EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.10.2016

COM(2016) 705 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Kosmická strategie pro Evropu

Vesmír je pro Evropu důležitý

Evropa – členské státy, Evropská kosmická agentura (dále jen „ESA“), Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) a EU – dosáhly mnoha úspěchů ve vesmíru s průlomovými technologiemi a průzkumnými misemi, například misí Rosetta ESA, jedinečnými kapacitami pro pozorování Země a meteorologii, jako je Meteosat, a vedoucími světovými komerčními telekomunikacemi a systémy nosných raket typu Ariane a Vega. Evropa má v současné době představuje druhý největší veřejný rozpočet pro oblast vesmíru na světě 1 s programy a zařízeními, které pokrývají různé evropské země. V období let 2014–2020 bude jenom samotná EU investovat více než 12 miliard EUR do činností v kosmickém prostoru. Je vlastníkem vesmírných systémů přední světové úrovně, jako je program Copernicus 2 pro pozorování Země a EGNOS 3 a Galileo 4 pro družicovou navigaci a geolokalizaci. S 18 družicemi, které se v současné době nacházejí na oběžné dráze, a 30 plánovanými v příštích 10–15 letech, je EU největším institucionálním zákazníkem pro služby související s vypuštěním družic v Evropě.

Kosmické technologie, údaje a služby se v každodenním životě evropských občanů staly nepostradatelnými: když používáme mobilní telefony a navigační systémy automobilů, díváme se na satelitní televizi nebo si vybíráme hotovost. Družice poskytují okamžité informace v případě katastrof, jako jsou zemětřesení, požáry lesů nebo náhlé záplavy, a pohotovostním a záchranným službám umožňují lépe koordinovat svou činnost. Zemědělství má přínos z lepšího využívání půdy. Dopravní a energetická infrastruktura je bezpečnější a díky družicovým technologiím se může efektivněji řídit. Globální problémy v důsledku rostoucí populace, zvýšená poptávka po zdrojích a změna klimatu si vyžadují informace o naší planetě, které může snadněji poskytnout řešení vycházející z výzkumu vesmíru.

Kosmické technologie, údaje a služby mohou podpořit četné politiky EU a klíčové politické priority, včetně konkurenceschopnosti našeho hospodářství, migrace, změny klimatu, jednotného digitálního trhu a udržitelné řízení přírodních zdrojů. Kosmický prostor má pro Evropu také strategický význam. Upevňuje úlohu Evropy jako silnějšího globálního aktéra a je přínosem pro její bezpečnost a obranu. Politika pro oblast vesmíru může pomoci zvýšit zaměstnanost, hospodářský růst a investice v Evropě. Investování do kosmu posouvá hranice vědy a výzkumu. Evropa má odvětví výzkumu vesmíru na světové úrovni se silným družicovým zpracovatelským průmyslem, který pokrývá přibližně 33 % otevřených světových trhů, a dynamickým odvětvím navazujících služeb s velkým počtem malých a středních podniků. Evropská kosmická ekonomika, včetně výroby a služeb, zaměstnává více než 230 000 odborníků a jejich hodnota byla odhadnuta na 46–54 miliard EUR v roce 2014, což představuje kolem 21 % hodnoty globálního vesmírného odvětví 5 .

Celkový mezinárodní vesmírný kontext se rychle mění: konkurence se zvyšuje; účast nových subjektů přináší náročné úkoly a nové ambice ve vesmíru; činnosti v kosmickém prostoru se stávají čím dál tím víc komerčními s vyšším zapojením soukromého sektoru; hlavní technologické posuny narušují tradiční průmyslové modely a modely podnikání v odvětví a snižují náklady na přístup do vesmíru a jeho využívání. Kombinace údajů z vesmíru s digitálními technologiemi a jinými zdroji údajů otevírá mnohé podnikatelské příležitosti pro všechny členské státy.

Evropa musí společně pracovat na podpoře svého vedoucího postavení v odvětví vesmírných systémů, zvýšit svůj podíl na světových trzích vesmírných systémů a využít přínosy a příležitosti, které vesmír nabízí. Na základě článku 189 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jenom „SFEU“) Komise proto navrhuje novou Kosmickou strategii pro Evropu zaměřenou na čtyři strategické cíle.

1.Maximalizace přínosů vesmíru pro společnost a hospodářství EU

Potenciál vesmírných řešení se ještě plně nevyužil, stejně jako širší možnosti, které nabízejí údaje z vesmíru. Kosmické odvětví se musí lépe napojit na jiné politiky a hospodářské oblasti na úrovni EU a ve všech členských státech. Potenciál vesmírných programů EU Copernicus, EGNOS a Galileo se musí lépe využívat. Cílem Komise je optimalizovat přínosy, které vesmír přináší pro společnost a širší hospodářství EU. Aby se toho dosáhlo, je třeba posílit poptávku mezi veřejnými i soukromými uživateli, usnadnit přístup k údajům z vesmíru a jejich využívání a stimulovat vývoj a využívání inovačních navazujících aplikací. Znamená to rovněž zajištění kontinuity a rozvoje vesmírných programů EU vycházejících z potřeb uživatelů.

