EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.9.2016

COM(2016) 587 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti

{SWD(2016) 300 final}

1.Úvod

V uplynulých deseti letech se díky politice Evropské unie v oblasti elektronické komunikace podařilo zvýšit konkurenci, snížit ceny a rozšířit možnosti volby pro podniky i spotřebitele. Spotřebitelé a podniky se nicméně stále potýkají s roztříštěností trhů elektronické komunikace na vnitrostátních hranicích a stávající regulační rámec systematicky nepodporuje zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou všemi subjekty trhu.

Od poslední revize regulačního rámce EU pro oblast telekomunikací v roce 2009 v odvětví elektronických komunikací dále nastaly významné změny. Výrazně se mění spotřebitelské návyky a potřeby: hlasové telefonní služby jsou stále více nahrazovány pevným i mobilním připojením k internetu, kterého využívá řada propojených zařízení (chytré telefony, tablety, počítače, televize) a který nabízí přístup ke stále rostoucímu množství digitálních služeb 1 , jež kladou stále náročnější požadavky na sítě, jejichž prostřednictvím jsou poskytovány. A v příštích letech se bude tato poptávka nadále zvyšovat, neboť služby a aplikace založené na internetu věcí, cloud computingu a virtuální a rozšířené realitě budou nadále růst a rozvíjet se.

Plnohodnotných hospodářských a sociálních přínosů této digitální transformace bude možné dosáhnout jen tehdy, pokud Evropa dokáže zajistit široké zavádění a používání sítí s velmi vysokou kapacitou, a to ve venkovských i městských oblastech i v rámci celé společnosti. Jedním z hlavních cílů Strategie Evropské komise pro jednotný digitální trh z května 2015 tudíž bylo vytvořit správné prostředí a podmínky pro zavádění pokročilých digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou. Vzhledem k tomu, že odvětví telekomunikací je v současnosti pro celou digitální ekonomiku a společnost klíčové, musí Evropa rychle jednat, aby zajistila svou budoucí celosvětovou konkurenceschopnost a prosperitu.

2.Potřeba vysoce výkonného připojení k internetu na jednotném digitálním trhu

Očekává se, že v příštích deseti letech bude celosvětově připojeno až 50 miliard objektů od domácností až po automobily a hodinky a převážná většina bude připojena bezdrátově 10 . Transformativní řešení založená na připojení k internetu – včetně cloud computingu, internetu věcí, vysoce výkonné výpočetní techniky a analýzy velkých objemů dat – promění obchodní procesy a ovlivní společenské interakce. Televize příští generace v následujících letech pravděpodobně výrazně posílí poptávku po šířce pásma pro domácnosti. Nové digitální aplikace, jako jsou například virtuální a rozšířená realita, stále více připojené a automatizované řízení automobilů, lékařské zákroky na dálku, umělá inteligence nebo přesné zemědělství, budou požadovat rychlost, kvalitu a odezvu, jež dokážou zajistit pouze širokopásmové sítě s velmi vysokou kapacitou. 11  

Analýza technologických trendů a trendů poptávky naznačuje, že poskytování mnoha výrobků, služeb a aplikací bude udržitelné pouze v případě, že budou optické sítě zavedeny až do pevného nebo bezdrátového přístupového bodu poblíž koncového uživatele 12 . Optické kabely jsou v současnosti rovněž doporučovaným médiem pro spojení mezi základní sítí a koncovými podsítěmi pro bezdrátové připojení k sítím 5G 13 .

Z veřejné konzultace, kterou Evropská komise uskutečnila ohledně potřeby rychlého a kvalitního internetového připojení po roce 2020 a opatření k uspokojení této potřeby do roku 2025 14 , zřetelně vyplývá, že se do roku 2025 očekává zlepšení kvality pevného internetového připojení, zejména pokud jde o rychlost downlinku 15 (přes 1 Gb/s) a dobu odezvy (kratší než 10 milisekund); konzultace také potvrzuje rostoucí význam jiných parametrů, než je rychlost downloadu 16 , a to u pevného i mobilního připojení. Tato očekávání se stále větší měrou odrážejí ve vnitrostátních plánech členských států týkajících se širokopásmového připojení 17 .

Sítě s velmi vysokou kapacitou jsou rovněž nutné pro maximalizaci růstového potenciálu naší evropské digitální ekonomiky. Okamžitý přenos a vysoká spolehlivost umožní stovkám počítačů spolupracovat v reálném čase v průmyslovém, profesním i domácím prostředí. Všudypřítomnost připojení umožní autonomní provoz automobilů. Doba odezvy a spolehlivost jsou zásadními faktory, které lékařům dovolí operovat na dálku a městům umožní přizpůsobit energetickou spotřebu nebo světelná signalizační zařízení okamžité potřebě. Vysoká rychlost uploadu či downloadu umožní podnikům pořádat videokonference ve vysokém rozlišení (HD), na nichž se budou podílet četní účastníci z různých míst, nebo pracovat na společném softwaru v cloudu. Studenti se budou moci účastnit kurzů poskytovaných univerzitami z jiných členských států.

