EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.5.2016

COM(2016) 321 final

SDĚLENÍ KOMISE

Evropský semestr 2016: doporučení pro jednotlivé země

1.Úvod

Základními kameny udržitelného hospodářského oživení Evropy a modernizace jejích ekonomik jsou podpora investic, provádění strukturálních reforem a nadále odpovědné veřejné finance. 
Tyto tři oblasti, které vyžadují prioritní opatření (tzv. cyklický trojúhelník), byly potvrzeny v roční analýze růstu pro rok 2016 a tvoří základ doporučení pro jednotlivé země a rozhodnutí v rámci Paktu o stabilitě a růstu, které Komise dnes předkládá. Tento balíček vychází z posouzení národních programů, jež členské státy předložily v březnu a dubnu 2016 jako součást evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik, a zahrnuje údaje z nejnovější hospodářské prognózy Komise 1 . Souběžně s tímto balíčkem Komise rovněž zahajuje formální konzultaci smluvních stran Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii týkající se provádění rozpočtového paktu.

Na evropské úrovni Komise spolu s ostatními orgány EU usilovně pracuje na vytvoření správných rámcových podmínek pro zaměstnanost a růst. Při provádění pracovního programu Komise na rok 2016 již bylo dosaženo pokroku. V nadcházejících týdnech vydá Komise hodnocení pokroku v oblasti investičního plánu pro Evropu, unie kapitálových trhů, jednotného digitálního trhu a strategie pro jednotný trh, což jsou základní prvky podpory zaměstnanosti a růstu. Úsilí na úrovni EU se opírá o program zlepšování právní úpravy. Na vnitrostátní úrovni bylo prozatím dosaženo nerovnoměrného pokroku a nyní je na členských státech, aby provedly opatření doporučená Radou s cílem zlepšit stav vlastních ekonomik a rovněž ekonomiky Evropské unie jako celku.

Evropské hospodářství je na cestě mírného oživení a jeho hnací silou se postupně musí stát domácí zdroje růstu. Hospodářská produkce byla v nedávné době především poháněna soukromou spotřebou a těžila z nízkých cen ropy, příznivých podmínek financování a nízkého směnného kurzu eura. Vzhledem k tomu, že tyto podpůrné faktory mohou být brzy vyčerpány, je naprosto nezbytné stimulovat další domácí zdroje růstu, zejména produktivní investice v souladu s investičním plánem pro Evropu, neboť ty mohou posílit současnou poptávku i budoucí nabídku. Ve srovnání s obdobím před krizí je míra investic ze soukromých i veřejných zdrojů stále nízká, avšak nabírá obrátek a trend se nyní jasně obrací. K dosažení dalšího pokroku je nutné překonat kombinaci slabé poptávky, vysokého soukromého zadlužení a problematického podnikatelského prostředí v některých zemích i celkově stále křehkou důvěru soukromého sektoru.

Změna struktury celosvětového růstu jde ruku v ruce se změnou mezinárodního prostředí a představuje pro Evropskou unii jak příležitosti, tak výzvy. Očekává se, že růst rozvíjejících se ekonomik zůstane v důsledku větší volatility finančních trhů slabý.
V nedávné době se rovněž zpomalil růst hlavních vyspělých ekonomik. Tyto prvky vytvářejí nejistotu a zdůrazňují skutečnost, že EU musí posílit svou schopnost růstu a stimulovat poptávku svého velkého integrovaného hospodářství.

K podpoře hospodářského oživení a zvýšení potenciálu dlouhodobého růstu ekonomik EU je nezbytný rychlejší pokrok v oblasti strukturálních reforem, dosažený i díky odpovídající posloupnosti. To platí zejména s ohledem na dědictví hospodářské krize, slabé demografické trendy a relativně nízký růst produktivity. Komise opakovaně argumentovala, že k posílení důvěry a podpoře hospodářského oživení jsou potřeba všechny politické nástroje – měnové, fiskální a strukturální. Zaměřila svá opatření na prosazování většího sbližování mezi členskými státy s cílem podpořit tvorbu pracovních míst a snížit chudobu a sociální vyloučení. Jelikož akomodativní měnová politika sama o sobě nemůže vést k udržitelnému a vyváženému růstu a v mnoha členských státech je fiskální prostor stále omezený, mají strukturální reformy zásadní význam pro modernizaci ekonomiky a dosažení řady cílů zakotvených ve smlouvách EU, přičemž kombinují vyvážený a udržitelný růst, plnou zaměstnanost a sociální pokrok. Dobře navržené a postupné reformy zvýší produktivitu a mohou mít značný pozitivní střednědobý dopad na potenciální růst hospodářství a zlepšit hospodářskou přizpůsobivost. Jejich krátkodobý vliv na růst může být maximalizován, pokud rychlé provádění reforem posílí důvěru a pokud je kombinován s doplňkovými opatřeními na podporu domácí poptávky, zejména po investicích.

Během krize prošly sociální modely zatěžkávací zkouškou a je třeba je modernizovat a posílit, a to kombinací správných prvků flexibility a bezpečnosti a udržitelných způsobů návratu a zařazování na trh práce. Ačkoli se od roku 2013 úroveň zaměstnanosti zvýšila o více než 5,5 milionů lidí a nezaměstnanost výrazně klesla na nejnižší úroveň během posledních let, většina členských států se stále potýká s akutními sociálními problémy způsobenými krizí. Dlouhodobá nezaměstnanost je stále vysoká a v EU postihuje 10,5 milionu lidí a 122 milionů lidí je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 2 . V eurozóně se reálný příjem domácností na obyvatele stále nachází pod úrovní roku 2008. Kromě toho si účinky stárnutí obyvatelstva výhledově vyžadují další modernizaci dlouhodobé péče, důchodů a zdravotní péče týkající se nejen rozsahu jejich poskytování, ale také jejich financování. Aby napomohla řešení některých těchto problémů a podpořila sbližování s těmi státy, které dosahují nejlepších výsledků, iniciovala Komise práci na zřízení evropského pilíře sociálních práv 3 , který je součástí širších snah o vytvoření hlubší a spravedlivější hospodářské a měnové unie.

