EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.7.2016

COM(2016) 475 final

SDĚLENÍ KOMISE

KONSOLIDOVANÁ ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE 2015

OBSAH - ČÁST I

FINANČNÍ VÝKAZ - DISKUZE A ANALÝZA    

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE    

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY    

ROZVAHA

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM    

SOUHRNNÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A
PŘÍLOHY    ČÁST II

FINANČNÍ VÝKAZ - DISKUZE A ANALÝZA

ROZPOČTOVÝ ROK 2015

Je třeba poznamenat, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

1.EU: Orgány EU a jejich funkce

EU je založena na zásadách právního státu. To znamená, že každé opatření, jež EU přijme, je založeno na smlouvách, které byly dobrovolně a demokraticky schváleny všemi členskými státy EU. Má jedinečné institucionální uspořádání:

Evropští občané volí přímo členy Evropského parlamentu (EP),

obecné priority EU stanovuje Evropská rada, na jejíž zasedáních jednají hlavy členských států a čelní představitelé Unie,

vlády členských států jsou zastoupeny v Radě Evropské unie (dále jen „Rada“),

zájmy Evropské unie jako celku střeží Evropská komise (dále jen „Komise“), jejíž předseda je volen Evropským parlamentem a jejíž členové jsou jmenováni na návrh vlád jednotlivých členských států společnou dohodou s nově zvoleným předsedou, přičemž členové Komise podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem.

EU má vlastní právní řád, který je oddělen od mezinárodního práva a tvoří nedílnou součást právních systémů členských států. Právní řád EU vychází z jejich vlastních pramenů práva. Tyto prameny mají různou povahu, a tudíž bylo třeba stanovit jejich hierarchii. Na vrcholu této hierarchie se nachází primární právo tvořené Smlouvou o Evropské unii (SEU), Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU), Listinou základních práv Evropské unie a dalšími smlouvami a protokoly. Následují mezinárodní smlouvy uzavřené EU, obecné právní zásady a sekundární právo Unie, které vychází ze Smluv.

Organizační správu EU tvoří orgány, agentury a další subjekty EU, které jsou uvedeny v bodě 9 přílohy k finančním výkazům. Hlavními orgány odpovědnými za vypracovávání návrhů politik a přijímání rozhodnutí jsou Evropský parlament, Evropská rada, Rada a Komise.

2.Hlavní politické cíle EU

Komise dne 3. března 2010 navrhla strategii Evropa 2020, která představuje desetiletou strategii pro oživení hospodářství EU. Jejím cílem je „inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ s větší koordinací vnitrostátních politik s politikou evropskou. Byla dohodnuta řada hlavních cílů, jichž by EU měla dosáhnout do konce roku 2020. Tyto cíle se vztahují na zaměstnanost, výzkum a vývoj, klima a energetiku, vzdělávání, sociální začleňování a snižování chudoby. Tento omezený soubor cílů na úrovni EU je promítnut do vnitrostátních cílů v jednotlivých zemích EU, přičemž se berou v úvahu rozdílné podmínky a okolnosti.

Evropa určila nové zdroje růstu a pracovních míst. Těmito oblastmi se zabývá 7 stěžejních iniciativ:

 Digitální agenda pro Evropu ,

 Unie inovací ,

 Mládež v pohybu ,

 Evropa účinněji využívající zdroje ,

 Průmyslová politika pro éru globalizace ,

 Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a

 Evropská platforma pro boj proti chudobě .

V rámci každé iniciativy je třeba, aby orgány EU a vnitrostátní orgány své úsilí koordinovaly tak, aby se jejich snahy vzájemně posilovaly.

Komise, která se ujala funkce v listopadu 2014, určila těchto 10 iniciativ (do roku 2019), které představují pokračování strategie Evropa 2020:

Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

Hlavní iniciativu EU v rámci tohoto okruhu představuje Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který zahájil svoji činnost společně se skupinou EIB. Jeho účelem je pomoci překonat současný nedostatečný objem investic v EU prostřednictvím mobilizace soukromého financování pro strategické investice v klíčových oblastech, jako je infrastruktura, vzdělávání, výzkum a inovace, energie z obnovitelných zdrojů, jakož i rizikové financování pro malé podniky. Očekává se, že dodatečné finanční prostředky členských států, národních podpůrných bank a soukromých investorů přinesou do EU investice v celkové výši 315 miliard EUR.

Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu:

EU se již dlouho podílí na mezinárodním úsilí v boji proti změně klimatu a cítí se zavázána jít příkladem vytvářením jasné politiky v této oblasti v rámci EU. Na evropské úrovni byl prostřednictvím Evropského programu pro změnu klimatu zahájen ucelený soubor opatření ke snížení emise skleníkových plynů. EU si stanovila cíl snižovat postupně do roku 2050 emise skleníkových plynů. Klíčové cíle v oblasti klimatu a energetiky jsou stanoveny v klimaticko-energetickém balíčku do roku 2020 a v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Tyto cíle jsou stanoveny tak, aby EU nastoupila cestu k dosažení přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, jak je podrobně uvedeno v plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050. EU sleduje svůj pokrok při snižování emisí prostřednictvím pravidelného monitorování a podávání zpráv. EU stojí v čele mezinárodního úsilí k dosažení celosvětové dohody o klimatu. Poté, co se jen malý počet států připojil ke Kjótskému protokolu a v roce 2009 selhala dohoda v Kodani, začala Evropská unie budovat širokou koalici rozvinutých a rozvojových zemí na podporu vysoce ambiciozních cílů, jež pak pařížskou konferenci o klimatu (COP21) v prosinci 2015 nasměrovala k úspěšnému výsledku. Na této konferenci přijalo 195 zemí vůbec první všeobecnou a právně závaznou celosvětovou úmluvu o klimatu. EU byla první významnou ekonomikou, která v březnu 2015 předložila svůj zamýšlený příspěvek k nové dohodě. Nyní již přijímá opatření k provedení svého cíle snížit emise do roku 2030 alespoň o 40 %.

Nová politika v oblasti migrace:

Migrace je jednou z politických priorit současné Komise. Hlavním cílem evropského programu pro migraci je uchopit problematiku migrace komplexním způsobem. První část evropského programu pro migraci definuje okamžitá opatření pro zabránění lidským tragédiím a posílení mechanismů k řešení nouzových situací. Toho bude dosaženo rozšířením naší přítomnosti na moři s cílem záchrany životů, pronásledováním kriminálních pašeráckých sítí, reakcí na vysoký počet osob přicházejících do EU a využíváním operačních a finančních nástrojů EU na pomoc členským státům v přední linii. Jako první krok Komise v roce 2015 prostřednictvím opravných rozpočtů poskytla další finanční prostředky - viz oddíl 6 níže. Kromě toho musí být nově definována dlouhodobá politika v oblasti migrace, která bude založena na čtyřech pilířích: 1) snižování motivace k nelegální migraci, 2) záchrana životů a zabezpečení vnějších hranic, 3) silná společná azylová politika a 4) nová pravidla legální migrace.

Hlubší a spravedlivější vnitřní trh:

Jednotný trh je jedním ze zásadních úspěchů Evropy a jejím nejlepším aktivem v době sílící globalizace. Je motorem k budování silnějšího a spravedlivějšího hospodářství EU. Tím, že umožňuje volnější pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, otevírá nové příležitosti pro občany, pracovníky, podniky a spotřebitele, přičemž vytváří pracovní místa a zajišťuje růst, které Evropa tak naléhavě potřebuje. Integrovanější a hlubší kapitálové trhy budou směrovat více finančních prostředků do podniků, zejména malých a středních podniků, a do projektů v oblasti infrastruktury. Lepší mobilita pracovníků umožní lidem volnější pohyb tam, kde jsou jejich kvalifikace a dovednosti zapotřebí. Boj proti daňovým únikům a podvodům zajistí, že všichni přispějí spravedlivým dílem.

Balíček v oblasti jednotného digitálního trhu:

Internet a digitální technologie mění náš svět. Avšak překážky, které na digitálním trhu existují, způsobují, že občané mají pouze omezený přístup ke zboží a službám a že internetové společnosti a začínající podniky mají omezené vyhlídky a podniky a vlády nemohou plně využívat digitální nástroje. Je tedy nutné připravit jednotný trh EU na digitální věk – odstraněním regulačních překážky a přechodem z 28 vnitrostátních trhů na jeden společný. To by mohlo hospodářství EU přinést ročně částku 415 miliard EUR a vytvořit stovky tisíc nových pracovních míst.

Oblast spravedlnosti a základních práv:

EU není pouze synonymem pro jednotný trh zboží a služeb. Evropané sdílí společné hodnoty, které jsou zakotveny ve Smlouvách o EU a Listině základních práv. EU nesmí tyto hodnoty při svém úsilí v boji proti terorismu, obchodování s lidmi, pašeráctví a kyberkriminalitě nikdy pustit ze zřetele. Cílem je usnadnit život Evropanům, kteří studují, pracují nebo vstoupí do manželského svazku v jiné členském státě EU. A proto je jedním z hlavních cílů odstraňovat bariéry mezi různými právními systémy jednotlivých členských zemí Unie. Evropský prostor, kde uplatňování práva nebudou bránit hranice mezi členskými státy, zajistí, že občané budou mít jistotu, že se mohou spolehnout na soubor práv a pravidel platných v celé Unii.

Silnější pozice na mezinárodní scéně:

EU potřebuje silnou společnou zahraniční politiku, aby účinně reagovala na globální výzvy, včetně krizí ve svém sousedství, šířila své hodnoty a přispívala k míru a prosperitě ve světě.

Vyvážená dohoda o volném obchodu mezi EU a USA:

EU vyjednává ambiciózní a vyváženou obchodní a investiční dohodu se Spojenými státy. Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) vytvoří nové obchodní a investiční příležitosti pro velké i malé společnosti a nová pracovní místa. Pokud jde o spotřebitele, povede ke snížení cen a širší nabídce při současném zachování přísných norem EU pro ochranu spotřebitele, sociálních práv a pravidel v oblasti životního prostředí. Posílí rovněž vliv Evropy ve světě – utvářením globálního obchodu, šířením svých hodnot a přilákáním více investic.

Unie demokratické změny:

V roce 2014 musely země EU při navrhování kandidáta na předsedu Komise poprvé zohlednit výsledky voleb. Jednalo se sice o významný krok, nicméně v zájmu posílení demokratických procesů v EU a jejího přiblížení občanům je jich ještě třeba učinit mnoho. Evropané mají právo vědět, s kým v kontextu zákonodárného procesu jednají komisaři a personál Komise, členové Evropského parlamentu a zástupci Rady. Komise je odhodlána aktivněji spolupracovat jak s Evropským parlamentem, tak s parlamenty členských zemí.

Hlubší hospodářská a měnová unie: pokračování v úsilí o posílení ekonomické stability a přilákání investorů do Evropy:

Práce Komise na dokončení hospodářské a měnové unie navazuje na  zprávu pěti předsedů , v níž jsou stanoveny čtyři oblasti, kde je zapotřebí nejvíce úsilí. Zpráva pěti předsedů je výsledkem četných konzultací mezi členskými státy, zainteresovanými orgány EU a pěti předsedy.

3.Rozpočet EU: od přípravy až po udělení absolutoria

4.Rozpočet a financování

Víceletý finanční rámec (VFR) tvoří politické cíle EU a stanoví maximální roční částky (stropy) pro výdaje EU jako celku a pro hlavní výdajové kategorie (okruhy). Výsledkem součtu jednotlivých stropů všech okruhů je celkový strop pro prostředky na závazky. Z rozpočtu EU je financována celá škála politik a programů v celé EU. V souladu s prioritami, jež stanovily EP a Rada ve VFR, realizuje Komise konkrétní programy, činnosti a projekty. Rozpočet sestavuje Komise a schvaluje jej zpravidla v polovině prosince EP a Rada postupem podle článku 314 SFEU. V souladu se zásadou vyrovnaného rozpočtu se musí celkové příjmy rovnat celkovým výdajům (prostředky na platby) daného rozpočtového roku.