Sítě s velmi vysokou kapacitou jsou rovněž potřebné pro zajištění územní soudržnosti, aby každý občan v libovolné komunitě v celé Evropě byl součástí jednotného digitálního trhu a měl z něj prospěch.

3.Vytyčení vize a cílů pro budoucí připojení k internetu na jednotném digitálním trhu

Cíle stanovené Digitální agendou pro Evropu ukazují přínosy stanovení dlouhodobých záměrů. Ty se postupně staly referenčním bodem pro veřejnou politiku, například pro pravidla a pokyny týkající se evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), Nástroj pro propojení Evropy (CEF) a pro státní podporu pro širokopásmové připojení. Ačkoli jsou tyto cíle nezávazné, téměř všechny vnitrostátní plány členských států pro širokopásmové připojení se nyní k těmto cílům hlásí 18 . Investiční plány soukromého sektoru a výzkumná a inovační činnost jsou často s těmito cíli v souladu.

3.1.Gigabitové připojení 19  

Při optimalizaci investic do nových sítí s velmi vysokou kapacitou je důležité stanovit priority. Fyzická místa nebo online centra, kde se lidé setkávají nebo která navštěvují za účelem studia, práce nebo pro přístup k veřejným službám, a kde se pomocí jednoho připojení poskytuje internet více uživatelům, podporují socioekonomický vývoj. Tato místa jsou hlavní oporou růstu, vzdělávání, inovací a soudržnosti v Evropě. Vedle podniků mezi ně patří obvykle školy a knihovny, výzkumná centra a různé veřejné služby. V digitálním světě musí mít špičkové gigabitové připojení, aby evropským občanům poskytovaly přístup k nejlepším službám a aplikacím.

Inovativní způsoby učení a vyučování 20 potřebují gigabitové připojení, aby při nich bylo možné využívat moderní výukové materiály, nástroje a techniky a aby bylo možno studenty vybavit digitálními dovednostmi. Již dnes k plnému využívání dostupných výukových online služeb by škola s 20 třídami po 20 žácích pro současné využívání potřebovala připojení s rychlostí 700 Mb/s.

Rostoucí počet podniků a odvětví, zejména silně digitalizovaných podniků, si vyžádá gigabitové připojení k vytváření nových aplikací a obchodních modelů v zájmu konkurenceschopnější výroby, distribuce a prodeje zboží a služeb. Od výrobních systémů až po procesy objednávání a dodání, od uchovávání a analýzu dat až po vnitřní i vnější komunikaci jejich konkurenceschopnost vyžaduje nákladově efektivní přístup k takovému připojení. S tím, jak se veřejné služby stále více přesouvají na internet, veřejná správa potřebuje gigabitové připojení k plynulému poskytování služeb mnoha občanům a podnikům zároveň. Dopravním uzlům gigabitové připojení usnadňuje využití intermodální dopravy založené na inovativních aplikacích.

Tím, že nabízejí občanům možnost vyzkoušet si nejmodernější digitální nástroje, včetně nabídky přístupu na internet přes připojení veřejnou sítí Wi-Fi, místa jako knihovny, železniční nádraží, úřady práce nebo instituce odborného vzdělávání mají pozitivní vedlejší účinek v tom, že šíří povědomí o gigabitovém přístupu k internetu.

Poskytnutí gigabitového připojení v takových kontaktních místech – nejméně v 200 000 školách a 200 000 veřejných budovách, jakož i v business parcích, kde se soustřeďují malé podniky – se internet zpřístupní významnému počtu uživatelů při zachování nízkých nákladů, což bude mít kladné doprovodné účinky na širší hospodářství a společnost. Pravděpodobně to podnítí rozšíření místních pevných sítí, což dále podpoří zkvalitnění bezdrátového pokrytí signálem 5G díky výkonnější páteřní síti. Oba tyto účinky by měly vést k lepší komerční nabídce pevných a mobilních sítí pro větší množství malých podniků a domácností, přičemž působení konkurenčních nabídek připojení přes sítě s velmi vysokou kapacitou na spotřebitele pravděpodobně podpoří poptávku, a tím dodá ekonomické argumenty pro další investice 21 . Investice do připojení k internetu pro tyto socioekonomické hybatele tudíž prospěje mnohem většímu počtu uživatelů v evropské digitální ekonomice a společnosti.

3.2.Vysoce výkonné připojení 5G

Kromě stále rostoucích nároků na připojení pro mediálních aplikace je pro profesionální komunikaci v odvětví průmyslu a služeb, jako jsou například automobilový průmysl, doprava, výroba a zdravotnictví, jakož i příští generace bezpečnostních a tísňových služeb, potřebná bezproblémová, sdílená, pevná a bezdrátová infrastruktura, která nabídne různé úrovně spolehlivosti a kvality služeb kontrolované zákazníkem, které budou přizpůsobené konkrétním potřebám podniků.

