EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.9.2016
COM(2016) 522 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v roce 2015
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.9.2016
COM(2016) 522 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v roce 2015
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v roce 2015
1. Souvislosti výroční zprávy o činnostech v oblasti výzkumu a technologického rozvoje
Výroční zpráva o činnostech Evropské unie (EU) v oblasti výzkumu a technologického rozvoje je vyhotovována podle článku 190 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Účelem této zprávy je poskytnout stručný orientační přehled hlavních opatření, která byla provedena v roce, za nějž je zpráva předkládána.
2. Širší politické souvislosti v roce 2015
V roce 2015 se uzavřel první rok činnosti Komise pod vedením Jeana-Claudea Junckera. Při nástupu do funkce předseda Juncker prohlásil, že to pro Evropu bude novým začátkem a představil svoji agendu pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu zaměřenou na deset politických priorit, na klíčové výzvy, kterým čelí hospodářství i společnost. Tato agenda udávala směr novému politickému přístupu spočívajícímu v zaměření na „důležité věci“, u kterých občané od Evropy očekávají, že přinese změnu k lepšímu 1 , a v nichž výzkum a inovace mají hrát klíčovou roli.
Rozhodující události roku – od pomalejšího oživení evropských ekonomik, než se očekávalo, po migrační tlaky na vnějších hranicích a nebývalé teroristické útoky na evropské půdě – posílily potřebu se i nadále soustředit na tyto priority.
Mírné hospodářské oživení v eurozóně a celé EU v roce 2015 pokračovalo již třetím rokem. Na růst měly do značné míry vliv dočasné faktory včetně poklesu cen ropy, akomodativní měnové politiky a poměrně slabé vnější hodnoty eura. Hospodářské oživení bylo sice vytrvalé a rozšířilo se v mnoha členských státech, ale zůstalo pomalé a nerovnoměrné, což si v roce 2016 vyžádá rozhodná politická opatření ve formě investic a strukturálních reforem.
Vznikl investiční plán pro Evropu ve výši 315 miliard EUR navržený Komisí s novým Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), který se již provádí. Uvedený fond je plně funkční a přináší vysoce kvalitní investice na další posílení evropského hospodářství, včetně investic do výzkumu a inovací a investic pro inovativní malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací.
Zároveň Komise v průběhu roku předložila návrhy vycházející z jejího nového programu pro zlepšování právní úpravy, které pokládají základy pro energetickou unii, jednotný digitální trh, unii kapitálových trhů, Evropský program pro bezpečnost, Evropský program pro migraci, akční plán pro spravedlivé a účinné zdaňování příjmů právnických osob a novou obchodní strategii, a v neposlední řadě také návrhy na prohloubení a posílení hospodářské a měnové unie.
Zpráva pěti předsedů představila ambiciózní, nicméně realistický plán prohloubení hospodářské a měnové unie, na nějž navázal soubor legislativních opatření.
Uprchlická krize, jeden z nejnaléhavějších problémů, jemuž Evropa v současnosti čelí, vyžadovala, aby Evropská unie podnikla rozhodné společné kroky. Proto se nepřetržitě pracovalo na koordinované evropské reakci na uprchlickou krizi a problém migrace.
EU rovněž uvolnila značné politické, finanční a vědecké zdroje na pomoc lidem nakaženým virem Ebola s cílem zamezit dalšímu šíření epidemie, dostat ji pod kontrolu, podpořit léčbu a nakonec epidemii porazit. Celkový finanční příspěvek EU na boj proti této epidemii přesáhl 1,2 miliardy EUR. Tato částka zahrnuje finanční příspěvky členských států i Evropské komise.
Na pařížské konferenci o klimatu (COP21) v prosinci 2015 přijalo 195 zemí vůbec první všeobecnou, právně závaznou celosvětovou klimatickou dohodu. Tato dohoda, jež má vstoupit v platnost v roce 2020, stanoví celosvětový akční plán, jehož cílem je umožnit světu, aby zabránil nebezpečné změně klimatu omezením globálního oteplování na úroveň výrazně nižší než 2°C. EU zde byla vedoucím aktérem a Evropská komise oznámila novou strategii výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti pro energetickou unii s cílem podnítit výzkum a inovace, jež umožní dosáhnout celosvětových klimatických cílů.
