DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 6. dubna 2016 přijala Komise sdělení nazvané „Směrem k reformě společného evropského azylového systému a posilování legálních cest do Evropy“ 1 , v němž stanovila své priority pro zlepšení společného evropského azylového systému (CEAS). Komise v reakci na výzvy Evropské rady oznámila, 2 že bude postupně směřovat k reformě stávajícího rámce Unie tím, že vytvoří udržitelný a spravedlivý systém pro určení členských států odpovědných za žadatele o azyl, posílí systém Eurodac, dosáhne většího sbližování v azylovém systému, čímž zabrání druhotnému pohybu, a vytvoří posílený mandát Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Tento návrh je předkládán jako součást prvního balíčku reformy společného evropského azylového systému spolu s dalšími dvěma návrhy, a sice s návrhem na reformu dublinského systému a s dalším návrhem na změnu systému Eurodac.

Cílem tohoto návrhu je posílit úlohu úřadu EASO a vytvořit z něho agenturu, která usnadňuje provádění a zlepšuje fungování společného evropského azylového systému. Od zahájení své činnosti v roce 2011 úřad EASO trvale podporuje členské státy při uplatňování stávajících pravidel a při zlepšování fungování stávajících nástrojů. Agentura získala zkušenosti a zajistila důvěryhodnost své práce, pokud jde o praktickou spolupráci mezi členskými státy a poskytování podpory při plnění jejich závazků v rámci společného evropského azylového systému. Úkoly prováděné úřadem EASO se během času postupně vyvíjely tak, aby splňovaly rostoucí potřeby členských států a společného evropského azylového systému jako celku. Členské státy stále více spoléhají na provozní a technickou podporu agentury. Agentura rozšířila své znalosti a zkušenosti v oblasti azylu a je načase ji přeměnit na samostatné odborné centrum, které se již výrazně nespoléhá na informace a odborné znalosti, které mu poskytnou členské státy.

Podle názoru Komise je agentura jedním z nástrojů, které lze použít k účinnému řešení strukturálních nedostatků společného evropského azylového systému, které se dále prohloubily v důsledku masového a nekontrolovaného příchodu migrantů a žadatelů o azyl do Evropské unie zejména v průběhu uplynulého roku. Reforma společného evropského azylového systému by nebyla dost dobře možná, pokud by agentuře nebyl poskytnut mandát odpovídající požadavkům, které s sebou reforma přinese. Je nutné vybavit agenturu prostředky nezbytnými k tomu, aby mohla pomáhat členským státům v krizových situacích, ale ještě potřebnější je vybudovat pevný právní, operační a praktický rámec, který agentuře umožní posílit a doplnit azylové a přijímací systémy členských států.

Aby odrážel tento vývoj, přejmenovává návrh úřad EASO na Agenturu Evropské unie pro azyl. Posílený mandát stanovený v tomto návrhu mění úřad EASO v plnohodnotnou agenturu, která je schopna poskytovat členským státům potřebnou operativní a technickou pomoc, rozšiřovat praktickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy, podporovat udržitelné a spravedlivé rozdělování žádostí o mezinárodní ochranu, monitorovat a posuzovat provádění společného evropského azylového systému a kapacitu azylových a přijímacích systémů v členských státech a umožňovat sbližování při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu v celé Unii.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Dne 19. února 2016 vyjádřila Evropská rada názor, že je nutno dosáhnout pokroku, pokud jde o reformu stávajícího rámce EU za účelem zajištění humánní a účinné azylové politiky. Ve svém sdělení ze dne 6. dubna 2016 Komise uvedla, že obecným cílem migrační a azylové politiky Unie je přejít od systému, který svou nedostatečnou koncepcí nebo nedostatečným prováděním klade neúměrnou odpovědnost na některé členské státy a podporuje nekontrolovaný pohyb do ostatních členských států. Cílem je, aby Unie měla silný a účinný systém pro udržitelné řízení migrace založený na zásadách odpovědnosti a solidarity.

V evropském programu pro migraci 3 uznala Komise význam úlohy úřadu EASO při rozvoji a udržování silné společné azylové politiky. Komise dospěla k závěru, že by úřad EASO mohl zintenzivnit praktickou spolupráci, přijmout úlohu centrály pro shromažďování vnitrostátních informací o zemi původu za účelem podpory jednotnějšího rozhodování, přijímat klíčová opatření v oblasti školení a zřizovat zvláštní sítě vnitrostátních orgánů s cílem posílit operativní spolupráci v záležitostech souvisejících s azylem. Ve svém sdělení ze dne 6. dubna 2016 Komise oznámila, že navrhne silnější mandát pro úřad EASO tak, aby tento úřad mohl plnit novou úlohu při provádění politiky a posílenou operační úlohu. Toho by bylo dosaženo pomocí monitorovacího mechanismu umožňujícího posuzovat soulad se společným evropským azylovým systémem a další významné úkoly, jako je například poskytování a analýza informací o zemi původu, uplatňování distribučního klíče dublinského systému a zasahování v zájmu podpory členských států ve stavu nouze nebo v případě, že nebyla přijata nezbytná nápravná opatření.

Cílem tohoto návrhu je poskytnout Agentuře Evropské unie pro azyl potřebné nástroje umožňující vytvořit z ní agenturu, která usnadňuje provádění a zlepšuje fungování společného evropského azylového systému. V tomto ohledu doplňuje právní a politické nástroje v oblasti azylu, zejména pokud jde o azylové řízení, normy, které musí splňovat fyzické osoby, aby mohly požívat mezinárodní ochrany, dublinský systém, relokaci a přesídlení.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je v souladu s komplexní dlouhodobou politikou lepšího řízení migrace stanovenou Komisí v Evropském programu pro migraci, který rozvinul politické směry předsedy Junckera do souboru konzistentních a vzájemně se posilujících iniciativ založených na čtyřech pilířích. Tyto pilíře se skládají ze snižování motivace k nelegální migraci, ze zabezpečení vnějších hranic a záchrany životů, ze silné azylové politiky a z nových pravidel legální migrace. Tento návrh dále provádí Evropský program pro migraci, konkrétněji pokud jde o cíl posílení azylové politiky Unie, vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro azyl zajistí úplné a konzistentní provádění společného evropského azylového systému.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh se zakládá na čl. 78 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

• Subsidiarita

Cílem tohoto návrhu je usnadnit provedení a zlepšit fungování společného evropského azylového systému, posílit praktickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy v otázkách azylu, podporovat právní předpisy a provozní normy Unie s cílem zajistit vysoký stupeň jednotnosti v oblasti azylových řízení, podmínek přijímání a posouzení potřeb ochrany v celé Unii, monitorovat operativní a technické uplatňování právních předpisů a norem unie v otázkách azylu a poskytovat zvýšenou operativní a technickou podporu členským státům za účelem řízení azylových a přijímacích systémů, a to zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny nepřiměřenému tlaku.

Vzhledem k tomu, že je společným a sdíleným zájmem zajistit řádné uplatňování právního rámce v oblasti azylu, a to prostřednictvím koordinované činnosti mezi členskými státy s podporou Agentury Evropské unie pro azyl, s cílem upevňovat stabilitu a pořádek ve fungování systému společného evropského azylového systému, nemůže být cílů tohoto návrhu dosaženo uspokojivě na úrovni členských států a lze jich lépe dosáhnout na úrovni Unie, a Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

Cílem tohoto návrhu je reagovat na politické skutečnosti a výzvy, jimž Unie čelí v oblasti migrace a azylu, tím, že Agentuře Evropské unie pro azyl poskytne nástroje nezbytné pro řešení jak nepřiměřeného tlaku na azylový a přijímací systém členských států, tak vnitřních nedostatků těchto systémů z dlouhodobějšího hlediska.

Cílem návrhu je zajistit, aby členské státy plně a správně uplatňovaly právní předpisy a provozní normy týkající se azylu, aby byla posílena praktická spolupráce a výměna informací mezi členskými státy, jakož i s třetími zeměmi, aby byla přijata příslušná opatření pro udržení řádného fungování společného evropského azylového systému a aby byl účinně řešen nepřiměřený tlak za pomoci agentury a ve spolupráci s ní. Agentura může členským státům na jejich žádost a v rámci jasně stanoveném v operačním plánu pomáhat při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu. Agentura může být požádána, aby zasáhla a poskytla pomoc členskému státu pouze v takových případech, kdy dotčený členský stát v návaznosti na monitorovací činnost nebo v případě nepřiměřeného tlaku na azylový a přijímací systém nepřijme žádné opatření nebo přijme nedostatečná opatření, čímž ohrozí fungování společného evropského azylového systému. S ohledem na svůj cíl a v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje tento návrh rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

•Volba nástroje

Pouze nařízení může poskytnout potřebný stupeň účinnosti a jednotnosti, které jsou nutné při uplatňování práva Unie v oblasti azylu. Navíc vzhledem k tomu, že úřad EASO, přejmenovaný na Agenturu Evropské unie pro azyl, byl zřízen nařízením, je tentýž právní nástroj vhodný také pro tento návrh.

3.KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI

Při přípravě tohoto návrhu Komise vycházela z diskusí o vývoji migrační a azylové politiky Unie a využívání agentur Unie při lepším řízení migrace, které pravidelně probíhaly v Evropské radě a v Radě ministrů, jakož i v Evropském parlamentu. Při několika příležitostech byla zmíněna úloha EASO při poskytování operativní a technické podpory členským státům, a to i na vnějších hranicích ve spolupráci s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie. Členské státy měly obecně za to, že úřad EASO jim poskytuje významnou pomoc při relokaci a přesídlování.

Od okamžiku, kdy se úřad EASO dne 1. února 2011 ujal svých povinností, byly vedeny soustavné diskuse s příslušnými zainteresovanými stranami na evropské i vnitrostátní úrovni. Zejména se konaly pravidelné diskuse v souvislosti s podáváním zpráv agentury v Evropském parlamentu a Radě. Agentura průběžně podává zprávy o svých činnostech na zasedání správní rady a také prostřednictvím různých zpráv, které vydává v průběhu roku. Dochází také k pravidelné výměně informací s dalšími agenturami Unie, zejména s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie a s Agenturou Evropské unie pro základní práva. Bylo rovněž uspořádáno několik diskusí s občanskou společností a zástupci akademické obce.

Bylo provedeno hodnocení EASO na základě článku 46 nařízení (EU) č. 439/2010, které upravuje nezávislé externí hodnocení zahrnující vliv EASO na praktickou spolupráci v oblasti azylu a na společný evropský azylový systém. V roce 2013 provedla Komise interní hodnocení EASO. V roce 2014 proběhlo externí hodnocení EASO nezávislým externím dodavatelem, které se týkalo období od února 2011 do června 2014. Časová působnost tohoto externího hodnocení byla následně rozšířena na celé toto období od doby, kdy se agentura ujala svých povinností. Toto hodnocení bylo provedeno v období mezi říjnem 2014 a červencem 2015 a vztahovalo se na všechny činnosti prováděné úřadem EASO ve všech členských státech. Tento návrh bere v úvahu doporučení vyplývající z uvedeného hodnocení a názory úřadu EASO, pokud jde o budoucnost agentury.

•Základní práva

Tento návrh ctí základní práva a zachovává zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie. Veškeré činnosti Agentury Evropské unie pro azyl musí probíhat tak, aby byla plně respektována základní práva zakotvená v Listině, včetně práva na azyl (článek 18 Listiny), ochrany před navracením (článek 19 Listiny), práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 7 Listiny), práva na ochranu osobních údajů (článek 8 Listiny) a práva na účinnou právní ochranu (článek 47 Listiny). Návrh plně zohledňuje práva dítěte a zvláštní potřeby zranitelných osob.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Úkolem Agentury Evropské unie pro azyl, která bude vytvořena ze stávajícího úřadu EASO, je usnadnit provádění a zlepšit fungování společného evropského azylového systému.

Celkové finanční zdroje nezbytné k tomu, aby agentura mohla plnit své poslání v rámci navrhovaného rozšířeného mandátu, činí 363 963 miliónů EUR na období 2017–2020. Aby mohla agentura účinně plnit své nové úkoly, bude nutno v období 2017–2020 vytvořit 275 míst dočasných zaměstnanců a 82 míst smluvních zaměstnanců, což bude činit celkem 357 zaměstnanců navíc ke stávajícímu počtu pracovních míst dočasných a smluvních zaměstnanců schválenému v rámci rozpočtu na rok 2016, aby do roku 2020 agentura dosáhla celkového počtu 500 zaměstnanců.

Finanční potřeby jsou v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem, mohou však vyžadovat využití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013. 4

5.OSTATNÍ PRVKY

•Mechanismy monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Agentura Evropské unie pro azyl musí vypracovat výroční zprávu o činnosti, týkající se situace v oblasti azylu, ve které musí vyhodnotit výsledky činností, které vykonává v průběhu celého roku. Tato zpráva musí obsahovat srovnávací analýzu činnosti agentury, aby agentura mohla zlepšit kvalitu a zvýšit konzistentnost a účinnost společného evropského azylového systému. Tuto výroční zprávu o činnosti musí agentura předat správní radě, Evropskému parlamentu a Radě.

Komise nechá do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let vypracovat hodnocení, které posoudí zejména dopad, účinnost a účelnost agentury a jejích pracovních postupů. Toto hodnocení musí zahrnovat vliv agentury na praktickou spolupráci v otázkách azylu a na společný evropský azylový systém. Zprávu o hodnocení společně se svými závěry ohledně této zprávy musí Komise zaslat Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Závěry hodnocení musí být zveřejněny.

•Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

Nařízení (EU) č. 439/2010 zřizuje Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a definuje úlohu úřadu EASO tak, že jeho účelem je posílit praktickou spolupráci mezi členskými státy a poskytnout nebo koordinovat operativní podporu členským státům. Úřad EASO by mohl dosáhnout těchto cílů tak, že umožní výměnu informací a sdílení osvědčených postupů, bude poskytovat podporu odborné přípravy a relokace, koordinovat činnosti týkající se informací o zemi původu, poskytovat podporu týkající se provádění a vnějšího rozměru společného evropského azylového systému, vymezí technické dokumenty o provádění azylových nástrojů Unie a bude poskytovat operativní podporu členským státům vystaveným zvláštnímu tlaku.

Tento návrh vychází ze současného mandátu úřadu EASO a rozšiřuje jej tak, aby přeměnil úřad EASO na plnohodnotnou agenturu vybavenou potřebnými nástroji, které jí umožní: 1) posilovat praktickou spolupráci a výměnu informací v oblasti azylu; 2) podporovat právní předpisy a provozní normy Unie s cílem zajistit vysoký stupeň jednotného uplatňování právního rámce v oblasti azylu; 3) zajistit větší sbližování při posuzování potřeby ochrany v celé Unii; 4) monitorovat a hodnotit provádění společného evropského azylového systému; 5) poskytovat zvýšenou operativní a technickou pomoc členským státům při řízení azylových a přijímacích systémů, zejména v případech nepřiměřeného tlaku. Tento návrh přejmenovává úřad EASO na Agenturu Evropské unie pro azyl, aby tak odrážel silnější mandát této agentury.

(1)Posilovat praktickou spolupráci a výměnu informací v oblasti azylu

Tento aspekt je předmětem kapitoly 2 tohoto návrhu, která se týká praktické spolupráce a výměny informací mezi členskými státy a s agenturou. Návrh stanoví, jak bude agentura plnit své úkoly, jimiž je usnadňovat, koordinovat a posilovat praktickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy ohledně různých aspektů azylu. Tyto úkoly nejsou pro agenturu zcela nové, protože úřad EASO již odpovídá za umožnění výměny informací a usnadňování praktické spolupráce. Úřad EASO se však musel spoléhat na dobrovolné poskytování informací ze strany členských států. Podle tohoto návrhu budou mít agentura i členské státy povinnost spolupracovat a povinnost vyměňovat si informace.

Aby se agentura mohla stát odborným centrem, bude si muset vybudovat vlastní kapacitu pro shromažďování a analýzu informací o situaci v oblasti azylu v Unii a ve třetích zemích do té míry, do níž to může mít dopad na Unii, jakož i na provádění společného evropského azylového systému. Analýza informací o situaci v oblasti azylu by měla agentuře umožnit pomáhat členským státům lépe chápat faktory migrace související s azylem do Unie nebo v jejím rámci a měla by sloužit i za účelem včasného varování a připravenosti členských států. V této souvislosti by měla agentura úzce spolupracovat nejen s členskými státy, ale také s dalšími příslušnými agenturami Unie, s Evropskou službou pro vnější činnost a s mezinárodními organizacemi, jako je UNHCR.

V souvislosti s reformou dublinského systému bude mít agentura další úkoly a povinnosti, které budou z této reformy vyplývat. Agentura je přirozenou volbou umožňující poskytnout členským státům podporu, kterou potřebují k provozu a řízení opravného mechanismu.

Agentura bude i nadále hrát důležitou úlohu při rozvoji a poskytování odborné přípravy členům vnitrostátních správních orgánů, soudů i vnitrostátních služeb, jež jsou příslušné v členských státech pro záležitosti v oblasti azylu. Širší zapojení vlastních zaměstnanců agentury do poskytování operativní a technické pomoci členským státům bude pro agenturu znamenat rovněž potřebu zajistit odpovídající odbornou přípravu pro své vlastní zaměstnance. Agentura navíc musí zajistit, aby všichni odborníci, kteří jsou zapojeni do azylových podpůrných týmů a do rezervní skupiny pro otázky azylu absolvovali před svým zapojením do operativní činnosti specializovanou odbornou přípravu týkající se úkolů a funkcí, jež mají plnit.

(2)Zajistit větší sbližování při posuzování potřeby ochrany v celé Unii

Ve svých závěrech ze dne 21. dubna 2016 o sbližování postupů při rozhodování o udělení azylu 5 Rada konstatovala, že bez ohledu na pokrok v oblasti společného evropského azylového systému stále existují značné rozdíly mezi členskými státy v míře uznávání žádostí, v povaze a kvalitě přiznané mezinárodní ochrany a obecně ve výsledcích řízení. Rada uznala potřebu vytvořit strukturovanější a efektivnější proces vypracovávání informací o zemích původu úřadem EASO, zahrnující všechny hlavní země původu a tematické otázky, a to posílením zdrojů, které má úřad EASO k dispozici pro vypracovávání informací o zemích původu, a vyzvala úřad EASO k tomu, aby byl nápomocen při procesu vytváření politik na úrovni EU vycházejících ze společných informací o zemích původu.