Komunikace 5G se bude opírat o mobilní datové připojení 4G, jakož i o pevné sítě, tak aby služby infrastruktur, které jsou v současné době oddělené, mohly být integrovány do vysoce kvalitních, globálních, všudypřítomných a programovatelných „virtuálních sítí“. To bude vyžadovat včasné využívání rádiového spektra harmonizovaného na úrovni EU, rychlou dostupnost nového spektra jako je pásmo 700 MHz pro pokrytí venkovských oblastí a pro využití uvnitř budov ve městech, a lepší koordinaci přidělování spektra v Evropě 23 , aby bylo brzy dosaženo vedoucí úlohy, jakož i rozšíření optických sítí pro páteřní propojení s velmi vysokou kapacitou ze stožárů a malých buněk.

Očekávané nové služby budou společně využívat základní infrastrukturu a společnou technologii 5G a umožní uživatelům a zařízením, jež se přemisťují z místa na místo 24 , aby zůstali vždy plně připojeni, a to jak v prostředcích městské dopravy, v meziměstských koridorech, tak dokonce i ve vzduchu (např. drony pro logistiku). Očekává se, že klíčovými oblastmi pro první fázi nových aplikací budou průmyslové zóny, silniční koridory a železniční spojení 25 . Životaschopnost některých těchto nových aplikací bude vyžadovat dostupnost služeb 5G současně ve všech členských státech, aby se umožnilo nepřetržité poskytování služeb přes hranice a dostatečné úspory z rozsahu. Komise proto níže navrhuje společný střednědobý cíl podporovat společný časový harmonogram pro zavádění sítí navrhovaný v akčním plánu pro 5G.

V nedávné studii 26 se přínos úspěšného zavedení 5G ve 4 odvětvích (automobilový průmysl, zdravotnictví, doprava a veřejné služby) odhadl na přibližně 113 miliard EUR ročně, přičemž tyto přínosy budou rozloženy mezi podniky, spotřebitele a širší společnost. Zavedení sítě 5G by mohlo přispět k vytvoření více než dvou milionů pracovních míst v EU.

3.3.Lepší připojení ve venkovských oblastech

Ve většině venkovských a odlehlých oblastí může mít internetové připojení zásadní úlohu při předcházení vzniku digitální propasti, izolaci a vylidňování snižováním nákladů na dodávání zboží či poskytování služeb a částečně kompenzovat odlehlost. Podniky mohou snížit náklady prostřednictvím videokonferencí, přístupu k elektronické správě, elektronickému obchodování nebo ukládání dat v cloudu. Rozvoj venkova a moderní zemědělství stále více využívají elektronické aplikace podporující cestovní ruch, monitorování plodin pomocí čidel a využívání dronů v obchodování a v zemědělství.

Všechny evropské domácnosti, venkovské i městské, by měly mít přístup k minimální úrovni pevného nebo bezdrátového připojení. Aby připojení v roce 2025 bylo považováno za dostatečné, bude muset mít mnohem vyšší kapacitu než dnes. V současné době se v Evropě zavádějí pevné sítě a mobilní sítě 4G příští generace, avšak zemědělské oblasti v obou těchto směrech zaostávají.

Největším problémem zůstává zabezpečení pokrytí posledních 5 % domácností a podniků, avšak nákladově efektivní modernizace je možná na základě řešení využívajících bezdrátového, jakož i pevného připojení. Na základě cílů Digitální agendy pro Evropu pro rok 2020 by do roku 2025 mělo být připojení 100 Mbps k dispozici pro všechny domácnosti, a další vývoj by měl vést k vyšší kapacitě poskytování dat. Tento cíl je třeba vnímat v rámci vyšší ambice zabezpečit přístup k mobilnímu datovému připojení na celém území, na všech místech, kde lidé žijí, pracují, cestují a shromažďují se.

4.Poskytování gigabitového internetového připojení pro jednotný digitální trh

4.1.Regulační rámec vhodný pro připojení

Pobídky pro zavádění a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou na konkurenčních trzích

Pravidla týkající se spektra pro mobilní připojení a 5G

EU vyvinula bezdrátovou technologii 4G jako první, ale při jejím zavádění byla ve srovnání s jinými vyspělými regiony opožděná. Opožděné a roztříštěné přidělení příslušného spektra členskými státy má přímý negativní dopad na pokrytí bezdrátovou sítí a její rozšíření v celé Evropě. Při opakovaném opožďování bude ohroženo úspěšné zavedení 5G v Evropě, jakož i zavedení nových inovačních služeb.