3. Politický rámec
Vytvořením a podporou ekosystému otevřených inovací se podnítí dynamické šíření znalostí a usnadní se přeměna těchto znalostí v sociálně-ekonomickou hodnotu. Během roku, za nějž je zpráva podávána, dostala pevné obrysy iniciativa pro vytvoření celoevropského fondu fondů (či fondů fondů) rizikového kapitálu, jež má být zahájena v roce 2016, Komise oznámila zavedení „pečeti excelence“ 2 a rozběhla se debata o vytvoření Evropské rady pro inovace. Komise zřídila nový mechanismus vědeckého poradenství (Scientific Advice Mechanism – SAM) 3 , který při tvorbě politik EU umožní využívat nezávislého vědeckého poradenství skupiny složené z různých předních evropských odborníků.
V souvislosti s novým programem EU pro zlepšování právní úpravy 4 , který byl zahájen v květnu 2015, se začalo pracovat na hodnocení dopadu stávajících nebo navrhovaných právních předpisů EU na inovace, aby se maximalizovala podpora inovací (program InnovRefit) 5 . V rámci programu InnovRefit se budou ověřovat možnosti dalšího přístupu, tzv. dohod o inovacích 6 . Tyto dohody budou řešit nejasnosti v oblasti regulace, na něž narazí inovátoři a jež mohou v platném právním rámci bránit inovacím. Jako první je na rok 2016 naplánováno jejich pilotní využití v oblasti oběhového hospodářství s cílem pomoci inovátorům, kteří narážejí na regulační překážky, prostřednictvím dohod se zúčastněnými stranami a veřejnými orgány 7 .
Termín otevřená věda popisuje probíhající změny ve způsobu provádění výzkumu, spolupráce výzkumných pracovníků, sdílení znalostí a organizace vědy. Tyto změny umožnily digitální technologie a jejich hnací silou je obrovský růst množství údajů, globalizace a rozšiřování vědecké obce včetně zapojení nových aktérů (např. občanské vědy). V krátkodobé perspektivě může otevřená věda přinést větší transparentnost, otevřenost, inkluzivnost a síťovou spolupráci. Z dlouhodobého hlediska může zvýšit efektivnost a spolehlivost vědy, zvýšit její schopnost reagovat na velké výzvy naší doby a podpořit společnou tvorbu a otevřené inovace. Posílí rovněž integritu výzkumu, která představuje základ pro vysoce kvalitní výzkum, jak zdůraznila Rada v závěrech jednání přijatých dne 1. prosince 2015 8 . Jedním z konkrétních návazných opatření byla aktualizace vzorové grantové dohody pro program Horizont 2020 tak, aby odrážela význam integrity výzkumu. Významně také pokročila debata o zlepšení otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu a údajům, na nichž je založen, a o vytvoření evropského cloudu pro vědu.
V průběhu roku 2015 Komise posílila svoji mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací s vnitrostátními a regionálními partnery na základě společného zájmu a vzájemné prospěšnosti. Otevřenost světu přispěje k posílení silných stránek Evropy, a tak z ní učiní silnějšího globálního hráče, zvýší excelenci evropského výzkumu a konkurenceschopnost evropských společností a umožní jí efektivněji řešit společenské výzvy. Komise se nadále soustředila na zlepšování součinnosti s vnějšími politikami a koordinaci akcí v rámci programu Horizont 2020 s akcemi prováděnými prostřednictvím jiných nástrojů a s členskými státy EU, zejména prostřednictvím SFIC 9 . Posílila rovněž vztahy s mezinárodními organizacemi, jako je UNESCO, a zahájila realizaci iniciativ, jež mají přispět ke splnění celkových cílů stanovených ve sdělení „Evropský program pro migraci“.
