EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.3.2016
COM(2016) 105 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Osmá zpráva o stavu provádění a o programech provádění (podle článku 17) směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
{SWD(2016) 45 final}
Osmá zpráva o stavu provádění a o programech provádění (podle článku 17) směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
1. Politické souvislosti
2. Celkové posouzení souladu
2.1. Stokové soustavy a individuální nebo jiné vyhovující systémy (článek 3)
2.2. Sekundární nebo biologické zpracování (článek 4)
2.3. Čistění podle přísnějších požadavků nebo terciární čištění a citlivé oblasti (článek 5)
2.4. Velká města / velcí znečišťovatelé
2.5. Tendence, pokud jde o soulad
2.6. Informace o souladu na regionální úrovni
2.7. Přetrvávající výzvy
3. Opatření na podporu souladu
3.1 Programy financování
3.2 Programy provádění (článek 17)
3.3 Zlepšování správy a šíření údajů
3.4 Prosazování práva
4. Vytvoření pracovních míst a podpora růstu prostřednictvím investic do infrastruktury pro vodohospodářské služby
5. Inovace: klíčový význam pro podporu účinného využívání zdrojů a růst
6. Závěry
1. Politické souvislosti
Neodvedené a nevyčištěné odpadní vody vyprodukované 500 miliony obyvatel EU jsou jedním z hlavních zdrojů znečištění, které ovlivňují kvalitu sladkých 1 a mořských 2 vod a představují riziko pro lidské zdraví a biologickou rozmanitost.
Směrnice o čištění městských odpadních vod 3 stanoví minimální požadavky pro odvádění a čištění městských odpadních vod a je jedním z klíčových nástrojů politiky v rámci acquis EU týkajících se vodních zdrojů. Prováděním směrnice o čištění městských odpadních vod od jejího přijetí v roce 1991 se zejména výrazně snížila 4 emise hlavních znečišťujících látek, jako jsou organické látky a živiny, které jsou hlavní příčinou eutrofizace vod. Provádění směrnice však ještě není ani zdaleka dokončeno. Některé členské státy, které vstoupily do EU v roce 2004 nebo později, se při dodržování ustanovení směrnice potýkají se značnými problémy.
Provádění je obtížné s ohledem na prvky financování a plánování související s výstavbou infrastruktury odpadních vod. Na řešení těchto problémů určila EU významný podíl finančních prostředků v rámci fondů politiky soudržnosti EU (17,8 miliardy EUR v programovém období 2007–2013; tato částka se stále může ještě změnit). Investice do infrastruktury vedou přímo či nepřímo k hospodářskému růstu a zaměstnanosti, a přispívají tak k jedné z klíčových priorit současné Komise, kterou je podpora pracovních míst, růstu a investic 5 .
Tato zpráva poprvé udává údaje oznámené členskými státy jak ohledně odvádění a čištění městských odpadních vod 6 , tak programů provádění 7 , a podává tak jasný přehled o nedostatcích při dodržování předpisů a zamýšlených opatřeních členských států zaměřených na odstranění uvedených nedostatků. Rovněž uvádí odhadované investiční potřeby a harmonogramy pro jejich splnění.
Neustálé úsilí o lepší dodržování směrnice o čištění městských odpadních vod a udržení takového lepšího stavu má zásadní význam, jak je rovněž uznáno v rámci 7. akčního programu pro životní prostředí 8 , který stanoví, že za účelem ochrany, zachování a rozvíjení přírodního bohatství EU do roku 2020 je v souladu s rámcovou směrnicí o vodě třeba významně zmírnit dopad tlaků na brakické, pobřežní a sladké vody.
Občané EU se rovněž velmi zajímají o vysoce kvalitní hygienické služby, jak je patrné v evropské občanské iniciativě „Right2Water“. Komise si je toho vědoma 9 a zavázala se podniknout kroky k rozptýlení vznesených obav. Mezi ně patří intenzivnější provádění předpisů, opatření ke zlepšení transparentnosti správy údajů o vodě a strukturovanější dialog mezi zúčastněnými stranami 10 .
2. Celkové posouzení souladu
Posouzení souladu se provádí na základě metodiky pro vyhodnocování údajů, dostupné v systému Reportnet Evropské agentury pro životní prostředí 11 .
V rámci tohoto předávání informací předložilo datové soubory všech 28 členských států EU. Jedná se především o údaje za rok 2012 a ve výjimečných a odůvodněných případech i za rok 2011 (Kypr, Maďarsko a Litva).
