EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.12.2016

COM(2016) 792 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Čtvrtá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka

Čtvrtá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka

Úvod

V průběhu období, kterému je věnována tato čtvrtá zpráva 1 , se při plnění prohlášení EU a Turecka 2 potvrdil trend trvalého dosahování výsledků, byť tváří v tvář četným problémům.

Od aktivace prohlášení značně ubylo případů překročení hranic a tento trend pokračoval i v období sledovaném touto zprávou. Ztráty na životech byly omezeny. Z Turecka vstupovalo na řecké ostrovy i nadále v průměru kolem 81 osob denně, tedy mnohem méně než mimořádně vysoké počty zaznamenané v témže období minulého roku. Současně však vykazuje navracení osob z Řecka do Turecka příliš nízké tempo. V důsledku toho jsou již tak přetížená přijímací zařízení na řeckých ostrovech vystavena dalšímu tlaku, což přispělo k nedávným případům narušení veřejného pořádku. Ačkoli do Řecka směřuje i nadále mnohem méně osob, než tomu bylo před aktivací prohlášení, žádá si situace nejen pečlivé monitorování, ale i – což je ještě důležitější – zvýšené úsilí o zlepšení situace na řeckých ostrovech.

Pokroku bylo dosaženo i v dalších bodech prohlášení. Například přesídlování syrských uprchlíků z Turecka se trvale urychluje. Z nástroje pro uprchlíky v Turecku dotovaného 3 miliardami EUR přidělila EU na konkrétní účely již přes 2,2 miliardy EUR, z toho vyplaceno bylo 677 milionů EUR.

Tato čtvrtá zpráva popisuje jednak pokračující trend v dosahování cílů, jednak opatření, jichž je nadále zapotřebí k tomu, aby realizace prohlášení spočívala na pevných základech jako stabilní a udržitelný pilíř politiky EU. Evropská rada na svém zasedání dne 20. října 3 konstatovala, že má-li být situace na trase přes východní Středomoří trvale stabilizována, musí být prohlášení EU a Turecka dále prováděno. Ve svých závěrech tento orgán vyzval k dalšímu urychlení navracení migrantů z řeckých ostrovů do Turecka, k urychlenému jmenování stálých koordinátorů v řeckých hotspotech, k tomu, aby členské státy v plném rozsahu reagovaly na výzvy příslušných agentur EU k poskytnutí zdrojů za účelem pomoci Řecku, a k dalšímu pokroku při plnění celé škály závazků vůči všem členským státům uvedených v prohlášení, mimo jiné pokud jde o liberalizaci vízového režimu. Tato zpráva potvrzuje, že je ve všech uvedených bodech naléhavě zapotřebí posunu vpřed.

1.Současná situace

Od vydání třetí zprávy dne 28. září 2016 dorazilo z Turecka na řecké ostrovy celkem 5 687 osob 4 , což znamená v průměru zhruba 81 příchozích za den 5 . Přestože denní počet nově příchozích je nadále vyšší než v období před létem, zůstávají počty mnohem nižší oproti stejnému období loňského roku (zhruba 390 000 od 28. září do 4. prosince 2015) i oproti měsíci, který předcházel aktivaci prohlášení (kdy průměrný počet nově příchozích přesahoval 1 700 osob denně). Od aktivace prohlášení EU a Turecka přišlo v Egejském moři o život nebo je nezvěstných 63 osob. Jakkoli je každá ztráta života velmi politováníhodná, jedná se o významný pokles ztrát na životech s ohledem na skutečnost, že ve stejném období roku 2015 zahynulo přes 592 osob 6 .

Posílená koordinace a spolupráce

Koordinátor EU pro realizaci prohlášení EU a Turecka 7 zajišťoval každodenní činnosti, jež z tohoto prohlášení vyplývají, a to v součinnosti s řeckými a tureckými orgány, agenturami EU, mezinárodními organizacemi a dalšími členskými státy. Hlavní pozornost patřila urychlení azylového řízení, zvýšení počtu migrantů navracených z řeckých ostrovů do Turecka a zavedení náležitých bezpečnostních opatření v hotspotech. V zájmu plné realizace prohlášení EU a Turecka a zmírnění tlaku na řecké ostrovy je nutno tuto realizaci zintenzivnit a urychlit. Za tímto účelem a s ohledem na opatření na straně EU vypracoval koordinátor EU v součinnosti s řeckými orgány společný akční plán, jejž k dnešnímu dni zveřejňuje. Tento plán byl sestaven za účelem nástinu dalších kroků, jichž je na všech stranách ještě zapotřebí, má-li být prohlášení EU a Turecka realizováno v plném rozsahu, a zejména má-li být zmírněn tlak na řecké ostrovy. Svým dílem se musí přičinit Řecko, členské státy, Evropská pohraniční a pobřežní stráž, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Komise i mezinárodní organizace (Mezinárodní organizace pro migraci a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky). Cílem spolupráce na této bázi především je, aby byly na řeckých ostrovech do dubna 2017 dotaženy do konce dosud neuzavřené azylové případy. Komise za sebe přijímá hlavní body společného akčního plánu uvedeného v příloze 1.

K tomu, aby agentury EU poskytovaly svou podporu při realizaci prohlášení EU a Turecka účinně, je nepostradatelná účast členských států. Evropská rada na svém zasedání dne 20. října zdůraznila význam toho, aby byly v plném rozsahu splněny požadavky agentur EU na zaměstnance, i význam rezervní skupiny pro otázky azylu vytvořené pro potřeby Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu k tomu, aby se členským státům v přední linii dostávalo podpory v libovolném okamžiku a v potřebném objemu. V zájmu rychlé reakce na výzvu Evropské rady k poskytnutí dalších zaměstnanců vypracoval Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu komplexní pilotní školicí program, který má zajistit, aby za účelem podpory řeckých orgánů mohli být nasazeni odpovědní pracovníci, kteří mají ve vnitrostátním měřítku jen omezené zkušenosti. Nedostatky zjištěné v předchozích zprávách však dosud nebyly plně vyřešeny.

Ke dni 5. prosince vyslal Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu do Řecka 93 tlumočníků a dále 74 odborníků z členských států, z nichž bylo 52 vysláno do hotspotů, přičemž ve 39 případech se jedná o pracovníky v rámci azylových řízení. V současnosti chybí v rámci azylových řízení 61 pracovníků. Vzhledem k potřebě dalších pracovníků adresoval Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu dne 11. listopadu členským státům výzvu k poskytnutí 150 odborníků v oblasti azylu, včetně 100 pracovníků v rámci azylových řízení, kteří by působili na řeckých ostrovech. Na základě seznamů došlých do 5. prosince se však očekává, že počet vyslaných odborníků do konce roku ještě fakticky poklesne. Nedojde-li k neodkladné nápravě, bude zásadním způsobem ohroženo tempo, jímž lze případy vyřizovat, a vzroste riziko výrazného přeplnění kapacit na ostrovech.

Pokud jde o správu hranic, měla Evropská pohraniční a pobřežní stráž ke dni 5. prosince 682 příslušníků vyslaných do Řecka, včetně celkem 54 příslušníků vyčleněných na podporu při realizaci prohlášení. Do 14. prosince tak bude chybět 13 vyslaných příslušníků, po tomto datu dokonce 57. Pokud jde o Europol, počet vyslaných příslušníků, kteří jsou aktuálně nasazeni v hotspotech, aby zde prováděli sekundární bezpečnostní kontroly, vzrostl na 24 (z toho je 21 vyslaných příslušníků a tři jsou zaměstnanci Europolu). Prozatím jsou nad rámec zaměstnanců Europolu nasazených na celkem pěti ostrovech za účelem sekundárních bezpečnostních kontrol umístěni další čtyři příslušníci při regionální jednotce Evropské unie v Pireu, kde plní koordinační úkoly. Vysílání pracovníků prostřednictvím Europolu je podle všeho nadále postačující, avšak bude zapotřebí pozorně monitorovat, zda nebude nutno jejich počty modifikovat s ohledem na budoucí vývoj pohybu migrantů.

V této souvislosti, zejména s ohledem na rizika rostoucího přeplnění přijímacích kapacit na ostrovech a na související rizika pro veřejný pořádek (viz níže), by měly členské státy naléhavě zvýšit přísliby, jež daly Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu. Splnit by měly rovněž svůj slib vyslat k Evropské pohraniční a pobřežní stráži požadovaný počet příslušníků s potřebným profilem. K tomu, aby byla Evropská pohraniční a pobřežní stráž akceschopná, je nutno zajistit, aby byli trvale k dispozici příslušníci připravení k vyslání i technické vybavení. Obojí je nezbytné k účinné realizaci operací, jež stráž koordinuje, tedy k tomu, aby tato agentura a orgány pobřežní stráže členských států mohly zvládat toky nelegální migrace po trase ve východním Středomoří.

Turečtí styční úředníci, kteří byli z funkcí odvoláni po pokusu o puč, byli na řecké ostrovy opětovně nasazeni dne 25. října. Turecká pobřežní stráž aktivně hlídkuje ve vodách východního Egejského moře. Registruje vysoký týdenní počet případů, kdy se daří zabránit tomu, aby migranti odpluli z Turecka (přibližně 450–500 případů zadržení).

