EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.12.2016

COM(2016) 810 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Výroční zpráva z roku 2016 o provádění nástrojů Evropské unie pro financování vnější činnosti v roce 2015

{SWD(2016) 456 final}

GLOBÁLNÍ ZÁVAZKY

V roce 2015 byla Evropa konfrontována s novými a stupňujícími se globálním výzvami. Evropská unie (EU) na ně zareagovala řadou politik a nástrojů z celé šíře svého portfolia, od spolupráce v oblasti diplomacie, bezpečnosti, financí, obchodu až po rozvojovou a humanitární spolupráci a pomoc na základě komplexního přístupu se zřetelem k náležitému načasování.

V průběhu roku EU i nadále hrála vůdčí úlohu v mezinárodním úsilí zaměřeném na řešení krizí a poskytování podpory, zejména na Ukrajině, v Sýrii, Iráku a Libyi. EU také se svými mezinárodními partnery neúnavně vystupovala proti aktivitám Dá'iš (tzv. Islámského státu).

V průběhu roku 2015 EU a její členské státy zůstaly i nadále největším světovým poskytovatelem rozvojového financování, přičemž se zaměřily na prosazování základních evropských hodnot míru, bezpečnosti, udržitelného rozvoje, zmírnění chudoby a podpory lidských práv v celosvětovém měřítku a v důsledku toho i na řešení základních příčin mnohých krizí. Jen Evropská komise jako taková vydala v roce 2015 na oficiální rozvojovou pomoc (ORP) více než 10,3 miliardy EUR. V průběhu roku začal plně fungovat 11. Evropský rozvojový fond 1 (ERF) v hodnotě 30,5 miliardy EUR na období 2014–2020.

Celosvětový trend zhoršování člověkem způsobených a přírodních katastrof v roce 2015 pokračoval. Evropská komise poskytla okamžitou pomoc v hodnotě více než 1,4 miliardy EUR, jejíž součástí byly potraviny, přístřeší, ochrana, zdravotní péče a čistá voda pro více než 120 milionů lidí ve více než 80 zemích.

Prostřednictvím soudržnosti politik ve prospěch rozvoje EU zohledňuje rozvojové cíle ve všech svých politikách, které mohou s velkou pravděpodobností ovlivnit rozvojové země. V roce 2015 pátá zpráva EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje 2 zveřejněná Komisí zdůraznila dosažené výsledky a přetrvávající výzvy v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje na úrovni EU a v členských státech.

Utváříme společnou budoucnost: od rozvojových cílů tisíciletí k cílům udržitelného rozvoje – Agenda pro udržitelný rozvoj 2030

V roce 2015 došlo k zásadnímu vývoji mezinárodní spolupráce v oblasti zmírnění chudoby a udržitelného rozvoje a také v oblasti snižování rizika katastrof. V tomto roce také uplynul konečný termín k plnění rozvojových cílů tisíciletí, což představovalo příležitost k zamyšlení nad pokrokem, jehož bylo dosaženo, a nad výzvami, jež přetrvávají.

EU hrála klíčovou úlohu u řady přelomových mezinárodních dohod, které společně přehodnocují cestu k dalšímu mezinárodnímu rozvoji a spolupráci v období příštích 15 let.

Ve dnech 25.–27. září 2015 se zástupci mezinárodního společenství sešli v sídle OSN v New Yorku s cílem přijmout ambiciózní a transformační novou vizi udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby: „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ 3 , jejíž součástí je 17 nových cílů udržitelného rozvoje.

Vrcholná schůzka OSN konaná v září představovala vyvrcholení časově náročného procesu mezivládních jednání otevřených všem stranám, v němž EU hrála vůdčí úlohu. Sdělení Komise o globálním partnerství 4 a následné závěry Rady 5 demonstrovaly konstruktivní zapojení EU.

Před vrcholnou schůzkou byl na třetí konferenci OSN o financování rozvoje v Addis Abebě v červenci 2015 dohodnut komplexní soubor způsobů provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Akční program z Addis Abeby zavedl nový model udržitelného rozvoje, jehož stěžejním prvkem je řádná správa a důraz na odpovědnost pro všechny, upřednostňování domácích opatření včetně mobilizace zdrojů, význam příznivých politik, úloha soukromého sektoru a závazek zajistit soudržnost politik.

