27.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 224/140

P8_TA(2016)0464

Fond solidarity Evropské unie: hodnocení

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o Fondu solidarity Evropské unie: hodnocení (2016/2045(INI))

(2018/C 224/22)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 175 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o Fondu solidarity Evropské unie, jeho provádění a uplatňování (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (3),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (COM(2013)0522) (4),

—	s ohledem na zprávu Komise nazvanou „výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014“ (COM(2015)0502),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2002 o katastrofálních povodních ve střední Evropě (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2005 o přírodních katastrofách (požárech a povodních) tohoto léta v Evropě (6),

—	s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost Fondu solidarity Evropské unie“ (COM(2011)0613),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2013 o Fondu solidarity Evropské unie (7),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (8),

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0341/2016),

vzhledem k tomu, že Fond solidarity Evropské unie (FSEU) byl zaveden nařízením (ES) č. 2012/2002 v reakci na katastrofální záplavy, k nimž došlo v létě roku 2002 ve střední Evropě, jakožto cenný nástroj umožňující EU reagovat na rozsáhlé přírodní pohromy a na výjimečné regionální katastrofy na území Unie a v zemích, které jsou zapojeny do jednání o přistoupení k Unii, a projevit solidaritu se způsobilými regiony a státy; vzhledem k tomu, že tento fond podporuje výhradně naléhavé operace a operace spojené s rekonstrukcí, které provádějí vlády v návaznosti na přírodní katastrofy a které mají přímé dopady na životy lidí, životní prostředí nebo hospodářství v daném postiženém regionu (ačkoli je třeba konstatovat, že Komise předložila v roce 2005 návrh zaměřený na ještě větší rozšíření původní oblasti působnosti);

vzhledem k tomu, že od svého založení byl FSEU velmi užitečný, neboť vynaložil celkem 3,8 miliardy EUR v souvislosti s více než 70 katastrofami týkajícími se 24 přijímajících států a přístupových zemí, mezi něž patří široká škála přírodních jevů, včetně zemětřesení, záplav, lesních požárů, bouří a v poslední době i sucha; vzhledem k tomu, že FSEU představuje i nadále jeden z nejvýraznějších unijních symbolů solidarity v době nouze;

vzhledem k tomu, že tento nástroj byl v roce 2014 komplexně přepracován za účelem zdokonalení a zjednodušení postupů a zajištění rychlejší reakce (do šesti týdnů od podání žádosti), nového vymezení jeho oblasti působnosti, zavedení jednoznačných kritérií pro vymezení regionální katastrofy a posílení strategií na předcházení katastrofám a řízení rizik, čímž byla posílení účelnost financování vynakládaného na pomoc, v souladu s četnými požadavky, které v průběhu let předložil Evropský parlament a místní a regionální orgány; vzhledem k tomu, že souhrnné nařízení (COM(2016)0605 – 2016/0282(COD)), jehož návrh Komise předložila dne 14. září 2016 s cílem zdokonalit připravenost a účinnost naléhavé finanční pomoci, stanoví novou revizi Fondu;

D.	vzhledem k tomu, že Parlament důrazně podpořil navrhované změny, z nichž většina již byla uvedena v jeho dřívějších usneseních;

E.	vzhledem k tomu, že žádosti, které byly obdrženy před červnem 2014 (tedy datem vstupu revidovaného nařízení v platnost), byly vyhodnocovány na základě původního nařízení, avšak žádosti obdržené poté byly vyhodnocovány již podle revidovaného nařízení;

vzhledem k tomu, že v reakci na klimatické změny je mimořádně důležité investovat do prevence přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že na investice do prevence přírodních katastrof a do strategií řízení rizik byly vyčleněny značné finanční prostředky EU, zejména v rámci evropských strukturálních a investičních fondů;

