EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.10.2016
COM(2016) 657 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Provádění strategie mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací
{SWD(2016) 329 final}
1. SOUVISLOSTI
Strategie mezinárodní spolupráce Evropské unie v oblasti výzkumu a inovací zveřejněná v roce 2012 1 podporuje cíle posílení kvality, přitažlivosti a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti EU v oblasti výzkumu a inovací, řešení globální problematiky společnosti a podpory vnějších politik EU. Je stavebním prvkem priority „otevřenost světu“ pro politiku EU v oblasti výzkumu a inovací.
Tyto cíle se používají různými způsoby podle mezinárodní partnerské země nebo regionu. V případě zemí EHP, ESVO a zemí procesu rozšíření EU se pozornost zaměřuje na podporu začlenění do Evropského výzkumného prostoru (EVP). Pro země evropské politiky sousedství je cílem podpora společného prostoru pro znalosti a inovace spojujícího spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, mobilitu akademických pracovníků a budování kapacit. Cíle pro průmyslově vyspělé státy a rozvíjející se ekonomiky zahrnují zvýšení konkurenceschopnosti, společné řešení problematiky globálních výzev a větší účast v mezinárodních hodnotových řetězcích. U rozvojových zemí se důraz klade na podporu jejich udržitelného rozvoje a řešení globálních společenských výzev. Ve všech případech jsou oblasti spolupráce určeny na základě kapacit v oblasti výzkumu a inovací, možností přístupu na trh, příspěvku k mezinárodním závazkům a zavedených rámcových podmínek v oblasti výzkumu a inovací.
Tato strategie je strukturována do šesti hlavních oblastí činností: i) otevření stěžejního programu EU v oblasti výzkumu a inovací s názvem Horizont 2020 výzkumným pracovníkům a inovátorům z celého světa a podpora cílových činností na základě prioritních oblastí spolupráce s mezinárodními partnerskými zeměmi a regiony; ii) zlepšování rámcových podmínek pro mezinárodní spolupráci; iii) sehrání vedoucí úlohy na mnohostranných fórech a práce s mezinárodními organizacemi; iv) posílení partnerství s členskými státy; v) intenzifikace synergií s vnějšími politikami EU; a vi) rozšíření komunikace a posílení monitorování.
Tento dokument je druhou dvouletou zprávou o provádění strategie a má stejnou strukturu jako samotná strategie. Závěry z první zprávy 2 byly tyto: mezinárodní spolupráce musí být lépe začleněná do strategického plánování programu Horizont 2020 a do přípravy pracovního programu; musí pokračovat odstraňování překážek spolupráce; k efektivnějšímu řešení globálních výzev je nutný globální přístup; ke zlepšování synergií s členskými státy a s vnějšími politikami EU je potřeba udržitelné zaměření; je třeba zlepšit komunikační strategii; a monitorování účinnosti strategie by měly podpořit kvantitativní ukazatele. Tato zpráva uvádí opatření přijatá v souvislosti s těmito závěry, pokud jde o konkrétní výsledky jako např. nový mechanismus spolufinancování, který zavedly EU a Čína na podporu projektů v oblasti výzkumu a inovací ve strategických oblastech společného zájmu.
2. Priority spolupráce
V uplynulých dvou letech získala globální spolupráce v oblasti výzkumu a inovací ve strategickém plánování vlád a společností nový impuls. Jednou z hlavních priorit Evropské komise je učinit z EU „silného globálního hráče“ a „otevřenost světu“ je ústředním bodem politiky EU v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Evropská komise chce silné stránky EU v oblasti vědy a technologie přetavit ve vedoucí hlas v celosvětových diskusích a chce se více zapojovat do vědecké diplomacie, aby pomohla rozšířit globální dosah EU. To znamená používat univerzální jazyk vědy na zachování otevřených komunikačních kanálů a zajistit, aby EU držela krok s globalizací zlepšením mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, aby byla schopná řešit globální výzvy.
Výzvy v oblastech jako jsou zdraví, potraviny, energie, voda, změny klimatu a oběhové hospodářství jsou globální a Evropská komise je vůdčí silou v řadě mnohostranných partnerství v oblasti výzkumu a inovací s cílem řešit tyto otázky co nejefektivnějším způsobem. Evropská komise důrazně podporuje mezinárodní spolupráci, protože se tím podporuje tvorba nových znalostí, zvyšuje se vědecká kvalita a zlepšuje se konkurenceschopnost systémů výzkumu a inovací 3 . Internacionalizace zároveň zvyšuje produktivitu investic do výzkumu a vývoje tím, že společnostem umožňuje čerpat více znalostí na mezinárodních trzích, zapojovat se do nových hodnotových řetězců a získat větší výhody z rostoucích trhů mimo EU.