Jakožto zakládající člen Skupiny pro pozorování Země (GEO) se Komise přihlásila k plánu provádění Globální soustavy systémů pozorování Země (GEOSS) na období 2015–2025, jež poskytne činitelům s rozhodovací pravomocí, výzkumným pracovníkům a inovátorům otevřený přístup k údajům o pozorování Země z kterékoliv části světa. Sdružení pro výzkum Atlantského oceánu zahájilo první transatlantické mapování. EU podpořila středisko pro výzkum a technologie SESAME v Jordánsku, jež prostřednictvím vědy přispívá k mírovému soužití a podporuje vědeckou a technologickou excelenci na celém Blízkém východě.
Evropská komise zahájila iniciativu „science4refugees“ zacílenou na vědce a výzkumné pracovníky z řad žadatelů o azyl a uprchlíků, jež umožní hledat na vědeckých institucích, které se z vlastní vůle prohlásí za „organizace vstřícné k uprchlíkům“, vhodná místa pro uprchlíky a žadatele o azyl s vědeckým vzděláním.
V roce 2015 byl v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik přijat soubor doporučení pro jednotlivé země, která se týkala problematiky výzkumu a inovací. Všechny zprávy evropského semestru pro jednotlivé země zahrnovaly důkladnou analýzu systému výzkumu a inovací daného členského státu, která jasně identifikovala hlavní problémy v oblasti výzkumu a inovací a zhodnotila politické reakce na tyto problémy 10 . To umožnilo tuto problematiku následně s členskými státy důkladně prodiskutovat na základě kapitol věnovaných výzkumu a inovacím ve zprávách pro jednotlivé země. Za účelem usnadnění a posílení úsilí jednotlivých členských států byl vypracován plán pro Evropský výzkumný prostor (EVP) na období 2015–2020.
V březnu 2015 byl v rámci programu Horizont 2020 zaveden nástroj na podporu politiky (dále jen „nástroj PSF“) jakožto nový nástroj, jenž členským státům a zemím přidruženým k programu Horizont 2020 poskytne konkrétní pomoc při přípravě, provádění a hodnocení reforem, jež zvýší kvalitu jejich investic, politik a systémů v oblasti výzkumu a inovací. V těchto reformách jde například o podpoření pevnějších a užších vazeb mezi vědou a podniky nebo o zavedení financování veřejných výzkumných institucí na základě výkonnosti.
Nástroj PSF poskytuje členským státům a zemím přidruženým k programu Horizont 2020 přístup k nezávislému vysoce odbornému poradenství a analýzám prostřednictvím širokého spektra služeb, jako jsou například vzájemná hodnocení vnitrostátních systémů výzkumu a inovací, podpora konkrétních reforem nebo vzájemné učení ve formě projektů. Kromě toho nabízí nástroj PSF na svých internetových stránkách centrum znalostí: https://rio.jrc.ec.europa.eu/en .
Nástroj PSF programu Horizont 2020 je nástrojem založeným na poptávce, jenž reaguje na žádosti vycházející z iniciativy vnitrostátních orgánů. V roce 2015 se úspěšně uskutečnily tři pilotní činnosti nástroje PSF: vzájemné hodnocení bulharského systému výzkumu a inovací 11 , předběžné vzájemné hodnocení maďarského systému výzkumu a inovací 12 a projekt vzájemného učení v oblasti politik na podporu investic podniků do výzkumu a inovací. V roce 2015 bylo zahájeno ještě několik dalších činností, a to vzájemná hodnocení maďarského a moldavského systému výzkumu a inovací, konkrétní pomoc Maltě při monitorování její strategie výzkumu a inovací, projekty vzájemného učení týkající se následného hodnocení grantů udělených podnikům na výzkum a vývoj, daňových pobídek v oblasti výzkumu a inovací a hodnocení komplexních programů partnerství veřejného a soukromého sektoru. Očekává se, že výsledky těchto činností budou k dispozici v dubnu až září 2016. V roce 2016 se také počítá se zahájením celé řady činností nástroje PSF pokrývajících veškeré služby tohoto nástroje.