EU má dva hlavní zdroje financování: příjmy z vlastních zdrojů a ostatní příjmy. Vlastní zdroje lze rozdělit na tradiční vlastní zdroje (např. cla), vlastní zdroje založené na dani z přidané hodnoty (DPH) a zdroje založené na hrubém národním důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty v oblasti hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %. Příjmy z vlastních zdrojů tvoří převážnou většinu financování EU a plynou EU za účelem financování jejího rozpočtu automaticky, aniž by bylo nutné přijímat následná rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. Celkový objem vlastních zdrojů potřebný k financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Celková výše vlastních zdrojů nesmí překročit 1,23 % hrubého národního důchodu (HND) EU.

Obecně platí, že EU není dovoleno půjčovat si peníze za účelem financování svého rozpočtu na kapitálových trzích nebo od finančních institucí.

5.Jak je rozpočet EU spravován a čerpán

Primární provozní výdaje

Provozní výdaje EU se vztahují k různým okruhům VFR a mají různou podobu podle toho, jak se tyto prostředky vyplácejí a jaký se použije způsob řízení. Počínaje rokem 2014 Komise klasifikuje své výdaje takto:

Přímé řízení: rozpočet plní přímo útvary Komise.

Nepřímé řízení: Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva EU nebo práva vnitrostátního, např. agenturám EU.

Sdílené řízení: podle této metody jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto režimu spadá přibližně 80 % výdajů, např. v oblasti zemědělství a strukturálních opatření.

Účastníci finančních operací v rámci Komise

Kolegium komisařů nese společnou politickou odpovědnost, ale v praxi své pravomoci v oblasti plnění rozpočtu nevykonává. Těmito úkoly každoročně pověřuje jednotlivé úředníky, kteří kolegiu odpovídají na základě finančního nařízení (FN) a služebního řádu. Tito zaměstnanci – obecně se jedná o generální ředitele a vedoucí útvarů – jsou označováni jako „pověřené schvalující osoby“ nebo „PSO“. Ti následně mohou úkoly plnění rozpočtu delegovat na „dále pověřené schvalující osoby“.

Odpovědnost schvalujících osob se týká celého procesu řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení prováděných činností z operativního i rozpočtového hlediska. Každá schvalující osoba musí vypracovat výroční zprávu o činnostech, za něž nese odpovědnost. V této zprávě informuje o výsledcích politiky a o tom, má-li přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené na činnosti uvedené ve zprávě byly využity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují dostatečné záruky legality a správnosti uskutečněných operací. Na základě článku 66 FN Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou zprávu k výročním zprávám o činnosti, čímž přebírá celkovou politickou odpovědnost za správu rozpočtu EU v souladu s článkem 317 SFEU. Tato zpráva a výroční zpráva o činnosti jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/atwork/planning-and-preparing/synthesis-report/index_en.htm.

Podle článku 318 SFEU Komise vydává hodnotící zprávu o pokroku a o dosažených výsledcích programu Komise na základě výročních zpráv o činnosti pověřených schvalujících osob. Od rozpočtového roku 2015 jsou souhrnná zpráva a hodnotící zpráva sloučeny s informacemi uvedenými v nové zprávě nazvané „Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu“.

Účetní provádí platební a inkasní příkazy, jež vystavují schvalující osoby, odpovídá za správu pokladny, stanovuje účetní pravidla a metody, validuje účetní systémy a odpovídá za vedení účtů a sestavení účetní závěrky orgánu. Účetní je dále povinen stvrdit podpisem účetní závěrku a prohlásit, že ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků.

6.Účetní výkaznictví a odpovědnost

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU uvádí finanční údaje o činnostech orgánů, agentur a dalších subjektů EU z hlediska akruálního a rozpočtového účetnictví. Tato závěrka neobsahuje roční účetní závěrky členských států.

Roční účetní závěrka EU se skládá ze dvou samostatných, přitom ale vzájemně souvisejících částí:

a)    finančních výkazů a

b)    zpráv o plnění rozpočtu, které podrobně popisují plnění rozpočtu.

Za sestavování konsolidované roční účetní závěrky EU a za to, aby tato závěrka podávala ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků EU, odpovídá účetní Komise.

Kromě výše uvedené roční účetní závěrky jsou rovněž připravovány ad hoc zprávy týkající se konkrétních oblastí, jako je zpráva o rozpočtovém a finančním řízení, finančních nástrojích, poskytnutých zárukách a finančních opravách.

Podávání zpráv a odpovědnost v Komisi:

7.Audit a absolutorium

Audit

Roční účetní závěrku EU a hospodaření se zdroji kontroluje Evropský účetní dvůr (Účetní dvůr), externí auditor, který jako součást svých činností vypracovává pro Evropský parlament a Radu:

1)    výroční zprávu o činnostech financovaných ze souhrnného rozpočtu, v níž rozvádí své připomínky k roční účetní závěrce a uskutečněným operacím;

2)    výrok auditora, který je založený na provedených auditech a zveřejněný ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o i) spolehlivost účetní závěrky a ii) legalitu a správnost uskutečněných operací, jejichž předmětem jsou příjmy získávané od daňových subjektů i platby konečným příjemcům a

3)    zvláštní zprávy, v nichž uvádí svá zjištění z auditu konkrétních oblastí.

Absolutorium

Posledním krokem v rozpočtovém cyklu je absolutorium za plnění rozpočtu udělované za daný rozpočtový rok. Absolutorium představuje politický aspekt vnější kontroly plnění rozpočtu. Jedná se o rozhodnutí, jehož prostřednictvím EP na základě doporučení Rady „zprošťuje“ Komisi (a další subjekty EU) odpovědnosti za řízení daného rozpočtu tím, že stanoví konec trvání rozpočtu. Orgánem udělujícím absolutorium v rámci EU je EP. Po auditu a finalizaci roční účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a EP, aby udělil Komisi a ostatním subjektům EU absolutorium za plnění rozpočtu EU v daném rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení roční účetní závěrky, z výroční zprávy Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu (dříve souhrnná zpráva a výroční hodnotící zpráva), z výroční zprávy, výroku auditora a zvláštních zpráv Účetního dvora a z odpovědí Komise na otázky a další žádosti o informace.

Postup absolutoria může vést ke třem výsledkům: udělení, odklad rozhodnutí nebo odmítnutí udělení absolutoria. Nedílnou součástí ročního postupu udělování absolutoria v EP jsou slyšení komisařů, jichž se členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP dotazují na oblasti politik v jejich pravomoci. Plenární zasedání EP schvaluje závěrečnou zprávu o absolutoriu, jež obsahuje konkrétní doporučení, která by měla Komise přijmout. Doporučení Rady k udělení absolutoria přijímá Rada ECOFIN. Jak zpráva EP o absolutoriu, tak doporučení Rady k udělení absolutoria jsou předmětem každoroční zprávy o následných opatřeních, v níž Komise uvádí konkrétní opatření, která přijala za účelem provedení doporučení.

8.Konsolidované finanční výkazy EU: Finanční situace v roce 2015

9.Výnosy

Většinu výnosů orgánů a institucí EU představují výnosy z nesměnných transakcí. Níže uvedená tabulka podává přehled hlavních kategorií těchto výnosů.

Pětiletý trend výnosů z nesměnných transakcí v milionech EUR:

Zdroj z HND v roce 2014 zahrnoval zásadní revize HND, které sahají až do roku 2002. Rozsah úpravy příspěvků neměl dosud obdoby - celkový objem této úpravy dosahoval ve všech členských státech EU téměř 10 miliard EUR. To z velké části vysvětluje pokles v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem.

Inkaso nákladů zahrnuje inkasní příkazy vystavené Komisí, které jsou vybírány v hotovosti nebo započítávány vůči následným platbám vykázaným v účetním systému Komise, s cílem získat zpět výdaje uhrazené původně z rozpočtu EU.

10.Výdaje

Úroveň výdajů ve výši 155,9 miliardy EUR byla oproti loňskému roku nižší (2014: 165,3 miliardy EUR). V případě Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS) byl zaznamenán pokles ve výši 4,6 miliardy EUR, což bylo dáno pomalým nastartováním provádění programového období 2014–2020. Výdaje v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) se snížily o 2,8 miliardy EUR z důvodu menšího počtu žádostí o proplacení nákladů podaných pro období víceletého finančního rámce 2007–2013.

Hlavními položkami výdajů (112,4 miliardy EUR) jsou transferové platby v režimu sdíleného řízení. Mezi hlavní fondy patří: Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova, EFRR, FS a ESF. V rozpočtovém roce 2015 činily téměř 71 % celkových nákladů.

Výdaje vzniklé v rámci přímého řízení představují zejména plnění rozpočtu ze strany Komise, výkonných agentur a nově od roku 2015 ze strany svěřeneckých fondů. Do přímého řízení jsou zahrnuty rovněž správní náklady všech orgánů a agentur EU. V rámci nepřímého řízení je rozpočet plněn prostřednictvím agentur EU, subjektů EU, třetích zemí, mezinárodních organizací a dalších subjektů. Náklady vzniklé v rámci přímého a nepřímého řízení představovaly přibližně 14 % celkových nákladů (22 miliard EUR).

EU rovněž vykazuje budoucí platební závazky jako náklady, které ještě nejsou vykázány v rozpočtových účtech na bázi peněžních toků. Jsou vykazovány zejména v rámci závazků a výdajů příštích období na zemědělství a rozvoj venkova a v rámci důchodových a zaměstnaneckých závazků týkajících se nároků na důchod nabytých komisaři, poslanci a zaměstnanci a vedou k zápornému hospodářskému výsledku (tyto platby budou financovány z budoucích rozpočtů a nebyly ještě zahrnuty do výnosů).

11.Hospodářský výsledek

Hospodářský výsledek období (tj. schodek) ve výši 13 033 milionů EUR zůstal na podobné úrovni jako v loňském roce.

12.Aktiva

Aktiva ve výši 154 miliard EUR v konsolidované rozvaze EU

Nejvýznamnější položky na straně aktiv rozvahy jsou finanční aktiva (úvěry, realizovatelná finanční aktiva, peněžní prostředky) a částky předběžného financování, které tvoří téměř 83 % aktiv EU. Objem úvěrů klesl o 1,6 miliardy EUR na 57 miliard EUR, zatímco objem realizovatelných finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU (rozpočtové nástroje) se zvýšil přibližně o 460 milionů EUR. Na straně aktiv v položce pozemky, budovy a zařízení jsou aktiva týkající se programu Copernicus (1,7 miliardy EUR) a nedokončený majetek týkající se projektu Galileo (2,1 miliardy EUR).

V předchozích letech se orgánům a institucím EU dařilo držet částky držené jako peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci roku na nízké úrovni. Vysoký peněžní zůstatek ve výši 21,7 miliardy EUR k 31. prosinci 2015 je dán zejména:

Opožděnou platbou zůstatků HND a DPH za rok 2014 (5,4 miliardy EUR), které byly rozloženy do roku 2015, přičemž velká část byla zaplacena v září 2015. Příspěvek členských států do rozpočtu EU založený na DPH a HND podléhá každoroční úpravě, která se každý rok provádí první prosincový pracovní den. Úprava v roce 2014 zahrnovala zásadní revize HND sahající až do roku 2002, což vedlo k bezprecedentní částce 9,5 miliardy EUR ve všech členských státech EU.

