15.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 306/28

1.

konstatuje, že Evropa stojí před velkými společenskými výzvami: naši občané mají nejistotu ohledně své budoucnosti, míra nezaměstnanosti je vyšší než před finanční a hospodářskou krizí, zejména v případě míry nezaměstnanosti mládeže, důsledky změny klimatu jsou stále zřejmější, populace stárne a příliv uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů staví místní a regionální činitele před nové výzvy.

2.

Členové Výboru konstatují, že se společnost mění. Naši občané mají v současnosti vyšší požadavky, ale také vyšší kvalifikace. To vede k tomu, že chtějí stále častěji sami určovat podobu svého života a zlepšovat svoji životní úroveň a ukazují větší účasti v procesu řešení společensky relevantních témat. Coby zástupci místních a regionálních orgánů jsme si zároveň vědomi toho, že se zájmy našich občanů mohou značně lišit.

3.

Kromě toho se stupňuje složitost společenských výzev: tyto výzvy nelze uzavřít do politických schémat, nerespektují administrativní hranice a přesahují období politických mandátů. Vyžadují okamžité kroky a dlouhodobou vizi a přístup, jakož i změnu paradigmatu s ohledem na sociální rozměr politik EU, mimo jiné HMU, aby tak bylo možné oslovit všechny občany a posílit solidaritu mezi lidmi a členskými státy.

4.

Místní a regionální orgány zároveň nedisponují dostatečnými finančními zdroji, aby mohly v rychle se měnící společnosti tyto nové a složité výzvy řešit, proto musí být každé opatření v této oblasti objektivně, pragmaticky a účelně rozděleno mezi různé správní úrovně.

5.

Výbor konstatuje, že stávající přístup a politické nástroje k nalézání řešení aktuálních společenských výzev mají svá omezení. Zároveň tento vývoj vytváří také příležitosti pro moderní a inovativní Evropu.

6.

Výbor se domnívá, že důležitým nástrojem k řešení aktuálních společenských výzev a ke zlepšení kvality života našich občanů jsou sociální inovace, a to ve veřejném, soukromém i neziskovém sektoru. Sociálně-inovační projekty mají větší dopady na společnost a na ekonomiku jako takovou, když se kombinují s technickou podporou, protože přinášejí lepší řešení pro naše občany.

7.

Výbor souhlasí s definicí sociálních inovací coby nových nápadů (produktů, služeb a modelů), které zároveň naplňují společenské potřeby (jsou účinnější než jejich alternativy) a vytvářejí nové sociální vztahy a partnerství pro spolupráci (1).

8.

Sociální inovace mohou představovat důležité nástroje řešení všech společenských výzev. Například boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, podpory péče o starší osoby a jejich samostatnost, začleňování osob s většími potížemi se vstupem na trh práce a revitalizace nejokrajovějších regionů, jakož i regionů, které se musejí potýkat s různými demografickými problémy, a upadajících městských oblastí.

9.

Sociální inovace podle Výboru charakterizuje přístup zdola nahoru, společné hledání řešení v blízkosti občanů (2), poskytování řešení přizpůsobených individuálním potřebám, nová partnerství a spolupráce mezi orgány veřejné správy, podniky, znalostními a vzdělávacími institucemi, organizacemi občanské společnosti a zájmovými sdruženími občanů (3).

10.

Výbor by rád vyzdvihl spotřebitelská fóra coby dobrý příklad přístupu zdola nahoru. Spotřebitelská fóra jsou místem kontaktu se spotřebiteli, kteří jsou obeznámeni s určitými službami. Spotřebitelská fóra jsou vhodná k získávání zpětné vazby od spotřebitelů (např. zkušeností uživatelů), k rozvoji služeb a produktů, jakož i k vytváření a testování nových nápadů (přístupem zdola nahoru). Spotřebitelská fóra podporují začleňování a poskytují spotřebitelům skutečnou příležitost, aby vyjádřili své názory.

11.

Sociální inovace znamenají jiný způsob práce orgánů veřejné správy. Vyžadují od místních a regionálních orgánů přístup otevřený iniciativám a myšlenkám občanů, podniků, znalostních a vzdělávacích institucí a organizací občanské společnosti. Důležité je při tom vědomí, že řešení mnoha aktuálních otázek nelze hledat jen u veřejné správy. Otevřený přístup však neznamená přístup pasivní. Prosazování sociálních inovací často vyžaduje vedení a koordinaci ze strany místních orgánů při zprostředkování partnerství, propojování jednotlivých stran, vytváření sociálních inovačních ekosystémů, podpoře osvědčených iniciativ veřejností a místními komunitami, vytváření pružných právních rámců, zajišťování sdílení znalostí a podněcování dialogu.