Kromě rychlejších postupů určování spektra pro elektronické komunikace, s jasnými lhůtami pro zpřístupnění spektra trhu, investoři do příští generace bezdrátových širokopásmových sítí potřebují větší předvídatelnost a konzistentnost ohledně budoucích modelů udělování licencí a hlavních podmínek pro přidělování nebo obnovování práv na užívání spektra na vnitrostátní úrovni. Patří k nim minimální doba trvání licence k zajištění návratnosti investic, větší prostor pro obchodování se spektrem a jeho pronajímání, konzistence a objektivita regulačních opatření zaměřených na formování trhu (vyvolávací ceny, způsob pořádání dražeb, bloky spektra a limity, výjimečné rezervace spektra nebo povinnosti týkající se velkoobchodního přístupu). Na druhé straně by se subjekty měly zavázat k efektivnímu používání spektra, které jim bylo přiděleno.

Povinnosti týkající se pokrytí u licencí na spektrum jsou účinným nástrojem při řešení nedostatků bezdrátového připojení a k zajištění vysoce kvalitního pokrytí obyvatelstva a území EU. Ačkoli se povinnosti týkající se pokrytí již široce uplatňují, musí být lépe přizpůsobeny cílům strategie do roku 2025 uvedeným v tomto sdělení, zejména pokud jde o hlavní dopravní trasy a venkovské oblasti. Subjekty musí být schopné rychle vybudovat hustší sítě založené na malých buňkách. Regulační orgány potřebují další nástroje k řešení lokalizovaných nedostatků v oblasti pokrytí (bílá místa), jako je například snazší sdílení sítí.

Sdílené využívání spektra, ať už na základě všeobecného oprávnění nebo individuálních práv na využívání, může umožnit účinnější a intenzivnější využívání tohoto vzácného zdroje. To je obzvláště důležité v případě nových pásem spektra o velmi krátkém („milimetrovém“) dosahu, jež jsou plánována pro komunikace využívající technologie 5G. Uživatelé rádiového spektra v rámci všeobecného oprávnění zasluhují větší právní ochranu před škodlivou interferencí uvnitř pásma, budou odstraněny překážky bránící zavádění přístupových bodů wi-fi a přístup koncového uživatele ke sdílenému wi-fi připojení bude snazší.

Stimulace využívání prostřednictvím konkurenčních trhů, možnosti volby pro spotřebitele a dostupných tarifů

Sítě s velmi vysokou kapacitou zajišťují návratnost investic i širší hospodářské přínosy, pouze v případě, že je občané a podniky využívají. Zatímco se uplatňuje mnoho různých faktorů, pravidla musí zajistit konkurenční trhy a možnost výběru pro spotřebitele. Navrhovaný kodex zajišťuje mimo jiné, aby koncoví uživatelé mohli plně využívat svých práv na přechod, včetně případů, kdy uzavřou smlouvu na balíček internetových služeb nebo komunikačních služeb a dalšího zboží a služeb (například zařízení nebo obsahu).

I když se pozornost obrací k zavádění a využívání připojení s velmi vysokou kapacitou, nikdo by neměl být z přístupu k základnímu připojení vyloučen. Zatímco pro podporu zavádění sítí ve vyloučených oblastech jsou vhodnější jiné nástroje politiky, k zajištění toho, aby členové zranitelných sociálních skupin mohli získat přístup k cenově dostupným základním službám, pokud trh neplní svou funkci, by měla být použita univerzální služba.

Pravidla přizpůsobená novým komunikačním službám a vnitřnímu trhu

Internetové připojení přineslo nové formy služeb on-line komunikace, jež mají významný přínos pro koncové uživatele. Odvětvová pravidla by neměla narušovat hospodářskou soutěž mezi tradičními hospodářskými subjekty a novými komunikačními platformami, ale měla by řešit zbývající problémy koncových uživatelů přiměřeným a nediskriminačním způsobem na základě příslušných vlastností dotčených služeb. Jak poskytovatelé služeb, tak i koncoví uživatelé by měli mít stejný prospěch ze skutečného vnitřního trhu služeb s odpovídající ochranou v oblastech, jako je bezpečnost. Rovné podmínky by měly rovněž zajistit, aby provozovatelé sítí nebyli znevýhodňováni, jestliže zároveň poskytují komunikační služby.

Model řízení, který zajistí regulační stabilitu a jednotnost

Účinný systém řízení se opírá o spolupráci silných a nezávislých vnitrostátních regulačních orgánů s odpovídajícími pravomocemi, které spolupracují s Komisí v rámci posílené institucionální struktury (BEREC), s odpovídajícími úkoly a strukturovanějším využíváním strategických odborných znalostí v oblasti politiky rádiového spektra (prostřednictvím Skupiny pro politiku rádiového spektra, RSPG). Společným cílem by mělo být zajistit, aby byl na základě zkušeností a odborných znalostí sdružení BEREC a vnitrostátních regulačních orgánů při provádění stávajícího rámce nový kodex uplatňován konzistentně, předvídatelně a prozíravě v dlouhodobém zájmu koncových uživatelů na konkurenčním vnitřním trhu.

