EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.3.2016
COM(2016) 115 final
2016/0069(NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY
o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.3.2016
COM(2016) 115 final
2016/0069(NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY
o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Současný náhlý a hromadný příliv uprchlíků a migrantů do Evropy vyústil ve výjimečnou situaci, v níž velké množství osob potřebuje urgentní humanitární pomoc přesahující organizační kapacitu orgánů jednoho či několika členských států Unie. Na zasedání Evropské rady dne 18. a 19. února 2016 byla Komise vyzvána, aby přijala urgentní opatření a předložila konkrétní návrhy s cílem zavést kapacity Unie pro poskytování humanitární pomoci v rámci EU na základě zkušeností Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu. Vzhledem k okamžitým potřebám vyplývajícím ze současné migrační a uprchlické krize využijí uvedené pomoci přednostně země potýkající se s velkým množstvím uprchlíků a migrantů. Této pomoci je však možno využít také v případě jakýchkoli jiných mimořádných potřeb, které se mohou objevit.
Migrační a uprchlická krize, s níž se Unie potýká, je zářným příkladem situace, kdy byla – navzdory úsilí, které Unie vyvinula při poskytování pomoci nejvíce postiženým zemím s cílem vyřešit základní příčiny těchto výjimečných okolností – následně zasažena také Unie a její členské státy.
Jde rovněž o zcela neobyčejnou ilustraci toho, jaký mohou mít krize a katastrofy dopad na Unii a její členské státy a jak je následně zapotřebí, aby na ně členské státy byly schopny lépe reagovat a současně zohlednit aktuální hospodářskou situaci dotčených členských států, jakož i hospodářský dopad těchto katastrof na členské státy.
Dopad přírodních nebo člověkem způsobených katastrof uvnitř Unie je čím dál tím závažnější a je spojen s řadou faktorů, jako je změna klimatu, k nimž mohou přímo a ve velké míře přispívat vnější faktory a okolnosti v sousedství Unie a dalších zemích světa. Výše uvedené katastrofy mohou být takového rozsahu a mít takový dopad, že mohou vést v jednom nebo v několika členských státech k závažným hospodářským obtížím; mohou nastat rovněž v jednom nebo v několika členských státech, které vážným hospodářským obtížím již čelí z jiných důvodů, což v těchto státech může vést k dalšímu zhoršení a ztížení celkové hospodářské situace. V obou případech by to nepříznivě ovlivnilo schopnost reakce dotčeného členského státu, což by se zase negativně odrazilo na pomoci poskytované lidem v nouzi.
Ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkající se humanitární pomoci (článek 214) lze uplatnit pouze pro účely přijetí opatření na pomoc postiženému obyvatelstvu v třetích zemích; je proto třeba zjistit, zda by stávající nástroje Unie, které jsou použitelné v rámci EU, umožnily naplnění výše uvedených mimořádných potřeb, a pokud by tomu tak nebylo, jaká alternativní řešení by se v oblasti opatření Unie nabízela.
Jedním z nástrojů je mechanismus civilní ochrany Unie, který byl aktivován pro účely uprchlické a migrační krize. Nicméně vzhledem k tomu, že potřeby v mnoha zúčastněných státech jsou velmi podobné, dobrovolné nabídky pomoci, které byly odpovědí na žádost Řecka, Slovinska a Chorvatska o poskytnutí pomoci, jsou i nadále nedostatečné.
Na pomoc v rámci Evropy mohou být poskytnuty významné finanční prostředky z několika dalších nástrojů EU, jako je Fond solidarity Evropské unie (FSEU), Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) (v kontextu migrační krize) nebo Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), které by situaci v členských státech ulehčily. Tyto nástroje však nejsou specificky zaměřeny na řešení humanitárních potřeb v širším měřítku. Jsou závislé zejména na správních a provozních kapacitách vlád, které se již mohou nacházet pod tlakem z finančního a hospodářského hlediska.
Je proto vhodné, aby Unie, která jedná v duchu solidarity, řešila základní potřeby osob postižených katastrofou uvnitř Unie a zároveň minimalizovala hospodářský dopad na postižené členské státy, které čelí vážným hospodářským obtížím. V tomto ohledu se navrhuje, aby bylo poskytování mimořádné podpory humanitární povahy v rámci Unie založeno na čl. 122 odst. 1 SFEU.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Na základě čl. 122 odst. 1 SFEU nebylo dříve přijato žádné opatření, které by se týkalo týchž základních potřeb; proto by neměly vyvstat žádné otázky týkající se souladu.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Toto nařízení je v souladu s ostatními politikami Unie, neboť má za cíl je doplnit a rozšířit tím, že bude řešit potřeby, které by jinak zůstaly do značné míry nenaplněny.
Konkrétněji je toto nařízení plně v souladu a klade si za cíl maximalizovat součinnost s rozhodnutím č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie. Veškerá opatření přijatá podle tohoto nařízení budou muset být především úzce koordinována s činnostmi v rámci mechanismu civilní ochrany Unie v okamžiku, kdy je tento mechanismus aktivován, aby reagoval na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy uvnitř EU. Totéž platí pro Fond solidarity Evropské unie (FSEU), Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) nebo Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD).
