EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 12.4.2016
COM(2016) 198 final
2016/0107(COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček
(Text s významem pro EHP)
{SWD(2016) 117 final}
{SWD(2016) 118 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Důvody a cíle návrhu
Zdravý jednotný trh potřebuje spravedlivý, efektivní a prorůstový systém daně z příjmu právnických osob, který vychází ze zásady, že podniky by měly platit daně v zemi, kde vytváří své zisky. Agresivní daňové plánování tuto zásadu podkopává. Většina společností se nedopouští agresivního daňového plánování a oproti společnostem, jež se ho dopouštějí, trpí znevýhodněním v hospodářské soutěži. Postiženy jsou tímto jevem zejména malé a střední společnosti.
Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování, a to na úrovni EU i na úrovni celosvětové, je pro Evropskou komisi politickou prioritou. Jako součást širší strategie pro spravedlivý a efektivní systém daně z příjmu právnických osob v Evropské unii může veřejná kontrola pomoci zajistit, aby zisky byly skutečně zdaňovány tam, kde jsou vytvářeny. Veřejná kontrola může posílit důvěru veřejnosti a posílit sociální odpovědnost podniků tím, že budou přispívat k blahobytu placením daní v zemi, v níž působí. Může navíc rovněž podpořit kvalifikovanější rozpravu o možných nedostatcích v daňových zákonech.
Komise v březnu 2015 oznámila taxativní výčet iniciativ ve svém akčním plánu pro spravedlivější systém zdaňování příjmů právnických osob (COM(2015)302) a navrhla jako součást následného balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem provádět Unii opatření č. 13 akčního plánu OECD schváleného skupinou G20 pro boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS). V důsledku toho obdrží správci daně od nadnárodních podniků zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí o zaplacené dani z příjmu, což by mělo umožnit lepší dodržování daňových předpisů.
V reakci na výzvy od skupiny G20 i odjinud je třeba větší transparentnosti ze strany podniků, aby se umožnila veřejná kontrola toho, zda se daň platí tam, kde se vytvářejí zisky. Tento návrh vyžaduje, aby nadnárodní podniky zveřejňovaly ve zvláštní zprávě daň z příjmu, kterou platí, spolu s dalšími relevantními daňovými informacemi. Nadnárodní podniky, ať už s ústředím v EU nebo mimo ni, s obratem nad 750 milionů EUR budou tyto dodatečné požadavky na transparentnost muset dodržovat. Poprvé budou mít stejné povinnosti podávat zprávy nejen evropské podniky, ale také mimoevropské nadnárodní společnosti působící v Evropě.
Jurisdikce třetích zemí, které nedodržují mezinárodní standardy řádné správy daní, vytvářejí zvláštní příležitosti pro vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky. Pokud nadnárodní podniky působí v těchto jurisdikcích, měly by se použít zvláštní požadavky na transparentnost.
Tento návrh se zaměřuje na skupiny podniků s celosvětovým čistým konsolidovaným obratem nad 750 milionů EUR v souladu s oblastí působnosti globálních iniciativ OECD pro daňovou transparentnost. Tento návrh neukládá žádné povinnosti malým a středním společnostem. Je přiměřený z hlediska rozsahu a informací, jež mají být sdělovány, s cílem omezit náklady na dodržování předpisů a další náklady pro dotčené společnosti, jakož i s cílem předcházet ohrožení konkurenceschopnosti či nepřiměřenému vystavení podniků rizikům dvojího zdanění. Tato směrnice je v souladu s multilaterálním přístupem podporovaným skupinou G-20 a OECD. Komise bude aktivně pokračovat v práci na těchto otázkách se všemi relevantními mezinárodními partnery.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Tento návrh doplňuje stávající požadavky na podniky co do podávání zpráv s finančními informacemi a nedotýká se těchto požadavků ve vztahu např. k jejich účetní závěrce.
Tímto návrhem se nemění již zavedená pravidla pro podávání zpráv s nefinančními informacemi a odvětvové podávání zpráv podle jednotlivých zemí ani pro sektor bankovnictví, ani pro těžební průmysl a odvětví těžby dřeva. Zavádí se však doložka o výjimce, aby se předešlo dvojímu podávání zpráv u bankovního odvětví, jež již podléhá přísným pravidlům podávání zpráv v právních předpisech EU pro bankovnictví.
•Soulad s ostatními politikami Unie
V důsledku schválení akčního plánu skupiny G20, který OECD zkoncipovala pro boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku, vyžaduje balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který byl předložen v lednu 2016, aby velmi velké nadnárodní podniky podávaly správcům daně zprávy podle jednotlivých zemí. Informace předložené správcům daně nebudou zveřejněny. Požadavek na podávání zpráv podle jednotlivých zemí v balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem je nástrojem, který pomůže správcům daně při zaměření daňových kontrol i při zajišťování dodržování předpisů.
Tento návrh doplňuje návrh balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem, ale má odlišný cíl. Bude od stejných nadnárodních podniků vyžadovat, aby zveřejňovaly některé informace předložené správcům daně.