V návaznosti na vyslání styčného důstojníka Evropské pohraniční a pobřežní stráže na vlajkovou loď NATO v dubnu 2016 a na podpis standardních operačních postupů mezi stráží a námořním velením NATO v červenci se spolupráce v Egejském moři prohloubila díky společnému situačnímu přehledu, včasnému varování, ostraze a sdílení operačních informací s pobřežními strážemi Řecka a Turecka. Tato spolupráce má trvale zvyšovat již tak vysokou míru odhalování a urychlovat výměnu informací o převaděčství migrantů. Za tímto účelem NATO nedávno poskytlo Evropské pohraniční a pobřežní stráži vybavení, jež stráži dává přístup do vyhrazené regionální sítě NATO, s cílem dále zkvalitnit platformy pro výměnu informací mezi oběma subjekty.

Informační iniciativy

Na základě výsledků pracovní skupiny pro strategii informování migrantů připravuje konsorcium významných sdělovacích prostředků ve spolupráci s Komisí internetový „Informační portál pro migranty“. Očekává se, že portál bude spuštěn začátkem roku 2017, kdy začne informovat miliony potenciálních migrantů po celém světě o riskantních cestách a právních překážkách při pokusech o vstup do EU.

V návaznosti na informační kampaň, která s cílem informovat migranty o jejich právech a možnostech proběhla v červenci až srpnu na všech ostrovech, kde jsou zřízeny hotspoty, pomáhá Komise nyní řeckým orgánům zřídit ve všech hotspotech trvalé informační stánky. V těchto stáncích mají působit odborníci z řeckých orgánů a z evropských a mezinárodních organizací a jejich smyslem je být pro migranty spolehlivým zdrojem informací. Tento stánek již vznikl na ostrově Chios a na ostrově Lesbos se připravuje. Podkladové dokumenty a informační materiály připravuje Komise v součinnosti s řeckými orgány, agenturami EU, Mezinárodní organizací pro migraci a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Hlavní výzvy a další kroky     S ohledem na rizika stále přeplněnějších přijímacích kapacit a na související rizika pro veřejný pořádek jsou členské státy povinny urychleně poskytnout potřebné odborníky, k čemuž se zavázaly na říjnovém zasedání Evropské rady. Tyto odborníky potřebuje Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu k tomu, aby na řeckých ostrovech zrychlil vyřizování žádostí o azyl, v případě potřeby i s využitím komplexního výcviku, jejž sám připravil pro potřeby vysílání méně zkušených úředníků, členské státy musí nadále dávat Evropské pohraniční a pobřežní stráži k dispozici v potřebném počtu odborníky s požadovaným profilem, konsorcium sdělovacích prostředků spustí počátkem roku 2017 „Informační portál pro migranty“, co nejdříve musí být na všech ostrovech, kde jsou zřízeny hotspoty, vytvořena informační místa za účelem přímého informování migrantů.

2.Navracení všech nových nelegálních migrantů z Řecka do Turecka

Prohlášení upravuje navracení všech nových nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří vstoupí z Turecka na řecké ostrovy po 20. březnu a jejichž žádosti budou prohlášeny za nepřípustné či neopodstatněné. Předmětná opatření jsou důsledně prováděna v souladu s požadavky unijního a mezinárodního práva a při plném dodržování zásady nenavracení (non-refoulement).

Současný stav v oblasti navracení migrantů

Od vydání třetí zprávy dne 28. září 2016 bylo po návratu tureckých styčných důstojníků na řecké ostrovy a od znovuzahájení návratových operací počátkem září navráceno do Turecka 170 osob, jež přes jeho území do Řecka vstoupily, včetně 42 Syřanů, a to v režimu upraveném v prohlášení EU a Turecka. Celkově tak bylo po aktivaci prohlášení EU a Turecka navráceno do Turecka celkem 748 migrantů. Mezi další národnosti patřili Pákistánci (394), Afghánci (61), Alžířané (68), Iráčané (17), Bangladéšané (26), Íránci (18), Šrílančané (16) a Maročané (15). Vracené osoby obdržely zamítavé rozhodnutí o azylu (včetně zamítavých druhoinstančních rozhodnutí), stáhly svoje žádosti o azyl nebo o azyl nepožádaly. V průběhu roku 2016 bylo do Turecka z Řecka na základě prohlášení EU a Turecka anebo na základě dvoustranného protokolu o zpětném přebírání osob mezi Tureckem a Řeckem navráceno celkem 1 187 nelegálních migrantů, z toho 95 Syřanů.

Celkově je počet návratů nízký, je však nižší než počet přicházejících osob. V říjnu počet návratů o něco vzrostl a návratové operace probíhaly každý týden. V první půli listopadu (kdy byli navráceni pouze čtyři Pákistánci) však byly zaznamenány prodlevy v reakci tureckých orgánů na žádosti řeckých orgánů o provedení návratové operace v souladu s prohlášením EU a Turecka, či případy úplné absence takových reakcí 8 . Zatímco řecká azylová služba zdvojnásobila počet svých odborníků, kteří na ostrovech působí, a očekává se, že do konce roku budou nabráni další, jsou zapotřebí další kroky. Jedná se mj. o vysílání odborníků z členských států prostřednictvím Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Smyslem je urychlit vyřizování žádostí o azyl v prvním stupni a zvýšit a udržet počet návratů migrantů 9 .

Migranti nepocházející ze Sýrie jsou do Turecka navraceni na člunech a jsou převáženi do zajišťovacího zařízení v Kirklareli, kde jsou poučeni o svých právech včetně možnosti požádat v Turecku o status ochrany. Dle hlášení předložilo své žádosti tureckým orgánům 47 osob: jedné osobě byl přiznán status uprchlíka, 46 osob bylo ze zajišťovacího zařízení propuštěno do doby, než bude o jejich žádosti rozhodnuto. 417 osob, jež v Turecku o status uprchlíka nepožádalo, bylo navráceno do zemí svého původu. Syřané jsou z řeckých ostrovů navraceni letadlem a umisťováni do uprchlického tábora v Duzici. Mají právo požádat o dočasnou ochranu a po rychlé předběžné registraci pro účely předběžné ochrany jsou propuštěni a mohou se svobodně usadit v provincii dle vlastního výběru, nebo zůstat v táboře. Až doposud byli předběžně registrováni všichni navrácení Syřané, s výjimkou deseti z nich, kteří se rozhodli pro dobrovolný návrat do Sýrie. Zajišťovací zařízení v Kirklareli a uprchlický tábor v Duzici nedávno navštívili vysoký komisař OSN pro uprchlíky a delegace EU v Turecku.

Pracovní povolení získalo v Turecku za rok 2016 dosud 11 102 syrských státních příslušníků (stav k 15. listopadu).

Od vydání třetí zprávy dne 28. září 2016 se do země původu z pevninské části Řecka dobrovolně vrátilo 869 osob a z řeckých ostrovů 163 osob. Pomáhal jim v tom program asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění. Od 1. ledna 2016 tohoto programu v Řecku využilo 5 710 migrantů. Za účelem zintenzivnění souvisejících opatření byl program upraven. Asistence při opětovném začleňování by tak měli mít možnost plně využívat všichni účastníci z řeckých ostrovů. Veškerému úsilí při navracení migrantů by též napomohlo, kdyby se Řecko plně zapojilo do návratových programů financovaných z prostředků EU (zejména do programu sítě evropského nástroje pro reintegraci) a kdyby co nejvíce využívalo finanční a technické podpory, kterou tyto programy nabízejí.

Právní kroky

Činnost zahájil nově zřízený odvolací orgán, jenž má šest stálých odvolacích výborů (a jeden náhradní výbor za výbory stálé). Tyto výbory rozhodují o odvoláních, jež byla od 20. července v rámci řízení o přípustnosti a způsobilosti (která se použijí v případě národností s nízkou mírou uznávání žádostí) podána proti prvoinstančním rozhodnutím řecké azylové služby. V zájmu zefektivnění nového odvolacího orgánu a zvýšení počtu druhoinstančních rozhodnutí řecká vláda dne 25. října 10 rozhodla ustavit dalších sedm takových výborů, čímž jejich celkový počet vzrostl na třináct. Do konce února 2017 vláda zamýšlí zvýšit počet odvolacích výborů na 20 a zvýšit i počet rozhodnutí přijatých za jeden měsíc. Ministerstvo spravedlnosti a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dokončily výběr členů těchto sedmi dalších výborů, jež by podle očekávání měly svou činnost zahájit do konce prosince. Komise nadále poskytuje řeckým orgánům podporu při urychlování prvo- i druhoinstančního azylového řízení a při zvyšování produktivity azylové služby a odvolacího orgánu.

