EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.6.2016

COM(2016) 244 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Plnění závazků EU v oblasti zabezpečení potravin a výživy:
druhá dvouletá zpráva

{SWD(2016) 155 final}

1. ÚVOD

Toto je druhá zpráva 1 o pokroku při dosahování cílů „rámce politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zabezpečování potravin“, který byl přijat v roce 2010 2 . Od té doby došlo k přijetí dalších závazků EU v oblasti rozvojové politiky s cílem posílit priority stanovené v roce 2010; byl vypracován a v dubnu 2013 Radou projednán prováděcí plán 3 , který požadoval, aby Evropská komise společně s členskými státy počínaje rokem 2014 každé dva roky vypracovala souhrnnou zprávu o pokroku v celé EU.

Proto Komise tuto druhou zprávu v souladu s čl. 210 odst. 2 SFEU 4 koordinuje s příspěvky těchto členských států: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Spojené království a Španělsko. V této zprávě se popisuje, jak EU a její členské státy plní priority politiky pro zabezpečení potravin a výživy, které byly dohodnuty v roce 2013. Tuto zprávu doprovází pracovní dokument útvarů Komise, v němž jsou obsaženy informace k metodice a podrobné případové studie.

2. VÝVOJ CELOSVĚTOVÝCH A EVROPSKÝCH POLITIK

Pokud jde o zlepšování zabezpečení potravin na celosvětové úrovni, podařilo se dosáhnout významného pokroku. Globální index hladu ukazuje, že úroveň hladu v rozvojových zemích klesla od roku 2000 o 27 %. Celkový počet chronicky podvyživených je však na úrovni 795 milionů. Změna klimatu, nadměrné užívání přírodních zdrojů, nebezpečí nemocí, kolísání cen potravin / inflace, změna stravy a ozbrojené konflikty nadále představují významná rizika pro zabezpečení potravin a výživy; souhra událostí přitom vytváří reálné a/nebo potenciální krizové scénáře na vnitrostátní, regionální či celosvětové úrovni. Kromě toho došlo k výraznému prohloubení sociálně-ekonomické nerovnosti v rámci zemí a to má vliv na zabezpečení potravin a výživy.

Za této situace vznikla v období 2014/2015 řada významných mezinárodních dohod a závazků, které byly pokračováním dosavadní celosvětové dynamiky a vyjadřovaly politickou vůli v oblasti zabezpečení potravin a výživy a v nichž EU a její členské státy hrály významnou úlohu. Důležitá je skutečnost, že vymýcení hladu se stalo druhým cílem v rámci Agendy 2030 „Přeměna našeho světa“ 5 . EU aktivně podporuje Výbor pro celosvětové zajišťování potravin, mimo jiné potvrzením „zásad odpovědného investování do zemědělství“ 6 .

Dále se představitelé zemí G7 v roce 2015 zavázali, že do roku 2030 pomohou 500 milionům lidí vymanit se z hladu a podvýživy. Skupina G20 přijala v roce 2014 dlouhodobý rámec pro zabezpečení potravin a výživy, na nějž v roce 2015 navázal akční plán 7 . Tato opatření podporuje akční program z Addis Abeby 8 , v němž byl potvrzen politický závazek k pomoci s financováním udržitelného rozvoje prostřednictvím inovativních zdrojů.

V prosinci roku 2015 signatáři Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu podepsali Pařížskou dohodu, která vytyčila nový ambiciózní směr pro celosvětové úsilí v boji se změnou klimatu. To má významné důsledky pro zabezpečení potravin a výživy. Několik akcí zaměřených na celosvětové zabezpečení potravin se konalo během světové výstavy Expo v roce 2015 v italském Milánu.

Dárci uznali důležitost odpovědného investování soukromého sektoru do zemědělství včetně udržitelného rybolovu a akvakultury a skutečnost, že zejména zemědělství je významnou hnací silou pro inkluzivní růst a vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech.

Všichni dárci z EU uznávají zásadní úlohu, kterou hrají ženy v zemědělství a zabezpečení potravin a výživy. V akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů pro období 2016–2020 9 je zakotven závazek EU a jejích členských států zajistit dodržování hospodářských a sociálních práv dívek a žen a možnost jejich spravedlivé a aktivní účasti na hospodářské činnosti.

Živobytí zemědělců a zabezpečení potravin a výživy jsou významnými faktory ovlivňujícími politickou stabilitu, bezpečnost a migraci. „Nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace v Africe“ 10  v hodnotě 1,9 mld. EUR pomůže vytvářet pracovní příležitosti, a to zejména pro mladé lidi a ženy ve venkovských oblastech. Posílí rovněž odolnost v oblasti zabezpečení potravin a výživy a tím napomůže k řešení základních příčin migrace.