Zkušenosti získané při provádění politik zaměřených na budování EVP se využívají k formování dialogů a interakcí v mezinárodním kontextu a Evropská komise je může využít k vytváření vize „globálního výzkumného prostoru“, v němž výzkumní pracovníci a inovátoři mohou bez problémů spolupracovat napříč hranicemi a v němž se výzkumní pracovníci, vědecké znalosti a technologie pohybují co nejsvobodněji.
Evropská komise nadále vede pravidelné dialogy o spolupráci v oblasti vědy a technologie se svými hlavními mezinárodními partnery a politické dialogy na vysoké úrovni s hlavními světovými regiony. Tyto dialogy významně přispívají k systematické identifikaci příležitostí ke spolupráci, což v kombinaci s diferenciací podle země nebo regionu podporuje nastavení priorit. Tyto priority se zohledňují při aktualizaci víceletých plánů pro cílenou mezinárodní spolupráci s dvanácti zeměmi a šesti regiony, jak je popsáno v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise 4 .
3. Posílení mezinárodního rozměru programu HorizonT 2020
Aktualizace plánů pro mezinárodní spolupráci byla sladěna se strategickým cyklem plánování programu Horizont 2020. Pracovní programy v rámci programu Horizont 2020 proto důrazně podporují mezinárodní účast v konsorciích a počet témat označených jako mimořádně významná pro mezinárodní spolupráci vzrostl z 12 % témat v sedmém rámcovém programu pro výzkum a technologický rozvoj na více než 27 % v pracovních programech na období let 2014–2017.
Většina mezinárodní spolupráce se provádí prostřednictvím účasti na projektech programu Horizont 2020, ale také prostřednictvím společných výzev 5 a partnerských projektů financovaných mezinárodními partnery zaměřených na výměnu informací a využívání synergií. Mnoho témat pracovních programů navíc přispívá k provádění mnohostranných programových iniciativ zaměřených na řešení společenských výzev s účastí Evropské komise, vnitrostátních a regionálních financujících agentur.
Navzdory vyššímu počtu témat určených pro mezinárodní spolupráci z výsledků prvních dvou let programu Horizont 2020 vyplývá, že podíl účastí subjektů z nepřidružených mezinárodních partnerských zemí v grantových dohodách o společných opatřeních klesl z 4,9 % podle sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj na pouhých 2,4 % v rámci programu Horizont 2020 6 . Pouhých 11,7 % grantových dohod programu Horizont 2020 zahrnuje jednoho nebo více partnerů ze zemí mimo členských států EU a přidružených zemí programu Horizont 2020 v porovnání s 20,5 % podle sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. Příspěvek EU pro subjekty z nečlenských států / přidružených zemí klesl z 2,0 % rozpočtu podle sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj na 0,7 % v rámci programu Horizont 2020. Podobně klesl celkový rozpočet investovaný subjekty z mezinárodních nepřidružených partnerských zemí do spolupráce na projektech programu Horizont 2020 z 60 milionů EUR na 29 milionů EUR ročně.
Pokles mezinárodní účasti v grantových dohodách zaznamenaný mezi sedmým rámcovým programem pro výzkum a technologický rozvoj a programem Horizont 2020 lze částečně vysvětlit jako kombinaci těchto faktorů: změny pravidel financování pro Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Mexiko; současných konfliktů a sociálně-politického vývoje v sousedství EU; a skutečnosti, že se Ukrajina stala přidruženou zemí programu Horizont 2020, ale sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj se neúčastní. Dalším velkým rozdílem s ohledem na sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj je, že navzdory vyššímu počtu témat určených k mezinárodní spolupráci existuje jen velmi málo témat, pro které je mezinárodní účast povinná. Větší zaměření programu na činnosti blízké trhu vyžadovalo najít přiměřenou rovnováhu mezi účastí na mezinárodní spolupráci a ochranou zájmů společností EU.