4.2.Akční plán pro 5G

Komise rovněž navrhuje akční plán pro 5G, jehož cílem je podpora koordinovaného přístupu při zavádění infrastruktur 5G, které budou mít významnou úlohu pro budoucnost evropského internetového připojení. Tento plán otevře zcela nové příležitosti pro inovace, a to nejen v odvětví komunikací, ale i v celém hospodářství a společnosti. Zavedení nové infrastruktury 5G vyžaduje odpovídající stupeň koordinace mezi členskými státy a příslušnými odvětvími ke stimulaci investic. Cílem akčního plánu je tuto koordinaci realizovat pomocí řady cílených opatření převážně dobrovolné povahy. Spolu s navrhovaným kodexem by měl Evropě poskytnout nástroje potřebné k tomu, aby v závodě o 5G zaujala čelní postavení ve prospěch své mezinárodní konkurenceschopnosti.

4.3.Veřejná podpora investic

Legislativní a regulační opatření mohou odstranit překážky, posílit pobídky k hospodářské soutěži a přinést větší předvídatelnost pro investory a nižší náklady na zavádění sítí. Cíle pro internetové připojení pro rok 2025 jsou stanoveny tak, aby jich komerční provozovatelé mohli do velké míry dosáhnout. Ke zlepšení obchodních možností soukromých předkladatelů projektů v nejnáročnějších oblastech však bude nezbytné veřejné financování.

Financování poskytované ESI fondy na investice do širokopásmového připojení mělo dosud převážně podobu grantů; regulační rámec pro ESI fondy na období 2014–2020 v této oblasti zavedl novou možnost využití finančních nástrojů, jak se zdůrazňuje ve sdělení o investičním plánu pro Evropu, které vyzvalo ke zdvojnásobení využívání finančních nástrojů v rámci těchto fondů. V oblasti širokopásmového připojení poskytuje přizpůsobené finanční nástroje malým projektům Nástroj pro propojení Evropy a velkým projektům Evropský fond pro strategické investice nebo je lze kombinovat za účelem podpory specializovaných fondů a platforem. Technická pomoc může být poskytována prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství.

V nejvzdálenějších oblastech, které mohou být jinak neziskové, je pro širokopásmové připojení často zapotřebí grantové financování. Nicméně veřejný příspěvek prostřednictvím finančních nástrojů může přilákat další dlouhodobé soukromé investice tím, že sníží krátkodobá rizika spojená se zaváděním širokopásmového připojení v oblastech, v nichž mohou být obchodní možnosti v dlouhodobém výhledu pozitivní. Kombinováním obou forem veřejného financování v oblastech s obecným obchodním potenciálem, pokud jde o sítě s velmi vysokou kapacitou, mohou být granty omezeny na minimum nezbytné k vytvoření obchodních možností v neziskových podoblastech, zatímco v rozsáhlejších oblastech co nejvíce posílí zapojení soukromého sektoru.

Aby měly sítě s velmi vysokou kapacitou v Evropě co největší přínos z pákového efektu veřejného financování kombinovaných investic, je třeba, aby členské státy využívaly vhodnou kombinaci financování prostřednictvím grantů a finančních nástrojů a doplňkových opatření mezi různými programy financování na evropské a vnitrostátní úrovni 30 .

Nástroj pro propojení Evropy (CEF) je nástrojem EU určeným výhradně na podporu transevropských sítí. Nicméně jeho současný rozpočet může podporovat pouze úzký segment projektů v oblasti širokopásmového připojení, konkrétně inovační projekty založené na nejmodernějších technologiích, které mají potenciál replikovatelnosti, a pouze za použití finančních nástrojů. Stávající i budoucí financování ze strany EU by mělo být na všech úrovních zjednodušeno a měla by mu být dodána větší pružnost, aby umožňovalo kombinování finančních nástrojů a grantů. V souvislosti s hodnocením víceletého finančního rámce v polovině období 31 navrhuje Komise opatření, která mají usnadnit kombinování ESI fondů s EFSI ve všech oblastech, včetně širokopásmového připojení.

Při přípravě finančního plánování na období po roce 2020 Komise posoudí budoucí potřeby v oblasti finanční podpory v rámci různých investičních programů EU s přihlédnutím k cílům pro rok 2025.

Na vnitrostátní veřejnou podporu investic, která se neuskutečňuje za tržních podmínek, se vztahují pravidla státní podpory, jak je stanoveno v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokyny pro státní podporu v oblasti širokopásmového připojení umožňují veřejné financování pro zavádění sítí, které oproti stávajícím sítím nabízejí podstatná zlepšení (zásada „skokové změny“ v dostupnosti širokopásmového připojení). Rizika narušení hospodářské soutěže jsou řešena prostřednictvím takových požadavků, jako je například požadavek na použití nejméně narušujícího mechanismu veřejného financování a zajištění otevřeného přístupu k infrastruktuře financované státem.