Komise se zavázala k zásadám znalostní ekonomiky a uznává zásadní úlohu výzkumu a inovací v oblasti zabezpečení potravin a výživy. V roce 2014 EU a hlavy afrických států v rámci partnerství mezi EU a Afrikou potvrdily společně financované partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti výzkumu a inovací 11 , které označilo zabezpečení potravin a výživy a udržitelné zemědělství za nejvyšší prioritu.

Rámec politiky EU tak zůstává vysoce relevantní. Jak dokládá tato zpráva, EU a její členské státy si v tomto směru udržují pevný závazek a některé z nich významně zvýšily svou podporu 12 .

3. PODÁVÁNÍ ZPRÁV A POKROK

Tento oddíl pojednává o vyplacených prostředcích na zabezpečení potravin a výživy a o pokroku z hlediska kritérií výkonnosti pro priority politiky v období od vypracování první zprávy v roce 2014.

Vyplacené prostředky

Oproti první zprávě se výdaje EU a jejích členských států na zabezpečení potravin a výživy zvýšily o 9 % z 3 365 milionů EUR na 3 659 milionů EUR 13 , což představuje 8 % celkové oficiální rozvojové pomoci (ODA) 14 .

Tyto prostředky vyplacené EU a jejími členskými státy odrážejí různorodé portfolio podpory klíčových priorit na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni pro dosažení zabezpečení potravin a výživy. Opatření na úrovni zemí představují dvě třetiny celkových investic. V roce 2014 bylo 25 % pomoci vyplaceno na celosvětové úrovni, 9 % na regionální úrovni a 66 % na vnitrostátní úrovni.

Tabulka 1 ukazuje, že Afrika zůstává největším příjemcem oficiální rozvojové pomoci EU a jejích členských států v oblasti zabezpečení potravin a výživy; činí 45 %, neboli 1,663 milionu EUR. Celkově vzato zůstává geografické rozložení investic podobné jako v roce 2012.

Tabulka 1. Geografické rozložení vyplacené pomoci v roce 2012 a 2014 podle světadílů

Světadíl	2012 (v milionech EUR)	2012 (%)	2014 (v milionech EUR)	2014 (%)
Subsaharská Afrika	1 439	43 %	1 663	45 %
Celosvětově	958	28 %	899	25 %
Asie	593	18 %	539	15 %
Latinská Amerika a Karibik	231	7 %	225	6 %
Země evropského sousedství	88	3 %	231	6 %
Ostatní 15	56	2 %	102	3 %
Celkem	3 366	100 %	3 659	100 %

Je tomu tak, přestože některé členské státy čelí všeobecnému tlaku na snižování oficiální rozvojové pomoci. Tyto investice, které jsou nadále velmi významné, spolu s novými politikami a programy odrážejí závazek EU a jejích členských států, pokud jde o plnění politiky EU v oblasti zabezpečení potravin a výživy.

Pokrok z hlediska priorit politiky a kritérií výkonnosti

Tabulka 2. Pokrok z hlediska kritérií výkonnosti

Priority politiky	Počet programů		Získaná podpora (v milionech EUR)		Počet zemí
Rok	2012	2014	2012	2014	2012	2014
1. Zvýšit odolnost drobných zemědělců a zlepšit zdroje jejich obživy	1 560	1 822	2 022 60 %	2 137 58 %	108	103
z toho výzkumné programy	149	154	379	300
2. Podporovat účinné politické řízení	410	588	395 12 %	535 15 %	84	92
3. Podporovat regionální politiky v oblasti zemědělství a zabezpečení potravin a výživy	98	188	151 4 %	191 5 %
4. Posílit mechanismy sociální ochrany v oblasti zabezpečení potravin a výživy	94	102	209 6 %	133 4 %	40	40
5. Posílit oblast výživy	278	341	467 14 %	504 14 %	63	64
6. Zlepšit koordinaci aktérů na poli humanitární a rozvojové pomoci s cílem budovat odolnost	63	148	122 4 %	159 4 %	18	37
Celkem	2 503	3 343	3 366	3 659

Tabulka 2 zachycuje vyplacené částky a počet programů, které byly financovány v rámci jednotlivých priorit politiky. Částka přidělená na prioritu politiky 1, na niž bylo vydáno 60 % celkových prostředků, zůstala beze změny, avšak výrazně se zvýšil počet programů. Počet programů a vyplacených částek v rámci priority politiky 6 výrazně vzrostl. Obecně lze říci, že výsledky naznačují stabilní a nepřetržitý pokrok podle všech kritérií.