Pokud jde o úroveň mobility jednotlivých výzkumných pracovníků, 2,6 % všech hlavních výzkumných pracovníků Evropské rady pro výzkum (ERV) přišlo do členských států/ přidružených zemí EU z nepřidružených mezinárodních partnerských zemí. Řada vědců nacházejících se na začátku kariéry byla podpořena financujícími agenturami nečlenských států / přidružených zemí, aby se dočasně připojila k výzkumným týmům vedeným příjemci grantu ERV na základě prováděcích opatření, jež byla nyní přijata se sedmi zeměmi 7 . V rámci individuálních stipendií, která jsou součástí akcí „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA), přijaly nepřidružené mezinárodní partnerské země 280 výzkumných pracovníků z členských států EU / přidružených zemí, zatímco 521 výzkumných pracovníků z těchto zemí získalo stipedia v Evropě, což odpovídá 20 % všech příjemců individuálních stipendií. Subjekty z nepřidružených mezinárodních partnerských zemí se navíc účastní 459krát v RISE (International and Inter-sectoral Cooperation through R&I Staff Exchanges – RISE, mezinárodní a meziodvětvová spolupráce na základě výměny pracovníků v oblasti vývoje a inovací) a 209krát v ITN (Innovative Training Networks – ITN, sítě pro inovativní odborné vzdělávání), což odpovídá 29 % všech účastí v RISE a 5 % všech účastí v ITN.
Mezinárodní spolupráce zůstává důležitým aspektem všech činností Euratomu a nadále se provádí podle různých multilaterálních rámců (e.g. OECD/NEA, IEA, IAEA, GIF) a prostřednictvím dvoustranných dohod Euratomu o spolupráci s třetími zeměmi. Nový přístup k jadernému výzkumu podporuje rozšířenou integraci napříč členskými státy EU / přidruženými zeměmi s cílem zajistit úspěch mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).
4. ZLEPŠENÍ rámcových podmínek pro účast na mezinárodní spolupráci
Evropská komise nadále aktivně řeší překážky pro celosvětovou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací.
Prioritou byla podpora a pomoc průmyslově vyspělým státům a rozvíjejícím se ekonomikám při zřizování mechanismů financování účasti jejich výzkumných pracovníků na činnostech programu Horizont 2020. Tyto mechanismy jsou v současné době zřízeny v několika zemích včetně Jižní Koreje, Mexika, Číny, Ruska, Japonska, Austrálie, Indie, regionů Brazílie a provincie Quebec v Kanadě a dále se pracuje na rozšíření rozsahu jejich uplatňování.
V některých případech se dialogy zaměřily na reciproční přístup k programům financování výzkumu a inovací, vzájemný přístup ke zdrojům a spolupráci v oblasti přednormativního výzkumu a normalizace. Například v rámci dialogu mezi EU a Čínou o spolupráci v oblasti inovací, který se konal v červnu 2015, se strany dohodly na zajištění recipročního přístupu k příslušným programům financování výzkumu a inovací prostřednictvím pravidel účasti založených na zásadě rovného zacházení, včasných a jasných informacích pro účastníky a pravidelné výměně údajů.
Evropská komise rovněž provádí revizi imigračních předpisů s cílem efektivněji získávat talenty pro EU. Zejména chce podpořit vysoce kvalifikované podnikatele, kteří mají zájem o založení podniku v EU.
Kromě toho se v rámci globálních mnohostranných fór v různých tematických oblastech řeší rámcové podmínky, jako je otevřený přístup k výzkumným údajům a infrastrukturám v jejich příslušných oblastech. Například na Belmontském fóru, jemuž v současnosti spolupředsedá Evropská komise, byly v roce 2015 přijaly zásady, aby byly údaje získané z globálního výzkumu environmentálních změn zjistitelné, přístupné, srozumitelné, dobře řízené a řádně uchovávané. Tato politika otevřenosti připravuje cestu financujícím agenturám, které na mezinárodní úrovni spolupracují na posílení kvality a integrity vědy a usnadnění inovací.
Víceleté plány pro spolupráci obsahují podrobnější informace o rámcových podmínkách zavedených pro každou zemi / region a prioritách pro budoucí zlepšení.
5. PROVÁDĚNÍ mNOHOSTRANNÝCH iniciativ a spolupráce s mezinárodními organizacemi na ŘEŠENÍ CELOSVĚTOVÝCH SPOLEČENSKÝCH výzev
Rostoucí rozsah a propojenost společenských problémů vyžadují více než kdy dříve mezinárodní spolupráci v různých oblastech a odvětvích a zároveň programovou spolupráci na společném programu v oblasti výzkumu a inovací.
