by mohlo vést ke stabilitě a dosažení cílů udržitelného rozvoje.

•Posouzení dopadů

Předložený legislativní návrh je podložen posouzením dopadů. Zpráva o posouzení dopadů zkoumá různé způsoby dosažení specifických cílů a posuzuje možnosti financování v rámci i nad rámec souhrnného rozpočtu Unie.

Z posouzení dopadů vyplývá závěr, že nejvhodnějším a nejúčinnějším krátkodobým řešením by z hlediska cílů, časového rozvrhu, zeměpisného pokrytí a flexibility při využití jakožto krizového nástroje byla změna Nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP). Posouzení dopadů dále vysvětluje, že komplexní provádění iniciativy budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje (tj. včetně podpory určené vojenskému sektoru na obranné účely) by vyžadovalo kombinaci rozpočtového nástroje (pro úkoly v oblasti rozvoje) s jiným, pravděpodobně mimorozpočtovým mechanismem.

Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Pro pokrytí nákladů bude na období 2017–2020 zapotřebí částka 100 000 000 EUR. Tato iniciativa bude financována přerozdělením prostředků v rámci okruhu IV souhrnného rozpočtu EU. Nebude třeba uvolnit žádné dodatečné zdroje. Provádění se bude řídit nařízením (EU) č. 236/2014 15 .

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Pravidla monitorování a hodnocení jsou stanovena v článcích 12 a 13 nařízení (EU) č. 236/2014, které se týká všech vnějších finančních nástrojů EU včetně IcSP, který je upřednostňovaným nástrojem. V uvedeném nařízení jsou stanoveny rovněž podmínky podávání zpráv.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tento oddíl obsahuje podrobný komentář pojednávající o hlavních ustanoveních navrhovaného nařízení, jímž se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru.

1)Předmět a cíle (článek 1, hlava I – Obecná ustanovení)

Účelem změny v čl. 1 odst. 2 je umožnit v rámci působnosti nařízení poskytování pomoci subjektům bezpečnostního sektoru, včetně vojenských subjektů. Tuto pomoc lze poskytovat za výjimečných okolností popsaných níže (viz bod 2) v kontextu rozsáhlejšího procesu reformy bezpečnostního sektoru a/nebo budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje v souladu s obecným cílem dosažení udržitelného rozvoje.

2)Budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje (článek 3a, hlava II – Druhy pomoci Unie)

Navrhovaný článek 3a stanoví v odstavci 1, že pomoc Unie lze za výjimečných okolností použít k budování kapacit vojenských subjektů v partnerských zemích s cílem přispět k udržitelnému rozvoji a především k vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností. Vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností odráží 16. cíl udržitelného rozvoje týkající se míru a spravedlnosti, který vyzdvihuje význam podpory mírumilovných a inkluzivních společností, zajištění přístupu ke spravedlnosti pro všechny a budování účinných a odpovědných institucí na všech úrovních. 16. cíl udržitelného rozvoje klade důraz na potřebu podporovat příslušné vnitrostátní instituce, rovněž v rámci mezinárodní spolupráce, při budování kapacit na všech úrovních s cílem předcházet násilí a bojovat proti terorismu a zločinu, a to zejména v rozvojových zemích. Výjimečné okolnosti uvedené v odstavci 1 jsou dále definovány v odstavci 3 tohoto nového článku 3a.

Odstavec 2 uvádí příklady činností, jež mohou být podporovány, tj. programy budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje, včetně odborné přípravy, mentoringu a poradenství, jakož i dodávky vybavení, zlepšení infrastruktury a poskytování dalších služeb.

V odstavci 3 jsou popsány výjimečné okolnosti uvedené v odstavci 1, za nichž lze pomoc poskytnout. Ustanovení odst. 3 písm. a) a b) je nutno vykládat souhrnným způsobem. V odst. 3 písm. a) je stanoveno, že vojenské subjekty mohou být financovány pouze tehdy, pokud požadavky k náležitému dosažení cílů Unie podle nařízení (EU) č. 230/2014 nelze splnit prostřednictvím nevojenských subjektů a pokud vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností brání závažné ohrožení existence fungujících státních institucí nebo pokud již státní instituce tomuto závažnému ohrožení nemohou čelit (tzn. došlo k jejich zhroucení). Podle odst. 3 písm. b) musí mezi dotčenou zemí a mezinárodním společenstvím a/nebo Evropskou unií panovat shoda v tom, že bezpečnostní sektor, a zejména jeho vojenská složka, mají klíčový význam pro stabilitu, mír a rozvoj, zvláště pak v krizových a nestabilních situacích. K tomuto konsenzu lze dospět prostřednictvím rezoluce Rady bezpečnosti OSN nebo programového dokumentu, který byl dohodnut mezi Unií a dalšími mezinárodními partnery (např. dohoda pro Somálsko), nebo Unie postupuje v souladu s hlavou V Smlouvy o EU.