I nadále bude hrát důležitou úlohu oficiální rozvojová pomoc (ORP) a v květnu 2015 EU přijala ambiciózní kolektivní závazek dosáhnout cíle ORP ve výši 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) v rámci časového harmonogramu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Jeho součástí je konkrétní závazek poskytnout v krátkodobém horizontu ORP ve výši 0,15–0,20 % HND nejméně rozvinutým zemím a v rámci časového harmonogramu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 dosáhnout hodnoty 0,20 % 6 . ORP však představuje pouze malou část systému rozvojového financování. V souladu s Akčním programem z Addis Abeby jdou opatření EU nad rámec ORP a pomáhají soustřeďovat pomoc, investice a zajišťovat obchodní aspekty, mobilizaci domácích zdrojů a osvědčené politiky.

Stěžejním subjektem pro úspěšné provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 je také soukromý sektor. Komise schválila zapojení soukromého sektoru do rozvojové pomoci od roku 2014 prostřednictvím provádění sdělení „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“ 7 .

V roce 2015 Komise podporovala strukturovaný dialog se soukromým sektorem prostřednictvím klíčových akcí jako například politického fóra pro rozvoj, vedlejší akce pro soukromý sektor během konference o financování rozvoje v Addis Abebě, a skupiny odborníků s členskými státy.

Snižování rizika katastrof

V březnu 2015 na třetí světové konferenci o snižování rizika katastrof členské státy OSN přijaly sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, který následně schválilo Valné shromáždění OSN. Jako první z rozvojových dohod po roce 2015 představuje sendajský rámec základ pro program udržitelného a odolného rozvoje zohledňujícího rizika katastrof.

Revidovaná evropská politika sousedství

Evropská komise a vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci přijaly společné sdělení „Na cestě k nové evropské politice sousedství“, v němž navrhly, jakým způsobem mohou EU a její sousední státy vybudovat účinnější partnerství v rámci politiky sousedství, přičemž jako svou hlavní politickou prioritu stanovily vymezení strategického rámce a stabilizaci.

Střednědobá strategie pro politiku rozšiřování EU

Přesvědčivá vyhlídka na členství v EU je i nadále v zemích jihovýchodní Evropy hybnou silou transformace a přispívá ke stabilitě a bezpečnosti. Dne 10. listopadu 2015 Evropská komise vytyčila střednědobou strategii pro politiku rozšíření EU, která se vztahuje na funkční období této Komise. Poskytuje jasné pokyny a vymezuje rámec a nástroje k podpoře dotčených zemí za účelem řešení stěžejních otázek a požadavků přístupového procesu.

Období navazující na dohodu z Cotonou

EU a její členské státy mají dlouhodobé vztahy s africkými, karibskými a tichomořskými státy (země AKT). Současná dohoda s našimi partnery ze zemí AKT, dohoda z Cotonou, platí od roku 2000 do roku 2020, je do ní zapojeno 78 partnerských zemí a týká se politické spolupráce, rozvojové spolupráce a hospodářské a obchodní spolupráce.

V roce 2015 Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydaly společný konzultační dokument 8 k plnění současné dohody a k případnému dalšímu postupu po roce 2020. Veřejná konzultace byla v prosinci 2015 ukončena a její výstupy pomohou utvářet budoucnost tohoto důležitého partnerství.

Genderové otázky

Rada schválila v říjnu 2015 nový akční plán pro rovnost žen a mužů (GAP) nazvaný „Proměna životů dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU v období let 2016–2020“ 9 . Tato ambiciózní iniciativa si klade za cíl zajistit v rámci Komise silnější vedení a prosazovat strategický přístup, který představuje spojení větší míry investic, lepší koordinace a společné odpovědnosti.