Priorita politiky 1 je hlavním předmětem pozornosti EU a jejích členských států. Její součástí jsou opatření na podporu udržitelné intenzifikace u drobných zemědělců, na zlepšení poskytovaných služeb, na podporu výzkumu a inovací přispívajících k boji s chudobou, na podporu pracovních příležitostí mimo zemědělská hospodářství a na propojení drobných zemědělců s trhem rozvíjením hodnotového řetězce. Evropa je nadále jedním z klíčových podporovatelů výzkumu a inovací, a to i prostřednictvím fondu Poradní skupiny pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR) (169 milionů EUR), a byla významným bilaterálním dárcem institucí CGIAR (69 milionů EUR). Evropská iniciativa pro zemědělský výzkum pro rozvoj je nadále efektivní platformou pro koordinaci dárců a díky ní má Evropa silný hlas při reformě CGIAR.

Textový rámeček 1: Integrovaný zemědělský výzkum pro rozvoj (IAR4D) Program pro řešení výzev v subsaharské Africe, který je veden Fórem pro africký zemědělský výzkum a podporován EU a některými členskými státy, prokázal, že IAR4D je z hlediska reakce na potřeby zemědělců dobrý a efektivní přístup k zemědělskému výzkumu. Jednotlivci, kteří se účastnili inovačních platforem IAR4D, dosáhli průměrného příjmu 99 EUR za rok, což je 231 % výchozí částky 44 EUR za rok.

Pokud jde o prioritu politiky 2, EU a její členské státy aktivně podporují politiky na regionální a vnitrostátní úrovni. Na celoafrické úrovni pokračovaly ve významné podpoře procesu Komplexního programu pro rozvoj zemědělství v Africe. Kromě toho EU a různé členské státy podporovaly procesy decentralizace, které jsou pro transformaci venkova klíčové, a provádění dobrovolných pokynů pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu.

EU a její členské státy nadále zajišťovaly soudržnost politik ve prospěch rozvoje v oblasti zabezpečení potravin a výživy. Zpráva EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015 16 zkoumá iniciativy EU a jejích členských států v oblasti zemědělské politiky a politiky rybolovu s cílem zjistit jejich vliv na rozvojové země a shrnuje stabilní pokrok, jehož se dosáhlo od roku 2013.

Pokud jde o prioritu politiky 3, nadále byly podporovány regionální programy zaměřené na obchod, hygienická a rostlinolékařská opatření a regionální spolupráci pro zabezpečení potravin a správu rybolovu, přičemž došlo k mírnému zvýšení objemu finančních prostředků a téměř ke zdvojnásobení počtu programů.

U priority politiky 4 došlo k poklesu vyplacené částky z 209 milionů EUR na 133 milionů EUR. Celkem ve 40 zemích se však nadále provádí 102 programů sociální ochrany, což je o 8 více než v poslední zprávě.

Pokud jde o prioritu politiky 5, EU a její členské státy mají rozsáhlá portfolia čítající celkem 341 programů v 64 zemích. Pokrok spojený s touto prioritou popisuje oddíl 5.

U priority politiky 6 se pozornost výrazně více zaměřila na programy na podporu odolnosti prováděné v oblasti Sahelu a Afrického rohu s cílem usnadnit zemím a regionálním organizacím dosažení cílů v oblasti odolnosti. V západní Africe se EU a její členské státy intenzivně zapojují do řešení základních příčin potravinových krizí prostřednictvím práce v rámci iniciativy globální aliance pro odolnost v oblasti Sahelu (AGIR) a platformy Club du Sahel. Kromě toho Výbor pro celosvětové zajišťování potravin na svém 42. zasedání potvrdil „Rámec pro opatření v oblasti zabezpečení potravin a výživy v dlouhotrvajících krizích“ 17 .

Koordinace, doplňkovost a soudržnost

Koordinace nadále hraje při zajišťování efektivnosti pomoci EU a členských států na úrovni zemí významnou roli, neboť ve 45 zemích poskytuje podporu pět a více dárců. Počet vykazovaných projektů se výrazně zvýšil z 2 503 v roce 2012 na 3 343 v roce 2014. Celkem podporu získává 109 zemí. Třicet pět zemí získává téměř 80 % celkové částky.