Toto nařízení je rovněž v souladu s politikami a zásadami, které Unie uplatňuje během svých operací mimo Unii, v oblasti humanitární pomoci.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právním základem tohoto návrhu je čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.
• Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Cílů návrhu nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednajícími samostatně. V případě přírodních či člověkem způsobených katastrof s dalekosáhlými humanitárními dopady na jeden nebo více členských států může dojít k tomu, že členské státy nebudou mít dostatečné kapacity, aby mohly zareagovat, a v oblasti humanitárních potřeb nebudou schopny poskytnout adekvátní pomoc. Takový předpoklad je ještě reálnější, pokud k uvedeným katastrofám, které s sebou přirozeně nesou finanční důsledky, dojde v členských státech, které se již potýkají se závažnými hospodářskými problémy. V každém případě se zdá vhodné a nutné, aby Unie jednala v duchu solidarity za účelem podpory dotčených členských států při řešení veškerých nově se objevujících humanitárních potřeb za současného snižování ekonomického dopadu na tyto státy.
• Proporcionalita
Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. Zabývá se nedostatky, které byly zjištěny během přetrvávající migrační a uprchlické krize, a navrhuje řešení, která jsou v souladu s mandátem uděleným Evropskou radou.
Administrativní zátěž je pro Unii a členské státy omezená a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů tohoto návrhu.
• Volba nástroje
Návrh nařízení Rady.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Konzultace se zúčastněnými stranami
S ohledem na mimořádně naléhavou humanitární situaci vyplývající z přetrvávající migrační a uprchlické krize nebyla vedena žádná konzultace se zúčastněnými stranami.
Komise svůj návrh zakládá na údajích, které postupně získávala během výše zmíněné krize.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Tento návrh je do značné míry založen na zkušenostech Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu Evropské komise.
•Posouzení dopadů
S ohledem na mimořádně naléhavou humanitární situaci vyplývající z přetrvávající migrační a uprchlické krize nebylo provedeno žádné posouzení dopadů.
Komise svůj návrh zakládá na údajích, které postupně získávala během výše zmíněné krize.
•Základní práva
Tento návrh je plně v souladu s ochranou základních práv; ve skutečnosti se snaží přispět k prosazování některých z těchto práv, zejména práva na lidskou důstojnost, práva na život a na nedotknutelnost lidské osobnosti.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Na podporu opatření, která členské státy přijmou v zájmu vyřešení nevypořádaných humanitárních potřeb v rámci Unie, by byl v roce 2016 nezbytný příděl ve výši 300 milionů EUR. Pokud toky migrantů a uprchlíků zůstanou na stávající úrovni, mohou vyvstat i další potřeby. Potřeby pro období 2017 a 2018 jsou odhadovány na 200 milionů EUR za každý rok.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Opatření, která obdrží finanční podporu podle tohoto nařízení, jsou pravidelně monitorována s cílem sledovat jejich provádění.
Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Radě hodnocení provádění tohoto nařízení, jakož i návrhy týkající se budoucího provádění nařízení, včetně případných návrhů na jeho změny.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Článek 1 upřesňuje účel a oblast působnosti návrhu, jehož cílem je stanovit rámec pro poskytnutí mimořádné podpory Unie v duchu solidarity, v případě přírodních nebo člověkem způsobených katastrof uvnitř Unie, jejichž rozsah a dopad je natolik výjimečný, že by mohl vést k závažným dalekosáhlým humanitárním důsledkům. Toto nařízení napomáhá k řešení základních potřeb osob postižených katastrofou uvnitř Unie, čímž přispívá k minimalizaci hospodářského dopadu na členské státy.
Článek 2 stanoví, která opatření by byla způsobilá pro mimořádnou podporu podle navrhovaného nařízení. Mimořádná podpora, jež má být poskytnuta, by v podstatě spočívala v reakci založené na potřebách, která doplňuje a rozšiřuje reakci dotčených členských států, přičemž jejím cílem je ochrana životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti; měla by podobu jakéhokoli z opatření, které může být provedeno podle nařízení Rady (ES) č. 1257/96 o humanitární pomoci. Stanoví také, které subjekty by byly pověřeny prováděním těchto opatření (ve skutečnosti Komise nebo partnerské organizace, což mohou být buď nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo specializované služby členských států, pokud mají relevantní zkušenosti, jež by jim umožnily provádět podpůrná opatření podle navrhovaného nařízení).