Odstavec 4 stanoví omezení pomoci Unie podle tohoto nového článku, na jejichž základě jsou vyloučeny: běžné vojenské výdaje, nákup zbraní a střeliva a výcvik, jehož výhradním účelem je zlepšit bojovou kapacitu ozbrojených sil.

Odstavec 5 obsahuje obecné zásady, na nichž se musí zakládat pomoc podle tohoto článku, a to: vlastní odpovědnost partnerské země, vytvoření nezbytných předpokladů a vývoj osvědčených postupů pro zajištění udržitelnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a prosazování právního státu a zavedených zásad mezinárodního práva.

Odstavec 6 požaduje zavedení postupů pro posouzení rizik, sledování a hodnocení opatření pomoci prováděných podle tohoto nového článku.

3)Mimořádná opatření pomoci a programy prozatímní reakce (článek 7, hlava III – Programování a provádění)

Ustanovení čl. 7 odst. 1 se mění tak, aby odkazovalo na nový článek 3a a uvádělo, že pomoc Unie podle nového článku 3a lze poskytovat prostřednictvím mimořádných opatření pomoci a programů prozatímní reakce.

4)Tematické strategické dokumenty a víceleté orientační programy (článek 8, hlava III – Programování a provádění)

Ustanovení čl. 8 odst. 1 se mění tak, aby odkazovalo na nový článek 3a a uvádělo, že pomoc Unie podle nového článku 3a lze poskytovat prostřednictvím tematických strategických dokumentů.

5)Lidská práva (článek 10, hlava III – Programování a provádění)

Ustanovení čl. 10 odst. 1 se mění tak, aby se povinnost provádět opatření pomoci v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního humanitárního práva, rozšířila na opatření pomoci zaměřená na budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje, prováděná podle nového článku 3a.

6)Finanční krytí (článek 13, hlava IV – Závěrečná ustanovení)

Finanční částka na provádění nařízení uvedená v čl. 13 odst. 1 se zvyšuje o 100 000 000 EUR, a nástroj přispívající ke stabilitě a míru bude tudíž disponovat částkou 2 438 719 000 EUR. Rozdělení stanovené v čl. 13 odst. 3 zůstane beze změny, aby se opatření zaměřená na budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje mohla provádět podle různých článků a mohla být financována v rámci různých rozpočtových položek.

2016/0207 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Evropský konsensus o rozvoji z roku 2005 uznává provázanost bezpečnosti a rozvoje 16 .

(2)Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030, přijatá v září 2015, vyzdvihuje význam prosazování mírumilovných a inkluzivních společností jednak v rámci cílů udržitelného rozvoje (16. cíl), jednak jako prostředek k dosažení dalších výsledků v oblasti rozvojové politiky. Uvedený cíl udržitelného rozvoje v bodě 16.a výslovně požaduje, aby byly podporovány příslušné vnitrostátní instituce, rovněž v rámci mezinárodní spolupráce, při budování kapacit na všech úrovních s cílem předcházet násilí a bojovat proti terorismu a zločinu, a to zejména v rozvojových zemích 17 .

(3)Podpora subjektů bezpečnostního sektoru ve třetích zemích, a za výjimečných okolností i vojenských subjektů, za účelem předcházení konfliktům, zvládání krizí či stabilizace má zásadní význam pro zajištění vhodných podmínek pro vymýcení chudoby a rozvoj. Tyto činnosti jsou zvláště nezbytné k zajištění ochrany civilního obyvatelstva v oblastech postižených konfliktem, krizí či nestabilitou. Řádná správa a účinná demokratická kontrola a civilní dohled nad bezpečnostním systémem, včetně vojenských složek, jakož i respektování lidských práv a zásad právního státu jsou nezbytnými předpoklady dobře fungujícího státu za jakýchkoli okolností a měly by být prosazovány prostřednictvím podpory rozsáhlejší reformy bezpečnostního sektoru ve třetích zemích.

(4)Závěry Evropské rady z 19. a 20. prosince 2013 zdůraznily význam podpory partnerských zemí a regionálních organizací prostřednictvím poskytování potřebné odborné přípravy, poradenství, vybavení a zdrojů, aby mohly ve stále větší míře krizím předcházet a řešit je samy.