Tento návrh přispívá k politikám EU v oblasti sociální odpovědnosti podniků, růstu a vytváření pracovních míst. Tento návrh reaguje na výzvy Evropského parlamentu k zavedení podávání zpráv podle jednotlivých zemí o dani z příjmu právnických osob.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Ustanovení čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) bylo určeno jako vhodný právní základ pro tuto iniciativu, neboť ta mění stávající směrnici, která je založena na uvedeném článku.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
V celosvětově stále integrovanějším a digitalizovanějším hospodářství odrážejí podniky a výrobní hodnotové řetězce méně národní, ba regionální hranice. Naproti tomu daňové politiky a správa zůstávají v první řadě národní záležitostí. Vzhledem k přeshraniční povaze mnoha struktur daňového plánování a režimů převodních cen mohou nadnárodní podniky snadno přemístit svůj základ daně z jedné jurisdikce do druhé v rámci Unie nebo mimo ni. Opatření na úrovni EU je tudíž odůvodněné na základě zásady subsidiarity s cílem řešit přeshraniční rozměr v případě existence agresivního daňového plánování nebo režimů převodních cen.
•Proporcionalita
Tato iniciativa vychází do značné míry z mezinárodního konsenzu dosaženého skupinou G20, pokud jde o rozsah a obsah. Zajišťuje správnou rovnováhu mezi přínosy vyplývajícími z veřejné transparentnosti a potřebou silného a stabilního hospodářství EU. Tato iniciativa reaguje na obavy vyjadřované zúčastněnými stranami ohledně narušení jednotného trhu, aniž ohrožuje konkurenceschopnost EU. Neměla by způsobovat zbytečnou administrativní zátěž pro společnosti, vytvářet další daňové konflikty ani přinášet riziko dvojího zdanění. Je omezena na to, co je nezbytné pro dosažení cíle, kterým je větší transparentnost.
•Volba nástroje
S ohledem na právní základ a silné propojení iniciativy s podnikovým výkaznictvím, včetně nefinančních zpráv, byla navržena novela směrnice o účetnictví.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Tento návrh zavádí podávání zpráv podle jednotlivých zemí, jež je pro většinu odvětví nové. Podobné požadavky na podávání zpráv byly zavedeny pro bankovnictví, odvětví těžby dřeva a těžební průmysl. Od doby, kdy podávání zpráv podle jednotlivých zemí vstoupilo v platnost v roce 2015, prokázaly zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí zveřejněné bankami, že podávání zpráv podle jednotlivých zemí je užitečným nástrojem umožňujícím posouzení toho, zda daně jsou placeny tam, kde jsou vytvářeny zisky.
•Konzultace
Od června a do prosince 2015 vedly útvary Komise rozsáhlou konzultaci, během níž se získaly názory více než čtyř stovek respondentů z podnikatelské sféry, průmyslových sdružení, nevládních organizací, občanů a expertních skupin. Věcné shrnutí této konzultace je k dispozici na internetových stránkách Evropské komise. Výměny názorů ad hoc, zasedání a kulatý stůl na vysoké úrovni nadto Komisi umožnily získat další porozumění aktuálním problémům, včetně přínosů a rizik větší veřejné transparentnosti v oblasti daně z příjmu právnických osob. Všechny odpovědi předložené v konzultaci byly pečlivě zváženy a zohledněny.
Většina fyzických osob, které v rámci veřejné konzultace odpověděly, požadovala, aby EU vedla diskusi a případně šla nad rámec stávajících iniciativ na mezinárodní úrovni v oblasti podávání zpráv podle jednotlivých zemí. Nevládní organizace a odbory jevily tendenci s tímto stanoviskem souhlasit. Na druhé straně většina podniků upřednostnila na úrovni EU nepřesáhnout rámec provádění akčního plánu G20/OECD proti erozi základu daně a přesouvání zisku, který vyžaduje zpřístupnění zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí pouze správcům daně.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Útvary Komise uspořádaly zasedání o daňové transparentnosti s Platformou pro řádnou správu daní dne 24. září 2015. Mimo jiných výzkumných projektů zadaly útvary Komise v roce 2014 společnosti PwC studii o možných hospodářských důsledcích podávání zpráv podle jednotlivých zemí pro banky. Souhrnná zpráva o všech konzultační činnostech prováděných Evropskou komisí na podporu této iniciativy je k dispozici na internetových stránkách Evropské komise.
•Posouzení dopadů
Návrh je podpořen posouzením dopadů, které přijal kladně Výbor pro kontrolu regulace. V návaznosti na stanovisko výboru bylo posouzení dopadů několika způsoby zdokonaleno. Zaprvé lépe rozlišuje opatření, jejichž účelem je přímo se zabývat problémem vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany společností, od nepřímých výhod, které se očekávají od zvýšené transparentnosti. Zadruhé rozpracovává možnost dobrovolného zveřejňování (systém označování). Zatřetí je posouzení předpokládaných dopadů jasněji odděleno od dopadů jiných opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem zahrnutých do základního scénáře.
Dnes učiněný návrh vychází z upřednostňované možnosti, která je označena v posouzení dopadů a která spočívá ve veřejném podávání zpráv podle jednotlivých zemí u operací po celém světě, rozčleněných podle jednotlivých členských států EU, a agregovaných pro operace ve třetích zemích. Návrh se vztahuje na všechny nadnárodní podniky z EU i ze třetích zemí s konsolidovaným obratem ve výši nejméně 750 milionů EUR, jež působí v EU pomocí nejméně jednoho zařízení. Druh informací, které mají být zveřejněny, zahrnuje zaplacenou a naběhlou daň z příjmu, jakož i nezbytné související informace. Návrh se od posouzení dopadů odchyluje ve dvou oblastech: byl zpřesněn, pokud jde o podávání zpráv pro operace mimo EU, kde u některých daňových jurisdikcí bude rovněž vyžadována stejná míra podrobného posouzení uplatňovaná na členské státy EU. Dále se navrhuje vyžadovat zveřejňování kumulovaných zisků rozčleněných podle jednotlivých zemí a pátrat po příčinách na úrovni skupiny společností v případě významných diskrepancí mezi naběhlými daněmi a daněmi skutečně zaplacenými.