Článek 3 se týká různých druhů finančních opatření podle navrhovaného nařízení a prováděcích postupů, které mají být pro tento účel použity. Opatření stanovená tímto nařízením reagují – při současném dodržení souladu s právním základem použitým pro tento návrh – zejména na vůli jednat v duchu solidarity tak, aby mimořádná podpora poskytovaná podle uvedeného nařízení byla financována ze souhrnného rozpočtu Unie, jakož i z příspěvků, které mohou jakožto vnější účelově vázané příjmy poskytnout jiní veřejní nebo soukromí dárci. Pro účely definice prováděcích postupů, mezi něž patří přímé a nepřímé řízení, se odkazuje na příslušná ustanovení finančního nařízení o souhrnném rozpočtu EU, a Komisi se tak umožňuje, aby zadávala veřejné zakázky dodavatelům a poskytovatelům služeb, poskytovala granty nevládním organizacím (NGO) a specializovaným službám členských států 1 a svěřovala úkoly související s plněním rozpočtu mezinárodním organizacím.
Článek 3 dále upřesňuje, že nevládní organizace, s nimiž Komise uzavřela rámcové dohody o partnerství podle nařízení Rady (ES) č. 1257/96 o humanitární pomoci, jsou pro provádění opatření podle navrhovaného nařízení považovány za způsobilé.
Článek 4 stanoví náklady způsobilé pro financování z prostředků Unie podle navrhovaného nařízení, které mohou být s provozními činnostmi v rámci podpůrných opatření, jež mají být podle tohoto nařízení prováděna, spojeny buď přímo, nebo naopak nepřímo v případě, že se týkají režijních nákladů a jiných nákladů partnerských organizací na správu a řízení. Financování z prostředků Unie by mělo být rovněž dostupné v případě výdajů vzniklých v souvislosti s přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnotícími činnostmi, které jsou nutné pro řízení podpory, jež má být poskytnuta podle navrhovaného nařízení. Rovněž upřesňuje určité podmínky pro udělování grantů (zejména možnost zpětně udělovat granty pokrývající až 100 % způsobilých nákladů).
Článek 5 stanoví zásadu, že se bude usilovat o součinnost a doplňkovost s ostatními nástroji Unie. Ačkoli má toto ustanovení s ohledem na všechny stávající nástroje Unie obecnou působnost, je určitý počet těchto nástrojů zmíněn pro ilustraci, neboť jsou vzhledem ke svému předmětu ve srovnání s předmětem navrhovaného nařízení obzvláště důležité.
Článek 6 stanoví opatření, která mají být přijata za účelem zajištění přiměřené ochrany finančních zájmů Unie během celého výdajového cyklu. Tato opatření zahrnují předcházení nesrovnalostem, jejich odhalování a vyšetřování, zpětné získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případné správní a finanční sankce v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
Článek 7 stanoví, že opatření, která obdrží finanční podporu podle tohoto nařízení, musí být pravidelně monitorována s cílem sledovat jejich provádění; rovněž stanoví hodnocení provádění navrhovaného nařízení, které má být provedeno po třech letech.
Článek 8 stanoví datum vstupu tohoto nařízení v platnost, jež by mělo s ohledem na naléhavost této záležitosti odpovídat dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2016/0069 (NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY
o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 122 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Vzájemná pomoc a podpora poskytovaná v souvislosti s katastrofami je základním projevem univerzální hodnoty solidarity mezi lidmi a morální imperativ, neboť uvedené katastrofy mohou vést k situaci, kdy značný počet lidí není schopen naplnit své základní potřeby, což může mít závažné nepříznivé účinky na jejich zdraví a život.
(2)Dopad přírodních nebo člověkem způsobených katastrof uvnitř Unie je čím dál tím závažnější. To je spojeno s řadou faktorů, jako je změna klimatu, ale také s jinými vnějšími faktory a okolnostmi, které k tomu přispívají a jež lze zaznamenat v sousedství Unie. Situace, s níž se v současnosti Unie potýká, pokud jde o uprchlíky a migraci, je zářným příkladem jevu, kdy může být hospodářská situace členských států přímo ovlivněna navzdory úsilí, které Unie při řešení základních příčin v třetích zemích vyvinula. Tato situace vedla k tomu, že Evropská rada dne 19. února 2016 vyzvala Komisi, aby zavedla kapacity, jež umožní interně poskytovat humanitární pomoc a podporu zemím, které se potýkají s přílivem velkého počtu uprchlíků a migrantů.
(3)Přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy mohou být takového rozsahu a mít takový dopad, že mohou vést v jednom nebo v několika členských státech k závažným hospodářským obtížím. Mohou nastat rovněž v jednom nebo v několika členských státech, které vážným hospodářským obtížím již čelí z jiných důvodů, což v dotčených členských státech může vést k dalšímu zhoršení a ztížení celkové hospodářské situace. V každém případě by to nepříznivě ovlivnilo schopnost reakce dotčeného členského státu, což by zase negativně ovlivnilo pomoc a podporu poskytovanou lidem v nouzi.
