15.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 58/2

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a její dvě prováděcí dohody: dohodu o provádění části XI a dohodu OSN o rybích populacích,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN o tom, že má být v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu vytvořen právně závazný mezinárodní nástroj pro zachování a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci,

—

s ohledem na výsledný dokument konference OSN o udržitelném rozvoji konané v Riu de Janeiru v roce 2012 nazvaný „Budoucnost, jakou chceme“,

—

s ohledem na zprávy otevřené neformální ad hoc pracovní skupiny OSN,

—

s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti a na cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti přijaté smluvními stranami této úmluvy, zejména cíle 6, 10 a 11,

—

s ohledem na azorská vědecká kritéria a pokyny z roku 2009 pro určení ekologicky či biologicky významných mořských oblastí a vytvoření reprezentativních sítí chráněných mořských oblastí ve vodách otevřeného oceánu a v hlubinných stanovištích Úmluvy o biologické rozmanitosti,

—

s ohledem na proces plnění Úmluvy o biologické rozmanitosti, pokud jde o popis ekologicky či biologicky významných mořských oblastí, který již vedl k popisu 204 oblastí splňujících daná kritéria, z nichž se mnohé nachází v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci,

—

s ohledem na skutečnost, že zatímco ekologicky či biologicky významné mořské oblasti již byly popsány v jižním Indickém oceánu, v tropickém pásmu východní části Tichého oceánu a v mírném podnebném pásmu Tichého oceánu, v severním Tichém oceánu, v jihovýchodním Atlantském oceánu, v Arktidě, v severozápadním Atlantském oceánu, ve Středozemním moři, v západní části jižního Tichého oceánu, v širším Karibiku a v západní části středního Atlantského oceánu, další regiony dosud pokryty nejsou,

—

s ohledem na Deklaraci z Ria de Janeira o životním prostředí a rozvoji, Agendu 21, program dalšího provádění Agendy 21 a prováděcí plán světového summitu o udržitelném rozvoji (Deklarace z Johannesburgu o udržitelném rozvoji a prováděcí plán),

—

s ohledem na kodex chování pro odpovědný rybolov Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přijatý na konferenci FAO v říjnu 1995 a přidružené nástroje, zejména na Dohodu k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři z roku 1995,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (UNGA A/RES/70/1 přijatou v roce 2015) a na cíl udržitelného rozvoje č. 14, kterým je zachovat a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro účely udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na cíl č. 14 programu OSN pro udržitelný rozvoj,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0042/2016),

A.

vzhledem k tomu, že moře pokrývá 71 % zemského povrchu a obsahuje 97 % vody na naší planetě; vzhledem k tomu, že moře je domovem značné části světové biologické rozmanitosti, jejíž velké procento zůstává stále neprozkoumáno;

B.

vzhledem k tomu, že podle odhadů se 64 % mořské plochy, zejména volného moře a hlubinného mořského dna, nachází v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci států a je řízeno mezinárodním právem;

C.

vzhledem k tomu, že oceán hraje nenahraditelnou úlohu v mnoha systémech naší planety, včetně klimatu a povětrnostních podmínek, a je místem, kde probíhá široká škála lidských činností, jako je rybolov, energetická produkce, doprava a obchod;

D.

vzhledem k tomu, že méně než 1 % oblastí mimo vnitrostátní jurisdikci je chráněno vytvářením chráněných mořských oblastí, a vzhledem k tomu, že ve velké většině oceánských regionů neexistuje žádný řídící rámec, jenž by měl právní mandát tyto oblasti vytvářet;

E.

vzhledem k tomu, že ochrana a zachování mořské biologické rozmanitosti je společným zájmem celého lidského rodu, a mělo by k nim tudíž být tak přistupováno;

F.

vzhledem k tomu, že udržování zdravých mořských stanovišť a udržitelných rybích populací je nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost rybolovu;

G.

vzhledem k tomu, že v roce 2014 pokrývaly na celém světě chráněné ekosystémy 15,2 % pevniny a pouze 8,4 % mořských oblastí;