Pokud jde o společenské přínosy, tato iniciativa reaguje na zvýšenou poptávku po transparentnosti u daňových záležitostí skupin nadnárodních podniků. Poskytováním více informací vhodnější formou by se mělo rovněž přispět ke zvýšení důvěry veřejnosti ve spravedlnost daňových systémů.
Z hlediska hospodářského dopadu návrh neobnáší výraznou dodatečnou administrativní zátěž, neboť velmi velké nadnárodní podniky budou každopádně muset podávat rozsáhlejší zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí správcům daně poté, co dojde k provedení balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Na všechny velmi velké nadnárodní podniky s činnostmi v EU se bude vztahovat stejný požadavek na zveřejňování informací, ať už mají ústředí v EU nebo ve třetí zemi. Toto veřejné podávání informací podle jednotlivých zemí navíc v jediném dokumentu předkládá informace, které jsou již z velké části dostupné v registrech hospodářských subjektů každého členského státu. Konkurenceschopnost podniků tudíž zůstane nedotčena. Riziko vytváření dalších daňových konfliktů a případů dvojího zdanění bude omezeno, neboť veřejně dostupné daňové informace budou rozčleněny pouze na omezený počet daňových jurisdikcí. Tyto informace bývají zpravidla agregované, pokud jde o operace v jiných jurisdikcích.
•Účelnost a zjednodušování právních předpisů
Mikropodnikům ani malým podnikům v EU se neukládají nové povinnosti. Opatření je zaměřeno pouze na nadnárodní společnosti, které jsou nejlépe vybaveny pro výkon činností daňového plánování; tj. společností, jejichž konsolidovaný obrat přesahuje 750 milionů EUR. Odhaduje se, že nejméně 6 000 nadnárodních podniků bude muset vypracovat zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí v důsledku jejich působení na trzích EU. Přibližně 2 000 z těchto společností má ústředí v EU, což je pouhý zlomek z celkového počtu 7,5 milionu evropských podniků. Aby se do oblasti působnosti právní úpravy dostaly nadnárodní společnosti usazené ve třetích zemích, budou povinnostem podléhat střední a větší dceřiné podniky v EU – alternativně pak pobočky srovnatelné velikosti.
Digitalizované zprávy usnadňují přístup a zpracování kteroukoli zúčastněnou stranou (ať už zainteresovaným investorem, nebo zástupcem občanské společnosti). Z tohoto důvodu je povinné zveřejňování na internetové stránce podniků. Není uložen žádný zvláštní formát ani jazyk.
•Základní práva
Celkově je předpokládaný rozsah informací úměrný cílům zlepšení transparentnosti a dohledu veřejnosti. Předkládání zpráv vychází z informací zpravidla zveřejněných v účetní závěrce většiny skupin nadnárodních podniků v rámci EU.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Tato iniciativa nemá žádné rozpočtové důsledky.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Komise bude sledovat provádění této politiky v součinnosti s členskými státy. Pět let po datu provedení do vnitrostátního práva předloží Komise hodnocení této směrnice.
Hodnocení posoudí účinnost, efektivitu, relevantnost, soudržnost a přidanou hodnotu návrhu, co se týče veřejných informací, včetně případných významných dopadů na podniky nebo ve třetích zemích. Hodnocení rovněž zohlední nový mezinárodní vývoj.
•Informativní dokumenty
Podávání zpráv podle jednotlivých zemí je poměrně nový koncept, který vyžaduje technicky bezchybné provádění. Za účelem splnění cíle tohoto návrhu a zamezení možných mezer a nesouladů v oblasti provádění směrnice členskými státy do vnitrostátního práva budou nutné informativní dokumenty, aby se napomáhalo při provádění a umožnilo se účinné ověřování.
Tím se odůvodňuje, že je třeba, aby členské státy doprovodily oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice informativními dokumenty, například ve formě srovnávací tabulky.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Oblast působnosti – velmi velké skupiny nadnárodních podniků
Pro zajištění náležitého vyvážení zpravodajské zátěže budou pouze skupiny nadnárodních podniků s celkovým konsolidovaným příjmem skupiny nad 750 milionů EUR povinny vypracovat zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí. Jedná se o stejnou prahovou hodnotu, jaká je stanovena v projektu OECD/BEBS a v balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Na základě konkrétních cílů veřejné daňové transparentnosti a v některých ohledech nad rámec pravidel, jež jsou v současné době použitelná v bankovním odvětví a v těžebním průmyslu, bude prahová hodnota ve výši 750 milionů EUR počítána v celosvětovém měřítku a skupiny nadnárodních podniků musí předkládat informace o své činnosti na celém světě. Podle OECD bude na základě této prahové hodnoty pouze 10 až 15 % nadnárodních podniků muset předložit zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí; avšak obrat těchto nadnárodních podniků bude představovat přibližně 90 % obratu všech nadnárodních podniků. Malé a střední společnosti zůstávají tímto návrhem nedotčeny.
U nadnárodního podniku s ústředím ve třetí zemi připadne tato povinnost na jeho dceřiné podniky nebo pobočky v EU, ledaže nadnárodní podnik z třetí země zpřístupní veřejnosti zprávu skupiny rozčleněnou podle jednotlivých zemí a uvede, který dceřiná společnost nebo pobočka v EU je odpovědná za zveřejnění zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí jménem „mateřské“ společnosti.