Pracovalo se také na zlepšení metod hodnocení dopadu investic na výzkum a inovace na úrovni EU a vnitrostátní úrovni včetně zdokonalení současných makroekonomických modelů tak, aby reálněji objasnily, jak se financování výzkumu a inovací podílí na hospodářském růstu a společenském pokroku.
4. Provádění programu Horizont 2020
Program Horizont 2020 byl prostřednictvím pracovních programů sladěn s prioritami Komise. Vzhledem k složité politické a ekonomické situaci je obzvláště potřebné maximalizovat příspěvek rámcového programu k realizaci priorit stanovených předsedou Junckerem, zejména jednotného digitálního trhu, energetické unie, oběhového hospodářství, Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a posílení významu Evropy ve světě. Provádění programu Horizont 2020 přispěje také k účinnější realizaci programu komisaře Moedase.
Při vypracování pracovního programu na období 2016–2017 zahájeného v říjnu 2015 s celkovým objemem investic 16 miliard EUR hrály podstatnou roli poznatky z prvních výzev.
Dne 25. září 2015 Komise zahájila internetový průzkum s cílem shromáždit názory zúčastněných stran na dopad zjednodušujících opatření zavedených v programu Horizont 2020 a požádat o nové podněty k budoucímu zjednodušení. Průzkum potvrdil, že značná část uživatelů je se zjednodušujícími opatřeními zavedenými v programu Horizont 2020 spokojena.
Pracovní program programu Horizont 2020 se vztahuje na velkou většinu financování dostupného v rámci tohoto programu, ale doplňují jej samostatné pracovní programy pro Evropskou radu pro výzkum, Euratom, Společné výzkumné středisko a strategický program inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT).
Rozpočet EIT na období 2014 až 2020 činí 2,38 miliardy EUR, jak je stanoveno v rámcovém programu Horizontu 2020. První vlna znalostních a inovačních společenství v rámci EIT, a sice EIT Digital, Climate-KIC a KIC InnoEnergy, v roce 2015 z hlediska rozpočtu, činností i výsledků trvale rostla, zatímco druhá vlna znalostních a inovačních společenství, a sice EIT Health a EIT Raw Materials, byla ve své počáteční fázi.
Nadále byla podporována součinnost s evropskými strukturálními a investičními fondy. V rámci pracovního programu na období 2016–2017 se žadatelům doporučuje zjistit oblasti inteligentní specializace svého členského státu EU nebo regionu a s příslušnými řídicími orgány odpovědnými za ESI fondy na jejich území posoudit možnosti součinnosti 13 . Od roku 2016 bude návrhům, které obdrží dostatečně dobré hodnocení, ale nezískají financování z nástroje pro malé a střední podniky, udělována „pečeť excelence“. „Pečeť excelence“ umožní zemím/regionům uznávat značku kvality udělenou slibným návrhům předloženým v rámci programu Horizont 2020 a podpořit jejich přístup k financování z jiných zdrojů, jako jsou ESI fondy a další vnitrostátní nebo regionální investiční programy. Toto opatření bude doprovázet „mobilizační“ kampaň zaměřená na to, aby země/regiony v souvislosti s prováděním svých operačních programů ESI fondů zavedly režimy financování vstřícné k nástroji pro malé a střední podniky.
Obměnou poradních skupin programu Horizont 2020 a prací na prognózách započalo strategické programování pracovního programu na poslední období.
4.1 Reakce na výzvy
Do konce roku 2015 bylo uzavřeno téměř 200 výzev programu Horizont 2020 a žadatelé předložili 84 793 návrhů. Bylo přijato 7 121 návrhů a požadovaný příspěvek EU na přijaté návrhy činil 14,18 miliardy EUR. Jen v roce 2015 bylo podepsáno celkem 5 234 grantových dohod s finančním příspěvkem EU ve výši 9,2 miliardy EUR.
Podíl účasti soukromého sektoru ve výzvách od počátku programu až do konce roku, za nějž je podávána tato zpráva, činí 32,2 %. Při nezahrnutí specifického cíle „přístup k rizikovému financování“ představují příjemci z oblasti průmyslu 42,17 % všech příjemců podepsaných grantových dohod ve 2. a 3. pilíři.