(4)Ačkoli je Unie již schopna členským státům poskytnout podporu makrofinanční povahy a vyjádřit evropskou solidaritu regionům postiženým katastrofou prostřednictvím Fondu solidarity Evropské unie, v současné době neexistuje na úrovni Unie žádný vhodný nástroj, kterým by bylo možno řešit – dostatečně předvídatelně a nezávisle – humanitární potřeby (jako je potravinová pomoc, neodkladná zdravotní péče, přístřeší, voda, sanitární a hygienická zařízení, ochrana a vzdělávání) osob postižených katastrofou uvnitř Unie. Vzájemná pomoc může být nabízena v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, ale fungování tohoto mechanismu je založeno na dobrovolných příspěvcích členských států. Pomoc a podpora mohou být rovněž poskytovány prostřednictvím stávajících politik a finančních nástrojů Unie, mezi něž patří například ty, které jsou zaměřeny na vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva v Unii. Pro dosažení hlavních politických cílů uvedených nástrojů by nicméně jakákoli taková pomoc a podpora byla doplňková či dodatečná, a tudíž omezená, pokud jde o působnost a rozsah. Zdá se proto vhodné, aby Unie jednala v duchu solidarity s cílem řešit základní potřeby osob postižených katastrofou uvnitř Unie a přispěla ke snížení hospodářského dopadu těchto katastrof na dotčené členské státy.
(5)Vzhledem k tomu, že jsou způsoby řešení základních potřeb osob postižených katastrofou uvnitř Unie prostřednictvím mimořádné podpory a způsob poskytování humanitární pomoci osobám postiženým přírodní nebo člověkem způsobenou katastrofou v třetích zemích podobné, je vhodné, aby všechny operace podle tohoto nařízení probíhaly v souladu s mezinárodně schválenými humanitárními zásadami. Tyto činnosti představují opatření, jež jsou přiměřená hospodářské situaci členských států, které čelí vážným hospodářským obtížím.
(6)Poskytování mimořádné podpory podle tohoto nařízení by mělo být vzhledem k potřebě jednat v duchu solidarity financováno ze souhrnného rozpočtu Unie, jakož i z příspěvků, které mohou poskytnout jiní veřejní nebo soukromí dárci.
(7)Úhrada výdajů, zadávání veřejných zakázek a udělování grantů podle tohoto nařízení by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 2 s přihlédnutím ke specifické povaze mimořádné podpory. Je proto vhodné stanovit, že granty mohou být udělovány a veřejné zakázky zadávány přímo či nepřímo a že granty mohou financovat až 100 % způsobilých nákladů a lze je udělovat se zpětným účinkem. Komise by měla být schopna financovat operace související s poskytováním mimořádné podpory prováděné jakoukoli organizací, která má bez ohledu na svou právní povahu, soukromého či veřejného subjektu, požadované zkušenosti, a za tímto účelem využívat přímého, případně nepřímého řízení.
(8)Dále je vhodné počítat s organizacemi, s nimiž Komise uzavřela podle nařízení Rady (ES) č. 1257/96 3 rámcové dohody o partnerství, a to vzhledem k relevantním zkušenostem, které tyto organizace získaly při poskytování humanitární pomoci v úzké koordinaci s Komisí.
(9)Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v rámci celého výdajového cyklu, včetně předcházení nesrovnalostem, jejich odhalování a vyšetřování, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
(10)Toto nařízení by mělo stanovit základ pro poskytování finanční podpory v případě přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, v souvislosti se kterými by se Unie v duchu solidarity nacházela v pozici, jež by jí lépe než členským státům – jednajícím samostatně a nekoordinovaným způsobem – umožňovala mobilizovat přiměřené finanční prostředky a používat tyto prostředky pro provádění operací, které mohou hospodárným, efektivním a účinným způsobem přispívat k záchraně životů, což by vzhledem k jejich rozsahu a doplňkovosti umožnilo přijímání účinnějších opatření.
(11)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(12)Je vhodné, aby bylo poskytování mimořádné pomoci podle tohoto nařízení odpovídajícím způsobem monitorováno, přičemž by se v případě potřeby vycházelo z nejdůležitějších poznatků dostupných na úrovni Unie. Je rovněž vhodné, aby bylo celkové provádění tohoto nařízení vyhodnoceno.
(13)Vzhledem k naléhavosti potřebné podpory by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví rámec, v němž může být mimořádná podpora Unie poskytnuta v případě probíhajících či potenciálních přírodních nebo člověkem způsobených katastrof uvnitř Unie, pokud je výjimečný rozsah a dopad katastrofy takový, že vede k závažným dalekosáhlým humanitárním důsledkům.
Článek 2
Způsobilé akce
1.Mimořádná podpora podle tohoto nařízení je reakcí na mimořádné situace, jež je založena na potřebách a doplňuje reakci postižených členských států s cílem chránit životy, předcházet a zmírňovat lidské utrpení a usilovat o zachování lidské důstojnosti všude tam, kde vyvstanou potřeby v důsledku katastrof podle článku 1.
2.Reakce na mimořádné situace může zahrnovat jakákoli opatření v oblasti humanitární pomoci, která by byla způsobilá pro financování z prostředků Unie podle článků 2, 3 a 4 nařízení (ES) č. 1257/96, a může tedy pokrývat také akce na pomoc, zmírnění utrpení a v případě potřeby ochranu s cílem chránit životy během katastrof nebo bezprostředně po nich. Lze ji použít také pro financování jakýchkoli jiných výdajů, které jsou přímo spojeny s prováděním operací souvisejících s poskytováním mimořádné podpory.