V uvedených pokynech jsou již zohledněny cíle Digitální agendy pro Evropu pro rok 2020: má se za to, že státní podpora poskytovaná na skokovou změnu ze základního širokopásmového připojení na základní přístupovou síť nové generace (obvykle nabízející připojení od 30 Mb/s a méně než 100 Mb/s) brání selhání trhu, není-li pro sítě s vysokou kapacitou dostupné komerční zavedení. Pokyny rovněž uvádějí další možné skokové změny, např. modernizaci na „superrychlé“ širokopásmové připojení o rychlosti 100 Mb/s či více větším přiblížením možnosti připojení k optické síti koncovému uživateli, za podmínky, že se v případech, kdy základní přístupová síť nové generace již existuje nebo je plánována, provede ověření neuspokojené poptávky.

Při posuzování vnitrostátních plánů na podporu sítí s velmi vysokou kapacitou Komise zohlední potřeby a cíle uvedené v tomto sdělení a podpůrné důkazy o dlouhodobé poptávce po těchto sítích, která by mohla být trhem nedostatečně pokryta. V souladu se zásadou, podle níž zásahy státu mají být cílené a omezené na minimum nezbytné k nápravě selhání trhu a k dosažení cílů evropského zájmu, Komise příznivě hodnotí kombinované financování v rámci nástrojů financování a oblastí, v nichž to podnítí skokovou změnu na superrychlé širokopásmové sítě. Tím lze zmírnit riziko spojené s investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou, čímž se sníží náklady pro veřejnost a minimalizuje se narušení hospodářské soutěže.

4.4.Wi-fi pro Evropu

Přístup k internetu prostřednictvím wi-fi umožňuje snadné připojení více uživatelů a mnoho místních orgánů již na veřejných místech bezplatný přístup k internetu poskytuje. Přáním Komise je podporovat poskytování bezplatného přístupu k internetu prostřednictvím wi-fi občanům v rámci všech veřejných služeb (např. ve veřejné správě, školách, knihovnách, zdravotnických střediscích, muzeích, veřejných parcích a na náměstích), aby se tak zlepšila integrace komunit v rámci jednotného digitálního trhu, uživatelé získali zkušenost s gigabitovou společností, zvýšila se digitální gramotnost a doplnila nabídka veřejných služeb poskytovaných na uvedených místech.

4.5.Doprovodná opatření na podporu internetového připojení a konvergence

Splnění evropských cílů v oblasti internetového připojení bude rovněž vyžadovat aktivní politiky na vnitrostátní a regionální úrovni, které budou vycházet z příslušných vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení 32 . Je nezbytné zvýšit transparentnost plánování, posílit víceúrovňovou správu a výměnu osvědčených postupů, což bude přínosné pro poskytovatele infrastruktury, veřejné orgány i uživatele připojení.

Jak prokázala iniciativa Propojené komunity 33 , kterou Komise vypracovala v roce 2014, místní a regionální činitelé s rozhodovacími pravomocemi mají velký zájem o zvýšení spolupráce mezi veřejnými a soukromými subjekty působícími v oblasti připojení, větší technickou pomoc a lepší informovanost o osvědčených postupech a dostupných nástrojích. Zmapování současných a budoucích sítí rovněž veřejným orgánům na všech úrovních správy přinese lepší přehled o selháních trhu a nedostatcích připojení a možnost přijímat cílené veřejné iniciativy. K úspěchu je však také třeba, aby se zapojily do podpory aktivní účasti občanů na digitálních aktivitách.

Za účelem usnadnění účinného fungování ESI fondů vyčleněných na projekty v oblasti širokopásmového připojení navrhla Komise zřídit evropskou síť poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení 34 . Jejím cílem je urychlit výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a regiony a poskytovat technickou podporu v souvislosti s tím, jak účinně investovat do projektů v oblasti širokopásmového připojení, a to v kombinaci s finančními nástroji, kdykoli to bude možné.

K rozšíření širokopásmového připojení by mohlo dále pomoci omezení nákladů na stavebněinženýrské práce, které představují až 80 % investic do širokopásmových sítí. Cílem směrnice 2014/61/ES 35 (směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení) je posilovat sdílení a opětovné využívání stávající fyzické infrastruktury napříč různými odvětvími (energetika, doprava atd.) a usnadňovat synergie s veřejnými pracemi; tato směrnice rovněž stanoví, že všechny nové nebo renovované budovy musí být připraveny na širokopásmové připojení. Synergie a spolupráce mezi veřejnými službami vyvolávají zvýšený zájem z dalších odvětví a přinesly již dobré výsledky. Komise vyzývá členské státy, aby směrnici urychleně provedly do vnitrostátního práva a zajistily její účinné provádění, aby tak bylo možné využívat plného potenciálu opatření, a zejména meziodvětvových synergií.

5.Závěr

Internetové připojení má v dnešní době pro hospodářství i společnost stejný význam, jaký měla v době druhé průmyslové revoluce elektřina. Internetové připojení s velmi vysokou kapacitou je zásadní k nastartování další vlny konkurenceschopnosti a inovací. Umožní rovněž evropským podnikům a občanům plně využívat výhod jednotného digitálního trhu. Cílem tohoto sdělení a souvisejících opatření je dát Evropě nástroj, aby toho mohla dosáhnout.