Opatření EU: rovnost žen a mužů

Částka ve výši přibližně 6,5 miliardy EUR z ročního rozpočtu EU v rámci této zprávy je určena na podporu rovnosti žen a mužů, která je považována za významný či zásadní cíl. Komise podporuje v celosvětovém měřítku řadu opatření, která přímo řeší otázky nerovnosti žen a mužů včetně programů k ukončení praktik mrzačení ženských pohlavních orgánů, snížení násilí páchaného na ženách a dívkách, zlepšení přístupu žen k produktivním zdrojům, jako je například půda, a omezení sňatků nezletilých.

Udržitelná energie a změna klimatu

Ambiciózní agenda OSN pro udržitelný rozvoj charakterizuje změnu klimatu jako „jednu z největších výzev naší doby“ a konstatuje, že „její negativní dopady narušují schopnost všech zemí dosáhnout udržitelného rozvoje“ 10 . Součástí Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 je konkrétní cíl udržitelného rozvoje týkající se naléhavých opatření pro boj proti změně klimatu a jejím dopadům.

Na konferenci o změně klimatu v Paříži (21. konference stran, COP21) v prosinci 2015 přijalo 195 zemí první všeobecnou, právně závaznou dohodu o globálním klimatu týkající se všech zemí. Pařížská dohoda 11 stanoví globální akční plán k odvrácení nebezpečné změny klimatu omezením globálního oteplování pod 2°C. EU byla v čele tohoto mezinárodního úsilí a představuje první významnou ekonomiku, která v březnu 2015 předložila svůj zamýšlený příspěvek k této nové dohodě.

EU je odhodlána vynaložit přinejmenším 20 % svého rozpočtu na období 2014–2020 na opatření zaměřená proti změně klimatu 12 a zdvojnásobuje své výdaje související s biologickou rozmanitostí ve vztahu k rozvojovým zemím.

Opatření EU: udržitelná energie pro všechny

Energie je klíčovou hybnou silou udržitelného růstu podporujícího začlenění. V období 2014–2020 budou sloučeny granty EU v hodnotě 3,5 miliardy EUR s jinými zdroji financování s cílem zajistit investice do energie z udržitelných zdrojů v partnerských zemích až do výše 30 miliard EUR.

Lidská práva a řádná správa

V červenci 2015 EU znovu potvrdila svůj politický závazek vůči strategickému rámci EU pro lidská práva a demokracii z roku 2012 13 a přijala nový akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 14 . Tento akční plán převádí do podoby konkrétních cílů a cílených opatření obecné cíle ochrany a podpory lidských práv a podpory demokratických procesů v celosvětovém měřítku.

GLOBÁLNÍ OPATŘENÍ

Silná vazba mezi rozvojem a migrací byla potvrzena začleněním problému migrace do Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 také poukazuje na to, že násilné vysídlení je klíčovým faktorem, který představuje riziko, že dojde ke zvrácení současného pokroku v oblasti rozvoje.

Na vrcholné schůzce ve Vallettě v listopadu 2015 se sešli vedoucí představitelé evropských a afrických zemí s cílem posílit spolupráci a řešit výzvy a příležitosti v oblasti migrace a mobility v rámci vyváženého přístupu a v těsném partnerství mezi zeměmi původu, tranzitními zeměmi a cílovými zeměmi.

Na vrcholné schůzce ve Vallettě byl zřízen nouzový svěřenský fond EU (v hodnotě 1,8 miliardy EUR) pro stabilitu a řešení základních příčin nelegální migrace a problému vysídlených osob v Africe 15 . Svěřenský fond představuje flexibilní doplněk stávající rozvojové spolupráce EU v tomto regionu a jeho cílem je podporovat účinné plnění závazků z vrcholné schůzky ve Vallettě v rámci tří území (Sahel / Čadské jezero, Africký roh, severní Afrika).

V roce 2015 se vystupňovalo úsilí o podporu zemí, jež nesou největší zátěž v důsledku uprchlické krize vyvolané pokračujícím konfliktem v Sýrii, zejména prostřednictvím navýšených finančních prostředků do regionálního svěřenského fondu EU v rámci odezvy na krizi v Sýrii a vypracování cílených dohod o spolupráci (paktů) s Libanonem a Jordánskem. Fond nyní představuje jeden z hlavních nástrojů EU, jež se používají k řešení krize nuceně vysídlených osob v daném regionu.