Pokud jde o případy na řeckých ostrovech, dosáhla odvolání proti 6 040 11 provoinstančních rozhodnutí azylové služby ve věci přípustnosti a ve věci samé celkového počtu 2 014 12 . V těchto 2 014 případech odvolání bylo dosud přijato 838 druhoinstančních rozhodnutí (tj. 42 % všech případů). Ze 407 druhoinstančních rozhodnutí o odvolání ve věci přípustnosti jich dosud 17 potvrdilo a 390 zrušilo prvoinstanční rozhodnutí o nepřípustnosti 13 . Pokud jde o 431 druhoinstančních rozhodnutí o odvolání ve věci samé, 369 jich potvrdilo a 62 zrušilo prvoinstanční zamítavá rozhodnutí.

Nové odvolací výbory plní zásadní úlohu při zajišťování toho, aby každý jednotlivec měl příležitost k výkonu svých práv. Rozhodnutí jsou však zatím přijímána pomalu, což má pro realizaci prohlášení přímé důsledky. V oblasti působnosti prohlášení EU a Turecka vydaly nové odvolací výbory doposud 366 rozhodnutí, 14 o přípustnosti a 352 14 ve věci samé. Ve věci ústavnosti složení nových odvolacích výborů proběhlo dne 29. listopadu slyšení před řeckou státní radou. Rozhodnutí rady, jež se očekává do konce roku, bude mít zvláštní význam při určování pokroku v mnoha dalších případech.

Operativní kroky

Stále přeplněnější přijímací kapacita hotspotů a nedávné incidenty vyvolané migranty a místním ostrovním obyvatelstvem 15 dále zhoršily již tak obtížné životní a pracovní podmínky, jež na ostrovech panují. Na ostrovech je přítomno 16 295 16 migrantů, kdežto v oficiálních přijímacích zařízeních je k dispozici pouze 7 450 míst a dalších 754 míst nabízí program pro pronájem ubytovacích zařízení, jejž zavedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zvládání situace v hotspotech je komplikováno i značným vytížením, jemuž jsou řecké orgány vystaveny v pevninské části Řecka. Dle jejich hlášení je na pevnině i ostrovech přítomno ke dni 6. prosince celkem zhruba 62 000 migrantů.

Kromě snahy urychlit vyřizování žádostí o azyl a navracení nelegálních migrantů do Turecka přijímá Řecko řadu opatření, jež mají hotspotům ulehčit. Zranitelní migranti a rodiny byli převedeni do programu pro pronájem ubytovacích zařízení, jejž zavedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, nebo byli přemístěni do hotelů na ostrovech. Na pevninu jsou přemisťovány i osoby, jež nelze do Turecka navrátit v režimu podle prohlášení EU a Turecka, a zranitelné skupiny spolu s nezletilými osobami bez doprovodu. Ke dni 1. prosince bylo na pevninu těchto osob přemístěno celkem 2 675. Tyto osoby byly převedeny do programu pro pronájem ubytovacích zařízení, jejž zavedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, přemístěny do ubytovacích zařízení na pevnině, nebo si ubytování na pevnině zajistily samy. Hlavní prioritou pro Komisi zůstává vhodné ubytování pro nezletilé osoby bez doprovodu. Komise uvolnila prostředky na další přijímací kapacity a vyzývá členské státy, aby zintenzivnily relokaci způsobilých osob v této kategorii, jež se nacházejí v Řecku a Itálii.

Na ostrově Lesbos byl zaveden zjednodušený operační postup pro migranty ze zemí Maghrebu, Pákistánu a Bangladéše, v jejichž případě se registrace 17 , pohovor a oznámení výsledku odehrává během několika dnů. Řecké orgány v součinnosti s orgány místními též budují další zajišťovací kapacity nebo rozšiřují stávající zařízení na ostrovech, aby navýšily kapacitu uzavřených zařízení pro osoby před vyhoštěním. Nadále je zapotřebí zajistit, aby byla na ostrovech v dostatečném množství k dispozici přijímací zařízení vybavená na zimu. S modernizací ubytovacích kapacit se postupuje. V reakci na zimní podmínky distribuují partneři v oblasti humanitární pomoci za podpory EU na ostrovech oblečení a potřeby pro domácnost.

S cílem vyřešit část obav o bezpečnost a zlepšit podmínky, jež na ostrovech vládnou v oblasti veřejného pořádku, připravila řecká policie bezpečnostní a evakuační plány, jež se týkají všech osob i organizací v hotspotech. Pro případ incidentu byly vypracovány pokyny pro nouzovou evakuaci zaměstnanců agentur EU a odborníků z členských států, kteří v hotspotech pracují. Řecká policie na ostrovech zvýšila přítomnost svých příslušníků, včetně speciálně vycvičených zásahových jednotek, jež jsou umístěny poblíž pracovišť vyřizujících žádosti o azyl. Policie plánuje počet těchto příslušníků dále navýšit. Bezpečnostní podmínky na pracovištích, která v hotspotech vyřizují žádosti o azyl, zpřísňuje i Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu.

I přes dosavadní zlepšení zbývá k řešení situace na řeckých ostrovech učinit ještě mnoho. Registrační a identifikační služba by měla za účelem zlepšení procesů prioritně dopracovat a přijmout standardní operační postupy, jež budou platit v hotspotech a budou plně zohledňovat prohlášení EU a Turecka. Lhůta mezi učiněním a podáním žádosti by měla být zkrácena v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice o azylovém řízení, který vyžaduje, aby osoba, která učinila žádost o mezinárodní ochranu, měla příležitost podat žádost co možná nejdříve. Řečtí stálí koordinátoři hotspotů se dosud neujali svých funkcí, přestože v uplynulých šesti měsících bylo opakovaně ohlašováno jejich bezprostřední jmenování. Jejich přítomnost je přitom k celkovému řízení hotspotů, mj. z bezpečnostního hlediska, nezbytně nutná. Nasazeno by mělo být i mnohem více policistů 18 . Odhaduje se, že adekvátní policejní síla, která by bezpečnost a veřejný pořádek v hotspotech v jejich současné podobě zajišťovala uspokojivým způsobem, by musela být v závislosti na potřebách konkrétních ostrovů třikrát, či dokonce čtyřikrát větší, než je tomu v současnosti.

Finanční pomoc EU určená Řecku

Zatímco finanční podpora EU Řecku se zaměřovala nejen na hotspoty, které musí plnit nejnaléhavější potřeby, měla na realizaci prohlášení kladný dopad i podpora určená pevninské části Řecka. Jsou přijímána opatření, s jejichž pomocí se má co nejdříve a v plném rozsahu začít s čerpáním 509 milionů EUR, které jsou na vnitrostátní řecké programy pro období 2014–2020 vyčleněny z Azylového, migračního a integračního fondu a z Fondu pro vnitřní bezpečnost. V říjnu bylo dokončeno předání pravomoci orgánu odpovědného za řízení vnitrostátních programů na ministerstvo hospodářství, rozvoje a cestovního ruchu. Oba vnitrostátní programy bylo považováno za nutné zrevidovat, tak aby lépe vyhovovaly současným potřebám. Program Azylového, migračního a integračního fondu byl schválen nedávno, program Fondu pro vnitřní bezpečnost je v současnosti finalizován a schválen by měl být velmi brzy. Komise i nadále naléhavě vyzývá řecké orgány, aby své vnitrostátní programy využívaly způsobem efektivním a účinným. S řeckými orgány těsně spolupracuje na zkvalitnění realizačních mechanismů, tak aby bylo možno disponibilní zdroje využít na plnění naléhavých potřeb, zejména na poli přijímání migrantů a kontroly hranic (např. registrace, zjišťování totožnosti a snímání otisků prstů). Z částky 352,8 milionu EUR, jež byla Řecku prostřednictvím obou zmíněných fondů přidělena v rámci pomoci při mimořádných událostech, bylo zhruba 70 milionů EUR použito na přímou podporu při realizaci prohlášení EU a Turecka, jež byla poskytnuta buď přímo řeckým orgánům, anebo prostřednictvím agentur EU a mezinárodních organizací 19 .

Dalších 199 milionů EUR bylo uvolněno z nástroje pro mimořádnou podporu, jejž schválila Rada dne 15. března 2016. Další rozpočtový příděl v objemu 50 milionů EUR bude k dispozici v prosinci. Určen bude na vykrytí stávajících nedostatků při poskytování stravy a ubytování v Řecku a na rychlou reakci v případě nepředvídaných událostí. Partneři v oblasti humanitární pomoci, kteří jsou z nástroje pro mimořádnou podporu financováni, se v pevninské i ostrovní části Řecka starají o zajištění aktuálních potřeb. Zejména na ostrovech je podpora poskytována formou víceúčelové peněžité pomoci, výstavby dalších neformálních přijímacích zařízení a zajišťování zdravotní péče, potravin, vody, hygieny a dalších základních služeb.