Mohutný příliv uprchlíků a migrantů v posledním roce má pro EU řadu sociálních a hospodářských důsledků. V krátkodobém horizontu si příliv uprchlíků vyžádá dodatečné veřejné výdaje a zvýší domácí poptávku, což bude mít pozitivní dopad na HDP. Střednědobý dopad na zaměstnanost a růst závisí na úspěšném začleňování uprchlíků na trh práce a na jejich sociálním začleňování, k němuž patří i podpora vzdělávání.

Pro to, aby EU obstála v celosvětové konkurenci, mohla posílit sociální začleňování a udržela si vysokou životní úroveň, má zásadní význam kvalifikovaná pracovní síla. Kvalifikovanější pracovní síla zvyšuje produktivitu práce. Vyšší růst produktivity v důsledku vede k vyšším platům a kupní síle Evropanů. Je nutné urychleně jednat a zajistit, aby pracovníci v EU měli nezbytné dovednosti, jež jim umožní držet krok s rychle se měnícím trhem práce. Zatímco někteří zaměstnavatelé jen obtížně hledají pracovníky s příslušnými dovednostmi, jsou více než čtyři miliony mladých lidí stále bez zaměstnání a sladění současných a budoucích potřeb na trhu práce je všeobecným problémem. To má rovněž zásadní význam s ohledem na demografický vývoj.

Evropský fond pro strategické investice (EFSI) začíná přinášet praktické výsledky. Evropská investiční banka prozatím k financování v rámci EFSI schválila 57 projektů, což představuje objem financování ve výši 7,8 miliardy EUR.
Každý měsíc jsou k financování vybírány další projekty. Z dosud schválených projektů zhruba polovina podporuje energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost a účinnost zdrojů a další investice, které přispívají k nízkouhlíkovému růstu. Jiné se týkají výzkumu a vývoje a průmyslových inovací, digitální a sociální infrastruktury, dopravy či přístupu menších podniků k financování. Evropský investiční fond (EIF) schválil více než 165 dohod o financování malých a středních podniků, přičemž celková částka financování v rámci EFSI představuje 3,4 miliardy EUR. Očekává se, že tyto prostředky využije přibližně 136 000 malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací. Tyto operace mají společně vést ke stimulaci investic v celkové výši 82,1 miliardy EUR.

Dalším důležitým zdrojem investiční podpory EU jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), z nichž se do roku 2020 plánují investice EU ve výši 454 miliard EUR zaměřené na hnací síly zaměstnanosti a růstu. Koncem roku 2015 byla ukončena předchozí generace programů a v roce 2016 dojde k urychlení realizace programů ESI fondů na období 2014–2020. Komise bude spolu s členskými státy provádění těchto programů pozorně sledovat.

2.Provádění nových prvků evropského semestru 2016

Lepší propojení dimenze eurozóny s dimenzí členských států

Evropský semestr 2016 je prvním politickým cyklem, v němž Komise spolu s roční analýzou růstu předložila doporučení pro eurozónu. Ta byla následně přijata Radou ještě před přijetím doporučení pro jednotlivé země. Pět doporučení podtrhuje politická opatření pro eurozónu týkající se oblastí strukturálních reforem, fiskální politiky a finančních trhů. Ta poskytla ucelené měřítko pro přípravu doporučení pro jednotlivé země a zajistila užší integraci dimenze eurozóny do domácích politik a reforem. Komisí navrhovaná doporučení pro jednotlivé země jsou tak zaměřena na podporu provádění doporučení pro eurozónu 4 . To platí zejména pro doporučení, jež se týkají celkové orientace fiskální politiky, přebytků běžného účtu, trhů práce, úvěrů v selhání a insolvenčních rámců.

Konkrétněji zaměřená doporučení pro jednotlivé země

Doporučení po jednotlivé země stanoví politické cíle na dalších 12–18 měsíců.
Aby se zvýšila odpovědnost za reformy a přispělo k jejich lepšímu provádění, formulovala Komise v roce 2015 tyto dokumenty cíleněji a výrazně snížila počet doporučení, která se nyní týkají výlučně klíčových prioritních otázek s makroekonomickým a sociálním významem, jež vyžadují okamžitou pozornost členských států. Místo předepisování způsobu, jak cílů dosáhnout, se doporučení zaměřují na to, čeho je třeba dosáhnout, a poskytují tak členským státům vodítko a zároveň ponechávají nezbytný manévrovací prostor. Doporučení na rok 2016 tento přístup sjednocují. Zohledňují rovněž intenzivní dialog s ostatními orgány EU a s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami, který proběhl po zveřejnění zpráv o jednotlivých zemích v únoru 2016 5 .

Komise bude nadále sledovat vývoj široké řady hospodářských a sociálních politik. Zatímco zprávy o jednotlivých zemích se týkají širší řady témat a problémů s hospodářským a sociálním významem pro členské státy, jsou doporučení pro jednotlivé země cílenější, neboť mají být vodítkem reformního úsilí a směrovat je. Zároveň je zajištěna přiměřená diferenciace mezi členskými státy v závislosti na povaze a rozsahu problémů. To se odráží jak v počtu doporučení pro jednotlivé země, tak v jejich míře specifičnosti.

Posílení postupu při makroekonomické nerovnováze

Byla vyjasněna a lépe sdělena povaha makroekonomických nerovnováh, s nimiž se setkávají členské státy. Jak je uvedeno ve sdělení Komise předloženém po zprávách o jednotlivých zemích 6 , podnikla Komise kroky ke zlepšení transparentnosti postupu při makroekonomické nerovnováze a kategorizace nerovnováh členských států. Výsledky hloubkových přezkumů relevantních členských států v rámci postupu byly ve zprávách o jednotlivých zemích prezentovány jasnějším a účinnějším způsobem. To posiluje souvislost mezi zjištěnými problémy a politickou reakcí na ně a usnadňuje vymezení zbývajících politických nedostatků. V tomto ohledu rovněž přispívá zjednodušení a snížení počtu kategorií makroekonomických nerovnováh z šesti na čtyři (žádná nerovnováha, nerovnováha, nadměrná nerovnováha a nadměrná nerovnováha s nápravnými opatřeními). Stejně jako v předchozích cyklech se závažnost a rozsah zjištěných nerovnováh odráží v návrzích doporučení pro jednotlivé země, v nichž jsou zejména pro země s nadměrnou nerovnováhou navrhována cílenější opatření.

