30.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 207/32

1.

vítá sdělení o zřízení nového rámce pro partnerství, protože to zdůrazňuje skutečnost, že migrace je složitým problémem, jenž je třeba řešit na různých úrovních. Připomíná, že právo na azyl je základním lidským právem zaručeným mezinárodními právními předpisy a mezinárodními závazky, které jsou závazné pro všechny členské státy. Naléhavě proto žádá EU a členské státy, aby pro uprchlíky vytvořily bezpečné legální cesty, jako jsou např. humanitární koridory, vydávaly víza z humanitárních důvodů a více využívaly institutu sloučení rodiny. Členské státy by měly posoudit možnost, že by se žádosti o azyl podávaly na jejich velvyslanectvích a konzulátech;

2.

oceňuje, že sdělení obsahuje inovativní přístup založený v první řadě na spolupráci se třetími zeměmi, přičemž v zájmu zajištění lepšího řízení migrace bere v úvahu jak zájmy EU, tak zájmy partnerských zemí;

3.

uznává a podporuje nutnost toho, aby EU vystupovala jednotně a aby zapojila všechny příslušné zúčastněné strany a orgány; místní a regionální orgány mohou a měly by sehrát svou úlohu v rámci společného úsilí na úrovni EU a na úrovni členských států a se třetími zeměmi při provádění komplexních partnerství v oblasti migrace (dohody), zejména regiony a obce s významnou diasporou pocházející ze zemí, jimiž se rámec pro partnerství zabývá;

4.

souhlasí s tím, že je třeba vyvinout mnohem větší snahu, neboť EU stále čelí humanitární krizi. V třetích zemích a partnerských zemích EU pobývají miliony uprchlíků, mnohé z nich tvoří nezletilé děti bez doprovodu, které byly nuceny opustit své domovy, stejně jako je zde mnoho ekonomických migrantů, kteří chtějí přijít do Evropy. V tomto ohledu musí mezinárodní spolupráce mezi EU a třetími zeměmi dosáhnout nové dimenze a je nutné zavést další specifické nástroje, které budou vhodně reagovat na nynější i nadcházející migrační výzvy;

5.

naléhavě žádá Evropskou komisi, aby vybízela všechny aktéry – členské státy, instituce EU a klíčové třetí země k partnerské spolupráci, která by přinesla řád do migračních toků a zamezila nebezpečné přepravě přes moře, kdy se osoby usilující o získání azylu a ekonomičtí migranti bez dokladů ocitají v rukou převaděčů a obchodníků s lidmi. Zároveň si VR uvědomuje, že je třeba přijmout naléhavá opatření k řešení a odstranění základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlování v zemích původu. Má-li se společná evropská migrační politika stát skutečností, musí se v souladu s Evropským programem pro migraci uplatnit mezinárodní, vnitrostátní, regionální a místní spolupráce;

6.

uznává, že migrační a rozvojová politika jsou úzce propojeny. Tato vazba byla nedílnou součástí jednání o Rozvojovém programu OSN po roce 2015, o kterém bylo rozhodnuto v září 2015 v New Yorku. Pro úspěšné provádění programu je třeba považovat za zásadní efektivní a humánní řízení migrace. VR si dobře uvědomuje výhody a příležitosti, které přináší bezpečná, spořádaná a legální migrace, a to jak migrantům, tak zemím původu, tranzitním a cílovým zemím. Poukazuje rovněž na význam zapojení diaspory do rozvoje v zemích původu. Rovněž si je vědom škodlivých účinků nelegální migrace na migranty a povinnosti zemí původu přijímat své státní příslušníky v rámci postupů zpětného přebírání a návratu ve shodě se směrnicí EU o navracení a mezinárodními nástroji;

7.