1.1.Podpora využívání vesmírných služeb a údajů

Údaje a služby odvozené z vesmírných systémů, včetně družicových snímků, informací o geolokalizaci a družicových komunikací už přispívají k celé řadě veřejných politik a hospodářských odvětví: od ochrany životního prostředí až po bezpečnost dopravy, přesné zemědělství, kontrolu rybolovných zdrojů, monitorování plavebních cest, zjišťování uniklých ropných látek a městské a regionální plánování. Potencionální oblasti využití jsou obrovské a zatím se plně nevyužívají. Komise bude proto podporovat využívání vesmírných služeb, údajů a aplikací v politikách EU vždy, když poskytují efektivní řešení. Bude zabezpečovat, aby právní předpisy EU napomáhaly jejich využívání, a bude vykonávat pravidelné přezkumy s cílem zjistit překážky a nové příležitosti, včetně administrativních zjednodušení.

Komise přijme konkrétní opatření, včetně regulačních, kde to bude odůvodněné a prospěšné 6 , s cílem uvést program Galileo na konkrétní trhy nebo ho zavést v konkrétních oblastech, například mobilní telefony, evropská klíčová infrastruktura a letectví. Nové čipové sady a přijímače uvedené na evropský trh by měly být kompatibilní s programy Galileo a EGNOS. Komise za účelem podpory úsilí odvětví zavede dobrovolný program pro označování a osvědčování.

Komise bude dlouhodobě podporovat využívání vesmírných řešení pomocí opatření v oblasti normalizace a plánů a začleněním vesmíru do budoucích strategií zabývajících se například autonomními a propojenými automobily, železnicemi, letectvím a bezpilotními vzdušnými prostředky (drony). Komise vydá evropský radionavigační plán, aby se usnadnilo zavedení aplikací globálních navigačních družicových systémů v odvětvových politikách.

Toto úsilí by se mělo podpořit doprovodnými opatřeními na vnitrostátní a regionální úrovni. Komise bude spolu s GSA 7 a dalšími organizovat informační kampaně, vytvářet podpůrné sítě (například přenos Copernicus a akademie Copernicus) a poskytovat technickou podporu ve využívání inovačního a přeshraničního zadávání veřejných zakázek pro vesmírná řešení.

Program Copernicus je jedním z předních poskytovatelů údajů z pozorování Země. Technické překážky však v současné době uživatelům brání v plném využívání údajů a informací, které program Copernicus poskytuje. Komise proto zlepší přístup k údajům z vesmíru a jejich využívání, umožní jejich interakci s jinými zdroji údajů a usnadní propojení s digitálními výzkumnými infrastrukturami v souladu s evropskou iniciativou v oblasti cloud computingu. Konkrétněji řečeno, Komise posílí rozšiřování údajů z pozorování Země, které generuje program Copernicus. Zahájí služby několika podpůrných platforem poskytujících přístup k dalším souborům údajů a zajistí kapacity zpracování online, v nichž bude mít evropský průmysl vedoucí úlohu. Tato opatření otevřou nové podnikatelské příležitosti pro evropský průmysl, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, a umožní výzkumným institucím, veřejným orgánům a společnostem rozvíjet vesmírná řešení a mít z nich prospěch. Jelikož údaje z vesmíru se musí často využívat společně s údaji nesouvisejícími s vesmírem, aby se zajistilo jejich plné využití k prospěchu konečných uživatelů, bude Komise věnovat mimořádnou pozornost interoperabilitě souborů údajů na základě směrnice INSPIRE 8 a evropského rámce interoperability.

Pevnější vazby s komerčním navazujícím odvětvím jsou důležité pro vývoj aplikací uzpůsobených daným potřebám, oslovení nových uživatelů a spojení problematiky vesmíru s jinými sektory. Komise proto zavede vhodné rámcové podmínky za účelem podpory těchto spojení. Vymezí jasné hranice mezi bezplatnými službami základních informací z programu Copernicus a komerčními navazujícími aplikacemi. Zavede rovněž „zkoušku odvětví“ s cílem kontrolovat způsobilost navazujících dodavatelů poskytovat spolehlivé a cenově dostupné služby.

