19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/202

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučeních hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ohledně vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (2),

—

s ohledem na semináře EU o nešíření zbraní a odzbrojování a na pravidelné schůze Konsorcia EU pro nešíření,

—

s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003,

—

s ohledem na skutečnost, že na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 se nepodařilo dosáhnout shody o výsledném dokumentu,

—

s ohledem na závěry Rady týkající se 9. hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (8079/15),

—

s ohledem na dokumenty přijaté na jaře roku 2016 na Washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2310 (2016) o 20. výročí Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek,

—

s ohledem na Tbiliskou deklaraci z roku 2016, kterou na základě konsensu přijalo Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 66/61 ze dne 13. prosince 2011 o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v oblasti Blízkého východu,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/422/SZBP ze dne 23. července 2012 na podporu procesu vedoucího k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě (3),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 70/33 ze dne 7. prosince 2015 o pokračování v úsilí o mnohostranné jaderné odzbrojování a na zprávu otevřené pracovní skupiny (OEWG) určenou Valnému shromáždění OSN, která byla přijata dne 19. srpna 2016 (A/71/371),

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že celosvětové bezpečnostní prostředí, zejména bezpečnostní prostředí v EU, se významně zhoršilo, je čím dál nestabilnější, nejistější a méně předvídatelné; podotýká, že existují hrozby konvenční, nekonvenční i hybridní, pocházející od státních i nestátních regionálních a globálních subjektů;

B.

vzhledem k tomu, že mezinárodní mír, bezpečnost a stabilitu vážným způsobem ohrožuje vývoj situace v různých částech světa, včetně zhoršování vztahů mezi státy s jadernými zbraněmi, jako jsou Spojené státy a Ruská federace, Indie a Pákistán, včetně dalšího zvyšování jaderných kapacit Severní Koreje;

C.

vzhledem k tomu, že díky účinnému uplatňování zákazu a povinností obsažených v Úmluvě o zákazu biologických a toxinových zbraní z roku 1972 a Úmluvě o chemických zbraních se omezuje a postupně zastavuje šíření biologických a chemických zbraní hromadného ničení; vzhledem k tomu, že šíření jaderných zbraní hromadného ničení a jejich nosičů je však i nadále jedním z nejzávažnějších problémů celosvětového společenství;

D.

vzhledem k tomu, že v lednu 2016 devět států – Spojené státy, Rusko, Spojené království, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Korejská lidově demokratická republika – vlastnilo celkem asi 15 395 jaderných zbraní, zatímco v roce 2015 to bylo 15 850;

E.

vzhledem k tomu, že prvořadý význam má snaha zabránit tomu, aby jaderné zbraně získali či použili teroristé nebo další země, úsilí o snížení snižovat a likvidaci veškerého jaderného arzenálu a směřování ke světu bez jaderných zbraní;

F.

vzhledem k tomu, že v některých oblastech světa již existuje řada smluv o zónách bez jaderných zbraní, konkrétně v Latinské Americe a Karibiku, jižním Pacifiku, jihovýchodní Asii, Africe a Střední Asii;

G.

vzhledem k tomu, že hodnotící konference stran NPT konaná v roce 2010 znovu zaměřila pozornost na humanitární dopad jaderných zbraní, na nějž upozorňovaly vlády Norska, Mexika a Rakouska na několika konferencích o humanitárním dopadu jaderných zbraní a v příslušných zprávách, a poukázala rovněž na mezinárodní humanitární závazek iniciovaný Rakouskem, který byl přijat na hodnotící konferenci stran NPT konané v roce 2015, kde jej podpořilo 127 členských států OSN;

H.

vzhledem k tomu, že je třeba dále posilovat hlavní cíle týkající se nešíření zbraní a odzbrojování v rámci tří pilířů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, konkrétně nešíření zbraní, odzbrojování a spolupráce v oblasti mírového využití jaderné energie; vzhledem k tomu, že jaderné mocnosti, které podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, modernizují a rozšiřují svůj arzenál jaderných zbraní a odkládají opatření, jejichž cílem je snížit nebo zcela zlikvidovat jaderný arzenál a omezit uplatňování vojenské doktríny jaderného odstrašování;

I.