V lednu 2015 byla navíc zahájena nová pilotní iniciativa Rychlé cesty k inovacím s rozpočtem 200 milionů EUR, jejímž základním cílem je podporovat inovace zkrácením doby potřebné pro uplatnění inovativních nápadů na trhu. Z celkem 498 předložených návrhů jich 31 získalo finanční prostředky přesahující 68 milionů EUR. Téměř polovina účastníků projektů byly malé a střední podniky.
4.2 Klíčové oblasti programu Horizont 2020:
Malé a střední podniky
Malým a středním podnikům bylo přiděleno 23 % (1,7 miliardy EUR) spojených rozpočtových prostředků na období 2014–2015 na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ (LEIT) a prioritu „společenské výzvy“.
Díky předem připraveným prostředkům ve fondu EFSI pro účely nástroje InnovFin – záruky pro MSP byl již na konci roku 2015 téměř ze 45 % naplněn stanovený cíl, pokud jde o dostupnost dluhového financování pro inovativní malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, přičemž na trhu byly dostupné úvěry v objemu nejméně 4 miliardy EUR.
Společenské a humanitní vědy
V roce 2015 se zvýšil důraz na posílení mezioborového charakteru výzev k podávání návrhů, zvláště pokud jde o výzkum v oblasti společenských a humanitních věd. V uvedeném roce bylo 81 témat s významem pro společenské a humanitní vědy a tato témata byla navržena tak, aby otázky společenských a humanitních věd byly nedílnou součástí zkoumaného tématu. Odborníci z oblasti společenských a humanitních věd měli navíc své zástupce v příslušných hodnotících panelech, přičemž odborníci a moderátoři dostali cílené pokyny.
Společenské a humanitní vědy dále hrály významnou úlohu ve společenské výzvě 6 „Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“, kde témata s významem pro společenské a humanitní vědy tvořila 80 %.
Genderové hledisko
Pokračovalo se v práci na lepším začleňování genderového hlediska do programu Horizont 2020. V pracovním programu na období 2016–2017 se podařilo více prosadit genderové aspekty nejen z kvantitativního, ale i kvalitativního hlediska. Rovnost žen a mužů má již na internetových stránkách programu Horizont 2020 14 vlastní stránku a vyvíjí se větší úsilí, aby se genderová problematika zohledňovala. Ženy navíc v roce 2015 tvořily téměř 40 % smluvních odborných hodnotitelů pro program Horizont 2020.
Činnosti v oblasti klimatu a udržitelný rozvoj
Nadále probíhá sledování výše výdajů na činnosti v oblasti klimatu a udržitelný rozvoj v rámci celého programu Horizont 2020 s ohledem na plnění příslušných výdajových cílů 35 % (činnosti v oblasti klimatu) a 60 % (udržitelný rozvoj) stanovených v nařízení o programu Horizont 2020.
Z konečných údajů za rok 2014 vyplývá, že v prvním roce programu Horizont 2020 tyto cíle nebyly splněny. GŘ odpovědná za provádění programu Horizont 2020 se proto dohodla na souboru opatření, která v dalších letech podpoří začleňování oblastí klimatu a udržitelného rozvoje, zlepší metodu sledování a zvýší investice programu Horizont 2020 na podporu těchto cílů. Podíly zjištěné ve výdajích programu Horizont 2020 za rok 2014 (rovnajících se 8 317 milionům EUR) představují u činností v oblasti klimatu 24 % a u udržitelného rozvoje 46 %.