Vesmírná a družicová komunikace může také zlepšit připojení pro digitální společnost a hospodářství Evropy. Družice mohou poskytnout nákladově efektivní řešení, zejména pro napojení prostředků a lidí v odlehlých a pobřežních oblastech nebo jako součást budoucích sítí 5G, kde četné aplikace a služby využívající údaje z vesmíru budou také vyžadovat nepřerušené připojení. Komise bude spolupracovat s členskými státy s cílem podpořit dlouhodobé rámce spolupráce, které stimulují společné fungování družicových a pozemních technologií a spojují příslušné podnikatelské komunity.

Hlavní opatření: Komise bude: -Podporovat využívání řešení programů Copernicus, EGNOS a Galileo v politikách EU, kde to bude odůvodněné a prospěšné, kromě jiného i krátkodobě, opatřeními zavádějícími využíváni programu Galileo pro mobilní telefony a kritickou infrastrukturu s použitím časové synchronizace; -Usnadňovat využívání údajů a informací programu Copernicus posílením rozšiřování údajů, vytvářením služeb platforem a podporou rozhraní s údaji a službami, které nesouvisejí s vesmírem; -Stimulovat vývoj vesmírných aplikací s větším zapojením nových subjektů z různých oblastí; -Spolu s členskými státy a průmyslem podporovat efektivní využívání družicových komunikací založené na poptávce, aby se podpořilo všudypřítomné připojení ve všech členských státech.

1.2.Pokrok ve vesmírných programech EU a plnění nových potřeb uživatelů.

Soukromý sektor bude vesmírná řešení využívat a investovat do nich, pouze když si uživatelé a podniky budou jisti, že služby a údaje poskytované programy Copernicus, EGNOS a Galileo budou v budoucnosti pokračovat. Komise proto potvrzuje svůj závazek týkající se stability vesmírných programů EU a posílení konkurenčních výhod systémů pomocí takových vlastností, jako je ověřování pravosti a vysoká přesnost pro program Galileo. V měnícím se prostředí a na rychle se vyvíjejícím trhu se musí tyto systémy dál vyvíjet, aby se zajistilo, že budou poskytovat nejmodernější služby s vyšší efektivností a odolností.

Komise zavede program EGNOS třetí generace za účelem jeho zdokonalení a zahrnutí dalších odvětví, např. námořní dopravy. Tím se zvýší atraktivnost programu EGNOS a přispěje k tomu, aby se stal klíčovou součástí radionavigace v Evropě. Cílem Komise je posílit programy Galileo a Copernicus druhé generace jako významné referenční body na celosvětové úrovni. Bude to vyžadovat trvalé zlepšování existujících služeb a infrastruktury.

Posoudí se další služby, aby se uspokojovaly nově vznikající potřeby v konkrétních prioritních oblastech, včetně (i) změny klimatu a udržitelného rozvoje, monitorování emisí CO2 a jiných emisí skleníkových plynů, využívání půdy a lesnictví a změn v Arktidě 9 s programem Copernicus a (ii) bezpečnosti a obrany s cílem zlepšit způsobilost EU reagovat na vyvíjející se náročné úkoly týkající se hraničních kontrol a námořního dohledu s programem Copernicus a Galileo/EGNOS. V tomto rozšiřování se vezme v úvahu vývoj nových technologií v daném odvětví, potřeba zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti infrastruktury a služeb, dostupnost různých zdrojů údajů a dlouhodobá schopnost soukromého sektoru poskytovat vhodná řešení.

Komise zlepší procesy konzultací s uživateli a vytvoří specializované platformy uživatelů s cílem zajistit, aby se vývoj uskutečňoval na základě potřeb uživatelů, včetně požadavků týkajících se bezpečnosti. Komise tam, kde to může být efektivnější a kde by to mobilizovalo dostupné finanční prostředky, a s přihlédnutím k minulým zkušenostem, prozkoumá alternativní modely podnikání (partnerství v rámci veřejného sektoru, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo nákup služeb).

Hlavní opatření: Komise bude: -I nadále prosazovat stabilitu vesmírných programů EU a připravovat programy nové generace na základě potřeb uživatelů s cílem poskytovat i v budoucnosti nejmodernější služby. Komise za tím účelem prozkoumá alternativní modely podnikání a vezme v úvahu technický pokrok. -Bude řešit nově vznikající potřeby týkající se zejména změn klimatu / udržitelného rozvoje a bezpečnosti a obrany.

2.Podpora celosvětově konkurenceschopného a inovačního kosmického odvětví

Evropský kosmický průmysl čelí tvrdší celosvětové konkurenci. Bezpečnost dodávek a schopnost průmyslu vyvážet své výrobky ovlivňuje vysoká závislost na důležitých komponentech a technologiích nepocházejících z Evropy. Inovační průmyslové postupy způsobují převrat v odvětví. Činnosti ve vesmíru jsou čím dál tím víc otevřené soukromým investicím v oblastech družicových komunikací, pozorování Země a dokonce i nosných raket. Vesmír je teď součástí globálního hodnotového řetězce, který čím dál tím víc přitahuje nové společnosti a podnikatele, tzv. „nový kosmický prostor“, jenž posouvá tradiční hranice v kosmickém odvětví. Otevírají se tak nové příležitosti pro vývoj inovačních výrobků, služeb a postupů, které mohou být prospěšné pro průmysl ve všech členských státech vytvářením nových kapacit a přidané hodnoty v kosmickém odvětví a mimo něj.