3.Mimořádná podpora podle tohoto nařízení se poskytuje a je prováděna v souladu se základními humanitárními zásadami lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.
4.Opatření stanovená v odstavci 2 provede Komise nebo partnerské organizace vybrané Komisí. Komise může jako partnerskou organizaci zvolit zejména nevládní organizace, specializované služby členských států nebo mezinárodními subjekty a organizace s požadovanou odborností.
Článek 3
Druhy finančních opatření a prováděcí postupy
1.Komise poskytuje finanční podporu Unie v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Zejména financování podpůrných opatření z prostředků Unie podle tohoto nařízení se provádí prostřednictvím přímého nebo nepřímého řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a) a c) uvedeného nařízení.
2.Mimořádná podpora podle tohoto nařízení je financována ze souhrnného rozpočtu Unie, jakož i z příspěvků, které mohou poskytnout jiní veřejní nebo soukromí dárci jakožto vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
3.Financování podpůrných opatření z prostředků Unie podle tohoto nařízení, která mají být prováděna pomocí přímého řízení, může být poskytnuto přímo Komisí bez výzvy k podávání návrhů v souladu s čl. 128 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Za tímto účelem Komise může uzavřít rámcové dohody o partnerství, nebo vycházet ze stávajících rámcových dohod o partnerství uzavřených v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/96.
4.Jestliže Komise provádí operace související s poskytováním mimořádné podpory prostřednictvím nevládních organizací, kritéria týkající se finanční a provozní kapacity se považují za splněná, pokud existuje platná rámcová dohoda o partnerství mezi touto organizací a Komisí v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/96.
Článek 4
Způsobilé náklady
1.Financování z prostředků Unie může pokrývat veškeré přímé náklady nezbytné pro provádění opatření uvedených v článku 2, včetně nákupu, přípravy, sběru, přepravy, skladování a distribuce zboží a služeb v rámci těchto opatření.
2.Nepřímé náklady partnerských organizací mohou být rovněž pokryty v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
3.Financování z prostředků Unie může rovněž pokrývat výdaje vzniklé v souvislosti s přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnotícími činnostmi, které jsou nutné pro řízení podpory, jež má být poskytnuta podle tohoto nařízení.
4.Financování podpůrných opatření z prostředků Unie podle tohoto nařízení může pokrývat až 100 % způsobilých nákladů.
5.Výdaje vynaložené partnerskou organizací před datem předložení žádosti o financování mohou být způsobilé pro financování z prostředků Unie.
Článek 5
Doplňkovost a soudržnost opatření Unie
Je třeba usilovat o součinnost a doplňkovost s ostatními nástroji Unie, zejména s těmi, v jejichž rámci může být poskytnuta některá z forem mimořádné pomoci nebo podpory a mezi něž patří nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 4 , rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU 5 , nařízení Rady (ES) č. 1257/96, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 6 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 7 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 8 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 9 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 10 .
Článek 6
Ochrana finančních zájmů Unie
1.Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.
2.Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.
3.Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 11 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 12 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou v rámci tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.
4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí smlouvy a grantové dohody, jakož i dohody s mezinárodními organizacemi a specializovanými službami členských států vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich pravomocemi.
Článek 7
Sledování a hodnocení
1.Opatření, na která se poskytuje finanční podpora podle tohoto nařízení, se pravidelně monitorují.
2.Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Radě hodnocení provádění tohoto nařízení, jakož i návrhy týkající se budoucího provádění nařízení, včetně případných návrhů na jeho změny.
Článek 8
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda / předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Rady o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 13
NOVÉ: 23 05 Mimořádná podpora v rámci Unie
1.3.Povaha návrhu/podnětu
X Návrh/podnět se týká nové akce
◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 14
◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce
◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci
1.4.Cíle
1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
Cílem tohoto nařízení Rady je stanovit opatření v rámci reakce na naléhavé a mimořádné humanitární potřeby, jež vyvstávají v členských státech v důsledku katastrof nebo neočekávaných událostí, jako je náhlý a hromadný příliv státních příslušníků třetích zemí na jejich území.
1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl č. 1
Poskytovat mimořádnou podporu v rámci Unie pro řešení naléhavých humanitárních potřeb ve formě pomoci, akcí na zmírnění utrpení a v případě potřeby ochranu s cílem chránit životy během katastrof nebo bezprostředně po nich.
Podnikat akce, jejichž cílem je usnadnit nebo získat volný přístup k lidem v nouzi a volný přísun pomoci.
Příslušné aktivity ABM/ABB
NOVÉ: 23 05 Mimořádná podpora v rámci Unie
1.4.3.Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Tento návrh umožní Evropské unii řešit naléhavé humanitární potřeby lidí, jež na jejím území vznikají v důsledku krizí, a to poskytováním mimořádné podpory v souladu se základními humanitárními zásadami lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.
1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.