Za účelem zajištění většího sbližování a řešení rozdílů při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu klade návrh agentuře za úkol koordinovat úsilí mezi členskými státy s cílem zapojit se a vytvořit společnou analýzu poskytující pokyny ohledně situace ve třetích zemích původu, jak je uvedeno v kapitole 3 tohoto návrhu. Až dosud bylo nutné, aby agentura organizovala, propagovala a koordinovala činnosti týkající se informací o zemích původu, včetně analýzy těchto informací. Tento úkol bude agentura plnit i nadále, a bude rovněž zajišťovat koordinaci vnitrostátních iniciativ vytvářejících informace o zemi původu tím, že zavede sítě informací o zemi původu. Tyto sítě budou využívány k výměně a aktualizaci vnitrostátních zpráv a rovněž jako dotazovací systém, jehož prostřednictvím lze zasílat agentuře konkrétní otázky týkající se skutečností, které mohou vyplynout ze žádostí o mezinárodní ochranu.

Dalším novým úkolem agentury je pomáhat Komisi při pravidelném přezkumu situace ve třetích zemích, které jsou zahrnuty do společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Při zvažování, zda má být na tento seznam bezpečných zemí EU přidána další třetí země, může Komise požádat agenturu, aby jí poskytla informace o této konkrétní třetí zemi.

(3)Podporovat právní předpisy a provozní normy Unie týkající se azylu

Kapitola 4 návrhu se zabývá provozními normami, pokyny a osvědčenými postupy. Na základě současného mandátu úřadu EASO by agentura mohla přijímat technické dokumenty o provádění nástrojů v oblasti azylu. Tento návrh rozlišuje mezi různými typy technických dokumentů, které může agentura přijímat. Agentura bude z vlastního podnětu nebo na žádost Komise vypracovávat provozní normy týkající se provádění nástrojů práva Unie v oblasti azylu a ukazatele pro sledování souladu s těmito normami. Agentura bude rovněž moci vytvářet pokyny a osvědčené postupy spojené s prováděním nástrojů práva Unie v oblasti azylu. V případech, kdy by členské státy vyžadovaly pomoc při uplatňování těchto provozních norem, pokynů a osvědčených postupů, mohou požádat agenturu, aby jim poskytla potřebné odborné znalosti nebo operativní a technickou pomoc.

(4)Monitorovat a hodnotit provádění společného evropského azylového systému

Kapitola 5 návrhu stanoví nový úkol agentury, kterým je monitorovat a hodnotit všechny aspekty společného evropského azylového systému, zejména azylová řízení, dublinský systém, míru uznávání žádostí a kvalitu a povahu poskytnuté mezinárodní ochrany, monitorovat dodržování provozních norem a pokynů a rovněž ověřovat azylové a přijímací systémy a schopnost členských států tyto systémy účinně řídit, zejména v době, kdy budou čelit nepřiměřenému tlaku. Cílem tohoto monitorování je na jedné straně zajistit, aby byly veškeré nedostatky ve fungování společného evropského azylového systému řešeny co nejdříve s cílem zajistit řádné řízení azylových a přijímacích systémů, a na straně druhé zajistit, aby členské státy měly zavedeny nástroje potřebné k tomu, aby mohly odpovídajícím způsobem reagovat na situace, kdy dochází k nepřiměřenému tlaku.

Článek 13 stanoví rozsah mechanismu monitorování a hodnocení a článek 14 stanoví postup při jejich provádění. Agentura může založit své hodnocení na informacích poskytnutých členskými státy, na analýze informací o situaci v oblasti azylu vypracované agenturou, na kontrolách na místě a na výběru případů. Monitorování může být naplánováno členským státem, případně na základě tematických nebo specifických aspektů azylových systémů. Agentura zřídí týmy odborníků, které se budou skládat z odborníků agentury a Komise, aby prováděly monitorování a vypracovaly zprávu, v níž uvedou svá zjištění. Správní rada tuto zprávu po zohlednění připomínek dotčeného členského státu přijme a předá ji Komisi. Výkonný ředitel zároveň po konzultaci s Komisí předloží návrhy doporučení k vyjádření dotčenému členskému státu. Tyto návrhy doporučení by měly nastínit nezbytná opatření k odstranění nedostatků v monitorovací zprávě. Správní rada přijímá doporučení a vyzývá členské státy, aby předložily akční plán pro provádění těchto doporučení ve lhůtě nejvýše devíti měsíců.

Článek 15 se zabývá situacemi, kdy dotčený členský stát po uplynutí uvedené lhůty dosud tento požadavek nesplnil a závažnost nedostatků je taková, že ohrožuje fungování společného evropského azylového systému. V této fázi provede Komise vlastní hodnocení akčního plánu a závažnosti nedostatků. Komise následně přijme doporučení a může v případě potřeby určit opatření, která má agentura přijmout na podporu dotčeného členského státu. Tento členský stát bude muset podat Komisi zprávu o stavu provádění těchto doporučení. Pokud členský stát nesplní příslušný požadavek ani po uplynutí lhůty stanovené v doporučeních Komise, může Komise přijmout další opatření vyžadující, aby agentura poskytla tomuto členskému státu podporu.

(5)Poskytovat členským státům zvýšenou operativní a technickou pomoc

Mezi důležité úkoly úřadu EASO patří poskytovat členským státům technickou pomoc, zejména ve vztahu k tlumočnickým službám, informacím o zemích původu a znalostem ohledně zpracovávání a správy azylových spisů nasazením azylových podpůrných týmů. Členské státy si zachovaly nezávislost ohledně výběru počtu a profilů odborníků, jakož i doby jejich vyslání.

Kapitola 6 návrhu významně rozšiřuje úlohu a funkce agentury, pokud jde o operativní a technickou pomoc, obdobně, jak to Komise navrhla pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. 6 Návrh jasně stanoví operativní a technická opatření, která mohou být organizována a koordinována agenturou na žádost členských států. Tato opatření by mohla zahrnovat rovněž možnost, aby agentura usnadňovala posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, které jsou předmětem posuzování ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. V takovém případě by bylo nutné, aby byla v operačním plánu stanovena podrobná opatření, jasný popis úkolů a odkaz na platné právní předpisy.

Agentura vyšle azylové podpůrné týmy, aby poskytovaly členským státům operativní a technickou pomoc. Tyto azylové podpůrné týmy se skládají z odborníků z členských států nebo z odborníků vyslaných členskými státy do agentury a z odborníků z řad vlastních zaměstnanců agentury. V případech, kdy jsou azylové a přijímací systémy vystaveny nepřiměřenému tlaku, který na ně klade značné a neodkladné nároky, bude agentura organizovat a koordinovat komplexní soubor operativních a technických opatření. To lze provést na žádost členského státu nebo na základě návrhu agentury. V případech, kdy navzdory nepřiměřenému tlaku není vznesena žádost o pomoc, případně pokud nabídka agentury není přijata nebo pokud dotčený členský stát přijme nedostatečná opatření do té míry, že to ohrozí fungování společného evropského azylového systému, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí, kterým identifikuje jedno nebo více operativních a technických opatření, která by agentura měla přijmout na podporu dotyčného členského státu. Za tímto účelem zřídí agentura rezervní skupinu pro otázky azylu, která bude představovat rezervu nejméně 500 odborníků z členských států.

O počtu a profilech odborníků z azylových podpůrných týmů rozhoduje správní rada na návrh výkonného ředitele. Vzhledem k rostoucímu počtu dětí a dětí bez doprovodu mezi migranty a žadateli o azyl je důležité, aby součástí těchto týmů byli i odborníci, jejichž profily zahrnují ochranu dětí. Dobu vyslání určuje domovský členský stát, ale aby byla zajištěna kontinuita vyslání, je nutné stanovit minimální dobu trvání, která je v návrhu stanovena jako 30 dní. Co se týče odborníků v rezervní skupině pro otázky azylu, správní rada na základě návrhu výkonného ředitele rozhodne o profilech těchto odborníků a o podílu, kterým každý členský stát přispěje na vytvoření této rezervy v počtu minimálně 500 odborníků. Vyslání odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu je pro členské státy povinné bez možnosti se odvolat na výjimečnou situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Agentura může rovněž vysílat odborníky z řad vlastních zaměstnanců s cílem posílit vysílání odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu.

Nařízení (EU) č XXX/XXX upravuje zřizování podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů, které se vyznačují smíšenými migračními toky. Tyto podpůrné týmy pro řízení migrace se skládají z odborníků a úředníků vysílaných různými agenturami Unie a jejich prostřednictvím, včetně Agentury Evropské unie pro azyl. Operativní a technická posila, kterou mohou představovat azylové podpůrné týmy nebo odborníci vyslaní z rezervní skupiny pro otázky azylu, může zahrnovat kontrolu státních příslušníků třetích zemí, registraci žádostí o mezinárodní ochranu a v případě, že o to daný členský stát požádá, i posuzování těchto žádostí, jakož i poskytování informací a případně potřebné specifické pomoci žadatelům a potenciálním žadatelům, jichž se může týkat relokace.

Odborníci, kteří jsou součástí azylových podpůrných týmů nebo jsou vysláni z rezervní skupiny, by měli být schopni nahlížet to vnitrostátních i evropských databází, aby mohli účinně plnit své úkoly a pomáhat členským státům. Za tímto účelem návrh stanoví členským státům povinnost umožnit těmto odborníkům nahlížet do evropských databází a poskytuje jim možnost povolit nahlížení do vnitrostátních databází, na které se vztahují právní předpisy Unie a vnitrostátní právní předpisy o přístupu k těmto databázím a nahlížení do nich.

Za účelem zajištění odpovídající a účinné koordinace v terénu návrh transformuje to, co bylo až dosud nazýváno „kontaktním místem Unie“ na koordinátora agentury, který je obdobou koordinátora využívaného při operacích koordinovaných Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie. Úlohou koordinátora je podporovat spolupráci a koordinaci mezi hostitelským členským státem a zúčastněnými členskými státy. Koordinátor přijímá pokyny pouze od agentury a jeho úkolem je podávat zprávy výkonnému řediteli v případě, že není odpovídajícím způsobem prováděn operační plán.

S ohledem na skutečnost, že agentura bude vysílat odborníky z řad vlastních zaměstnanců, kteří se stanou součástí azylových podpůrných týmů a navíc vedle rezervní skupiny pro otázky azylu, počítá tento návrh také s možností, že agentura získá nebo si pronajme své vlastní technické vybavení. Tím není dotčena povinnost členských států poskytovat agentuře zařízení a vybavení nezbytné k tomu, aby mohla zajišťovat operativní a technickou pomoc, které by mělo doplňovat vybavení poskytované jinými agenturami Unie.

(6)Ostatní aspekty

V kapitole 7 obsahuje návrh ustanovení o ochraně osobních údajů a poskytuje agentuře mandát ke zpracování osobních údajů. Zpracování osobních údajů agenturou je omezeno na účel plnění jejích úkolů při zajišťování operativní a technické pomoci, při usnadňování výměny informací s členskými státy a s ostatními agenturami Unie zejména v souvislosti s podpůrnými týmy pro řízení migrace a při analýze informací o situaci v oblasti azylu. Agentura bude rovněž ve spolupráci s Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) vyvíjet a provozovat informační systém umožňující výměnu utajovaných informací.

Pokud jde o spolupráci agentury, kapitola 8 se týká spolupráce agentury s Dánskem a s přidruženými zeměmi, spolupráce s třetími zeměmi a spolupráce s ostatními orgány Unie a s mezinárodními organizacemi, zejména s UNHCR. Tyto aspekty nejsou zcela nové v porovnání se stávajícím mandátem úřadu EASO, kde je spolupráce se zúčastněnými stranami uváděna jako důležitý aspekt.

Hlavní změna v této kapitole se týká článku 35 o spolupráci s třetími zeměmi, který je nyní strukturovanější a jasněji stanoví možnosti spolupráce agentury s třetími zeměmi. Stanoví, že Agentura koordinuje nejen výměnu informací, ale také operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi a že úředníci ze třetích zemí mohou být vyzváni, aby působili jako pozorovatelé u operativních činností prováděných agenturou. Pokud jde o přesídlování, bude agentura i nadále koordinovat výměnu informací a dalších opatření přijatých členskými státy, včetně režimů, které jsou prováděny na úrovni Evropské unie. Agentura bude mít rovněž možnost podílet se na provádění mezinárodních dohod uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi.

Kapitola 9 pojednává o organizaci agentury. Tato kapitola odráží stávající uspořádání úřadu EASO a řídí se společným přístupem k decentralizovaným agenturám, na němž se dohodly Evropský parlament, Rada a Komise. Rozdíl oproti stávající struktuře spočívá v tom, že návrh upravuje pracovní místo zástupce výkonného ředitele s ohledem na to, že úkoly agentury byly významně posíleny a že do roku 2020 bude docházet k odpovídajícímu značnému zvyšování počtu zaměstnanců. Další rozdíl oproti stávající organizaci se týká poradního fóra. Toto fórum by mělo být na agentuře nezávislé, a proto mu již nebude předsedat výkonný ředitel, a mělo by pomáhat výkonnému řediteli a správní radě v záležitostech souvisejících s azylem.

Kapitola 10 zahrnuje finanční ustanovení a kapitola 11 se skládá z obecných ustanovení. V rámci finančních ustanovení byla agentuře poskytnuta možnost udělovat dotace. Obecná ustanovení odrážejí stejné předpisy jako ve stávajícím nařízení. Kapitola 12 zahrnuje závěrečná ustanovení. Nový je v rámci této kapitoly článek o postupu projednávání ve výboru, jehož účelem je upravit možnost, aby Komise přijímala prováděcí akty podle tohoto návrhu. Tato poslední kapitola zahrnuje povinnost agentury každoročně podávat zprávu o své činnosti, jakož i hodnocení a přezkum agentury

2016/0131 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Agentuře Evropské unie pro azyl a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 1 a 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem politiky Unie v oblasti azylu je vytvořit a zřídit společný evropský azylový systém, a to v souladu s hodnotami a humanitárními tradicemi Evropské unie a se zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti.

(2)Společný evropský azylový systém je založen na společných minimálních normách pro azylové řízení, uznávání a ochranu poskytované na úrovni Unie, podmínky přijímání a systém pro určení členského státu odpovědného za žadatele o azyl. Bez ohledu na pokrok v oblasti společného evropského azylového systému stále přetrvávají mezi členskými státy významné rozdíly v poskytování mezinárodní ochrany a ve formě této mezinárodní ochrany. Tyto rozdíly by měly být řešeny zajištěním většího sbližování při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu a zaručením vysoké a jednotné úrovně uplatňování práva Unie v celé Unii.

(3)Ve svém sdělení ze dne 6. dubna 2016 stanovila Komise své možnosti pro zlepšení evropského azylového systému, a to vytvoření udržitelného a spravedlivého systému pro určení členských států odpovědných za žadatele o azyl, posílení systému Eurodac, dosažení větší konvergence v azylovém systému a předcházení druhotnému pohybu a vytvoření posíleného mandátu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Uvedené sdělení je v souladu s výzvami Evropské rady ze dne 18. února 2016, které vybízejí k dosažení pokroku v oblasti reformy stávajícího rámce EU s cílem zajistit humánní a účinnou azylovou politiku. Navrhuje také další postup v souladu s holistickým přístupem k migraci, který stanovil Evropský parlament ve své zprávě z vlastního podnětu ze dne 12. dubna 2016.

(4)Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 7 a ujal se svých povinností dne 1. února 2011. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu posílil praktickou spolupráci mezi členskými státy v otázkách azylu a poskytováním pomoci členským státům při plnění jejich závazků v rámci společného evropského azylového systému. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu rovněž poskytuje podporu členským státům, jejichž azylový a přijímací systém je vystaven mimořádnému tlaku. Jeho úlohu a funkci je však třeba dále posílit, aby nejen podporoval praktickou spolupráci mezi členskými státy, ale aby rovněž posiloval a doplňoval azylové a přijímací systémy členských států.

(5)S ohledem na strukturální nedostatky společného evropského azylového systému, které se dostaly do popředí v důsledku rozsáhlého a nekontrolovaného příchodu migrantů a žadatelů o azyl do Unie, a na potřebu účinné, vysoké a jednotné úrovně uplatňování právních předpisů Unie týkajících se azylu v členských státech je nezbytné zlepšit provádění a fungování společného evropského azylového systému v návaznosti na práci Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a dále jej rozvíjet tak, aby z něj vznikla plnohodnotná agentura, která by měla odpovídat za usnadňování a zlepšování fungování společného evropského azylového systému, umožňovat udržitelné a spravedlivé rozdělení žádostí o mezinárodní ochranu, zajistit sbližování při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu v celé Unii a sledovat operativní a technické uplatňování práva Unie.

(6)Úkoly Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu by měly být rozšířeny a, aby se tyto změny zohlednily, úřad by měl být přejmenován na Agenturu Evropské unie pro azyl. Tato agentura by měla být odborným centrem a její hlavní úlohou by mělo být posilování praktické spolupráce a výměny informací mezi členskými státy v otázkách azylu, podpora právních předpisů a provozních norem Unie s cílem zajistit vysoký stupeň jednotnosti, pokud se jedná o azylová řízení, podmínky přijímání a posouzení potřeb ochrany v celé Unii, monitorování operativního a technického uplatňování právních předpisů a norem Unie v otázkách azylu, podpora dublinského systému a poskytování zvýšené operativní a technické podpory členským státům za účelem řízení azylových a přijímacích systémů, a to zejména těch členských států, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny neúměrnému tlaku.

(7)Agentura Evropské unie pro azyl by měla úzce spolupracovat s Komisí a s orgány členských států příslušnými pro oblast azylu, s vnitrostátními službami působícími v oblasti přistěhovalectví a azylu či jinými službami a využívat kapacity a odborné znalosti těchto služeb. Členské státy by měly s agenturou spolupracovat, aby bylo zajištěno, že bude schopna provádět svůj mandát. V tomto ohledu je důležité, aby agentura a členské státy jednaly v dobré víře a aby si včas vyměňovaly přesné informace. Jakékoliv poskytování statistických údajů by mělo splňovat technické a metodické specifikace uvedené v nařízení (ES) č. 862/2007. 8

(8)Agentura Evropské unie pro azyl by měla shromažďovat a analyzovat informace o situaci v oblasti azylu v Unii a ve třetích zemích do té míry, do níž to může mít dopad na Unii. To by mělo agentuře umožnit pomoci členským státům lépe chápat faktory migrace související s azylem do Unie nebo v jejím rámci, jakož i sloužit k včasnému varování a připravenosti členských států.