Evropa si musí zachovat a musí dále posílit svoji schopnost na světové úrovni koncipovat, vyvíjet, zavádět, provozovat a využívat vesmírné systémy. Aby se to zajistilo, Komise bude podporovat konkurenceschopnost celého dodavatelského řetězce a subjekty od průmyslu až po výzkumné organizace. Bude rovněž podporovat vznik podnikatelského ekosystému, zpřístupnění nových zdrojů financování, vytváření nových podnikatelských příležitostí a zabezpečovat, aby to přineslo prospěch podnikům ve všech členských státech.

2.1.Podpora výzkumu, inovací a rozvoje dovedností

V činnostech výzkumu vesmíru na úrovni EU by se měly vyváženým způsobem řešit všechny segmenty vesmírného průmyslového hodnotového řetězce a podporovat přenos technologií / interakce s jinými odvětvími nesouvisejícími s vesmírem. Měly by usnadnit přístup k údajům z vesmíru pro programy výzkumu a inovací s cílem vytvořit podmínky pro hlavní průlomové výsledky výzkumu a oslovení četných segmentů trhu.

Komise v souvislosti s výzkumnými programy EU bude dávat prioritu opatřením, která řeší zranitelnost evropských dodavatelských řetězců, a to podporou vývoje důležitých vesmírných komponentů, systémů a technologií spojených s technickou nezávislostí. Bude podporovat dlouhodobé potřeby výzkumu a vývoje, včetně pokrokových průrazných technologií, přístupu s nízkými náklady a alternativního přístupu do vesmíru a k službám na oběžné dráze. Podpoří také vývoj nových průmyslových postupů a výrobních nástrojů a zvýší podporu technologické vyspělosti, včetně demonstračních činností a činností ověřování na oběžné dráze, aby se zkrátila doba pro uvedení na trh.

Komise se bude také snažit zajistit, aby budoucí výzkumné činnosti lépe spojovaly výzkum vesmíru s jinými oblastmi politiky, které řeší globální a společenské výzvy. Podpoří horizontální synergie a víceoborové přístupy, které umožní interakci nápadů a spojení/oddělení vesmírných a jiných technologií. Bude se to uskutečňovat ve spolupráci s existujícími iniciativami, jako jsou evropské technologické platformy a společné technologické iniciativy. Užší spojení výzkumu vesmíru se základním výzkumem podpoří využívání vědeckých údajů z vesmíru od evropské vědy o vesmíru a průzkumné mise a rozvoj vědeckého vybavení. Bude také napomáhat spolupráci mezi vědeckými, inženýrskými a průmyslovými týmy.

Komise bude kromě toho organizovat pravidelné dialogy s průmyslem a jinými inovačními subjekty, včetně výzkumného společenství a uživatelů aplikací a služeb, za účelem lepšího řešení jejich potřeb konkurenceschopnosti. Komise bude usnadňovat využívání práv duševního vlastnictví, která vlastní EU, včetně patentů a autorských práv, s cílem stimulovat inovace a hospodářský růst.

Komise s evropskými strukturálními a investičními fondy podpoří výzkum a inovace v členských státech a regionech, které určily vesmír jako prioritu ve svých strategiích pro inteligentní specializaci, a usnadní přeshraniční spolupráci mezi jejími subjekty výzkumu a inovací.

Komise v rámci nové agendy dovedností pro Evropu zahájí specializovanou odvětvovou alianci pro dovednosti v oblasti vesmíru / pozorování Země, která bude sdružovat klíčové zúčastněné strany z průmyslu, výzkumu, vysokých škol a veřejných orgánů s cílem zvládnout nové požadavky na dovednosti v sektoru. Komise bude podporovat užší spolupráci s Evropským inovačním a technologickým institutem a jeho společenstvími pro znalosti a inovace a posílí činnosti a projekty na podporu tématu vesmíru ve vzdělávání a vědách.

Hlavní opatření: Komise: -Ve spolupráci s členskými státy a ESA zvýší své úsilí zaměřené na podporu činností výzkumu a vývoje vesmíru a přezkoumá svůj strategický přístup k posílení konkurenceschopnosti evropského kosmického odvětví. -Posílí využívání inovativního zadávání zakázek, aby se stimulovaly inovace na straně poptávky 10 a využily nové přístupy k mobilizování investicí soukromého sektoru a partnerství s průmyslem 11 . -Spolu s členskými státy a ESA podpoří využívání společných technologických plánů 12 za účelem zajištění větší komplementárnosti projektů výzkumu a vývoje. -Začlení téma vesmíru / pozorování Země do plánu pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností a bude se zabývat požadavky na nové dovednosti v odvětví.