Zůstatky DPH a HND z roku 2015 (1,4 miliardy EUR).

Předčasnou úhradou HND za rok 2016 dvěma členskými státy (0,7 miliardy EUR).

Pokutami a ostatními výnosy (1,5 miliardy EUR).

Na základě nařízení o vlastních zdrojích by tyto zůstatky mohly být vráceny členským státům teprve v roce 2016 prostřednictvím opravného rozpočtu.

Předběžné financování

Je třeba poznamenat, že objem předběžného financování je značně ovlivněn cyklem VFR. Například na začátku období VFR můžeme očekávat, že členským státům budou v rámci politiky soudržnosti vypláceny velké zálohy. Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby zajistila, že úrovně předběžného financování budou zachovány na odpovídající úrovni. Je nutné nalézt rovnováhu mezi zaručením dostatečných finančních prostředků pro projekty a včasným uznáním výdajů.

Celkové předběžné financování (kromě jiných záloh vyplacených členským státům a příspěvků do svěřeneckých fondů) v rozvaze EU činí 40 miliard EUR (2014: 45 miliard EUR), z nichž se téměř většina týká činností Komise. Přibližně 70 % předběžného financování ze strany Komise se týká sdíleného řízení, což znamená, že plnění rozpočtu je svěřeno členským státům (Komise si ponechává dohled).

Předběžné financování ze strany Komise podle režimu řízení

Nejvýznamnější částka předběžného financování v rámci režimu sdíleného řízení se týká Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS).

Dlouhodobé předběžné financování se zvýšilo o 12,6 miliardy EUR v souvislosti s novým VFR, zatímco krátkodobé předběžné financování se snížilo o 17,7 miliardy EUR. Zvýšení dlouhodobého předběžného financování je dáno zejména novými platbami předběžného financování učiněnými v rámci sdíleného řízení v rámci VFR na období 2014–2020 (celkem 10 miliard EUR, z čehož je 7 miliard EUR určeno pro politiku soudržnosti). Pokles krátkodobých částek je rovněž dán zejména sdíleným řízením – neboť VFR na období 2007–2013 je v konečné fázi, jsou postupně zúčtovávány související platby předběžného financování.

Finanční nástroje v rámci přímého a nepřímého řízení

Jako finanční nástroje se v rámci roční účetní závěrky EU vykazují tyto položky:

úvěry poskytnuté z rozpočtu,

úvěry poskytnuté z přijatých úvěrů,

kapitálové nástroje,

záruční nástroje a

záruční fondy: záruky poskytnuté externím subjektům (zejména skupině Evropské investiční banky) pro nástroje, které nebyly vytvořeny v rámci rozpočtu EU.

Význam a objem finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU v rámci přímého nebo nepřímého řízení se rok od roku zvyšuje. Tento základní přístup je na rozdíl od tradiční metody plnění rozpočtu prostřednictvím udělování grantů a dotací založen na tom, že za každé euro vynaložené z rozpočtu prostřednictvím finančních nástrojů obdrží konečný příjemce jako finanční podporu v důsledku pákového účinku více než 1 euro. Cílem tohoto inteligentního využívání rozpočtu EU je maximalizace dopadu dostupných finančních prostředků. Kapitálové nástroje a investice (tj. kapitálové nástroje a dluhové cenné papíry) držené v záručních nástrojích a záručních fondech se vykazují v účetní závěrce EU jako realizovatelná finanční aktiva.

Realizovatelná finanční aktiva v rámci rozpočtových finančních nástrojů

Záruční fondy

Záruční fondy vytvořené EU byly zřízeny pro zvláštní účely a dostávají platby z rozpočtu EU, aby poskytovaly rezervu v oblasti likvidity proti případným ztrátám ze zaručených operací týkajících se záruk poskytovaných z rozpočtu EU skupině EIB. Hlavním novým záručním fondem vytvořeným v roce 2015 je záruční fond EFSI.

EFSI je iniciativa zaměřená na zvýšení schopnosti skupiny EIB nést riziko, což umožňuje EIB investovat v EU až 61 miliard EUR. EFSI není samostatnou právnickou osobou, ani investičním fondem v úzkém slova smyslu. Rezerva EFSI na riziko poskytuje EIB ochranu proti případným ztrátám z uskutečněných operací. Je složena z částky ve výši 5 miliard EUR z vlastního kapitálu EIB a z rozpočtové záruky EU ve výši až 16 miliard EUR (maximální výše). Cílem je, aby dodatečné finanční prostředky členských států, národních podpůrných bank a soukromých investorů přinesly do EU investice v celkové výši 315 miliard EUR.

Operace EFSI jsou prováděny prostřednictvím dvou specializovaných nástrojů: specializovaného nástroje pro pro infrastrukturu a inovace (IIW), které provádí EIB, a specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SMEW), které provádí EIF, přičemž oba nástroje budou mít dluhové portfolio (záruka EU ve výši 12,25 miliardy EUR) a akciové portfolio (záruka EU ve výši 3,75 miliardy EUR). EIF jedná v rámci dohody s EIB na základě záruky EIB, na kterou se vztahuje dodatečná záruka EU.

EU a EIB plní v rámci EFSI rozdílné úlohy. EFSI je zřízený v rámci EIB, která financuje operace (dluhové a kapitálové investice) a k tomuto účelu si vypůjčuje potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích. Pokud jde o specializovaný nástroj pro infrastrukturu a inovace, EIB přijímá investiční rozhodnutí nezávisle a řídí operace v souladu se svými pravidly a postupy, které uplatňuje na své vlastní (rizikové) operace. S cílem zajistit, aby investice uskutečněné v rámci EFSI byly i nadále zaměřené na konkrétní cíl řešení selhání trhu, které brání investicím v EU, a aby byly způsobilé pro ochranu v rámci záruky EU, byla zavedena zvláštní struktura řízení. Investiční výbor nezávislých odborníků prověřuje každý projekt navržený EIB, pokud jde o jeho způsobilost pro krytí zárukou EU. Jakmile je potvrzena způsobilost operace jako operace zaručené EFSI, rozhodnutí o pokračování projektu a jeho řízení poté podléhá běžnému projektovému cyklu a procesu řízení EIB.

Úloha EU se týká poskytování záruky EU na část potenciálních ztrát, které EIB mohou vzniknout v souvislosti s jejími investicemi do dluhových a kapitálových nástrojů. EU tudíž nezasahuje do konečného výběru a řízení operací EFSI, neinvestuje finanční prostředky do operací EFSI a není přímou smluvní stranou příslušných nástrojů. Vzhledem k tomu, že kontrolní kritéria a účetní požadavky na konsolidaci účetních pravidel EU (a IPSAS) nejsou splněny, související aktiva nejsou v konsolidované roční účetní závěrce EU zachycena – viz také bod 5.2 ke konsolidované účetní závěrce.

Záruka EU je vždy omezena na 16 miliard EUR a souhrnné čisté platby z rozpočtu EU nesmí tuto částku překročit. Platby za záruky EU by byly prováděny prostřednictvím nově vytvořeného záručního fondu, který zajišťuje rezervu v oblasti likvidity pro potenciální čisté ztráty (očekávané ztráty, jež nejsou kryty očekávanými příjmy) ze zajištěných operací EFSI. Záruční fond EFSI bude od roku 2016 financován z rozpočtu EU a do roku 2022 postupně dosáhne částky 8 miliard EUR, a bude tedy poskytovat 50 % maximální výše záruky EU. K 31. prosinci 2015 byla vyčleněna částka 1 350 milionů EUR a tato částka bude do záručního fondu vyplacena v roce 2016 (500 milionů EUR) a 2017 (850 milionů EUR), přičemž je zahrnuta do částky uvedené jako zbývající závazky v bodě 5.3.1 ke konsolidované účetní závěrce.

Následující tabulky uvádějí přehled finančních nástrojů používaných EU v rámci VFR

VFR před rokem 2014	Aktiva	Závazky	Záruky
Úvěrové/kapitálové nástroje/nástroje technické pomoci:
Nástroj hospodářské a finanční spolupráce v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA)	251	(2)
Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI)	153	(4)
	404	(6)
Úvěrové nástroje: úvěry na podporu malých a středních podniků	19
Kapitálové nástroje:
Mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a rychle rostoucí malé a střední podniky spadající pod rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace	413	—
Program počátečního kapitálu evropských technologických zařízení 1998 (ETF Start-up Facility)	11	—
Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF).	76	—
Kapitálový nástroj víceletého rámcového programu	192	—
Fond Marguerite	50	—
Evropský nástroj mikrofinancování pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování	71	—
Evropský fond pro energetickou účinnost	128	(22)
Pilotní projekty v oblasti přenosu technologií	1
	943	(22)
Záruční nástroje:
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky (SMEG07) spadající pod rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP SMEG)	108	(215)	*
Nástroj záruk za úvěry pro projekty TEN-T (LGTT)	238	(3)	(209)
Víceletý program pro podniky (MAP)	23	(35)	*
Iniciativa projektových dluhopisů (PBI)	236	(1)	(220)
Mandát evropského nástroje mikrofinancování Progress	13	(11)	*
Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF)	927	(94)	(845)
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky	16	(16)	*
	1 561	(375)	(1 274)
Celkem	2 927	(403)	(1 274)

* Riziko přijaté EU je plně zajištěno rezervou (tj. je zahrnuto do závazků).

v milionech EUR 

* Riziko přijaté EU je plně zajištěno rezervou (tj. je zahrnuto do závazků).

Úvěry poskytnuté z přijatých úvěrů

Smlouva o EU opravňuje Evropskou unii přijímat úvěry, v jejichž rámci si zapůjčuje finanční prostředky s cílem mobilizovat finanční zdroje nezbytné k naplnění konkrétních mandátů. Komise, která jedná jménem EU, v současnosti realizuje tři hlavní programy, a to makrofinanční pomoc (MFA), podporu platební bilance (BOP) a evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM). V rámci těchto programů může poskytovat úvěry a kapitál potřebný pro financování úvěrů EU se získává na kapitálových trzích nebo prostřednictvím finančních institucí. V roce 2015 Irsko oficiálně požádalo o prodloužení splatnosti svého prvního úvěru z EFSM. Splátka ve výši 5 miliard EUR byla rozdělena na tři nové splátky ve výši 2 miliardy EUR, 1 miliarda EUR a 2 miliardy EUR, které byly splatné v roce 2023, 2029 a 2035. V lednu 2016 Portugalsko oficiálně požádalo o prodloužení lhůty splatnosti svého prvního úvěru z EFSM, který byl splatný dne 3. června 2016. Splátka ve výši 4,75 miliardy EUR byla refinancována třemi novými tranšemi ve výši 1,5 miliardy EUR, 2,25 miliardy EUR a 1 miliardy EUR, které jsou splatné v roce 2023, 2031 a 2036. Dne 17. července 2015 byl Řecku poskytnut překlenovací úvěr v rámci EFSM jako dočasný úvěr před uzavřením dohody o úvěru mezi Řeckem a Evropským mechanismem stability (ESM). K prvnímu a jedinému čerpání došlo dne 20. července 2015 a v okamžiku ratifikace dohody o EMS vnitrostátními parlamenty členských států eurozóny bylo plně splacené. Částka byla splacena dne 20. srpna 2015.

Přehled úvěrů poskytnutých z přijatých úvěrů v nominálních hodnotách

*    Makrofinanční pomoc, Euratom a ESUO v likvidaci.