Počet lidí, jimž se dostane mimořádné podpory v rámci Evropské unie [v absolutních číslech nebo jako procentuální podíl celkového počtu osob, jež potřebují pomoc], počítáno za každou jednotlivou krizi.
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Cílem předkládaného návrhu nařízení Rady je doplnit stávající nástroje Unie a právní základy, a zejména zajistit cílenější poskytování mimořádné podpory v rámci Unie lidem nacházejícím se v naléhavé humanitární nouzi v důsledku krize v jednom nebo více členských státech.
Poskytování mimořádné podpory v rámci Evropské unie může být nezbytné v případě katastrof, jejichž rozsah a dopad je natolik výjimečný, že vede k závažným dalekosáhlým humanitárním důsledkům.
1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU
Cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, a to přijetím opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.
Přidanou hodnotou opatření na úrovni EU jsou mimo jiné:
- snížení ztrát na lidských životech, zmírnění škod na životním prostředí a hospodářských a materiálních škod,
- poskytnutí okamžité pomoci lidem v rámci Evropské unie v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof,
- účinnější a rychlejší reakce na žádosti o pomoc v rámci Unie prostřednictvím nevládních a mezinárodních organizací nebo specializovaných služeb členských států vybraných Komisí,
- větší zviditelnění reakce EU na krize.
1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Zkušenosti z poslední doby během migrační a uprchlické krize dokládají, že současný soubor právních/finančních nástrojů je nedostačující a že musí být vhodným způsobem doplněn, aby naléhavé humanitární potřeby v rámci Evropské unie mohly být řešeny cílenějším způsobem. Navrhovaný nástroj je nezbytný s ohledem na současnou uprchlickou/migrační krizi i případné další krize podobného charakteru v budoucnu.
1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji
Z několika nástrojů EU, jako je Fond solidarity, Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) nebo Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), mohou být v nouzových situacích pro pomoc v rámci Evropy poskytnuty významné finanční prostředky, což může v členských státech přispět k uvolnění napjaté situace. Z těchto nástrojů může být poskytována mimořádná pomoc formou grantů např. na účely zajištění přístřeší a ubytování a také základní materiální pomoci. Zmíněné nástroje však nejsou specificky zaměřeny na řešení humanitárních potřeb velkého rozsahu. Jsou závislé zejména na správních a provozních kapacitách vlád, které se již mohou nacházet pod tlakem z finančního a hospodářského hlediska.
Je proto vhodné vytvořit speciální nástroj, který by byl zaměřen na řešení základních humanitárních potřeb lidí postižených katastrofou v rámci Unie a zároveň minimalizoval hospodářský dopad na postižené členské státy, které čelí vážným hospodářským obtížím.
Bude zajištěno, aby tento nástroj měl ve vztahu k výše zmíněným nástrojům, jakož i s EFRR a s mechanismem civilní ochrany Unie synergický účinek a byl jejich doplněním.
Působnost tohoto návrhu překračuje rámec současné migrační krize.
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
◻ Časově omezený návrh/podnět
–◻ Návrh/podnět s platností od
–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR
X Časově neomezený návrh/podnět
–X Provádění s obdobím rozběhu od [datum vstupu v platnost]/2016
–X Obsahuje ustanovení o hodnocení po 3 letech.
1.7.Předpokládaný způsob řízení 15
X Přímé řízení Komisí
–X prostřednictvím jejích útvarů;
–◻ prostřednictvím výkonných agentur
X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–X mezinárodní organizace a jejich agentury (subjekty OSN, ICRC, IFRC, IOM);
–◻EIB a Evropský investiční fond;
–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;
–X veřejnoprávní subjekty;
–X soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;
–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
Nepoužije se
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Opatření, na která se poskytuje finanční pomoc podle tohoto návrhu, se pravidelně monitorují.
Komise připraví a předloží Radě:
- hodnotící zprávu 3 roky po vstupu nařízení v platnost.
Kromě toho je podávání zpráv zajištěno i na různých úrovních, například prostřednictvím výroční zprávy o činnosti (včetně prohlášení o věrohodnosti), výroční hodnotící zprávy a vydáváním všech jednotlivých hodnotících zpráv, jakož i výroční zprávy o auditu.
2.2.Systém řízení a kontroly
2.2.1.Zjištěná rizika
Rizika mohou být spojena s prováděním systému vnitřní kontroly popsaného v bodě 2.2.2.
2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly
Ve stávajících právních předpisech se předpokládá použití existujícího systému vnitřní kontroly jako záruky, že se finanční prostředky dostupné v rámci nové akce budou využívat správně a v souladu s příslušnými právními předpisy.
Zavedený systém funguje takto:
1. Systém vnitřní kontroly v rámci GŘ ECHO zaměřený na dodržování platných správních postupů a právních předpisů v oblasti civilní ochrany. Za tímto účelem se používají standardy vnitřní kontroly. Sledování probíhá nepřetržitě, přičemž se pravidelně provádějí následné kontroly projektů, výběr a hodnocení partnerů, přezkumná hodnocení partnerů, posuzování dodržování předpisů a podávání zpráv. Jednou ročně se provádí přezkum v polovině období, jehož účelem je odhalit nesrovnalosti v porovnání se stanovenými cíli a případné změny oproti ročnímu pracovnímu programu. Zavedeny jsou již systémy orientované na výsledky, jež mají zajistit sledování a podávání zpráv ohledně i) provádění rámce pro předcházení katastrofám, ii) úrovně připravenosti na katastrofy a iii) rychlosti, míry a přiměřenosti intervence.