Hlavní výzvy a další kroky Naléhavě urychlit vyřizování žádostí o azyl, zejména na ostrovech, ve fázích od učinění žádosti přes odvolání až po konečné rozhodnutí, v souladu s evropskými a mezinárodními právními předpisy, zvýšit počet odvolacích výborů a rozhodnutí připadajících na jeden takový výbor a přednostně se přitom zaměřovat na řecké ostrovy, urychleně zvýšit tempo navracení osob do Turecka v režimu upraveném v prohlášení EU a Turecka, zkvalitnit bezpečnostní opatření na ostrovech, zejména jmenováním stálých koordinátorů v hotspotech a nasazením dalších řeckých policistů, postarat se o to, aby byla na řeckých ostrovech k dispozici přijímací zařízení vybavená na zimu, postarat se o přesun nezletilých osob bez doprovodu do zařízení vyhrazených k tomuto účelu, nově určený vnitrostátní orgán, jenž bude odpovídat za řízení vnitrostátních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost, urychleně připravit k tomu, aby byl plně schopen výkonu činnosti a aby bylo možno efektivně a účinně čerpat finanční prostředky, jež jsou v rámci těchto programů k dispozici.

3.Přesídlování uprchlíků z Turecka do EU podle zásady „jeden za jednoho“

Současný stav

Ke dni 5. prosince dosáhl počet Syřanů přesídlených z Turecka do EU a Norska v režimu 1:1 celkem 2 761. Od vydání třetí zprávy dne 28. září 2016 bylo do osmi členských států (Belgie, Finska, Francie, Německa, Itálie, Lucemburska, Nizozemska a Švédska) přesídleno 1 147 Syřanů (do 5. prosince včetně). Celkový počet osob, jež byly schváleny a jež čekají na přesídlení, aktuálně činí 340. Stejně jako v období sledovaném předchozí zprávou tedy tempo přesídlování ve srovnání s návraty z řeckých ostrovů značně pokročilo a toto tempo je potřeba zachovat.

Zlepšila se komunikace mezi členskými státy a Tureckem o plánovaných výběrových misích do Ankary a o přesídlování z Ankary, což přispělo k lepší koordinaci a plánování aktivit v oblasti přesídlování a k optimalizovanému využívání zdrojů. Přesídlování uprchlíků tak pokračuje pravidelnějším tempem 20 . Řadě členských států předal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nedávno základní informace o dalších kandidátech na přesídlení a další členské státy již na nadcházející měsíce naplánovaly nové výběrové mise v rámci přípravy přesídlení a související operace.

Nad rámec seznamu základních informací o 5 700 syrských uprchlících, jenž byl předložen dne 2. září pro účely možného přesídlení těchto osob, předložily turecké orgány Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dne 7. října a 18. listopadu další seznamy 5 000, resp. 2 000 osob. Předložení příštího seznamu zhruba 2 000 Syřanů se předpokládá v prosinci. Úřad vysokého komisaře rovněž očekává, že turecké orgány ověří starší seznamy zhruba 4 000 Syřanů. Pro tento případ úřad uvedl, že v prvních měsících roku 2017 bude pro účely přesídlovacích operací k dispozici dostatek základních informací o kandidátech na přesídlení. Odhaduje však, že by od tureckých orgánů potřeboval v prvních třech měsících roku 2017 dostávat 10 000 spisů měsíčně (pouze pro účely evropských programů přesídlování). Členské státy EU začaly s Úřadem vysokého komisaře komunikovat na téma svých kvót pro přesídlení na příští rok.

Operativní kroky

Koordinací své činnosti asistuje tým EU pro přesídlování členským státům a stará se o slaďování kroků s Mezinárodní organizací pro migraci, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a tureckým generálním ředitelstvím pro řízení migrace. Úřad vysokého komisaře vyvíjí s tureckými orgány těsnou součinnost k tomu, aby se zkvalitnily registrace při sestavování seznamů základních informací o kandidátech na přesídlení, a podporuje turecké orgány při zavádění mechanismu průběžné registrace všech Syřanů, kteří v této zemi pobývají a kteří požívají dočasné ochrany. Tento projekt byl zahájen koncem října. Původně se týkal 30 provincií (z celkem 81) s menší syrskou populací a měl by přinést bezprostřední výsledky sloužící účinnému předávání základních informací o kandidátech na přesídlení.

V návaznosti na vydání příslibů nyní Komise vyčleňuje na vnitrostátní programy příslušných členských států financované z Azylového, migračního a integračního fondu dalších zhruba 213 milionů EUR, jež mají pomoci při přijímání syrských státních příslušníků pobývajících v Turecku 21 .

Hlavní výzvy a další kroky Je nutno zachovat rychlost přesídlování, Komise musí finalizovat financování relevantních vnitrostátních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu, jejichž předmětem je přijímání syrských státních příslušníků pobývajících v Turecku.

4.Prevence vzniku nových námořních či pozemních tras pro nelegální migraci

Dosavadní úsilí o kontrolu migračních toků na trase ve východním Středomoří nevedlo k tomu, že by se trasa z Turecka významněji změnila, přestože byla zaznamenána menší aktivita v podobě přepravy migrantů do Itálie a na Kypr. Ve sledovaném období připlulo do Itálie z Turecka 18 člunů s celkem 1 500 migranty a na Kypr připluly dva čluny s celkem 212 22 , vesměs syrskými, migranty na palubě.

Pokud jde o pozemní trasy, bylo pravidelně odhalováno nedovolené překročení pozemních hranic Turecka s Bulharskem a Řeckem, přestože počet těchto odhalení od vydání třetí zprávy dne 28. září 2016 podle všeho poklesl. V současné době je denně v průměru registrováno zhruba deset případů nelegálního překročení tureckých pozemních hranic do Řecka a méně než čtyři případy překročení hranic do Bulharska 23 . Na podporu správy hranic a řízení migrace v Bulharsku Komise uvolnila nouzové financování v objemu 160 milionů EUR. Z nich bylo na zálohách vyplaceno již 101 milionů EUR a na zbývajících 59 milionů EUR byly nedávno podány žádosti o financování mimořádných potřeb. Dne 6. října svou činnost na bulharské hranici s Tureckem oficiálně zahájila nová Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. Ke dni 5. prosince rozmístila tato stráž na uvedené hranici 68 příslušníků.

5.Dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů

Jak bylo uvedeno již v předchozích zprávách, je v Radě za úzké spolupráce s Komisí, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci projednávána finalizace standardních operačních postupů pro výše uvedený program. Jakmile budou tyto standardní postupy ujednány, mělo by se posoudit, zda jsou splněny podmínky k tomu, aby byl dobrovolný program zahájen. Prohlášení EU a Turecka uvádí, že dobrovolný program bude aktivován, jakmile bude nelegální překračování hranic mezi Tureckem a EU končit, nebo se alespoň počet těchto případů podstatně a udržitelně sníží. Zavedení dobrovolného programu by bylo podporou při realizaci prohlášení EU a Turecka a poskytlo by Syřanům bezpečnou a legální alternativu k nelegální migraci do EU.

6.Uvolnění vízového režimu

Co se týče provádění plánu na uvolnění vízového režimu, zbývá ještě splnit sedm kritérií, jak zdůraznila třetí zpráva ze dne 28. září 2016:

 

vydávání biometrických cestovních dokladů plně vyhovujících normám EU,

přijetí protikorupčního opatření uvedeného v plánu,

uzavření dohody o operativní spolupráci s Europolem,

revidování právních předpisů a postupů v oblasti terorismu, aby byly v souladu s normami EU,

uvedení předpisů o ochraně osobních údajů do souladu s normami EU,

nabídnutí účinné justiční spolupráce v trestních věcech všem členským státům EU,

provádění všech ustanovení dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob.

Jak již bylo uvedeno v předchozích zprávách, Komise vybídla Turecko k co nejrychlejšímu splnění všech kritérií, jež v kontextu plánu na uvolnění vízového režimu dosud nebyla dosažena 24 . Komise a Turecko pokračovaly v navázaném dialogu o možných řešeních, včetně legislativních a procedurálních změn, které jsou v souvislosti s nesplněnými kritérii nezbytné.

Pokud jde o kritérium biometrických cestovních dokladů, začalo Turecko dne 1. listopadu vydávat cestovní pasy druhé generace, jež kromě zobrazení obličeje obsahují i otisky prstů držitele pasu. Pasy, které používají šifrovací systém rozšířené kontroly přístupu (EAC) v souladu s aktuálně platnými standardy organizace ICAO a se standardy EU z roku 2014, budou vydávány dočasně, dokud nezačnou být vydávány cestovní pasy třetí generace, jež budou v plném rozsahu splňovat standardy EU a kritérium podle plánu na uvolňování vízového režimu. Tyto pasy třetí generace spolufinancuje EU a podle očekávání by měly začít být vydávány koncem prvního čtvrtletí roku 2017.

Komise opakovaně žádala Turecko, aby pokračovalo v uplatňování dvoustranných dohod s Řeckem, Bulharskem a Rumunskem o zpětném přebírání osob. V září uzavřely turecké orgány s Bulharskem praktické dvoustranné ujednání o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí z Bulharska. V rámci tohoto ujednání Bulharsko požádalo o zpětné převzetí 543 osob, z nichž Turecko dosud akceptovalo 19. Co se týče zpětného přebírání tureckých státních příslušníků, reagovalo Turecko v období leden až říjen 2016 kladně na 148 z 301 doručených žádostí o zpětné převzetí a v rámci dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem bylo zpětně převzato 117 tureckých státních příslušníků. Pokud jde o praktickou spolupráci, přetrvávají problémy např. s dodržováním lhůt, jež uvedená dohoda stanoví 25 .