Bude rozšířeno monitorování hlavního hospodářského a politického vývoje s cílem řešit nerovnováhy. Spolu s rozhodnutím o zjednodušení evropského semestru bylo rovněž rozhodnuto, že od příštího cyklu bude zahájeno zvláštní monitorování všech členských států se zjištěnou makroekonomickou nerovnováhou a nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Cílem je jako v předchozích cyklech prostřednictvím posíleného dialogu mezi Komisí a vnitrostátními orgány, jakož i za podpory misí odborníků a pravidelných zpráv o pokroku přispět k rychlejší a komplexnější politické reakci na zjištěnou nerovnováhu. Tyto kontakty také napomohou monitorovat provádění doporučení pro jednotlivé země v dotčených členských státech. Monitorování se bude v závislosti na závažnosti základních problémů lišit.

Evropský semestr se nyní více zaměřuje na výsledky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky. Posouzení a doporučení v rámci semestru systematicky zohledňují zaměstnanost a sociální podmínky. Zahrnutí tří nových proměnných zaměstnanosti do srovnávacího přehledu postupu při makroekonomické nerovnováze odráží závazek Komise rozšířit svou analýzu makroekonomické nerovnováhy. Uvedené ukazatele se do přehledu doplňují s cílem lépe zachytit ty dimenze korekčních procesů, jež souvisejí se zaměstnaností a sociální situací. Větší pozornost je věnována sociální spravedlnosti makroekonomických ozdravných programů.

Systematičtější využívání postupu vzájemného přezkumu a referenčních hodnot

Pracuje se na dalších nástrojích pro vzájemné srovnávání jednotlivých zemí. Sbližování lze podpořit zavedením referenčních hodnot a dodržováním osvědčených postupů. S cílem napomoci společnému chápání problémů a politických reakcí a zlepšit provádění reforem začala Komise postupně a napříč politickými či tematickými oblastmi navrhovat referenční hodnoty a postupy vzájemného přezkumu. V rámci různých složení Rady se na politické úrovni a ve výborech konalo nebo bylo zahájeno několik užitečných jednání, jež budou dále rozšířena v příštím kole evropského semestru. Analýzy na nadnárodní úrovni se proto staly důležitým nástrojem na podporu politických pokynů vydávaných Komisí v doporučeních pro jednotlivé země a usnadnily transparentní diskuse o osvědčených postupech a výsledcích v různých oblastech politik. Komise vychází ze zkušeností členských států EU s evropským semestrem a rovněž silněji podporuje zlepšování správy ekonomických záležitostí a konkurenceschopnosti v zemích procesu rozšíření.

Větší podpora reforem prostřednictvím fondů EU a technické pomoci

Nyní existuje explicitní vazba mezi využíváním rozpočtu EU v členských státech a podporou politických reforem. Právní rámec pro evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) 7 vyžaduje, aby programy spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 řešily veškerá příslušná doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Operační programy byly důsledně sladěny s minulými doporučeními pro jednotlivé země a jejich schválení bylo podmíněno prováděním řady reforem (předběžné podmínky) s cílem usnadnit využívání a účinnost ESI fondů. Komise bude pečlivě monitorovat vývoj a do roku 2017 předloží zprávu o pokroku dosaženém při plnění dohodnutých cílů. Rovněž má v úmyslu s členskými státy projednat účinnost při plánování programů na podporu reforem, aby se v souladu s ustanoveními o makroekonomické podmíněnosti ESI fondů postupem času dosáhlo plného sladění. Přizve členské státy k podrobné diskusi o jejich potřebách technické pomoci a zajistí, aby 5 miliard EUR z ESI fondů určených na budování administrativních kapacit bylo uvolněno na podporu nezbytných reforem.

Účinné provádění reforem je také podporováno zaváděním technické pomoci Útvarem na podporu strukturální reformy, který nedávno zřídila Komise. Na základě zkušeností s podporou poskytnutou Kypru a Řecku byl v listopadu loňského roku předložen legislativní návrh na financování technické pomoci členským státům, které o ně požádají, a v současnosti je projednáván se společnými normotvůrci. Navrhovaný Program na podporu strukturálních reforem (PPSR) nabídne zvláštní nástroj EU k poskytování komplexní a cílené podpory členským státům, pokud o to požádají, při navrhování a provádění institucionálních, strukturálních a správních reforem.

Program na podporu strukturálních reforem umožní mobilizaci technické pomoci pro širokou škálu klíčových oblastí reforem. V případě obecné správní reformy může být podpora například poskytnuta na zlepšení správy, účinnosti a kvality, včetně opatření pro boj proti korupci a podvodům. Podpora v oblasti fiskální politiky by mohla zahrnovat například pomoc při zlepšování správy veřejných financí, jakož i podporu k zajištění účinnějšího výběru daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Reformy podnikatelského prostředí by mohly získat pomoc při zjednodušování regulačního systému, zavádění politik na podporu inovací, podnikání, přímých zahraničních investic a vývozu. Podpora v oblasti finančních trhů může zahrnovat pomoc při navrhování a provádění právních předpisů týkajících se platební neschopnosti fyzických a právnických osob a rámců sekuritizace v souvislosti s unií kapitálových trhů. Technická pomoc pro reformy v oblasti trhu práce a sociální politiky by mohla být uvolněna například ke zvýšení účinnosti a účelnosti systémů sociálního zabezpečení s ohledem na rizika pro dlouhodobou udržitelnost.