(9)S ohledem na reformu dublinského systému by Agentura Evropské unie pro azyl měla poskytovat členským státům nezbytnou podporu, zejména provozováním a řízením opravného mechanismu.

(10)Agentura Evropské unie pro azyl by měla členským státům pomáhat s odbornou přípravou odborníků ze všech vnitrostátních správních orgánů a soudů, jakož i vnitrostátních služeb odpovědných za záležitosti v oblasti azylu, včetně vytvoření společných hlavních osnov. Kromě toho by agentura měla zajistit, aby všichni odborníci, kteří se účastní azylových podpůrných týmů nebo kteří tvoří součást rezervní skupiny pro otázky azylu, absolvovali před tím, než se zúčastní operativních činností organizovaných agenturou, specializovanou odbornou přípravu.

(11)Agentura Evropské unie pro azyl by měla zajistit strukturovanější a efektivnější zpracovávání informací o zemích původu na úrovni Evropské unie. Je nezbytné, aby agentura shromažďovala informace a vypracovávala zprávy poskytující informace o zemi původu s využitím evropských sítí informací o zemi původu, aby zamezila zdvojování a vytvářela součinnost s vnitrostátními zprávami. Aby agentura zajistila sbližování při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu a sbližování povahy a kvality poskytované ochrany, měla by se spolu s členskými státy zapojit do společné analýzy poskytující pokyny k situaci v konkrétních zemích původu a rozvíjet ji.

(12)Společný seznam EU bezpečných zemí původu, vytvořený nařízením (EU) č. XXX/XXX 9 , by měl být předmětem pravidelného přezkumu Komise. Agentura by s ohledem na své odborné znalosti měla být Komisi při přezkumu tohoto seznamu nápomocna. Agentura by měla Komisi rovněž na její žádost poskytovat informace o konkrétních třetích zemích, které by mohly být zahrnuty do společného seznamu EU bezpečných zemí původu, a o třetích zemích označených jako bezpečné země původu nebo jako bezpečné třetí země nebo o zemích, na něž se vztahují pojmy bezpečné třetí země, první země azylu nebo evropské bezpečné třetí země jednotlivých členských států.

(13)Aby byl zajištěn vysoký stupeň jednotnosti, pokud jde o azylová řízení, podmínky přijímání a posuzování potřeb ochrany v celé Unii, měla by agentura organizovat a koordinovat činnosti prosazující právo Unie. Za tímto účelem by agentura měla napomáhat členským státům tím, že bude vytvářet provozní normy a ukazatele umožňující monitorovat dodržování těchto norem. Agentura by také měla vytvořit pokyny týkající se otázek azylu a měla by umožňovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy.

(14)Agentura Evropské unie pro azyl by měla v úzké spolupráci s Komisí, a aniž by byla dotčena odpovědnost Komise jako strážkyně Smluv, zavést mechanismus umožňující monitorovat a posuzovat provádění společného evropského azylového systému, dodržování provozních norem, pokynů a osvědčených postupů v oblasti azylu ze strany členských států a ověřovat fungování azylových a přijímacích systémů členských států. Toto monitorování a posuzování by mělo být komplexní a mělo by být založeno zejména na informacích poskytnutých členskými státy, na analýze informací o situaci v oblasti azylu vypracované agenturou, na kontrolách na místě a na výběru případů. Agentura by měla podávat zprávy o svých zjištěních správní radě, která by tyto zprávy měla následně přijímat. Výkonný ředitel by měl po konzultaci s Komisí vypracovat návrhy doporučení dotčenému členskému státu, ve kterých nastíní potřebná opatření k řešení závažných nedostatků, která budou následně přijata správní radou jako doporučení.

(15)Na tato doporučení by se mělo navázat na základě akčního plánu vypracovaného dotčeným členským státem. Pokud dotčený členský stát ve stanovené lhůtě nepřijme nezbytná opatření k řešení těchto doporučení a nedostatky azylového a přijímacího systému jsou natolik závažné, že ohrožují fungování společného evropského azylového systému, měla by Komise na základě vlastního posouzení provádění akčního plánu a závažnosti nedostatků přijmout doporučení určená pro daný členský stát vymezující opatření potřebná k nápravě těchto závažných nedostatků. Je možné, že Komise bude muset organizovat kontroly na místě v dotčeném členském státě, aby ověřila provádění akčního plánu. V případě potřeby by Komise měla rovněž stanovit opatření, která by měla agentura přijmout na podporu daného členského státu. V případě, že členský stát i nadále po určitou dobu nesplňuje požadavky, může Komise přijmout další opatření požadující, aby agentura poskytla tomuto členskému státu podporu.

(16)Aby Agentura Evropské unie pro azyl usnadnila a zlepšila řádné fungování společného evropského azylového systému a pomohla členským státům při plnění jejich závazků v rámci evropského azylového systému, měla by členským státům poskytovat operativní a technickou pomoc, zejména v případě, že jejich azylové a přijímací systémy jsou vystaveny nepřiměřenému tlaku. Agentura by měla tuto potřebnou operativní a technickou pomoc poskytovat v podobě vyslání azylových podpůrných týmů složených z odborníků z řad vlastních zaměstnanců agentury, odborníků z členských států nebo odborníků vyslaných členskými státy do agentury a na základě operačního plánu. Tyto týmy by měly podporovat členské státy pomocí operativních a technických opatření včetně poskytování odborných znalostí týkajících se identifikace a evidence státních příslušníků třetích zemí, tlumočnických služeb, informací o zemích původu a znalostí při zpracovávání a správě azylových spisů, jakož i tím, že budou poskytovat pomoc vnitrostátním orgánům příslušným pro posuzování žádostí o mezinárodní ochranu a pomoc při přemísťování. Pravidla týkající se azylových podpůrných týmů by se měla řídit tímto nařízením, aby bylo zajištěno, že vyslání těchto týmů bude účinné.

(17)V případech, kdy je azylový a přijímací systém některého členského státu vystaven nepřiměřenému tlaku, v jehož důsledku jsou na jeho azylový nebo přijímací systém kladeny značné a neodkladné nároky, měla by Agentura Evropské unie pro azyl poskytovat tomuto členskému státu pomoc na jeho žádost nebo z vlastního podnětu agentury prostřednictvím komplexního souboru opatření, včetně vyslání odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu. Aby byla zajištěna dostupnost těchto odborníků a jejich okamžité vyslání, měla by rezervní skupina pro otázky azylu představovat rezervu odborníků z členských států v počtu nejméně 500 osob. Agentura by měla být sama o sobě schopna zasáhnout na podporu členského státu v případě, že si dotčený členský stát navzdory nepřiměřenému tlaku nevyžádá od agentury dostatečnou pomoc, případně pokud daný členský stát nepřijme dostatečná opatření k řešení tohoto tlaku s tím důsledkem, že by azylový a přijímací systém byl neúčinný do té míry, že by ohrožoval fungování společného evropského azylového systému. Indikátorem nepřiměřeného tlaku může být nepřiměřený počet žádostí o mezinárodní ochranu, za které daný členský stát odpovídá.

(18)Aby zajistila, že azylové podpůrné týmy nebo odborníci vyslaní z rezervní skupiny pro otázky azylu budou schopni účinně plnit své úkoly pomocí nezbytných prostředků, měla by být agentura Evropské unie pro azyl schopna pořídit si nebo pronajmout vlastní technické vybavení. Tím by však neměla být dotčena povinnost členských států poskytovat agentuře zařízení a vybavení nezbytné k tomu, aby mohla poskytovat požadovanou operativní a technickou pomoc. Před pořízením nebo pronájmem jakéhokoliv vybavení by agentura měla provést důkladnou analýzu potřeb, nákladů a přínosů.

(19)V případě členských států, jejichž vnitrostátní azylový a přijímací systém je vystaven specifickému a nepřiměřenému tlaku především z důvodu jejich zeměpisné polohy či demografické situace, by Agentura Evropské unie pro azyl měla podporovat rozvoj solidarity uvnitř Unie a pomáhat při lepším přemísťování osob požívajících mezinárodní ochrany z těchto členských států do jiných členských států a současně zajistit, aby nebyly azylové a přijímací systémy zneužívány.

(20)V konkrétních oblastech vnějších hranic, v nichž jsou členské státy vystaveny nepřiměřenému tlaku charakterizovanému velkým přílivem smíšených migračních toků a které se označují jako oblasti hotspotů, by členské státy měly být schopny spolehnout se na zvýšenou operativní a technickou posilu ze strany podpůrných týmů pro řízení migrace, které se skládají z týmů odborníků vyslaných z členských států prostřednictvím Agentury Evropské unie pro azyl, Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie a Europolu a dalších relevantních agentur Unie, jakož i odborníků z řad zaměstnanců Agentury Evropské unie pro azyl a Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie. Agentura by měla zajistit koordinaci svých činností v podpůrných týmech pro řízení migrace s Komisí a dalšími relevantními agenturami Unie.

(21) Agentura Evropské unie pro azyl by měla za účelem plnění svého poslání a v míře nutné pro plnění svých úkolů spolupracovat se subjekty, agenturami a úřady Unie, zejména s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie a s Agenturou Evropské unie pro základní práva, v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení, a to v rámci pracovních ujednání uzavřených v souladu s právem a politikou Unie. Tato pracovní ujednání by měla být předem schválena Komisí.

(22)Agentura Evropské unie pro azyl by měla spolupracovat s Evropskou migrační sítí, zřízenou rozhodnutím Rady 2008/381/ES 10 , s cílem zajistit součinnost a zamezit zdvojování činností.

(23)Agentura Evropské unie pro azyl by měla spolupracovat s mezinárodními organizacemi, zejména s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení, v rámci pracovních ujednání, aby mohla využívat jejich odborných znalostí a podpory. Za tímto účelem by měla být role UNHCR i ostatních příslušných mezinárodních organizací plně uznána a tyto organizace by měly být zapojeny do činnosti agentury. Tato pracovní ujednání by měla být předem schválena Komisí.

(24)Agentura Evropské unie pro azyl by měla usnadňovat operativní spolupráci mezi členskými státy v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení. Měla by také spolupracovat s orgány třetích zemí v rámci pracovních ujednání, která by měla být předem schválena Komisí. Agentura by měla jednat v souladu s politikou vnějších vztahů Unie, v žádném případě by však neměla vyvíjet nezávislou vnější politiku. Ve spolupráci s třetími zeměmi by agentura a členské státy měly dodržovat normy a standardy, které jsou alespoň rovnocenné těm, jež jsou stanoveny v právních předpisech Unie, a to i v případech, kdy spolupráce s třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí.

(25)Agentura Evropské unie pro azyl by měla udržovat úzký dialog s občanskou společností za účelem výměny informací a sdílení poznatků v oblasti azylu. Agentura by měla vytvořit poradní fórum, které by mělo být mechanismem k výměně informací a sdílení poznatků. Toto poradní fórum by mělo být nápomocno výkonnému řediteli a správní radě v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení.

(26)Toto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie. Veškeré činnosti Agentury Evropské unie pro azyl musí probíhat tak, aby byla plně respektována základní práva a zásady, včetně práva na azyl, ochrany před navrácením, práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na ochranu osobních údajů a práva na účinnou právní ochranu. Vždy musí být zohledněna práva dítěte a zvláštní potřeby zranitelných osob.

(27)Komise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě Agentury Evropské unie pro azyl za účelem výkonu politiky a politického dohledu nad jejím fungováním. Správní rada by se měla skládat pokud možno z vedoucích operačních pracovníků orgánů členských států příslušných pro oblast azylu nebo z jejich zástupců. Měly by jí být svěřeny pravomoci nezbytné zejména k sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, přijímání vhodných finančních předpisů, vypracovávání transparentních pracovních postupů pro rozhodování agentury a jmenování výkonného ředitele a jeho zástupce. Agentura by měla být řízena a provozována v souladu se zásadami společného přístupu k decentralizovaným agenturám Unie, který dne 19. července 2012 přijaly Evropský parlament, Rada a Evropská komise.

(28)Aby se zaručily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, a to zejména pokud jde o situace, které vyžadují okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. 11

(29)Agentura Evropské unie pro azyl by měla být nezávislá, pokud jde o operativní a technické záležitosti, a měla by mít právní, správní a finanční samostatnost. Proto je nezbytné a vhodné, aby agentura byla subjektem Unie s právní subjektivitou a aby vykonávala prováděcí pravomoci, které jí svěřuje toto nařízení.

(30)K zaručení plné samostatnosti Agentury Evropské unie pro azyl by tato agentura měla mít samostatný rozpočet, jehož většinu příjmu tvoří zejména příspěvek Unie. Financování agentury by mělo podléhat dohodě rozpočtového orgánu, jak je stanoveno v bodě 31 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení. 12 Na příspěvek Unie a veškeré další příspěvky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Účetní audit by měl provádět Účetní dvůr.

(31)Žádné finanční zdroje, které bude moci agentura v souladu s tímto nařízením uvolnit v podobě dotací, pověřovacích smluv nebo v podobě smlouvy by neměly vést ke dvojímu financování z jiných vnitrostátních, evropských či mezinárodních zdrojů.

(32)Na Agenturu Evropské unie pro azyl by se mělo vztahovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

(33)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 13 by se mělo bez omezení vztahovat na Agenturu Evropské unie pro azyl, která by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům. 14

(34)Na Agenturu Evropské unie pro azyl by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 15 .

(35)Veškeré zpracování osobních údajů Agenturou Evropské unie pro azyl v rámci tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 a měly by při něm být dodržovány zásady nezbytnosti a přiměřenosti. 16 Agentura může zpracovávat osobní údaje za účelem plnění svých úkolů nebo poskytování operativní a technické pomoci členským státům, aby usnadnila výměnu informací s členskými státy, s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, Europolem nebo Eurojustem, k analýze informací o situaci v oblasti azylu a pro administrativní účely. Jakékoli další zpracování uchovávaných osobních údajů pro jiné účely, než jsou uvedeny v tomto nařízení, by mělo být zakázáno.

(36)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2016 17 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů se vztahuje na zpracování osobních údajů členskými státy prováděné při uplatňování tohoto nařízení, pokud toto zpracování neprovádějí určené nebo ověřující příslušné orgány členských států pro účely prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, včetně ochrany proti ohrožení veřejné bezpečnosti a prevence tohoto ohrožení.

(37)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/XXX/EU 18 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů se vztahuje na zpracování osobních údajů příslušnými orgány členských států pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů v souladu s tímto nařízením.

(38)Pravidla stanovená v nařízení (EU) č. XXX/2016, pokud jde o ochranu práv a svobod fyzických osob, především jejich práva na ochranu osobních údajů, které se jich týkají, v souvislosti se zpracováním osobních údajů, by měla být upřesněna ve vztahu k odpovědnosti za zpracování těchto údajů, ochrany práv subjektů údajů a dohledu nad ochranou údajů, zejména co se týče některých oblastí.

(39)Agentura by měla zpracovávat osobní údaje pouze pro účely plnění svých úkolů, jimiž je poskytování operativní a technické pomoci při provádění výběru případů pro účely monitorování, případně i vyřizování žádostí dětí nebo zranitelných osob o mezinárodní ochranu, usnadňování výměny informací s členskými státy, s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, Europolem nebo Eurojustem, dále v rámci informací získaných při plnění svých úkolů v podpůrných týmech pro řízení migrace v oblastech hotspotů a pro analýzu informací o situaci v oblasti azylu. Při veškerém zpracovávání osobních údajů by měla být dodržena zásada proporcionality a musí být přísně omezeno na osobní údaje nezbytné pro tyto účely.

(40)Veškeré osobní údaje, které agentura zpracovává, s výjimkou údajů zpracovávaných pro administrativní účely, by se měly po 30 dnech vymazat. Delší období uchovávání údajů není pro účely, pro které agentura zpracovává osobní údaje v rámci tohoto nařízení, nezbytné;

(41)V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne […]. 19

(42)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž potřeby usnadnit provádění a zlepšit fungování společného evropského azylového systému, posílit praktickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy v otázkách azylu, podporovat právní předpisy a provozní normy Unie, aby byl zajištěn vysoký stupeň jednotnosti, pokud se jedná o azylová řízení, podmínky přijímání a posouzení potřeb ochrany v celé Unii, monitorovat operativní a technické uplatňování právních předpisů a norem Unie v otázkách azylu a poskytovat zvýšenou operativní a technickou podporu členským státům za účelem řízení azylových a přijímacích systémů, a to zejména těm členským státům, jejichž azylový a přijímací systém je vystaven nepřiměřenému tlaku, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků této akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(43)[V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.]

NEBO

[V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.]

NEBO

[(XX) V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(XX) V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko (dopisem ze dne …) své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.]

NEBO

[(XX) V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Spojené království (dopisem ze dne …) své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(XX) V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.]

(44)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska připojeného ke Smlouvám se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(45)Vzhledem k tomu, že Dánsko až dosud přispívalo k praktické spolupráci členských států v oblasti azylu, by měla agentura usnadnit operativní spolupráci s touto zemí. Za tímto účelem by měl být zástupce Dánska přizván k účasti na všech zasedáních správní rady, avšak bez hlasovacího práva.

(46)Pravomoc přijímat rozhodnutí azylových orgánů členských států týkající se individuálních žádostí o mezinárodní ochranu náleží i nadále členským státům.

(47)Toto nařízení má změnit a rozšířit ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 439/2010. Jelikož změny, které mají být provedeny, jsou podstatné z hlediska povahy, měl by být uvedený akt v zájmu jasnosti nahrazen a zrušen. Odkazy na zrušené nařízení by se měly považovat za odkazy na toto nařízení.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO AZYL

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Agentura Evropské unie pro azyl (dále jen „agentura“) zajistí účinné a jednotné uplatňování právních předpisů Unie v oblasti azylu v členských státech. Usnadní provádění a zlepší fungování společného evropského azylového systému a bude odpovídat za umožnění sbližování při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu v celé Unii.

2. Agentura je odborným centrem díky své nezávislosti, vědecké a technické úrovni poskytované pomoci a šířených informací, transparentnosti svých pracovních postupů a metod, důkladnosti při vykonávání svěřených úkolů a podpoře informační technologie potřebné k provádění jejího mandátu.

3. Agentura Evropské unie pro azyl je nový název pro Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010. Činnosti agentury vychází z tohoto nařízení.