Komise vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami podpořily vizi evropské gigabitové společnosti obsaženou v tomto sdělení, a to jak na politické, tak regulační a finanční úrovni. Vyzývá rovněž:

-Evropskou radu a Evropský parlament, aby podpořily strategické cíle internetového připojení v rámci jednotného digitálního trhu;

-Evropský parlament a Radu, aby neprodleně přistoupily k legislativnímu projednávání souvisejícího návrhu evropského kodexu pro elektronické komunikace tak, aby mohlo být dosaženo politické dohody do konce roku 2017 a členské státy tento kodex provedly nejpozději do roku 2020.

Komise bude o pokroku iniciativ představených v tomto sdělení informovat v rámci svého pravidelného podávání zpráv o jednotném digitálním trhu.

PŘÍLOHA

Zajištění vysoce výkonného internetového připojení pro jednotný digitální trh

Iniciativa	Opatření a časový harmonogram
Opatření regulačního rámce
Legislativní návrh, kterým se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace	Evropský parlament a Rada neprodleně přistoupí k legislativnímu projednávání tak, aby mohlo být dosaženo politické dohody do konce roku 2017 a členské státy tento kodex provedly nejpozději do roku 2020.
Legislativní návrh, kterým se stanoví Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací
Podpůrná a další opatření
Strategické cíle internetového připojení	Evropská rada a Evropský parlament do konce roku 2016 podpoří strategické cíle internetového připojení v rámci jednotného digitálního trhu.
5G pro Evropu: akční plán	Stanovení společného časového harmonogramu a souboru opatření umožňujících koordinované spuštění sítí 5G v Evropě.
Fond pro širokopásmové připojení vycházející z Nástroje pro propojení Evropy a EFSI	Komise zahájí ve spolupráci s Evropskou investiční bankou do konce roku 2016 činnost fondu pro širokopásmové připojení.
Možnosti financování činností souvisejících se strategií pro jednotný digitální trh	Komise zjistí, jaké jsou možnosti financování projektů společného zájmu týkajících se internetového připojení v Evropě do roku 2025, a to včetně kombinace různých zdrojů financování.
Finanční plánování po roce 2020	Komise zváží, zda jsou zapotřebí přiměřené rozpočtové zdroje k účinnému financování širokopásmového připojení v oblastech s nedostatečným pokrytím, v rámci Nástroje pro propojení Evropy a zda je třeba věnovat podporu ze strukturálních fondů na digitální transformaci evropského hospodářství a společnosti, pokud možno s orientačním uvedením výše takové podpory.
Wi-fi pro Evropu	Komise zřídí systém poukázek na wi-fi připojení určených pro veřejné orgány, aby mohly ve střediscích společenského života nabízet bezplatné připojení k síti wi-fi.
Vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení	Do konce roku 2017 členské státy zrevidují a aktualizují vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení zamýšlené do roku 2025, a to v souladu se strategickými cíli stanovenými v tomto sdělení a v akčním plánu pro 5G.
Participativní širokopásmová platforma	Komise stanoví do konce roku 2016 ve spolupráci s Výborem regionů participativní širokopásmovou platformu, která zajistí vysokou úroveň zapojení veřejných a soukromých subjektů do investic do širokopásmového připojení a jejich spolupráce a rovněž pokrok při provádění vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení.
Evropská síť poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení na regionální/celostátní úrovni	Členské státy a regiony do konce roku 2016 zřídí a budou podporovat evropskou síť poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení na regionální/celostátní úrovni.
Zhodnocení směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení a pokyny k podpoře osvědčených postupů	Komise do července 2018 zhodnotí provádění směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení, posoudí dopad na náklady na projekty širokopásmového připojení financované EU a vydá pokyny k podpoře osvědčených postupů.
Státní podpora	Komise při uplatňování přístupu založeného na „skokových změnách“, který je popsán v pokynech pro státní podporu v oblasti širokopásmového připojení, zohlední předvídatelný vývoj dlouhodobé poptávky a také strategické cíle stanovené v tomto sdělení a v rámci svého posouzení zásahů v rámci státní podpory rovněž příznivě zhodnotí účinnost kombinovaného financování, které snižuje intenzitu podpory a zmírňuje rizika narušení hospodářské soutěže.

(1)  Například sociální sítě, mobilní hry, aplikace a video streaming, probíhající digitalizace hospodářské činnosti a veřejných služeb, aplikace pro internetové hlasové služby a zasílání zpráv založené na protokolu IP, vzdálené ukládání a získávání údajů pro spotřebitele i podniky.

(2)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu ( 2015/2147(INI) ).

(3)

Závěry Evropské rady ze dne 28. června 2016 (EUCO 26/16).

(4) 5G označuje příští generaci síťových technologií, které umožní rozvoj nových digitálních hospodářských a obchodních modelů.

(5) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace.