**    Včetně preventivní finanční pomoci.

13.Závazky

Závazky ve výši 226 miliard EUR v konsolidované rozvaze EU

Stranu závazků tvoří především čtyři hlavní položky: důchodové závazky a další závazky týkající se zaměstnaneckých požitků, výpůjčky a závazky a výdaje příštích období. Největší změnu ve srovnání s rokem 2014 představují výdajů příštích období o téměř 12,4 miliardy EUR z důvodu zahájení provádění VFR na období 2014–2020, přičemž vzniklé náklady jsou odhadovány, neboť dosud nebyly členskými státy vykázány. Další důležitou změnou je snížení závazků o přibližně 12,5 miliardy EUR v oblasti soudržnosti v důsledku toho, že členské státy předložily na programové období 2007–2013 méně výkazů výdajů. Dalším důvodem je nižší míra předkládání žádostí o proplacení nákladů v důsledku pomalého zahájení víceletého finančního rámce na období 2014–2020 způsobeného zpožděními v členských státech při určování řídících a kontrolních orgánů.

Celkový objem obdržených žádosti o proplacení nákladů a faktur uznaných jako závazky

Přebytek závazků nad aktivy neznamená, že orgány a instituce EU mají finanční potíže, ale spíše to znamená, že některé závazky budou hrazeny z budoucích ročních rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce 2015, přestože k jejich faktické úhradě může dojít v roce 2016 nebo později a financovány mohou být rovněž z budoucích rozpočtů a související výnosy budou zachycovány pouze v budoucích obdobích. Nejvýznamnější částky, na které je třeba upozornit, jsou určeny na činnosti EZZF (vyplaceny v roce 2016) a zaměstnanecké požitky (vyplácené v průběhu příštích 30 let).

14.OCHRANA ROZPOČTU EU

Přehled finančních oprav a inkas prostředků za rok 2015

Významnou roli při plnění rozpočtu EU hraje potřeba zajistit řádnou prevenci či odhalování a následnou nápravu systémových nedostatků vedoucích k chybám, nesrovnalostem a podvodům. Účetní dvůr podává ve své výroční zprávě prohlášení o věrohodnosti týkající se legality a správnosti uskutečněných operací, na jejichž základě je roční účetní závěrka založena a rovněž uvádí významné (materiální) míry chyb v platbách. Prohlášení o věrohodnosti je spolu s roční účetní závěrkou EU zveřejněno v Úředním věstníku.

Ochranná opatření Komise zmírňují dopad těchto chyb prostřednictvím dvou hlavních mechanismů:

1)    preventivních mechanismů (např. kontrolami ex ante, přerušením a pozastavením plateb) a

2)    nápravnými mechanismy (především finančními opravami uloženými členským státům nebo dohodnutými s členskými státy a v menší míře i zpětným získáváním prostředků od příjemců plateb EU).

V režimu sdíleného řízení (výdaje v oblasti zemědělství a strukturální opatření) nesou odpovědnost za to, že výdaje vyplacené z rozpočtu EU jsou během celého svého životního cyklu legální a správné, především členské státy.

Nápravná opatření, tj. finanční opravy a zpětné získávání prostředků, vyplývají z dohledu a kontrol týkajících se způsobilosti výdajů financovaných z rozpočtu EU, které provádí Komise, a v případě výdajů v rámci sdíleného řízení také členské státy. Při rozhodování o částce finanční opravy nebo zpětného získávání prostředků Komise přihlíží k povaze a závažnosti porušení platného práva a k jeho finančním dopadům na rozpočet EU, a to i v případě nedostatků v řídicích a kontrolních systémech. Většina oprav se provádí po platbě.

Postup finančních oprav a zpětného inkasa:

Finanční opravy a zpětné inkaso jsou rozděleny do dvou hlavních fází procesu. Obě fáze mohou probíhat ve stejném roce nebo v různých letech:

1) Finanční opravy a zpětné inkaso ve fázi potvrzení: Tyto částky byly buď odsouhlaseny s dotyčným členským státem nebo byly přijaty rozhodnutím Komise. V roce 2015 dosahovaly celkové potvrzené finanční opravy a zpětné inkaso částky 3 499 milionů EUR (2014: 4 728 milionů EUR).

Potvrzené finanční opravy a zpětné inkaso v roce 2015 – rozdělení podle oblastí politiky

2) Finanční opravy a zpětné inkaso ve fázi provádění: Tyto částky představují poslední krok postupu, kterým je zjištěný stav, kdy došlo k neoprávněným výdajům, s konečnou platností napraven. S několika prováděcími mechanismy se počítá v regulačních rámcích pro jednotlivá odvětví. V roce 2015 dosahovaly celkové provedené finanční opravy a zpětné inkaso částky 3 853 milionů EUR (2014: 3 285 milionů EUR). Provádění finančních oprav a zpětných inkas může trvat řadu let, a to zejména z důvodu rozhodnutí o splátkách či odkladu pro členské státy v rámci zemědělské politiky. V rámci politiky soudržnosti právní rámec předpokládá provedení během ukončení programového období nebo po něm.

Provedené finanční opravy a zpětná inkasa v roce 2015 – rozdělení podle oblastí politiky

Výše uvedené informace představují dodatečné zveřejnění informací, jejichž poskytnutí není podle účetních standardů požadováno, a zahrnují údaje, které nejsou vždy získávány přímo z účetního systému. Další podrobnosti týkající se těchto údajů a preventivních a nápravných mechanismů jsou k dispozici ve výročním sdělení o ochraně rozpočtu EU, které připravuje Komise a které je zasíláno orgánu příslušnému pro udělení absolutoria a Účetnímu dvoru – toto sdělení je dostupné na webových stránkách Generálního ředitelství pro rozpočet.

15.Řízení rizik a nejistot při plnění rozpočtu EU

Rizika a nejistoty týkající se plnění rozpočtu EU lze rozdělit do dvou hlavních kategorií:

Obecná a očekávaná rizika a nejistoty a

mimořádná rizika a nejistoty.

16.Obecná a očekávaná rizika a nejistoty

Problémy vzniklé během rozpočtového roku

Makroekonomické prostředí

Makroekonomické prostředí EU má dopad na schopnost členských států EU plnit své finanční závazky vůči orgánům a institucím EU, a tudíž na schopnost EU pokračovat v provádění politik EU, jak je zdůrazněno výše v oddíle 2. Evropské hospodářství je i nadále podporováno řadou pozitivních faktorů, jako jsou například ceny ropy, směnný kurs eura a finanční náklady, které podporují vývoz a soukromou spotřebu. Investice jsou však nadále omezovány hospodářskými a politickými nejistotami a v některých zemích nadměrným zadlužením. Evropské hospodářství, které již čtvrtý rok zažívá hospodářské oživení, čelí negativním vlivům a značným rizikům v důsledku zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách. Dosud se však nepodařilo dosáhnou hospodářského růstu, který by byl dostatečně silný k tomu, aby se podstatně snížila nezaměstnanost, a důkazy o oživení investic, které jsou zásadní pro udržitelné oživení, zůstávají omezené. Navíc tempo provádění rozpočtu EU v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 je poměrně pomalé, přičemž k celkové situaci přispívají i přetrvávající problémy s Řeckem a uprchlická krize.

Hospodářské oživení v eurozóně zůstává navzdory značnému příspěvku pozitivních faktorů popsaných výše mírné, přičemž tyto faktory jsou nyní pravděpodobně o něco silnější a dlouhodobější, než se původně očekávalo. Zejména opět klesla cena ropy, což bylo způsobeno hlavně rozsáhlou nabídkou, a nyní se předpokládá, že cena ropy zůstane výrazně nižší a později opět vzroste. Nastavení fiskální politiky v eurozóně o něco více napomáhá růstu, což je z velké míry dáno vládními výdaji v souvislosti s přílivem žadatelů o azyl v některých členských státech. Navíc kombinace kvantitativního uvolňování a snadnějšího poskytování úvěrů ze strany Evropské centrální banky (ECB) znamená, že náklady na financování v eurozóně by měly zůstat nízké po delší dobu, než se dříve očekávalo, a nadále budou přispívat ke snižování finanční roztříštěnosti a rozdílů mezi členskými státy. Podpora v podobě těchto faktorů je mezitím ve stále větší míře oslabována zhoršujícím se globálním prostředím a růst je i nadále zatěžován některými problémy, jež jsou dědictvím krize (zejména vysoké míry politické nejistoty, zadlužení a nezaměstnanosti).

Reálný HDP (prognóza), míra inflace a míra nezaměstnanosti v %, průměr EU 1

Očekává se, že HDP v eurozóně mírně zrychlí z 1,6 % v roce 2015 na 1,7 % v roce 2016. Poté, co začne oživovat globální ekonomická aktivita, by se později v letech 2016 a 2017 měly projevit pozitivní účinky. Rovněž některé strukturální reformy prováděné v členských státech by měly mít nadále pozitivní dopad na růst. Problémy, které přetrvávají z krize, ustupují, což by se mělo pozitivně projevit na spotřebě a investicích. Ačkoliv míry zadlužení zůstávají v některých částech ekonomiky vysoké, snadnější podmínky financování by měly omezit akutní tlaky na snižování pákového efektu. Celkově by se růst HDP eurozóny měl v roce 2017 dále zvýšit na 1,9 %. V roce 2016 by členské státy měly i nadále pokračovat v nastoupené cestě oživení, a to včetně Řecka, kde by v průběhu roku mělo dojít opět k oživení. Investiční plán pro Evropu byl vytvořen s cílem pomoci překonat současnou investiční mezeru v EU prostřednictvím mobilizace soukromého financování pro strategické investice v klíčových oblastech a měl by se rovněž projevovat pozitivní dopad na veřejné a soukromé investice. V roce 2017 by se měla zvýšit hospodářská aktivita ve všech členských státech.

V roce 2015 se očekávalo, že se schodek veřejných financí v eurozóně sníží na 2,2 % HDP, v roce 2016 dále klesne na 1,9 % a v roce 2017 na 1,6 %. Za předpokladu, že nedojde ke změně politiky, se příští rok očekává, že strukturální saldo zůstane jak v eurozóně, tak v EU víceméně stabilní. Předpokládá se, že poměr dluhu k HDP v eurozóně klesne ze své nejvyšší hodnoty 94,5 % v roce 2014 na 91,3 % v roce 2017.

Podmínky na trhu práce se nadále zlepšují v důsledku mírného hospodářského oživení, z něhož vychází mírný růst zaměstnanosti. Celkově se očekává, že zaměstnanost v eurozóně v roce 2015 vzrostla o 1,1 % a předpokládá se, že tento trend bude v tomto a příštím roce vlivem posílení hospodářské činnosti, zlepšené důvěry podniků a vyšší akumulace kapitálu pokračovat stejným tempem.

Hospodářský výhled pro eurozónu zůstává velmi nejistý a je jasně zatížen riziky nepříznivého vývoje. Rizika ohrožující perspektivu růstu vycházející z globální ekonomiky a globálních finančních trhů se jasně zvýšila, zejména v důsledku zpomalení růstu v Číně a na ostatních rozvíjejících se trzích, což by mohlo vyvolat silnější vedlejší účinky, než se předpokládalo, nebo vést k většímu než očekávanému zhoršení situace. Pokračování normalizace měnové politiky v USA by spolu s nejistotou týkající se korekce v Číně mohlo mít negativnější dopad na zranitelné rozvíjející se tržní ekonomiky, zejména na ekonomiky s vysokými úrovněmi dluhu denominovaného v cizích měnách, a mohlo by mít rovněž vliv na stabilitu finančních trhů. Pokud by se skutečně projevilo některé z těchto rizik nepříznivého vývoje, vedlo by to k nepříznivým vedlejším účinkům na členské státy prostřednictvím různých přenosových kanálů. V Evropě se v nedávné době zvýšila domácí rizika. Jakékoli neočekávané opakování krize v Řecku by mohlo představovat větší zátěž pro investiční rozhodnutí, a tedy pro hospodářský růst. Navíc, pokud by významné politické výzvy nebyly úspěšně řešeny na úrovni EU (například zvládání migračních toků), mohlo by dojít k vývoji, který se stane překážkou růstu.