Pro výzkum a inovace v oblasti zdraví jsou globální mnohostranné iniciativy důležitými nástroji mezinárodní spolupráce. Například iniciativa pro Globální spolupráci ve výzkumu připravenosti na infekční onemocnění (GloPID-R) spojuje financující organizace na celém světě s cílem zajistit účinnou reakci v oblasti výzkumu v případě rozsáhlého vzplanutí nakažlivých chorob s pandemickým potenciálem. Když se v listopadu 2015 objevily první zprávy o propuknutí viru Zika, GloPID-R mobilizovala své členy, aby určili mezery ve financování, usnadnili synergie a optimalizovali investice do výzkumu s ohledem na uspokojení potřeb veřejného zdraví. Evropská komise současně zveřejnila výzvy s cílem vytvořit síť pro výzkum v celém regionu Latinské Ameriky za účelem usnadnění, koordinace a provedení naléhavého výzkumu v boji proti šíření viru Zika a položení základů pro výzkumnou síť připravenosti pro případný budoucí výskyt závažných infekčních hrozeb.
Evropská komise v rámci prvních pracovních programů Horizont 2020 investovala téměř 250 milionů EUR do témat, která přímo přispívají k dosažení cílů různých globálních partnerství v oblasti zdraví 8 . Odhaduje se, že celkové investice jiných subjektů než Evropské komise do těchto oblastí dosahují za stejné období téměř 850 milionů EUR, což má významný globální dopad. EU rovněž poskytuje až 683 milionů EUR na druhé partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP), v jehož rámci 14 evropských a 14 afrických zemí podporuje společný výzkum, jehož cílem je urychlit klinický vývoj nových nebo zlepšených opatření proti vzniku nebo na léčbu HIV/AIDS, tuberkulózy, malárie a opomíjených infekčních chorob v subsaharské Africe.
V případě výzkumu a inovací v oblasti klimatu a životního prostředí zahrnovaly první pracovní programy Horizont 2020 několik témat, jež měla přispět ke splnění závazků přijatých v rámci Belmontského fóra a Skupiny pro pozorování země (GEO) a poskytnout vstupy pro Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Tyto mezinárodní činnosti se v mnoha případech podporují z programu Horizont 2020 prostřednictvím projektů ERA-NET. Celkový rozpočet programu Horizont 2020 na tato témata činí téměř 200 milionů EUR a celkové investice všech partnerů do těchto iniciativ se za stejné období odhadují na troj- až čtyřnásobek této částky. Jsou důležité pro nalezení efektivních řešení výzev vyplývajících z globální změny životního prostředí a pro celosvětové propojení zdrojů na pozorování země v různých oblastech, jako je odolnost vůči katastrofám a udržitelný rozvoj měst.
V oblasti bioekonomiky je důraz kladen na mezinárodní spolupráci v oblasti udržitelného zabezpečení dodávek potravin. Patří sem iniciativy s Čínou, východoasijskými zeměmi a Afrikou, jakož i modrý růst podporující provádění společného výzkumu Atlantského oceánu a iniciativy BLUEMED týkající se mořského a námořního výzkumu a inovací pro Středomoří. Rovněž se organizuje Mezinárodní bioekonomické fórum s účastí globálních partnerů z oblasti výzkumu a inovací. Tyto iniciativy byly doposud podporovány prostřednictvím tematických oblastí pracovních programů Horizont 2020 v hodnotě převyšující 180 milionů EUR a nyní jsou k dispozici první výsledky těchto investic. Například byly vytvořeny nové mapy mořského dna, které jsou důležité pro určování příznivých stanovišť pro rybolov, významných míst pro ochranu a bezpečnou námořní navigaci.
Mezinárodní skupina vyšších úředníků pro globální výzkumné infrastruktury vytvořila další příležitosti pro praktickou spolupráci a zahájila řadu případových studií, jež mají určit nejlepší postupy z různých procesů internacionalizace výzkumné infrastruktury. Skupina rovněž usiluje o určení společného základu pro politiky, které mají být rozvíjeny na mezinárodní úrovni s ohledem na přístup k výzkumným infrastrukturám, správu údajů a inovační potenciál výzkumných infrastruktur.