znovu opakuje, že podporuje Evropský program pro migraci představený v roce 2015, který uvádí různá opatření, která mají být přijata souběžně s řešením vnějších i vnitřních aspektů stávajícího problému migrace. Zahraniční agenda se zaměřuje na partnerství s třetími zeměmi při vytváření spolehlivých a dosažitelných cílů za účelem snížení počtu lidí, kteří jsou přinuceni uprchnout, přičemž zohledňuje hlavní příčiny nelegální migrace;

8.

souhlasí s tím, že kromě opatření již přijatých EU, jako je summit ve Vallettě, prohlášení EU a Turecka, rozhovory na vysoké úrovni o migraci, revidovaná evropská politika sousedství, zasedání představitelů západního Balkánu, je třeba dále posílit strategický, dlouhodobý přístup EU ve vztahu k třetím zemím a posílit vnitřní konzistentnost a koordinaci s členskými státy EU. Je nutný koordinovanější, systematičtější a strukturovanější přístup s cílem maximalizovat součinnost a nástroje vnitřních a vnějších politik Unie; Kromě toho je třeba zaručit přímý přístup místních a regionálních orgánů k prostředkům evropské politiky sousedství, jakož i k dalším prostředkům, které jsou relevantní pro oblast Středozemního moře;

9.

souhlasí s tím, že pro Evropskou unii je omezování možností nelegální migrace a možností nelegálního vstupu na její území stejně potřebné jako to, aby se zeměmi původu byly vypracovány koherentní, spolehlivé a efektivní strategie pro zpětné přebírání a návrat, které budou zahrnovat účast komunit přistěhovalců v zemích EU a budou respektovat lidská práva a zásadu nenavracení a budou také zohledňovat to, nakolik jsou země původu či tranzitu skutečně schopny zaručit práva převzatých či navrácených osob;

10.

aniž by byly dotčeny mezinárodní povinnosti poskytovat ochranu žadatelům o azyl a všem osobám majícím nárok na jiné formy mezinárodní ochrany bez ohledu na to, zda na území EU vstoupily řádným způsobem, vyzývá VR k vytvoření hotspotů ve třetích zemích pro osoby žádající o mezinárodní ochranu. Tyto hotspoty by měly být vytvořeny ve třetích zemích, spravovány EU a mezinárodními organizacemi (UNHCR) a pověřeny úkolem přezkoumávat oprávněnost žádostí o azyl. Osobám, jimž bylo přiznáno právo na azyl nebo na mezinárodní ochranu, by měla být umožněna cesta řádnými dopravními prostředky do evropských zemí dle jejich výběru, aby se tak nemusely plavit na chatrných plavidlech provozovaných převaděči;

11.

souhlasí s tím, že EU musí zavést cesty pro osoby přicházející do EU legálně, bez ohledu na to, zda žádají o mezinárodní ochranu nebo hledají zaměstnání, vzdělání, výzkumné nebo investiční příležitosti;

12.

naléhavě vyzývá EU a Evropskou komisi, aby požadovaly lepší spolupráci mezi jednotlivými orgány a agenturami, které bojují proti obchodníkům s lidmi a převaděčům – jedná se o Frontex, NATO, EU NAVFOR MED, Evropské středisko pro boj proti převaděčství při Europolu, a lepší sdílení zpravodajských informací mezi těmito agenturami a agenturami členských států;

13.

vyzývá EU, aby poskytla zvláštní podporu organizacím, jako je Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), které pomáhají vracet migranty, kteří se dostali do tranzitních zemí, kde zjistili, že byli oklamáni, nebo se prostě rozhodli nepokračovat v cestě do EU;

14.

vítá konečný cíl rámce pro partnerství, kterým je ucelené a cílené angažmá, kdy Unie a její členské státy postupují koordinovaně a slučují nástroje, prostředky a páky pro dosažení komplexních partnerství (dohod) s třetími zeměmi za účelem lepšího řízení migrace při plném respektování humanitárních závazků a závazků v oblasti lidských práv ze strany všech partnerů;

15.