Regionální svěřenský fond EU je také otevřený všem ostatním mezinárodním dárcům. Ve změně zřizovacího rozhodnutí se vysvětluje, že vnitřně vysídlené osoby v Iráku, které prchají před regionální krizí, představují skupinu příjemců pomoci z fondu, a tato změna také poskytla větší flexibilitu, pokud jde o podporu zemí dotčených krizí mimo rámec oblastí sousedících se Sýrií. V rámci tohoto rozšíření působnosti se také poskytuje podpora třetím zemím na západním Balkáně.

Kromě toho na vrcholné schůzce EU–Turecko dne 29. listopadu 2015 EU a Turecko přijaly společné prohlášení včetně plánu mobilizace významných finančních prostředků k podpoře rozsáhlého úsilí Turecka jakožto země přijímající uprchlíky ze Sýrie. V této souvislosti Evropská komise vytvořila nástroj pro uprchlíky v Turecku s cílem koordinovat mobilizaci částky 3 miliardy EUR z rozpočtu EU i z příspěvků členských států.

Opatření EU: Sýrie

Projekt „Vytvoření cesty k brzké obnově prostřednictvím vzdělávání v Sýrii“ například ve školním roce 2013/14 a 2014/15 zajistil lepší přístup ke vzdělání pro dva miliony dětí přibližně na 3 000 školách v šesti syrských provinciích. Lékařské vzdělání a psychosociální podpora byly poskytnuty na 180 školách; 100 škol bylo renovováno a 200 000 dětí získalo přístup k programu samostudia. Pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami bylo vyškoleno celkem 1 500 učitelů.

Migrace a mobilita

Dne 13. května 2015 Evropská komise přijala evropský program pro migraci 16 , v němž vytyčila klíčové zásady a opatření v této oblasti na období 2015–2020. Tento program, který představuje jednu z deseti politických priorit Komise pod vedením předsedy Junckera, nabízí ambiciózní a komplexní plán k lepšímu řízení migrace, a to aktuálně i z dlouhodobého hlediska. Jeho čtyři pilíře tvoří silná společná azylová politika, boj proti obchodování s lidmi a předcházení nelegální migraci, správa vnějších hranic a nová politika v oblasti legální migrace.

Migrace představuje zásadní problém ve vztazích EU se zeměmi v blízkém sousedství, zejména na východě a na jihu, z nichž mnohé jsou buď zdrojem migrace, nebo tranzitními zeměmi. Značný objem pomoci EU v těchto zemích se zaměřuje na řízení migrace, podporu stability a řešení základních příčin migrace prostřednictvím zvyšování odolnosti ohroženého obyvatelstva, hospodářského rozvoje a podpory lepší správy.

Byl posílen a prohlouben dialog o migraci s africkými partnerskými zeměmi, zejména prostřednictvím rabatského a chartúmského migračního procesu a také prostřednictvím dialogu Afrika–EU o migraci a mobilitě.

Rozvoj, mír a bezpečnost

Bez míru a bezpečnosti si nelze představit udržitelný rozvoj a bez rozvoje udržitelný mír. Řešení bezpečnosti a rozvoje vyžaduje zapojení všech nástrojů EU a představuje klíčovou součást komplexního přístupu EU.

V průběhu roku 2015 EU vypracovala společné sdělení pro strategický rámec reformy bezpečnostního sektoru v celé EU, 17 který stanoví soudržnou politiku pro synergický přístup ke krátkodobým a střednědobým aktivitám, jako jsou mise společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a dlouhodobá rozvojová opatření EU v oblasti bezpečnosti.

V roce 2015 bylo přijato společné sdělení o „Budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje“ 18 . V krátkodobém horizontu již probíhají konkrétní pilotní projekty. V dlouhodobějším horizontu budou vypracovány politické rámce a mechanismy financování, které se zaměří na všechny příslušné subjekty (v sektoru civilní i vojenské bezpečnosti).

Na konci roku 2015 měla EU 18 civilních a vojenských misí a operací SBOP, z toho byly v roce 2015 zahájeny dvě vojenské operace: EUNAVFOR MED SOPHIA pomáhá narušovat obchodní model sítí pašování lidí a obchodování s lidmi v jižní části středního Středomoří, zatímco EUMAM CAR se zaměřuje na vojenské poradenství a pomoc orgánům Středoafrické republiky.