Demokratická legitimita a odpovědnost

Účinná demokratická legitimita a odpovědnost je zásadní pro posílení odpovědnosti za proces evropského semestru. Dialog se zúčastněnými stranami členských států (vlády, parlamenty, sociální partneři, občanská společnost) a Evropským parlamentem v klíčových okamžicích evropského semestru byl výrazně posílen, a to na technické i politické úrovni.
Brzké zveřejnění zpráv o jednotlivých zemích poskytlo více času k zahájení důkladných diskusí předtím, než Komise zveřejní své návrhy doporučení pro jednotlivé země. Členské státy rovněž stále více zapojují vnitrostátní parlamenty a sociální partnery. Úloha vnitrostátních parlamentů by měla být dále posílena, přičemž by mělo dojít k větší interakci v diskusi o doporučeních pro jednotlivé země určených členským státům a v rámci ročního rozpočtového procesu. Komise se po celý rok aktivně účastnila diskusí na národní úrovni, a to jak na politické, tak na technické úrovni. Tyto kontakty se od zveřejnění zpráv o jednotlivých zemích a během přípravy národních programů i dnešního balíčku ještě zintenzívnily.

Úzké zapojení sociálních partnerů na všech úrovních přípravy a provádění reforem je důležité pro zajištění úspěchu. Zapojení sociálních partnerů je na evropské úrovni dobře zavedenou praxí, zatímco na národní úrovni ještě existuje prostor pro větší zapojení sociálních partnerů do navrhování reforem. Komise členské státy opakovaně vyzývala, aby s vnitrostátními sociálními partnery podrobně konzultovaly přípravu národních programů reforem. Členské státy s vnitrostátními sociálními partnery národní programy reforem konzultovaly a některé z nich předložily stanoviska sociálních partnerů Komisi.

Orgány EU pomohly směrovat evropský semestr. Evropský parlament přijal usnesení o třech samostatných zprávách o evropském semestru, jež se zabývají problematikou roční analýzy růstu na rok 2016 8 , zaměstnanosti a sociálních aspektů 9 a správy jednotného trhu 10 . V Radě jednající v různých složeních proběhlo ještě před tím, než byla doporučení pro eurozónu přijata a schválena Evropskou radou v únoru tohoto roku, důkladné jednání. Dne 17. března potvrdila Evropská rada 11 prioritní oblasti politiky roční analýzy růstu a vzala na vědomí, že členské státy tyto priority promítnou do svých nadcházejících národních programů reforem a programů stability nebo konvergenčních programů.

3.Celkový pokrok v oblasti reforem a nápravy nerovnováhy

Členské státy za poslední rok pokročily v reformách, ale tempo tohoto pozitivního posunu je třeba urychlit. Celkově členské státy dosáhly omezeného až určitého pokroku při řešení problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země, která byla vydána v roce 2015 12 . Pokrok tak zůstal v průběhu posledního roku v porovnání s předchozím rokem na podobné úrovni. Plnění doporučení pro jednotlivé země se napříč různými oblastmi politiky liší. To může být dáno složitostí reforem, jež mají být podniknuty, jako jsou reformy trhu práce a výrobkového trhu, reformy důchodových systémů a bankovního sektoru. Nejvýraznější pokrok je pozorován, pokud jde o doporučení v oblasti finančních služeb a aktivních politik na trhu práce. Větší posun se dal naopak čekat při vytváření regulačních podmínek příhodných pro podnikání a tvorbu pracovních míst, při zvyšování účasti žen na trhu práce nebo při snižování překážek v odvětví služeb. Výraznější pokrok v provádění doporučení pro jednotlivé země byl zjištěn u členských států s nerovnováhami spíše než u členských států bez nerovnováh, a to patrně kvůli větší potřebě reformy, intenzivnějšímu politickému dialogu a v některých případech také silnějšímu tržnímu tlaku.

Členské státy dosahují pokroku při řešení nerovnováhy svých ekonomik, a to navzdory obtížnému prostředí. V zemích, jež mají velké vnější závazky, se značně snížily vysoké schodky běžného účtu z dob před krizí, nebo se z těchto schodků dokonce staly přebytky. V některých jiných členských státech pak přebytky přetrvávají a zůstávají dosti velké. Obecně se zlepšila nákladová konkurenceschopnost a fakta svědčí o strukturální korekci v tom smyslu, že zdroje se přesouvají do obchodovatelného sektoru. Nezaměstnanost klesá, i když do různé míry v závislosti na tom či onom členském státě. Ve většině zemí také postupuje proces ozdravování rozvahy – v domácnostech a podnikatelské sféře dochází ke snižování zadluženosti a zlepšuje se také kapitálová vybavenost bank. Zatímco ve většině zemí je snižování zadluženosti spojeno především s omezováním výdajů, v některých státech klesá relativní výše dluhu díky robustnímu růstu. V některých odvětvích zůstávají pramenem obav slabiny související s přetrvávajícím dluhovým převisem. Na finanční sektor pak dopadá nízká ziskovost v kombinaci s velkým množstvím úvěrů v selhání z dřívějších dob a potřeba přizpůsobit se náročnějším regulačním podmínkám.

Poté, co došlo k zjednodušení kategorizace nerovnováh a k lepšímu zaměření dohledu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, byla makroekonomická nerovnováha zjištěna u méně členských států než v loňském roce. U šesti členských států, které byly zkoumány v rámci hloubkového přezkumu, se dospělo k závěru, že neexistují nerovnováhy ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Sedm členských států se stále potýká s nerovnováhou a šest členských států s nadměrnou nerovnováhou. Pokud jde o Chorvatsko a Portugalsko, které mají nadměrné nerovnováhy, Komise v březnu oznámila, že provede revizi svého posouzení s přihlédnutím k míře ambicí jejich národních programů reforem. Na základě posouzení politických závazků obou členských států Komise došla k závěru, že v této fázi není důvod pro vystupňování tlaku v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, pokud dojde k rychlému a úplnému provedení reforem stanovených v doporučeních pro tyto země.