Rozšiřování účasti
Vedle již zmíněného nástroje na podporu politiky (PSF) nebo „pečeti excelence“ bylo v roce 2015 vybráno 31 projektů v rámci nástroje pro spolupráci (Teaming) s cílem pomoci zlepšit výsledky výzkumu a zvýšit investice v zemích, jež jsou ve špičkovém výzkumu méně úspěšné. Každý z těchto projektů obdržel až 500 000 EUR (celkem 14,2 milionu EUR) na vypracování plánů činnosti nových center excelence nebo modernizaci těch stávajících. Čtrnácti univerzitám, technickým institutům a soukromým organizacím z těch částí Evropy, které si v oblasti výzkumu a inovací nevedou tak dobře, jak by mohly, bylo jednotlivě poskytnuto financování z prostředků EU až ve výši 2,5 milionu EUR za účelem podpory výzkumu v těchto institucích vytvořením pracovních míst EVP („ERA Chairs“). Na výzvu v oblasti vytváření partnerství (Twinning) bylo přiděleno 66,24 milionů EUR, z nichž nakonec bylo financováno 66 projektů. Kromě toho byla nadále poskytována podpora programu COST (evropská spolupráce v oblasti vědy a technologie).
Mezinárodní spolupráce
Podíl účasti nepřidružených třetích zemí se v programu Horizont 2020 ve srovnání se sedmým rámcovým programem pro výzkum a technologický rozvoj snížil na polovinu, což bylo částečně způsobeno ukončením některých specializovaných nástrojů pro mezinárodní spolupráci, změnou podmínek pro financování zemí BRIC-M 15 a sociálně-ekonomickým neklidem v zemích jižního sousedství. V pracovním programu proto bude označeno více témat jako zvláště důležitých pro mezinárodní spolupráci. Prvním krokem je, že pracovní program na období 2016–2017 obsahuje přibližně o 10 % více označených témat než pracovní program na období 2014–2015. Kromě toho Čína, Japonsko, Korea, Mexiko, Rusko, Tchaj-wan, Austrálie a některé regiony v Kanadě a Brazílii zavedly mechanismy spolufinancování, kterými bude financována účast jejich výzkumných pracovníků v projektech Horizont 2020. Ke zvrácení tohoto dramatického poklesu budou zapotřebí další opatření, např. v našem sousedství.
Komunikační činnosti a cílené akce za účelem navazování partnerství posílila zejména kampaň „Horizont 2020 – program otevřený světu“, jež se zaměřila na propagaci vynikajícího výzkumného a inovačního prostředí v EU a na akce „Cíl Evropa“ propagující pracovní příležitosti v oblasti výzkumu v Evropě; rovněž se podílela na podnikové kampani v rámci „Evropského roku pro rozvoj“.
Během roku 2015 se Ukrajina stala zemí přidruženou k programu Horizont 2020 a byla podepsána dohoda o přidružení Tuniska s platností ode dne 1. ledna 2016.
5. Sedmý rámcový program
V listopadu 2015 byla zveřejněna zpráva nezávislé odborné skupiny na vysoké úrovni, která prováděla hodnocení sedmého rámcového programu EU pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) 16 .
Skupina na vysoké úrovni zkoumala výsledky a dopady celé řady akcí financovaných 7. RP v letech 2007 až 2013. Zpráva je sice zaměřena především na hodnocení 7. RP, ale obsahuje také doporučení týkající se programu Horizont 2020.
Komise zveřejnila dne 19. ledna 2016 sdělení týkající se reakce na zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni 17 , v němž doporučení této skupiny přivítala. Mnohá z nich zohledňuje již pracovní program programu Horizont 2020 na období 2016–2017 a budou využita při průběžném hodnocení programu, které má být provedeno do konce roku 2017.