EU a její členské státy respektují zásadu rozvoje pod vedením příslušné země a slaďují své strategie a investiční plány se strategiemi a investičními plány partnerských zemí. Členské státy a EU jsou aktivně zapojeny do koordinace a dialogů v rámci příslušných odvětví. Existuje mnoho příkladů, jak EU a její členské státy spolufinancují programy a spolupracují na provádění analýz, sledování a hodnocení. Na celoafrické úrovni jsou EU a její členské státy zastoupeny v pracovním týmu rozvojových partnerů v rámci Komplexního programu pro rozvoj zemědělství v Africe, kde v roce 2016 Německo převzalo předsednictví od Komise.

Od roku 2014 posílilo společné plánování a novou společnou strategii má 14 zemí. Vzorovým příkladem pro společnou analýzu kontextu a společné plánování je Etiopie, kde EU a její členské státy společně dosahují významných výsledků.

Textový rámeček 2: Společné plánování EU v oblasti výživy v Etiopii Na začátku roku 2013 EU a 20 členských států zastoupených v Etiopii spolu s Norskem (EU+) potvrdily společnou strategii spolupráce EU+ pro Etiopii. Cílem této strategie bylo zajistit konzistentní a soudržnou reakci na rozvojové problémy Etiopie, lépe sladit podporu pro politiky etiopské vlády v oblasti výživy, zlepšit harmonizaci, přístup založený na výsledcích, předvídatelnost a transparentnost a zároveň předejít duplicitám opatření a jejich roztříštěnosti. EU zřídila základní skupinu sedmi členských států, jejímž úkolem je věnovat se otázce podvýživy. Tato skupina sestavila plán, dokončila mapování provádění opatření týkajících se výživy, zadala a dokončila „Analýzu situace v Etiopii v oblasti výživy 2000–2015“ (SITAN) a vypracovala strategii EU+ pro oblast výživy. Zjištění analýzy SITAN využili všichni rozvojoví partneři. Jde o vynikající příklad toho, jak se podařilo harmonizovat společnou strategii spolupráce EU+ s cílem podpořit etiopskou politiku a plánování v oblasti výživy. Mají-li členské státy prokázat činnost v souladu se závazky k efektivitě pomoci, hovoří díky této strategii jedním hlasem.

4. PODÁVÁNÍ ZPRÁV O VÝSLEDCÍCH

Významným zjištěním Rady v souvislosti s první dvouletou zprávou 18 byla důležitost rozvíjení a harmonizace opatření s cílem sledovat pokrok, pokud jde o závazky v souvislosti se zabezpečením potravin a výživy.

Spojené království, Nizozemsko, Francie a Komise 19 poskytly souhrnné údaje za všechny své programy (Tabulka 4). Uplatnily však různou metodiku, a proto není snadné zjištění srovnat a hodnoty sečíst.

Existuje i řada příkladů vykazovaných výsledků spojených s konkrétními programy a opatřeními. Tři z nich zachycuje Tabulka 5.

Tyto tabulky rovněž ilustrují, jakými druhy měření lze vylepšit způsob podávání informací o výsledcích.

Tabulka 4: Podávání zpráv o výsledcích – celkový přehled

Spojené království Bylo dosaženo zabezpečení potravin pro 3 500 000 osob včetně 1 800 000 žen; výživové programy pomohly 28 500 000 dětí mladších 5 let, kojících a těhotných žen; lepších práv k půdě bylo dosaženo u 5 800 000 osob.

Nizozemsko Programy po celém světě pomohly 8 000 000 podvyživených; u 4 500 000 drobných zemědělců došlo ke zlepšení produkce a přístupu na trhy; práva zajištěna k 1 400 000 hektarům půdy po celém světě, polovina osvědčení o vlastnictví byla vydána ženám.

Komise Z výživových programů mělo užitek 4 544 000 žen a dětí; 51 000 osob má půdu v bezpečné držbě; 528 000 osobám byly poskytnuty poradenské služby; 2 883 000 hektarů zemědělských ekosystémů a ekosystémů pastvin je lépe obhospodařováno; 988 000 osob trpících nedostatkem potravin obdrželo pomoc prostřednictvím sociálních transferů.

Francie Projekty v subsaharské Africe podpořily 800 000 rodinných farem.

Tabulka 5: Podávání zpráv o výsledcích – konkrétní příklady opatření

Rakousko V Arménii bylo 1 400 drobných zemědělců propojeno s aktivitami družstev a to vedlo k založení malých zpracovatelských podniků a k 33% zvýšení počtu žen v představenstvech družstev.