12.

Výbor souhlasí s Evropskou komisí, že EU musí přinášet konkrétní výsledky, které reagují na potřeby a přání našich občanů. Díky podpoře a usnadňování sociálních inovací již od prvních fází tvorby politik a rozhodovacího procesu dosáhneme lepších řešení a řešení s větší podporou.

13.

V době, kdy je důvěra v naše demokratické instituce pod tlakem, má podpora občanů zásadní význam. Sociální inovace vychází od občanů a místních společenství: od konzultací s nimi s cílem určit potřeby společnosti, přes formulaci řešení, až po prováděcí fázi prostřednictvím procesu začlenění, sdílení, společné odpovědnosti, vzájemnosti a vytvoření sítě vícero zúčastněných stran. Tento rozměr by měl být integrován do územního rozměru, co možná nejblíže potřebám jednotlivcům, rodin a společenství.

14.

Výbor vítá, že Evropská komise uznává význam sociálních inovací, zejména pokud jde o potenciál Portálu společenství pro sociální inovace a každoroční soutěž Evropské sociální inovace. Výbor zdůrazňuje, že sociální inovace se netýkají jen hospodářského růstu a vytváření pracovních míst. Je důležité, aby byly sociální inovace identifikovány a uznány jako prostředek, který lze uplatňovat v různých oblastech politiky, mj. při boji proti chudobě a ekonomické marginalizaci, což může zlepšit kvalitu života obyvatel EU.

15.

Úspěšné projekty sociálních inovací zajišťují doplňkovost posilování sociálního začlenění a solidarity a vytváření růstu a pracovních míst. Výbor proto trvá na tom, že je třeba začlenit sociální inovace do strategií místního a regionálního rozvoje.

16.

Sociální inovace kromě toho přinášejí lepší inovace. Technologický rozvoj je stále rychlejší a trendy, jako jsou digitalizace a automatizace, zásadním způsobem mění ve městech a regionech podobu trhu práce a hospodářství obecně: na jedné straně kvůli automatizaci a robotizaci zanikají pracovní místa, na druhé straně však vznikají místa nová, data velkého objemu ovlivňují soukromí našich občanů a ne každý může technologický vývoj stejně dobře sledovat a zvládat. Sociální inovace mohou pomoci zvýšit odolnost naší společnosti. Výboru jsou známy dobré příklady sociálních inovací na úrovni místních a regionálních orgánů v různých zemích EU (4).

17.

Nesdílet úspěšné sociální inovace a ponechat je na místní úrovni by znamenalo promarnit příležitost. Inovace často začínají v místním a malém měřítku, mohou však být cenné a použitelné pro všechny občany v Evropě. Pro využití plného potenciálu sociálních inovací je zapotřebí prostředí, jež umožňuje jejich růst a popularizaci.

18.

Existují četné příklady osvědčených postupů sociálních inovací, které podporují ženy i nezletilé v rizikové situaci. Tyto postupy by měly být zhodnoceny tak, aby mohly být v Evropě rozšiřovány směrem k občanům nacházejícím se v tomto druhu situací prostřednictvím financování ze strukturálních fondů, je-li to nezbytné.

19.

Pro plné využití potenciálu sociálních inovací je nezbytné zjednodušení a snížení administrativní zátěže politiky soudržnosti. Současná složitost a rozsah regulačního rámce žadatele odrazují. Výbor již několikrát vyzval orgány EU, aby legislativní balíček politiky soudržnosti skutečně zjednodušily (5).

20.

Evropská politika soudržnosti umožňuje použití sociálních inovací coby nástroje. Projekty menšího rozsahu, malí a netradiční partneři a skutečnost, že sociální inovace ne vždy patří mezi kritéria při podávání žádostí o prostředky z evropských fondů, oslabuje finanční podporu EU projektům sociálních inovací.

21.

Ne všechny evropské fondy a programy jsou proto pro sociální inovace vhodné. Stejně jako u technologických inovací je i u sociálních inovací nutný prostor k experimentování a ochota akceptovat i nezdařilé inovace.

22.

Sociální inovace se mohou úspěšně rozvíjet mj. prostřednictvím sociální ekonomiky. Výbor v této souvislosti připomíná, že se iniciativy v oblasti sociální ekonomiky zakládají na spolupráci a na občanském závazku mezi jednotlivci, z nichž se skládají komunity, přispívají ke zvyšování sociální, hospodářské a územní soudržnosti a úrovně důvěry v celé EU. Proto je zásadně důležité podpořit sociální inovace také prostřednictvím uvolnění potenciálu sociální ekonomiky a tím, že bude zlepšen její přístup k různým způsobům financování a uvolněním dostatečných finančních prostředků na místní, regionální, celostátní a unijní úrovni (6).