4.    Hlavní cíle doporučení z roku 2016

Koherentní politický rámec je důležitým stabilizačním faktorem. K posílení hospodářského oživení a podpoře většího hospodářského a sociálního sbližování opírá Komise své návrhy doporučení pro jednotlivé země o tři hlavní pilíře obsažené v roční analýze růstu z roku 2016. Tato doporučení a rozhodnutí přijatá v rámci Paktu o stabilitě a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze tvoří balíček integrované politiky, který sdružuje různé nástroje správy hospodářských záležitostí, a tak umožňuje účinnější koordinaci politik. Kromě toho jsou doporučení pro eurozónu také důležitým vodítkem pro členské státy eurozóny.

V evropském semestru je pevně zakotvena dlouhodobější vize uvedená ve strategii Evropa 2020. Strategie Evropa 2020 již od počátku nabízela dlouhodobou perspektivu v úsilí o vytváření pracovních míst a růstu. Hlavní zásady strategie Evropa 2020 zůstávají i nadále platné. Určují směr doporučení pro jednotlivé země a byly rovněž základem pro víceletý finanční rámec a pro evropské strukturální a investiční fondy. Tabulka 2 přiložená k tomuto sdělení obsahuje přehled pokroku dosaženého při uskutečňování cílů strategie Evropa 2020.

Odstranit překážky, které brání financování a podpoře veřejných a soukromých investic

Je třeba zajistit možnosti financování pro širší škálu podniků. Vysoká úroveň zadlužení soukromého sektoru a vysoký poměr úvěrů v selhání v mnoha členských státech stále brání silnějšímu oživení v oblasti poskytování úvěrů. Členské státy by měly použít unii kapitálových trhů jako nástroj pro rozvoj evropských trhů cenných papírů zajištěných aktivy malých a středních podniků, aby lepší podmínky financování i růst úvěrů pocítil pokud možno velký počet podniků. Kromě toho je třeba dále rozvíjet trhy pro jiné formy financování kapitálových trhů, jako je rizikový kapitál, a to i prostřednictvím přezkoumání regulačního prostředí v členských státech. Komise v této oblasti doporučuje opatření Německu, Kypru, Portugalsku a Slovinsku.

Očištění rozvah bank pomáhá vytvořit podmínky pro lepší přístup k finančním prostředkům. Banky dosáhly značného pokroku při úpravě svých rozvah a většina bankovních institucí je řádně kapitalizována a vykazuje dostatečnou likviditu. Bankovní sektor v některých zemích však stále zaznamenává vysoký podíl úvěrů v selhání a špatná aktiva. Pokud tyto nedostatky nebudou řešeny, mohou vést k jen nevýraznému růst úvěrů. Kromě toho zdlouhavé refinancování úvěrů v selhání znamená, že pro nové projekty je k dispozici méně zdrojů, což vede k neoptimálnímu přidělování úvěrů. V některých zemích mohou reformy insolvenčního rámce napomoci k rychlejšímu řešení nedobytných pohledávek, a přispět tak rychlejšímu očištění rozvah bank, mimo jiné vytvořením lepších podmínek pro sekuritizaci úvěrů v selhání. Z těchto důvodů Komise zemím, jako je Bulharsko, Irsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Portugalsko a Slovinsko, doporučila další opatření ke snížení úvěrů v selhání, mimo jiné za pomoci reforem insolvenčního rámce.

Uvolnění investic přesahuje zvýšení finančních prostředků. Investice se dosud nestaly hnací silou hospodářského oživení. Mají-li členské státy jako například Německo k dispozici fiskální prostor, měly by jej využít ke zvýšení veřejných investic v oblastech příznivých pro růst, jako je infrastruktura, vzdělávání a výzkum. Zároveň se členské státy vyzývají, aby zajistily prostředí, které je příznivé pro produktivní investice. Mapování vnitrostátních překážek pro investice ze strany Komise ukazuje, že nejvyšší počet překážek souvisí s problematickými okolnostmi, jako je nízký stupeň účinnosti a transparentnosti veřejné správy, nevýkonné soudní systémy a nedostatky v podnikatelském prostředí. Patří sem vysoká regulační a administrativní zátěž, neexistence předvídatelného regulačního rámce a odvětvové předpisy (včetně těžkopádných a zdlouhavých schvalovacích postupů), které mohou omezit investice do velkých infrastrukturních projektů.

Přetrvávají nedostatky v oblasti systémů zdanění, zadávání veřejných zakázek, soudních systémů a insolvenčních rámců. Komise například doporučuje Maďarsku, aby odstranilo odvětvové daně s rušivým účinkem, a Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Slovensku, aby zlepšily dodržování daňových předpisů. Itálie by prosazením reforem a účinnou správou případů měla zkrátit délku občanskoprávního soudního řízení a zlepšit rámec pro insolvenční řízení a vymáhání dluhů. Belgie by mohla zjednodušit daňový systém a odstranit rušivé daňové výdaje. Kromě toho jsou nezbytné reformy, které umožní přístup k větším a diverzifikovanějším zdrojům financování, a priority je třeba rozšířit tak, aby šly nad rámec tradiční infrastruktury a zahrnovaly hmatatelnější prvky, lidský kapitál a související sociální investice. Roli zde rovněž hraje zvýšení schopnosti reakce trhu práce a výrobkového trhu. Pokrok rovněž znamená posílení jednotného trhu, zajištění stabilního přísunu projektů na vnitrostátní i přeshraniční úrovni a zajištění koordinace a plánování na všech úrovních správy. Komise současně vyvíjí iniciativy, které mají prostřednictvím provádění investičního plánu pro Evropu a dalšího posilování jednotného trhu uvolnit plný potenciál investic v Evropě.

Zlepšit podnikatelské prostředí a zvýšit produktivitu

Dlouhodobý růst závisí zvyšování produktivity. To vyžaduje, aby EU zvýšila své investice do oblastí, jako jsou technologie, inovace a lidský kapitál. Slabá úroveň investic v průběhu několika let vedla k výraznému zaostávání, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). Produktivita a konkurenceschopnost by mohly těžit ze strukturálních reforem, které by umožnily účinnější přidělování zdrojů, rychlejší přijímání nových technologií, podporu lépe organizovaného oběhového hospodářství a zavedení inovativních obchodních modelů.