H.

vzhledem k tomu, že změna klimatu a acidifikace zhoršují negativní dopad nadměrného využívání zdrojů, znečištění, odpadu v mořích a ničení mořských stanovišť a ekosystémů;

I.

vzhledem k tomu, že výsledný dokument konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio de Janeiro, 2012) nazvaný „Budoucnost, jakou chceme“ vyzdvihl, že ochrana a řízení přírodních zdrojů jako základu pro hospodářský a sociální rozvoj je ústředním cílem a nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje;

J.

vzhledem k tomu, že moře a oceány mají potenciál modrého růstu, který je dosud z velké části nevyužíván, např. v oblastech energie z obnovitelných zdrojů a farmaceutických výrobků, a na který by mohlo být nahlíženo jako na smysluplnou cestu rozvoje dnešních rozvojových zemí; vzhledem k tomu, že základním předpokladem námořního rozvoje a jeho potenciálu modrého růstu je rozvoj znalostí v oblasti mořských živočišných druhů a mořského prostředí, batymetrie a mapování zranitelných mořských ekosystémů;

K.

vzhledem k tomu, že zachování mořské biologické rozmanitosti a její udržitelné využívání přímo souvisí s dlouhodobým udržitelným rozvojem, a má tudíž sociální, ekonomický a environmentální význam pro všechny země a území;

L.

vzhledem k tomu, že stávající příslušný právní rámec pro oblasti mimo vnitrostátní jurisdikci, jenž byl vytvořen před více než 30 lety a opírá se o doktrínu svobody volného moře, vyžaduje další rozpracování, má-li v oblastech mimo jurisdikci úspěšně prosazovat zachování a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti;

M.

vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích došlo k nárůstu v počtu činností rozvíjených v mořském prostředí; vzhledem k tomu, že bereme na vědomí dynamiku mezi různými činnostmi, jež se odehrávají na volném moři, jakož i způsob, kterým ovlivňují mořskou biologickou rozmanitost;

N.

vzhledem k tomu, že bereme na vědomí vzájemné působení a kumulativní účinky různých činností, které se odehrávají na volném moři, a vzhledem k tomu, že tyto činnosti ovlivňují mořskou biologickou rozmanitost;

O.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ustavilo za účelem studia a analýzy zachování a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci v roce 2004 otevřenou neformální ad hoc pracovní skupinu;

P.

vzhledem k tomu, že tato pracovní skupina v roce 2011 doporučila, aby byl zahájen proces, jenž by odhalil existující mezery i možnosti dalšího postupu, včetně případného vypracování mnohostranné dohody v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, a že by se tento proces měl souhrnně zabývat mořskými genetickými zdroji (včetně otázek sdílení výnosů), opatřeními, jako jsou nástroje správy jednotlivých oblastí (včetně chráněných mořských oblastí), procesy posuzování vlivů na životní prostředí, budováním kapacit a transferem námořní technologie;

Q.

vzhledem k tomu, že spolupředsedové pracovní skupiny z roku 2011 ve společném shrnutí uznávají existenci nepoměru mezi vědeckými postupy pro popsání ekologicky a biologicky významných oblastí a určováním/stanovováním těchto oblastí v praxi, neboť v dané době nemělo pro tuto činnost formální mandát žádné celosvětové fórum a existující regionální a odvětvová fóra čelila v tomto ohledu otázkám legitimity;

R.

vzhledem k tomu, že spolupředsedové pracovní skupiny z roku 2011 ve svém shrnutí konstatovali, že jsou obecně uznávány omezení a nedostatky stávající situace;

S.

vzhledem k tomu, že se hlavy států a předsedové vlád ve výsledném dokumentu z konference Rio+20 v červnu 2012 zavázali, že se v návaznosti na činnost pracovní skupiny a před ukončením 69. zasedání Valného shromáždění OSN budou neprodleně zabývat otázkou zachování a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci, a to včetně přijetí rozhodnutí o vytvoření mezinárodního nástroje podle Úmluvy OSN o mořském právu;