To je v souladu se směrnicí o správní spolupráci, v níž se stanoví, že dceřiné podniky nebo pobočky v EU musí správcům daně poskytovat zprávu mateřské skupiny z třetí země rozčleněnou podle jednotlivých zemí. Cílem je, aby byl správci daně poskytován úplný soubor informací potřebných k posouzení případných škodlivých daňových praktik, a nikoli poskytovat širší veřejnosti obecný soubor údajů rozčleněných podle jednotlivých zemí za účelem zvýšení transparentnosti.
Vzhledem k prahové hodnotě navržené pro nadnárodní společnosti, aby spadaly do oblasti působnosti této iniciativy, a vzhledem ke stávajícím povinnostem podávat zprávy v rámci EU je přiměřené a účinné uložit povinnost podávat zprávy pouze středním nebo velkým dceřiným podnikům usazeným v EU. Malým podnikům, které představují více než 95 % všech podniků v EU, tedy nejsou uloženy žádné nové povinnosti.
Bankovní skupiny
Bankovní skupiny usazené v EU již jsou povinny zveřejňovat zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí podle článku 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Pokud to jsou nadnárodní podniky spadající do oblasti působnosti této iniciativy, budou vyňaty z povinnosti oznamovat informace o dani z příjmu, pokud zpráva zveřejněná podle článku 89 směrnice 2013/36/EU zahrnuje činnosti nejvyššího mateřského podniku v EU a všech jeho přidružených podniků.
Obsah
Zveřejněny však budou pouze informace, které jsou nezbytné a dostatečné pro splnění stanovených cílů této iniciativy, a to: povaha činností, počet zaměstnaných osob, čistý obrat (včetně obratu dosaženého se spřízněnými stranami), zisk před zdaněním, výše daně z příjmu dlužné v dané zemi na základě dosaženého v běžném roce, skutečné platby zaplacené státní pokladně dané země v průběhu uvedeného roku a výše kumulovaných zisků.
Pro zajištění určité míry podrobnosti, která občanům umožní lépe posoudit, jakým způsobem nadnárodní podniky přispívají k blahobytu v každém členském státě, by měly být tyto informace rozčleněny podle jednotlivých členských států. Jelikož některé třetí země odmítají dodržovat standardy řádné správy v oblasti daní a vytvářejí zvláštní daňové problémy, informace o operacích nadnárodních podniků by navíc měly být také podány s vysokou mírou podrobnosti. EU se zavázala vypracovat společný seznam některých daňových jurisdikcí na tomto základě v souladu se sdělením Komise ze dne 28. ledna 2016, kterým se upřesnil navrhovaný přístup a kritéria pro vypracování takového seznamu.
Podle tohoto sdělení bude společný seznam EU založen na jasných a mezinárodně odůvodnitelných kritériích, a to na základě mezinárodně dohodnutých standardů stanovených ve směrnici a na základě důkladného procesu prověřování. Seznam vypracuje Komise a členské státy. Komise navrhuje, aby konečné rozhodnutí ohledně daňových jurisdikcí, jež mají být zahrnuty do společného seznamu EU, bylo učiněno v aktu v přenesené pravomoci, což umožní určitou úlohu jak pro Radu, tak pro Parlament.
S výjimkou konstatovanou výše v případě jurisdikcí některých třetích zemí, které představují zvláštní problémy, budou tytéž informace o činnostech skupiny v jiných daňových jurisdikcích poskytovány na agregovaném základě. Pokud v dané zemi působí více než jeden subjekt skupiny, bude podávání zpráv podle jednotlivých zemí představovat souhrn informací týkajících se každého subjektu v uvedené zemi.
Zveřejnění
Konsolidovaná zpráva s informacemi o dani z příjmu bude zveřejněna v registru hospodářských subjektů s cílem zajistit jistotu a dostupnost v průběhu času. Jelikož cílem této iniciativy je umožnit veřejnou kontrolu, budou tyto zprávy nadto rovněž zpřístupněny veřejnosti na internetových stránkách podniků. Aby se umožnilo srovnávání v čase, zůstanou zprávy dostupné po dobu nejméně pěti po sobě následujících let na internetových stránkách.
Prosazování
Prosazování této iniciativy bude zajištěno kombinací ustanovení. Členské státy by měly zavést kolektivní odpovědnost správních, řídicích a dozorčích orgánů za tyto zprávy. Pověřený statutární auditor jakýkoli místní pověřený dceřiný podnik bude muset ověřit, zda zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí byla podána a zpřístupněna na internetu. V případě pobočky nadnárodního podniku ze třetí země ponesou uvedenou odpovědnost osoby odpovědné za náležitosti zveřejnění. Použije se dále článek 51 směrnice 2013/34/EU, čímž se zajistí, aby porušení byla postihována účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi pro nadnárodní podniky nebo jejich dceřiné podniky nebo pobočky.
2016/0107 (COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)V posledních letech problém představovaný vyhýbáním se placení daně z příjmu právnických osob výrazně nabyl na rozsahu a dostal se do středu pozornosti v rámci Unie i celosvětově. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 uznala, že je naléhavě nutné pokročit v úsilí v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem na celosvětové i evropské úrovni. Komise ve svých sděleních s názvem „Pracovní program Komise na rok 2016 – Nyní není doba pro obvyklá řešení“ a „Pracovní program Komise na rok 2015 – Nový začátek“ označila za prioritu nutnost přejít na systém, kdy země, ve které jsou vytvářeny zisky, je zároveň zemí zdanění. Komise rovněž určila jako prioritu nutnost reagovat na volání našich společností po spravedlnosti a daňové transparentnosti.