V roce 2015 EU pokračovala v investicích a v rozvoji kapacit v oblasti předcházení konfliktům a systémů včasného varování, což je výrazně nákladově efektivnější než zásahy po krizi.

Evropský rok pro rozvoj

V duchu hesla „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ byl Evropský rok pro rozvoj vhodně načasovanou a úspěšnou kampaní. Byl to vůbec první evropský rok věnovaný tématu vnějších vztahů a přišel v době důležitých globálních rozhodnutí.

Evropský rok pro rozvoj umožnil evropským občanům lépe porozumět tomu, jak pomoc EU mění životy a společenství v celosvětovém měřítku. V rámci celé EU se uskutečnilo celkem 3 828 akcí Evropského roku pro rozvoj, do nichž se zapojilo více než 1,9 milionu účastníků.

ODPOVĚDNOST A VÝSLEDKY

Každé euro vynaložené na podporu našich partnerských zemí musí přinést optimální účinek. Dne 26. března 2015 19 zveřejnily útvary Evropské komise rámec EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje, který posiluje schopnost Komise sledovat a vykazovat konkrétní výsledky opatření financovaných EU v této oblasti. Je součástí obecné politiky Komise směřující k většímu soustředění na výsledky opatření EU. Útvary Komise zveřejnily první zprávu na základě rámce výsledků 20 v roce 2016. Pracovní dokument útvarů Komise připojený k tomuto sdělení představuje druhou zprávu. Od tohoto okamžiku bude Komise každoročně podávat zprávu o výsledcích opatření financovaných EU v oblasti spolupráce a rozvojové politiky a zasazovat je do souvislostí s celkovými výsledky rozvojových opatření.

Opatření EU: klíčové výsledky v roce 2015

V následujícím přehledu jsou uvedeny nejdůležitější z výsledků dosažených v rámci projektů a programů, které skončily v období od poloviny roku 2014 do poloviny roku 2015.

Řádná správa: Ve čtyřech případech byly podpořeny svobodné a spravedlivé volby.

Předcházení konfliktům, budování míru a bezpečnosti: Z programů na podporu budování míru v civilní sféře po ukončení konfliktu a/nebo v rámci předcházení konfliktům mělo užitek 404 000 osob.

Udržitelné zemědělství, zabezpečení potravin a výživa: Z programů souvisejících s výživou, které pomohly snížit dětskou úmrtnost, mělo užitek 5 025 000 žen a dětí mladších pěti let.

Energetika: Bylo vybudováno nebo zmodernizováno 2 600 km elektroenergetických přenosových/rozvodných vedení.

Školství: Do zařízení základního vzdělávání bylo zapsáno 10 635 000 dětí, do zařízení středního vzdělávání 7 603 000 dětí a bylo vyškoleno 175 000 učitelů.

Zdravotnictví: Celkem u 8 104 000 porodů asistoval kvalifikovaný zdravotnický personál, což přispělo ke snížení úmrtnosti matek.

Přírodní zdroje, životní prostředí a změna klimatu: Celkem na 3 951 000 hektarech chráněných území se podařilo zajistit biologickou rozmanitost a ochránit přírodní dědictví.

Doprava: Celkem 8 905 000 osobám byl poskytnut přístup k celoročně sjízdným silnicím.

Zaměstnanost a sociální ochrana: Z odborného vzdělávání a přípravy nebo z programů rozvoje dovedností zaměřených na zlepšování zaměstnanosti, produktivity a konkurenceschopnosti mělo užitek celkem 195 000 osob.

Rozvoj obchodu a soukromého sektoru: Celkem 10 000 firem získalo přístup k úvěrům za účelem podpory investic a zamezení rizikům.