T.

vzhledem k tomu, že rybolov má, sám o sobě i ve spojení se změnou klimatu, znečištěním moří či s jinými lidskými činnostmi v mořském prostředí, velký dopad na mořskou biomasu a biologickou rozmanitost, a proto by se všechna opatření pro zachování a řízení mořských zdrojů měla komplexně zabývat dopadem rybolovu na mořskou biologickou rozmanitost v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci s cílem tomuto dopadu zabránit nebo jej minimalizovat; vzhledem k tomu, že rybolov není jediným faktorem vznikajícím lidským působením, který ovlivňuje úmrtnost oceánských zdrojů, a proto by neměl být pouze on vystaven mezinárodním postihům;

U.

vzhledem k tomu, že jinými faktory, které dnes ovlivňují úmrtnost rybolovných zdrojů, jsou mimo jiné těžba nerostných surovin, vrtné práce za účelem získávání energií a využívání pozemního prostoru městskými platformami a budoucí námořní rozvoj by mohl vést k dalším nepředvídaným faktorům úmrtnosti, vůči jejichž vzniku je nutné zachovávat obezřetnost;

V.

vzhledem k tomu, že již došlo k významnému poklesu mořské biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že existuje úzká vazba mezi uchováním možností rybolovu pro budoucí generace a ochranou mořské biologické rozmanitosti a zachováním mořských ekosystémů;

W.

vzhledem k tomu, že udržitelné a selektivní rybolovné techniky jsou klíčovým nástrojem pro udržitelné řízení rybolovných zdrojů a minimalizaci náhodných úlovků, a přispívají tak k zachování mořské biologické rozmanitosti;

X.

vzhledem k tomu, že pro zachování mořské biologické rozmanitosti a pro udržitelné využívání zdrojů je klíčová koordinace mezi všemi aktéry zapojenými do námořních činností, jakož i jejich vzájemná konzultace;

Y.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony EU se ze své podstaty nacházejí ve zvláštních geografických a někdy i geopolitických podmínkách a jsou zahrnuty do zvláštních regionálních mechanismů spolupráce;

Z.

vzhledem k tomu, že rybolov je velmi významnou činností, která se odehrává jak v oblastech s vnitrostátní jurisdikcí, tak v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci;

AA.

vzhledem k tomu, že EU hraje klíčovou úlohu v celosvětové správě moří a oceánů a uplatňuje na mezinárodní scéně velký vliv v oblasti rybolovu, a to rovněž z důvodu svého zapojení do 17 regionálních organizací pro řízení rybolovu; vzhledem k tomu, že z této vedoucí úlohy vyplývá, že je EU odpovědná za přijetí proaktivní politiky, pokud jde o ochranu mořské biologické rozmanitosti na celém světě;

AB.

vzhledem k tomu, že dohoda OSN o rybích populacích, která stanoví práva a povinnosti smluvních stran, pokud jde o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, je komplexním a kupředu hledícím dokumentem, který by neměl být měněn, narušován či oslabován a jehož plné provedení musí být zajištěno prostřednictvím postupů posílené spolupráce, jež budou přijaty v rámci nového mezinárodního nástroje;

AC.

vzhledem k tomu, že je třeba poučit se z nedávných neshod mezi EU a Faerskými ostrovy a Islandem, aby bylo možné řídit v celosvětovém měřítku populace udržitelným způsobem;

AD.

vzhledem k tomu, že každá země má právo mít užitek ze zachování a udržitelného využívání svých zdrojů, jak stanoví Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu;

AE.

vzhledem k tomu, že uznáváme povinnost států chránit a zachovávat mořské prostředí, včetně ochrany vzácných a křehkých ekosystémů a přírodních stanovišť druhů, jejichž populace jsou zranitelné, vyčerpané nebo vystavené ohrožení a nebezpečí, jakož i ostatních forem života v moři;

AF.