Irsko V Malawi bylo prodáno více než 13 000 000 rostlin povijnice batátové (sladkých brambor) s oranžovou dužinou 44 200 domácnostem a jednotliví pěstitelé provádějící množení rostlin si jejich prodejem vydělali průměrně 118 EUR. Reálný příjem domácností se více než zdvojnásobil ze 199 EUR v roce 2010 na 384 EUR v roce 2014. Opatření rovněž přispěla ke snížení podvýživy z průměrných 47 % v roce 2010 na 42 % v roce 2014.

Španělsko V rámci výživového programu v Mali dostalo 56 000 dětí doplněk stravy s vitaminem A a prostředky na odčervení, 520 žen získalo podporu v oblasti zemědělství zohledňujícího aspekty výživy a 12 vesnic získalo funkční zdroj vody.

EU a její členské státy si jsou vědomy potřeby zlepšit způsob podávání zpráv o výsledcích a pracují na posílení kapacit a systémů pro získávání údajů zachycujících výsledky z jejich programů a s partnerskými institucemi. Všichni dárci si však povšimli potíží se získáváním souhrnných a syntetických údajů o výsledcích z různorodého a složitého portfolia opatření. Pro zdokonalení robustního a realistického rámce podávání zpráv je zapotřebí další spolupráce mezi EU a jejími členskými státy.

5. TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ

Tato zpráva na žádost Rady zkoumá podrobněji dvě témata: posílení oblasti výživy a inkluzivní zemědělsko-potravinářské řetězce a systémy.

Posílení oblasti výživy

Zajistit rozsáhlejší potravinářskou výrobu a dostupnost potravin samo o sobě nestačí: musí být zajištěn i přístup k finančně dostupným, bezpečným a výživným potravinám a jejich spotřeba. Podvýživa je každoročně hlavní příčinou úmrtí více než 3,1 milionu dětí. V roce 2015 bylo u více než 159 milionů dětí hlášeno zakrnění.

Iniciativa Výživa pro růst z doby předsednictví Spojeného království ve skupině G8 v roce 2013 zajistila výživě větší pozornost a vedla k přijetí závazků k rozsáhlejším investicím. Význam výživy zdůraznila Římská deklarace o výživě dojednaná na druhé mezinárodní konferenci o výživě v roce 2014 a rámec skupiny G20 pro zabezpečení potravin a výživy z roku 2014. Poté se vymýcení hladu stalo druhým cílem udržitelného rozvoje OSN, který spočívá v odstranění veškerých forem podvýživy do roku 2030.

Členské státy a EU zaujímají přední místo v podpoře a financování celosvětového úsilí o lepší výživu. EU se zavázala, že do roku 2025 pomůže partnerským zemím omezit zakrnění u 7 milionů dětí, a na dosažení tohoto ambiciózního cíle přidělila na období 2014–2020 částku ve výši 3,5 miliardy EUR. Vláda Spojeného království se zavázala, že do roku 2020 zlepší výživu 50 milionů lidí, kteří by jinak hladověli, a že spolu se všemi signatáři iniciativy Výživa pro růst přijme do roku 2020 opatření na prevenci zakrnění u 20 milionů dětí.

V roce 2014 německá vláda prohlásila zabezpečení potravin a výživu za nejvyšší priority a zahájila zvláštní iniciativu „Svět bez hladu“. Nizozemsko učinilo z vymýcení stávajícího hladu a podvýživy první ze tří priorit své politiky zabezpečení potravin a výživy 20 a zintenzivnilo své úsilí v oblasti výživy. Irsko ve své zprávě pracovní skupiny pro otázky hladu z roku 2008 učinilo jednou z priorit zajištění výživy matek a dětí a nadále plní své závazky přijaté v roce 2013, podle nichž do roku 2020 zdvojnásobí investice do programu Irish Aid.

EU a její členské státy uplatňují vícesektorový přístup k řešení podvýživy, jehož součástí je též úsilí směřující k tomu, aby zemědělství stále více přispívalo ke zlepšení výživy.

Textový rámeček 3: Začlenění vzdělávání o zemědělství a výživě pro lepší výživu malých dětí Opatření v oblasti zabezpečení potravin a účasti na vzdělávání o výživě výrazně zlepšují stravu dětí a mohou mít vliv na problém zakrnění. Organizace OSN pro výživu a zemědělství za finanční podpory Belgie, EU a Německa provedla projekty v Malawi a Kambodži, které zlepšily zabezpečení potravin, stravu a nutriční stav 49 500 zranitelných rodin a 11 100 malých dětí ve věku 6–23 měsíců. Přístup kombinoval diverzifikaci místních zemědělských a potravinových systémů s nabídkou vzdělávání o výživě kojenců a malých dětí a přinesl zkušenosti získané na základě provádění programu.