G.	vzhledem k tomu, že za výjimečných okolností a vezme-li se v potaz roční rozpočtový strop fondu jak v roce, kdy došlo ke katastrofě, tak v roce následujícím, lze v případě nedostatečných prostředků dostupných v daném roce využít prostředky z následujícího roku;

připomíná, že od svého vytvoření v roce 2002 byl FSEU významným zdrojem prostředků, které pomohly omezit důsledky přírodních katastrof napříč Evropou, od záplav až po zemětřesení či lesní požáry, a že tento fond slouží jako výraz evropské solidarity s postiženými regiony; zdůrazňuje, že FSEU je v očích veřejnosti jedním z nejkonkrétnějších a nejhmatatelnějších příkladů podpory, kterou může EU místním komunitám poskytnout;

zdůrazňuje, že od vytvoření Fondu došlo v důsledku změny klimatu ke zvýšení počtu, závažnosti a intenzity přírodních katastrof v Evropské unii; zdůrazňuje tudíž přidanou hodnotu silného, ale pružného nástroje, který umožňuje prokázat solidaritu a poskytnout vhodnou a rychlou pomoc obyvatelům postiženým rozsáhlou přírodní katastrofou;

připomíná, že FSEU je nástrojem financovaným mimo rozpočet Evropské unie, že je na něj vyčleněno maximálně 500 milionů EUR (v cenách z roku 2011) a že navzdory tomu, že umožňuje určitou flexibilitu (převod N+1), každý rok hrozí, že nebudou využity značné prostředky; v této souvislosti bere na vědomí částečné začlenění ročního finančního příspěvku do rozpočtu, které stanoví souhrnné nařízení, s cílem urychlit postup mobilizace prostředků a poskytování ranější a účinnější reakce ve prospěch občanů postižených katastrofou;

zdůrazňuje, že využití ročních prahových hodnot ukazuje, že roční úroveň prostředků v rámci nového programového období VFR je dostačující;

zdůrazňuje význam revize z roku 2014, které se podařilo překonat patovou situaci v Radě a která konečně přinesla odpověď na opakované požadavky Parlamentu na posílení reaktivity a účinnosti pomoci s cílem zajistit rychlou a transparentní reakci při poskytování pomoci lidem postiženým přírodní katastrofou; vítá dále nedávný návrh souhrnného nařízení, který zavádí nová ustanovení spojená se zjednodušením a snadnějším uvolňováním prostředků;

vyzdvihuje hlavní prvky reformy, jako jsou např.: zavedení zálohových plateb až do výše 10 % předpokládané částky příspěvku, které mohou být na žádost zpřístupněny již krátce poté, co byla Komisi předložena žádost o finanční příspěvek Fondu (tato částka nesmí překročit 30 milionů EUR); způsobilost nákladů spojených s přípravou a prováděním záchranných operací a operací spojených s obnovou (klíčový požadavek Parlamentu); prodloužení lhůt pro předložení žádosti ze strany způsobilých členských států (12 týdnů poté, co byly zaregistrovány první škody) a pro praktické zavedení projektu (18 měsíců); zavedení šestitýdenní lhůty pro odpověď Komise na žádosti; nová ustanovení týkající se předcházení přírodním katastrofám; zdokonalení postupů v oblasti řádného finančního řízení;

zdůrazňuje nicméně, že navzdory zavedení mechanismu umožňujícího obdržet zálohové platby rychleji, než by tomu bylo při uplatnění běžného postupu, trpí příjemci i nadále přílišnou délkou celého postupu od žádosti až do okamžiku, kdy je vyplacena konečná částka příspěvku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba co nejvíce přiblížit okamžik, kdy je možné předložit žádost, k datu katastrofy a že je třeba dále zdokonalit fázi vyhodnocování a fáze následující s cílem usnadnit provádění plateb; zastává názor, že nově navržená ustanovení souhrnného nařízení ohledně FSEU mohou napomoci rychlejší mobilizaci prostředků, a umožnit tak konkrétní naplnění potřeb na místě; zdůrazňuje dále, že pro urychlení uvolnění pomoci postiženým regionům a státům musí své správní postupy přezkoumat i samotné členské státy; pokud se jedná o potenciální zlepšení v budoucí reformě, navrhuje dále zavedení žádosti o povinné aktualizované vnitrostátní plány zvládání katastrof a zavedení požadavku, aby byly předkládány informace o přípravě dohod upravujících smlouvy v mimořádných situacích;