plně podporuje krátkodobý cíl zachraňovat životy ve Středozemním moři a vyzývá k vytyčení dlouhodobého cíle, jímž by bylo ve spolupráci s partnerskými zeměmi zamezit nebezpečným přeplavbám řízeným organizovanými zločinnými skupinami; podporuje cíl vyvinout opatření na podporu navracení a zpětného přebírání v zemích původu a umožnit migrantům a uprchlíkům, aby zůstali v blízkosti svých domovů. Prvořadým hlediskem zde jsou v souladu s rozhodnutími Soudního dvora nejlepší zájmy těchto osob. V tomto smyslu vyzývá Komisi, aby dále pracovala na problematické otázce migrujících nezletilých cizinců bez doprovodu, jejíž řešení bývá často v pravomoci regionů. S napětím očekává novou komplexní strategii Komise, jež má být prováděna v návaznosti na akční plán pro nezletilé osoby bez doprovodu (2011–2014), aby byla zohledněna situace pohřešovaných dětí a dětí bez doprovodu;

16.

připomíná úsilí EU o řešení dlouhodobých hospodářských, sociálních a demografických výzev a nedostatku pracovní síly v Unii prostřednictvím využití cílených nových strategií legální migrace v souladu s Evropským programem pro migraci a dalšími klíčovými nástroji v oblasti migrační politiky. Toho lze také dosáhnout podporou legitimního očekávání dlouhodobě pobývajících rezidentů, že se zapojí do veřejného a politického života a budou se na něm podílet. Migrace ze třetích zemí by mohla zajistit udržitelný růst hospodářství Evropské unie a Evropa potřebuje kvalifikované lidi k zajištění konkurenceschopnosti ve světovém měřítku. Partnerské země se současně obávají odlivu mozků. Cirkulační migrace by mohla být řešením, jak předcházet riziku odlivu mozků z partnerských zemí;

17.

připomíná Radě, že VR může usnadnit dialog a spolupráci s místními a regionálními orgány v zemích původu a tranzitu migrantů, například prostřednictvím stávajících subjektů a platforem (ARLEM, CORLEAP, smíšené poradní výbory a pracovní skupiny). Tato spolupráce je nezbytnou podmínkou pro realizaci opatření před odjezdem, která připravují migranty přicházející legálně do EU nebo uprchlíky před přesídlením z partnerských zemí, kde v současnosti nalezli útočiště (jako je Turecko, Libanon nebo Jordánsko);

18.

zastává mínění, že usnadnění informační výměny mezi místními a regionálními orgány v Evropské unii a v zemích původu ekonomických migrantů by významně napomohlo omezit podněty k nelegální migraci; takové informační výměny by měly zahrnovat zvyšování povědomí o dohodách o zpětném přebírání osob, informování lidí směřujících do EU o skutečných pracovních příležitostech v členských státech EU odrazující od užívání nelegálních migračních cest a o skutečné situaci v oblasti pravidel a nařízení upravujících mezinárodní ochranu, protože informace o nich jsou často zkresleny, aby navnadily migranty, kteří se na jejich základě svěřují převaděčům. Rovněž by měly zahrnovat informace o možnostech zaměstnání, dostupných dávkách sociálního zabezpečení atd.;

19.

souhlasí s tím, že pozitivní pobídky by měly být součástí rozvojové politiky EU, přičemž by měly odměňovat ty země, jež plní svoje mezinárodní závazky přijímat zpět své vlastní státní příslušníky, a ty, které spolupracují při řízení migrace ze třetích zemí, stejně jako ty, které přijímají opatření k náležitému přijetí osob, které prchají před válečnými konflikty a pronásledováním;

20.