2.2.Podpora podnikání a nových obchodních příležitostí

Podpůrná opatření a budování kapacity ve všech členských státech a na evropské úrovni jsou potřebná za účelem vytvoření správného ekosystému a příznivého regulačního a podnikatelského prostředí, které bude motivovat soukromý sektor, aby byl ochoten nést riziko, a stimulovat podniky, aby vyvíjely inovační výrobky a služby.

Komise bude podporovat evropské podnikatele v kosmickém odvětví na začátku i při rozšiřování podnikání na celém jednotném trhu, například zkoumáním přístupu „prvního klienta“. Podpoří rovněž přístup k finančním prostředkům pro kosmické odvětví v souvislosti s investičním plánem pro Evropu a unijními programy financování 13 . Zejména investiční plán a Evropský fond pro strategické investice mohou hrát významnou úlohu v podpoře inovačních projektů a Komise bude o těchto otázkách vést dialog s EIB/EIF 14 . Prozkoumá také synergie s připravovaným fondem fondů, když bude uveden do činnosti. Komise podpoří rovněž zvyšování informovanosti a osvětové činnosti s cílem informovat kosmický průmysl a místní finanční zprostředkovatele o příležitostech, které poskytují iniciativy a programy EU.

Vznik ekosystému vstřícného k podnikání a inovacím se bude také podporovat na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni vytvářením kosmických uzlů, které budou spojovat kosmické odvětví, digitální odvětví a uživatelský sektor. Cílem je otevřít vesmír účastníkům, kteří nepatří do komického odvětví, a nekosmickým odvětvím, včetně inovačních evropských podnikatelů v oblasti informačních a komunikačních technologií a odvětví odběratelů, jako jsou energetika, doprava a jiné. Může to být založeno na existujících nástrojích v rámci Komise a inkubačních centrech podniků ESA a iniciativách v členských státech (například inovační klastry a podporovatelé). Komise bude podporovat výměnu osvědčených postupů a společných specifikací i budování kapacity umožňující všem členským státům využívat přínos z kosmického odvětví.

Komise zvýší rovněž podporu pro malé a střední podniky, začínající podniky a mladé podnikatele prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a využívání cen a soutěží, například Copernicus a Galileo Masters. Iniciativy zahrnou různé cykly rozvoje podnikání (například akcelerátory vesmírných technologií, které poskytují podporu v počáteční fázi (počáteční kapitál) a podporují nové nápady a jejich rozvoj).

Hlavní opatření: Komise: -Zvýší podporu podnikatelů v kosmickém odvětví prostřednictvím programů financování EU, aby se usnadnilo další financování investicí v kosmickém odvětví. -Bude vést dialog s EIB a EIF o podpoře investicí v kosmickém odvětví v rámci celkového investičního plánu pro Evropu. -Podpoří začínající podniky v kosmickém odvětví, a to i vyhledáváním synergií s připravovaným fondem fondů, a usnadní vznik vesmírných uzlů a klastrů po celé Evropě.

3.Posílení evropské autonomie v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí

Vesmírné kapacity jsou strategicky důležité pro cíle občanské a komerční politiky a politiky bezpečnosti a obrany. Evropa musí zajistit svůj rozhodovací prostor a autonomii. Musí mít přístup do vesmíru a musí být schopna ho bezpečně využívat. Přístup ke kmitočtovému spektru musí být zaručený a musí být chráněný před rušením a plně se přitom doplňovat s cílem politiky rádiového spektra dosahovat co největší efektivity využívání spektra.

Vesmír se stává prostředím, o které se svádí čím dál tím větší boj a které je čím dál tím náročnější. Noví konkurenti – jak veřejní, tak i soukromí – se objevují po celém světě, zčásti pobízení sníženými náklady na vývoj a vypuštění družic. Rostoucí hrozby se objevují i ve vesmíru: od kosmického odpadu až po kybernetické hrozby nebo vliv vesmírného počasí. Tyto změny zvyšují důležitost větších synergií mezi civilními a obrannými aspekty. Evropa musí čerpat svá aktiva a využívat vesmírné kapacity k uspokojování potřeb ochrany a bezpečnosti členských států a EU.

3.1.Zachování autonomního přístupu Evropy do vesmíru

Komise bude pracovat s ESA, členskými státy a odvětvím, aby bylo zajištěno, že si Evropa udrží autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru.