Členské státy dosahují značného pokroku v programech na podporu výživy v partnerských zemích. Španělsko a Belgie podporují výživové programy v Mali. Nizozemsko, Spojené království, Francie, Německo, Irsko a EU aktivně podporují hnutí Zlepšení stavu výživy (SUN) a své investice do výživy zviditelňují prostřednictvím hnutí SUN a zprávy věnované problematice výživy z celosvětového hlediska.

Komise v souvislosti se svým závazkem ohledně prevence zakrnění z roku 2012 a se závazkem z roku 2013 ohledně zlepšení výživy vytvořila silný rámec politiky 21 a akční plán v oblasti výživy 22 . Od zahájení plánu označilo 40 delegací EU výživu jako cíl své podpory partnerským zemím prostřednictvím celé řady prioritních oblastí, zejména zemědělství / rozvoje venkova a zdraví.

EU a její členské státy berou na vědomí, že nárůst obezity, a to i v rozvojových zemích, ve stále větší míře vytváří pro dotčené země dvojí zátěž.

Inkluzivní zemědělsko-potravinářské řetězce a systémy

EU a její členské státy si uvědomují, že nedostatečné zabezpečení potravin a výživy je způsobeno především chudobou, a proto je prioritou politiky zlepšit přístup k potravinám díky vyšším příjmům. Jak si povšimlo například Spojené království, vymýcení hladu proto bude záviset na inkluzivním hospodářském růstu, zejména v odvětví zemědělství. To je v souladu s prohlášením Africké unie z Malaba, v němž se zemědělský růst a transformace považují za nezbytné pro dosažení zabezpečení potravin a výživy a prosperity venkova.

Textový rámeček 4: Udržitelné podnikání v oblasti kakaa a program zaměřený na vazbu mezi kakaem a potravinami V západní Africe, kde je kakao zdrojem příjmů pro 3 miliony rodin drobných zemědělců, EU a Německo spolufinancovaly program týkající se udržitelného podnikání drobných zemědělců s kakaem a potravinami ( SSAB). Založily podnikatelskou školu pro zemědělce, která má rozvíjet podnikatelské dovednosti zemědělců, a střediska služeb pro podnikatele, která mají zemědělcům a drobným zemědělcům usnadnit přístup k technickému poradenství, informacím o trhu a k mikrofinancování. Podnikatelskou školu pro zemědělce absolvovalo 17 000 zemědělců a z nich 90 % zvýšilo výnosy kakaa o více než 33 %.

Německo se v rámci své zvláštní iniciativy „Svět bez hladu“ zaměřuje na inkluzivní zemědělsko-potravinářské řetězce a systémy celostním způsobem prostřednictvím čtyř ze šesti priorit. Francie určila vysokou zaměstnanost a udržitelné zemědělské hodnotové řetězce prioritními oblastmi pro opatření v subsaharské Africe. Pro Nizozemsko je podpora inkluzivního a udržitelného růstu v zemědělském odvětví druhou prioritou v rámci jeho politiky zabezpečení potravin a výživy. Irsko zahrnulo lépe fungující potravinové systémy a trhy odolné vůči změně klimatu jako jeden z deseti výsledků na vysoké úrovni a několik členských států podporuje rozvoj partnerství v zemědělsko-potravinářských odvětvích mezi subjekty v jejich domovské zemi a v Africe. V roce 2015 EU zahájila iniciativu financování zemědělství, která reaguje na nedostatek mechanismů financování uzpůsobených pro zemědělce a podnikatele v zemědělství.

EU a dárci z jejích členských států mají v rámci priority politiky 1 celkem 1 822 programů, a mají tak rozsáhlé portfolio projektů v oblasti zemědělsko-potravinářského hodnotového řetězce.

Textový rámeček 5: Iniciativa udržitelného obchodu (IDH – Initiatief Duurzame Handel) IDH urychluje posilování udržitelného obchodu budováním koalic průkopnických společností, organizací občanské společnosti, vlád a dalších zúčastněných stran. Do konce roku 2013 využila iniciativa IDH 56 milionů EUR získaných ze soukromého sektoru. IDH má zjevný dopad. Například drobní keňští pěstitelé čaje sdružení v Rainforest Alliance, kteří absolvovali školení díky opatřením IDH, zvýšili své výnosy průměrně o 30 %.