Za účelem dosažení kompromisu vedou Evropský parlament a Rada dál souběžně jednání o návrhu Komise 26 , jenž má posílit stávající mechanismus pozastavení bezvízového styku, který stanoví okolnosti vedoucí k možnému pozastavení bezvízového styku pro občany všech zemí, pro něž uvolnění vízového režimu platí.

7.Nástroj pro uprchlíky v Turecku

Od vydání třetí zprávy ze dne 28. září 2016 pokračovala Komise ve své snaze řešit nejkritičtější potřeby uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku. Z výše uvedeného nástroje byly na humanitární i nehumanitární pomoc v období 2016–2017 přiděleny úhrnem 2,2 miliardy EUR, tedy velká část z celkových 3 miliard EUR. Z těchto přidělených prostředků jsou již na 1,3 miliardy EUR uzavřeny smlouvy a z těchto smluvně vázaných prostředků bylo dosud vyplaceno 677 milionů EUR 27 . Tyto finanční prostředky mají nadále přímý praktický dopad a snižují pravděpodobnost, že jejich příjemci budou pokračovat v cestě do EU.

Humanitární pomoc

Komise pokračovala v plnění své humanitární strategie v rámci uvedeného nástroje 28 . Na tento účel bylo dosud přiděleno 595 milionů EUR. Z této částky byly na 512 milionů EUR uzavřeny smlouvy, jejichž předmětem je 26 humanitárních projektů s 19 partnery, kteří se starají o zajišťování základních potřeb, ochrany, vzdělávání, zdravotní péče, potravin a přístřeší. Z těchto smluvně vázaných 512 milionů EUR bylo doposud vyplaceno 407 milionů EUR.

Dne 26. září zahájila Komise v Turecku stěžejní část této strategie, nouzovou záchrannou sociální síť, a to společně s tureckými orgány a partnerskými organizacemi, jež tento program realizují. Dne 28. listopadu byla zahájena registrace příjemců. Pro EU se jedná o dosud největší humanitární program, na nějž je vyčleněno 348 milionů EUR 29 . Smyslem programu je převádět nejzranitelnějším uprchlíkům každý měsíc na elektronickou debitní kartu hotovost, která jim má pomoci zajistit své základní potřeby v podobě potravin, přístřeší či vzdělání. Očekává se, že první hotovostní prostředky budou rozděleny koncem prosince 2016, s tím, že cílem nouzové záchranné sociální sítě je pojmout do konce prvního pololetí roku 2017 postupně jeden milion nejzranitelnějších uprchlíků.

V oblasti ochrany je před dokončením komplexní plán reakce. Již nyní probíhá široká škála ochranných zásahů, včetně projektu v hodnotě 9 milionů EUR, jenž byl sjednán v červenci 2016 a jejž realizuje Populační fond OSN. Tímto projektem budou rozšířeny intervence uvedeného fondu, jež dříve financovala Komise. Za tímto účelem bude podpořeno 20 bezpečných prostor pro ženy a dívky, poskytování péče v oblasti reprodukčního zdraví a intervence proti genderově podmíněnému násilí. Dalším cílem projektu je rozšířit přístup ke zdravotní péči pro nejzranitelnější ženy a dívky z řad uprchlíků.

Nehumanitární pomoc

Zdroje uvolněné z nehumanitární složky nástroje (cca. 1,6 miliardy EUR) byly přiděleny na konkrétní účely již téměř v plném rozsahu. Na 790 milionů EUR jsou v současnosti již uzavřeny smlouvy a 270 milionů EUR bylo vyplaceno.

V rámci zvláštního opatření z července 2016, jehož předmětem jsou vzdělávání, zdravotní péče, komunální infrastruktura a socioekonomická podpora uprchlíkům v Turecku, byly v září schváleny dva významné dvouleté přímé granty. První smlouva na 300 milionů EUR s tureckým ministerstvem národního vzdělávání poskytuje téměř půl milionu syrských dětí přístup k formálnímu vzdělávání a týká se 15 000 učitelských a 2 000 neučitelských pracovníků ministerstva. Druhá smlouva, rovněž v objemu 300 milionů EUR, uzavřená s ministerstvem zdravotnictví zajišťuje zhruba dvěma milionům uprchlíků přístup k primární zdravotní péči, za kterýmžto účelem vznikne přes 500 zdravotnických zařízení. Dále budou na základě této smlouvy poskytovány až jednomu milionu uprchlíků v Turecku rehabilitační služby v oblasti duševního zdraví. Zajišťovány budou i služby v oblasti plánování rodiny, prevence přenosných chorob, nábor a odborná příprava zdravotnického personálu a osvětová činnost.

Dále byla dne 28. listopadu podepsána smlouva v hodnotě 50 milionů EUR na výstavbu a vybavení patnácti nových škol v provinciích s vysokou koncentrací syrských uprchlíků. Vybudovány budou standardní školy po 24 třídách, včetně prostor pro zaměstnance a deseti zvláštních místností pro děti se zdravotním postižením a traumatizované. Výstavba a vybavení těchto škol jsou určeny pro 11 000 syrských dětí. Díky nim vzroste i prováděcí a řídicí kapacita ministerstva národního vzdělávání 30 .

Smlouvy s mezinárodními finančními institucemi na další projekty zajišťující vzdělávací infrastrukturu, nemocnice a veřejné služby budou podepsány v příštích několika měsících.

Dvě smlouvy mají být podepsány do konce roku v rámci regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii. První projekt v hodnotě 33 milionů EUR rozšíří syrským uprchlíkům a hostitelským komunitám přístup k inkluzivním a velmi kvalitním zdravotnickým službám. Podílet se na něm bude dánská organizace Červeného kříže a turecká organizace Červeného půlměsíce. Druhý projekt v hodnotě 5 milionů EUR, jejž bude realizovat nizozemská nevládní organizace Spark, má posílit účast a rovný přístup k dalšímu a vyššímu vzdělávání zranitelných mladých lidí ze Sýrie, kteří museli ukončit studium. V rámci regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii se připravují i další projekty sledující přístup „zdola nahoru“.

Ve fázi před finalizací na příští schůzku řídicího výboru, jež proběhne v lednu 2017, se nachází rámec pro výsledky výše uvedeného nástroje 31 . Tento rámec, který je součástí systému sledování a hodnocení nástroje, by měl pojmenovat výstupy a výsledky nástroje a potvrdit dopad jeho činnosti. Dokončuje se i komunikační strategie nástroje.

Hlavní výzvy a další kroky Zajistit, aby byly bez průtahů uzavřeny smlouvy na všechny akce, s nimiž programy počítají, a aby byly tyto akce realizovány způsobem účinným a z finančního hlediska řádným, a to v těsné spolupráci s tureckými orgány, pro potřeby dalších humanitárních projektů v oblasti zdravotnictví a vzdělávání podepsat v nadcházejících měsících smlouvy s mezinárodními finančními nástroji a prostřednictvím svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii, připravit plán provádění humanitární pomoci pro Turecko na rok 2017, finalizovat rámec pro výsledky nástroje a zprovoznění systému sledování a hodnocení, dokončit komunikační strategii nástroje, příští schůzka řídícího výboru je plánována na 12. ledna 2017.

8.Modernizace celní unie

Závazek modernizovat celní unii byl přijat na summitu EU-Turecko v listopadu 2015. Vycházejíc z úspěchu stávající celní unie a prvního hospodářského dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Tureckem, jenž proběhl v dubnu 2016, a v návaznosti na veřejnou konzultaci a externí studii posoudila Komise dopady, jež by mělo zahájení jednání s Tureckem o modernizaci celní unie a o rozšíření bilaterálního preferenčního obchodního vztahu na služby, veřejné zakázky a zemědělství. Toto posouzení dopadů zdůrazňuje, že rozšířená celní unie by pozitivní ekonomické a sociální přínosy měla pro EU i Turecko. V návaznosti na tuto přípravnou práci předloží Komise Radě návrhy směrnic pro jednání.

9.Proces přistoupení

V rámci přístupových jednání bylo dosud zahájeno 16 kapitol a jedna z nich bylo předběžně uzavřena.

V nejdůležitějších oblastech, jimiž jsou jednak soudnictví a základní práva, jednak spravedlnost, svoboda a bezpečnost (kapitoly 23 a 24), pokračovaly přípravné práce. Komise právě dokončuje a aktualizuje související dokumentaci tak, aby odrážela nejnovější vývoj. Uvedené kapitoly se zabývají řadou zásadních otázek, včetně základních práv (například svobody slova), soudnictví, protikorupční politiky, migrace a azylu, vízových pravidel, správy hranic, policejní spolupráce a boje proti organizovanému zločinu a terorismu. EU od Turecka očekává dodržování nejvyšších standardů, pokud jde o demokracii, právní stát a respektování základních svobod (včetně svobody projevu).