Regulační prostředí příznivé pro podnikání a zaměstnanost podpoří soukromé investice. Zlepšení postupů veřejné správy, odstraňování korupce, zavedení transparentnosti a mírná a předvídatelná regulace přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních míst. Komise například doporučuje Francii, aby pokračovala ve svém programu zjednodušování právního rámce, Itálii, aby provedla reformu veřejné správy, a Rakousku, aby snížilo administrativní a regulační překážky pro investice, zejména v oblasti služeb.

Rychle se měnící hospodářství vyžaduje flexibilní přidělování zdrojů. Kvalitativní aspekty reformy jsou důležitým prvkem úspěchu. Účinné přidělování zdrojů produktivnějším podnikům by zvýšilo produktivitu a míru růstu. Dále by se zvýšily investice ze strany výkonnějších podniků, čímž by se posílil potenciál dlouhodobého růstu ekonomik členských států. Reformy trhů výrobků, služeb a práce sice nepřinášejí okamžité výsledky, ale spouštějí toto přerozdělování zdrojů, aktivují investice a modernizují výrobní základnu hospodářství EU.

Zlepšení výkonu podnikatelských služeb by vedlo ke zvýšení růstového potenciálu. Počet omezení v odvětví služeb zůstává v mnoha členských státech EU vysoký, což má negativní dopad na investice, růst a zaměstnanost. Příspěvek odvětví podnikatelských služeb k produktivitě výrobních a jiných odvětví má pro modernizaci ekonomik EU zásadní význam. Rozsah, úroveň a počet omezení, která vykazují odvětví podnikatelských služeb a regulovaná povolání, zejména v oblasti inženýrství, účetnictví, architektury a právních služeb, si vyžadují zvláštní pozornost. K členským státům, kterým Komise v tomto ohledu navrhuje doporučení, patří Belgie, Německo, Lucembursko a Rakousko. Výrazný pozitivní dopad v několika členských státech by rovněž mělo urychlení reforem s cílem snížit regulační překážky v odvětví maloobchodu a stavebnictví.

Podniky a akademická obec musí spolupracovat mnohem těsněji. Inovace je hnací silou modernizace hospodářství, zvyšuje produktivitu, přitahuje investice a podporuje hospodářský růst. K vytvoření podmínek pro inovace je zapotřebí kombinace finančních pobídek, podpůrných regulačních rámců a silnější vazby mezi podniky a akademickou obcí. V mnoha členských státech, k nimž patří Česká republika, Dánsko, Estonsko, Španělsko a Portugalsko, je nutno posílit vazbu mezi akademickou obcí, výzkumem a podnikatelskými inovacemi. Komise doporučuje Belgii, aby podpořila investice do znalostního kapitálu a posílila svou obecnou inovační schopnost. Estonsko a Lotyšsko by měly podpořit soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací.

Přizpůsobení veřejných financí tak, aby více napomáhaly růstu

Stávající souhrnná orientace fiskální politiky v eurozóně je v zásadě přiměřená. Celkově se v roce 2016 v eurozóně očekává mírně expanzivní orientace fiskální politiky. Vzhledem k dvojímu cíli dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a nutnosti podpořit hospodářské oživení, zejména přechod z externích na domácí zdroje hospodářského růstu, lze předpokládanou orientaci fiskální politiky v eurozóně v letošním roce v kontextu trvale velmi nízké inflace souhrnně posoudit jako v zásadě přiměřenou. Zároveň se orientaci fiskální politiky v jednotlivých členských státech vždy nedaří nalézt správnou rovnováhu mezi oběma výše uvedenými cíli.

Komise rovněž podnikla řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Zaprvé Komise Kypru, Irsku a Slovinsku doporučuje ukončit postup při nadměrném schodku. Tím by nápravné složce po tomto kole semestru podléhalo šest členských států, přičemž v roce 2011 to bylo ještě 24. Za druhé pak Komise přijala zprávy o Belgii, Itálii a Finsku podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, v nichž zkoumá dodržení dluhového kritéria podle Smlouvy. Přestože se zdá, že se tyto země odchylují od referenční hodnoty pro dluh a od referenčního tempa snižování dluhu směrem k této hodnotě, zprávy po zanalyzování příslušných faktorů nasvědčují tomu, že ustanovení Paktu o stabilitě a růstu by měla být považována za momentálně dodržená V případě Itálie přezkoumá Komise své posouzení příslušných faktorů v nové zprávě do letošního listopadu, až budou dostupné další informace o návratu na cestu korekce ke střednědobému rozpočtovému cíli pro rok 2017.

Co se týče Portugalska a Španělska, navrhuje Komise Radě, aby oběma státům doporučila trvalé odstranění nadměrného schodku (Portugalsku v roce 2016 a Španělsku v roce 2017). Toho by přitom měly země dosáhnout přijetím potřebných strukturálních opatření a tím, že budou využívat veškeré neočekávané zisky ke snižování schodku a dluhu. V souladu se svou povinností sledovat provádění postupu při nadměrném schodku podle článku 126 Smlouvy se Komise k situaci v těchto členských státech vrátí počátkem července.

 

Fiskální politika je i nadále důležitá pro posílení hospodářského oživení. V některých členských státech byly úspěšně sníženy schodky a politika by se měla především zaměřit na další pokrok v provádění strukturálních reforem s cílem podpořit potenciál střednědobého růstu. Zároveň je v řadě členských států zapotřebí další konsolidační úsilí k nastavení stabilního sestupného trendu míry veřejného zadlužení, zejména v zemích s vysokým zadlužením, kde může být zranitelnost vůči výkyvům na finančních trzích výraznější.