V příštích 10–15 letech EU plánuje vypustit více než 30 družic pro své programy Galileo a Copernicus, a to v kvalitě budoucích nosných raket zkonstruovaných v Evropě, jako je Ariane 6 a Vega C, čímž se EU stane největším evropským institucionálním zákazníkem. Komise bude proto agregovat potřeby služeb vypuštění družic v souvislosti s programy EU a jednat jako inteligentní zákazník evropských spolehlivých a nákladově efektivních řešení týkajících se vypuštění družic.

Je důležité, aby Evropa měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění družic. Komise kromě opatření přijímaných členskými státy a ESA posoudí způsoby podpory těchto zařízení v oblasti své působnosti, například prostřednictvím smluv o službách vypuštění družic nebo jiných nástrojů, kde je to potřebné pro plnění cílů politiky nebo potřeb EU.

Komise bude i nadále doplňovat úsilí členských států, ESA a průmyslu v řešení dlouhodobých potřeb výzkumu a inovací, včetně nízkonákladového přístupu malých družic do vesmíru; pokrokové zpracování, průlomové koncepce (např. opakovaná použitelnost); zmírnění vlivu na životní prostředí a poskytování pravidelných příležitostí pro evropské služby ověřování na oběžné dráze týkající se nových technologií a výrobků, které se mají používat ve vesmíru.

Komise bude také podporovat rozvoj komerčních trhů pro malé systémy vypuštění družic s nízkými náklady nebo pro komerční činnosti v kosmickém prostoru, například let do vesmíru nebo suborbitální vesmírná turistika, které podporují příslušné regulační rámce, když vzniknou takové potřeby.

3.2.Zajištění přístupu ke kmitočtovému spektru

Kmitočty jsou nevyhnutné pro činnost vesmírných systémů během celé jejich životnosti, ať už jsou to komerční nebo institucionální systémy, a pro poskytování a využívání služeb založených na vesmírných technologiích. Evropské družicové systémy a provozovatelé musí mít zajištěný přístup ke kmitočtovému spektru, který je chráněn před poruchami z jiných systémů.

Komise vezme v úvahu konkrétní požadavky vesmírných systémů při koordinaci přidělování rádiových frekvencí na evropské a mezinárodní úrovni a zároveň se bude snažit maximalizovat efektivnost využívání vzácných zdrojů.

3.3.Zajištění ochrany a odolnosti kritické evropské vesmírné infrastruktury

Šíření kosmického odpadu zůstává nejvážnějším rizikem pro udržitelnost činností v kosmickém prostoru a bude se i nadále řešit na evropské a mezinárodní úrovni. EU se touto problematikou zabývala během zavádění rámce EU pro podporu pozorování a sledování vesmíru (space surveillance and tracking – dále jenom „SST“), který teď začal poskytovat provozní služby založené na společných kapacitách členských států.

Komise posílí rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru, aby se zlepšila výkonnost a zeměpisné pokrytí senzorů. Posoudí rozšíření jeho rozsahu, aby řešil další ohrožení a zranitelná místa, například kybernetické hrozby nebo vliv vesmírného počasí na družice a pozemní infrastrukturu, jako je doprava a energetické a telekomunikační sítě.

Z dlouhodobého hlediska by se model SST mohl vyvinout do komplexnějších služeb pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru na základě existujících činností v členských státech a ESA a s přihlédnutím k rámcům mezinárodní spolupráce, zejména s USA.

Komise se s příslušnými uživatelskými sektory zapojí do přípravy reakcí na rizika vesmírného počasí a výstrahy. Bude spolupracovat s ESA a EUMETSAT s cílem podpořit výzkum a napomáhat mezinárodnímu úsilí v této oblasti.

3.4.Posílení synergií mezi civilními a bezpečnostními činnostmi ve vesmíru

Služby ve vesmíru mohou podpořit schopnost EU a členských států zvládat rostoucí náročné úkoly v oblasti bezpečnosti a zlepšit monitorování a kontrolu toků, které mají důsledky pro bezpečnost 15 . Většina vesmírných technologií, infrastruktury a služeb může sloužit jak civilním cílům, tak i cílům obrany. I když některé vesmírné technologie musí zůstat pod výlučnou vnitrostátní a/nebo vojenskou kontrolou, v řadě oblastí mohou synergie mezi činnostmi pro civilní a obranné účely snížit náklady, zvýšit odolnost a zlepšit efektivnost. EU musí tyto synergie lépe využívat.