Záruční fondy pro poskytnuté záruky

EU poskytla záruky skupině EIB na úvěry poskytnuté mimo EU a na dluhové nebo kapitálové operace EFSI. K 31. prosinci 2015 vykazuje EU v příloze k finančním výkazům (viz bod 5.2.1) podmíněné závazky pro obě záruky ve výši 19,7 miliardy EUR. V zájmu zmírnění dopadu, které by čerpání záruky ze strany EIB mohlo mít na rozpočet EU, vytvořila Komise samostatné záruční fondy, tj. Záruční fond pro vnější vztahy a Záruční fond EFSI.

Záruční fond pro vnější vztahy získává prostředky z rozpočtu EU, tak aby na konci roku bylo kryto 9 % nesplacených zaručených úvěrů. K 31. prosinci 2015 celková hodnota aktiv ve výši 2,1 miliardy EUR kryje maximální expozici EU ve výši 19,45 miliardy EUR. Záruční fond EFSI postupně od roku 2016 dosáhne do roku 2022 částky 8 miliard EUR, čímž poskytne 50 % maximální expozici záruky EU ve výši 16 miliard EUR.

Výpůjční a úvěrové operace

Smlouva o EU opravňuje Evropskou unii přijímat úvěry, v jejichž rámci si zapůjčuje finanční prostředky s cílem mobilizovat finanční zdroje nezbytné k naplnění konkrétních mandátů. Komise, která jedná jménem EU, v současnosti realizuje tři hlavní programy, a to makrofinanční pomoc (MFA), podporu platební bilance (BOP) a evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM). V rámci těchto programů může poskytovat úvěry a kapitál potřebný pro financování úvěrů EU se získává na kapitálových trzích nebo prostřednictvím finančních institucí. Přijaté a poskytnuté úvěry EU jsou mimorozpočtové operace. Takto získané finanční prostředky se obvykle zapůjčí přijímací zemi metodou back-to-back, tj. se stejnou úrokovou sazbou, splatností a ve stejné výši. Bez ohledu na metodu back-to-back je dluhová služba v případě finančních nástrojů právním závazkem EU, což zajistí, že všechny platby budou realizovány v plném rozsahu a včas.

Aby Komise zmírnila riziko, že půjčky nebudou moci být splaceny, zavedla postupy k zajištění splacení půjček i v případě nesplacení úvěru. EP, Rada a Komise rozhodnou o celkové výši úvěru pro každou zemi programu, (maximálním) počtu splátek, které mají být vyplaceny, a o maximální (průměrné) splatnosti úvěrového balíčku. Následně se Komise a přijímací země dohodnou na podmínkách úvěru/financování, včetně splátek a výplaty tranší. Kromě toho poskytnutí všech splátek úvěru s výjimkou první závisí na dodržení přísných podmínek, včetně dohodnutých podmínek podobných podmínkám podpory Mezinárodního měnového fondu (MMF) v rámci finanční pomoci poskytované společně ze strany EU a MMF, což je další faktor ovlivňující harmonogram financování. Harmonogram financování a splatnost emisí se tudíž odvíjejí od souvisejících úvěrových operací EU. Financování je výlučně denominováno v eurech a lhůty splatnosti se pohybují od 3 do 30 let.

Následující tabulka poskytuje přehled týkající se harmonogramu plánovaných úhrad nesplacených úvěrů v rámci EFSM a podpory platební bilance k datu podpisu těchto účtů (údaje jsou uvedeny v nominálních hodnotách):

Přijaté úvěry EU jsou přímými a bezpodmínečnými závazky EU, za něž ručí 28 členských států EU. Úvěry přijaté za účelem financování úvěrů zemím, které nejsou členy EU, jsou kryty Záručním fondem pro vnější vztahy. Pokud přijímací členský stát nedostojí plnění, pro obsluhu dluhu bude, pokud to bude možné, využit disponibilní hotovostní zůstatek Evropské komise. Jestliže to nebude možné, získá Komise nezbytné finanční prostředky od členských států. Podle právních předpisů EU týkajících se vlastních zdrojů (článek 12 nařízení Rady č. 1150/2000) jsou členské státy EU právně zavázány dát k dispozici dostatečné finanční prostředky tak, aby EU mohla plnit své povinnosti. Investoři jsou tedy vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce financovaných úvěrů. Díky metodě úvěrování back-to-back není rozpočet EU vystaven žádnému úrokovému nebo měnovému riziku.

Na mezivládní mechanismy finanční stability Evropský finanční nástroj stability (EFSF) a Evropský mechanismus stability (ESM) se nevztahuje rámec Smlouva o EU a nejsou tedy zahrnuty do konsolidované roční účetní závěrky EU.

17.Mimořádná rizika a nejistoty

Každý rok je EU vystavena neočekávaným rizikům a nejistotám a cílem orgánů a institucí EU je nalézt rychlá řešení problémů, s nimiž se během roku setkávají. V rozpočtovém roce 2015 představovala nejvýznamnější rizika a nejistoty, které je třeba řešit, uprchlická krize, potíže evropských zemědělců a situace týkající se neuhrazených žádostí o proplacení nákladů a faktur obdržených na konci roku.

Řešení uprchlické krize

V posledních šesti měsících pracovala Evropská komise na rychlé, koordinované evropské reakci na rizika a nejistoty spojené s uprchlickou krizí a předložila řadu návrhů, jejichž účelem je vybavit členské státy nezbytnými nástroji k lepšímu zvládání velkého množství příchozích. Od ztrojnásobení přítomnost na moři přes nový systém mimořádné/nouzové solidarity v zájmu relokace žadatelů o azyl z nejvíce postižených zemí, přes nebývalou mobilizaci rozpočtu EU ve výši více než 10 miliard EUR na řešení uprchlické krize a na pomoc nejvíce postiženým zemím, poskytnutí nového rámce pro koordinaci a spolupráci se zeměmi západního Balkánu, zahájení nového partnerství s Tureckem až po ambiciózní návrh nové evropské pohraniční a pobřežní stráže Evropská unie posiluje evropskou azylovou a migrační politiku v zájmu řešení nových problémů, před nimiž stojíme. I přes tato přijatá opatření zůstávají nejistoty ohledně silného přílivu žadatelů o azyl a jeho hospodářského dopadu vysoké.

Jako první a bezprostřední krok Komise posílila financování agentury Frontex, Europolu a úřadu EASO (170 milionů EUR) na roky 2015 a 2016 a navýšila finanční příspěvky pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) z původních 2 miliard EUR na 3,7 miliardy EUR. Okamžitá finanční podpora pro činnosti související s uprchlickou krizí mimo EU vedla k nárůstu humanitární pomoci (2,2 miliardy EUR), vytvoření svěřeneckého fondu EU pro Sýrii (500 milionů EUR), vytvoření nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku (1,8 miliardy EUR), vytvoření uprchlických zařízení v Turecku (1 miliarda EUR) a přijetí dalších opatření týkajících se bezpečnosti a kontroly hranic (300 milionů EUR), boje proti terorismu (100 milionů EUR) a návratu vysídlených osob a uprchlíků (280 milionů EUR).

Podpůrný balíček pro evropské zemědělce

Obecné politické a tržní prostředí v průběhu rozpočtového roku 2015 vedlo k tomu, že evropští zemědělci měli potíže, pokud jde o stav jejich peněžních toků, přičemž tyto obtíže souvisely s čím dál nestabilnějšími trhy. Tyto obtíže vedly k rizikům nejen pro evropské zemědělce, ale rovněž pro orgány EU, pokud jde o úspěšné provádění společné zemědělské politiky. Komise reagovala na tuto situaci mobilizací značné podpory ve výši 420 milionů EUR určené na řešení problémů v příštích letech v odvětví mléka a mléčných výrobků a v odvětví vepřového masa. Dále byla zavedena další opatření, jako například nové režimy podpor soukromého skladování mléka, mléčných výrobků a vepřového masa a možnost záloh na přímé platby zemědělcům. Opatření přijatá v roce 2015 přinesla evropským zemědělcům celkový balíček (budoucí rozpočty) v celkové výši přibližně 500 milionů EUR. Tato bezprostřední reakce dokazuje, že Komise bere svoji odpovědnost vůči zemědělcům velmi vážně a je připravena podpořit ji odpovídajícími finančními prostředky.

Žádosti o úhradu nákladů a faktury, jež mají být zaplaceny

V roce 2015 byly žádosti o úhradu nákladů a faktury, jež mají být zaplaceny, spojeny s těmito problémy:

neočekávané tempo podávání žádostí o úhradu nákladů a faktur, které nebyly v souladu s předpovědmi, přičemž orgány EU se musely přizpůsobit potřebám plateb, a

nedostatek prostředků na platby na konci roku na proplacení obdržených žádostí o úhradu nákladů a faktur, které musely být financovány prostřednictvím opravných rozpočtů.

Po několika letech trvalého tlaku na prostředky na platby došlo v rozpočtovém roce 2015 k výraznému zlepšení v oblasti plateb. Částka žádostí o úhradu nákladů a faktur, jež mají být proplaceny na konci roku, se snížila z 25,8 milionů EUR v roce 2014 na 15,2 miliardy EUR na konci roku 2015. Převážná část tohoto snížení se týká předchozího programového období politiky soudržnosti, neboť objem žádostí o proplacení nákladů a splatných faktur pro programové období 2014–2020 byl na konci roku 2014 a 2015 zanedbatelný.

V rámci Komise se každý týden (někdy každý den) provádí krátkodobá prognóza peněžních toků, aby se zajistilo, že mohou být splněny bezprostřední platební závazky EU a dodržovány limity prostředků na platby dostupných v rozpočtu. Tato krátkodobá prognóza je základem, který se používá pro odhad částky vlastních zdrojů, která je měsíčně vyžadována od členských států. První pracovní den každého měsíce musí členské státy na účty vlastních zdrojů Komise připsat jednu dvanáctinu celkové částky zdrojů založených na DPH a HND zahrnutých do rozpočtu Unie. V závislosti na hotovostní pozici Komise mohou být členské státy v prvním čtvrtletí roku požádány, aby do jednoho nebo dvou měsíců předložily zdroje založené na DPH a HND. Tyto zálohy musí být odečteny od výzev k úhradě v pozdějších měsících, a to v závislosti na předpokládaných hotovostních potřebách.

Pro střednědobé a dlouhodobé období Komise podrobně sleduje požadavky na platby EU jakožto součást svých běžných činností. To je například požadováno pro přípravu návrhů Komise týkajících se VFR jako součást roční přípravy rozpočtu a při přípravě opravných rozpočtů. Ve fázi jednání o VFR jsou pravidelně sledovány a v případě potřeby aktualizovány použité modely a předpoklady, z nichž vycházejí. Výsledky modelů jsou promítnuty do rozpočtových jednání o stanovení stropu plateb VFR.

Událost po rozvahovém dni - referendum ve Spojeném království

V referendu dne 23. června 2016 se občané Spojeného království vyslovili pro odchod z Evropské unie. Za účelem naplnění rozhodnutí britských občanů musí být uplatněn článek 50 Smlouvy o Evropské unii. Tento článek stanoví postup, jenž je třeba dodržet, pokud se členský stát rozhodne vystoupit z Evropské unie, a jednání o vystoupení Spojeného království z Unie mohou být zahájena pouze po aktivování tohoto článku. V souladu s pokyny Evropské Rady Unie se Spojeným královstvím sjedná a uzavře dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. V době podpisu této závěrky nebylo předloženo formální oznámení o zahájení postupu podle článku 50 .