Příjmová i výdajová strana veřejných financí může být nastavena tak, aby byla příznivější pro růst a spravedlnost. V současném kontextu má dosažení vhodné rovnováhy mezi různými složkami veřejných financí zásadní význam pro zachování jejich prorůstové orientace. Ačkoli členské státy již na straně příjmů učinily některé rozhodné kroky, mohly by dále zvýšit úsilí tak, aby daňové systémy byly spravedlivější, transparentnější a efektivnější při poskytování potřebné pobídky pro vytváření pracovních míst. V návaznosti na pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti boje proti daňovým únikům a zlepšování daňové správy, je třeba vyvinout další úsilí, aby daňové systémy byly spravedlivější a účinnější, aby byly odstraněny překážky pro tvorbu pracovních míst a priorita přikládána prorůstové orientaci výdajů a aby byly zachovány produktivní veřejné investice. Komise v tomto ohledu vydává doporučení členským státům, k nimž patří Itálie, Polsko a Švédsko. Na straně výdajů by se členské státy měly zaměřit jak na vyšší účinnost, tak na výkonnost jednotlivých zdrojů výdajů. Větší účinnost může vytvořit prostor ke snížení celkových výdajů a zároveň zajistit poskytování odpovídající úrovně sociálních služeb a veřejných statků. Stárnutí obyvatelstva si vyžaduje reformy dlouhodobé péče, důchodů a zdravotní péče, které zajistí udržitelnost nebo přiměřenost systémů sociálního zabezpečení v členských státech jako Malta, Rakousko a Slovinsko.

Zdokonalená praxe zadávání veřejných zakázek může významně přispět ke zlepšení kvality veřejných výdajů a zavést pobídky pro inovace a nákladovou efektivnost. Kromě toho by se členské státy měly zaměřit na zdroje výdajů, které v budoucnosti zvýší kapacitu produktivity a budou mít výrazné pozitivní vedlejší účinky v širším hospodářském kontextu. Sem patří například vzdělávání, výzkum a vývoj, doprava a komunikace. Irsko by například mělo upřednostnit veřejné kapitálové výdaje na výzkum a vývoj a veřejnou infrastrukturu. Nizozemsko rovněž musí posílit úsilí a přesunout veřejné výdaje do výzkumu a vývoje.

Členské státy by se měly zabývat vysokým daňovým zatížením práce. To se týká zejména Belgie, České republiky, Německa, Francie, Lotyšska, Litvy a Maďarska. Vysoké daňové zatížení práce má negativní dopad na náklady práce a snižuje čistou mzdu zaměstnanců, což brání jak poptávce po práci, tak její nabídce. I přes některé reformy ke snížení zdanění práce v řadě členských států zůstává daňové zatížení práce v některých zemích EU vysoké, zejména pokud jde o osoby s nízkými příjmy.

Zlepšování zaměstnanosti, lidského kapitálu, sociálního začleňování a sociální ochrany

Úsilí o reformy trhu práce přineslo první pozitivní výsledky. Podmínky na trhu práce se nadále zlepšují, zaměstnanost roste a nezaměstnanost mírným tempem klesá. EU rovněž v důsledku zvýšení míry účasti žen a starších pracovníků na trhu práce zaznamenala přetrvávající míry ekonomické aktivity, což představuje pozitivní vývoj. Nedávné reformy trhu práce v mnoha členských státech, mezi něž patří pružnější organizace práce, lepší aktivní politika na trhu práce a decentralizované vyjednávání o mzdách, přispěly k větší pružnosti trhu práce a k lepšímu sladění mezd s vývojem produktivity, čímž se rovněž podpořila poptávka po práci. V řadě zemí je však stále zapotřebí reformní úsilí zaměřené na lepší fungování trhů práce. Belgie by například měla zajistit, aby se mzdy vyvíjely zároveň s vývojem produktivity. Francie a Rumunsko by se měly postarat o to, aby byl vývoj minimální mzdy v souladu s cíli spočívajícími v podpoře zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Finsko by mělo zajistit cílená a dostatečná aktivní opatření na trhu práce.

Trhy práce musejí nalézt správnou rovnováhu mezi flexibilitou a bezpečností. Přetrvávající nezaměstnanost bude pravděpodobně i nadále negativně ovlivňovat účinnost slaďování nabídky a poptávky na trhu práce, závislost na sociálních dávkách a pasti nízké kvalifikace. I přes rostoucí poptávku po dovednostech na trhu práce se pracovníci s nízkou kvalifikací často neúčastní celoživotního učení. Rada uvedla, že situaci mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných je třeba věnovat zvláštní pozornost 13 .

Je třeba zlepšit schopnost vytvářet pracovní místa, a tím řešit problém vysoké míry nezaměstnanosti. To má zásadní význam pro podporu vytváření pracovních míst, řešení deformací, jako je například vysoká úroveň strukturální nezaměstnanosti, segmentace a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, a zlepšení sociální soudržnosti. Některé členské státy musí rovněž přizpůsobit úlohu, kterou hrají veřejné služby zaměstnanosti, a dále posílit vytváření pracovních míst, a to i prostřednictvím podpory podnikání a samostatné výdělečné činnosti. Z hlediska dosažení vyšší míry zaměstnanosti je rovněž důležitá dostupnost široké škály dobře zacílených a navržených aktivních politik na trhu práce. Maďarsko by mělo usnadnit přechod od programu veřejných prací na primární trh práce. Dlouhodobou nezaměstnanost je třeba řešit kombinací efektivní sociální pomoci a opatření na zlepšení vyhlídek na získání zaměstnání, a to zejména v Bulharsku, ve Španělsku a v Portugalsku. Účast starších pracovníků a žen na trhu práce je rovněž třeba podporovat v zemích, jako je Česká republika, Německo, Rakousko a Slovensko. Segmentaci trhů práce je třeba omezit v Nizozemsku, Polsku a Portugalsku tím, že se podpoří trvalejší pracovní místa.

Investice do lidského kapitálu přispívají k většímu sbližování. Strukturální a dlouhodobá nezaměstnanost je zčásti důsledkem vysokého počtu osob, které nejsou zaměstnatelné, protože nezískaly dostatečné a odpovídající dovednosti. Tento nedostatek a nesoulad dovedností omezuje inovační kapacitu a konkurenceschopnost Evropy. Komise například doporučuje Spojenému království, aby řešilo nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a umožnilo zvyšování kvalifikace, a Francii, aby reformovala učňovské vzdělávání a odbornou přípravu, přičemž důraz by měl být kladen na osoby s nízkou kvalifikací. Je třeba, aby členské státy, a zejména Maďarsko a Slovensko, na základě faktických údajů zahájily proces přezkumu svých systémů vzdělávání a odborné přípravy a reforem ke zlepšení výsledků ve vzdělávání a účinněji využívaly veřejné výdaje. Několik zemí čelí obtížím, pokud jde o začleňování zranitelných skupin do všeobecného vzdělávání, zejména Romů, ale také jiných skupin, jako jsou studenti z přistěhovaleckého prostředí.