Posouzeny byly údaje pouze 25 členských států. Údaje předané Itálií a Polskem nebyly dostatečně kvalitní. Na Chorvatsko se do roku 2012 povinnost dosáhnout souladu nevztahovala.
8. zpráva o provádění zahrnuje více než 19 000 obcí a měst („aglomerací“) s počtem obyvatel nad 2 000, které produkují znečištění odpovídající 495 milionům takzvaných populačních ekvivalentů (PE) 12 . Ve srovnání s předchozí zprávou bylo zaznamenáno snížení o přibližně 100 milionů PE, zejména v důsledku nového výpočtu velikosti aglomerací na základě nových údajů ze sčítání obyvatel, oblasti cestovního ruchu a průmyslu v České republice, Španělsku, Maďarsku a Rumunsku a nezohlednění údajů o obyvatelstvu z Itálie a Polska.
Téměř 15 000 obcí a měst (86 % znečištění EU) se nachází v 15 členských státech, které vstoupily do EU před rokem 2004. Zbývající obce a města se nacházejí ve 13 členských státech, které se staly členy EU v letech 2004, 2007 a 2013 13 . Pro četné aglomerace v několika z těchto členských států (Bulharsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko) byly stanoveny pozdější lhůty než 2011/2012, a proto se v této zprávě neposuzují.
Míra souladu na úrovni EU-15 je obecně velmi vysoká. Na úrovni jednotlivých členských států dosahuje míra souladu poměrně často 95–100 %. Výsledky jsou mnohem nižší v zemích EU-13, zejména v citlivých oblastech. Nicméně od poslední zprávy (SWD (2013) 298 final) byl zaznamenán významný pokrok.
Celkové výsledky v EU-28 jsou však stále velmi vysoké, protože podíl ročního znečištění v EU-13 je poměrně nízký (14 %).
|
Zavedení nového přístupu: kolik zbývá do dosažení úplného souladu Za účelem šířeji obsáhnout situaci v členských státech s ohledem na jejich cíl odvádět a čistit odpadní vody zahrnuje tato zpráva poprvé posouzení nedostatků týkajících se skutečně řádně shromažďovaných, odváděných a vyčištěných odpadních vod. Tento přístup je doplňkem oficiálního posouzení souladu, který se používá k posouzení souladu s právními závazky vyplývajícími ze směrnice o čištění městských odpadních vod. Metodika a výsledky jsou uvedeny v příloze 14 a lze je shrnout takto 15 : Než bude dosaženo plného souladu se směrnicí o čištění odpadních vod, čeká nás stále ještě mnoho práce. Bylo však již dosaženo značného pokroku a velký objem evropských městských odpadních vod prochází před opětným vypuštěním zpět do životního prostředí procesem řádného čištění. Pro dosažení plného souladu je nezbytné odstranit stávající nedostatky: • je třeba odvést a vyčistit 11 milionů PE (2 %) nebo tento problém řešit prostřednictvím individuálních a jiných vyhovujících systémů; • 48 milionů PE (9 %) již odvedených městských odpadních vod musí projít sekundárním čištěním a • 39 milionů PE (12 %) již odvedených městských odpadních vod musí projít přísnějším čištěním. |
2.1. Stokové soustavy a individuální nebo jiné vyhovující systémy (článek 3)
Většina členských států odvádí značnou část svých odpadních vod, přičemž průměrná míra souladu dosahuje 98 % (což oproti 94 % v předchozí zprávě představuje zvýšení). Dvacet členských států dosahuje 100% míry souladu. Ve srovnání s předchozími výsledky si všechny členské státy buď tyto výsledky udržely, nebo je zlepšily, s výjimkou Bulharska. Pouze dva členské státy stále vykazovaly míru souladu pod 60 % (Bulharsko a Slovinsko). Stále existují země, ve kterých se odpadní vody odvádí pouze částečně a v relativně vysoké míře (nad 20 %) se používají individuální nebo jiné vyhovující systémy (IAS) 16 . To je případ Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy a Slovenska.