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2015 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 148 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou IX finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní těchto orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považoval za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyl přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

(podepsán)

Manfred Kraff

účetní Komise

8. července 2016

EVROPSKÁ UNIE

ROZPOČTOVÝ ROK 2015

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY

Je třeba poznamenat, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

OBSAH

ROZVAHA    

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI    

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ    

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV    

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM    

1.VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

2.PŘÍLOHA K ROZVAZE

ROZVAHA

* Dne 25. listopadu 2015 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie z vlastních zdrojů, které členské státy vyberou nebo které budou od nich vyžádány v roce 2016. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění).

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

*

Vynaložené členskými státy: sdílené řízení

Vynaložené Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy: přímé řízení

Vynaložené ostatními agenturami a subjekty EU, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a dalšími subjekty: nepřímé řízení.

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1.VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1.PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26. 10. 2012, s. 1), dále jen „finanční nařízení“, a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 (Úř. věst. L 362, 31. 12. 2012, s. 1) o prováděcích pravidlech k uvedenému finančnímu nařízení.

V souladu s článkem 143 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace, aby byla zajištěna jednotnost při vedení účetnictví, oceňování a předkládání účetních závěrek a aby se sjednotil postup sestavování finančních výkazů a konsolidace. Účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

1.2.ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytnout informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, k nimž EU patří, musí finanční výkazy poskytovat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „finanční výkazy“ a totožné se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví podle článku 144 finančního nařízení jsou relevance, spolehlivost, srozumitelnost a srovnatelnost.

K sestavení finančních výkazů podle výše uvedených pravidel a zásad je nutné, aby vedoucí pracovníci provedli určité odhady, které ovlivňují vykazovanou výši určitých položek v rozvaze a výkazu o finanční výkonnosti, a aby byly zveřejněny údaje týkající se finančních nástrojů a podmíněných aktiv a závazků.

1.3.KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky (tj. orgány EU (včetně Komise) a agentury EU), přidružené účetní jednotky a společné podniky. Úplný seznam účetních jednotek zahrnutých do konsolidace uvádí bod 9 finančních výkazů. Nyní zahrnuje 52 ovládaných účetních jednotek, 7 společných podniků a 1 přidruženou účetní jednotku. Ve srovnání s rokem 2014 zůstal rozsah konsolidace nezměněný, s výjimkou jednoho nového společného podniku a jednoho odstraněného společného podniku – viz bod 2.3. 

Ovládané subjekty

Rozhodnutí zahrnout určitou účetní jednotku do konsolidace vychází z pojetí ovládání. Ovládané jsou všechny účetní jednotky, v nichž má EU pravomoc přímo či nepřímo řídit finanční a operační politiku s cílem mít užitek z jejich činnosti. Tato pravomoc musí být v dané době vykonatelná. Ovládané subjekty jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládací smlouvou nebo sekundárním právním předpisem, financování účetní jednotky ze souhrnného rozpočtu, existence hlasovacích práv v řídicích orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Pro každý subjekt je potřeba provést individuální hodnocení s cílem rozhodnout, zda k ovládání stačí jedno nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Podle tohoto přístupu jsou orgány EU (vyjma ECB) a agentury (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře) považovány za subjekty pod výlučnou kontrolou EU a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci.

Všechny významné transakce a zůstatky v rámci vztahů mezi kontrolovanými účetními jednotkami EU byly eliminovány, zatímco nerealizované zisky a ztráty z takových transakcí nejsou významné, a proto nebyly eliminovány.

Společné podniky

Společný podnik je založen na smluvním ujednání, podle nějž EU a jedna či více dalších smluvních stran (dále jen „spoluvlastníci“) vyvíjejí hospodářskou činnost, která podléhá společné kontrole. Společnou kontrolou se rozumí smluvně sjednaná sdílená přímá či nepřímá kontrola nad hospodářskou činností spojenou s výnosnostním potenciálem. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4 níže).

Přidružené podniky

Přidružené jsou všechny účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, ale neovládá je. Podstatný vliv existuje tehdy, má-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4 níže).

Nekonsolidované subjekty, jejichž prostředky spravuje Komise

Prostředky systému nemocenského pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického garančního fondu spravuje Komise jejich jménem. Avšak jelikož tyto subjekty nejsou ovládány EU, ani zahrnovány v jejích finančních výkazech.

1.4.ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Měna a základ pro přepočet

Pracovní a zúčtovací měna

Údaje ve finančních výkazech jsou uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU měnou funkční i měnou účetní závěrky.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizí měně a z přepočtu peněžních aktiv a pasiv v cizí měně kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Na budovy, stroje a zařízení a dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají různé metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných dne 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Změny reálné hodnoty peněžních finančních nástrojů denominovaných v cizí měně a klasifikovaných jako realizovatelné, které jsou dány rozdíly z přepočtu cizích měn, jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Ve výkazu o finanční výkonnosti se zachycují též rozdíly z přepočtu nepeněžního finančního majetku a závazků v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. Rozdíly z přepočtu nepeněžních finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelné se zachycují ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše rezerv, výše finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek, výše příjmů a výdajů příštích období, objem podmíněných aktiv a závazků, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení a částky uvedené v přílohách týkajících se finančních nástrojů. Skutečná hodnota se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5.ROZVAHA

Nehmotná aktiva

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich předpokládané životnosti. Doba předpokládané životnosti dlouhodobých nehmotných aktiv závisí na jejich specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené dohodou. Interně vytvořená nehmotná aktiva jsou aktivována, když jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU, přičemž je určující výhradně vývojová fáze aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.    

Pozemky, budovy a zařízení

Všechny pozemky, budovy a zařízení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.

Dodatečné náklady jsou zahrnovány do účetní hodnoty daného majetku, případně se účtují jako samostatný majetek, avšak pouze tehdy, je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit cenu věci. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Nedokončený majetek se neodepisuje, jelikož tato aktiva ještě nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatního majetku se vypočítávají lineární metodou, při níž jsou po dobu očekávané životnosti přiřazovány náklady zůstatkové hodnotě takto:

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výkazu finanční výkonnosti.

Leasingy

Nájem hmotného majetku, při němž EU nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Majetek pronajatý formou finančního leasingu je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě tohoto majetku nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z nich je nižší. Úroková složka platby finančního leasingu se vykazuje jako náklady vynaložené za období pronájmu v konstantní periodické úrokové míře ve vztahu ke zbývajícímu zůstatku závazku Závazky z nájemního vztahu, bez finančních poplatků, se vykazují ve finančních závazcích (dlouhodobých a krátkodobých). Úroková složka finančních nákladů se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti po celé období pronájmu, aby byla u zbývajícího zůstatku za každé období dosažena konstantní periodická úroková míra. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Pronájmy, při nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou vykazovány lineárně ve výkazu o finanční výkonnosti po celou dobu trvání leasingu jako náklad.

Snížení hodnoty dlouhodobých nefinančních aktiv

Aktiva s neomezenou životností nejsou odepisována a každoročně je u nich prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaných aktiv je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotných aktiv a pozemků, budov a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě neprodleně vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

Investice vykazované ekvivalenční metodou

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Účasti v přidružených účetních jednotkách a ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl EU na výsledcích přidružených účetních jednotek a společných podniků je uveden ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách v rezervních fondech je vykazován v rezervních fondech. Účetní hodnota přidružené účetní jednotky nebo společného podniku ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny v rezervních fondech, snížení hodnoty a dividendy). Výplata dividend přidruženou účetní jednotkou nebo společným podnikem snižuje účetní hodnotu aktiva.

Je-li podíl EU na ztrátách společného podniku roven nebo vyšší než její podíl na společném podniku, EU přeruší účtování svého podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Nevykazovaný podíl na ztrátě je výsledkem technického účetního postupu nutného při používání ekvivalenční metody účtování. Tyto nevykazované ztráty nepředstavují ztráty pro EU a vyplývají ze skutečnosti, že zaúčtování nákladů obvykle probíhá před navýšením kapitálu o věcný příspěvek jiných spoluvlastníků než EU.

Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi EU a přidruženými účetními jednotkami nebo společnými podniky nejsou významné, a proto nebyly eliminovány. Účetní zásady platné pro přidružené účetní jednotky nebo společné podniky se mohou lišit od účetních zásad, které přijala EU pro podobné transakce a účetní případy za podobných okolností.

Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro snížení později přestanou platit, ztráta ze snížení se zaúčtuje zpětně na pořizovací hodnotu, která by byla vykazována, kdyby se žádná ztráta ze snížení neúčtovala.

V případech, kdy EU drží nejméně 20% podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako realizovatelná finanční aktiva.

Finanční aktiva

Klasifikace

EU člení svůj finanční majetek na tyto kategorie: finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty; poskytnuté úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti; realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního zachycení a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

I)Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je pořízeno v zásadě za účelem prodeje v krátké době, nebo pokud jej takto klasifikuje EU. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá aktiva, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádná finanční aktiva.

II)Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kotovaná na žádném aktivním trhu. Vznikají, jestliže EU poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat nebo v případě, že EU vstupuje do práv původního věřitele poté, co EU provedla platbu v rámci smlouvy o záruce. Platby, jež jsou splatné do 12 měsíců od rozvahového, dne jsou klasifikovány jako krátkodobá aktiva. Platby, jejichž splatnost je delší než 12 měsíců rozvahového dne, jsou klasifikovány jako dlouhodobá aktiva. Úvěry a pohledávky zahrnují termínované vklady s původní dobou splatnosti delší než tři měsíce.

III)Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má EU úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádné investice.

IV)Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Tato aktiva jsou vedena jako krátkodobý nebo dlouhodobý majetek v závislosti na období, v němž EU očekává, že je bude držet, což je obvykle den splatnosti. Investice do subjektů, které nejsou konsolidované, ani vykazované ekvivalenční metodou, a ostatní typy kapitálových investic (např. operace rizikového kapitálu) jsou rovněž klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva.

Prvotní vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty, investic držených do splatnosti a realizovatelných finančních aktiv (s výjimkou peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů) se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Úvěry se vykazují ke dni, kdy je dlužníkům převedena hotovost. Finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykazována v reálné hodnotě s tím, že související transakční náklady jsou vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění). Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Poskytnuté úvěry jsou oceňovány v jejich nominální výši, která je považována za jejich reálnou hodnotu. Důvod je tento:

-„Tržní prostředí“ pro úvěrové operace EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, kde jsou emitovány podnikové nebo státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé úvěrů na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU pouze přijímá úvěry za účelem jejich dalšího poskytnutí za stejnou úrokovou sazbu. To znamená, že EU nemá alternativní možnost poskytovat úvěry z prostředků přijatých úvěrů nebo tyto prostředky investovat. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s komerčními nebo státními dluhopisy.

-Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnání, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací z EFSM, BOP a apod. použít účtovanou úrokovou sazbu.

-Navíc jsou u těchto přijatých a poskytnutých úvěrů vlivem jejich vzájemného („back-to-back“) charakteru dány kompenzační účinky. Efektivní úroková sazba poskytnutého úvěru se tedy rovná efektivní úrokové sazbě souvisejícího úvěru přijatého. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční nástroje se z účetnictví vyřadí, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo EU převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

I)Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly. EU v současnosti nedrží žádné investice v této kategorii.