Systémy sociální ochrany byly podrobeny zatěžkávací zkoušce. Systémy sociální ochrany, včetně důchodů a služeb, jako je zdravotní péče, péče o děti a dlouhodobá péče, mají i nadále zásadní význam pro vyrovnaný růst podporující začlenění. Mohou přispět k prodloužení pracovního života, zvýšit zaměstnanost a snížit nerovnost mezi ženami a muži. Podpora sociálního dialogu a zapojení sociálních partnerů do vytváření politiky zaměstnanosti a sociální politiky by měly usnadnit provádění a zvýšit účinnost těchto politik. Reformy musí podporovat modernizaci sociální ochrany a aktivační politiku a přitom kombinovat flexibilitu, jistotu, přiměřenost a udržitelnost. To rovněž vyžaduje posílení kapacity dávek v nezaměstnanosti a sociální pomoci za účelem zajištění přiměřených příjmů, kvalitních podpůrných služeb a účinné aktivace. Toho lze dosáhnout rozšířením pokrytí a přiměřenosti, ale také zajištěním udržitelného financování a lepším zacílením výdajů na sociální ochranu, jak se doporučuje například Itálii. Vyrovnaný růst podporující začlenění mohou rovněž posílit reformy zaměřené na zajištění dostupných, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče.

5.    Závěr

Soubor doporučení pro jednotlivé země vypracovala Komise s odkazem na doporučení pro eurozónu a s ohledem na dvoustranný dialog s členskými státy po zveřejnění zpráv o jednotlivých zemích a po posouzení národních programů reforem a programů stability či konvergenčních programů. Zjištěné problémy a navrhovaná doporučení odrážejí otázky, jejichž řešení považuje Komise za nanejvýš naléhavé a nezbytné, aby členské státy a Evropská unie jako celek zůstaly na cestě reforem, vytváření pracovních míst a růstu.

Komise vyzývá Radu, aby potvrdila navrhovaný přístup pro doporučení pro jednotlivé země na období 2016–2017 a související rozhodnutí v rámci Paktu o stabilitě a růstu, a vyzývá členské státy, aby je provedly plně a včas. Komise bude i nadále spolupracovat se zúčastněnými stranami na všech úrovních s cílem zajistit široce sdílenou odpovědnost a účinná následná opatření a provádění.

Tabulka 1 – Přehled doporučení pro jednotlivé země pro období 2016–2017

Tabulka 2 – Pokrok dosažený při uskutečňování cílů strategie Evropa 2020

Cíle strategie Evropa 2020 pro EU	Údaje za rok 2010	Poslední dostupné údaje	V roce 2020 na základě nedávného vývoje
1. Zvýšení míry zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 20–64 let na alespoň 75 %	68,6 %	70,1 % (2015)	Není jisté, zda bude cíle dosaženo
2. Zvýšení kombinovaných veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje na 3 % HDP	1,93 %	2,03 % (2014)	Cíle pravděpodobně nebude dosaženo
3a. Snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 alespoň o 20 %	Snížení o 14,3 %	snížení o 23 % (2014)	Cíle bude pravděpodobně dosaženo
3b. Zvýšení podílu, který na konečné spotřebě energie zaujímá energie z obnovitelných zdrojů, na 20 %	12,8 %	16 % (2014)	Cíle bude pravděpodobně dosaženo
3c. Pokrok ve zvyšování energetické účinnosti o 20 %	Zvýšení o 5,6 % (spotřeba primární energie)	Zvýšení o 15,7 % (2014)	Cíle bude pravděpodobně dosaženo
4 a. Snížení míry předčasného ukončování školní docházky pod 10 %	13,9 %	11,2 % (2014)	Cíle bude pravděpodobně dosaženo
4b. Navýšení podílu obyvatelstva ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním vzděláním na alespoň 40 %	33,8 %	38,7 % (2015)	Cíle bude pravděpodobně dosaženo
5. Vyvést z ohrožení chudobou či sociálním vyloučením alespoň 20 milionů lidí	Zvýšení o 1,4 milionu (ve srovnání s referenčním rokem 2008)	Zvýšení o 4,5 milionu (2014)	Cíle pravděpodobně nebude dosaženo

Doporučení pro jednotlivé země viz:
http://ec.europa.eu/eurostat/web/europe-2020-indicators/europe-2020-strategy/headline-indicators-scoreboard

 

(1) Národní programy jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/europe2020/making-it-happen/country-specific-recommendations/index_en.htm  a jarní hospodářská prognóza Komise z 3. května 2016 na adrese http://ec.europa.eu/economy_finance/eu/forecasts/2016_spring_forecast_en.htm  

(2) Podle údajů EU-SILC (statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek): http://ec.europa.eu/eurostat/web/income-and-living-conditions/overview

(3) COM(2016) 127 final ze dne 8. března 2016.

(4) Dokument Rady č. 5134/16.

(5) Zprávy o jednotlivých zemích viz na adrese: http://ec.europa.eu/europe2020/making-it-happen/country-specific-recommendations/index_en.htm  

(6) Viz COM(2016) 95 final/2 ze dne 7. dubna 2016.

(7) Nařízení (EU) č. 1303/2013.

(8) A8-0030/2016.

(9) A8-0031/2016.

(10) A8-0017/2016.

(11) EUCO 12/1/16 REV1.

(12) Komplexní posouzení provádění doporučení pro jednotlivé země z července 2015 bylo předloženo ve zprávách o jednotlivých zemích zveřejněných 26. února 2016.

(13) Dokumenty Rady 15107/15 a 6154/16.