souhlasí s tím, že pro úspěch nového přístupu je zapotřebí kombinace pozitivních a negativních pobídek ve vztahu k partnerským zemím. Zároveň je třeba zajistit citlivou rovnováhu mezi podněty k řízení migrace a globální rozvojovou pomocí ze strany Evropské unie. Pomoc by neměla být bezvýhradně podmiňována splněním povinností vyplývajících z dohod o zpětném přebírání osob uzavřených s třetími zeměmi, protože by to mohlo ohrozit dosažení cílů udržitelného rozvoje a závazek vymýtit extrémní chudobu a nerovnost, ke kterému se EU zavázala v Lisabonské smlouvě. Je třeba jasně rozlišovat mezi schopností a ochotou partnerské země spolupracovat s Evropskou unií při řízení migrace, protože se jedná o podstatně odlišné skutečnosti. V tomto smyslu se Výbor domnívá, že použití oficiální rozvojové pomoci by se mělo zaměřit na projekty v oblasti bezpečnosti a správy hranic, pouze pokud jsou jednoznačně přínosné pro příjemce. Partnerské země, v jejichž silách není provedení migračních opatření, by měly mít nadále užitek z finančních a jiných nástrojů zaměřených na uskutečnění migračních dohod Evropské unie;

21.

žádá proto naléhavě Evropskou unii, aby vytvářela se třetími stranami partnerská uspořádání šitá na míru, která skutečně odrážejí potřeby, zájmy a možnosti třetích stran, s přihlédnutím ke skutečnosti, že různí partneři se potýkají s různými problémy a odlišnými okolnostmi;

22.

vyzývá členské státy EU, které mají tradičně úzké vztahy s konkrétními zeměmi (historické, kulturní, hospodářské atd.), aby využily tyto vazby k podpoře spolupráce s těmito zeměmi i mezi nimi navzájem, aby se usnadnilo zpětné přebírání a reintegrace převzatých osob;

23.

vybízí Evropskou komisi, aby co nejdříve dokončila nové priority partnerství s Jordánskem a Libanonem v návaznosti na přezkum evropské politiky sousedství z roku 2015. V Libanonu, Jordánsku a Turecku žije většina z 5 milionů syrských uprchlíků. Pokud jde o Jordánsko, v současnosti je v důsledku syrské občanské války každý devátý člověk uprchlíkem, což je téměř 700 000 lidí z 6,7 milionu obyvatel. V Libanonu se jedná o 1,1 milionu osob z celkových 4,6 milionu obyvatel a v Turecku je to více než 2,5 milionu z celkových 79,5 milionu obyvatel;

24.

vyjadřuje obavy ohledně dohody mezi EU a Tureckem ze dne 18. března 2016 o uprchlících, zejména z důvodu některých závažných problémů v oblasti lidských práv týkajících se zadržení žadatelů o azyl v „hotspotech“ na řeckých ostrovech v Egejském moři, ale také s ohledem na navracení žadatelů o azyl do Turecka jako „první země azylu“ nebo „bezpečné třetí země“, a protože se obává, že Turecko může uprchlíky vracet do samotné Sýrie; Výbor je rovněž znepokojen pomalým navyšováním kapacity řeckých azylových systémů pro správu azylového řízení v hotspotech a zpožděními při poskytování podpory Řecku, doposud velmi nízkou mírou znovuusídlování uprchlíků z Turecka a prodlevami při vyplácení finanční pomoci EU Turecku za úsilí na podporu syrských uprchlíků;

25.

kriticky hodnotí, že sdělení označuje 16 zemí jako prioritní pro nové dohody, a to bez skutečných záruk, neboť ne všechny z nich lze považovat za „bezpečné třetí země“ přijatelně respektující lidská práva. Ačkoli se pravidlo „bezpečné třetí země“ v těchto dohodách neuplatňuje, příklad Turecka vysílá v tomto ohledu znepokojivé signály. Je třeba vytvořit mechanismy EU, které budou monitorovat přijímání v těchto zemích;

26.