II)Úvěry, pohledávky z obchodního styku a investice držené do splatnosti jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytovány z prostředků úvěrů přijatých, se na oba druhy úvěrů používá tatáž efektivní úroková sazba, neboť tyto úvěry mají charakter operací typu „back-to-back“ a jelikož se svými podmínkami ani objemem vzájemně významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

III)Držené do splatnosti – EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

IV)Realizovatelná finanční aktiva jsou následně vykazována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Je-li takové aktivum odúčtováno nebo sníží-li se jeho hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané pomocí metody efektivní úrokové sazby jsou zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne nárok na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají kotovanou tržní cenu na aktivním trhu, nelze spolehlivě změřit, ocení se tyto investice pořizovací cenou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni EU posuzuje, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty finančního majetku. Hodnota finančního majetku je snížena a z tohoto snížení hodnoty vznikají ztráty, pouze pokud existují objektivní důkazy o snížení hodnoty v důsledku jedné nebo více událostí, jež nastaly po okamžiku prvotního zachycení majetku, a taková událost (či události) generující ztrátu má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního majetku, které lze spolehlivě odhadnout.

a)Aktiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě

Existují-li objektivní důkazy, že vznikla ztráta v důsledku snížení hodnoty úvěrů, pohledávek nebo investic držených do splatnosti, které jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě, pak se výše ztráty rovná rozdílu mezi účetní hodnotou majetku a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, k nimž nedošlo) diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou tohoto finančního majetku. Účetní hodnota majetku se sníží a výše ztráty se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti variabilní úrokovou sazbu, pak je diskontní sazbou pro účely ocenění ztráty ze snížení hodnoty aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy. Ve výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva se odrážejí peněžní toky, které mohou plynout z realizace kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je realizace pravděpodobná či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se prostřednictvím zápisu ve výkazu o finanční výkonnosti zruší.

b)Aktiva vykazovaná v reálné hodnotě

V případě kapitálových investic, které jsou zařazeny jako realizovatelná finanční aktiva, se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty cenného papíru pod jeho pořizovací cenu. Pokud takové důkazy existují v případě realizovatelného finančního aktiva, pak se kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a současnou reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti) odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výkazu o finanční výkonnosti. Ztráty ze snížení hodnoty vykázané ve výkazu o finanční výkonnosti u kapitálových nástrojů se ve výkazu o finanční výkonnosti neruší. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota dluhového nástroje, který je zařazen jako realizovatelné finanční aktivum, a pokud lze dát tento nárůst objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, zruší se ztráta ze snížení hodnoty prostřednictvím výkazu o finanční výkonnosti.

Investice do fondů rizikového kapitálu

Investice do fondů rizikového kapitálu jsou klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva, a proto jsou vedeny v reálné hodnotě s tím, že zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty (včetně rozdílů z přepočtu cizích měn) jsou zachyceny ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Jelikož investice do fondů rizikového kapitálu nemají kotovanou tržní cenu na aktivním trhu, oceňují se jednotlivě pořizovací cenou nebo přiřaditelnou hodnotou čistého majetku podle toho, která částka je nižší. Nerealizované zisky z ocenění reálnou hodnotou se účtují do rezervních fondů. Nerealizované ztráty se posuzují z hlediska snížení hodnoty majetku, aby se určilo, zda mají být vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti jako ztráty ze snížení hodnoty, nebo jako změny ve fondu přecenění na reálnou hodnotu.

Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně nebo v čisté realizovatelné hodnotě podle toho, která z hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě buď použije k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit EU Tyto částky předběžného financování mohou být sníženy (úplně nebo částečně) poté, co je schválena výše způsobilých výdajů (které se vykazují jako náklady).

Předběžné financování je k následným rozvahovým dnům oceňováno počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze po odečtení způsobilých výdajů (včetně v případě potřeby odhadovaných částek) vzniklých během daného období.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy z naběhlých úroků a tento odhad se zahrne do rozvahy.

Ostatní zálohy členským státům, které vyplývají z úhrad částek ze strany EU, které členské státy vyplatily svým příjemcům jako zálohy (včetně „finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), se vykazují jako aktiva a jsou uvedeny v položce předběžného financování. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze po odečtení nejlepšího odhadu způsobilých nákladů vynaložených konečnými příjemci, které se vypočtou na základě rozumných a podložitelných předpokladů.

Příspěvky EU do svěřeneckých fondů Evropského rozvojového fondu nebo jiných nekonsolidovaných subjektů jsou rovněž klasifikovány jako předběžné financování, neboť jejich účelem je poskytnout svěřeneckému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci cílů svěřeneckého fondu. Příspěvky EU do svěřeneckých fondů se oceňují počáteční hodnotou příspěvku EU po odečtení způsobilých nákladů, včetně v případě potřeby odhadovaných částek vzniklých svěřeneckému fondu během vykazovaného období a přidělených k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.

Pohledávky ze směny a částky k inkasu z nesměnných transakcí

Jelikož účetní pravidla EU vyžadují za účelem sestavení účetní závěrky oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí, jsou pohledávky definovány jako pocházející ze směnných transakcí a částky k inkasu jsou definovány jako pocházející z nesměnných transakcí (když EU získá hodnotu od jiného subjektu, aniž by přímo poskytla výměnou přibližně stejnou hodnotu, například částky k inkasu od členských států související s vlastními zdroji).

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů a jsou tedy klasifikovány jako úvěry a pohledávky a podle toho jsou oceňovány (viz bod 1.5.5 výše). V poznámkách k finančním nástrojům týkajících se pohledávek ze směnných transakcí jsou uvedeny příjmy a náklady příštích období ze směnných transakcí, neboť nejsou významné.

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v původní výši (upravené o úroky a penále) po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu
z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní důkazy, že EU nebude moci inkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. K vykazování příjmů příštích období ke konci roku viz bod 1.5.14 níže.
Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť nevznikají na základě smlouvy, která by mohla vést k finančnímu závazku nebo kapitálovému nástroji. Nicméně pokud je to vhodné, jsou v poznámkách k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady či vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

Důchody a jiné zaměstnanecké požitky

Penzijní závazky

Penzijní plány zaměstnanců EU jsou vymezeny na bázi definovaných požitků. Jelikož zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto požitky, není tento závazek financován. Závazek z těchto penzijních plánů definovaných požitků, který je vykazován v rozvaze, se rovná současné hodnotě závazku z definovaných požitků k rozvahovému dni po odečtení reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazku z definovaných požitků vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Jeho současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů jsou okamžitě zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Náklady na pracovní poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady na pracovní poměry minulých období odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

EU poskytuje svým zaměstnancům zdravotní dávky formou úhrady nákladů na zdravotní péči. Pro běžnou správu těchto dávek byl vytvořen zvláštní fond. Tento systém využívají zaměstnanci, důchodci, vdovy a vdovci a jejich příbuzní. Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné provádět pojistněmatematické výpočty. Příslušný závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako v případě penzijních závazků (viz výše).

Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo implicitní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných výdajů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne vážením všech možných výsledků jejich pravděpodobnosti (tzv. „metoda očekávané hodnoty“).

Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty nebo jako finanční závazky vykazované v zůstatkové hodnotě. Mezi přijaté úvěry patří úvěry od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů. Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich poskytnutí (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů, a poté se účtují v zůstatkové hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby; případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po celou dobu trvání úvěrového vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby.

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. V případě úvěrů, jež jsou poskytnuty z prostředků úvěrů přijatých, nelze na tyto přijaté ani poskytnuté úvěry použít metodu efektivní úrokové sazby, a to s ohledem na princip významnosti. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou řazeny deriváty, je-li jejich reálná hodnota záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.5. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádné finanční závazky.

Závazky

Významná část závazků EU nesouvisí se směnnými transakcemi, jako např. s pořízením zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

Svěřenské fondy EU vytvořené a spravované Komisí jsou považovány za součást provozních činností Komise a jsou zaúčtovány v účtech Komise. Proto příspěvky do svěřeneckého fondu od jiných dárců splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí a do doby, než svěřeneckému fondu vzniknou náklady, jsou vykazovány jako závazky. Vyžaduje se, aby svěřenecký fond financoval konkrétní projekty a vrátil zbývající finanční prostředky v době likvidace. K rozvahovému dni se zbývající závazky příspěvků oceňují na základě obdržených příspěvků po odečtení nákladů vzniklých svěřeneckému fondu, včetně v případě potřeby odhadovaných částek, a přidělují se k příspěvkům dalších dárců v souladu s příslušnými dohodami.

Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. A dále, pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Výdaje se rovněž účtují v tom období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období vykazují na základě odhadované výše závazku k převodu za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz skutečnosti a jiných ekonomických jevů, jež mají zachycovat.

1.6.VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

Výnosy

VÝNOSY Z TRANSAKCÍ, JEŽ NEMAJÍ POVAHU SMĚNY

Převážnou většinu výnosů EU představují nesměnné transakce:

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“ (tj. ve výši uvedené ve výzvě). Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého přebytku či schodku za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku doručení příslušných měsíčních výkazů „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny) od členských států. K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. V případě pochybností o platební schopnosti podniku je k pohledávce vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou dlužníci ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

-buď rozhodnutí přijmout, a v takovém případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností,

-nebo rozhodnutí odmítnout a podat opravný prostředek podle práva EU.

Avšak i když se dlužníci odvolají, musí být pokuta ve lhůtě tří měsíců uhrazena, neboť odvolání nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo – za jistých okolností a s výhradou souhlasu účetního Komise – může dlužník místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek. Jelikož však opravný prostředek pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se přijaté peníze k vyrovnání částky k inkasu. Je-li namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako částka k inkasu. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla namísto úhrady poskytnuta záruka, je k neuhrazené částce k inkasu vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty Komise ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI) s tím, že tyto prostředky investuje do finančních aktiv klasifikovaných jako realizovatelné.

VÝNOSY Z TRANSAKCÍ, JEŽ MAJÍ POVAHU SMĚNY

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok je zachycován ve výkazu o finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu zůstatkové hodnoty finančního majetku nebo závazků a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok; tento úrok se vypočte pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

Náklady

Na náklady neplynoucí ze směny připadá většina nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služby, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Oceňují se v původní fakturované ceně. Navíc k rozvahovému dni se výdaje týkající se služeb poskytovaných během období, pro něž dosud nebyla obdržena nebo přijata faktura, odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.

1.7.PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde nebo nedojde k jedné či více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu.

Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou EU, nebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl vykázán, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek, anebo za málo pravděpodobných okolností, pokud výši závazku není možné dostatečně spolehlivě stanovit.

2.PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

2.1.NEHMOTNÁ AKTIVA

Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.

2.2.BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Zvýšení týkající se budov, strojů a zařízení souvisí především s dalším vývojem aktiv spojených s vesmírnými programy Galileo a Copernicus, které jsou budovány za pomoci Evropské kosmické agentury (ESA).

Pokud jde o Galileo, globální navigační družicový systém EU (GNS), nedokončený majetek ke dni 31. prosince 2015 činil 2 110 milionů EUR (2014: 1 478 milionů EUR). V tomto období jsou vykázány jako náklady neaktivovatelné náklady na vývoj ve výši 17 milionů EUR (2014: 17 milionů EUR). Po dokončení bude systém tvořit 30 satelitů a síť pozemních stanic. K rozvahovému dni bylo již vypuštěno 12 satelitů Galileo.

Pokud jde o program Copernicus, Evropský program monitorování země, související aktiva jsou od roku 2014 po převodu z ESA vykazována v rozvaze EU. K rozvahovému dni je částka ve výši 1 188 milionů EUR týkající se družic Copernicus, které jsou v současné době ve výstavbě, vykázána jako nedokončený majetek (2014: 1 228 milionů EUR). Navíc částka ve výši 498 milionů EUR v souvislosti s družicemi Sentinel 1A a 2A na oběžné dráze se vykazuje jako aktiva v položce zařízení a vybavení po odečtení akumulovaných odpisů (2014: 283 milionů EUR) poté, co družice Sentinel 2A byla vypuštěna a stala provozuschopná během vykazovaného období . Družice Sentinel 1A a 2A se po očekávanou dobu životnosti, která činí 7 let, odepisují.