Výsledky výzkumu a inovací v EU přispěly k přijetí a vykonání mnoha mezinárodních závazků jako např. Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, Úmluvy o biologické rozmanitosti, Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, sendajského rámce pro snižování rizika katastrof, konference Habitat III o udržitelném rozvoji měst, řady environmentálních dohod a různých rezolucí Světové zdravotnické organizace. Například více než tisíc publikací z projektů sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj přispělo k páté hodnotící zprávě IPCC, jež poskytla faktické poznatky pro jednání na konferenci OSN o změně klimatu v Paříži v roce 2015. Podobně provádění mnoha těchto závazků podporují systémy a služby jako např. centrum znalostí pro řízení rizik souvisejících s katastrofami a služba pro řízení mimořádných situací v rámci programu Copernicus, kterou zřídila Evropská komise.
Evropská komise nadále hraje aktivní úlohu v řadě mezinárodních orgánů zabývajících se výzkumem a inovacemi, zejména v různých orgánech OECD a na zasedáních skupin G7/G20. V říjnu 2015 a v květnu 2016 se Evropská komise například zúčastnila schůzek ministrů pro vědu zemí skupiny G7, kteří se dohodli na prohloubení spolupráce v oblasti výzkumu globálního zdraví, budoucnosti moří a oceánů, výzkumných infrastruktur, inovace podporující začlenění, genderové a otevřené vědy a na spolupráci v oblasti čisté energie v kontextu iniciativy mise inovace.
Mnohá z těchto mezinárodních fór neustále zvyšují počty svých členů, což je klíčové pro jejich úspěch. Například GloPID-R má v současnosti 23 členů z 16 zemí a Belmontské fórum nyní zahrnuje 21 financujících agentur a čtyři mezinárodní fóra.
6. Posilování partnerství s členskými státy
Prohlubování a posilování partnerství mezi Evropskou komisí a členskými státy je důležitým aspektem této strategie.
Spolupráce s členskými státy probíhá prostřednictvím různých fór. Často se stává, že se do globálních mnohostranných iniciativ zapojuje Evropská komise i několik jednotlivých členských států. Dalším příkladem spolupráce je účast EU na společných programech a výzvách členských států v oblasti výzkumu a inovací, jako např. prostřednictvím iniciativ podle článku 185 SFEU. Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) zaměřené na inovativní řešení problémů v oblasti potravin a vody je dobrým příkladem práce vykonané za účelem zlepšení partnerství mezi EU a členskými státy podle článku 185 SFEU. Evropská komise rovněž podporuje posilování činností internacionalizace v rámci iniciativ společného plánování, a to i prostřednictvím koordinačních a podpůrných činností. Evropská komise a členské státy kromě toho spolupracují na tematických platformách, mezi něž patří strategický plán pro energetické technologie, za účelem zajištění jednotné strategie EU vůči mezinárodním partnerům.
Strategické fórum pro mezinárodní vědecko-technickou spolupráci (SFIC) jako poradní orgán nadále hraje aktivní úlohu jako výměnná platforma a při vytváření sítí se zúčastněnými stranami. Přispělo tak k provádění dohod o vědecko-technické spolupráci a poskytovalo spolehlivé a včasné poradenství Radě a Evropské komisi. Mezi Evropskou komisí a fórem SFIC probíhala strukturovaná koordinace politiky s ohledem na zasedání společného výboru pro vědecko-technickou spolupráci a na rozhovory na vysoké úrovni s mezinárodními partnerskými zeměmi a regiony. Fórum SFIC rovněž poskytlo vstupy pro aktualizaci víceletých plánů a pracovní skupiny pro jednotlivé země (pro USA, Čínu, Brazílii a Rusko) přispěly k vytvoření souvislejší strategie pro spolupráci v oblasti výzkumu a inovací s těmito zeměmi. Kromě toho nová pracovní skupina SFIC vytváří přehled nástrojů a nejlepších postupů pro mezinárodní spolupráci, který by měly používat členské státy, přidružené země a Evropská komise. Fórum rovněž přispělo k prioritě plánu EVP pro mezinárodní spolupráci, která je založená na vývoji společných strategických přístupů a opatření určených na základě vnitrostátních priorit členských států 9 .