Výsledky v celosvětovém měřítku

Rozšíření partnerství Afrika–EU

Kromě činnosti v rámci dohody z Cotonou bylo dosaženo pokroku ve vztazích Afrika–EU v souvislosti se společnou strategií EU–Afrika během významné schůzky afrických zemí a EU v Bruselu dne 22. dubna 2015, na níž se setkala kolegia Komise Africké unie a Evropské komise. Na této sedmé schůzce kolegií Komise Africké unie a Evropské komise byla prodiskutována řada témat, mj. mír a bezpečnost; demokracie, řádná správa a lidská práva; lidský rozvoj; udržitelný růst podporující začlenění; růst a integrace na úrovni celého světadílu; globální a nové problémy.

Rok 2015 byl také významný, pokud jde o činnosti spolupráce v terénu s Komisí Africké unie, přičemž navýšená finanční podpora byla poskytována prostřednictvím afrického mírového projektu (APF) a panafrického programu.

Mír a bezpečnost představuje důležitou výzvu, pokud jde o rozvoj a spolupráci v Africe. Komise v této souvislosti intenzivně pracovala na tom, aby podpořila politické řešení v Burundi, a byly zahájeny postupy konzultace podle článku 96 dohody o partnerství AKT–EU.

Dne 24. listopadu 2015 se v hlavním městě Rwandy Kigali uskutečnil 11. dialog o lidských právech Africké unie–EU. Obě strany znovu potvrdily své odhodlání podporovat a chránit lidská práva a spolupracovat na účinném provádění kontinentálních a mezinárodních nástrojů lidských práv.

Ebola

V průběhu roku 2015 EU i nadále reagovala na hrozbu epidemie eboly. Další rozpočtové prostředky byly poskytnuty Libérii (31 milionů EUR) a Sieře Leone (43 milionů EUR) s cílem zmírnit hospodářský dopad epidemie a poskytnout těmto zemím finanční prostředky ke stabilizaci státních financí. V rámci tohoto programu byla zahájena řada strategických projektů spojujících humanitární pomoc s rozvojem včetně posílení systémů zdravotní péče a životních potřeb v Guineji a přístupu k vodě na školách v Libérii. První programy obnovy byly také zahájeny v Guineji (zdravotnictví) a v Libérii (vzdělávání a energetika).

Na celosvětové úrovni útvary Evropské komise a Evropská služba pro vnější činnost zorganizovaly dne 3. března 2015 mezinárodní konferenci na vysoké úrovni o ebole. Tato konference pomohla zaměřit se na pokračující boj proti této chorobě a udržet dynamiku tohoto procesu. Do konce roku byly všechny tři postižené země na cestě k tomu, aby byly prohlášeny za zbavené eboly.

Generální ředitelství pro výzkum a inovace a iniciativa pro inovativní léčiva investovaly přibližně 240 milionů EUR prostřednictvím naléhavých výzev k předkládání projektů zaměřených na vypořádání se s virem eboly 21 . Všechny tyto projekty byly zahájeny v období od konce roku 2014 do začátku roku 2015.

Podpora Somálsku

V Bruselu se dne 21. října 2015 konala společná dárcovská konference EU–UNHCR pro Somálsko. V Somálsku je jedna z největších komunit vnitřně vysídlených osob na světě, čítající celkem 1,1 milionu vnitřně vysídlených osob, a téměř jeden milion uprchlíků z Afrického rohu. Konference zmobilizovala mezinárodní podporu zaměřenou na zlepšení životních podmínek somálských uprchlíků a vysídlených osob, přičemž na konferenci byla přislíbena částka 94 milionů EUR, z níž EU poskytne příspěvek 60 milionů EUR na dvě cílená opatření.

Opatření EU: somálští uprchlíci

Program v hodnotě 50 milionů EUR zahájený v roce 2015 pomůže koordinovat dobrovolné návraty do Somálska z Keni, Jemenu a Evropy a zlepšit právní rámec pro vnitřně vysídlené osoby, uprchlíky a vracející se osoby, rozšířit přístup k základním službám a vytvořit reálné příležitosti k obživě.

EU bude souběžně financovat program v hodnotě 10 milionů EUR pro severní Keňu s cílem poskytnout okamžitou pomoc a lepší životní příležitosti uprchlíkům, kteří se nemohou vrátit, a jejich hostitelským společenstvím.