6. Společné výzkumné středisko (JRC)
Pracovní program Společného výzkumného střediska byl v roce 2015 plně v souladu s prioritami Komise a podporoval je. Hlavní činnosti Společného výzkumného střediska přispívaly například k těmto prioritám: nový impulz pro zaměstnanost, růst a investice; odolná energetická unie, která sleduje progresivní politiku v oblasti změny klimatu a je odolná vůči katastrofám; lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna; hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie; Evropský program pro migraci a jaderná bezpečnost a zabezpečení (program Euratom). Společné výzkumné středisko bylo nápomocno Komisi v jejím úsilí o zlepšování právní úpravy a v činnostech týkajících se posouzení dopadu tím, že poskytlo nástroje do Nástrojů ke zlepšování právní úpravy a GŘ zodpovědným za jednotlivé politiky poskytlo podporu při posuzování dopadů, hodnocení a kontrolách účelnosti. Společné výzkumné středisko nadále plnilo své dlouhodobější závazky, jako je tvorba norem, a zároveň rozvíjelo svou odbornou způsobilost v oblastech, jako jsou předvídání, prognózy a behaviorální vědy. Za účelem plnění svých cílů Společné výzkumné středisko úzce spolupracovalo s členskými státy 18 , vysokými školami, výzkumnou obcí i různými mezinárodními partnery 19 .
7. Šíření a využívání výsledků a komunikace
Činnosti za účelem šíření a využití výsledků výzkumných a inovačních projektů a hodnocení výkonnosti financování EU a provádění komunikačních činností jsou důležitou a nedílnou součástí programu Horizont 2020. Na tyto činnosti včetně poskytování služeb CORDIS, což je hlavní veřejné úložiště dat Evropské komise a portál pro šíření informací o všech výzkumných projektech financovaných EU a jejich výsledcích, bylo v roce 2015 věnováno přibližně 7,45 milionu EUR. Činnosti zajišťující cílenou pomoc projektům a konsorciím za účelem optimalizace využití a šíření výsledků realizuje Komise prostřednictvím zvláštních výzev k podávání návrhů, koordinačních a podpůrných opatření a zadávání veřejných zakázek.
U podporovaných akcí musí být vypracován a prováděn ucelený plán šíření, který zajistí maximální dopad výsledků. Za druhé, v souladu s politikou otevřeného přístupu programu Horizont 2020 musí příjemci zajistit, aby recenzované vědecké publikace, které vznikly na základě financování z programu Horizont 2020, byly uloženy v úložištích dat a byl k nim poskytován otevřený přístup, tzn. bezplatný online přístup pro uživatele. Příjemci se musí snažit zároveň s tím uložit také údaje z výzkumu, jež jsou nezbytné pro ověření výsledků předložených ve vědeckých publikacích. Za třetí, pilotní projekt otevřených dat z výzkumu zavedený pracovním programem na období 2014–2015 má za cíl zlepšit a maximalizovat přístup k údajům vzniklým v rámci projektů a jejich další využití Na konci roku 2015 se podle podepsaných grantových dohod tohoto pilotního projektu účastnilo 64,4 % projektů ze základních oblastí. Uvedený pilotní projekt se sice týká vybraných oblastí programu Horizont 2020, ale bylo dosaženo pokroku v rozšiřování otevřeného přístupu na další publikace a údaje z výzkumu, takže od roku 2017 se otevřený přístup k údajům stane v pracovních programech základním pravidlem.
Přijetím balíčku týkajícího se zlepšování právní úpravy byl posílen význam sledování a hodnocení ve strategickém programování a politickém cyklu.
8. Výhled na rok 2016
Výhled na rok 2016 zohledňuje pokračující reakci na politické priority a naléhavé výzvy, jimž Evropa v současnosti čelí.
V souladu s novým programem Komise pracovní program na období 2016–2017 přispěje k provádění balíčku opatření pro zaměstnanost, růst a investice, který pomůže posílit globální konkurenceschopnost Evropy, vytvořit nová a udržitelná pracovní místa a podpořit růst.
Rozpočet nástroje pro malé a střední podniky se zvýší o 50 %, a v období 2016–2017 tak dosáhne výše téměř 750 milionů EUR. Další investice prostřednictvím finančních nástrojů InnovFin cílené především na malé a střední podniky přispějí k dostupnosti širšího spektra produktů a nástrojů dluhového a kapitálového financování pro účely podpory výzkumu a inovací, k posílení rizikového kapitálu a rozšíření odvětví poskytování kapitálu, k většímu zapojení tzv. business angels, platforem skupinového financování a filantropických nadací do financování výzkumu a inovací a k větším investicím do přenosu technologií. Nadále bude podporována součinnost s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) a evropskými strukturálními a investičními fondy.