Bude to klíčové téma Akčního plánu pro evropskou obranu, od něhož se očekává, že zdůrazní rozhodující podpůrnou úlohu vesmíru pro civilní kapacity a obrannou schopnost. Institucionální subjekty EU a členských států, včetně těch, které poskytují bezpečnostní služby pro občany, se ve zvýšené míře spoléhají na družicové komunikační služby pro své úkoly a infrastrukturu, ale rozhodující potřeby bezpečnosti a obrany se v současné době v celém rozsahu neuspokojují. Komise proto pracuje s Evropskou obrannou agenturou a ESA na posouzení poptávky po nové iniciativě, která poskytne odolné družicové komunikační služby pro vládní a institucionální uživatele v oblasti bezpečnosti, a proveditelnosti takové iniciativy.

Dále posoudí schopnost programů Copernicus a Galileo/EGNOS uspokojovat potřeby autonomie a bezpečnosti a zlepšit schopnost EU reagovat na náročné úkoly týkající se migrace, ochrany hranic a námořního dohledu. Komise za tím účelem zpřísní požadavky na bezpečnost, když bude vyvíjet tyto systémy, a posílí synergie s pozorovacími kapacitami, které nejsou vesmírné (např. bezpilotní vzdušné prostředky).

4.Posílení úlohy Evropy jako globálního aktéra a podpora mezinárodní spolupráce

Úsilí Evropy v plnění výše uvedených třech strategických cílů budou zmařena, pokud EU nedosáhne čtvrtého cíle: převzetí mnohem silnější role na světové scéně.

Přístup do vesmíru a jeho využívání se vytváří mezinárodními pravidly nebo normami a systémem řízení zaměřeným na zaručení dlouhodobého, udržitelného využívání vesmíru pro všechny státy. Většina projektů vědy o vesmíru a projektů zkoumání vesmíru má rovněž globální charakter. Špičkové vesmírné technologie se rozvíjejí čím dál tím víc v rámci mezinárodních partnerství, což znamená, že přístup k těmto projektům představuje významný faktor úspěchu pro výzkumné pracovníky a průmysl. Přístup na globální trhy a zajištění rovných podmínek na celosvětové úrovni jsou pro evropský průmysl a podniky rovněž důležité.

Zvýšená lidská aktivita ve vesmíru a rychlý růst nových subjektů podrobují zkoušce úmluvy OSN o kosmickém prostoru až do krajnosti, a to včetně úmluv o řízení vesmírného provozu a těžbě. Evropa by měla být mezi těmi, kdo mají vedoucí postavení v řešení celosvětových náročných úkolů, jako je změna klimatu nebo snížení rizika katastrof, a zároveň podporovat mezinárodní spolupráci a vytváření globální správy nebo vhodných právních rámců pro vesmír.

Komise bude proto spolupracovat s vysokou představitelkou a členskými státy při podpoře mezinárodních zásad odpovědného chování v kosmickém prostoru v rámci Organizace spojených národů a jiných vhodných mezinárodních fór. EU by v souladu s úmluvami OSN týkajícími se vesmíru měla hrát vedoucí roli při řešení náročných úkolů kladených znásobením aktérů ve vesmíru, vesmírných objektů a odpadu.

Komise kromě toho využije vesmírné programy EU k tomu, aby přispěla k mezinárodnímu úsilí a měla z něj prospěch prostřednictvím iniciativ, jako jsou Globální soustava systémů pozorování Země (GEOSS) a Výbor pro družice pro pozorování Země (CEOS) s programem Copernicus nebo iniciativa Pátrání a záchrana (COSPAS-SARSAT) s programem Galileo. Bude rovněž podporovat politiku sousedství a rozvojovou politiku EU, jak to už dělá v Africe s programem Copernicus a EGNOS, a monitorovat cíle udržitelného rozvoje. Spolu s členskými státy a ESA bude přispívat k mezinárodnímu dialogu o zkoumání vesmíru a podporovat společná evropská stanoviska.

Komise se pomocí svých nástrojů obchodní politiky a hospodářské diplomacie bude snažit vytvořit rovné podmínky pro evropský průmysl řešením překážek přístupu na trh a podporou sbližování kontrol vývozu zboží dvojího užití a bude aktivně podporovat evropské vesmírné technologie, řešení a know-how v zemích, které nejsou členy EU. Mělo by to otevřít nové podnikatelské příležitosti pro evropský průmysl a podpořit EU jako přitažlivé místo a jako atraktivního partnera pro výzkum a investice. Komise bude i nadále podporovat internacionalizaci podnikání ve vesmíru mobilizováním existujících nástrojů 16 , aby se pomohlo evropským společnostem, zejména klastrům a sítím malých a středních podniků, v přístupu na vnější trhy.

Komise posílí bilaterální a multilaterální dialogy o politice pro oblast vesmíru, které se intenzívně vedou s členskými státy. Ve spolupráci s ESA, EUMETSAT a GSA přezkoumá strategické cíle existujících dialogů a vytvoří nové, které budou odrážet měnící se priority EU. Kromě toho bude aktivně podporovat vesmírné programy EU a usilovat o vzájemně prospěšná partnerství pro výměnu údajů v rámci programu Copernicus a o reciproční účast ve výzkumných programech.