Již na jaře loňského roku byly Radě předloženy přípravné dokumenty v oblasti energetiky (kapitola 15), vzdělávání a kultury (kapitola 26) a zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky (kapitola 31). Tím nejsou dotčeny postoje členských států v souladu se stávajícími pravidly.

Zprávu o celkové situaci v Turecku podala Komise dne 9. listopadu 2016 32 .

10.Humanitární podmínky v Sýrii

Humanitární situace v Sýrii zůstává nanejvýš znepokojivá. Uvedené platí zejména pro východní Aleppo, kde se od července ocitlo zcela bez pomoci 250 000 až 300 000 lidí, kde se systém zdravotnictví blíží kolapsu, zásoby potravin rychle docházejí a ceny posledního zbývajícího zboží šplhají do závratné výše. Účinná a dostatečně rychlá reakce na humanitární potřeby lidí ve východním Aleppu i jinde v severní Sýrii výrazně závisí na spolupráci EU a Turecka. Jedná se mj. o zpřístupňování lokalit po všech možných trasách, v neposlední řadě s přeshraniční pomocí ze sousedních zemí, např. Turecka a Jordánska.

 

V roce 2016 bylo přiděleno 140 milionů EUR na přeshraniční operace, jež byly z Turecka prováděny k záchraně životů v obléhaných a těžce přístupných oblastech v severní Sýrii a k realizaci činností partnerských organizací 33 . Vzhledem k tíživé situaci ve východním Aleppu zahájila EU dne 2. října humanitární iniciativu, jež zde má podpořit zdravotní evakuace a dodávky potravin a léků poté, co sem bude zajištěn přístup a nastolena bezpečnost. V rámci této iniciativy vyčlenila Komise partnerům v oblasti humanitární pomoci 25 milionů EUR. Financování je však určeno i na jiné, nečekané mimořádné situace v celé Sýrii. Partnerům má umožnit rychle mobilizovat předem připravené zásoby a dodat pomoc do právě zpřístupněných oblastí nebo reagovat na náhlé vysídlování obyvatel, a to včetně využití konvojů rozvážejících pomoc.

 

Vzhledem k eskalaci násilí a rostoucím humanitárním potřebám vyzývá EU neustále a naléhavě všechny strany, aby dodržovaly své závazky plynoucí z mezinárodního humanitárního práva a zajistily, aby hlavní prioritou byla ochrana civilistů.

11.Závěr

I přes náročné okolnosti spočívá realizace prohlášení EU a Turecka od vydání třetí zprávy dne 28. září 2016 na stále pevnějších základech. Trend výrazně klesajícího počtu pokusů o přeplutí Egejského moře a trend ve vývoji počtu úmrtí na moři od aktivace prohlášení EU a Turecka opětovně potvrzuje platnost hlavní strategie, z níž vychází rozhodnutí EU a Turecka toto prohlášení sjednat.

Posun vpřed byl zaznamenán i v dalších oblastech. Jedná se zejména o tempo uzavírání smluv v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku, realizaci projektů na podporu uprchlíků přímo v místě a o přesídlování syrských uprchlíků z Turecka.

I přes pokračující úsilí EU a členských států o to, aby řecká administrativa posílila svou kapacitu k řízení migrace a vyřizování azylových žádostí, zbývá učinit ještě mnohé k tomu, aby byly vyřešeny hlavní nedostatky, o nichž hovoří předchozí zpráva. Jak konstatovala první zpráva, pocit uspokojení není na místě, zejména proto, že jeden z nejnáročnějších prvků celého procesu – každodenní praktické uplatňování návratových postupů v plném souladu s unijními a mezinárodními pravidly – ještě stále nelze považovat za plně realizovaný. Úspěšné provádění dohodnutého prohlášení závisí především na politickém odhodlání všech stran podnikat potřebné kroky. Vlivem skutečnosti, že navracení migrantů probíhá příliš pomalu a v nižších počtech, než kolik je nově příchozích, se podmínky na řeckých ostrovech zhoršují. Tento stav si žádá naléhavá a vzájemně provázaná opatření na straně řeckých orgánů, agentur EU i členských států, má-li plnění relevantních ustanovení prohlášení EU a Turecka zrychlit a má-li být v ostrovní části země dosaženo praktických výsledků. Velmi důležité je, aby zdroje byly poskytovány ihned, tak aby žádosti o azyl byly na řeckých ostrovech vyřizovány účinně. Za tímto účelem musí členské státy reagovat na výzvy Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu v plném rozsahu a řecké orgány se musí postarat o to, aby v azylových věcech bylo možno rozhodovat bez průtahů a aby zrychlilo i tempo navracení migrantů.

Turecko by mělo podniknout potřebná opatření, aby co nejdříve splnilo zbývající kritéria pro uvolnění vízového režimu, a EU tak mohla pro turecké občany zrušit vízovou povinnost.

Komise bude i nadále přispívat k naplňování stanovených úkolů a pátou zprávu o dosaženém pokroku předloží počátkem března 2017.

(1)

     V návaznosti na COM(2016) 231 final ze dne 20. dubna 2016 („první zpráva“), COM(2016) 349 final ze dne 15. června 2016 („druhá zpráva“) a COM(2016) 634 ze dne 28. září 2016 („třetí zpráva“).

(2)

     http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/03/07-eu-turkey-meeting-statement/

(3)

     http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/10/21-european-council-conclusions/

(4)

     Údaje, jež poskytla Evropská pohraniční a pobřežní stráž za období od 26. září do 4. prosince 2016.

(5)

     Za osm měsíců před aktivací prohlášení EU a Turecka činil počet příchozích osob celkem 865 425, za osm měsíců po tomto datu pak 22 838 osob.

(6)

     Údaje o počtu úmrtí poskytla Mezinárodní organizace pro migraci za období od dubna do konce listopadu. Třetí zpráva uvádí údaje pouze za řecké, tato zpráva pak za celé Egejské moře.

(7)

     Koordinátora EU jmenoval předseda Evropské komise (http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-942_en.htm) v návaznosti na závěry Evropské rady z března 2016 (http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/03/18-european-council-conclusions/).

(8)

     Podle řecké policie vedl tento stav k tomu, že jedna operace, při níž mělo být podle návrhu navráceno 69 osob, byla zrušena a dvě další takové operace, kdy se jednalo o 68 osob, byly odloženy.

(9)

     K těmto krokům patří mj. lepší koordinace administrativních postupů, praktická součinnost řecké azylové služby (odpovědné za azyl) a řecké policie (odpovědné za navracení migrantů) prostřednictvím lepšího sdílení informací po celou dobu řízení, jakož i lepší individuální slaďování azylového řízení s řízením o navrácení / zpětném přebírání osob. Zejména by měly být přijaty kroky k tomu, aby bylo řízení o navrácení zahajováno v co nejranější fázi.

(10)

     Společné ministerské rozhodnutí 6373/2016.

(11)

     Od aktivace prohlášení bylo na řeckých ostrovech ke dni 27. listopadu podáno celkem 9 304 žádostí o azyl. Z těchto 9 304 žádostí přijala řecká azylová služba od 20. března v kontextu řízení na ostrovech 6 040 rozhodnutí, z toho 4 506 ve věci přípustnosti a 1 534 ve věci samé.

(12)

     Stav k 27. listopadu 2016.

(13)  Tento celkový počet zahrnuje druhoinstanční rozhodnutí, jimiž bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí o nepřípustnosti a jimiž byl udělen status uprchlíka.

(14)

     Zamítavá prvoinstanční rozhodnutí byla potvrzena v 350 a zrušena ve dvou případech.

(15)

     Například na ostrově Lesbos bylo koncem října poškozeno pracoviště Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, když byly podpáleny kontejnery, v nichž byly jeho kancelářské prostory umístěny. V táboře Souda na ostrově Chios byla v polovině listopadu podpálena ubytovací zařízení.

(16)

     Stav k 5. prosinci.

(17)

     Osoby, jež učinily žádost, by měly mít v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice o azylovém řízení možnost žádost podat co nejdříve.

(18)

     Za spolufinancování z prostředků Evropské pohraniční a pobřežní stráže bylo na řeckých ostrovech nasazeno 180 policistů, z toho na ostrově Lesbos 40, na Chiosu 40, na Samosu 40, na Lerosu 30 a na ostrově Kos 30. Tito policisté patří mezi 247 příslušníků, kteří jsou na řeckých ostrovech nasazeni.

(19)

     Z této významné finanční podpory ze strany EU byly pořízeny přístřeší, ubytování, zdravotní péče, doprava a další zařízení v hotspotech i na jiných místech na řeckých ostrovech. Příjemci tohoto financování byly ministerstvo obrany a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Byla navýšena kapacita ministerstva vnitra a správní reformy, pokud jde o vyřizování azylových žádostí a poskytování služeb státním příslušníkům třetích zemí. Vzrostl počet zaměstnanců středisek prvotního přijetí, byla posílena kapacita Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu při vyřizování žádostí o azyl a snímání otisků prstů a byl financován pilotní projekt asistence při dobrovolném návratu do Turecka.