Článek 2

Úkoly

1. Agentura provádí tyto úkoly:

a)usnadňuje, koordinuje a posiluje praktickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy o různých aspektech azylu;

b)shromažďuje a analyzuje informace o situaci v oblasti azylu a o provádění společného evropského azylového systému;

c)podporuje členské státy při provádění společného evropského azylového systému;

d)pomáhá členským státům s odbornou přípravou odborníků ze všech vnitrostátních správních orgánů a soudů, jakož i vnitrostátních služeb, než jsou příslušné pro záležitosti v oblasti azylu, včetně vytvoření společných hlavních osnov;

e)vypracovává a pravidelně aktualizuje zprávy a další dokumenty obsahující informace o zemích původu na úrovni Unie;

f)koordinuje úsilí mezi členskými státy, aby se zapojily do společné analýzy situace ve třetích zemích původu a rozvíjely ji;

g)poskytuje účinnou operativní a technickou pomoc členským státům, zejména pokud je vyvíjen nepřiměřený tlak na jejich azylový a přijímací systém;

h)pomáhá s relokací nebo přemísťováním příjemců mezinárodní ochrany v rámci Unie;

i)zřizuje a vysílá azylové podpůrné týmy a rezervní skupinu pro otázky azylu;

j)vysílá nezbytné technické vybavení pro azylové podpůrné týmy a odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu;

k)stanoví provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy ve vztahu k provádění všech nástrojů práva Unie v oblasti azylu;

l)monitoruje a hodnotí provádění společného evropského azylového systému, jakož i azylových a přijímacích systémů členských států;

m)podporuje členské státy ve spolupráci se třetími zeměmi v záležitostech týkajících se azylu, zejména pokud jde o přesídlení.

2. Agentura podporuje členské státy v souvislosti s vnějším rozměrem společného evropského azylového systému. Agentura v tomto ohledu a po dohodě s Komisí koordinuje výměnu informací a další opatření, která se týkají problematiky provádění nástrojů a mechanismů souvisejících s vnějším rozměrem společného evropského azylového systému.

3. Agentura může z vlastního podnětu vykonávat komunikační činnost v oblastech spadajících do jejího mandátu. Komunikační činnosti nesmějí být prováděny na úkor plnění úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2 a provádějí se v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.

KAPITOLA 2

PRAKTICKÁ SPOLUPRÁCE A INFORMACE O AZYLU

Článek 3

Povinnost spolupracovat v dobré víře a vyměňovat si informace

1. Agentura a orgány členských států příslušné pro oblast azylu, vnitrostátní služby působící v oblasti přistěhovalectví a azylu a jiné vnitrostátní služby jsou povinny spolupracovat v dobré víře a vyměňovat si informace.

2. Agentura úzce spolupracuje s Komisí a orgány členských států příslušnými pro oblast azylu, s vnitrostátními službami působícími v oblasti přistěhovalectví a azylu a s jinými vnitrostátními službami. Plněním úkolů agentury nejsou dotčeny úkoly jiných příslušných subjektů Unie, přičemž agentura úzce spolupracuje s těmito subjekty a s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

3. Agentura organizuje, podporuje a koordinuje činnosti umožňující výměnu informací mezi členskými státy, mimo jiné prostřednictvím vytváření sítí podle potřeby. Pro tyto účely musí agentura a orgány členských států příslušné pro oblast azylu, vnitrostátní služby působící v oblasti přistěhovalectví a azylu a jiné vnitrostátní služby včas a přesně sdílet všechny potřebné informace.

Článek 4

Analýza informací o situaci v oblasti azylu

1. Agentura shromažďuje a analyzuje informace o situaci v oblasti azylu v Unii a ve třetích zemích do té míry, do níž to může mít dopad na Unii, včetně aktuálních informací o základních příčinách, migračních a uprchlických tocích, jakož i o náhlém příchodu velkého počtu státních příslušníků třetích zemí, jenž může způsobit nepřiměřený tlak na azylové a přijímací systémy, s cílem podpořit rychlé a spolehlivé vzájemné předávání informací členským státům a určit možná rizika pro azylové systémy členských států.

2.Agentura založí svou analýzu na informacích poskytnutých zejména členskými státy, příslušnými orgány a agenturami Unie, Evropskou službou pro vnější činnost a rovněž UNHCR a dalšími mezinárodními organizacemi.

Za tímto účelem agentura úzce spolupracuje s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie a spoléhá se zejména na analýzu rizik provedenou touto agenturou s cílem zajistit co nejvyšší úroveň konzistentnosti a sbližování informací poskytnutých oběma agenturami.

3.Agentura zajišťuje rychlou výměnu příslušných informací mezi členskými státy a Komisí. Výsledky své analýzy předkládá rovněž včas a přesně správní radě.

Článek 5

Informace o provádění společného evropského azylového systému

1. Agentura organizuje, koordinuje a podporuje výměnu informací mezi členskými státy a mezi Komisí a členskými státy, které se týkají provádění všech nástrojů práva Unie v oblasti azylu.

2. Agentura vytváří věcné databáze a databáze v oblasti práva a judikatury, které se týkají uplatňování a interpretace nástrojů azylové politiky na unijní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni, a využívá zejména stávající systémy. V těchto databázích se neuchovávají žádné osobní údaje, pokud je agentura nezískala z veřejně dostupných dokumentů.

3. Agentura shromažďuje zejména tyto informace:

a)informace o zpracovávání žádostí o mezinárodní ochranu ve vnitrostátních správních a jiných orgánech;

b)informace o vnitrostátním právu v oblasti azylu a jeho vývoji, včetně judikatury;

c)příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva.

Článek 6

Podpora dublinského systému

Agentura plní své úkoly a povinnosti stanovené v nařízení (EU) č. XXX/XXX. 20

Článek 7

Odborná příprava

1. Agentura zavede a rozvíjí odbornou přípravu vlastních zaměstnanců, členů všech vnitrostátních správních orgánů a soudů, jakož i vnitrostátních služeb, jež jsou příslušné v členských státech pro záležitosti v oblasti azylu.

2. Agentura tuto odbornou přípravu rozvíjí v úzké spolupráci s členskými státy a ve spolupráci s vhodnými subjekty členských států, které jsou odpovědné za odbornou přípravu, včetně akademických institucí a dalších příslušných organizací.

3. Agentura vypracuje obecné, specializované či tematické nástroje odborné přípravy, které mohou zahrnovat metodiku přípravy školitelů a e-learning.

4. Agentura vytváří a rozvíjí evropské osnovy pro vzdělávání odborníků v oblasti azylu, a to s přihlédnutím ke stávající spolupráci Unie v této oblasti. Členské státy začlení společné hlavní osnovy do odborné přípravy pracovníků vnitrostátních služeb a orgánů, jež jsou příslušné v členských státech pro záležitosti v oblasti azylu v souladu se svou povinností podle čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU 21 s cílem zajistit řádnou odbornou přípravu svých zaměstnanců.

5. Specializované či tematické činnosti odborné přípravy týkající se otázek azylu zahrnují:

a)mezinárodní a unijní normy v oblasti základních práv, a zejména ustanovení Listiny základních práv Evropské unie, jakož i mezinárodního práva a práva Unie v oblasti azylu, včetně zvláštních právních otázek a zvláštních otázek týkajících se judikatury;

b)otázky spojené se zpracováváním žádostí o mezinárodní ochranu podaných zejména zranitelnými osobami se zvláštními potřebami a dětmi, i pokud jde o posouzení nejlepšího zájmu dítěte, zvláštní procesní záruky, jako je například dodržování práva dítěte být vyslyšeno, a aspekty ochrany dětí, jako například techniky používané při posuzování věku;

c)techniky pohovoru se zvláštní pozorností zaměřenou na děti, zranitelné skupiny a oběti mučení;

d)údaje o otiscích prstů, včetně požadavků na kvalitu údajů a bezpečnost;

e)využití lékařských a právních posudků v azylovém řízení;

f)otázky spojené se získáváním a použitím informací o zemích původu;

g)podmínky přijímání se zvláštní pozorností zaměřenou na děti bez doprovodu a děti s rodinami, zranitelné skupiny a oběti mučení.

6. Poskytovaná odborná příprava by měla být vysoce kvalitní a měla by definovat hlavní zásady a osvědčené postupy s cílem přispět k většímu sblížení administrativních postupů, rozhodnutí a právních postupů za plného dodržení nezávislosti vnitrostátních soudů.

7. Agentura provádí nezbytné iniciativy, aby zajistila, že odborníci, kteří jsou součástí azylových podpůrných týmů a rezervní skupiny pro otázky azylu, absolvují před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou specializovanou odbornou přípravu týkající se úkolů a funkcí, jež mají plnit. Agentura vede pravidelný výcvik těchto odborníků podle plánu specializované odborné přípravy a výcviku uvedeného v ročním pracovním programu agentury.

8. Agentura může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy nebo třetími zeměmi na jejich území.

KAPITOLA 3

INFORMACE O ZEMI PŮVODU

Článek 8

Informace o zemích původu na úrovni Unie

1. Agentura je centrem pro shromažďování příslušných, spolehlivých, přesných a aktuálních informací o zemích původu žadatelů o mezinárodní ochranu, včetně informací konkrétně zaměřených na děti a cílených informací o osobách, které patří do zranitelných skupin. Vypracovává a pravidelně aktualizuje zprávy a další produkty obsahující informace o zemích původu na úrovni Unie, včetně tematických otázek specifických pro země původu.

2. Agentura zejména:

a)využívá všechny příslušné zdroje informací, včetně vlastní analýzy informací o situaci v oblasti azylu a jiných informací shromážděných vládními, nevládními a mezinárodními organizacemi, mimo jiné prostřednictvím sítí uvedených v článku 9, jakož i od orgánů, agentur, subjektů a úřadů Unie a od Evropské služby pro vnější činnost;

b)řídí a dále vyvíjí portál shromažďující informace o zemích původu;

c)vytváří společný formát a společnou metodiku, včetně pokynů, pro vytváření zpráv a dalších produktů obsahujících informace o zemích původu na úrovni Unie v souladu s požadavky právních předpisů Unie v oblasti azylu.

Článek 9

Evropské sítě informací o zemích původu

1. Agentura zajistí koordinaci vnitrostátních iniciativ vypracovávajících informace o zemích původu tím, že vytvoří a bude spravovat sítě informací o zemích původu mezi členskými státy.

2. Účelem sítí uvedených v odstavci 1 je, aby členské státy:

a)aktualizovaly a vyměňovaly si vnitrostátní zprávy a další výstupy týkající se zemí původu, včetně tematických problémů specifických pro země původu;

b)předkládaly agentuře dotazy týkající se konkrétních skutkových otázek, které mohou vyplynout ze žádostí o mezinárodní ochranu, aniž by byla dotčena pravidla důvěrnosti stanovená ve vnitrostátním právu.

Článek 10

Společná analýza informací o zemích původu

1. Za účelem podpory sbližování při uplatňování kritérií posuzování stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU 22 agentura koordinuje úsilí členských států podílet se na společné analýze obsahující pokyny ohledně situace v konkrétních zemích původu a rozvíjet ji.

2. Výkonný ředitel po konzultaci s Komisí předloží tuto společnou analýzu správní radě ke schválení. Členské státy jsou povinny tuto společnou analýzu zohlednit při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, aniž by byla dotčena jejich pravomoc při rozhodování o jednotlivých žádostech.

3. Agentura zajistí, aby byla tato společná analýza neustále přezkoumávána a v nezbytném rozsahu aktualizována. Jakákoli taková revize rovněž vyžaduje předchozí konzultaci s Komisí a schválení správní radou.

4. Členské státy každý měsíc předkládají agentuře příslušné informace o rozhodnutích přijatých ve vztahu k žadatelům o mezinárodní ochranu pocházejícím ze třetích zemí, která jsou předmětem společné analýzy. Tyto informace musí obsahovat zejména:

a)statistické údaje o počtu kladně vyřízených rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany žadatelům z jednotlivých zemí původu, která jsou předmětem společné analýzy, a s uvedením typu ochrany;

b)statistické údaje o počtu rozhodnutí zamítajících udělení mezinárodní ochrany žadatelům z jednotlivých zemí původu, která jsou předmětem společné analýzy;

c)statistické údaje o počtu rozhodnutí přijatých ve vztahu k žadatelům z jednotlivých zemí původu, která jsou předmětem společné analýzy, u nichž však společná analýza nebyla provedena, a důvody, proč nebyla provedena.

Článek 11

Určení bezpečných zemí původu a bezpečných třetích zemí

1. Agentura je Komisi nápomocna při pravidelném přezkumu situace ve třetích zemích, které jsou zahrnuty do společného seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvořeného nařízením (EU) č. XXX/XXX, včetně těch, jejichž zařazení na tento seznam bylo Komisí pozastaveno, a těch, které byly z tohoto seznamu odstraněny.

2.Agentura poskytne Komisi na její žádost informace o konkrétních třetích zemích, jejichž zařazení do společného seznamu EU bezpečných zemí původu by mohlo být zvažováno v souladu s nařízením (EU) č. XXX/XXX.

3.Při oznamování Komisi v souladu s čl. 37 odst. 4, čl. 38 odst. 5 a čl. 39 odst. 7 směrnice 2013/32/EU členské státy rovněž informují agenturu o třetích zemích, které jsou označeny za bezpečné země původu nebo za bezpečné třetí země nebo na které se vztahují pojmy první země azylu, bezpečná třetí země nebo evropská bezpečná třetí země v souladu s články 35, 38 a 39 směrnice 2013/32/EU.

Komise může požádat agenturu, aby provedla přezkum situace v kterékoli takové třetí zemi s cílem posoudit, zda jsou dodržovány příslušné podmínky a kritéria stanovená v uvedené směrnici.

KAPITOLA 4

PROVOZNÍ NORMY A POKYNY

Článek 12

Provozní normy, pokyny a osvědčené postupy

1. Agentura organizuje a koordinuje činnosti, které podporují správné a účinné uplatňování práva Unie, mimo jiné prostřednictvím rozvoje operačních norem, ukazatelů, pokynů nebo osvědčených postupů v otázkách azylu, a výměnu osvědčených postupů v otázkách azylu mezi členskými státy.

2.Agentura z vlastního podnětu nebo na žádost Komise a po konzultaci s Komisí vypracuje provozní normy týkající se provádění nástrojů práva Unie v oblasti azylu a ukazatele pro sledování souladu s těmito provozními normami, jakož i pokyny a osvědčené postupy vztahující se k provádění nástrojů práva Unie v oblasti azylu. Agentura po konzultaci s Komisí a po schválení správní radou sdělí tyto normy, ukazatele, pokyny nebo osvědčené postupy členským státům.

3. Agentura poskytne členským státům na jejich žádost pomoc při uplatňování provozních norem, pokynů a osvědčených postupů na jejich azylové a přijímací systémy tím, že jim poskytne nezbytné odborné znalosti nebo operativní a technickou pomoc.

KAPITOLA 5

MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 13

Mechanismus monitorování a hodnocení azylových a přijímacích systémů

1. Agentura v úzké spolupráci s Komisí zavede mechanismus umožňující:

a)monitorovat provádění a hodnotit všechny aspekty společného evropského azylového systému v členských státech, zejména dublinský systém, podmínky přijímání, azylová řízení, uplatňování kritérií určujících potřebu ochrany a povahu a kvalitu ochrany poskytované osobám, které potřebují mezinárodní ochranu ze strany členských států, včetně dodržování základních práv, opatření na ochranu dětí a potřeb zranitelných osob;

b)monitorovat dodržování provozních norem, ukazatelů, pokynů a osvědčených postupů v oblasti azylu členskými státy;

c)ověřovat azylové a přijímací systémy, schopnosti, infrastrukturu, vybavení, dostupné počty zaměstnanců, včetně překladatelských a tlumočnických služeb v členských státech, finanční zdroje a schopnost orgánů členských států příslušných pro oblast azylu, včetně soudnictví, efektivně a správně zpracovávat a řídit azylové spisy.

2. Agentura může své hodnocení založit zejména na informacích poskytnutých členskými státy, na analýze informací o situaci v oblasti azylu vypracovaných agenturou, na kontrolách na místě a na výběru případů.

Za tímto účelem členské státy poskytují agentuře na její žádost nezbytné informace o azylových řízeních, vybavení, infrastruktuře, podmínkách přijímání, míře uznávání žádostí a kvalitě ochrany, jakož i o pracovnících a finančních zdrojích, které jsou na vnitrostátní úrovni k dispozici, s cílem zajistit efektivní řízení azylového a přijímacího systému. Členské státy rovněž spolupracují s agenturou a umožňují provádění všech kontrol na místě, které bude agentura pro účely monitorování provádět.

3. Agentura posoudí připravenost členských států čelit výzvám vyvolaným potenciálním nepřiměřeným tlakem na jejich azylové a přijímací systémy. Agentura může požádat členské státy, aby jí poskytly své pohotovostní plány obsahující opatření, která budou přijata s cílem takový potenciální nepřiměřený tlak řešit, a v případě potřeby pomůže členským státům při přípravě a přezkumu těchto pohotovostních plánů.

Článek 14

Postup agentury při monitorování a hodnocení

1. Správní rada po konzultaci s Komisí stanoví program pro monitorování a hodnocení azylových a přijímacích systémů v jednotlivých členských státech, případně ve všech členských státech na základě tematických nebo specifických aspektů azylových systémů. Tento program tvoří součást víceletých a ročních programů uvedených v článku 41.

Víceletý program obsahuje seznam členských států, jejichž azylové a přijímací systémy budou každoročně monitorovány, a zajistí, že každý členský stát bude monitorován nejméně jednou za pět let.

Roční pracovní program obsahuje seznam členských států, které mají být monitorovány v následujícím roce v souladu s víceletým plánem a s tematickými hodnoceními. Musí obsahovat údaje o tom, z čeho toto monitorování sestává, a harmonogram případných kontrol na místě.

Roční pracovní program může být v případě potřeby upraven v souladu s článkem 41.

Agentura může zahájit monitorování za účelem hodnocení azylových nebo přijímacích systémů některého členského státu z vlastního podnětu nebo na žádost Komise, kdykoli vzniknou závažné pochybnosti o fungování jakéhokoli aspektu azylového nebo přijímacího systému daného členského státu.

2. Agentura zřídí pro každé monitorování, včetně kontrol na místě, týmy odborníků podle potřeby. Týmy odborníků se skládají z odborníků z řad vlastních zaměstnanců agentury a zástupců Komise. Tým odborníků je odpovědný za vypracování zprávy založené na zjištěních vyplývajících z kontrol na místě a na informacích poskytnutých členskými státy.