(2)Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. prosince 2015 o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii uznal, že vyšší transparentnost v oblasti zdaňování právnických osob může zlepšit výběr daní, zefektivnit činnost správců daně a zajistit větší důvěru veřejnosti v daňové systémy a ve vlády.
(3)V návaznosti na závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013 byla zavedena doložka o přezkumu ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, která požaduje, aby Komise zvážila možnost zavedení povinnosti pro velké podniky dalších odvětví průmyslu, aby každoročně podávaly zprávy podle jednotlivých zemí, přičemž se zohlední vývoj v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a výsledky souvisejících evropských iniciativ.
(4)Když se v listopadu 2015 dožadovala globálně spravedlivého a moderního mezinárodního daňového systému, schválila skupina G20 „akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku“ (akční plán BEPS), jehož cílem je poskytovat vládám jasná mezinárodní řešení nedostatků, mezer a nesouladů ve stávajících pravidlech, které umožňují přesun zisků podniků na místa s nulovým nebo nízkým zdaněním, kde nemůže docházet ke skutečnému vytváření hodnot. Zejména opatření č. 13 projektu BEPS zavádí pro některé nadnárodní podniky podávání zpráv podle jednotlivých zemí národním správcům daně na základě důvěrnosti. Dne 27. ledna 2016 přijala Komise „balíček pro boj proti daňovým únikům“. Jedním z cílů tohoto balíčku je provést do práva Unie opatření č. 13 projektu BEPS, a to novelou směrnice Rady 2011/16/EU.
(5)Posílit veřejnou kontrolu daně z příjmu právnických osob hrazené nadnárodními podniky, které provádějí činnosti v rámci Unie, je zásadním prvkem dalšího povzbuzování sociální odpovědnosti podniků, přispívání k prosperitě prostřednictvím daní, podpoření spravedlivější daňové soutěže uvnitř Evropské unie prostřednictvím informovanější veřejné diskuse a obnovení důvěry veřejnosti ve spravedlnost národních daňových systémů. Této veřejné kontroly lze dosáhnout prostřednictvím zprávy s informacemi o dani z příjmu bez ohledu na to, kde je usazen nejvyšší mateřský podnik nadnárodní skupiny.
(6)Veřejnost by měla být s to kontrolovat všechny činnosti skupiny, pokud má nějaká skupina některá zařízení v rámci Unie. U skupin, které vykonávají činnosti v rámci Unie pouze prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček, by zprávu nejvyššího mateřského podniku měly zveřejnit a zpřístupnit dceřiné podniky a pobočky. Nicméně v zájmu proporcionality a efektivity by povinnost zveřejnit a zpřístupnit zprávu měla být omezena na střední nebo velké dceřiné podniky usazené v Unii nebo pobočky srovnatelné velikosti vytvořené v členském státě. Oblast působnosti směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem rozšířena na pobočky vytvořené v členském státě podnikem, který je usazen mimo Unii.
(7)Aby se zamezilo dvojímu podávání zpráv u bankovního sektoru, měly by být nejvyšší mateřské podniky, které spadají do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady2013/36/EU a které zařadí do své zprávy vypracované v souladu s článkem 89 směrnice 2013/36/EU veškeré své činnosti a veškeré činnosti svých přidružených podniků zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, včetně činností, které nejsou předmětem ustanovení kapitoly 2 hlavy 1 části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyňaty z požadavků na podávání zpráv stanovených v této směrnici.
(8)Zpráva s informacemi o dani z příjmu by měla poskytovat informace týkající se veškerých činností podniku nebo veškerých přidružených podniků skupiny kontrolovaných nejvyšším mateřským podnikem. Informace by měly vycházet ze specifikací pro podávání zpráv podle opatření č. 13 projektu BEPS a měly by být omezeny na to, co je nezbytné pro umožnění účinné veřejné kontroly, aby se zajistilo, že zveřejnění nevyvolá nepřiměřená rizika nebo nevýhody. Zpráva by také měla obsahovat stručný popis povahy činností. Tento popis může vycházet z kategorizace stanovené v tabulce č. 2 přílohy III kapitoly V pokynů OECD pro vnitropodnikové oceňování a související dokumentaci. Zpráva by měla obsahovat celkový výklad, poskytnout vysvětlení v případě významných nesrovnalostí na úrovni skupiny mezi částkami naběhlých daní a částkami daní zaplacených, a přitom zohlednit odpovídající částky za předchozí účetní období.
(9)Pro zajištění určité míry podrobnosti, která občanům umožní lépe posoudit, jakým způsobem nadnárodní podniky přispívají k blahobytu v každém členském státě, by měly být tyto informace rozčleněny podle jednotlivých členských států. Informace týkající se operací nadnárodních podniků by navíc měly být rovněž uvedeny s vysokou mírou podrobnosti, pokud jde o určité daňové jurisdikce, které představují zvláštní problémy. U všech ostatních operací ve třetích zemích by měly být tyto informace sdělovány agregovaným číslem.
(10)S cílem posílit odpovědnost vůči třetím stranám a zajistit náležitou správu, měli by členové správních, řídicích a dozorčích orgánů nejvyššího mateřského podniku, který je usazen v Unii a který má povinnost vypracovat, zveřejnit a zpřístupnit zprávu s informacemi o dani z příjmu, být kolektivně odpovědní za zajištění dodržování těchto povinností týkajících se předkládání zpráv. Vzhledem k tomu, že členové správních, řídicích a dozorčích orgánů dceřiných podniků, které jsou usazeny v Unii a jsou pod kontrolou nejvyššího mateřského podniku usazeného mimo Unii, nebo osoba (osoby) zodpovědná (zodpovědné) za provádění náležitostí zveřejnění pro pobočku mohou mít omezené znalosti obsahu zprávy s informacemi o dani z příjmu vypracované nejvyšším mateřským podnikem, jejich odpovědnost za zveřejnění a zpřístupnění zprávy s informacemi o dani z příjmu by měla být omezená.