(5)Ve společném sdělení „Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje – umožnit partnerům předcházet krizím a zvládat je“ Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku připomenuly, jaký význam mají stabilní a bezpečné společnosti pro dosažení rozvojových cílů 18 .

(6)Závěry Rady týkající se společné bezpečnostní a obranné politiky ze dne 18. května 2015 vyzvaly k prozkoumání možností, jak posílit soudržnost a koordinovanost činností EU na poli bezpečnosti a rozvoje, a rovněž k lepším výsledkům v oblasti budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje, zejména co se týče nástrojů financování 19 . Požadovaly též, aby byl vypracován celounijní strategický rámec pro reformu bezpečnostního sektoru, který by sdružoval nástroje společné bezpečnostní a obranné politiky a všechny další relevantní nástroje společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jakož i nástroje rozvojové spolupráce a aktéry působící v oblasti svobody, bezpečnosti a práva.

(7)Nařízení (EU) č. 230/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 230/2014 se mění takto:

1)V čl. 1 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Je-li pomoc Unie poskytována subjektům bezpečnostního sektoru, může za výjimečných okolností stanovených v článku 3a zahrnovat rovněž vojenské subjekty, zejména v rámci rozsáhlejšího procesu reformy bezpečnostního sektoru a/nebo budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje ve třetích zemích v souladu s obecným cílem dosažení udržitelného rozvoje.“

2) Vkládá se nový článek 3a, který zní:

„Článek 3a 

Budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje

1.    Pomoc Unie poskytovanou podle tohoto nařízení lze za výjimečných okolností stanovených v odstavci 3 použít k budování kapacit vojenských subjektů v partnerských zemích s cílem přispět k udržitelnému rozvoji a především k vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností.

2.    Pomoc může zahrnovat zejména provádění programů budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje, včetně odborné přípravy, mentoringu a poradenství, jakož i dodávky vybavení, zlepšení infrastruktury a poskytování dalších služeb.

3.    Pomoc podle tohoto článku se poskytuje pouze za následujících podmínek:

a)    pokud požadavky k náležitému dosažení cílů Unie podle tohoto nařízení nelze splnit prostřednictvím nevojenských subjektů a pokud předpokládanému vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností brání skutečnost, že je vážně ohrožena existence fungujících státních institucí či ochrana lidských práv a základních svobod, nebo pokud již státní instituce tomuto vážnému ohrožení nemohou čelit; a

b)    pokud mezi dotčenou zemí a mezinárodním společenstvím a/nebo Evropskou unií panuje shoda v tom, že bezpečnostní sektor, a zejména jeho vojenská složka, mají klíčový význam pro stabilitu, mír a rozvoj, zvláště pak v krizových a nestabilních situacích.

4.    Pomoc Unie nelze využít k financování:

a)    běžných vojenských výdajů;

b)    nákupu zbraní a střeliva;

c)    výcviku, jehož výhradním účelem je zlepšit bojeschopnost ozbrojených sil.

5.    Při návrhu a provádění opatření podle tohoto článku Komise podporuje vlastní odpovědnost partnerské země. Musí též vytvořit nezbytné předpoklady a rozvíjet osvědčené postupy pro zajištění udržitelnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a prosazovat právní stát a zavedené zásady mezinárodního práva.

6.    Komise zavede vhodné postupy pro posouzení rizik, sledování a hodnocení opatření prováděných podle tohoto článku.“

3)V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pomoc Unie podle článku 3 nebo podle článku 3a se poskytuje prostřednictvím mimořádných opatření pomoci a programů prozatímní reakce.“

4)V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Tematické strategické dokumenty představují obecný základ pro provádění pomoci podle článků 4 a 5 nebo článku 3a. Tematické strategické dokumenty jsou rámcem pro spolupráci mezi Unií a dotčenými partnerskými zeměmi nebo regiony.“

5)V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Komise zajistí, aby opatření týkající se boje proti terorismu a organizované trestné činnosti přijatá podle tohoto nařízení, jakož i opatření podle článku 3a byla prováděna v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního humanitárního práva.“

6)Ustanovení čl. 13 odst. 1 se mění takto:

částka „2 338 719 000“ se nahrazuje částkou „2 438 719 000“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 20  

1.3Povaha návrhu/podnětu

X◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 21  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

přispět ke zlepšení kapacity partnerských zemí, pokud jde o samostatné předcházení krizím a zvládání krizí;

přispět ke zvýšení účinnosti rozvojové činnosti Unie prostřednictvím spolupráce se všemi subjekty bezpečnostního sektoru, včetně vojenských subjektů, na budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje, jež bude ze strany EU realizováno co nejdříve a na flexibilním a komplexním základě; a

přispět k zajištění právního státu, řádné správy věcí veřejných a zesílené civilní kontroly a dohledu nad vojenskými složkami ve třetích zemích.