očekává přijetí strategického sdělení týkajícího se Tuniska. Pokračování jeho mírového a demokratického porevolučního přechodu k hospodářské a bezpečnostní stabilitě by do této oblasti vyslalo velmi pozitivní signál, a mělo by tedy být ze strany EU podporováno;

27.

připomíná, že situace v Libyi vyžaduje zvláštní pozornost a strategické kroky, a v tomto ohledu vítá angažovanost uvedenou ve sdělení. VR zdůrazňuje význam spolupráce s libyjskými místními a regionálními orgány a žádá Evropskou komisi, aby plně podpořila úsilí VR a ARLEM na podporu iniciativ spolupráce mezi místními a regionálními orgány EU a jejich protějšky v Libyi, jež bylo započato na posledním plenárním zasedání ARLEM v Nikósii (iniciativa z Nikósie);

28.

vítá důraz na spolupráci s tranzitními zeměmi, které obvykle zatěžuje významné finanční břemeno, a to zvláště na místní a regionální úrovni při poskytování útočiště žadatelům o azyl a nelegálním migrantům. Prohlášení OSN o uprchlících a migrantech přijaté v New Yorku v září 2016 uznává, že silné toky uprchlíků a migrantů neúměrně zatěžují sousední a tranzitní země a kladou krajní nároky na jejich kapacity. Místní a regionální orgány tranzitních zemí by proto měly těžit z budování kapacit ze strany EU, finanční pomoci a sdílení informací; Vyzývá EU, aby vyčlenila nástroje, které podporují přímou vzájemnou spolupráci mezi místními a regionálními orgány z EU a partnerských zemí s cílem zlepšit plánování a navýšit správní kapacity na místní a regionální úrovni;

29.

souhlasí s tím, že nezbytnou součástí každé dohody bude společné úsilí, aby navracení a zpětné přebírání neúspěšných žadatelů o azyl a nelegálních migrantů fungovalo. VR zastává mínění, že místní a regionální orgány zemí původu zaujímají v oblasti migračních opaření přední místo, jelikož mají mnoho klíčových odpovědností, jako je umožňování přístupu na trh práce, bydlení, vzdělávání a zdravotní péče, které mají všechny přímý dopad na jejich kapacitu opětovně integrovat navrácené osoby, a zajistit tak sociální soudržnost a tím i udržitelnou společnost. Každodenní otázky přijímání, integrace a opětovné integrace migrantů se projevují především na místní a regionální úrovni. Migrační dohody by proto měly směřovat ke zvýšení efektivnosti a udržitelnosti postupu navracení, zajišťovat odpovídající financování dobrovolných návratů a napomáhat zemím původu při opětovné integraci převzatých občanů;

30.

domnívá se, že nejvhodnějším prostředkem, jak vytvořit nezbytný soubor opatření a iniciativ, které by přinesly optimální výsledky v přijímání, integraci a opětovné integraci migrantů, je víceúrovňová správa;

31.

připomíná, že je třeba sdílet mezi místními a regionálními orgány v EU a ve třetích zemích osvědčené postupy týkající se všech aspektů migrace, mj. integračních a reintegračních politik, boje proti nelegální migraci, rozeznání prvotních varovných příznaků krizových situací a jejich včasné prevence a boje proti převaděčství a obchodování s migranty (v souladu s akčním plánem EU proti pašování migrantů (2015–2020), Protokolem OSN proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, se strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi (2012–2016) a Palermským protokolem). Výbor regionů má vhodné postavení k tomu, aby oslovil města a regiony v partnerských zemích, usnadnil a povzbudil výměnu novátorských myšlenek a postupů a podpořil efektivnější zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy a provádění migračních a integračních opatření v souladu s víceúrovňovou správou a zásadou subsidiarity;

32.