vyzývá samotné členské státy, aby zdokonalily své prostředky komunikace a spolupráce s místními a regionálními orgány, a to jak při vyhodnocování způsobilých škod, u nichž je požadována finanční pomoc FSEU, tak při vypracovávání žádostí a realizaci projektů na boj proti dopadům přírodních katastrof, čímž se zajistí, že bude podpora Unie účinná v praxi a budou prosazována udržitelná řešení; domnívá se dále, že o podpoře z FSEU by měla být informována široká veřejnost; vyzývá příslušné orgány, aby zdokonalily komunikaci a poskytovaly informace o podpoře FSEU, aniž by to vedlo ke vzniku dodatečné administrativní zátěže;

zdůrazňuje význam toho, aby se zajistilo řádné uplatňování postupů zadávání veřejných zakázek při reakci členských států na přírodní katastrofy s cílem určit a šířit osvědčené postupy a získané poznatky, pokud jde o smlouvy v mimořádných situacích;

10.

vítá vyjasnění pravidel pro způsobilost regionálních přírodních katastrof ze strany Komise, současně však připomíná, že konečná dohoda mezi Parlamentem a Radou zachovává prahovou úroveň způsobilosti ve výši 1,5 % regionálního HDP, jak to předpokládal návrh Komise, navzdory úsilí Parlamentu o její snížení na 1 %; konstatuje, že byla zohledněna zranitelnost nejvzdálenějších regionů, u nichž byla tato prahová úroveň snížena na 1 %;

11.

je si vědom toho, že tento fond poskytuje pomoc u nepojistitelných škod a nekompenzuje soukromé ztráty; zdůrazňuje, že dlouhodobá opatření, jako je např. udržitelná rekonstrukce nebo činnost na podporu hospodářského rozvoje nebo prevence, jsou způsobilá pro financování z jiných nástrojů Unie, zejména z evropských strukturálních a investičních fondů;

12.

vyzývá členské státy, aby optimalizovaly využívání stávajícího financování EU, zejména všech pěti evropských strukturálních a investičních fondů, pro účely investic do předcházení vzniku přírodních katastrof, a připomíná, že je důležité rozvíjet součinnost mezi jednotlivými fondy a politikami Unie s cílem co nejvíce předcházet důsledkům přírodních katastrof a v případech, kdy je využit FSEU, také s cílem zajistit konsolidaci a dlouhodobý udržitelný rozvoj projektů rekonstrukce; i nadále se domnívá, že kdykoli je využit FSEU, dotčený členský stát by se měl formálně zavázat, že provede všechna nezbytná opatření na předcházení katastrofám a udržitelnou rekonstrukci zasažených oblastí; vyzývá k tomu, aby v případě, kdy vstupuje do hry uvedená součinnost, byl proces kombinovaného využívání fondů co nejvíce zjednodušen, pokud se jedná o s tím spojenou administrativu;

13.

zdůrazňuje tudíž, že úsilí o investování do zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně musí být dále posíleno a při podpoře rekonstrukce a opětovného zalesňování financovaných z FSEU by měla být zohledňována preventivní opatření; je přesvědčen, že prevence by se měla stát horizontálním úkolem, a navrhuje, aby byla při zmírňování dopadů katastrof prostřednictvím FSEU přijímána preventivní opatření vycházející z přístupu založeného na principu ekosystému; vyzývá rovněž členské státy, aby vypracovaly strategie na předcházení riziku a na jeho řízení, v nichž mj. zohlední, že mnoho z dnešních přírodních katastrof je přímým důsledkem lidské činnosti;