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

X◻ Časově omezený návrh/podnět 

–X◻    Návrh/podnět s platností od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2020

–◻         Finanční dopad od roku 2017 do roku 2020

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení 24  

X◻ Přímé řízení Komisí

–X◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻ prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

X◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–X◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–X◻ veřejnoprávní subjekty;

–X◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–X◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Zjištěná rizika

2.2.2Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–X◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Orientační výstupy podle cílů:

Specifický cíl č. 1 – Odhadovaný počet opatření přijatých v reakci na krizové situace nebo vznikající krize v daném rozpočtovém roce

Specifický cíl č. 2 – Odhadovaný počet akcí budování kapacit zaměřených na předcházení konfliktům, budování míru a připravenost na krize v daném rozpočtovém roce

Specifický cíl č. 3 – Počet osob, jimž se dostalo odborné přípravy, a/nebo vybavení pořízeného v daném rozpočtovém roce

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Výstupy v rámci specifického cíle č. 1 pro rozpočtovou položku 19 02 01 nejsou programovatelné, a nelze je proto náležitě vyčíslit.

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1Shrnutí

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

* Odpovídá třem pracovním místům smluvních zaměstnanců v rámci rozpočtové položky pro FPI.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Týká se oblastí politik, resp. hlav rozpočtu 19 a 21.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–X    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

dopad na vlastní zdroje

dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Například zpráva Světové banky World Development Report: Conflict, Security, and Development z roku 2011.

(2) http://www.un.org/sustainabledevelopment/sustainable-development-goals/  

(3) 16. cíl udržitelného rozvoje: podporovat mírumilovné a inkluzivní společnosti za účelem udržitelného rozvoje, zajistit přístup ke spravedlnosti všem občanům a budovat účinné, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních.

(4) EU schválila „Novou dohodu“, která byla jedním z hlavních prvků čtvrtého fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci konaného v Pusanu v listopadu 2011 ( http://www.pbsbdialogue.org/en/ ).

(5) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – Výbor pro rozvojovou pomoc, únor 2016.

(6) JOIN(2015) 17 final, s. 8.

(7) JOIN(2013) 30 final ze dne 11. prosince 2013.

(8) Závěry Rady 9644/14 ze dne 12. května 2014.

(9) JOIN(2013) 30 final ze dne 11. prosince 2013.

(10) Článek 41 Smlouvy o EU stanoví zásady pro financování civilních a vojenských operací k řešení krizí. Na společné náklady na takové operace se v současnosti vztahuje rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/528 ze dne 27. března 2015 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena) a o zrušení rozhodnutí 2011/871/SZBP, Úř. věst. L 84, 28.3.2015.

(11) Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000, pozměněná v Lucemburku dne 25. června 2005 a pozměněná v Ouagadougou dne 22. června 2010.

(12) Právním základem afrického mírového projektu je článek 11 dohody o partnerství z Cotonou (Politika budování míru, předcházení konfliktům a jejich řešení, reakce na nestabilní situace) a příslušné závěry Rady; rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES č. 3/2003 ze dne 11. prosince 2003 o využití zdrojů z finančního rámce na podporu dlouhodobého rozvoje devátého Evropského rozvojového fondu (ERF) pro zřízení afrického mírového projektu, Úř. věst. L 345, 31.12.2003.

(13) Věc C-377/12, Evropská komise v. Rada (dohoda o partnerství a spolupráci s Filipínskou republikou), bod 37.

(14) Viz také JOIN(2015) 17 final, s. 7, a rovněž výše uvedené směrnice Výboru pro rozvojovou pomoc OECD pro podávání zpráv v oblasti míru a bezpečnosti.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů pro vnější činnost Unie, Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95.

(16) Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“, Úř. věst. C 46, 24.2.2006.

(17) Organizace spojených národů, A/RES/70/1, rezoluce přijatá Valným shromážděním dne 25. září 2015.

(18) JOIN(2015) 17 final ze dne 28. dubna 2015.

(19) Závěry Rady pro zahraniční věci (na úrovni ministrů obrany) týkající se společné bezpečnostní a obranné politiky, dokument 8971/15 ze dne 18. května 2015.

(20) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(21) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(22) http://ec.europa.eu/priorities/docs/pg_en.pdf

(23) COM(2015) 610 final.

(24) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(25) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(26) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(27) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(28) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(29) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(30) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(31) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány.

(32) Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle…“.

(33) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(34) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(36) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(37) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.