3. Výkonný ředitel předá návrh zprávy týmu odborníků dotčenému členskému státu, který se k tomuto návrhu zprávy vyjádří. Výkonný ředitel poté předloží návrh zprávy správní radě, přičemž zohlední připomínky dotčeného členského státu. Správní rada přijme monitorovací zprávu a předá ji Komisi.

4. Výkonný ředitel po konzultaci s Komisí předloží dotčenému členskému státu návrhy doporučení nastiňující opatření potřebná k řešení vážných nedostatků uvedených v monitorovací zprávě. Dotčený členský stát má jeden měsíc na to, aby se k těmto návrhům doporučení vyjádřil. Po zvážení uvedených připomínek správní rada tato doporučení přijme a vyzve dotčený členský stát k tomu, aby vypracoval akční plán nastiňující opatření k nápravě případných nedostatků.

5.Dotčený členský stát poskytne agentuře tento akční plán do jednoho měsíce od přijetí doporučení uvedených v odstavci 4. Uvedený členský stát podá agentuře zprávu o provádění akčního plánu do tří měsíců od přijetí uvedených doporučení a i nadále jí podává zprávy každý měsíc po dobu maximálně šesti měsíců.

6.Agentura pravidelně informuje Komisi o provádění akčního plánu.

Článek 15

Následná opatření a monitorování

1. Pokud po uplynutí období uvedeného v čl. 14 odst. 5 dotčený členský stát akční plán plně neprovede a nedostatky azylového a přijímacího systému jsou natolik závažné, že ohrožují fungování společného evropského azylového systému, přijme Komise na základě vlastního posouzení provádění akčního plánu a závažnosti nedostatků doporučení určená danému členskému státu, která nastíní opatření potřebná k nápravě závažných nedostatků, a v případě nutnosti stanoví opatření, která má agentura na podporu tohoto členského státu přijmout.

2.Komise může s ohledem na závažnost zjištěných nedostatků organizovat kontroly na místě v dotčeném členském státě s cílem ověřit provádění akčního plánu.

3. Dotčený členský stát předloží Komisi zprávu o provádění doporučení uvedených v odstavci 1 ve lhůtě stanovené v těchto doporučeních. Pokud má Komise po uplynutí této lhůty pochybnosti, že daný členský stát tato doporučení zcela splnil, může přijmout další opatření v souladu s čl. 22 odst. 3.

4.Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o pokroku dosaženém dotčeným členským státem.

KAPITOLA 6

OPERATIVNÍ A TECHNICKÁ POMOC

Článek 16

Operativní a technická pomoc agentury

1. Členské státy mohou agenturu požádat o pomoc při plnění svých závazků, pokud jde o azyl, zejména pokud je jejich azylový a přijímací systém vystaven nepřiměřenému tlaku.

2. Členské státy předloží žádost o pomoc popisující situaci a uvádějící účel žádosti výkonnému řediteli. K žádosti je přiloženo podrobné posouzení potřeb. Výkonný ředitel žádosti o pomoc hodnotí, schvaluje a koordinuje. Každá z nich musí být podrobena důkladnému a spolehlivému posouzení, jež umožní agentuře stanovit a navrhnout soubor opatření uvedených v odstavci 3, která by uspokojila potřeby dotčeného členského státu.

3. Agentura po omezenou dobu organizuje a koordinuje jedno nebo vícero z následujících operativních a technických opatření:

a)napomáhat členským státům při identifikaci a evidenci státních příslušníků třetích zemí;

b)umožňovat posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, které jsou předmětem posuzování příslušných vnitrostátních orgánů;

c)poskytovat pomoc příslušným vnitrostátním orgánům odpovědným za posuzování žádostí o mezinárodní ochranu;

d)usnadňovat iniciativy členských států týkající se technické spolupráce v oblasti zpracovávání žádostí o mezinárodní ochranu;

e)pomáhat při poskytování informací o řízení o mezinárodní ochraně;

f)zajišťovat poradenství a koordinaci při zakládání či poskytování zařízení pro přijímání uprchlíků členskými státy, a to zejména nouzového ubytování, dopravních prostředků a lékařské péče;

g)pomáhat při relokaci nebo přemísťování osob, jimž byla přiznána mezinárodní ochrana, v rámci Unie;

h)poskytovat tlumočnické služby;

i)pomáhat členským státům zajišťovat dodržování veškerých nezbytných práv dětí a opatření na ochranu dítěte;

j)zapojit se do podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů uvedených v nařízení č. XXX/XXX. 23

4. Agentura financuje nebo spolufinancuje činnosti uvedené v odstavci 3 ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují.

5.Výkonný ředitel vyhodnotí výsledek operativních a technických opatření a do 60 dnů po ukončení těchto opatření předá správní radě podrobnou hodnotící zprávu. Agentura provede komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků, které budou začleněny do výroční zprávy o činnosti uvedené v článku 65.

Článek 17

Azylové podpůrné týmy

1. Agentura vyšle azylové podpůrné týmy do členských států s cílem poskytnout jim operativní a technickou pomoc v souladu s článkem 16.

2. Azylové podpůrné týmy sestávají z odborníků z řad vlastních zaměstnanců agentury, z odborníků z členských států nebo z odborníků vyslaných členskými státy do agentury.

3. Na návrh výkonného ředitele správní rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem o profilech a celkovém počtu odborníků, kteří mají být k dispozici azylovým podpůrným týmům. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilů a celkového počtu odborníků.

4. Členské státy přispějí do azylových podpůrných týmů tím, že z vnitrostátní rezervy odborníků vytvořené podle různě stanovených profilů jmenují odborníky odpovídající požadovaným profilům.

5. Agentura sestaví seznam tlumočníků, kteří budou součástí azylových podpůrných týmů. Při výběru tlumočníků, kteří mají být uvedeni na seznamu tlumočníků, jsou agentuře nápomocny členské státy. Členské státy si mohou vybrat, zda tyto tlumočníky vyšlou, nebo je dají k dispozici prostřednictvím videokonference.

6. Příspěvek členských států, pokud jde o jejich vlastní odborníky nebo odborníky vyslané do agentury v následujícím roce, se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami dají členské státy tyto odborníky bezprostředně k dispozici pro vyslání, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů.

7. Členské státy zajistí, že odborníci, jimiž přispívají, odpovídají profilům a počtům, o nichž rozhodla správní rada. Doba vyslání bude určena hostitelským členským státem, avšak nebude kratší než 30 dnů.

8. Agentura přispěje do těchto azylových podpůrných týmů odborníky z řad vlastních zaměstnanců zaměstnaných výhradně za účelem práce v terénu a tlumočníky.

Článek 18

Rezervní skupina pro otázky azylu

1. Pro účely článku 22 zřídí správní rada na návrh výkonného ředitele rezervní skupinu pro otázky azylu, tvořenou rezervou odborníků, kteří jsou agentuře okamžitě k dispozici. K tomuto účelu dají členské státy každý rok agentuře k dispozici odborníky v počtu nejméně 500 osob.

2. Správní rada rozhoduje na návrh výkonného ředitele tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů, kteří mají hlasovací právo, o profilech odborníků a o podílu, jímž každý členský stát přispěje k vytvoření rezervní skupiny pro otázky azylu. Tentýž postup se použije pro všechny následné změny v jejich profilech a celkovém počtu odborníků.

3.Členské státy přispějí do této rezervní skupiny pro otázky azylu tím, že z vnitrostátní rezervy odborníků vytvořené podle různě stanovených profilů jmenují odborníky odpovídající požadovaným profilům. Doba vyslání bude určena hostitelským členským státem, avšak nebude kratší než 30 dnů.

Článek 19

Operační plán

1. Výkonný ředitel a hostitelský členský stát se společně dohodnou na operačním plánu. Tento operační plán je pro agenturu, hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy závazný.

2.Operační plán podrobně stanoví podmínky poskytování operativní a technické pomoci a vysílání azylových podpůrných týmů nebo odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu a obsahuje tyto údaje:

a)popis situace, způsob provedení a cíle vyslání, včetně operačního cíle;

b)předpokládanou dobu vyslání;

c)místo v hostitelském členském státě, kam budou azylové podpůrné týmy nebo odborníci z rezervní skupiny pro otázky azylu vysláni;

d)logistické zajištění, včetně informací o pracovních podmínkách a prostředí v místě, kam budou azylové podpůrné týmy nebo odborníci z rezervní skupiny pro otázky azylu vysláni;

e)podrobný a jasný popis úkolů a zvláštních pokynů pro azylové podpůrné týmy nebo odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu, včetně vnitrostátních a evropských databází, do nichž jsou oprávněni nahlížet, a vybavení, které mohou v hostitelském členském státě používat nebo mít u sebe;

f)složení azylových podpůrných týmů nebo odborníků, kteří mají být vysláni z rezervní skupiny pro otázky azylu;

g)technické vybavení, které bude nasazeno, včetně specifických ustanovení, jako jsou podmínky použití, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;

h)pokud jde o pomoc se žádostmi o mezinárodní ochranu, a to i pokud jde o posuzování takových žádostí, konkrétní informace o úkolech, které mohou azylové podpůrné týmy nebo odborníci z rezervní skupiny pro otázky azylu vykonávat, a rovněž odkaz na použitelné vnitrostátní právo a právo Unie;

i)režim podávání zpráv a hodnocení, který obsahuje kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy;

j)způsoby spolupráce se třetími zeměmi a jinými agenturami, subjekty a úřady Unie nebo mezinárodními organizacemi;

k)postupy, jejichž prostřednictvím mohou být osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, oběti obchodování s lidmi, nezletilé osoby bez doprovodu a osoby ve zranitelné situaci odkázány na příslušné vnitrostátní orgány, které jim poskytnou odpovídající pomoc.

3. S ohledem na odst. 2 písm. e) hostitelský členský stát zmocní odborníky z azylových podpůrných týmů nebo z rezervní skupiny pro otázky azylu k nahlížení do evropských databází a může jim povolit, aby nahlíželi do jeho vnitrostátních databází v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy o přístupu k těmto databázím a nahlížení do nich do té míry, v níž to bude nezbytné pro dosažení cílů a plnění úkolů nastíněných v operačním plánu.

4. Všechny změny nebo úpravy operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele a hostitelského členského státu. Kopii pozměněného nebo upraveného operačního plánu agentura okamžitě zašle zúčastněným členským státům.

Článek 20

Postup vysílání azylových podpůrných týmů

1. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, vyslat odborníky agentury, aby posoudili situaci v členském státu, který žádá o pomoc. Výkonný ředitel neprodleně uvědomí správní radu o každé žádosti o vyslání azylových podpůrných týmů.

2. Výkonný ředitel rozhodne o žádosti o vyslání azylových podpůrných týmů do tří pracovních dnů ode dne obdržení této žádosti. Výkonný ředitel o svém rozhodnutí uvědomí písemně zároveň členský stát žádající o pomoc a správní radu s uvedením hlavních důvodů tohoto rozhodnutí.

3. Výkonný ředitel zohlední při určování složení každého azylového podpůrného týmu zvláštní okolnosti členského státu žádajícího o pomoc a vlastní posouzení potřeb. Azylový podpůrný tým se sestaví v souladu s operačním plánem.

4. Výkonný ředitel a hostitelský členský stát vypracují operační plán do tří pracovních dnů ode dne, kdy je přijato rozhodnutí o vyslání azylových podpůrných týmů.

5. Jakmile je operační plán schválen, požádá výkonný ředitel členské státy, aby nejpozději do sedmi pracovních dnů vyslaly odborníky. Výkonný ředitel uvede počet a profily odborníků, které jsou od členských států požadovány. Tyto informace jsou v písemné formě poskytnuty vnitrostátním kontaktním místům a obsahují plánované datum vyslání týmů. Vnitrostátním kontaktním místům je zároveň zaslána kopie operačního plánu.

6.Výkonný ředitel poté, co informuje hostitelský členský stát, pozastaví nebo ukončí vyslání azylových podpůrných týmů, jestliže podmínky pro provádění operativních a technických opatření již nejsou splněny nebo jestliže hostitelský členský stát tento operační plán nedodržuje.

Článek 21

Podpůrné týmy pro řízení migrace

1. V případě, že si členský stát vyžádá operativní a technické posílení podpůrnými týmy pro řízení migrace, jak je uvedeno v článku 17 nařízení č. XXX/XXX, případně pokud jsou podpůrné týmy pro řízení migrace vyslány do oblastí hotspotů, jak je uvedeno v článku 18 nařízení č. XXX/XXX, zajistí výkonný ředitel koordinaci činností agentury v podpůrných týmech pro řízení migrace s Komisí a s dalšími relevantními agenturami Unie, zejména s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států.

2. Výkonný ředitel případně zahájí postup pro vyslání azylových podpůrných týmů nebo odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu v souladu s články 17 a 18. Operativní a technické posílení poskytnuté azylovými podpůrnými týmy nebo odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace může zahrnovat:

a)kontrolu státních příslušníků třetích zemí, včetně jejich identifikace, evidence a v případě, že o to členské státy požádají, snímání jejich otisků prstů;

b)registraci žádostí o mezinárodní ochranu a v případě, že o to členské státy požádají, přezkum těchto žádostí;

c)poskytování informací o azylovém řízení, včetně relokace, a konkrétní pomoc žadatelům či potenciálním žadatelům, kterých by se relokace mohla týkat.

Článek 22

Nepřiměřený tlak, jemuž je vystaven azylový a přijímací systém

1. Pokud je azylový a přijímací systém členského státu vystaven nepřiměřenému tlaku, v jehož důsledku jsou na tento systém kladeny značné a neodkladné nároky, agentura na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastního podnětu zorganizuje a zkoordinuje komplexní soubor operativních a technických opatření uvedených v článku 16 a vyšle odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu uvedené v článku 18 a odborníky z řad vlastních zaměstnanců za účelem posílení azylových a přijímacích systémů v krátkém časovém období.

2. Odborníci z rezervní skupiny pro otázky azylu jsou vysíláni v souladu s postupem stanoveným v článku 20, avšak pouze za předpokladu, že odborníci budou z každého členského státu vysláni do tří pracovních dnů ode dne, kdy výkonný ředitel a členský stát, který požádal o pomoc, schválí operační plán. Členské státy se nesmějí odvolávat na výjimku uvedenou v čl. 17 odst. 6.

3. Pokud členský stát v případě nepřiměřeného tlaku na azylový nebo přijímací systém nepožádá agenturu o operativní a technickou pomoc, případně nepřijme od agentury nabídku takové pomoci nebo neprovede dostatečná opatření, aby tento tlak řešil, případně pokud nedodržuje doporučení Komise uvedená v čl. 15 odst. 3, kvůli čemuž se azylové nebo přijímací systémy stanou neúčinnými do takové míry, že to ohrozí fungování společného evropského azylového systému, může Komise přijmout prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž je vymezeno jedno nebo více opatření uvedených v čl. 16 odst. 3, která má agentura přijmout s cílem podpořit dotčený členský stát. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle článku 64.

4. Pro účely odstavce 3 výkonný ředitel určí do dvou pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí Komise kroky, které je třeba provést za účelem praktického výkonu opatření uvedených v rozhodnutí Komise. Souběžně se výkonný ředitel a dotčený členský stát dohodnou na operačním plánu.

5. Agentura neprodleně a v každém případě do tří pracovních dnů ode dne vyhotovení operačního plánu vyšle nezbytné odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu a rovněž odborníky z řad vlastních zaměstnanců. Je-li to nezbytné, odborníci z rezervní skupiny pro otázky azylu jsou okamžitě doplněni azylovými podpůrnými týmy.

6. Dotčený členský stát neprodleně spolupracuje s agenturou a přijme nezbytná opatření k usnadnění provedení uvedeného rozhodnutí a k praktickému výkonu opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí a v operačním plánu.

7. Členské státy dají k dispozici odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu podle toho, jak určí výkonný ředitel.

Článek 23

Technické vybavení

1. Aniž je dotčena povinnost členských států zajistit zařízení a vybavení nezbytné k tomu, aby agentura mohla poskytovat potřebnou operativní a technickou pomoc, může agentura vysílat do členských států vlastní technické vybavení do té míry, do níž je to nezbytné pro azylové podpůrné týmy nebo pro odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu, a do té míry, do níž to může doplnit vybavení, které již bylo poskytnuto členskými státy či jinými agenturami Unie.

2. Agentura může pořizovat nebo pronajímat technické vybavení na základě rozhodnutí výkonného ředitele po poradě se správní radou. Před pořízením nebo pronájmem jakéhokoliv vybavení se provede důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů. Každý takovýto výdaj bude stanoven v rozpočtu agentury přijatém správní radou a v souladu s finančními pravidly platnými pro agenturu.

Článek 24

Vnitrostátní kontaktní místo

Pro potřeby komunikace s agenturou ohledně všech záležitostí týkajících se operativní a technické pomoci uvedené v článcích 16 a 22 určí každý členský stát své vnitrostátní kontaktní místo.

Článek 25

Koordinátor agentury

1. Agentura zaručí operativní provádění všech organizačních aspektů, včetně účasti zaměstnanců agentury, vysílání azylových podpůrných týmů nebo odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu po celou dobu poskytování operativní a technické pomoci uvedené v článcích 16 a 22.

2.Výkonný ředitel jmenuje z řad zaměstnanců agentury jednoho nebo více odborníků, kteří budou působit nebo budou vysláni jako koordinátoři pro účely odstavce 1. Výkonný ředitel o tomto jmenování uvědomí hostitelský členský stát.

3. Koordinátor podporuje spolupráci a koordinaci mezi hostitelským členským státem a zúčastněnými členskými státy. Koordinátor zejména:

a)jedná jako spojovací článek mezi agenturou, hostitelským členským státem a odborníky z azylových podpůrných týmů nebo z rezervní skupiny pro otázky azylu a zároveň poskytuje jménem agentury pomoc ve všech záležitostech souvisejících s podmínkami pro jeho vyslání;

b)sleduje řádné provádění operačního plánu;

c)jedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání azylových podpůrných týmů nebo odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu a podává agentuře o všech těchto aspektech zprávy;

d)podává výkonnému řediteli zprávy v případech, kdy není přiměřeně prováděn operační plán.

4. Výkonný ředitel může pověřit koordinátora, aby byl nápomocen při řešení jakýchkoli sporů týkajících se provádění operačního plánu a vysílání azylových podpůrných týmů nebo odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu.

5. Při plnění svých povinností přijímá koordinátor pokyny pouze od výkonného ředitele.

Článek 26

Občanskoprávní odpovědnost

1. Působí-li odborníci z azylového podpůrného týmu nebo z rezervní skupiny pro otázky azylu v hostitelském členském státě, je tento členský stát odpovědný za jakoukoli škodu, kterou tito odborníci způsobí po dobu trvání svých operací, v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu.