(6)

Sdělení Komise „Akční plán 5G pro Evropu“.

(7)

Index digitální ekonomiky a společnosti: pokrytí technologiemi pro pevné základní sítě nové generace (NGA) (s rychlostí downloadu nejméně 30 Mb/s).

(8)

Při rychlosti nejméně 2 Mb/s.

(9)

Sdružení GSM: http://www.gsmamobileeconomy.com/GSMA_Global_Mobile_Economy_Report_2015.pdf , str. 8 a 13.

(10)

Různé zprávy společností Ericsson, Cisco, GSMA a Gartner předvídají výrazný nárůst těchto propojených objektů. Viz oddíl 2.2 doprovodného pracovního dokumentu útvarů.

(11)

 Sítí s velmi vysokou kapacitou se rozumí síť elektronických komunikací, která buď zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě, nebo je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání. Výkonnost sítě lze považovat za obdobnou bez ohledu na to, zda se zkušenost koncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě.

(12)

 Optické vlákno přenáší signály rychlostí světla a má rozsah účinnosti umožňující zajištění kvalitního a symetrického spojení na desítky kilometrů. Nejslibnější technologie založená na mědi má v současné době účinný rozsah přibližně 250 metrů a ve zbytku sítě využívá skelná vlákna. Modernizované kabelové sítě (HFC) využívající ke zvýšení výkonu skupinu norem DOCSIS používají optická vlákna přinejmenším k tzv. optickému uzlu.

(13)

Též označovaným jako „páteřní sítě (backhaul)“. Viz bod 4.3 v akčním plánu 5G.

(14)

Veřejná konzultace probíhala od 11. září do 7. prosince 2015. Celkový souhrn je dostupný na https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/full-synopsis-report-public-consultation-needs-internet-speed-and-quality-beyond-2020 .

(15)

59 % respondentů se domnívá, že v roce 2025 budou potřebovat pevné připojení s rychlostí downloadu přes 1 Gb/s; pouze 8 % si myslí, že v roce 2025 budou potřebovat rychlost downloadu nižší než 100 Mb/s.

(16)

Velké množství respondentů uvedlo význam rychlosti uploadu a symetrie.

(17)

Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Lucembursko, Slovinsko, Švédsko, viz obr. 22 a 23 v doprovodném pracovním dokumentu útvarů.

(18)

Viz oddíl 3.2 přiloženého pracovního dokumentu útvarů Komise.

(19) Gigabitovým připojením se rozumí nákladově efektivní symetrické internetové připojení, které nabízí stahování i nahrávání rychlostí nejméně 1 Gb/s.

(20)

Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny, COM(2013)654 final.

(21)

Pro důkaz, že v odvětví telekomunikací reaguje poptávka na nabídku a že omezená rychlost stahování či nahrávání může omezovat typy používání a aplikace, které by jinak vznikly, vis oddíl 2.2 doprovodného pracovního dokumentu.

(22)

Zahrnuje: například základní a stření školy, vlaková nádraží, přístavy a letiště, budovy místní správy a samosprávy, vysoké školy, výzkumná centra, lékařské ordinace, nemocnice a sportovní zařízení.

(23) V souladu s navrhovaným kodexem.

(24)

Sítě 5G budou bezproblémově koexistovat s již zaváděnými doplňkovými technologiemi, např. pro komunikaci krátkého dosahu mezi vozidly a vozidly a infrastrukturou (ITS-G5).  

(25)

V případě pozemních dopravních tras a v závislosti na uvažované dopravní službě budou zohledněny probíhající investice do technologií C-ITS a současně se zabezpečí koordinace s příslušnými zúčastněnými stranami, opatření 4 akčního plánu pro 5G.

(26)

Identifikace a kvantifikace hlavních socioekonomických údajů na podporu strategického plánování pro zavádění 5G v Evropě, SMART 2014/0008.

(27)

Podle definice: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/European_cities_%E2%80%93_the_EU-OECD_functional_urban_area_definition .

(28)

Dálnice, vnitrostátní silnice a železnice, v souladu s definicí transevropských dopravních sítí.

(29)

Na základě studie společnosti Analysys Mason (SMART 2015/0068) a odhadů Komise. Viz dále připojený pracovní dokument útvarů Komise, oddíl 4.4.

(30)

Další informace o doplňkovosti mezi ESI fondy a EFSI viz: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/fin_inst/pdf/efsi_esif_compl_en.pdf  

(31)

Investiční plán pro Evropu: po úspěšném prvním roce bude prodloužena doba činnosti Evropského fondu pro strategické investice ( IP-16-1933 ) a Nové pokyny ke kombinování strukturálních a investičních fondů s Evropským fondem pro strategické investice ( IP-16-329 ).

(32)  Komise o vývoji vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení průběžně informuje ve svých zprávách o digitálním pokroku.

(33) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/connected-communities-initiative Více informací o iniciativě Propojené komunity viz: .

(34)

Více informací o iniciativě týkající se poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/broadband-competence-offices .

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.