vzhledem k tomu, že na summitech o jaderné bezpečnosti, které byly pořádány jako doplňující proces mimo rámec Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, bylo dosaženo formálního pokroku v zabezpečení štěpných materiálů pro civilní účely; tyto summity přispěly k posílení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní tím, že zvýšily důvěryhodnost její části věnující se nešíření zbraní, avšak vzhledem k tomu, že Rusko v poslední době odmítá spolupracovat a že zhoršení jeho vztahů se Spojenými státy maří další úsilí o zabezpečení a omezení štěpných materiálů;

J.

vzhledem k tomu, že Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů je právně závazný mezinárodní nástroj v oblasti fyzické ochrany jaderného materiálu, kterým se zavádí opatření spojená s prevencí, odhalováním a stíhání trestných činů souvisejících s jaderným materiálem;

K.

vzhledem k tomu, že Rusko a Spojené státy i nadále uplatňují novou smlouvu START, jejíž platnost skončí v roce 2021, pokud ji obě strany neprodlouží; vzhledem k tomu, že prezident USA Barack Obama ve svém projevu předneseném v roce 2013 v Berlíně učinil významný návrh na snížení počtu jaderných hlavic, který poté zopakoval v roce 2016 ve Washingtonu; vzhledem k tomu, že Ruská federace neprojevuje stejnou ochotu zahájit jednání o krocích, které by navázaly na novou smlouvu START, a že zatím nebylo dosaženo žádné dohody o opatřeních v návaznosti na tuto smlouvu, jejichž cílem by bylo snižovat počet strategických i nestrategických jaderných zbraní v zájmu jejich úplné likvidace;

L.

vzhledem k tomu, že jaderné zkoušky i jiné jaderné výbuchy představují ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti a narušují celosvětový režim jaderného odzbrojování a nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že nejúčinnějším způsobem, jak zakázat jaderné zkoušky, je Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT); vzhledem k tomu, že v roce 2016 si připomínáme 20. výročí smlouvy CTBT, která byla otevřena k podpisu dne 24. září 1996;

M.

vzhledem k tomu, že navzdory značnému úsilí se nepodařilo svolat konferenci o zřízení zóny bez jaderných zbraní i všech ostatních zbraní hromadného ničení na Blízkém východě, která se na základě konsensu stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní dosaženého na hodnotící konferenci v roce 2010 měla uskutečnit do prosince 2012;

N.

vzhledem k tomu, že NATO se ve své Strategické koncepci z roku 2010 a Zprávě o politice v oblasti odstrašení a obrany (Deterrence and Defence Posture Review) z roku 2012 zavázalo vytvořit podmínky pro svět bez jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že podle dohod NATO o sdílení jaderných zbraní a podle bilaterálních dohod NATO je v pěti členských státech nedisponujících jadernými zbraněmi (Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku), stále rozmístěno asi 150 až 200 amerických gravitačních jaderných bomb krátkého dosahu, považovaných za taktické nebo substrategické jaderné zbraně, a vzhledem k tomu, že tyto zbraně jsou rozmístěny v souladu se současnou politikou NATO;

O.

vzhledem k tomu, že bezpečnost a zabezpečení amerických jaderných zbraní rozmístěných v Turecku jsou v důsledku ozbrojeného konfliktu v Sýrii, který se odehrává v blízkosti letecké základny Incirlik, a v důsledku událostí na letecké základně Incirlik a v jejím okolí v průběhu a po skončení neúspěšného převratu z 15. července 2016 předmětem větší pozornosti;

P.

vzhledem k tomu, že dne 5. prosince 2015 jsme si připomněli 20. výročí podpisu Budapešťského memoranda; vzhledem k tomu, že Ukrajina dodržuje všechna jeho ustanovení a v otázkách jaderného odzbrojování a nešíření jaderných zbraní zaujímá iniciativní postoje, kdežto Ruská federace porušila jeho ustanovení tím, že obsadila část ukrajinského území (Krym) a zahájila ozbrojenou agresi na východě Ukrajiny; vzhledem k tomu, že tím vznikl nebezpečný precedens, neboť stát, jenž Ukrajině zaručil bezpečnost v reakci na její rozhodnutí přistoupit ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní jako země bez jaderných zbraní, porušil ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost, a pokud jde o nástroj negativních bezpečnostních záruk poskytovaných státem vlastnící jaderné zbraně, ohrozil jeho důvěryhodnost a obecně jej závažným způsobem poškodil, a stejně tak zpochybnil Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a možnost pokročení v otázce globálního jaderného odzbrojování a nešíření jaderných zbraní na základě mezinárodního práva a mnohostranných smluv; je hluboce znepokojen výhrůžnými prohlášeními vysoce postavených ruských představitelů, že Rusko má právo na Krymu rozmístit a uchovávat jaderné zbraně, což by mělo celosvětové důsledky; vyjadřuje znepokojení nad novou ruskou vojenskou doktrínou z prosince 2014, která dovoluje použití jaderných zbraní proti státu, který takové zbraně nemá;