2. Pokud tato škoda vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného pochybení, může se hostitelský členský stát obrátit na domovský členský stát nebo na agenturu s cílem získat od nich částku, kterou musel zaplatit jako odškodnění obětem nebo osobám oprávněným jménem obětí k náhradě škody.

3. Aniž je dotčeno uplatňování práv vůči třetím stranám, zdrží se každý členský stát uplatňování nároků vůči hostitelskému členskému státu nebo jakémukoli jinému členskému státu za škodu, již utrpěl, ledaže vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného pochybení.

4. Veškeré spory mezi členskými státy nebo s agenturou týkající se použití odstavců 2 a 3 tohoto článku, jež nemohou být vyřešeny dohodou mezi nimi, budou těmito státy postoupeny Soudnímu dvoru Evropské unie v souladu s článkem 273 Smlouvy.

5. Aniž je dotčeno uplatňování práv vůči třetím stranám, náklady související se škodami vzniklými na vybavení agentury během vyslání jednotek nese agentura, nevznikla-li škoda v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného pochybení.

Článek 27

Trestní odpovědnost

Po dobu vyslání azylového podpůrného týmu nebo odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu se na tyto odborníky, pokud jde o jakékoliv trestné činy, které spáchali nebo které byly spáchány proti nim, pohlíží stejně jako v případě úředníků hostitelského členského státu.

Článek 28

Náklady

1. Agentura hradí náklady, které členským státům vzniknou při poskytování odborníků pro účely vyslání do azylových podpůrných týmů nebo účasti v rezervní skupině pro otázky azylu, a to zejména:

a)dopravu z domovského členského státu do hostitelského členského státu a z hostitelského členského státu do domovského členského státu;

b)očkování;

c)zvláštní požadovaná pojištění;

d)zdravotní péči;

e)denní cestovní náhrady, včetně nákladů na ubytování;

f)technické vybavení agentury;

g)odměny odborníků.

2. Správní rada stanoví a podle potřeby aktualizuje prováděcí pravidla pro vyplácení denních cestovních náhrad odborníkům vyslaným členskými státy do azylových podpůrných týmů.

KAPITOLA 7

VÝMĚNA INFORMACÍ A OCHRANA ÚDAJŮ

Článek 29

Systémy výměny informací

1. Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy a případně s relevantními agenturami Unie.

2. Agentura ve spolupráci s Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zřízenou nařízením (EU) č. 1077/2011 24 , vyvíjí a provozuje informační systém umožňující výměnu utajovaných informací s uvedenými subjekty, jakož i osobních údajů uvedených v článcích 31 a 32 v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488 25 a s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444. 26

Článek 30

Ochrana údajů

1. Při zpracování osobních údajů agentura uplatňuje nařízení (ES) č. 45/2001.

2. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 agenturou, včetně opatření týkajících se jmenování inspektora ochrany údajů agentury. Tato opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

3. Aniž jsou dotčeny články 31 a 32, může agentura zpracovávat osobní údaje pro administrativní účely.

4. Zakazuje se předávání osobních údajů zpracovaných agenturou a další předávání osobních údajů zpracovaných v rámci tohoto nařízení členskými státy orgánům třetích zemí nebo třetím stranám, včetně mezinárodních organizací.

Článek 31

Účely zpracování osobních údajů

1. Agentura smí zpracovávat osobní údaje pouze pro tyto účely:

a)plnění úkolů spočívajících v poskytování operativní a technické pomoci v souladu s čl. 16 odst. 3 a s čl. 21 odst. 2;

b)provádění výběru případů pro účely monitorování uvedeného v článku 13;

c)vyřizování žádostí dětí nebo zranitelných osob o mezinárodní ochranu na žádost členských států, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 2 a v čl. 16 odst. 3 písm. b) a (c);

d)usnadňování výměny informací s členskými státy, Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, Europolem nebo Eurojustem v souladu s článkem 36 a v rámci informací získaných při plnění úkolů uvedených v čl. 21 odst. 2;

e)analyzování informací o situaci v oblasti azylu v Unii podle článku 4.

2. Při takovém zpracování osobních údajů je dodržována zásada přiměřenosti a takové zpracování osobních údajů musí být přísně omezeno na osobní údaje nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1.

3. Členské státy nebo jiné agentury Unie, které poskytují osobní údaje agentuře, mohou agentuře předávat údaje pouze pro účely uvedené v odstavci 1. Jakékoli další zpracovávání uchovávaných osobních údajů pro jiné účely, než jsou uvedeny v odstavci 1, je zakázáno.

4. Členské státy nebo jiné agentury mohou při předávání osobních údajů určit jakákoli omezení přístupu či použití, ať obecná, nebo konkrétní, a to včetně v souvislosti s předáváním, vymazáním nebo zničením informací. Pokud potřeba takového omezení vyjde najevo po předání informací, členské státy nebo jiné agentury o tom odpovídajícím způsobem informují agenturu. Agentura tato omezení dodržuje.

Článek 32

Zpracování osobních údajů shromážděných během poskytování operativní a technické pomoci

1. Používání osobních údajů, které agentura shromáždila nebo které jí byly předány členskými státy nebo jejími vlastními zaměstnanci při poskytování operativní a technické pomoci členským státům, je omezeno na jméno, datum narození, pohlaví, národnost, povolání nebo vzdělání, otisky prstů a digitální fotografii státních příslušníků třetích zemí.

2. Osobní údaje uvedené v odstavci 1 může agentura zpracovat pouze v těchto případech:

a)je-li to nutné pro identifikaci a evidenci uvedené v čl. 16 odst. 3 písm. a);

b)je-li to nutné pro usnadnění posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, které jsou předmětem posuzování příslušných vnitrostátních orgánů, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 3 písm. b);

c)je-li to nutné pro poskytování pomoci příslušným vnitrostátním orgánům odpovědným za posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 3 písm. c);

d)je-li to nutné pro pomoc při relokaci nebo přemístění osob, jimž byla přiznána mezinárodní ochrana, v rámci Unie, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 3 písm. g);

e)je-li předání údajů Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, Europolu nebo Eurojustu nutné pro plnění jejich úkolů v souladu s jejich příslušnými mandáty a v souladu s článkem 30;

f)je-li předání údajů orgánům členských států nebo službám působícím v oblasti přistěhovalectví a azylu nutné pro použití v souladu s vnitrostátními právními předpisy a vnitrostátními pravidly a pravidly Unie pro ochranu osobních údajů;

g)je-li to nutné pro analýzu informací o situaci v oblasti azylu.

3. Osobní údaje se vymažou, jakmile se předají Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, Europolu nebo Eurojustu nebo příslušným orgánům členských států, nebo byly použity pro analýzu informací o situaci v oblasti azylu. Doba uchovávání údajů v žádném případě nepřekročí 30 dní ode dne, kdy agentura tyto údaje shromáždí nebo přijme. Ve výsledku analýzy informací o situaci v oblasti azylu nesmí údaje nikdy umožňovat identifikaci fyzické osoby.

KAPITOLA 8

SPOLUPRÁCE AGENTURY

Článek 33

Spolupráce s Dánskem

Agentura usnadňuje operativní spolupráci s Dánskem, včetně výměny informací a osvědčených postupů v oblastech, jimiž se zabývá.

Článek 34

Spolupráce s přidruženými zeměmi

1. Činnosti agentury se mohou účastnit Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

2. Povaha, rozsah a způsob účasti těchto zemí na činnosti agentury se budou i nadále řídit příslušnými pracovními ujednáními. Součástí těchto ujednání jsou ustanovení týkající se účasti na iniciativách agentury, finančních příspěvků, účasti na zasedáních správní rady a zaměstnanců. Pokud jde o personální záležitosti, musí být tato ujednání v každém případě v souladu se služebním řádem.

Článek 35

Spolupráce s třetími zeměmi

1. V oblastech vztahujících se k její činnosti a v míře nezbytné pro plnění svých úkolů agentura usnadňuje a podporuje operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Unie, mimo jiné v oblasti ochrany základních práv a ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost. Agentura a členské státy podporují a dodržují normy rovnocenné alespoň normám stanoveným v právních předpisech Unie také v případě, že provádějí činnosti na území těchto třetích zemí.

2. Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti, které upravuje toto nařízení, a to za podpory ze strany delegací Unie a za koordinace s nimi, zejména s cílem prosazovat normy Unie v oblasti azylu, a pomáhat třetím zemím v oblasti odborných znalostí a vytváření kapacit pro jejich vlastní azylové a přijímací systémy, jakož i provádění programů regionálního rozvoje a ochrany a dalších opatření. Agentura může provádět tuto spolupráci v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s právem a politikou Unie. Agentura usiluje o předchozí schválení takovýchto pracovních ujednání Komisí a informuje o nich Evropský parlament.

3.Agentura může se souhlasem hostitelského členského státu zvát úředníky ze třetích zemí, aby pozorovali dodržování operativních a technických opatření uvedených v čl. 16 odst. 3, pokud jejich přítomnost neohrozí dosahování cílů těchto opatření a pokud to může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů.

4.Agentura koordinuje opatření související s přesídlením, která přijaly členské státy nebo Unie, včetně výměny informací, za účelem splnění potřeb týkajících se ochrany uprchlíků ve třetích zemích a prokázání solidarity s jejich hostitelskými zeměmi. Agentura shromažďuje informace, monitoruje přesídlování do členských států a podporuje členské státy při budování kapacit pro přesídlení. Agentura rovněž může na základě dohody s danou třetí zemí a po dohodě s Komisí koordinovat veškeré tyto výměny informací nebo jiná opatření mezi členskými státy a třetími zeměmi na území této třetí země.

5.Agentura se podílí na provádění mezinárodních dohod, které Unie uzavřela s třetími zeměmi, a to v rámci politiky vnějších vztahů Unie a ve vztahu k záležitostem, na které se vztahuje toto nařízení.

6. Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie. Může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením.

Článek 36

Spolupráce s agenturami, subjekty a úřady Unie

1. Agentura spolupracuje s agenturami, subjekty a úřady Unie, jejichž činnost souvisí s její oblastí působnosti, zejména s Agenturou Evropské unie pro základní práva a s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, a které jsou příslušné pro záležitosti, které upravuje toto nařízení.

2. Tato spolupráce probíhá v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty po obdržení souhlasu Komise. Agentura informuje o každém takovém ujednání Evropský parlament.

3. Touto spoluprací vznikne součinnost mezi dotčenými subjekty Unie a zamezí se zdvojování činnosti při plnění úkolů každým z těchto subjektů podle jejich mandátů.

Článek 37

Spolupráce s UNHCR a s dalšími mezinárodními organizacemi

Agentura spolupracuje s mezinárodními organizacemi, zejména s UNHCR, v oblastech, které upravuje toto nařízení, v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty v souladu se Smlouvou a s ustanoveními, jež se týkají jejich pravomocí. Správní rada rozhoduje o pracovních ujednáních, která podléhají předchozímu schválení Komise.

KAPITOLA 9

ORGANIZACE AGENTURY

Článek 38

Správní a řídicí struktura

Správní a řídicí strukturu agentury tvoří:

a)správní rada, která plní funkce stanovené článkem 40;

b)výkonný ředitel, který vykonává povinnosti stanovené článkem 46;

c)zástupce výkonného ředitele, jak je stanoveno v článku 47.

Článek 39

Složení správní rady

1. Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, kteří mají hlasovací právo.

2. Členem správní rady je jeden zástupce UNHCR, avšak bez hlasovacího práva.

3. Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje řádného člena v jeho nepřítomnosti.

4. Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí problematiky azylu, a to s ohledem na příslušné manažerské, správní a rozpočtové dovednosti. Všechny strany zastoupené ve správní radě se snaží omezit fluktuaci svých zástupců, aby se zajistila kontinuita činnosti rady. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení mužů a žen ve správní radě.

5. Členové správní rady jsou jmenováni na čtyři roky. Toto období lze prodloužit. Po uplynutí funkčního období nebo v případě odstoupení zůstávají členové ve funkci, dokud není jejich jmenování prodlouženo nebo dokud nejsou nahrazeni.

Článek 40

Funkce správní rady

1. Správní rada:

a)určuje obecné zaměření činností agentury a přijímá každoročně programový dokument agentury dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem a v souladu s článkem 41;

b)přijímá roční rozpočet agentury dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle kapitoly 10;

c)schvaluje souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a zasílá ji do 1. července každého roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejňuje;

d)přijímá finanční předpisy, které se vztahují na agenturu v souladu s článkem 53;

e)přijímá veškerá rozhodnutí v souvislosti s prováděním mandátu agentury podle tohoto nařízení;

f)přijímá strategii boje proti podvodům, která je úměrná riziku podvodů, a zohledňuje náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

g)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;

h)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v čl. 2 odst. 3;

i)přijímá svůj jednací řád;

j)v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy 27 („orgán oprávněný ke jmenování“);

k)přijímá vhodná prováděcí pravidla, jimiž služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců nabývají účinku, a to v souladu s článkem 110 služebního řádu;

l)jmenuje výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele, vykonává nad ním disciplinární pravomoc a v případě potřeby prodlužuje jeho funkční období nebo ho odvolává z funkce v souladu s články 45 a 47;

m)přijímá výroční zprávu o situaci v oblasti azylu v Unii podle článku 65. Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;

n)přijímá veškerá rozhodnutí týkající se vývoje informačních systémů stanovených v tomto nařízení, včetně informačního portálu podle čl. 8 odst. 2 písm. b);

o) v souladu s článkem 58 přijímá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001;

p)přijímá zaměstnaneckou politiku agentury v souladu s článkem 55;

q)poté, co požádá Komisi o předložení stanoviska, přijme programový dokument v souladu s článkem 41;

r)přijímá veškerá rozhodnutí týkající se zřizování a případně i změn vnitřní struktury agentury;

s)přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

t)přijímá provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy vyvinuté agenturou v souladu s čl. 12 odst. 2;

u)schvaluje společnou analýzu týkající se informací o zemi původu a jakýkoli přezkum této společné analýzy v souladu s čl. 10 odst. 2 a 3;

v)nastavuje program monitorování a hodnocení azylových a přijímacích systémů v souladu s čl. 14 odst. 1;

w)přijímá návrh zprávy týmu odborníků provádějících monitorování podle čl. 14 odst. 3;

x)přijímá doporučení vyplývající z monitorování v souladu s čl. 14 odst. 4;

y)zřizuje profily a určuje celkový počet odborníků, kteří mají být k dispozici pro sestavení azylových podpůrných týmů, a rozhoduje o nich v souladu s čl. 17 odst. 3;

z)zřizuje profily a určuje celkový počet odborníků, kteří mají být k dispozici pro sestavení rezervní skupiny pro otázky azylu, a rozhoduje o nich v souladu s čl. 18 odst. 2;

aa)přijímá strategii pro vztahy se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi týkající se otázek, pro které je agentura příslušná, jakož i pracovní ujednání s Komisí pro její provádění;

bb)povoluje uzavírání pracovních ujednání v souladu s článkem 35.

2. Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance, pokud tento zaměstnanec není zároveň výkonným ředitelem.

3. Správní rada může zřídit výkonnou radu složenou z předsedy správní rady, obou zástupců Komise ve správní radě a tří dalších členů správní rady, která jí a výkonnému řediteli bude nápomocna při přípravě rozhodnutí, ročních a víceletých programů a činností, které má správní rada přijmout. Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může tato výkonná rada přijímat jménem správní rady určitá prozatímní rozhodnutí, zejména pokud jde o otázky správy a řízení.

Článek 41

Víceleté programování a roční pracovní programy

1. Správní rada každoročně nejpozději do 30. listopadu přijme programový dokument obsahující víceletý program a roční pracovní program, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise, a pokud jde o víceletý program, po konzultaci s Evropským parlamentem. Správní rada jej předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Za konečný se programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

Návrh znění programového dokumentu musí být zaslán Evropskému parlamentu, Radě a Komisi nejpozději do 31. ledna každého roku, stejně jako jakákoli pozdější aktualizovaná verze tohoto dokumentu.

2. Víceleté programování stanoví celkové strategické plánování ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž rozplánování prostředků, včetně víceletého rozpočtu a personálu.

Víceleté programování vymezuje strategické oblasti zásahu a vysvětluje, co je třeba učinit, aby bylo dosaženo cílů. Obsahuje strategii pro vztahy s třetími zeměmi uvedenými v článku 34 nebo s mezinárodními organizacemi uvedenými v článku 37, opatření, která s touto strategií souvisejí, a rovněž specifikaci souvisejících zdrojů.

Víceletý program se realizuje prostřednictvím ročních pracovních programů a každoročně se aktualizuje. Víceleté programování se v případě potřeby aktualizuje, a to zejména aby se zohlednil výsledek hodnocení uvedeného v článku 66.

3.Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky, včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na každou činnost podle zásad sestavování a řízení rozpočtu podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programem uvedeným v odstavci 2. Jasně popisuje úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny či zrušeny.

4. Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada schválený roční pracovní program změní.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

Článek 42

Předseda správní rady

1. Správní rada volí předsedu a místopředsedu z řad svých členů, kteří mají hlasovací právo. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady, kteří mají hlasovací právo.

Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

2. Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Toto období lze jednou prodloužit. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem automaticky jejich funkce předsedy či místopředsedy.

Článek 43

Zasedání správní rady

1. Zasedání správní rady svolává předseda.

2. Výkonný ředitel se účastní jednání, avšak bez hlasovacího práva.

3. Zástupce UNHCR se zasedání neúčastní, jestliže správní rada vykonává funkce stanovené v čl. 40 odst. 1 písm. l), o), p), q) a r) a v čl. 40 odst. 2 a pokud správní rada rozhoduje o uvolnění finančních zdrojů na financování činností UNHCR, jež agentuře umožní využít jeho odborných znalostí v oblasti azylu, jak je uvedeno v článku 49.

4. Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost třetiny svých členů.

5. Správní rada může k účasti na jednání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.

6. Dánsko bude zváno k účasti na zasedáních správní rady.

7. Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být v souladu s ustanoveními jednacího řádu při zasedáních nápomocni poradci nebo odborníci.

8. Sekretariát pro správní radu zajišťuje agentura.

Článek 44

Pravidla hlasování ve správní radě

1. Není-li stanoveno jinak, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

2. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3. Předseda se hlasování účastní.

4. Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

5. Jednací řád správní rady stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

Článek 45

Výkonný ředitel

1. Výkonný ředitel je zaměstnancem a je přijat jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2. Výkonného ředitele jmenuje po otevřeném a transparentním výběrovém řízení správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí. Výkonný ředitel je jmenován na základě zásluh a doložených správních a řídících schopností na vysoké úrovni, jakož i odborné zkušenosti ve vysoké funkci v oblasti migrace a azylu.

Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem agentury předseda správní rady.

3. Před jmenováním může být kandidát zvolený správní radou požádán, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky členů tohoto výboru.

4. Funkční období výkonného ředitele je pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.

5. Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 4, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

6. O záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele uvědomí správní rada Evropský parlament. Výkonný ředitel může být požádán, aby během jednoho měsíce před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

7. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

8. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

9. Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů, kteří mají hlasovací právo.

Článek 46

Povinnosti výkonného ředitele

1. Výkonný ředitel řídí agenturu. Výkonný ředitel se zodpovídá správní radě.

2. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, instituce, osoby ani jiného subjektu.

3. Výkonný ředitel podává Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění úkolů. Výkonného ředitele může vyzvat Rada, aby o plnění svých úkolů předložil zprávu.

4. Výkonný ředitel je statutárním zástupcem agentury.

5. Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených agentuře tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)běžnou správu agentury;

b)provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

c)vypracování programového dokumentu a jeho předložení správní radě po poradě s Komisí;

d)provádění programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění správní radě;

e)vypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti agentury a předložení zprávy k přijetí správní radě;

f)vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na vyšetřování Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě a výkonné radě;

g)aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, za ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí a pokut;

h)vypracování strategie agentury pro boj proti podvodům a její předložení správní radě ke schválení;

i)přípravu návrhu finančních pravidel agentury;

j)přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů agentury a za plnění jejího rozpočtu;

k)výkon pravomocí stanovených v článku 55 ve vztahu k zaměstnancům agentury;

l)přijímání veškerých rozhodnutí týkajících se řízení informačních systémů stanovených v tomto nařízení, včetně informačního portálu podle čl. 8 odst. 2 písm. b);

m)přijímání veškerých rozhodnutí týkajících se řízení vnitřních struktur agentury;

n)předkládání společné analýzy členům správní rady v souladu s čl. 10 odst. 2;

o)předkládání návrhů zpráv a návrhů doporučení v rámci monitorování dotčenému členskému státu a následně správní radě v souladu s čl. 14 odst. 3 a 4;

p)vyhodnocování, schvalování a koordinaci požadavků na operativní a technickou pomoc v souladu s čl. 16 odst. 2 a s článkem 20;

q)zajišťování provádění operačního plánu uvedeného v článku 19;

r)zajišťování koordinace činností agentury v podpůrných týmech pro řízení migrace s Komisí a dalšími příslušnými agenturami Unie v souladu s čl. 21 odst. 1;

s)zajišťování provádění rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 22 odst. 3;

t)rozhodování o pořízení nebo pronájmu technického vybavení po konzultaci se správní radou v souladu s čl. 23 odst. 2;

u)jmenování koordinátora agentury v souladu s čl. 25 odst. 1.

Článek 47

Zástupce výkonného ředitele

1. Zástupce výkonného ředitele je nápomocen výkonnému řediteli.

2. Na zástupce výkonného ředitele se vztahují ustanovení článku 45.

Článek 48

Poradní fórum

1. Agentura vede intenzivní dialog s příslušnými organizacemi občanské společnosti a příslušnými orgány působícími v oblasti azylové politiky na místní, regionální, unijní nebo mezinárodní úrovni. Za tímto účelem zřídí agentura poradní fórum.

2. Poradní fórum je mechanismem k výměně informací a sdílení poznatků. Zajišťuje intenzivní dialog mezi agenturou a příslušnými organizacemi či subjekty uvedenými v odstavci 1 a bude nápomocno výkonnému řediteli a správní radě v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení.

3. Agentura vyzve k účasti Agenturu Evropské unie pro základní práva, Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států, UNHCR a další příslušné organizace či orgány, jak je uvedeno v odstavci 1.

Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí o složení a pracovních metodách poradního fóra, včetně tematicky nebo zeměpisně zaměřených poradních skupin, jakož i o způsobu předávání informací tomuto fóru.

4. Poradní fórum je nápomocno výkonnému řediteli a správní radě v záležitostech týkajících se azylu podle konkrétních potřeb v prioritních oblastech činnosti agentury.

5. Poradní fórum zejména:

a)předkládá správní radě připomínky k ročnímu a víceletému pracovnímu programu podle článku 41;

b)zajišťuje správní radě zpětnou vazbu a navrhuje jí následná opatření týkající se výroční zprávy o situaci v oblasti azylu v Unii uvedené v článku 65 a

c)sděluje výkonnému řediteli a správní radě závěry a doporučení z konferencí, seminářů a zasedání, jakož i zjištění ze studií nebo prací v terénu prováděných kteroukoli z členských organizací nebo subjektů poradního fóra, které jsou pro práci agentury důležité.

6. Poradní fórum se schází nejméně dvakrát ročně.

KAPITOLA 10

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 49

Rozpočet

1. Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá kalendářnímu roku, se vypracují odhady všech příjmů a výdajů agentury a zanesou se do jejího rozpočtu.

2. Rozpočet agentury musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury zahrnují:

a)příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Evropské unie;

b)finanční prostředky Unie ve formě pověřovacích dohod nebo dotací ad hoc v souladu s jejími finančními pravidly uvedenými v článku 53 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie;

c)jakékoli dobrovolné příspěvky od členských států;

d)jakékoli příspěvky přidružených zemí;

e)poplatky za publikace a veškeré služby poskytované agenturou;

4. Výdaje agentury zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a rovněž provozní výdaje.

Článek 50

Sestavování rozpočtu

1. Výkonný ředitel vypracuje každoročně předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě.

2. Správní rada na základě tohoto předběžného návrhu schválí předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.

3. Předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury se předkládá každoročně Komisi, Evropskému parlamentu a Radě do 31. ledna.

4. Komise předkládá odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

5. Na základě předložených odhadů Komise zapracuje ty odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, do návrhu tohoto souhrnného rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy.

6. Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu.

7. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

8. Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

9. Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahují ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 28 .

Článek 51

Plnění rozpočtu

1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2. Výkonný ředitel předkládá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledku hodnotících postupů.

Článek 52

Předkládání účetní závěrky a absolutorium

1. Účetní agentury předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.

2. Agentura předá do 31. března následujícího rozpočtového roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Účetní Komise předá do 31. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku agentury, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru.

3. Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury podle článku 148 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 29 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.

4. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.

5. Do 1. července následujícího rozpočtového roku předloží výkonný ředitel konečnou účetní závěrku se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6. Do 15. listopadu následujícího roku se konečná účetní závěrka zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

7. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

8. Výkonný ředitel poskytne Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 165 odst. 3 finančního nařízení.

9. Na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 53

Finanční předpisy

1.Finanční předpisy platné pro agenturu přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tyto předpisy musí být v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 kromě případů, kdy je výjimka z ustanovení tohoto nařízení výslovně nezbytná pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.

2.Agentura může udělovat granty ve vztahu k plnění úkolů uvedených v článku 2 v souladu s tímto nařízením nebo na základě pověření Komise podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu iv) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. 30 Použijí se příslušná ustanovení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 31 .

KAPITOLA 11

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 54

Právní postavení

1. Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.

2. Agentura má ve všech členských státech nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3. Je nezávislá ve vztahu k operativním a technickým záležitostem.

4. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

5. Agentura má sídlo na Maltě.

Článek 55

Zaměstnanci

1. Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie a pravidla společně přijatá orgány Unie za účelem uplatňování služebního a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské Unie.

2. Správní rada přijímá vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu.

3. Agentura vykonává ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád ostatních zaměstnanců agentury.

4. Agentura může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou v agentuře zaměstnáni. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.

5. Agentura může zaměstnávat pracovníky pro práci v terénu v členských státech.

Článek 56

Výsady a imunity

Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 57

Jazykový režim

1. Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení Rady č. 1 32 .

2. Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá na základě článku 342 Smlouvy, vypracovávají se souhrnná výroční zpráva o činnosti agentury a její programový dokument ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie.

3. Překladatelské služby nezbytné pro činnost agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 58

Transparentnost

1. Na dokumenty, které má agentura k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2. Agentura může z vlastního podnětu poskytovat informace v oblastech svých úkolů. Zveřejňuje souhrnnou výroční zprávu o činnosti a zajišťuje, aby veřejnost a každá zúčastněná strana rychle obdržela objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o činnosti agentury.

3. Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada prováděcí pravidla pro uplatňování odstavců 1 a 2.

4. Každá fyzická či právnická osoba má právo písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.

5. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, a to za podmínek stanovených články 228 a 263 Smlouvy.

Článek 59

Boj proti podvodům

1. Za účelem usnadnění boje proti podvodům, úplatkářství a jiným protiprávním činnostem se na agenturu vztahuje bez omezení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 33 . Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance, a to za použití šablony stanovené v příloze k uvedené dohodě.

2. Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3. Úřad OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. 34

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijatá agenturou obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Evropský účetní dvůr a OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 60

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

1. Agentura uplatňuje bezpečnostní předpisy Komise stanovené v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 35 a 2015/444. 36 Tyto předpisy se uplatní zejména na výměnu, zpracování a uchovávání utajovaných skutečností.

2. Agentura rovněž uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných informací, jak jsou stanoveny v rozhodnutích uvedených v odstavci 1 a jak je provádí Komise. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování těchto bezpečnostních zásad.

Článek 61

Odpovědnost

1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro dotčenou smlouvu.

2. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4. Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro spory o náhradu škody uvedené v odstavci 3.

5. Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře se řídí příslušnými ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu vztahujícími se na tyto zaměstnance.

Článek 62

Správní monitorování

Činnost agentury podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy.

Článek 63

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1. V dohodě o sídle, kterou po získání souhlasu správní rady uzavře agentura s hostitelským členským státem, se stanoví nezbytná opatření související s umístěním agentury v hostitelském členském státě a s prostory, které dá tento členský stát k dispozici, spolu se zvláštními pravidly, která se v hostitelském členském státě vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky.

2. Hostitelský členský stát poskytne agentuře co nejlepší podmínky pro zajištění řádného fungování agentury, včetně vícejazyčného evropsky zaměřeného vzdělávání a vhodných dopravních spojení.

KAPITOLA 12

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 64

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 37

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá dvoutřetinová většina členů výboru.

4. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

5. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 65

Podávání zpráv

1.Agentura vypracovává výroční zprávu o činnosti týkající se situace v oblasti azylu v Unii, přičemž řádně zohlední informace, které jsou již dostupné z jiných příslušných zdrojů. V rámci této zprávy agentura hodnotí zejména výsledky činností uskutečněných na základě tohoto nařízení a provádí jejich komplexní srovnávací analýzu s cílem zlepšit kvalitu a zvýšit konzistentnost a účinnost společného evropského azylového systému.

2.Agentura předá výroční zprávu o činnosti správní radě, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu výroční zprávu.

Článek 66

Hodnocení a přezkum

1. Nejpozději do tří let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let zadá Komise hodnocení, v němž posoudí zejména výkonnost agentury ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům. Toto hodnocení posoudí vliv agentury na praktickou spolupráci v otázkách azylu a společného evropského azylového systému. Při hodnocení se patřičně zohlední pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci mandátu agentury, a mimo jiné se posoudí, zda je pro zajištění účinné solidarity a sdílení odpovědnosti se členskými státy, které jsou vystaveny mimořádnému tlaku, potřeba dodatečných opatření.

Hodnocení se zejména zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Posuzuje rovněž vhodnost řídící struktury pro plnění úkolů agentury. Hodnocení bere v úvahu hlediska zúčastněných subjektů jak na úrovni Unie, tak na úrovni jednotlivých členských států.

2. Zprávu o hodnocení společně se svými závěry ohledně této zprávy Komise zašle Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Závěry hodnocení se zveřejní.

3. Při každém druhém hodnocení Komise rovněž posoudí, zda je pokračování agentury z hlediska jejích cílů, mandátu a úkolů opodstatněné, a může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.

Článek 67

Zrušení

1. Nařízení (EU) č. 439/2010 se zrušuje s účinkem ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze.

Článek 68

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU

1.1Název návrhu

1.2Příslušná oblast politiky podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU

3.1Okruh víceletého finančního rámce a dotčená výdajová rozpočtová položka

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.5.2Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU

1.1.Název návrhu

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Agentuře Evropské unie pro azyl a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010

1.2.Příslušná oblast politiky podle členění ABM/ABB 38

Oblast politiky: Azyl a migrace (hlava 18)

Činnost: Azyl

1.3.Povaha návrhu

◻ Návrh se týká nové akce

◻ Návrh se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 39

☑ Návrh se týká prodloužení stávající akce

◻ Návrh se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.Cíl

1.4.1.Víceletý strategický cíl Komise sledovaný návrhem

Cílem tohoto návrhu je posílit úlohu úřadu EASO a vytvořit z něho plnohodnotnou agenturu, která usnadňuje provádění a zlepšuje fungování společného evropského azylového systému.

Aby návrh odrážel tento vývoj, přejmenovává úřad EASO na Agenturu Evropské unie pro azyl.

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1: Usnadňovat provádění a zlepšovat fungování společného evropského azylového systému

— Monitorovat a hodnotit provádění společného evropského azylového systému

— Podporovat provádění společného evropského azylového systému (činnosti)

— Podporovat praktickou spolupráci členských států (činnosti)

— Informace o zemi původu a společná analýza

— Podporovat právní předpisy a provozní normy Unie týkající se azylu

Specifický cíl č. 2 Posílení provozní a technické pomoci členským státům

— Posilovat praktickou spolupráci a výměnu informací

— Činnosti v oblasti operativní podpory

— Spolupráce s partnery a zúčastněnými stranami

— Provozní normy, pokyny a osvědčené postupy týkající se azylu

— Komunikace, výměna informací

Příslušné aktivity ABM/ABB

Aktivita 18 03: Azyl a migrace

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Cílem je přeměnit úřad EASO na plnohodnotnou agenturu, která je schopna:

— poskytovat členským státům potřebnou operativní a technickou pomoc;

— zvýšit praktickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy;

— podporovat udržitelné a spravedlivé rozdělování žádostí o mezinárodní ochranu;

— monitorovat a hodnotit provádění společného evropského azylového systému a kapacitu azylových a přijímacích systémů členských států a

— umožňovat sbližování při posuzování žádostí o udělení mezinárodní ochrany v celé Unii.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu monitorovat.

— Počet nedostatků zjištěných při monitorování a hodnocení provádění společného evropského azylového systému / rok

— Počet podpůrných činností při provádění společného evropského azylového systému / rok

— Počet podpůrných činností praktické spolupráce členských států / rok

— Počet zemí původu, pro které jsou vypracovány zprávy COI a pro které se provádí společná analýza / rok

— Počet provozních norem, pokynů a osvědčených postupů v oblasti azylu / rok

— Počet opatření praktické spolupráce a vytvořených sítí / rok

— Počet ujednání o výměně informací / rok

— Počet činností v oblasti operativní podpory / rok

— Počet opatření a činností s partnery a zúčastněnými stranami / rok

— Počet komunikačních činností / rok

1.5.Odůvodnění návrhu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Tento návrh vychází ze současného mandátu EASO a rozšiřuje jej tak, aby přetransformoval EASO na plnohodnotnou agenturu vybavenou potřebnými nástroji, které jí umožní: 1) posilovat praktickou spolupráci a výměnu informací v oblasti azylu; 2) podporovat právní předpisy a provozní normy Unie s cílem zajistit vysoký stupeň jednotného uplatňování právního rámce v oblasti azylu; 3) zajistit větší sblížení při posuzování potřeb ochrany v celé Unii; 4) monitorovat a hodnotit provádění společného evropského azylového systému; 5) poskytovat zvýšenou operativní a technickou pomoc členským státům za účelem řízení azylových a přijímacích systémů, zejména v případech nepřiměřeného tlaku.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Cílem tohoto návrhu je usnadnit provádění a zlepšit fungování společného evropského azylového systému, posilovat praktickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy v otázkách azylu, podporovat právní předpisy a provozní normy Unie s cílem zajistit vysoký stupeň jednotnosti, pokud se jedná o azylová řízení, podmínky přijímání a posuzování potřeb ochrany v celé Unii, monitorovat operativní a technické uplatňování právních předpisů a norem Unie v otázkách azylu a poskytovat zvýšenou operativní a technickou podporu členským státům za účelem řízení azylových a přijímacích systémů, a to zejména těm členským státům, jejichž azylové a přijímací systémy jsou vystaveny neúměrnému tlaku.

Jelikož je společným a sdíleným zájmem zajistit řádné uplatňování právního rámce v oblasti azylu, a to prostřednictvím koordinovaných akcí mezi členskými státy s podporou Agentury Evropské unie pro azyl, s cílem upevňovat stabilitu a pořádek ve fungování společného evropského azylového systému, nemůže být cílů tohoto návrhu uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Od okamžiku, kdy se v roce 2011 úřad EASO ujal svých povinností, trvale podporuje členské státy při uplatňování stávajících pravidel a při zlepšování fungování stávajících nástrojů. Získal zkušenosti a vybudoval důvěryhodnost své práce, pokud jde o praktickou spolupráci mezi členskými státy a jejich podporu při tom, aby plnily své závazky v rámci společného evropského azylového systému. Úkoly prováděné úřadem EASO se během času postupně vyvíjely tak, aby splňovaly rostoucí potřeby členských států a společného evropského azylového systému jako celku. Členské státy stále více spoléhají na provozní a technickou podporu úřadu. Úřad získal významné znalosti a zkušenosti v oblasti azylu a je na čase jej přeměnit na samostatné odborné centrum, které se již výrazně nespoléhá na informace a odborné znalosti, které mu poskytnou členské státy.

Podle názoru Komise je agentura jedním z nástrojů, které lze použít k účinnému řešení strukturálních nedostatků společného evropského azylového systému, které se dále prohloubily v důsledku nekontrolovaného příchodu velkého počtu migrantů a žadatelů o azyl do Evropské unie, zejména v průběhu uplynulého roku. Reforma společného evropského azylového systému by nebyla reálná, pokud by agentuře nebyl poskytnut mandát odpovídající požadavkům, které budou z této reformy vyplývat. Je nutné vybavit agenturu prostředky nezbytnými k tomu, aby mohla napomáhat členským státům v krizových situacích, ale ještě potřebnější je vybudovat pevný právní, operační a praktický rámec, který agentuře umožní posilovat a doplňovat azylové a přijímací systémy členských států.