6. CELKOVÁ ZJIŠTĚNÍ A DOPORUČENÍ

Tato zpráva ilustruje, jak významně rozvojová spolupráce EU přispívá k celosvětovému zabezpečení potravin a výživy prostřednictvím investic ve výši 3,7 miliardy EUR. EU a její členské státy ovlivnily klíčové celosvětové dohody a závazky a díky svým programům v oblasti zabezpečení potravin a výživy mají nyní dobré předpoklady pro podporu jejich provádění. Tato zpráva naznačuje významný soulad s rámcem politiky EU. EU a její členské státy obnovily politické závazky v oblasti zabezpečení potravin a výživy a v řadě případů významně zlepšily své zaměření a financování.

Doporučení pro další postup

1.Udržet zabezpečení potravin a výživy v popředí celosvětové i vnitrostátní politické agendy s cílem podpořit naplňování cílů udržitelného rozvoje. Zabezpečení potravin a výživy je dlouhodobý úkol, který vyžaduje trvalou pozornost v rámci politik a investice. Tvorba politik a plánování musí vycházet z přístupu zohledňujícího potravinový systém a brát v úvahu vazby mezi výživou, zdravím, vytvářením pracovních míst, růstem, udržitelnou produkcí a sociální ochranou. Je třeba nadále klást důraz na proměnu úlohy žen a na zvyšování odolnosti zranitelných komunit. EU a její členské státy musí aktivně spolupracovat s organizacemi občanské společnosti, soukromým sektorem a dalšími partnery s cílem zajistit i v budoucnu pozornost hospodářským a rozvojovým otázkám a tyto otázky ještě více podpořit, aby se dosáhlo trvalých investic a výsledků.

2.Posílit společný vícesektorový přístup k řešení podvýživy. Pro zvýšení účinnosti opatření v oblasti výživy musí EU a její členské státy věnovat větší pozornost koordinaci při vedení dialogu o politikách s vládami partnerských zemí, aby tak zlepšily provádění iniciativ v oblasti výživy. K tomu by mělo patřit zajištění lepší dělby práce v jednotlivých sektorech ze strany EU a jejích členských států.

3.Spojit síly za účelem podpory partnerských zemí při řešení dopadů změny klimatu, přičemž se budou uplatňovat nejlepší metody snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství a venkovských oblastí. EU a její členské státy podpoří partnerské země při návrhu, financování a provádění zabezpečení potravin a výživy odolného z hlediska klimatu a akčních plánů v souladu s jejich vnitrostátními příspěvky stanovenými v rámci konference smluvních stran (COP 21) UNCC. Náležitá pozornost bude věnována programům, které poskytují drobným rodinným zemědělcům vícenásobný užitek z hlediska zabezpečení potravin a výživy a adaptace na změnu klimatu a jejího zmírňování.

4.Uznat transformaci venkova jako kriticky významný proces pro vytváření pracovních míst, zvyšování příjmů a dosažení zabezpečení potravin a výživy v dlouhodobém horizontu. EU a její členské státy uznávají význam hospodářského růstu a vytváření důstojných pracovních míst ve venkovských oblastech, zejména pro mladé lidi a ženy. To významně souvisí s řešením hospodářské nerovnosti a migrace, což jsou základní faktory, které stojí za nedostatečným zabezpečením potravin a nestabilitou v této oblasti. K vytvoření podmínek pro ekonomické investice do venkovských oblastí a jejich rozvoj je zapotřebí další práce, například cestou decentralizace, územních přístupů, provádění politik a zlepšování infrastruktury.

5.Posílit mechanismy na prohloubení zodpovědného zapojení soukromého sektoru a na čerpání ponaučení z inkluzivních podnikatelských modelů. EU a její členské státy ve stále větší míře spolupracují se soukromým sektorem s cílem přispět k významným změnám u drobných rodinných zemědělců. K tomu, aby pro místní zúčastněné strany přicházely v úvahu udržitelné investice, jsou zapotřebí inovativní a inkluzivní finanční služby. Ještě je třeba vykonat mnoho práce k tomu, aby vznikla efektivní partnerství veřejného a soukromého sektoru, která zajistí mechanismy správy, v nichž mají slovo organizace producentů a organizace občanské společnosti, aby byly uplatňovány zásady odpovědného investování do zemědělství a prováděny dobrovolné pokyny pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu. Rovněž je zapotřebí dalšího učení a sdílení informací ohledně efektivity přístupů „inkluzivního podnikání“, aby drobní rodinní zemědělci měli užitek z domácích, regionálních a globálních hodnotových řetězců.