(20)

     COM(2016) 791 final.

(21)

     Tento krok následuje po přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2016/1754 ze dne 28. září, které umožňuje členským státům splnit své povinnosti vyplývající z rozhodnutí (EU) 2015/1601 prostřednictvím použití nepřidělených 54 000 míst buď pro relokaci žadatelů o mezinárodní ochranu z Itálie a Řecka, nebo pro přijetí syrských státních příslušníků pobývajících v Turecku, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, na své území prostřednictvím přesídlení nebo jiných forem legálního přijetí.

(22)

     Od aktivace prohlášení EU a Turecka dosáhl celkový počet nelegálních migrantů z Turecka na Kypr 324.

(23)

     Oproti přibližně čtrnácti, resp. třinácti ve stejném období roku 2015.

(24)

     Zejména na jednáních na vysoké úrovni, včetně jednání s prvním místopředsedou Timmermansem dne 30. června, s komisařem Avramopoulosem dne 1. září, v rámci politického dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Tureckem dne 9. září, který vedli Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise Mogheriniová a komisař Hahn, a dále na jednáních ve dnech 30. listopadu a 6. prosince s prvním místopředsedou Timmermansem a komisařem Avramopoulosem.

(25)

     Podle údajů, jež ke zpětnému přebírání tureckých státních příslušníků předložily členské státy.

(26)

     COM(2016) 279 final ze dne 4. května 2016.

(27)

     V rámci činností zaměřujících se na zviditelnění tohoto nástroje byla vytvořena interaktivní mapa umožňující přímou vizualizaci míst realizace a předpokládaných výsledků jednotlivých projektů: http://ec.europa.eu/enlargement/news_corner/migration/index_en.htm .

(28)

     Humanitární pomoc je v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku i nadále poskytována v souladu s unijními předpisy o humanitární pomoci a podle zásad stanovených v Evropském konsensu o humanitární pomoci.

(29)

     Příslušná smlouva byla uzavřena se Světovým potravinovým programem a s tureckou organizací Červeného půlměsíce, která je jeho partnerem při realizaci tohoto humanitárního programu. Turecká organizace úzce spolupracuje s ministerstvem sociální a rodinné politiky a s orgánem pro zvládání katastrof a mimořádných událostí (AFAD), který je přímo podřízen premiérovi a koordinuje reakci Turecka na uprchlickou krizi.

(30)

     Tímto projektem bude doplněn další podobný projekt v hodnotě 70 milionů EUR na vybudování a vybavení dalších 26 nových škol, který však nespadá do působnosti výše uvedeného nástroje.

(31)

     Tento rámec by měl být průběžně aktualizován, tak aby umožňoval plynule přezkoumávat relevanci a výsledky, jichž intervence nástroje dosahují. Systém sledování a hodnocení v rámci nástroje by tedy měl sledovat trojí účel: rámec by měl být zároveň mechanismem sledování odpovědnosti, nástrojem ke sledování výkonnosti i nástrojem ke správě informací.

(32)

     Pracovní dokument útvarů Komise SWD (2016) 366 final.

(33)

     Např. v odvětvích zdravotnictví, ochrany, vzdělávání a reakce pracovníků první linie se zaměřením na nejohroženější oblasti.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.12.2016

COM(2016) 792 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Čtvrtá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka

Společný akční plán koordinátora EU pro provádění některých ustanovení

prohlášení EU a Turecka

Vyřizování žádostí o azyl v první instanci

1.Zvýšení počtu pracovníků pro azylová řízení na ostrovech:

Úřad EASO zvýší do poloviny ledna počet pracovníků pro azylová řízení vyslaných členskými státy na ostrovech a v Korintu ze současných 39 na 100.

Úřad EASO zvýší do poloviny ledna počet tlumočníků ze současných 66 na 100.

Členské státy budou rychle reagovat na další žádosti o pracovníky pro azylová řízení a tlumočníky.

Řecká azylová služba zvýší do poloviny ledna počet svých pracovníků na ostrovech ze současných 65 na 100.

2.Vyřizování případů sloučení rodiny podle dublinského nařízení:

Řecká azylová služba bude případ od případu a při plném dodržování článku 7 Listiny základních práv EU posuzovat uplatňování postupu nepřípustnosti podle článků 55 a 56 zákona č. 4375/2016 (článek 33 směrnice 2013/32) v případech sloučení rodiny podle dublinského nařízení s ohledem na jejich možný návrat do Turecka, a to pod podmínkou, že obdrží od úřadu EASO a členských států potřebné informace, které:

a) poskytnou dostatečnou právní jistotu, pokud jde o možnosti sloučení rodiny z Turecka / v Turecku, a

b) umožní výše uvedené posouzení.

Požadované informace by se měly zejména týkat práva na sloučení rodiny z Turecka nebo v Turecku podle vnitrostátních právních předpisů členských států, pokud se na ně nevztahuje směrnice o sloučení rodiny (případ rodinných příslušníků, kteří byli uznáni za osoby požívající doplňkové ochrany členským státem), a vnitrostátních právních předpisů Turecka.

Řecké orgány přijmou nezbytná ustanovení, aby byl čl. 60 odst. 4 písm. f) zákona č. 4375/2016 použitelný na příslušné případy sloučení rodiny podle dublinského nařízení.

3.Vyřizování případů zranitelných žadatelů:

Řecká azylová služba bude případ od případu a při plném dodržování článků 6 a 7 Listiny základních práv EU posuzovat uplatňování postupu nepřípustnosti podle článků 55 a 56 zákona č. 4375/2016 (článek 33 směrnice 2013/32) v případech zranitelných žadatelů s ohledem na jejich možný návrat do Turecka.

Řecké orgány posoudí, zda by bylo možné použít čl. 60 odst. 4 písm. f) zákona č. 4375/2016 na případy zranitelných žadatelů v souladu s čl. 24 odst. 3 směrnice o azylovém řízení.

Úřad EASO poskytne řecké azylové službě příslušné informace, zejména co se týče zacházení se zranitelnými osobami v Turecku, které umožní výše uvedené posouzení.

4.Urychlení pohovorů a postupů pro posuzování žádostí o azyl:

Řecká azylová služba s podporou úřadu EASO zavede rozdělení podle kategorií případů, aby se zvýšila rychlost a kvalita (např. nově příchozí a nevyřízené případy; seskupení podle státní příslušnosti s ohledem na přípustnost, nízká a vysoká míra způsobilosti pro uznání žádosti o azyl).

Řecká azylová služba s podporou úřadu EASO zavede nástroje na podporu pohovorů a rozhodování, jako jsou pokyny nebo formulace v textu pro konkrétní země původu.

Řecká přijímací a identifikační služba s plnou podporu úřadu EASO bude nadále informovat migranty o právech, povinnostech a dostupných možnostech, směřovat je k příslušným postupům, zejména pokud jde o azylové řízení, a zajišťovat příslušné navazující činnosti.

Orgány budou dále posilovat prosazování předvídaných důsledků nedostatečné spolupráce v rámci azylového řízení, zajišťovat, že bude známo místo pobytu žadatelů o azyl, jejichž žádost dosud nebyla vyřízena (včetně případného využívání uzavřených zařízení), a ukončovat azylová řízení v případě, že se žadatel nedostaví (konkludentní zpětvzetí).

Řecké orgány s podporou úřadu EASO omezí prodlevu mezi vyjádřením zájmu požádat o azyl a skutečným podáním žádosti o azyl v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice o azylovém řízení („co nejdříve“).

5.Zachování a další urychlení řízení o způsobilosti pro žadatele ze zemí původu s nízkou mírou uznávání žádostí:

Řecká azylová služba s podporou úřadu EASO bude pokračovat v řízeních o způsobilosti pro příslušné žadatele a dále je urychlí.

Zlepšení koordinace, řízení, bezpečnosti a ochrany na ostrovech

6. Lepší opatření pro bezpečnost a ochranu na ostrovech:

Řecká policie posílí s finanční podporou Evropské pohraniční a pobřežní stráže přítomnost policie v přijímacích a identifikačních střediscích 24 hodin denně, jak to vyžadují okolnosti.

Přijímací a identifikační služba s podporou řecké policie zintenzivní kontroly na vstupu do přijímacích a identifikačních středisek a posílí hlídky v ubytovacích prostorech hotspotů.

Řecká policie zintenzivní kontroly v zajišťovacích zařízeních.

Řecká policie ve spolupráci s přijímací a identifikační službou vypracuje a otestuje bezpečnostní a evakuační plány se zapojením všech aktérů přítomných v hotspotech, zejména organizací EU.

Přijímací a identifikační služba posílí bezpečnostní infrastrukturu (obvodové oplocení, rozdělení podle státní příslušnosti atd.) s cílem usnadnit udržování veřejného pořádku a zajistit plnou kontrolu nad přítomností osob a zboží uvnitř táborů, a to s podporou řecké policie.

Řecké orgány budou nadále poskytovat bezpečné oblasti pro zranitelné skupiny, zejména nezletilé osoby bez doprovodu, a jmenuje úředníky odpovědné za ochranu dětí.