5.Zabezpečení efektivní realizace

Výše uvedená opatření jsou navržena se zřetelem na jedno klíčové kritérium: praktickou realizaci. Jsou určena k podpoře partnerství mezi Komisí, členskými státy, ESA a GSA spolu se všemi ostatními příslušnými agenturami, jako je EUMETSAT, zúčastněnými stranami, průmyslem, výzkumem a společenstvími uživatelů.

Vztahy mezi EU a ESA budou jedním ze základních kamenů úspěchu. ESA se svojí technickou excelencí, odbornými znalostmi, způsobilostí a know-how je důležitým partnerem, na něhož se Komise bude i nadále spoléhat. S přihlédnutím k hodnocení v polovině období vesmírných programů EU v roce 2017 Komise přezkoumá potenciální zlepšení v řízení a opatření ke zjednodušení, například prostřednictvím jediné dohody s ESA o partnerství týkající se finančního rámce, což by zefektivnilo platná pravidla a zvýšilo požadavky na transparentnost a odpovědnost.

Komise bude pokračovat ve své úspěšné spolupráci s EUMETSAT vzhledem k jeho klíčové úloze v zajištění programu Copernicus. Role GSA se rovněž posílí, pokud jde o využívání programu Galileo a EGNOS a zvýšení jejich pronikání na trh. Komise posoudí rozšíření odpovědností GSA v některých úkolech týkajících se bezpečnosti na další činnosti v kosmickém prostoru.

Komise bude vykonávat svou úlohu v zabezpečování, aby se uspokojovaly potřeby různých agentur, jako jsou EEA 17 , EFCA 18 , EMSA 19 , Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a jiné, reprezentující odvětvové politiky, které potřebují vesmírná řešení. Spolu s členskými státy a ESA bude úzce spolupracovat s EEAS, EDA a EU SatCen s cílem prozkoumat možné využití synergií v oblasti dvojího užití ve vesmírných programech.

Komise počínaje rokem 2017 rozvine tuto strategii a bude iniciovat pravidelný strukturovaný dialog se zúčastněnými stranami, aby se zajistilo účinné dosahování cílů a monitorování pokroku.

6.Závěr

Potenciál vesmírného prostor pro Evropu a svět je obrovský. Evropa se potýká s velkými globálními problémy, které vyžadují globální reakci.

Evropa musí přispět k této kolektivní odpovědnosti. Ani jeden členský stát to nemůže udělat sám. EU spolu s členskými státy a ESA musí jednat jako globální zúčastněná strana s cílem podpořit a zachovat využívání vesmíru pro příští generace.

Evropa si nemůže dovolit zůstat pozadu v této oblasti. Musí zůstat na předním místě, stavět na talentech a odborných znalostech Evropy, využít své investice a předvídat příležitosti zítřka.

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby posoudil a podpořil tuto strategii a řídil její účinné zavedení v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami.

(1) Konsolidovaný rozpočet na kosmické aktivity (členské státy, EU, ESA a EUMETSAT) byl odhadnut na 7 miliard EUR v roce 2015.

(2) Evropský program monitorování Země.

(3) Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací, která šíří signály GPS po Evropě.

(4) Evropský globální navigační družicový systém, podobný GPS.

(5) Socioeconomic impacts from space activities in the EU in 2015 and beyond (Sociálně-ekonomické dopady činností ve vesmíru v EU v roce 2015 a v dalších letech), studie PwC, červen 2016.

(6) Na případné návrhy právních předpisů se budou vztahovat požadavky zlepšování právní úpravy Komise.

(7) Agentura pro evropský globální navigační systém (GNSS), GSA, je agentura EU odpovědná za využívání programů EGNOS a Galileo.

(8) Směrnice 2007/2/ES o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství  , Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s.1.

(9) V souladu s integrovanou politikou Evropské unie pro Arktidu (JOIN(2016) 21 final).

(10)  Například zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovační řešení.

(11) Například partnerství veřejného a soukromého sektoru na základě smluvních ujednání nebo vyplývající ze společné technologické iniciativy.

(12) Jako jsou technologie z postupu harmonizace vesmírných technologií ESA.

(13) Zejména Horizon 2020, COSME a evropské strukturální a investiční fondy.

(14) Evropská investiční banka / Evropský investiční fond.

(15) Jak je to zdůrazněno v „Globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU“, zveřejněné v červnu 2016 vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyní Evropské komise.

(16) Například nástroj internacionalizace klastrů COSME, půjčky nebo vývozní úvěry EIB.

(17) Evropská agentura pro životní prostředí.

(18) Evropská agentura pro kontrolu rybolovu.

(19) Evropská agentura pro námořní bezpečnost.