Naděje pro Středoafrickou republiku

Dne 26. května 2015 došlo na Mezinárodní konferenci o Středoafrické republice k navýšení pomoci Evropské unie o 72 milionů EUR a řada zemí přislíbila nové příspěvky v hodnotě 29 milionů EUR do svěřenského fondu Bêkou Evropské unie 22 .

Fond Bêkou, který představuje vůbec první svěřenský fond EU, prokázal rychlost a účinnost svého fungování šesti novými projekty, které ukázaly, jak rychle je EU schopna zmobilizovat svou energii a nástroje.

Opatření EU: projekt Bêkou v oblasti zdravotnictví

Projekt Bêkou v oblasti zdravotnictví si klade za cíl zajistit přístup k základním zdravotnickým službám jednomu milionu lidí v zemi, v níž byla většina zdravotnických struktur a služeb narušena. V průběhu roku 2015 byl v rámci projektu zajištěn přístup k základním zdravotnickým službám a mělo z něj užitek 450 000 přímých příjemců.

Sahel

V průběhu roku 2015 EU uvolnila finanční prostředky ve výši 216 milionů EUR s cílem čelit nutriční a potravinové krizi v devíti zemích Sahelu. Opakující se potravinové krize v zemích Sahelu závažným způsobem narušily odolnost nejchudších osob, které jsou někdy nuceny se stěhovat, aby si našly lepší živobytí.

Nouzový svěřenský fond pro Afriku, zřízený po vrcholné schůzce ve Vallettě v roce 2015, podpoří některé z nejméně odolných a nejzranitelnějších zemí v celé Africe včetně oblasti Sahelu a Čadského jezera.

Západní Balkán a Turecko

Evropská komise přijala dne 10. listopadu 2015 svou střednědobou strategii rozšíření EU 23 . Komise opětovně potvrdila silný důraz na filozofii „základní zásady na prvním místě“ v přístupovém procesu, v jehož rámci jsou stěžejními otázkami právní stát, základní práva, posílení demokratických institucí včetně reformy veřejné správy a rovněž hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost. Komise i nadále zaměřuje své úsilí na zajištění toho, aby země procesu rozšíření určily jako prioritu reformy v těchto klíčových oblastech.

Západní Balkán: plán EU v oblasti propojení

Na západním Balkáně je propojení stěžejním prvkem úsilí Komise o podporu integrace mezi jednotlivými zeměmi navzájem a s EU. EU vyčlenila na projekty investic do oblasti propojení a na technickou pomoc na období 2014–2020 maximální částku jedné miliardy EUR. V roce 2015 EU poskytla částku 200 milionů EUR v rámci spolufinancování na deset prioritních projektů v hodnotě 600 milionů EUR včetně intermodálního terminálu, dvou mostů a tří železničních projektů a rovněž propojovacích vedení a posílení elektroenergetické přenosové soustavy v regionu.

Evropská politika sousedství

Dne 18. listopadu 2015 bylo přijato společné sdělení „Na cestě k nové evropské politice sousedství“ 24 . Po něm následoval společný konzultační dokument 25 vydaný dne 4. března 2015 a následná veřejná konzultace, v jejímž rámci bylo podáno více než 250 příspěvků.

Mezi společné priority EU a jejích partnerů patří tyto: řádná správa, demokracie, právní stát a lidská práva; hospodářský rozvoj pro stabilizaci; propojení, energetika a změna klimatu; bezpečnost; migrace a mobilita.

Ukrajina: posílení právního státu

Ukrajina dosáhla v roce 2015 významného pokroku v oblasti soudnictví a boje proti korupci na základě přijetí nových právních předpisů, včetně zákona o zajištění práva na spravedlivý proces a zákona o státním zastupitelství. Za pomoci EU bylo zahájeno provádění strategie reformy soudnictví na období 2015–2020 a byl zřízen Národní úřad pro boj proti korupci, přičemž jeho 70 vyšetřovatelů bylo přijato na základě otevřených výběrových řízení.

Asie, Střední Asie a Tichomoří

Nepál byl dne 25. dubna 2015 zasažen pustošivým zemětřesením o síle 7,8 stupně Richterovy škály a další velké zemětřesení jej postihlo v květnu. Evropská unie na tuto katastrofu zareagovala okamžitou pomocí v hodnotě šesti milionů EUR v rámci odezvy na mimořádné události. Záhy po ní následovala pomoc v podobě rozpočtové podpory ve výši 16,6 milionu EUR s cílem umožnit vládě Nepálu uskutečnit další odezvu na mimořádné události a práce obnovy.