23.

Výbor souhlasí s významem inovací pro Evropskou unii, jež umožňují, aby naši občané dostávali to nejlepší vzdělání, aby byl dostatek práce, abychom mohli čelit aktuálním společenským výzvám a aby zůstala i nadále zachována vysoká prosperita a kvalita života. V této souvislosti Výbor zdůrazňuje význam iniciativy Unie inovací, podle níž by EU měla být vstřícnější k inovacím, což umožní rychlejší promítání dobrých nápadů do výrobků a služeb.

24.

Výbor vítá různé kroky, které podnikla Evropská komise k podpoře sociálních inovací, např. v programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), v modelech ekonomiky sdílení, v programu Horizont 2020, platformách pro kulturní povědomí a nástroji pro malé a střední podniky.

25.

Výbor se nicméně domnívá, že ačkoli záměrem programu EaSI je mj. bojovat proti dlouhodobé nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení, neexistují zatím v evropském měřítku mechanismy schopné čelit těmto společným výzvám účinným způsobem.

26.

Navzdory těmto snahám se Výbor domnívá, že strategie Evropa 2020 klade příliš jednostranný důraz na technologickou stránku inovací, a sociální stránka není dostatečně zdůrazněna. Výbor zdůrazňuje, že sociální inovace a technologické inovace se vzájemně doplňují a prostřednictvím stimulace jejich doplňkovosti lze dosáhnout výsledků s dopady na společnost.

27.

Aktuální sociální výzvy mají přeshraniční charakter a často dopadají na místní a regionální orgány v Evropě. Sociální inovace mohou hrát důležitou roli při vytváření sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Je žádoucí, aby zde EU hrála stimulující, zprostředkující a sjednocující úlohu.

28.

Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby při tvorbě svých politik v plné míře zohledňovala proveditelnost na místní a regionální úrovni. To je v souladu s prováděním městské agendy EU, při němž Komise, členské státy a města usilují o proveditelnost politiky a předpisů EU na místní úrovni. Je to zvláště důležité u projektů sociálních inovací, které jsou často podporovány místními a regionálními orgány v průběhu celého inovačního procesu (vznik, experimentování, šíření a hodnocení).

29.

Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby nástroj sociálních inovací identifikovala a uznala coby nástroj k řešení široké škály společenských výzev a ke zlepšení kvality života obyvatel.

30.

Evropská komise by měla zaujmout aktivní úlohu v zájmu rozvoje sociálních inovací, sdílení znalostí a šíření příkladů osvědčených postupů v této oblasti. Například s ohledem na subjekty sociální ekonomiky by měla zaručit přijetí politik podporujících sociální inovace a vytvoření skutečného evropského společenství sociálních inovací na různých správních úrovních, včetně integrovaných opatření v oblasti zdravotnictví, bydlení a aktivního hledání zaměstnání, a měla by podporovat vytvoření skutečného evropského společenství sociálních inovací.

31.

Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby odstranila výše uvedené překážky a zahrnula sociální inovace mezi kritéria při podávání žádostí o prostředky z evropských fondů, aby fondy a programy otevřela i jiným než tradičním institucím nebo skupinám a aby umožnila vytvoření prostoru pro experimentování, přičemž budou akceptovány i nezdařilé experimenty.

32.

Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby zavedla monitorování a měření účinků vývoje procesů sociálních inovací v jednotlivých členských státech s jasnými ukazateli, zejména s ohledem na sociální ekonomiku. Díky tomu budou výsledky sociálních inovací měřitelné, a tím bude stanovován dopad sociálních inovací. Bude možné takové údaje šířit a informovat o úspěšných řešeních. Díky tomu pak bude získávání finančních prostředků jednodušší.

33.

Pro využití plného potenciálu sociálních inovací se Výbor naléhavě obrací i do svých řad. Vyzývá své členy, aby se sociálními inovacemi experimentovali na místní úrovni, aby při tom zapojovali další veřejné orgány, podniky, znalostní instituce a obyvatele, a aby navzájem sdíleli své zkušenosti.

34.

Výbor zdůrazňuje význam sociálních doložek při hodnocení nabídek pro zadávání veřejných zakázek a žádá Evropskou komisi, aby se ujistila, že jsou řádně provedeny a uplatňovány členskými státy. Dále vyzývá k flexibilitě stávajících pravidel státní podpory, aby bylo možné podpořit sociální inovace. Kromě toho navrhuje prozkoumat potenciál členského kapitálu a participační inovace pro stávající programy sociálních inovací a sociálních investic, které jsou obvykle založeny na modelech vedených investorem.