Vnější rozměr EVP slouží jako paradigma pro Evropskou komisi, aby postupně vytvářela vizi globálního výzkumného prostoru s prioritami, které se liší podle specifických cílů EU pro jednotlivé regiony a země. Například společný výzkumný prostor EU-CELAC 10 byl vyhlášen za společný cíl na summitu, který tyto dva regiony uspořádaly v červnu 2015, s cílem zvýšit úroveň a intenzitu spolupráce. Je postaven na třech strategických pilířích: zlepšení mobility výzkumných pracovníků; podpora přístupu k výzkumným infrastrukturám a společné řešení obecných výzev jako např. změny klimatu, udržitelné urbanizace, zdraví, bioekonomiky a IKT.
7. Posilování synergií s VNĚJŠÍMI politikami EU
Vnější a vnitřní aspekty problémů, s nimiž se EU v současnosti musí vypořádat, jsou v rostoucí míře navzájem propojeny a naléhavost a závažnost těchto výzev vyžadují rychlá politická rozhodnutí a společné mezinárodní reakce. Strategický význam mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací je často ústředním bodem obecného politického dialogu EU s hlavními mezinárodními partnery, což se odráží v závěrech dosažených na mnohých mezinárodních summitech, jež se konaly v nedávné době.
Důležitou součástí strategie je vědecká diplomacie. Má zvláštní přidanou hodnotu v oblastech konfliktů a krizí, kde vědecká spolupráce může pomoci stavět mosty mezi lidmi a národy. Evropská komise například podporuje projekt synchrotronního záření pro experimentální vědu a aplikace (SESAME), v jehož rámci věda podporuje v širším smyslu kulturu míru a spolupráce na Blízkém východě. EU v roce 2015 obdržela v rámci projektu SESAME status pozorovatele a významně k projektu přispěla, zejména poskytnutím nejmodernějšího magnetového systému pro hlavní skladovací okruh a podporou kapacit odborné přípravy. Dalším příkladem jsou dialogy na vysoké úrovni na základě společného komplexního akčního plánu s Íránem, které připravují cestu pro užší spolupráci mezi EU a Íránem, včetně výzkumu a inovací v oblastech, jako jsou obnovitelná energie, změny klimatu a bioekonomika.
Strategie je rovněž úzce koordinovaná s politikami EU v oblasti sousedství a rozšíření. Spolupráce EU v oblasti výzkumu a inovací se zeměmi připravujícími se na přistoupení (země západního Balkánu a Turecko) je zaměřená na podporu jejich začlenění do EVP, a to i prostřednictvím jejich přidružení k programu Horizont 2020. Nedávno uzavřenými dohodami s Ukrajinou, Tuniskem, Řeckem a Arménií se celkový počet přidružených zemí programu Horizont 2020 zvýší na šestnáct.
Další rozměr vědecké diplomacie spočívá v tom, že se vědecké důkazy a poradenství používají k předvídání potřeb, zamezení konfliktům a katastrofám a na tvorbu politiky v souvislosti s celosvětovými výzvami. Projekty podporované EU poskytují významný příspěvek. EU je například jedním z největších přispěvatelů k výzkumu Arktidy a hraje klíčovou roli ve všech prioritních oblastech integrované politiky EU pro výzkum Arktidy 11 . Evropská komise rovněž zřídila mechanismus poskytování vysoce kvalitního, včasného, a nezávislého vědeckého poradenství, který přispívá k pokračujícímu provádění nejlepší možné politiky založené na důkazech.
Nový rámec pro migrační partnerství pro zesílenou spolupráci se zeměmi mimo EU zdůrazňuje potřebu, že EU musí zvýšit své úsilí o řešení základních příčin nelegální migrace. Výzkum pomáhá tyto problémy řešit a podporuje tvůrce politik a společnosti, aby se přizpůsobili novým trendům v oblasti migrace. Umožňuje lépe pochopit základní příčiny, posoudit účinnost opatření a pomoci vytvořit strategie, které zvýší úspěšnost integrace. Inicitiva PRIMA by měla přispět k vyřešení mnoha základních příčin migrace ze zemí jižního Středomoří.
EU se zavázala k plnému provedení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. To zahrnuje podporu prostřednictvím programu Horizont 2020, který by měl podle očekávání přispět alespoň 60 % svého rozpočtu na udržitelný rozvoj a 35 % na oblast klimatu. Projekty z výzvy pracovního programu na období 2014–2015 týkající se inovací v oblasti hospodaření s vodou například posilují mezinárodní spolupráci s rozvíjejícími se ekonomikami, zejména s Čínou a Indií, kde rovněž spolupracují s iniciativami jako např. platformou pro vodu EU-Čína a iniciativou Čistá Ganga, a přispívají k partnerství mezi EU a Indií v oblasti hospodaření s vodou, které vzniklo v roce 2016.