(11)Aby se zajistilo, že případy nedodržení pravidel budou zpřístupněny veřejnosti, měli by statutární auditor (auditoři) nebo auditorská společnost (společnosti) ověřit, zda zpráva s informacemi o dani z příjmu byla předložena v souladu s požadavky této směrnice a zda byla zpřístupněna na příslušných internetových stránkách přidruženého podniku.
(12)Cílem této směrnice je zvýšit transparentnost a veřejnou kontrolu u daně z příjmu právnických osob přizpůsobením stávajícího právního rámce týkajícího se povinností uložených společnostem a podnikům ohledně zveřejňování zpráv, ochrany zájmů společníků a třetích osob ve smyslu čl. 50 odst. 2 písm. g) SFEU. Jak judikoval Soudní dvůr zejména ve věci C-97/96 Verband deutscher Daihatsu-Händler, vztahuje se čl. 50 odst. 2 písm. g) SFEU na potřebu ochrany zájmů třetích osob obecně, bez rozlišování či vylučování některé kategorie spadající pod uvedený termín. Cíl dosažení svobody usazování, který je určen velice široce institucím ustanovením čl. 50 odst. 1 SFEU, nemůže být omezen ustanoveními čl. 50 odst. 2 SFEU. Vzhledem k tomu, že tato směrnice se netýká harmonizace daní, ale pouze povinností zveřejňovat zprávy s informacemi o dani z příjmu, tvoří čl. 50 odst. 1 SFEU vhodný právní základ.
(13)V zájmu určení některých daňových jurisdikcí, u nichž by měly být informace podány s vysokou mírou podrobnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o vypracování společného unijního seznamu těchto daňových jurisdikcí. Tento seznam by měl být vypracován na základě určitých kritérií stanovených na základě přílohy 1 sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Vnější strategie pro efektivní zdanění (COM(2016) 24 final). Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů, která je schválena Evropským parlamentem, Radou a Komisí a před formálním podpisem. Zejména s cílem zajistit rovnou účast na vypracování aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží všechny dokumenty ve stejné době jako odborníci členských států a jejich odborníci mají soustavně přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.
(14)Jelikož cíle této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jej, z důvodu účinků uvedeného opatření, být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.
(15)Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.
(16)Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více informativních dokumentů vysvětlujících vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů, kterými se směrnice provádí ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,
(17)Směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 2013/34/EU
Směrnice 2013/34/EU se mění takto:
(1)V článku 1 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:
„1a. Koordinační opatření podle článků 2, 48a až 48 g a 51 se rovněž použijí na právní a správní předpisy členských států, které se týkají poboček vytvořených v některém členském státě podnikem, který se neřídí právem žádného členského státu, avšak jehož právní forma je srovnatelná s formami podniků uvedenými v příloze I.“;
(2) Vkládá se nová kapitola 10a, která zní:
„Kapitola 10a
Zpráva s informacemi o dani z příjmu
Článek 48a
Definice týkající se podávání zpráv s informacemi o dani z příjmu
Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:
(1)„nejvyšším mateřským podnikem“ se rozumí podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku největšího subjektu z podniků;
(2)„konsolidovanou účetní závěrkou“ se rozumí účetní závěrka vypracovaná mateřským podnikem skupiny, v níž jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady prezentovány, jako by náležely jedinému hospodářskému subjektu;
(3)„daňovou jurisdikcí“ se rozumí jurisdikce s fiskální autonomií ve vztahu k dani z příjmu právnických osob, ať už státní, nebo jiná než státní.
Článek 48b
Podniky a pobočky, které mají povinnost podávat zprávu s informacemi o dani z příjmu
1.Členské státy vyžadují, aby nejvyšší mateřské podniky, které se řídí jejich vnitrostátními právem a které mají konsolidovaný čistý obrat nad 750 000 000 EUR, jakož i podniky, které se řídí jejich vnitrostátním právem, nejsou přidruženými podniky a mají čistý obrat nad 750 000 000 EUR, každoročně sestavovaly a zveřejňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmu.
Zpráva s informacemi o dani z příjmu se zpřístupní veřejnosti na internetových stránkách podniku ke dni jejího zveřejnění.
2.Členské státy neuplatňují pravidla stanovená v odstavci 1 tohoto článku na nejvyšší mateřské podniky, pokud tyto podniky nebo jejich přidružené podniky podléhají článku 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU* a zahrnují ve zprávě rozčleněné podle jednotlivých zemí, informace o veškerých činnostech veškerých přidružených podniků zahrnutých do konsolidované účetní závěrky uvedených nejvyšších mateřských podniků.
3.Členské státy vyžadují, aby střední a velké dceřiné podniky uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4, které se řídí jejich vnitrostátním právem a které jsou kontrolovány nejvyšším mateřským podnikem, který má konsolidovaný čistý obrat nad 750 000 000 EUR a neřídí se právem některého členského státu, každoročně zveřejňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmu uvedeného nejvyššího mateřského podniku.
Zpráva s informacemi o dani z příjmu se zpřístupní veřejnosti v den jejího zveřejnění na internetových stránkách dceřiného podniku nebo na internetových stránkách přidruženého podniku.