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento návrh je v souladu s komplexní dlouhodobou politikou lepšího řízení migrace stanovenou Komisí v Evropském programu pro migraci, který rozvinul politické směry předsedy Junckera do souboru konzistentních a vzájemně se posilujících iniciativ založených na čtyřech pilířích. Tyto pilíře se skládají ze snižování motivace k nelegální migraci, ze zabezpečení vnějších hranic a záchrany životů, ze silné azylové politiky a z nové politiky legální migrace. Tento návrh dále provádí Evropský program pro migraci, konkrétněji pokud jde o cíl posílení azylové politiky Unie, vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro azyl zajistí úplné a konzistentní provádění společného evropského azylového systému.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh

–◻ Návrh s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezený návrh

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 40

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻ prostřednictvím výkonných agentur;

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻EIB a Evropský investiční fond;

–☑ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Agentura Evropské unie pro azyl má povinnost podávat zprávy o své činnosti. Agentura musí vypracovat výroční zprávu o činnosti o situaci v oblasti azylu, v níž musí vyhodnotit výsledky činností, které vykonává v průběhu celého roku. Tato zpráva musí obsahovat srovnávací analýzu činnosti agentury, aby agentura mohla zlepšit kvalitu a zvýšit konzistentnost a účinnost společného evropského azylového systému. Tuto výroční zprávu o činnosti musí agentura předat správní radě, Evropskému parlamentu a Radě.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

— Je rovněž nutné rozšířit stávající pravomoci agentury s cílem zajistit provádění společného evropského azylového systému a reformovaného dublinského systému. Je nutné zvýšit počet zaměstnanců agentury a její finanční zdroje, aby bylo zajištěno plnění jejího poslání. Bez těchto změn je společný evropský azylový systém ohrožen.

— Rozsáhlé a nekontrolované migrační toky, které i nadále vyvíjejí tlak na azylové a přijímací systémy, a oddalují tak přechod od nouzového režimu k řádné správě migračních a azylových systémů.

— Nábor pracovníků: tempo přijímání zaměstnanců může představovat riziko vzhledem k tomu, že stávající kapacita agentury je dosud omezená, nábor je relativně pomalý a objem nově vznikajících úkolů vzrůstá. Komise se snaží zmírnit tento aspekt tím, že poskytuje trvalou podporu a monitorování.

— Zpoždění při přijímání právního základu pozměněného dublinského systému a souvisejícího vývoje v oblasti IT, který by měl být provozován a spravován agenturou, by mohl bránit plnění nových úkolů agentury v tomto ohledu.

— Pokračující silná závislost na informovanosti členského státu a zpoždění, s nímž agentura vytváří svou vlastní vědomostní základnu a stává se skutečným samostatným odborným centrem.

2.2.2.Předpokládané metody kontroly

Účetní závěrky agentury podléhají schválení Účetním dvorem a postupu udělování absolutoria. Útvar interního auditu Komise bude provádět audity ve spolupráci s interním auditorem agentury.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

— Agentura: Rozpočet agentury plní výkonný ředitel. Každý rok předkládá výkonný ředitel Komisi, správní radě a Účetnímu dvoru podrobné vyúčtování všech příjmů a výdajů za předchozí rozpočtový rok. Kromě toho bude Útvar interního auditu Komise napomáhat při řízení finančních operací agentury tím, že bude kontrolovat rizika, sledovat soulad vydáváním nezávislého stanoviska ke kvalitě řízení a systémů kontroly a doporučení s cílem zvýšit účinnost a účelnost operací a zajistit, že jsou zdroje agentury využívány úsporně.

Agentura přijme své finanční nařízení v souladu s nařízením v přenesené pravomoci č. 1271/2013 poté, co získá souhlas Komise a Účetního dvora. Agentura zavede systém interního auditu, který bude podobný systému zavedenému Komisí v rámci její vlastní restrukturalizace.

— Spolupráce s úřadem OLAF: zaměstnanci, na něž se vztahuje služební řád Komise, budou spolupracovat s úřadem OLAF při boji proti podvodům.

— Účetní dvůr: Účetní dvůr přezkoumá účty v souladu s článkem 248 Smlouvy a zveřejní výroční zprávu o činnostech agentury.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a dotčená výdajová rozpočtová položka

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdajů

Příspěvek

Číslo
[okruh 3]

RP/NRP 41

zemí ESVO 42

kandidátských zemí 43

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

18.03.02 Evropský podpůrný úřad pro azyl (EASO)

RP/NRP

ANO*

*EASO přijímá příspěvek od přidružených zemí.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

Není nutné požadovat novou rozpočtovou položku, ale rozpočtová položka 18 03 02 by měla být odpovídajícím způsobem přejmenována

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdajů

Příspěvek

Číslo
[okruh………………………………………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Bezpečnost a občanství

Agentura Evropské unie pro azyl

Rok
2017 44

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

• Operační prostředky

Číslo rozpočtové položky

Závazky

(1)

Platby

(2)

Číslo rozpočtové položky

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 45

Číslo rozpočtové položky

(3)

Prostředky CELKEM
pro Agenturu Evropské unie pro azyl

Závazky

=1+1a +3

66 206

86 971

96 686

114 100

363 963

Platby

=2+2a

+3

66 206

86 971

96 686

114 100

363 963

Okruh víceletého finančního
rámce

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2017	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
KOMISE
• Lidské zdroje		0,536	0, 536	0,536	0,536	2,144
• Ostatní správní výdaje		0,030	0,030	0,030	0,030	0,120
KOMISE CELKEM	Prostředky	0,566	0,566	0,566	0,566	2,264

CELKEM prostředky
na OKRUH 5
víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0,566

0,566

0,566

0,566

2,264

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2017 46	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020	CELKEM
CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce	Závazky	66 206,5	86 971,5	96 686,5	114 100,5	363 963,5
	Platby	66 206,5	86 971,5	96 686,5	114 100,5	363 963,5

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky Agentury Evropské unie pro azyl

–◻ Návrh nevyžaduje využití operačních prostředků

–☑ Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ⇩			Rok 2017				Rok 2018		Rok 2019		Rok 2020			CELKEM

	Druh 47	Průměrné náklady	Počet		Náklady		Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady		Celkový počet	Náklady celkem
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 48 : Usnadňovat provádění a zlepšovat fungování společného evropského azylového systému
— Výstup	Podpůrné činnosti provádění společného evropského azylového systému	90 104,922	70		7 810 000,00		120	10 810 000,00	150	13 810 000,00	170	13 523 510,20		510	45 953 510,200
— Výstup	Podpůrné činnosti praktické spolupráce členských států	40 586,80	100		6 081 250		150	6 081 250	200	6 981 250	200	7 237 654		650	26 381 404,080
— Výstup	Informace o zemi původu a společná analýza	494 651,327	8		4 306 250,00		10	4 645 000,00	10	4 845 000,00	12	5 989 803,06		40	19 786 053,060
Mezisoučet za specifický cíl č. 1		625 343,05	178		18 197 500,000		280	21 536 250,000	360	25 636 250,000	382	26 750 967,340		1200	92 120 967,340
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2: Posílení provozní a technické pomoci členským státům
— Výstup	— Činnosti v oblasti operativní podpory	572 666,823		70		28 633 341,16	70	28 633 341,16	70	28 633 341,16	70	28 633 341,16	280		114 533364,620
— Výstup	Spolupráce s partnery a zúčastněnými stranami	73 281,678		15		1 240 000,00	20	1 740 000,00	25	1 740 000,00	30	1 875 351,02	90		6 595 351,020
— Výstup	Provozní normy a osvědčené postupy týkající se azylu	43 969,007		15		500 000	20	700 000	20	800 000	20	1 297 675,51	75		3 297 675,510
— Výstup	Komunikace, výměna informací	82 441,888		10		500 000	10	700 000	10	800 000	10	1 297 675,51	40		3 297 675,510
Mezisoučet za specifický cíl č. 2		772 359,40		110		30 873 341,155	120	31 773 341,155	125	31 973 341,155	130	33 104 043,195	485		127 724 066,660
NÁKLADY CELKEM		1 309 064,436		288		49 070 841,155	400	53 309 591,155	485	57 609 591,155	512	59 855 010,535	1685		219 845 034,000

* Tato tabulka uvádí pouze provozní výdaje podle hlavy 3

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻ Návrh nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–☑ Návrh vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Lidské zdroje	2017	2018	2019	2020
C(2013) 519 – základní hodnota	51	51	51	51
Změny	40	40	40	40
Změněná základní hodnota	91	91	91	91
Požadovaná dodatečná pracovní místa (ne kumulativně)*	64	59	70	82
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (počet zaměstnanců)	155	214	284	366
Z toho AD	107	135	179	231
Z toho AST	48	79	105	135
Externí pracovníci (ekvivalent plného pracovního úvazku)	52	83	106	134
Z toho smluvní zaměstnanci	41	72	95	123
Z toho vyslaní národní odborníci	11	11	11	11
Zaměstnanců celkem	207	297	390	500

*Pro rok 2017 je požadováno 34 pracovních míst v rámci stávajícího mandátu na rok 2017, přičemž s ohledem na nový mandát je požadováno 30 dodatečných pracovních míst.

Výdaje na zaměstnance	2017	2018	2019	2020
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (počet zaměstnanců)	16 482 000	24 723 000	33 366 00	43 550 000
— Z toho AD	12 060 000	16 214 000	21 038 000	27 470 000
— Z toho AST	4 422 000	8 509 000	12 328 000	16 080 000
Externí pracovníci (ekvivalent plného pracovního úvazku)	3 238 000	4 813 000	6 703 000	8 488 000
— Z toho smluvní zaměstnanci	2 380 000	3 955 000	5 845 000	7 630 000
— Z toho vyslaní národní odborníci (VNO)	858 000	858 000	858 000	858 000
Výdaje na zaměstnance celkem	19 720 000	29 536 000	40 069 000	52 038 000

Návrh je v souladu s reformou, kterou má být o 5 % snížen počet zaměstnanců agentury (2013–2017), a to postupným snižováním počtu zaměstnanců o 1 % plánu pracovních míst do roku 2017 (obdobná míra snížení byla uplatněna v letech 2013–2016).

V průběhu let 2014–2015 byl plán pracovních míst agentury posílen o dalších 40 pracovních míst, aby se agentura mohla účinněji zabývat potřebami jednotlivých států souvisejících s otázkami azylu. Aby však agentura mohla plnit své nové úkoly stanovené tímto nařízením, bude potřebovat, aby do roku 2020 bylo do plánu pracovních míst doplněno 275 dodatečných pracovních míst. Počet pracovních míst je nutné zvýšit zejména o tato místa:

Další zaměstnanci, které potřebuje agentura EASO, aby mohla plnit své nové úkoly v rámci nového mandátu (podrobnosti podle operativního cíle)
Zaměstnanců celkem (ekvivalent plného pracovního úvazku)	AD	AST	SZ	Cíl
55	36	8	11	Cíl 1: Mechanismus monitorování a hodnocení azylových a přijímacích systémů a postup monitorování a hodnocení ze strany agentury; řízení a provoz dublinského systému
44	21	12	11	Cíl 2: Informace o provádění společného evropského azylového systému; Výměna informací mezi členskými státy; Analýza informací o situaci v oblasti azylu; Kvalitní postupy a odborné znalosti
32	13	8	11	Cíl 3: Evropská síť informací o zemi původu; Společná analýza informací o zemi původu; Určení bezpečných zemí původu a bezpečných třetích zemí
126	66	29	31	Cíl 4: Operační plán; Rezervní skupina pro otázky azylu; Azylové podpůrné týmy; Činnosti v oblasti relokace; Nepřiměřený tlak na azylové a přijímací systémy; Technické vybavení; Podpůrné týmy pro řízení migrace
34	16	13	5	Cíl 5: Spolupráce týkající se zemí EPS s agenturou EASO (účelově vázáno); Spolupráce s DK, přidruženými zeměmi, třetími zeměmi, agenturami, subjekty a úřady Unie, UNHCR a dalšími mezinárodními organizacemi, podpora členských států ve vztahu ke společnému evropskému azylovému systému, poradní fórum
23	11	9	3	Cíl 6: Provozní normy, pokyny a osvědčené postupy
15	2	7	6	Cíl 7: Komunikační činnost z vlastního podnětu v oblastech patřících do jejího mandátu
28	9	15	4	Řídící a správní podpora nových úkolů
357	174	101	82

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑ Návrh vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		2017	2018	2019	2020	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		4	4	4	4
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 49
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy 50	— v ústředí:
	— při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		4	4	4	4

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Zastupují Komisi ve správní radě agentury. Vypracovávají stanoviska Komise k ročnímu pracovnímu programu a sledují jeho provádění. Dohlížejí na přípravu rozpočtu agentury a sledují plnění rozpočtu. Napomáhají agentuře při rozvoji jejích činností v souladu s politikami EU, a to i prostřednictvím účasti na setkáních odborníků.
Externí zaměstnanci

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–☑ Návrh je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem a může vyžadovat využití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013. 51

–◻ Návrh si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Rozpočty agentury pro rok 2015 a 2016 byly výrazně posíleny. Do rozpočtu na rok 2015 bylo do plánu pracovních míst přidáno 40 zaměstnanců vzhledem k rostoucí úloze agentury při podpoře členských států v oblasti azylu. Rozpočet na rok 2016 se výrazně zvýšil, pokud jde o provozní výdaje, a rozsah zásahů agentury EASO na podporu členských států se neustále zvyšuje.

–◻ Návrh vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 52 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–◻ Návrh nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–☑ Návrh počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	2017	2018	2019	2020	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	Celkem
Příspěvek zemí přidružených k Schengenu	pm	pm	pm	pm
Spolufinancované prostředky CELKEM

Odhadovaný dopad na příjmy

–☑ Návrh nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu 53
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) COM(2016) 197 final.

(2) EUCO 19.2.2016, SN 16/16

(3) COM(2015) 240 final.

(4) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(5) Závěry Rady o sbližování postupů při rozhodování o udělení azylu, 21. dubna 2016, 8210/16.

(6) COM(2015) 671 final.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23).

(9) Úř. věst. L […].

(10) Rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě (Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(12) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(14) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(17) Úř. věst. L […].

(18) Úř. věst. L […].

(19) Úř. věst. C […].

(20) Úř. věst. L […].

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. L 180 29.6.2013, s. 60).

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).

(23) Úř. věst. L […].

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).

(25) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

(26) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(27) Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(31) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(32) Nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(34) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(35) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(36) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(38) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(39) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(40) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(41) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(42) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(43) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(44) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh začíná provádět.

(45) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(46) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh začíná provádět.

(47) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(48) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“

(49) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(50) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(51) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(52) Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

(53) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

Agentura Evropské unie pro azyl			Rok 2017 44	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1)
	Platby	(2)
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 45
Číslo rozpočtové položky		(3)
Prostředky CELKEM pro Agenturu Evropské unie pro azyl	Závazky	=1+1a +3	66 206	86 971	96 686	114 100		363 963
	Platby	=2+2a +3	66 206	86 971	96 686	114 100		363 963

Nařízení (EU) č. 439/2010	Toto nařízení
Článek 1 a čl. 2 odst. 1	Čl. 1 odst. 1
—	Čl. 1 odst. 3
—	Čl. 2 odst. 1 (s výjimkou čl. 2 odst. 1 písm. g) a h))
Čl. 2 odst. 2	Čl. 2 odst. 1 písm. g)
—	Čl. 2 odst. 3
Čl. 2 odst. 3	—
Čl. 2 odst. 4	Čl. 1 odst. 2
—	Čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 3
Čl. 2 odst. 5	Čl. 3 odst. 2
Čl. 2 odst. 6	—
Článek 3	Čl. 12 odst. 1
Článek 4	Článek 8
Článek 5	Čl. 2 odst. 1 písm. h)
—	Článek 6
Článek 6	Článek 7
—	Článek 9
—	Článek 10
—	Článek 11
—	Čl. 12 odst. 3
—	Článek 13
—	Článek 14
—	Článek 15
Čl. 7 odst. 1	Čl. 2 odst. 2
Čl. 7 odst. 2	Čl. 35 odst. 4
Čl. 7 odst. 3	Čl. 35 odst. 2
Článek 8	Čl. 22 odst. 1
Článek 9	Článek 4
Článek 10	Čl. 16 odst. 3
Článek 11	Článek 5
Čl. 12 odst. 1	Článek 65
Čl. 12 odst. 2	Čl. 12 odst. 2
Čl. 13 odst. 1	Čl. 16 odst. 1
—	Čl. 16 odst. 2
Čl. 13 odst. 2	Čl. 16 odst. 3
Článek 14	Čl. 16 odst. 3
Článek 15	Článek 17
Článek 16	—
—	Článek 18
Článek 17	Článek 20
Článek 18	Článek 19
—	Článek 21
—	Čl. 22 odst. 2 až 7
—	Článek 23
Článek 19	Článek 24
Článek 20	Článek 25
Článek 21	Článek 26
Článek 22	Článek 27
Článek 23	Článek 28
—	Článek 29
—	Článek 30
—	Článek 31
—	Článek 32
Článek 24	Článek 38
Článek 25	Článek 39
—	Článek 41
Článek 26	Článek 42
Článek 27	Článek 43
Článek 28	Článek 44
Článek 29	Článek 40
Článek 30	Článek 45
Článek 31	Článek 46
Článek 32	—
—	Článek 47
Článek 33	Článek 49
Článek 34	Článek 50
Článek 35	Článek 51
Článek 36	Článek 52
Článek 37	Čl. 53 odst. 1
—	Čl. 53 odst. 2
Článek 38	Článek 55
Článek 39	Článek 56
Článek 40	Článek 54
Článek 41	Článek 57
Článek 42	Článek 58
Článek 43	Článek 60
Článek 44	Článek 59
Článek 45	Článek 61
Článek 46	Článek 66
Článek 47	Článek 62
Článek 48	Článek 33
Čl. 49 odst. 1	Článek 34
Čl. 49 odst. 2	Čl. 35 odst. 1
—	Čl. 35 odst. 3, 5 a 6
Čl. 50 odst. 1	Článek 37
Čl. 50 odst. 2	—
Článek 51	Článek 48
Článek 52	Článek 36
Článek 53	Článek 63
—	Článek 64
Článek 54	—
—	Článek 67
Článek 55	Článek 68