6.Zajistit pokračující investice do výzkumu a inovací a dopady investic posílit. EU a její členské státy se nadále zaměřují na efektivitu systémů celosvětového, regionálního, a zejména vnitrostátního výzkumu a inovací a investují do jejich zlepšování. Zároveň je třeba mobilizovat evropské know-how a výzkumné zdroje a posilovat partnerství mezi evropskými a jižními výzkumnými institucemi, a to i prostřednictvím společně financovaného partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti výzkumu. Další práce je zapotřebí i k lepšímu pochopení budoucích trendů a rizik v oblasti zabezpečení potravin a výživy a možných reakcí na tyto trendy.

7.Posílit podávání zpráv o výsledcích. Po přijetí nových závazků ohledně zabezpečení potravin a výživy je nutné, aby se pozornost zaměřila na účinné provádění a na dosažení skutečných výsledků v terénu. To vyžaduje výrazně lepší mechanismy pro sběr dat, sledování a hodnocení dopadu na všech úrovních. Takovéto podávání zpráv je však bezesporu složité a náročné. Komise bude usilovat o koordinaci s členskými státy EU směřující k vytvoření společných ukazatelů a metodik, které na evropské úrovni usnadní výpočet souhrnných údajů z vykázaných výsledků.

8.Posílení společného plánování. Pokračující rozdělování podpory přibližně ve 109 zemích spojené s potřebou mezisektorového přístupu k potravinovým systémům znamená, že společné plánování je důležitou prioritou, a to jak pro EU a její členské státy, tak pro soudržnost v dané zemi. V příštím vykazovaném období by se mělo pokročit s vylepšenými iniciativami společného plánování alespoň ve třech zemích.

(1)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě – Plnění závazků EU v oblasti zabezpečování potravin a výživy: první dvouletá zpráva (COM(2014) 712).

(2)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Rámec politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zabezpečování potravin (KOM(2010) 127 v konečném znění).

(3)

Podpora zajišťování potravin a výživy prostřednictvím opatření EU: plnění našich závazků (SWD(2013) 104 final).

(4)

 V čl. 210 odst. 2 SFEU se uvádí: „Komise může vyvinout jakoukoli užitečnou činnost potřebnou na podporu koordinace uvedené v odstavci 1.“

(5)

 Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, OSN.

(6)

Podpořeny pokyny pro odpovědné zemědělské dodavatelské řetězce FAO a OECD, které byly představeny v březnu 2016.

(7)

 Pracovní skupina G20 pro rozvoj – zabezpečení potravin a výživy: Prováděcí plán G20 k rámci pro zabezpečení potravin a výživy.

(8)

 Akční program z Addis Abeby při příležitosti třetí mezinárodní konference o financování rozvoje (akční program z Addis Abeby).

(9)

Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna životů dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU v období let 2016–2020 (SWD(2015) 182) a závěry Rady o akčním plánu pro rovnost žen a mužů 2016–2020, 26. října 2015.

(10)

Rozhodnutí Komise o zřízení Nouzového svěřenského fondu EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (C(2015) 7293 final).

(11)

  http://ec.europa.eu/research/iscp/index.cfm?pg=africa

(12)

Např. Německo se svou zvláštní iniciativou „Svět bez hladu“.

(13)

Španělsko začalo podávat zprávy letos a představuje 20 % zvýšení uvedené hodnoty.

(14)

Tato druhá zpráva čerpá z údajů Výboru pro rozvojovou pomoc organizace OECD zveřejněných v prosinci 2014. Použité kódy Výboru pro rozvojovou pomoc jsou širší než kódy pro zemědělství a zabezpečení potravin. Do posouzení není zahrnuta pomoc při mimořádných událostech ani humanitární pomoc týkající se zabezpečení potravin.

(15)

Kategorie „ostatní“ zahrnuje programy na Blízkém východě, v Tichomoří a ve více než jednom regionu nebo světadílu.

(16)

Zpráva EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015 (SWD(2015) 159).

(17)

 http://www.fao.org/fileadmin/templates/cfs/Docs1415/FFA/CFS_FFA_Final_Draft_Ver2_EN.pdf

(18)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě – Plnění závazků EU v oblasti zabezpečování potravin a výživy: první dvouletá zpráva (COM(2014) 712) a závěry Rady ze dne 26. května.

(19)

Souhrnné výsledky Komise vycházejí z rámce EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje (SWD(2015)80 final).

(20)

 Dopis o politice: Nizozemský příspěvek k celosvětovému zabezpečení potravin, 18. prosince 2014.

(21)

Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci: rámec politiky EU (SWD(2013) 72).

(22)

Akční plán v oblasti výživy (SWD(2014) 234).