Evropská komise rovněž podporuje udržitelný a spravedlivý rozvoj poskytováním významných zdrojů na překonání rozdílů v oblasti vědy a posilování kapacit ekonomik s nižšími středními příjmy v oblasti vědy a techniky. Tyto činnosti podpořily regionální a mezinárodní sítě v oblasti výzkumu a inovací, aby vytvářely synergie mezi hlavními aktéry v inovačním hodnotovém řetězci v těchto zemích a zvýšily jejich institucionální kapacity v oblasti výzkumu a inovací. Zejména Evropský rozvojový fond přispěl ke třem po sobě následujícím programům pro výzkumnou kapacitu v rámci zemí AKT 12 celkovou částkou 70 milionů EUR. Prostřednictvím rozpočtových prostředků v orientační výši 60 milionů EUR EU obnovila svůj závazek zlepšit výzkumnou kapacitu zemí AKT do roku 2020 a zlepšit systémy rozvoje dovedností na podporu inovací. Zároveň se z afrických výzkumných grantů ve výši 17,5 milionu EUR podporují výzkum a inovace v oblasti potravinového hodnotového řetězce.
Stejně jako se inovační procesy čím dál více organizují v globálních sítích, obchodní a investiční politiky jsou nyní v rostoucí míře propojené s inovačními a průmyslovými politikami. Evropská komise nadále podniká kroky k tomu, aby se prostřednictvím dohod o volném obchodu otevřely nové oblasti konkurenceschopnosti a inovací.
8. ZDOKONALENÍ KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE
Zajištění globálního povědomí o silných stránkách EU v oblasti vědy a technologie, její roli v mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a mezinárodní otevřenosti jejích iniciativ je rozhodující pro úspěch strategie.
Evropská komise pokračuje ve své komunikační kampani „Horizont 2020 – otevřenost světu“, aby byl program známý po celém světě. Zlepšila rovněž viditelnost portálu pro účastníky a internetových stránek o mezinárodní spolupráci a zde uvedené pokyny, zejména poskytováním informací o místní podpoře dostupné pro účastníky programu Horizont 2020 pro každou zemi, včetně zavedených mechanismů spolufinancování, současných priorit pro spolupráci a kontaktních míst.
Delegace EU přispěly k propagaci strategie EU spolu s příslušnými ministerstvy a mezi aktéry v oblasti výzkumu a inovací v partnerské zemi nebo regionu a prezentováním politik a programů EU v oblasti výzkumu a inovací u příležitosti různých akcí a v médiích. Národní kontaktní místa programu Horizont 2020 a jiné zainteresované subjekty v EU, přidružených zemích a mezinárodních partnerských zemích pokračovaly v poskytování pomoci a poradenství výzkumným pracovníkům a pomáhaly jim při hledání partnerů.
Kromě toho pokračovala řada dvoustranných projektů na podporu politiky s partnerskými zeměmi a regiony, jež zahrnovaly akce ke zvyšování povědomí a vzdělávací programy, akce pro vytváření partnerství a schůzky na podporu politických dialogů rozhovorů, jakož i analýzu a monitorování spolupráce. Evropská komise zřizuje mechanismus, který bude stavět na sítích vytvořených těmito projekty a bude poskytovat služby na podporu dalšího rozvoje politiky, stanovení priorit a provádění strategie.
9. Závěry
Cíle strategie a potřeba soudržných opatření mají dnes ještě větší význam než před čtyřmi lety, kdy tato strategie vznikla. Ačkoli globalizace výzkumu a inovací není novým jevem, je čím dál viditelnější, zejména pokud jde o výzkum založený na spolupráci, mezinárodní výrobu technologií a mezinárodní mobilitu výzkumných pracovníků a oběh znalostí. Otevřenost světu zůstává pro EU strategickou prioritou a je nezbytná pro vynikající výsledky v oblasti vědy a technologie, neboť se tak výsledky výzkumu dostávají rychleji na trh a vytvářejí se nové obchodní příležitosti pro odvětví s intenzivním výzkumem a vývojem. Je rovněž velmi důležitá jako příspěvek k řešení celosvětových společenských výzev a pomáhá zajistit, aby EU měla vedoucí pozici v globálních diskusích a vývoji.