4.Členské státy vyžadují, aby pobočky, které na jejich území otevřel podnik, který se neřídí právem některého členského státu, každoročně zveřejňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmu nejvyššího mateřského podniku uvedeného v odst. 5 písm. a) tohoto článku.
Zpráva s informacemi o dani z příjmu se zpřístupní veřejnosti v den jejího zveřejnění na internetových stránkách pobočky nebo na internetových stránkách přidruženého podniku.
Členské státy použijí první pododstavec tohoto odstavce pouze na pobočky, které mají čistý obrat vyšší než prahovou hodnotu čistého obratu vymezenou právními předpisy každého členského státu podle čl. 3 odst. 2.
5.Členské státy použijí předpisy uvedené v odstavci 4 na pobočku pouze tehdy, pokud jsou splněna tato kritéria:
(a)podnik, který otevřel pobočku, je buď přidruženým podnikem ve skupině, která je kontrolována nejvyšším mateřským podnikem neřídícím se právem některého členského státu, a má čistý konsolidovaný obrat nad 750 000 000 EUR, nebo podnikem, který není přidruženým podnikem a má čistý obrat nad 750 000 000 EUR;
(b)nejvyšší mateřský podnik uvedený v písmenu a) nemá střední nebo velký dceřiný podnik uvedený v odstavci 3.
6.Členské státy nepoužijí pravidla stanovená v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, pokud je zpráva s informacemi o dani z příjmu vypracovaná v souladu s čl. 48c zpřístupněna veřejnosti na internetových stránkách nejvyššího mateřského podniku neřídícího se právem některého členského státu v přiměřené době, která nesmí překročit 12 měsíců po rozvahovém dni, a pokud tato zpráva uvádí název a sídlo jediného dceřiného podniku nebo jediné pobočky řídících se právem některého členského státu, který (která) zveřejnil (zveřejnila) zprávu podle čl. 48d odst. 1.
7.Členský stát vyžaduje, aby dceřiné podniky nebo pobočky, na něž se nevztahují ustanovení odstavců 3 a 4, zveřejňovaly a zpřístupňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmu, pokud tyto dceřiné podniky nebo pobočky byly zřízeny za účelem vyhýbání se požadavkům na podávání zpráv stanoveným v této kapitole.
Článek 48c
Obsah zprávy s informacemi o dani z příjmu
1.Zpráva s informacemi o dani z příjmu zahrnuje informace týkající se veškerých činností podniku a nejvyššího mateřského podniku včetně činnosti veškerých přidružených podniků konsolidovaných v účetní závěrce za relevantní účetní období.
2.Informace uvedené v odstavci 1 musí zahrnovat
(a)stručný popis povahy činností,
(b)počet zaměstnanců,
(c)výši čistého obratu, jež zahrnuje obrat uskutečněný se spřízněnými stranami,
(d)výši zisku nebo ztráty před uplatněním daně z příjmu,
(e)výši naběhlé daně z příjmu (běžný rok), což je stávající daňový náklad u zdanitelných zisků nebo ztrát účetního období účtovaný podniky a pobočkami, které jsou rezidenty pro daňové účely v relevantní daňové jurisdikci,
(f)výši zaplacené daně z příjmu, což je částka daně z příjmu zaplacená během relevantního účetního období podniky a pobočkami, které jsou rezidenty pro daňové účely v relevantní daňové jurisdikci, a
(g)výši kumulovaných zisků.
Pro účely písmene e) prvního pododstavce se stávající daňový náklad vztahuje pouze k činnostem podniku v běžném účetním období a nesmí zahrnovat odložené daňové povinnosti ani rezervy na nejisté daňové závazky.
3.Tato zpráva prezentuje informace uvedené v odstavci 2 zvlášť pro každý členský stát. Je-li členský stát tvořen více daňovými jurisdikcemi; musí být tyto informace sloučeny na úrovni členského státu.
Zpráva rovněž prezentuje informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku zvlášť pro každou daňovou jurisdikci, která je na konci předchozího účetního období uvedena na společném seznamu Unie některých daňových jurisdikcí vypracovaného v souladu s článkem 48g, ledaže se v této zprávě výslovně potvrzuje, s výhradou odpovědnosti podle článku 48e, že přidružené subjekty skupiny, které se řídí právem této daňové jurisdikce, neprovádějí přímo transakce s některým přidruženým podnikem ze stejné skupiny, který se řídí právem některého členského státu.
Tato zpráva prezentuje informace uvedené v odstavci 2 agregovaně pro ostatní daňové jurisdikce.
Informace musí být přiřazeny ke každé relevantní daňové jurisdikci na základě existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které vyplývají z činností skupiny a mohou vést ke vzniku daňové povinnosti v uvedené daňové jurisdikci.
Mohou-li činnosti vykonávané několika přidruženými podniky vést ke vzniku daňové povinnosti v rámci jediné daňové jurisdikce, informace přiřazené k uvedené daňové jurisdikci představují součet informací týkajících se těchto činností každého přidruženého podniku a jejich poboček v uvedené daňové jurisdikci.
Informace o určité konkrétní činnosti nesmí být přiřazeny současně více než jedné daňové jurisdikci.
4.Zpráva obsahuje na úrovni skupiny celkový výklad, podává vysvětlení případných významných nesrovnalostí mezi částkami zveřejněnými podle písm. e) a f) odst. 2 a zohledňuje případné odpovídající částky, které se týkají předchozích účetních období.
5.Zpráva s informacemi o dani z přijmu musí být zveřejněna a zpřístupněna na internetových stránkách v alespoň jednom z úředních jazyků Unie.