Strategické programování posledního pracovního programového cyklu programu Horizont 2020 bylo zahájeno přípravami, které vedle oblastí identifikovaných ve zvláštním programu jako oblasti, jež je třeba pokrýt, umožní zahrnout nejnovější priority a problémy, jež vyplynou z neustálého vývoje v oblasti výzkumu a inovací nebo z nastalých problémů a politických impulsů, jako jsou problematika migrace, bezpečnost, prolínání materiálního a digitálního světa, úkoly v oblasti energetiky, boj proti změně klimatu, zdravotní hrozby, např. virus Zika, a celková priorita realizace inovací.
Průběžné hodnocení programu by mělo být hotovo po létě roku 2017. Komise očekává, že na základě priorit stanovených prostřednictvím různých konzultací a na základě doporučení z průběžného hodnocení programu Horizont 2020 během prvních tří čtvrtletí roku 2017 vypracuje obsah pracovního programu na období 2018 až 2020, přičemž výzvy k podávání návrhů budou přijaty a zveřejněny nejdříve na podzim 2017.
Na základě zprávy o následném hodnocení 7. RP se Komise již zavázala zavést nové strategické zaměření programu Horizont 2020, aby se maximalizoval jeho příspěvek k „otevřeným inovacím“, „otevřené vědě“ a „otevřenosti světu“; maximalizovat součinnost mezi výzkumem a inovacemi v rámci tematických priorit společenských výzev, jakož i v oblastech nových a nově se rozvíjejících digitálních a základních klíčových technologií a infrastruktur; posoudit nutnost Evropské rady pro inovace jako prostředku k posílení inovací a zefektivnění stávajících nástrojů a reálnost jejího zřízení; zhodnotit společné technologické iniciativy, mimo jiné jejich otevřenost, transparentnost a účinnost; usnadnit vypracování důležitých projektů společného evropského zájmu, které mohou podpořit rozsáhlé využití výzkumu vyspělých technologií.
Rok 2016 je rokem zavádění mnoha politických opatření v rámci tří strategických priorit Komise v oblasti výzkumu a inovací. Od 16. února do 29. dubna 2016 byla v rámci cíle „otevřené inovace“ a s primárním cílem posílit schopnost Evropy vytvářet a rozšiřovat průlomové inovace zveřejněna výzva k předkládání námětů ke zřízení Evropské rady pro inovace.
Komise se zavázala plně využít veškeré prostředky, jež má k dispozici, k účinnějšímu informování a šíření informací o výsledcích a dopadu výzkumu a inovací a stanovila si jako prioritu vytvořit evropský cloud pro otevřenou vědu a zlepšit otevřený přístup k výsledkům výzkumu a údajům, na nichž jsou založeny, a tím přispět k rozvoji „otevřené vědy“.
V neposlední řadě zůstane důležitou prioritou „otevřenost světu“. V dubnu 2016 byla podepsána dohoda o přidružení Gruzie a v květnu o přidružení Arménie k programu Horizont 2020 . V září bude zveřejněna druhá zpráva o provádění strategie pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Do konce roku 2016 budou zřízeny služby na podporu strategického rozvoje mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací. Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací představuje nástroj „měkké síly“ a mechanismus pro zlepšování vztahů s klíčovými zeměmi a regiony 20 , jehož prostřednictvím lze budovat mosty v časech konfliktů, předcházet krizím, lépe porozumět složitým otázkám a vypracovávat společné strategie k odpovědné správě naší planety. Význam mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací ukázaly úspěšné příklady, jako je Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), která byla rovněž vzorem pro regiony s podobnými ambicemi, například pro Blízký východ, kde se nyní v Jordánsku buduje projekt SESAME (Synchrotronní záření pro experimentální vědu a aplikace na Blízkém východě) v návaznosti na plodnou progresivní spolupráci mezi EU a organizací UNESCO. Přidružení nyní již pěti sousedních zemí k programu Horizont 2020 podporuje evropskou politiku sousedství.