souhlasí, že odborné znalosti a zdroje členských států jsou pro dosažení dohod zásadní a že účinná spolupráce závisí na síti odborníků EU na místě, včetně těch, kteří mají znalosti místního a regionálního rozměru migrace. VR proto vítá vyslání evropských styčných úředníků pro otázky migrace do prioritních zemí původu a tranzitu s cílem pomoci koordinovat evropskou spolupráci v boji proti pašování migrantů a naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně jmenovaly příslušné odborníky pro tento úkol;

33.

podporuje využívání stávajících finančních nástrojů a stávajících svěřenských fondů za účelem dosažení krátkodobých cílů dohody, ale vyzývá členské státy EU, aby v této souvislosti neprodleně poskytly své příspěvky do těchto fondů, jak bylo dohodnuto;

34.

Zdůrazňuje význam využití součinnosti mezi stávajícími fondy jako je: nástroj pro uprchlíky v Turecku (3 mld. EUR), nouzový svěřenský fond EU pro Afriku (1,8 mld. EUR), regionální svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii (1 mld. EUR) jakož i dalších finančních nástrojů, které by mohly v období 2016–2020 potenciálně poskytnout až 8 mld. EUR s cílem dosáhnout výsledků dohod. Měla by být rovněž přezkoumána možná součinnost se strukturálními fondy;

35.

vítá návrh Komise na přijetí ambiciózního plánu vnějších investic, který by řešil hlubší příčiny nelegální migrace a podpořil partnerské země při zvládání důsledků nelegální migrace v Africe a v zemích v sousedství EU, přičemž by přispěl ke splnění dalších rozvojových cílů OSN, a vyzývá Komisi, aby tento nástroj připravila co nejrychleji, a to v úzké spolupráci s členskými státy EU a mezinárodními partnery;

36.

vítá navrhovaný balíček plánu vnějších investic pro Afriku a země v sousedství EU zaměřený na mobilizaci investic (za využití lepšího podnikatelského prostředí, jednotného kontaktního místa pro žádosti o financování investic a financování ze strany soukromého sektoru) a povzbuzení vytváření pracovních míst v partnerských zemích;

37.

vítá zintenzivnění technické pomoci Evropské unie a podporu pro hospodářské a strukturální reformy v zájmu zlepšení podnikatelského prostředí. VR zvláště požaduje, aby navrhovaná technická pomoc zahrnovala místní orgány a podniky, podpořila je ve vytváření většího množství financovatelných projektů, což zlepší všeobecné podnikatelské prostředí a zajistí jim publicitu ve společenství mezinárodních investorů;

38.

je přesvědčen, že navrhovaný investiční plán bude mít v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu příznivý vliv na udržitelný rozvoj v partnerských zemích Evropské unie, které jsou významnými zeměmi původu migrantů nebo zeměmi tranzitu žadatelů o azyl a nelegálních migrantů. Z toho důvodu bude navrhovaný plán přímo řešit hlubší příčiny nelegální migrace a přispěje k omezení pobídek k této migraci;

39.

uznává, že je důležité, aby EU, členské státy, třetí země, mezinárodní finanční instituce, evropské bilaterální rozvojové instituce i soukromý sektor přispěly k investičnímu plánu. VR vítá iniciativu Komise předložit ambiciózní plán vnějších investic, jehož cílem je využít 62 miliard EUR jako příspěvek k dosažení rozvojových cílů OSN, a tím řešit základní příčiny migrace;

40.

v tomto ohledu žádá, aby byla iniciativa Komise realizována podepsáním konkrétní dohody s členskými státy a dalšími mezinárodními partnery, která by je zavázala k tomu, že poskytnou prostředky ve výši odpovídající celkovému příspěvku EU s cílem podnítit nové veřejné a soukromé investice;

41.