6.Měnou použitou ve zprávě s informacemi o dani z příjmu je měna, v níž je prezentována konsolidovaná účetní závěrka. Členské státy nevyžadují, aby byla tato zpráva zveřejněna v jiné měně, než je měna užitá v účetní závěrce.
7.Pokud členské státy nepřijaly euro, přepočte se prahová hodnota uvedená v čl. 48b odst. 1 na národní měnu pomocí směnného kurzu ke dni [Publications Office - set the date = the date of the entry in force of this Directive] zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie a jeho zvýšením nebo snížením o více než 5 % za účelem vytvoření zaokrouhlené částky v národních měnách.
Prahové hodnoty uvedené v čl. 48b odst. 3 a 4 se přepočtou na odpovídající částku v národní měně relevantní třetí země pomocí směnného kurzu ke dni [Publications Office - set the date = the date of the entry in force of this Directive], zaokrouhlenou na nejbližší celý tisíc.
Článek 48d
Zveřejňování a přístupnost
1.Zpráva s informacemi o dani z příjmu musí být zveřejněna způsobem stanoveným právními předpisy každého členského státu v souladu s kapitolou 2 směrnice 2009/101/ES, spolu s dokumenty uvedenými v čl. 30 odst. 1 této směrnice, případně spolu s účetními doklady uvedenými v článku 9 směrnice Rady 89/666/EHS**.
2.Zpráva uvedená v čl. 48b odst. 1, 3, 4 a 6 zůstane na internetových stránkách přístupná po dobu nejméně pěti po sobě následujících let.
Článek 48e
Odpovědnost za sestavení, zveřejnění a zpřístupnění zprávy s informacemi o dani z příjmu
1.Členské státy zajistí, aby členové správních, řídicích a dozorčích orgánů nejvyššího mateřského podniku podle čl. 48b odst. 1 jednající v mezích pravomocí svěřených jim podle vnitrostátního práva měli kolektivní povinnost zajistit, aby zpráva s informacemi o dani z příjmu byla sestavena, zveřejněna a zpřístupněna v souladu s články 48b, 48c a 48d.
2.Členské státy zajistí, aby členové správních, řídicích a dozorčích orgánů dceřiných podniků podle čl. 48b odst. 3 této směrnice a osoby pověřené prováděním náležitostí zveřejňování stanovených v článku 13 směrnice 89/666/EHS pro pobočky uvedené v čl. 48b odst. 4 této směrnice jednající v mezích pravomocí svěřených jim podle vnitrostátního práva měli kolektivní povinnost zajistit, aby podle jejich nejlepších znalostí a schopností byla zpráva s informacemi o dani z příjmu sestavena, zveřejněna a zpřístupněna v souladu s články 48b, 48c a 48d.
Článek 48f
Nezávislá kontrola
Členské státy zajistí, aby, pokud je účetní závěrka přidruženého podniku auditována jedním nebo více statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi podle čl. 34 odst. 1, statutární auditor (auditoři) nebo auditorská společnost (společnosti) rovněž ověřili, zda byla předložena a zpřístupněna zpráva s informacemi o dani z příjmu v souladu s články 48b, 48c a 48d. Statutární auditor (auditoři) nebo auditorská společnost (společnosti) musí uvést ve zprávě o auditu, zda byla v souladu s uvedenými články předložena nebo zpřístupněna zpráva s informacemi o dani z příjmu.
Článek 48g
Společný unijní seznam některých daňových jurisdikcí
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, pokud jde o vypracování společného unijního seznamu některých daňových jurisdikcí. Tento seznam vychází z posouzení daňových jurisdikcí, které nesplňují tato kritéria:
(1)transparentnost a výměnu informací, včetně výměny informací na požádání a automatické výměny informací o finančních účtech;
(2)spravedlivou daňovou soutěž;
(3)standardy stanovené skupinou G20 a/nebo OECD;
(4)další relevantní standardy, včetně mezinárodních standardů stanovených Finančním akčním výborem (FATF).
Komise seznam pravidelně reviduje a v příslušných případech pozmění tak, aby zohledňoval nové okolnosti.
Článek 48h
První den pro podávání zpráv s informacemi o dani z příjmu
Členské státy zajistí, aby se právní a správní předpisy provádějící články 48a až 48f použily nejpozději od prvního dne prvního účetního období začínajícího dnem [Publications Office- set the date = one year after the transposition deadline] nebo začínajícího po tomto dni.
Článek 48i
Zpráva
Komise podá zprávu o plnění a dopadu povinností podávat zprávu stanovených v článcích 48a až 48f. Tato zpráva obsahuje hodnocení toho, zda zpráva s informacemi o dani z příjmu přináší odpovídající a přiměřené výsledky, přičemž se zohlední potřeba zajistit dostatečnou úroveň transparentnosti i potřeba konkurenčního prostředí pro podniky.
Tato zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do [Publications Office- set the date = five years after the transposition date of this Directive].“
(3)Článek 49 se mění takto:
(a)Odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:
„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 13, čl. 46 odst. 2 a v článku 48g se Komisi svěřuje na dobu neurčitou počínaje dnem uvedeným v článku 54.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 13, čl. 46 odst. 2 a článku 48g kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“
(b)Vkládá se nový odstavec 3a, který zní:
„3a. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje odborníky jmenované každým členským státem v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne [date].“
(c)Odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 13, čl. 46 odst. 2 nebo článku 48g vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“
______________________
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
** Jedenáctá směrnice Rady 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu, Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 36.“
Článek 2
Provedení
1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [Publications Office - set the date = one year after entry into force]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Štrasburku dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda
předseda / předsedkyně