vzhledem k tomu, že dohoda OSN o rybích populacích stanoví rámec pro uplatnění přístupu předběžné opatrnosti a ekosystémové přístupy k řízení rybolovu, pro opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a pro mezinárodní spolupráci, konkrétně prostřednictvím regionálních a subregionálních organizací pro řízení rybolovu a příslušných ujednání; vzhledem k tomu, že by mělo být zlepšeno faktické provádění této dohody;

AG.

vzhledem k tomu, že rezoluce Valného shromáždění OSN č. 61/105 a 64/72 vyzývají státy a regionální organizace pro řízení rybolovu k přijetí série opatření, která by zajistila skutečné zachování hlubinných mořských zdrojů a zabránila významným nepříznivým dopadům rybolovu při dně na zranitelné mořské ekosystémy v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci;

AH.

vzhledem k tomu, že uznáváme a podporujeme práva a zvláštní požadavky rozvojových států v oblasti budování kapacit, aby mohly mít užitek ze zachování a udržitelného využívání zdrojů, jakož i tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací;

AI.

vzhledem k tomu, že postup v rámci tzv. „procesu zahájeného v Kóbe“ uznává úsilí, které již vynaložily ty regionální organizace pro řízení rybolovu, jež řídí populace tuňáka a podrobily se nezávislé kontrole výkonnosti, a vyzývá tyto organizace, aby tyto kontroly podstupovaly pravidelně, jejich výsledky zpřístupňovaly veřejnosti a v plné míře prováděly jejich doporučení; vzhledem k tomu, že orgány, jako např. Valné shromáždění OSN a Výbor pro rybolov, vyzvaly k témuž i ostatní regionální organizace pro řízení rybolovu, a vzhledem k tomu, že tyto kontroly byly provedeny;

AJ.

vzhledem k tomu, že regionální organizace pro řízení rybolovu jsou přímo na místě a některé z nich pracují na vytvoření chráněných mořských oblastí za účelem zachování rybích populací a jejich obnovy na udržitelnou úroveň;

AK.

vzhledem k tomu, že Úmluva o biologické rozmanitosti usnadnila uskutečnění řady seminářů, jejichž cílem bylo popsat ekologicky a biologicky významné mořské oblasti, a to i v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci, a výsledky těchto seminářů jsou nyní obecně k dispozici na internetových stránkách Úmluvy o biologické rozmanitosti pro účely konzultací v oblasti řízení zdrojů;

AL.

vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité shromažďovat a sdílet vědecké údaje a poznatky, aby bylo možné přijímat rozhodnutí v dobré víře a na základě těch nejlepších vědeckých doporučení, jež jsou k dispozici;

AM.

vzhledem k tomu, že environmentální problém plastového odpadu v moři představuje přímou hrozbu pro mořskou rozmanitost; vzhledem k tomu, že dosud nebyl proveden odpovídající výzkum, pokud jde o rozsah tohoto problému a prostředky pro jeho potírání, a vzhledem k tomu, že překonání tohoto problému může být ekonomickou příležitostí;

AN.

vzhledem k tomu, že pracovní skupina ve svém dokumentu ze dne 23. ledna 2015 zdůraznila, že je zapotřebí, aby existoval komplexní celosvětový režim, jenž by umožňoval lepší řešení problematiky zachování a řízení mořské biologické rozmanitosti v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci;

AO.

vzhledem k tomu, že EU aktivně vyvíjí a podporuje osvědčené postupy za účelem dosažení udržitelného využívání rybích populací a prostřednictvím svých programů, jako je např. program Horizont 2020, podporuje a financuje sběr údajů, výzkum a udržitelný rozvoj;

AP.

vzhledem k tomu, že pracovní skupina vyjádřila dne 23. ledna 2015 podporu doporučení vytvořit v rámci úmluvy právně závazný mezinárodní nástroj;

AQ.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN přijalo dne 19. června 2015 rezoluci v tom smyslu, že má být v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vytvořen právně závazný mezinárodní nástroj pro zachování a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci;

1.