Pozemky, budovy a zařízení

2.3.INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

Účasti ve společných podnicích a v přidružených účetních jednotkách se účtují ekvivalenční metodou.

Účasti ve společných podnicích

* Podrobné vysvětlení nevykazovaných ztrát viz bod 1.5.4.

Účastem Komise lze na základě příslušných procentuálních podílů přiřadit tyto účetní hodnoty:

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER International)

V návaznosti na přezkum vykazování společných podniků bylo zjištěno, že organizace ITER nesplňuje kritéria pro vykazování jako společný podnik. Od roku 2015 se již nevykazuje jako společný podnik a příspěvky EU do organizace ITER se považují za výdaje. Jelikož účetní hodnota organizace ITER byla k 31. prosinci 2014 nulová a vliv této změny není významný, neprovedla se žádná úprava výsledků v předchozích letech.

Společný podnik GALILEO (GJU)

Společný podnik Galileo vstoupil koncem roku 2006 do likvidace, jež nadále pokračuje. Tato účetní jednotka v roce 2015 nevyvíjela činnost a nadále se nacházela v likvidaci.

Společný podnik SESAR

Ke dni 31. prosince 2015 držela Komise ve společném podniku SESAR vlastnický podíl ve výši 41,28 % (2014: 43,53 %).

Společné technologické iniciativy

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společných technologických iniciativ, jež byly realizovány prostřednictvím společných podniků ve smyslu článku 187 Smlouvy, byla ustavena proto, aby naplnila cíle Lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost. Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích (BBI), Clean Sky, Iniciativa pro inovativní léčiva (IMI), ECSEL (sloučení bývalých společných podniků ARTEMIS a ENIAC) a společný podnik pro palivové články a vodík (FCH) jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru vytvořená v podobě společných technologických iniciativ. Vlastnická účast ke konci roku je následující: 57,81 % v BBI (2014: neuvedeno), 63,59 % (2014: 61,39 %) v Clean Sky, 67,07 % (2014: 80,47 %) v IMI, 96,29 % (2014: 95,47 %) v ECSEL a 64,86 % (2014: 70,85 %) v FCH.

Účasti v přidružených účetních jednotkách

Evropský investiční fond

Účast Komise v Evropském investičním fondu (EIF) je považována za přidruženou účetní jednotku používající ekvivalenční metodu účtování. Evropský investiční fond (EIF) je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům.

	v milionech EUR
	EIF
Účasti k 31. 12. 2014	409
Příspěvky	44
Podíl na čistém výsledku	31
Ostatní změny vlastního kapitálu	7
Účasti k 31. 12. 2015	491

Účastem Komise lze na základě příslušných procentuálních podílů přiřadit tyto účetní hodnoty:

Komise splatila ze své kapitálové účasti 20 % a zbývající, zatím nevyžádaná, částka představuje celkem 909 milionů EUR.

2.4.FINANČNÍ AKTIVA

Realizovatelná finanční aktiva

Investice z fondu BUFI

Prozatímně vybrané pokuty týkající se hospodářské soutěže jsou přiděleny speciálně vytvořenému fondu (fond BUFI) a Komise je investuje do dluhových nástrojů zařazených jako realizovatelná finanční aktiva.

Záruční fond pro vnější vztahy

Předmětem krytí Záručního fondu pro vnější vztahy jsou zejména úvěry, za které EU poskytla záruku, zejména úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB) mimo území EU, úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU. Jedná se o dlouhodobý nástroj (dlouhodobá část: 1 489 milionů EUR) spravovaný EIB a určený ke krytí nesplácených úvěrů, na něž poskytla záruku EU. Fond je financován platbami z rozpočtu EU, výnosy z úroků, který nesou investice z aktiv fondu, a částkami, které byly získány zpět od nesplácejících dlužníků, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Případný přebytek ročního hospodaření se vrací do rozpočtu EU jako příjem. EU je povinna vytvořit rezervní fond na záruky za úvěry třetím zemím. Smyslem rezervního fondu je pokrýt požadavky záručního fondu a případně aktivované záruky, které převyšují disponibilní prostředky fondu, tak aby bylo možné tyto prostředky uhradit z rozpočtu. Rezervní fond svým objemem odpovídá cílové částce ve výši 9 % neuhrazeného objemu úvěrů ke konci roku.

ESUO v likvidaci

Pokud jde o prostředky ESUO v likvidaci, jedná se u všech těchto realizovatelných finančních aktiv o dluhové cenné papíry denominované v eurech a kotované na aktivních trzích.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

Vzhledem k tomu, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development, EBRD) není kotována na burze, a vzhledem k omezením v její zakladatelské smlouvě, jež se týkají mimo jiné prodeje majetkových podílů maximálně do výše pořizovacích nákladů a pouze stávajícím akcionářům, je účast Komise v EBRD oceněna v pořizovací ceně snížené o případné opravné položky.

Rozpočtové nástroje

EU drží realizovatelná finanční aktiva zejména ve formě dluhových cenných papírů (např. dluhopisů) a kapitálových nástrojů. Dluhové cenné papíry se používají především na dočasné investování částek určených na záruku EU a nástroje pro sdílení rizik, dokud nejsou použity na uspokojení výzvy na uplatnění záruky.

Finanční nástroj pro sdílení rizik

Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) spravuje EIB s tím, že investiční portfolio Komise slouží k tvorbě rezerv na finanční riziko plynoucí z úvěrů a záruk, které EIB poskytuje na způsobilé výzkumné projekty. V rámci VFR na období 2007–2013 byl do RSFF přidělen rozpočet Komise v celkové výši až 1 mld. EUR. V rámci VFR na období 2014–2020 se nepředpokládají žádné nové rozpočtové příspěvky na RSFF. V roce 2015 bylo 65 milionů EUR z příspěvku EU pro RSFF převedených na nástupnický dluhový nástroj v rámci programu Horizont 2020. K 31. prosinci 2015 činil příspěvek Komise do RSFF, včetně ESVO a třetích zemí, 791 milionů EUR. Nutno poznamenat, že celkové riziko Komise je omezeno výší jejího příspěvku na tento nástroj.

Horizont 2020

Podle nařízení EU, kterým se zavádí program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), byly vytvořeny nové finanční nástroje s cílem zlepšit přístup k financování pro subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací (R&I). Jedná se o tyto nástroje: služba v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace InnovFin - v jejímž rámci Komise sdílí finanční riziko spojené s portfoliem nových finančních operací, do nichž vstupuje EIB, záruka pro MSP InnovFin, včetně nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků (SIUGI) - záruční nástroje spravované EIB na poskytování záruk a protizáruk finančním zprostředkovatelům pro nová portfolia úvěrů (v rámci SIUGI Komise sdílí finanční riziko spojené s poskytnutou zárukou s členskými státy, EIF a EIB) a kapitálový nástroj pro výzkum a inovace InnovFin poskytující investice do fondů rizikového kapitálu, který spravuje EIF. Ke dni 31. prosince 2015 dosahoval celkový příspěvek EU na finanční nástroje programu Horizont 2020 výše 1 060 milionů EUR.

Nástroj na rozběh ETF

Jedná se o kapitálové nástroje, které byly financovány z programu Růst a zaměstnanost, víceletého programu, programu pro konkurenceschopnost a inovace a pilotního projektu Transfer technologií, které spravuje EIF a které podporují zakládání a financování rozběhu malých a středních podniků prostřednictvím investic do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

Hierarchie reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv:

Během uvedeného období bylo 10 milionu EUR převedeno z úrovně 2 do úrovně 1.

Sladění finančních aktiv oceňovaných metodou ocenění se vstupy, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3):

Úvěry

Úvěry poskytnuté z přijatých úvěrů

Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

MFA je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtů partnerských zemí, jež jsou v současné době zapojeny do programu MMF. Má podobu střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů nebo grantů nebo je vhodně kombinuje a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s programem změn a reforem, který podporuje MMF. Tyto úvěry jsou zaručeny Záručním fondem pro vnější vztahy. K 31. prosinci 2015 byly poskytnuty prostředky ve výši 1 323 milionů EUR v souvislosti s úvěrovou dohodou v rámci MFA Ukrajině (1 200 milionů EUR), Tunisku (100 milionů EUR), Gruzii (13 milionů EUR) a Kyrgyzstánu (10 milionů EUR); tyto prostředky však ještě nebyly vyplaceny.

Euratom jako právní subjekt (zastupovaný Komisí) půjčuje peníze členským i nečlenským státům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. K 31. prosinci 2015 byly Ukrajině poskytnuty úvěry ve výši 300 milionů EUR; tyto prostředky však ještě nebyly vyplaceny. K těmto úvěrům byly získány záruky od třetích stran ve výši 301 milionů EUR (2014: 349 milionů EUR).

Nástroj na podporu platební bilance, finanční nástroj založený na plnění politik, poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům EU. Umožňuje poskytování úvěrů členským státům, které se potýkají s obtížemi v oblasti svých platebních bilancí či pohybu kapitálu nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Tohoto nástroje mohou využít pouze členské státy, jež dosud nepřijaly euro. Před zavedením eura dne 1. ledna 2014 byla v rámci podpory platební bilance poskytnuta pomoc Lotyšsku. Maximální dlužná výše úvěrů poskytnutých v rámci tohoto nástroje je omezena na 50 miliard EUR. Přijaté úvěry související s těmito úvěry v rámci podpory platební bilance jsou zaručeny rozpočtem EU – ke dni 31. prosince 2015 je rozpočet ohledně těchto úvěrů vystaven maximálnímu možnému riziku ve výši 5,8 miliardy EUR.

Evropský mechanismus finanční stability umožňuje poskytnout finanční pomoc členskému státu, u něhož v důsledku mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky. Podle závěrů Rady ECOFIN ze dne 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 miliard EUR, avšak limit podle právních předpisů omezuje dlužnou výši úvěrů či úvěrových linek rozpětím, které je k dispozici v rámci stropu vlastních zdrojů. Přijaté úvěry související s úvěry čerpanými v rámci EFSM jsou zaručeny rozpočtem EU – ke dni 31. prosince 2015 je tak rozpočet s ohledem na tyto úvěry vystaven maximálnímu možnému riziku ve výši 47,5 miliardy EUR. Vzhledem k tomu, že oba programy EFSM byly ukončeny, nejsou k dispozici žádné zbývající nevyplacené prostředky. Nepředpokládá se, že se EFSM bude podílet na nových finančních programech nebo uzavírat nové úvěrové smlouvy.

Úvěry od ESUO v likvidaci jsou poskytovány z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO.

Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě rozpětí úrokových sazeb)

Úvěry poskytnuté z rozpočtu

* Poskytnuté z vlastních zdrojů ESUO v likvidaci.

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v rámci spolupráce s nečlenskými státy za zvýhodněnou úrokovou sazbu.

Snížení hodnoty úvěrů poskytnutých z rozpočtu

Položka úvěrů se zvláštními podmínkami zahrnuje rovněž postoupené úvěry, tj. nesplácené úvěry, které poskytla EIB a v jejichž případě byla veškerá práva postoupena EU po uskutečnění platby ze Záručního fondu pro vnější vztahy, a jejichž hodnota byla plně snížena o částku 217 milionů EUR (2014: 149 milionů EUR).

2.5.PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Na předběžné financování připadá velká část celkových aktiv EU, a proto je mu věnována řádná a pravidelná pozornost. Je třeba poznamenat, že objem předběžného financování jednotlivých programů musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti. Všechny tyto aspekty Komise řádně zohlednila při své snaze o zlepšení kontroly předběžného financování.

Předběžné financování