vítá plán představený v září, jenž je založen na třech pilířích: aktivaci soukromých investic, zvýšení technické podpory a na zlepšení všeobecného podnikatelského prostředí. Lituje, že ve sdělení se vůbec neodkazuje na místní a regionální orgány, a zdůrazňuje důležitost nasměrování pomoci a zdrojů k místním a regionálním orgánům. Druhý pilíř musí jednoznačně zapojit také místní a regionální orgány a VR by měl být partnerem při jeho provádění. Atlas decentralizované spolupráce VR může být užitečným nástrojem, který pomůže určit projekty, které potřebují financování, a potenciální partnery pro spolupráci; Vyzývá k zastoupení místních a regionálních orgánů v rámci systému řízení plánu vnějších investic;

42.

naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zapojila VR do navrhování plánu jakožto mluvčího místních a regionálních orgánů v EU, z nichž mnohé mají rozsáhlé zkušenosti v oblasti rozvojové spolupráce;

43.

naléhavě vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak zapojit různé diaspory v členských státech EU, aby se staly partnery při financování investic ve svých zemích původu. V roce 2013 migranti pocházející z rozvojových zemí poslali domů více než 400 miliard EUR. Tyto remitence jsou stabilnější než jiné soukromé kapitálové toky. V průběhu současné celosvětové finanční krize poklesly o pouhých 5 % a rychle se vracejí na úroveň před krizí. Dobrým příkladem potenciálu remitencí je skutečnost, že v roce 2013 dosáhly remitence zaslané diasporou do Senegalu 10 % jeho HDP;

44.

opakuje, že místní a regionální orgány v EU i ve třetích zemích by měly sehrát svou úlohu v rámci společného úsilí na úrovni EU a na úrovni členských států a se zeměmi s cílem realizovat partnerství v oblasti migrace. Zejména místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při zvyšování povědomí a poskytování nezbytných informací občanům v zemích původu, tranzitu a určení;

45.

potenciální migranti si musí být vědomi rizika a nebezpečí, kterým čelí, když se pokoušejí vstoupit do EU nelegálně. Rovněž musí být informováni o podmínkách a systémech v zemích určení, včetně informací o trhu práce, přístupu k příslušným školením a jazykovým kurzům a podmínkách pro sloučení rodiny. Potenciální migranti by si měli být vědomi souvisejících kulturních odlišností mezi jejich zemí původu a zemí určení a je třeba je varovat před nepřijatelným chováním a jednáním;

46.

lidé a podniky v zemích určení by měli být informováni o přínosech migrace a musí být řádně vyškoleni pro poskytování pomoci při integraci migrantů. K těmto informacím je nejlepší přístup na místní a regionální úrovni, kde mají správní orgány nejblíže k občanům. Vhodná opatření v oblasti legální migrace a dlouhodobé integrace na místní a regionální úrovni jsou prostředky proti rasismu a xenofobii;

47.

připomíná, že navrhovaný rámec pro partnerství sice uvádí, že při jeho zavádění je nutné posílit budování místních kapacit za využití rozvojové politiky a politiky sousedství, ale nerozvádí konkrétní opatření, která je k tomu třeba podniknout. Výbor regionů je schopen být a bude partnerem při úsilí o budování místních a regionálních kapacit v partnerských zemích;

48.

zdůrazňuje, že je nutné investovat do místních kapacit a činnosti místní a regionální správy v partnerských zemích. Místní správa by se měla stát partnerem ve všech pilířích plánu vnějších investic. Výbor regionů sdílí názor organizace PLATFORMA, že spolupráce měst Evropské unie s městy v partnerských zemích je významným nástrojem uplatňování nového přístupu, budování kapacit a sdílení technických odborných poznatků v oblasti místního řízení migrace. V této souvislosti se domnívá, že plán vnějších investic by měl financovat vzájemnou spolupráci mezi městy a regiony;

49.

zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU, členskými státy a místními a regionálními orgány v EU v zemích původu a tranzitu migrantů může pomoci řídit migraci efektivněji ku prospěchu všech zúčastněných stran. Za tímto účelem musí EU a členské státy podporovat místní a regionální orgány jak finančně, tak politicky.