vítá rozhodnutí Valného shromáždění OSN, aby byl v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vytvořen právně závazný mezinárodní nástroj pro zachování a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci, jenž by mimo jiné řešil stávající nedostatky; zdůrazňuje, že tento proces neoslabí stávající relevantní nástroje a rámce ani relevantní celosvětové, regionální a odvětvové subjekty (např. regionální organizace pro řízení rybolovu); zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout rychlého, ale opatrného pokroku při vytváření tohoto nového nástroje, a splnit cíl finalizovat návrh textu do konce roku 2017;

2.

vyzdvihuje vizi za tímto nástrojem, příležitost, kterou představuje, i jeho důsledky pro dobré vztahy mezi státy i pro udržitelné využívání zdrojů v rámci Úmluvy OSN o mořském právu, a zároveň bere na vědomí, že nový tlak a příležitosti vyžadují provedení úprav;

3.

zdůrazňuje význam zachování a udržitelného využívání oceánů a moří a jejich zdrojů; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby zachování a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti podporovaly mimo jiné uplatňováním moderních a udržitelných koncepcí řízení mořských ekosystémů a zásad správy oceánů, řízením využívání mořských zdrojů (ať již jde o těžbu nerostných surovin, vrtné práce za účelem získávání energií atd.) a rybolovu, začleněním správy moří založené na vědeckých poznatcích, obnovou populací nad úrovně, jež jsou schopny poskytovat maximální udržitelný výnos, a jejich udržováním nad těmito úrovněmi, ekosystémovým řízením a zachováním mořské biologické rozmanitosti, vymáháním stávajících právních předpisů a přístupem předběžné opatrnosti;

4.

upozorňuje, že mají-li se členské státy vyrovnat s tlakem na mořskou biologickou rozmanitost do roku 2020, budou muset přijmout opatření na provedení plánů řízení, monitorovat uplatňování pravidel, prohloubit svou znalostní základnu a posílit výzkumné sítě a koordinaci informací o mořské biologické rozmanitosti;

5.

uznává a podporuje pozitivní a vedoucí úlohu EU a Komise, přičemž přihlíží k postavení EU coby významného aktéra v odvětví rybolovu a na trhu s rybolovnými produkty i ke skutečnosti, že evropská politika rybolovu je zaměřena na dosažení udržitelnosti;

6.

uznává významnou úlohu, kterou hraje EU při zajišťování udržitelného řízení živých mořských zdrojů, zejména v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; zdůrazňuje, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov ze své podstaty ohrožuje mořskou biologickou rozmanitost a vážně poškozuje zachování mořských ekosystémů; upozorňuje, že EU označila boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu za svou prioritu a že, má-li být tento boj úspěšný, je nevýslovně důležitá mezinárodní spolupráce; vybízí FAO a regionální organizace pro řízení rybolovu, aby zintenzivnily své úsilí o zlepšení mnohostranné spolupráce;

7.

zdůrazňuje pozitivní úlohu environmentálního označování v odvětví potravin z mořských živočichů, které spotřebitelům umožňuje, aby přispívali k udržitelnosti zdrojů a zachování mořské biologické rozmanitosti a zároveň činili informovanou volbu;

8.

vybízí Komisi, aby dále prosazovala, koordinovala a zajišťovala, aby byl v rámci této nové mezinárodní dohody efektivně řešen dopad lidské činnosti, včetně rybolovu a všech forem využívání mořského dna a oceánů, na biologickou rozmanitost v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci; konstatuje, že je proto zapotřebí dále prosazovat vymáhání stávajících právních předpisů a rozvíjet nezbytné nástroje řízení s cílem zajistit soudržnost a soulad;

9.

vybízí regionální organizace pro řízení rybolovu, aby zajistily plné provádění svých doporučení a uskutečňovaly nadále pravidelná a nezávislá hodnocení a zajistily jejich řádné provádění;

10.

naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala a prosazovala holistický a komplexní přístup k chráněným mořským oblastem, neboť není možné, aby docházelo ke skutečné koordinaci a spolupráci v oblasti konzervačního úsilí, pokud nebude zahrnovat co nejširší okruh zúčastněných stran zapojených do komplexní škály lidských činností probíhajících v oceánech a mořích;

11.

vybízí a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly označování a provádění ekologicky a biologicky významných mořských oblastí v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci;

12.

naléhavě vyzývá Komisi, aby se všemi příslušnými zúčastněnými stranami spolupracovala na tom, aby v rámci nové mezinárodní dohody podle Úmluvy OSN o mořském právu nadále podporovaly a prosazovaly vytváření institucionálního mechanismu pro označování, řízení a zavádění nutných ustanovení týkajících se monitorování a prosazování propojených, soudržných, realizovatelných a reprezentativních sítí chráněných mořských oblastí coby nezbytných nástrojů pro zajištění ekologické a biologické propojenosti;

13.

vyzývá Komisi, aby zpracovala soubor komplexních údajů o mořské biologické rozmanitosti v evropských regionálních mořích; zastává názor, že sběr těchto údajů je nutnou výzvou, neboť 80 % druhů a stanovišť, na které se vztahuje rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, je klasifikováno jako neznámých;

14.

vyzývá EU, aby se ujala vedoucí úlohy v boji proti plastovému odpadu v mořích a aby byl v rámci modré ekonomiky financován relevantní výzkum;

15.

zdůrazňuje, že tato nová mezinárodní dohoda by měla zajistit rovné podmínky pro všechny zúčastněné strany; domnívá se, že by se tato nová mezinárodní dohoda měla mimo jiné zabývat konkrétními potřebami rozvojových zemí, zejména malých ostrovních států, pokud jde o budování kapacit, a to s cílem dosáhnout mimo jiné cílů mezinárodního společenství týkajících se chráněných mořských oblastí;

16.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala posílenou spolupráci, koordinaci, transparentnost a odpovědnost mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně dohodnutých nových nástrojů, stávajících nástrojů v rámci dohody OSN o rybích populacích a FAO, regionálních organizací pro řízení rybolovu a dalších odvětvových subjektů, mimo jiné např. Mezinárodního úřadu pro mořské dno a Mezinárodní námořní organizace;

17.

vyzývá OSN, aby spolupracovala s jednotlivými státy na efektivnějším provádění stávajících pravidel a aby v případě nutnosti vytvořila další pravidla, která by mohla nepřímo napomoci ochraně biologické rozmanitosti na volném moři a zlepšit sociální, bezpečnostní a monitorovací podmínky, jako je např. zřizování celosvětových nástrojů řízení, tj. centralizovaného nástroje pro registraci plavidel, např. celosvětové evidence rybářských plavidel, jež je vyvíjena pod záštitou organizace FAO, přičemž se však vyhnula zvýšení byrokratické zátěže pro rybáře;

18.

zdůrazňuje, že bude nutné, aby mandáty organizací pro řízení rybolovu zahrnovaly dopady rybolovu na mořskou biologickou rozmanitost v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci;

19.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci mandátu nové mezinárodní dohody podle Úmluvy OSN o mořském právu podporovaly a prosazovaly vytvoření institucionálního mechanismu, spočívajícího v maximální možné míře na pevném vědeckém základě, pro provádění předběžného posouzení dopadů na životní prostředí v případě činností, jež mají potenciální významný dopad na mořské prostředí, jak požaduje článek 206 Úmluvy OSN o mořském právu, včetně využívání mořských zdrojů, a aby tyto činnosti doprovázelo podrobné monitorování jejich environmentálních a sociálně-ekonomických dopadů;

20.

vyzývá Komisi, aby v rámci nové mezinárodní dohody usilovala o uznávání environmentálních škod na moři a o určení řetězce odpovědnosti za tyto škody;

21.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vyzvala státy, které tak dosud neučinily, k ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu nebo k přistoupení k této úmluvě;

22.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Valnému shromáždění OSN a přípravnému výboru odpovědnému za vypracování návrhu znění budoucí mezinárodní dohody.