2. Audity udělených grantů a zadaných zakázek na základě nástroje provedené auditory z GŘ ECHO.
3. Hodnocení činnosti externích odborníků, hodnocení ex post právních nástrojů v oblasti civilní ochrany.
Audity opatření mohou provádět i externí subjekty: OLAF, pokud jde o případy podvodů, a Účetní dvůr.
2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb
Odhadované náklady kontrolní strategie GŘ ECHO představují 2,7 % rozpočtu GŘ ECHO na rok 2015. Tento ukazatel sestává hlavně z těchto složek:
- celkové osobní náklady vynaložené na odborníky na danou oblast z GŘ ECHO a náklady finančních a provozních útvarů vynásobené odhadovaným podílem doby věnované zajišťování kvality, kontrole a sledování (50 %);
- celkové zdroje v rámci oddělení externího auditu GŘ ECHO vyčleněné na audity a ověřování.
Vzhledem k tomu, že tyto kontroly s sebou nesou jen velmi omezené náklady, zatímco mají kvantifikovatelné (opravy a zpětné získání vyplacených částek) i nekvantifikovatelné (odrazující účinek kontrol a jejich význam pro zajišťování kvality) přínosy, může Komise učinit závěr, že kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné přínosy kontrol značně převažují nad jejich nevýznamnými náklady.
O tom svědčí víceletá míra zbytkových chyb ve výši 1,33 %, již Komise vykazuje za Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (pozn.: návrh výroční zprávy o činnosti za rok 2015).
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
V roce 2013 byla zahájena strategie proti podvodům, jak bylo naplánováno v rámci komplexní strategie EU proti podvodům, přičemž v současné době probíhá její revize (pozn.: revize je plánována každé dva roky).
Tato strategie vychází ze souboru kontrol, jež jsou zaměřeny na předcházení podvodům a jejich odhalování. Jsou v zásadě začleněny do opatření, jejichž účelem je zajišťovat legalitu a správnost transakcí. Například součástí auditního programu, podle kterého se postupuje při provádění auditní strategie, je hodnocení metodiky uplatňované partnery GŘ ECHO pro předcházení podvodům a jejich odhalování.
Strategie proti podvodům stanoví cíle a odpovídající akční plán, jehož účelem je zlepšit schopnost současné kontrolní struktury předcházet podvodům a odhalovat je, zejména pokud jde o následující: - zvyšování povědomí interních pracovníků i externích aktérů; - posílení kontrol založených na posouzení rizik; - zlepšení spolupráce s partnery; - řízení rizika zpronevěry; - a budování kapacit prostřednictvím odborné přípravy a poradenství. Přijatá opatření zahrnují školení zaměstnanců v ústředí i pracovníků působících na místě, která jsou zaměřena na zvyšování povědomí a budování kapacit. Obdobně je zvyšování povědomí o podvodech součástí školení, jež GŘ ECHO pravidelně poskytuje partnerům.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh
|
Příspěvek |
|||
|
Okruh 3 – BEZPEČNOST A OBČANSTVÍ |
RP/NRP 16 . |
zemí ESVO 17 |
kandidátských zemí 18 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
3 |
23 05 01 Mimořádná podpora v rámci Unie |
RP |
NE |
NE |
NE |
NE |
|
3 |
23 01 04 03 Mimořádná podpora v rámci Unie – podpůrné výdaje |
RP |
NE |
NE |
NE |
NE |
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního
|
Číslo |
Okruh 3 – Bezpečnost a občanství |
|
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 a následující roky |
CELKEM |
|||
|
• Operační prostředky |
||||||||
|
23 05 01 Mimořádná podpora v rámci Unie |
Závazky |
(1) |
297 |
198 |
198 |
p.m. |
p.m. |
693 |
|
Platby |
(2) |
238 |
217 |
198 |
40 |
p.m. |
693 |
|
|
23 01 04 03 Mimořádná podpora v rámci Unie – Podpůrné výdaje 19 |
(3) |
3 |
2 |
2 |
p.m. |
p.m. |
7 |
|
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=1+3 |
300 |
200 |
200 |
p.m. |
p.m. |
700 |
|
Platby |
=2+3 |
241 |
219 |
200 |
40 |
p.m. |
700 |
|
|
|
Závazky |
(4) |
297 |
198 |
198 |
p.m. |
p.m. |
693 |
|
Platby |
(5) |
238 |
217 |
198 |
40 |
p.m. |
693 |
|
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM |
(6) |
3 |
2 |
2 |
p.m. |
p.m. |
7 |
|
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=4+ 6 |
300 |
200 |
200 |
p.m. |
p.m. |
700 |
|
Platby |
=5+ 6 |
241 |
219 |
200 |
40 |
p.m. |
700 |
|
|
|
5 |
„Správní výdaje“ |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 a následující roky |
CELKEM |
|||
|
• Lidské zdroje 20 |
2,020 |
3,030 |
3,030 |
p.m. |
p.m. |
8,080 |
||
|
• Ostatní správní výdaje |
0,17 |
0,20 |
0,20 |
p.m. |
p.m. |
0,57 |
||
|
CELKEM |
Prostředky |
2,190 |
3,230 |
3,230 |
p.m. |
p.m. |
8,650 |
|
|
CELKEM prostředky
|
(Závazky celkem = platby celkem) |
2,190 |
3,230 |
3,230 |
p.m. |
p.m. |
8,650 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 a následující roky |
CELKEM |
|||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
302,190 |
230,230 |
230,230 |
p.m. |
p.m. |
708,650 |
|
|
Platby |
243,190 |
222,230 |
203,230 |
40 |
p.m. |
708,650 |
||
3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků
–X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků
–[Níže uvedená tabulka se nepoužije. Vzhledem k tomu, že operace, jež mohou být prostřednictvím navrhovaného nového nástroje financovány, jsou rozmanité a složité a navíc i ze své podstaty nepředvídatelné, nelze předem reálně odhadnout výstupy, druhy ani průměrné náklady.]