Opatření EU: obnova a rekonstrukce Nepálu

V rámci odezvy na pustošivá zemětřesení zřídila EU na mezinárodní konferenci o rekonstrukci Nepálu, jež se konala v červnu 2015, program Opatření Nepál–EU pro obnovu a rekonstrukci (NEARR). Součástí financování tohoto programu je rozpočtová podpora v hodnotě 100 milionů EUR a 5 milionů EUR na doplňková opatření. Program NEARR byl vypracován v rekordním čase a podporuje vládu Nepálu v procesu obnovy a rekonstrukce: „Kampaň výstavby nového Nepálu“.

V roce 2015 zásahy v Afghánistánu financované EU zahrnovaly naléhavou zdravotní péči, potraviny a pitnou vodu, ochranu, přístřeší, sanitární zařízení, podporu hygieny a podporu obživy poskytnuté lidem zasaženým konfliktem a přírodními katastrofami obecně, a zejména vnitřně vysídleným osobám. Kromě toho dne 26. října v hlavním městě provincie Badachstán v severovýchodním Afghánistánu udeřilo zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály, které postihlo 12 provincií v celé zemi. V roce 2015 celková humanitární pomoc EU této zemi dosáhla výše 40 milionů EUR, včetně další částky ve výši 12 milionů EUR, která byla vyčleněna v prosinci s cílem pokrýt narůstající humanitární potřeby. Tato podpora byla poskytnuta v souvislosti s prudkou eskalací konfliktu v zemi.

Opatření EU: zabezpečení potravin v Afghánistánu

V průběhu roku 2014 a 2015 EU pomáhala učit 540 žen, jak pěstovat zeleninu a luštěniny s cílem snížit podvýživu a podpořit spotřebu rozmanitých a zdravých potravin. V provinciích Bámiján a Ghór bylo podpořeno přibližně 900 rodin, přičemž jim byly předány nové dovednosti, které budou moci uplatnit i dlouho po skončení projektu.

Latinská Amerika a Karibik

Ve dnech 10.–11. června 2015 se v Bruselu uskutečnila druhá vrcholná schůzka mezi EU a Společenstvím latinskoamerických a karibských států se zastřešujícím tématem „Utváříme naši společnou budoucnost: zasazujeme se o prosperující, soudržné a udržitelné společnosti pro naše občany“. Na vrcholné schůzce byl podepsán Regionální indikativní program EU–Karibik na období 2014–2020 v hodnotě 346 milionů EUR. Byl aktualizován biregionální akční plán a byly doplněny dvě nové kapitoly o vysokoškolském vzdělávání a bezpečnosti občanů.

Souběžně s výše uvedenou vrcholnou schůzkou se uskutečnila vrcholná obchodní schůzka EU–CELAC na téma „Evropa, Latinská Amerika a Karibik: podpora udržitelného růstu podporujícího začlenění posilováním role malých a středních podniků“. EU je hlavním zahraničním investorem v regionu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a jeho druhým obchodním partnerem.

Věda, výzkum, inovace a technologie jsou prvním bodem akčního plánu EU–CELAC 26 vypracovaného po příslušné vrcholné schůzce z roku 2015. Dialog o vědě, výzkumu, technologii a inovacích prostřednictvím „společné iniciativy EULAC pro výzkum a inovace“ vytvořené v březnu 2011 konsoliduje spolupráci EU–CELAC.

(1)

https://ec.europa.eu/europeaid/funding/about-funding-and-procedures/where-does-money-come/european-development-fund_en

(2)

SWD(2015) 159 final ze dne 3.8.2015.

(3)

https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld

(4)

http://ec.europa.eu/europeaid/communication-global-partnership-poverty-eradication-and-sustainable-development-after-2015_en

(5)

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2015/05/26-fac-dev-council-conclusions-global-partnership/

(6)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9144-2015-INIT/cs/pdf