Q.

vzhledem k tomu, že Rusko rozmisťuje v Kaliningradské oblasti rakety krátkého doletu Iskander a provádí cvičení a přelety s použitím systémů schopných využívat jaderných zbraní, a vzhledem k tomu, že prohlášení vedoucích ruských představitelů o důležitosti jaderného odstrašování a rozhodnutí Ruska pozastavit provádění Dohody o nakládání s plutoniem a jeho likvidaci, kterou uzavřelo se Spojenými státy v roce 2000, zvyšuje obavy z toho, že se Rusko stále více spoléhá na jaderné zbraně;

R.

vzhledem k tomu, že EU hraje důležitou úlohu jakožto účastník společného komplexního akčního plánu, který byl vyjednán s Íránem, a důležitou úlohu sehrává rovněž jako plnohodnotný člen společné komise dohlížející na plnění této dohody;

S.

vzhledem k tomu, že KLDR dne 9. září 2016 provedla svou pátou jadernou zkoušku, a to pouze několik měsíců po zkoušce ze dne 6. ledna 2016; vzhledem k tomu, že tato zkouška, kterou KLDR označila za „úspěšnou zkoušku vodíkové bomby“, je jednoznačně v rozporu s mezinárodními závazky KLDR plynoucími z rezolucí Rady bezpečnosti OSN a z deklarace mezi Jižní a Severní Koreou o denuklerizaci z roku 1992, v níž je uvedeno, že žádná z obou částí Korejského poloostrova nebude vyvíjet ani držet žádné jaderné zbraně; vzhledem k tomu, že šíření jakýchkoli zbraní hromadného ničení, obzvláště jaderných zbraní a jejich nosičů, ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že KLDR v roce 2003 vypověděla Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, od roku 2006 provádí jaderné zkoušky a v roce 2009 oficiálně oznámila, že vyvinula jadernou zbraň za účelem odstrašení, což znamená, že se zvýšila hrozba, kterou KLDR představuje pro okolní země v severovýchodní Asii a pro regionální i mezinárodní mír a bezpečnost;

T.

vzhledem k tomu, že evropská bezpečnostní strategie z roku 2003 označila šíření zbraní hromadného ničení a hrozbu závodů ve vyzbrojování zbraněmi hromadného ničení za potenciálně největší hrozbu pro naši bezpečnost a že EU usiluje o všeobecné dodržování mnohostranných smluvních režimů a posilování smluv a jejich ustanovení o ověřování; vzhledem k tomu, že globální strategie EU z roku 2016 se o zbraních hromadného ničení, nešíření jaderných zbraní ani o kontrolu zbraní nezmiňuje;

U.

vzhledem k tomu, že již během příprav na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 se Evropské unii bohužel nepodařilo dosáhnout společného postoje ve věci jaderného odzbrojení a poprvé uznala, že ohledně důsledků jaderných zbraní panují „rozdílné názory“; vzhledem k tomu, že na konferenci se kvůli různosti názorů na regionální úsilí o vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě nepodařilo přijmout výsledný dokument;

V.

vzhledem k tomu, že EU se zavázala využívat všechny přiměřené nástroje k předcházení, odrazování, zastavení a pokud možno zrušení programů šíření zbraní, které jsou zdrojem obav na celosvětové úrovni, jak je jasně vyjádřeno ve strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou dne 12. prosince 2003 přijala Evropská rada, a vzhledem k tomu, že EU zajistila prohloubení spolupráce evropských výzkumných center v oblasti nešíření jaderných zbraní coby součásti Konsorcia EU pro nešíření;

W.

vzhledem k tomu, že je důležité podporovat a posilovat zapojení občanské společnosti do tohoto mezinárodního procesu transparentním způsobem;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.