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy ⇩ |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
CELKEM |
|||||||||||
|
Druh 21 |
Průměrné náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Celkový počet |
Náklady celkem |
||||
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 22 … |
|||||||||||||||||
|
- Výstup |
|||||||||||||||||
|
- Výstup |
|||||||||||||||||
|
- Výstup |
|||||||||||||||||
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1 |
|||||||||||||||||
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 … |
|||||||||||||||||
|
- Výstup |
|||||||||||||||||
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2 |
|||||||||||||||||
|
NÁKLADY CELKEM |
|||||||||||||||||
3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.Shrnutí
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy
–X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2016 23 |
2017 |
2018 |
2019 a následující roky |
CELKEM |
|
OKRUH 5
|
|||||
|
Lidské zdroje |
2,020 |
3,030 |
3,030 |
p.m. |
8,080 |
|
Ostatní správní výdaje |
0,170 |
0,200 |
0,200 |
p.m. |
0,570 |
|
Mezisoučet za OKRUH 5
|
2,190 |
3,230 |
3,230 |
p.m. |
8,620 |
|
OKRUH 3
24
|
|||||
|
Lidské zdroje |
|||||
|
Ostatní výdaje
|
3 |
2 |
2 |
p.m. |
7 |
|
Mezisoučet
|
3 |
2 |
2 |
p.m. |
7 |
|
CELKEM |
5,190 |
5,230 |
5,230 |
p.m. |
15,620 |
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
|
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
||
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||
|
23 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |
20 |
20 |
20 |
p.m. |
p.m. |
|
|
XX 01 01 02 (při delegacích) |
||||||
|
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) |
||||||
|
10 01 05 01 (v přímém výzkumu) |
||||||
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 25 |
||||||
|
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) |
5 |
5 |
5 |
p.m. |
p.m. |
|
|
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) |
||||||
|
XX 01 04 yy 26 |
- v ústředí |
|||||
|
- při delegacích |
||||||
|
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) |
||||||
|
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) |
||||||
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
||||||
|
CELKEM |
25 |
25 |
25 |
p.m. |
p.m. |
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Posuzování potřeb, vypracovávání technických specifikací nezbytných kapacit, analýza návrhů týkajících se financování, sledování projektů, koordinace s partnery provádějícími humanitární opatření, operativní spolupráce při mimořádných událostech atd. |
|
Externí zaměstnanci |
Poskytování podpory v rámci výše zmíněných činností |
3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem, může však vyžadovat využití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.
–◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.
Podnět vyžaduje finanční prostředky v rozsahu 700 milionů EUR v průběhu tří let: 300 milionů EUR v roce 2016, 200 milionů EUR v roce 2017, 200 milionů EUR v roce 2018, na mimořádnou podporu v rámci Evropské unie.
Za tímto účelem bude vytvořena nová kapitola (23 05) a dvě nové rozpočtové položky (23 05 01 – Mimořádná podpora v rámci Unie) a 23 01 04 03 – Mimořádná podpora v rámci Unie – podpůrné výdaje).
–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.
Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.
[…]
3.2.5.Příspěvky třetích stran
–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–X Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:
Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2016 |
2017 |
2018 |
2019 a následující roky |
Celkem |
||||
|
Členské státy |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–◻ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–X Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–◻ dopad na vlastní zdroje
–X dopad na různé příjmy (vnější účelově vázané příjmy)
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce |
Dopad návrhu/podnětu 27 |
||||||
|
2016 |
2017 |
2018 |
2019 a následující roky |
|||||
|
Článek 23 05 01 |
Nová rozpočtová položka |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
23 05 01