Řecké orgány společně s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží prozkoumají způsoby, jak dále rozšířit podporu Evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci jejího mandátu.

7.Jmenování stálých koordinátorů hotspotů:

Řecké orgány jmenují stálé koordinátory hotspotů, kteří zahájí svou činnost co nejdříve (nejpozději do poloviny prosince 2016), s cílem zajistit celkovou koordinaci a správu hotspotů.

Řecké orgány přijmou co nejdříve (nejpozději do poloviny ledna 2017) standardní operační postupy pro hotspoty.

Vyřizování žádostí o azyl v druhé instanci

8.Zvýšení počtu odvolacích výborů:

Řecké orgány zvýší počet odvolacích výborů ze současných šesti na třináct do konce prosince 2016 a na dvacet do února.

9.Zvýšení počtu rozhodnutí připadajících na jeden odvolací výbor:

Aniž je dotčena jejich nezávislost, odvolací výbory zvýší počet rozhodnutí v jednotlivých výborech prostřednictvím:

a) využívání právní pomoci při přípravě rozhodnutí, b) specializace výborů a c) prozkoumání možnosti práce členů výborů na plný úvazek.

Řecké orgány co nejdříve přijmou nezbytné právní předpisy.

Omezení počtu odvolacích kroků v rámci azylového řízení

10.Řecké orgány prozkoumají možnost omezit počet odvolacích kroků v rámci azylového řízení, a to při plném respektování řecké ústavy a článku 46 směrnice 2013/32.

Zajištění efektivního navracení osob do Turecka a zemí původu

11.Pokračující nasazení Evropské pohraniční a pobřežní stráže na potřebné úrovni:

Členské státy a Evropská pohraniční a pobřežní stráž budou rychle reagovat na žádosti o nasazení dalších příslušníků a dopravních prostředků, které jsou zapotřebí v důsledku rostoucího počtu návratových operací nebo navracených osob.

Řecké orgány poskytnou přesné hodnocení potřeb v oblasti dopravy, pokud to okolnosti dovolí.

Řecké orgány společně s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží prozkoumají způsoby, jak dále rozšířit podporu Evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci jejího mandátu.

12.Omezení nebezpečí skrývání se:

Řecké orgány jakožto okamžitou prioritu povedou jasný a přesný systém registrace a monitorování případů (zejména včetně přesného umístění a probíhajících řízení) všech nelegálních migrantů pobývajících v přijímacích a zajišťovacích zařízeních, aby se usnadnilo plánování a provádění postupů navracení.

Řecké orgány s finanční a technickou podporou EU zavedou elektronický systém monitorování jednotlivých případů, do něhož budou mít přístup všechny příslušné orgány.

Řecké orgány budou nadále aktivně prosazovat zeměpisná omezení uvalená na migranty pobývající na ostrovech, případně za podpory Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

13.Rozšíření programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění (AVRR) na ostrovech:

Mezinárodní organizace pro migraci s podporou EU zintenzivní kampaně propagující program AVVR mezi migranty v co nejčasnější fázi.

Řecké orgány odstraní administrativní překážky pro rychlý dobrovolný návrat z ostrovů (zejména v souvislosti s žádostmi o dobrovolný návrat do Turecka).

Řecko bude podle okolností v plném rozsahu využívat možnosti finanční podpory a technické pomoci, které nabízejí návratové programy financované EU.

14.Vydávání rozhodnutí o navrácení v dřívější fázi procesu navracení:

Řecká policie bude rozhodnutí o navrácení vydávat současně s oznámením zamítavého prvoinstančního rozhodnutí o azylu s tím, že rozhodnutí o navrácení nabude účinnosti až po ukončení azylového řízení, kdy již žadatel nemá právo zůstat v Řecku.

15.Zintenzivnění spolupráce v rámci EU v oblasti navracení:

Řecko, Komise, Evropská pohraniční a pobřežní stráž a návratové programy EU budou aktivně spolupracovat s cílem zvýšit počet nedobrovolných navrácení do země původu.

Řecko zřídí národní pracoviště v rámci aplikace EU pro integrované řízení navracení (IRMA).

Komise a členské státy budou nadále poskytovat diplomatickou podporu pro usnadnění účinného navracení do zemí původu, včetně Pákistánu, Bangladéše a zemí Maghrebu.

16.Plné využívání stávajících dohod a ujednání o zpětném přebírání osob:

Řecko za aktivní podpory Evropské komise a členských států EU zintenzivní úsilí o zpětné přebírání osob v rámci zavedených readmisních dohod a dalších podobných ujednání za účelem navracení nelegálních migrantů, zejména do Pákistánu (readmisní dohoda) a Afghánistánu („Společná cesta kupředu“). Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude podporovat výsledné návratové operace.

Vytvoření dostatečných dalších přijímacích a zajišťovacích kapacit na ostrovech

17.Řecké orgány s podporou EU vybudují v souladu s doporučením Evropské komise další přijímací kapacity a modernizuje stávající zařízení, a to buď rozšířením stávajících prostor, vytvořením nových, nebo prostřednictvím pronájmu ubytovacích míst, pokud možno ve spolupráci s místními orgány.

18.Řecké orgány s podporou EU vybudují v souladu s doporučením Evropské komise na ostrovech dostatečné zajišťovací kapacity, a to v co nejkratší době a pokud možno ve spolupráci s místními orgány.

Prevence nedovoleného překračování hranic na severních státních hranicích

19.Nasazení příslušníků Evropské pohraniční a pobřežní stráže na severních hranicích s Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie:

Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude kladně reagovat na žádosti a co nejdříve nasadí své příslušníky na severní hranici. Bude-li ve vztahu k žádostem týkajícím se Evropské pohraniční a pobřežní stráže nadále nedostatek pracovníků, využije se rezervní tým pro rychlé nasazení a zásahové jednotky nové agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, jakmile začnou fungovat.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude na žádost řeckých orgánů financovat nasazení příslušníků řecké policie na severních hranicích.

Urychlení relokace

20.Zvýšení relokačních příslibů členských států:

Členské státy zvýší své relokační přísliby podle přiděleného počtu a budou usilovat o to, aby od prosince 2016 vydávaly přísliby měsíčně. Cílem by mělo být, aby do prosince 2016 bylo alespoň 2 000 příslibů měsíčně a aby se tyto přísliby postupně zvyšovaly s tím, že do dubna 2017 by měl být dosažen cílový počet 3 000 relokací měsíčně.

21.Posílení účinného provádění relokace:

Členské státy budou provádět relokace měsíčně a zvýší počet relokací z Řecka do prosince 2016 alespoň na 2 000 za měsíc a do dubna 2017 alespoň na 3 000 relokačních přesunů za měsíc, přičemž budou počet relokací za měsíc postupně zvyšovat.

Členské státy budou dodržovat lhůty a postupy uvedené v rozhodnutí o relokaci (rozhodnutí Rady 2015/1523) a v příslušném relokačním protokolu, zejména reagovat do deseti pracovních dnů, zasílat přijetí ve skupinách nejvýše 50 osob, pružně organizovat lety, bránit průtahům při přemístění žadatelů o relokaci, kteří byli přijati, posilovat zapojení styčných úředníků do programů kulturní orientace a poskytování informací a zajišťovat řádné odůvodnění zamítnutí prostřednictvím zabezpečené korespondence, kterou nabízí řecká policie.

Členské státy vybudují potřebné kapacity pro přijímání migrantů, včetně nezletilých osob bez doprovodu, aby umožnily připravovanou relokaci žadatelů podle přiděleného počtu.

Řecké orgány vybudují další relokační zařízení (nebo přemění stávající zařízení na relokační) v souladu se zvýšením kapacity řecké azylové služby pro vyřizování případů a postupným navyšováním relokačních příslibů členských států.

Mezinárodní organizace pro migraci bude dále zvyšovat svou kapacitu pro vyřizování případů v souladu s novými měsíčními cíli pro přesun.

Poskytování finančních prostředků a vhodné technické pomoci

22.Zajištění maximálního využití finančních prostředků, které jsou k dispozici pro oblast migrace, a podrobného monitorování:

Řecké orgány s podporou Komise bez dalšího prodlení přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily úplné a účinné využívání finančních prostředků z řeckých národních programů v rámci fondů v oblasti vnitřních věcí (AMIF a ISF).

Řecké orgány dají urychleně k dispozici potřebné spolufinancování v rámci národního rozpočtu.

Řecké orgány zašlou Komisi co nejdříve akční plán pro provádění národních programů. 

Řecké orgány a Komise v brzké době dokončí přezkum národních programů v rámci fondů AMIF/ISF upravených tak, aby zohledňovaly nové úkoly v Řecku, včetně provádění prohlášení EU a Turecka.

23.Doplnění národních programů v rámci fondů AMIF a ISF v případě potřeby:

Komise bude v případě potřeby nadále poskytovat Řecku dodatečné financování (nouzová pomoc, humanitární pomoc atd.) a technickou podporu pro provádění prohlášení EU a Turecka v Řecku.