Z kvantitativních ukazatelů, jež jsou podkladem pro monitorování dopadu strategie, vyplývá, že existuje značný prostor ke zlepšení, pokud jde o využívání programu Horizont 2020 jako prostředku mezinárodní spolupráce (s relevantnějšími tématy pracovních programů; vyšší účastí v grantových dohodách; většími investicemi od mezinárodních partnerů a s větší mobilitou výzkumných pracovníků) a další spolupráce (zejména prostřednictvím mnohostranných programových iniciativ) 13 .
Politické dialogy a plány spolupráce v oblasti vědy a technologie budou nadále sloužit jako základ pro stanovení priorit v programování Horizont 2020 a mezinárodní rozměr pracovních programů odpovídá politickým ambicím dosáhnout úrovně činností mezinárodní spolupráce sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. Dodatečná opatření zajistí témata pracovních programů, která budou mít dostatečný rozměr a rozsah a které budou specificky zacílené na mezinárodní spolupráci a zaměřené na posílení mezinárodního rozměru opatření v oblasti výzkumu a inovací, partnerství soukromého a veřejného sektoru a výzkumných infrastruktur globálního zájmu.
Evropská komise bude nadále aktivně zajišťovat dobré rámcové podmínky pro mezinárodní spolupráci s vizí „globálního výzkumného prostoru“, který zahrnuje mechanismy spolufinancování pro větší počet zemí a témat, reciprocitu přístupu a systém víz usnadňující výzkum a inovace.
Přijmou se další opatření na rozšíření mezinárodní účasti a posílení role EU v globálních mnohostranných fórech a v mezinárodních organizacích, aby mohla usilovat o větší investice do vývoje inovativních řešení globálních výzev, jež patří k nejdůležitějším na seznamu priorit EU.
Rovněž se bude vyvíjet úsilí o silnější synergie s činnostmi členských států, a to i prostřednictvím strukturované koordinace politiky, otevření společných programů mezinárodní účasti, analýzy a vzájemného učení. Fórum SFIC bude nadále hrát důležitou roli při posilování partnerství mezi Evropskou komisí a členskými státy.
Vědecká diplomacie se bude více využívat jako významný nástroj vnějších politik EU pro stavění mostů v dobách konfliktů, pomoc při zabránění krizím a katastrofám, lepší porozumění složitým otázkám a rozvoj společných strategií pro dobrou správu naší planety. Bude se rovněž využívat při vytváření společných norem pro lepší přístup na trh a zlepšení obchodu. Diplomacie EU musí využít vznešený jazyk vědy pro jeho mimořádnou sjednocující sílu.
Závěrem lze říci, že během uplynulých dvou let byl učiněn jasný pokrok směrem k dosažení cílů strategie, ale je zapotřebí vyvinout další úsilí, aby se naplno využilo potenciálu politické priority „otevřenost světu“.
COM(2012) 497.
COM(2014) 567.
Evropská komise: vědecká, výzkumná a inovační výkonnost EU v roce 2016.
Více plánů je k dispozici zde: http://ec.europa.eu/research/iscp.
K dnešnímu dni bylo vyhlášeno deset společných výzev a jedenáct partnerských výzev.
Zahrnuje všechny činnosti programu Horizont 2020, kromě činností v rámci ERV, akcí „Marie Curie-Skłodowska“, přístupu k rizikovému financování, Evropského technologického a inovačního institutu (EIT), JRC a témat používajících nástroj pro malé a střední podniky.
USA, Jižní Korea, Argentina, Japonsko, Čína, Jižní Afrika, Mexiko.
IRDiRC, IHEC, IHMC, IKMC, ICGC, InTBIR, GACD, GloPID-R, GTBVP.
ERAC-SFIC 1354/16: stanovisko SFIC k programu Komise „otevřenost světu“.
Společenství latinskoamerických a karibských států.
JOIN(2016) 21.
Africké, karibské a tichomořské státy.
V programu Horizont 2020 pro činnosti v rámci spolupráce: podíl témat pracovních programů, v nichž je uvedena alespoň jedna třetí země nebo region; podíl účastí a rozpočtů třetích zemí; podíl grantových dohod s nejméně jedním účastníkem z třetí země; rozpočet investovaný organizacemi z třetích zemí; rozpočet přispívající k mezinárodním mnohostranným iniciativám a jejich pákový efekt; a pro ERV a MSCA: podíl výzkumných pracovníků z třetích zemí na grantech.