14.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit maximální transparentnost při přidělování, řízení a praktickém vynakládání prostředků FSEU; v zájmu určení, rozvoje a sdílení osvědčených postupů a získaných poznatků považuje za důležité zjišťovat, zda byly dotace FSEU vynaloženy v souladu se zásadami řádného finančního řízení; vybízí proto Komisi a členské státy, aby posílily transparentnost a zaručily veřejný přístup k informacím v průběhu celého procesu mobilizace pomoci, od předložení žádosti, až po dokončení projektu; vyzývá také Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávu o fungování FSEU, v neposlední řadě také proto, že poslední dostupná zpráva byla vypracována před revizí nařízení o FSEU z roku 2014;

15.

konstatuje, že v roce 2014 bylo předloženo třináct nových žádostí, a upozorňuje na zvláštní situaci, která nastala v tomto roce, kdy bylo šest z nich posuzováno podle starého nařízení a zbývajících sedm podle nařízení revidovaného;

16.

připomíná, že na základě předchozího nařízení o FSEU byly v roce 2014 zamítnuty dvě žádosti, protože příslušné katastrofy nemohly být považovány za „výjimečné“, ačkoli měly za následek závažné škody s přímými dopady na hospodářský a sociální rozvoj příslušných regionů, a vítá tudíž vyjasnění, která v tomto ohledu přináší revidované nařízení o FSEU; s ohledem na budoucí reformy a vzhledem k možnosti nově vymezit pojem regionální přírodní katastrofy nicméně navrhuje, aby bylo umožněno, aby byly jednotlivé žádosti předkládány společně několika státy, které byly postiženy přírodní katastrofou přeshraniční povahy, jež měla jedinou příčinu a k jejímž dopadům došlo současně, a aby byly při vyhodnocování žádostí brány v potaz i nepřímé škody;

17.

s ohledem na budoucí reformy vybízí Komisi, aby zohlednila možnost zvýšit prahovou hodnotu pro zálohové platby z 10 na 15 % a zkrátit lhůtu pro zpracování žádostí z šesti na čtyři týdny; vybízí dále Komisi, aby zvážila možnost zavést prahovou hodnotu způsobilosti pro regionální přírodní katastrofy ve výši 1 % regionálního HDP a při vyhodnocování žádostí zohledňovat úroveň socio-ekonomického rozvoje postižených regionů;

18.

upozorňuje, že je třeba zvážit, zda by mohly být uplatňovány nové ukazatele, které by šly nad rámec HDP, jako jsou např. index lidského rozvoje a regionální index sociálního pokroku (SPI);

19.

vítá skutečnost, že sedm žádostí o pomoc, které byly obdrženy již na základě revidovaných pravidel, bylo Komisí přijato, včetně čtyř, které byly schváleny na konci roku 2014, ale u kterých musely být prostředky přeneseny do roku 2015, jak uvádí výroční zpráva FSEU z roku 2015; v této souvislosti připomíná, že rok 2015 byl prvním plným rokem uplatňování revidovaných pravidel a že jeho analýza ukazuje, že právní vyjasnění, která zavedla tato reforma, zajistila úspěšnost podaných žádostí, což nebyl případ předchozích ustanovení, na jejichž základě byly přibližně dvě třetiny žádostí o pomoc v případech regionální katastrofy vyhodnoceny jako nezpůsobilé;

20.

vyjadřuje politování nad zdlouhavými postupy posuzování zpráv o provádění a o uzavření podle bývalého nařízení, a předpokládá, že na základě pozměněného nařízení se bude uzavírání provádět účinněji a transparentněji a že bude zároveň zajištěna ochrana finančních zájmů Unie;

21.

dále zdůrazňuje, že článek 11 pozměněného nařízení dává Komisi a Účetnímu dvoru auditní pravomoc a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) umožňuje kdykoli podle potřeby provádět šetření;

22.

žádá Komisi a Účetní dvůr, aby posoudily fungování FSEU před koncem současného víceletého finančního rámce;

23.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a členským státům a jejich regionálním orgánům.

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

(2) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 13.

(3) Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143.

(4) Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 45.

(5) Úř. věst. C 272 E, 13.11.2003, s. 471.

(6) Úř. věst. C 193 E, 17.8.2006, s. 322.

(7) Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 48.

(8) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.