2.2. Sekundární nebo biologické zpracování (článek 4)
92 % odpadních vod v EU prošlo sekundárním čištěním v souladu s ustanoveními směrnice o čištění městských odpadních vod, což je ve srovnání s předchozí zprávou o 10 procentních bodů více. 16 členských států dosáhlo míry souladu ve výši 90–100 %, u dalších pěti to bylo v rozmezí 50–90 % (Kypr, Česká republika, Španělsko, Francie a Portugalsko) a tři státy (Bulharsko, Malta a Slovinsko) dosáhly nižší úrovně. I když míra souladu v EU-13 stále zaostává (celkově 68 %), ve srovnání s předchozí zprávou (podle níž prošlo řádným sekundárním čištěním pouze 39 % odpadních vod) bylo zaznamenáno značné zlepšení.
2.3. Čistění podle přísnějších požadavků nebo terciární čištění a citlivé oblasti (článek 5)
Téměř 75 % území EU je v současnosti označeno za citlivou oblast. Patnáct členských států tak vymezilo celé své území a třináct členských států označuje za „citlivé“ pouze určité vodní útvary. Maďarsko a Slovinsko se zavázaly uplatňovat v budoucnosti čištění podle přísnějších požadavků v těch částech svých území, které se nachází v povodí Dunaje a podle jejich přístupových smluv takovému čištění nepodléhaly. Bližší informace o citlivých oblastech lze nalézt v prohlížeči údajů Evropské agentury pro životní prostředí 17 .
Celková míra souladu dosáhla 88 %, a ve srovnání s předchozí zprávou tak došlo k podstatnému zlepšení ve výši 11 procentních bodů. Avšak v důsledku zpoždění v provádění čištění podle přísnějších požadavků v EU-13 vykazují tyto členské státy průměrnou míru souladu ve výši 32 %. Celkem 9 členských států dosáhlo míry nižší než 50 %, další 4 členské státy dosáhly míry v rozmezí 50–90 % a za pozitivní lze označit skutečnost, že 12 zemí vykazuje míru souladu ve výši 90–100 %. Mezi obtíže s dosažením plného souladu patří vysoké investiční nároky, mobilizace potřebných financí, dlouhé a složité postupy pro vytvoření nové a zlepšení stávající infrastruktury.
Graf 1: Výsledky souladu v EU-28, EU-15 a EU-13, pokud jde o článek 3 (odvádění), článek 4 (sekundární čištění) a článek 5 (čištění podle přísnějších požadavků). Zobrazeny jsou průměrné hodnoty vážené znečištěním vzniklým v jednotlivých členských státech.
Graf 2: Výsledky souladu pro jednotlivé členské státy, pokud jde o článek 3 (odvádění), článek 4 (sekundární čištění) a 5 (čištění podle přísnějších požadavků) směrnice o čištění městských odpadních vod. Klasifikace členských států je taková, že jako první jsou uvedeny země s nejnižší mírou souladu s článkem 5 a dále jsou země řazeny podle zvyšující se míry souladu. V Lotyšsku se výsledky, pokud jde o soulad s článkem 5, rovnají 0 %, neboť tato země oznámila, že podle přísnějších požadavků neprováděla čištění žádná z čistíren, ačkoli výkon, pokud jde o dusík a fosfor, je v souladu s požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod. Nižší míra souladu podle článku 4 ve srovnání s mírou souladu podle článku 5 je možná, neboť článek 5 odkazuje pouze na citlivé oblasti. Míra souladu v Rumunsku byla vypočítána na základě procentního podílu celkového zatížení v souladu s články 3, 4 a 5 podle požadavků Smlouvy o přistoupení, a nikoli na základě procentního podílu zatížení v souvislosti s aglomeracemi, které jsou s nimi zcela v souladu (údaje na seznamu aglomerací v souvislosti s mírou souladu požadovanou podle Smlouvy o přistoupení nebyly k dispozici).
2.4. Velká města / velcí znečišťovatelé
Tato zpráva se vztahuje na 463 velkých měst (> 150,000 obyvatel). Oproti předchozí zprávě se jejich počet o více než 100 snížil, a to především kvůli nezahrnutí údajů z Itálie a Polska. Zatížení, které z hlediska znečištění produkují velká města, představuje 46 % celkového vyprodukovaného zatížení. Přibližně 89 % tohoto zatížení prochází čištěním podle přísnějších požadavků, než by bylo požadováno podle směrnice o čištění městských odpadních vod. Procento zatížení, které se neodvádí, nebo odvádí a nečistí, kleslo oproti předchozí zprávě z 5 % na 2,2 %. Míra souladu se však mezi velkými městy značně liší. Například pouze u 14 z 28 hlavních měst 18 členských států EU lze usuzovat, že v letech 2011/2012 dosáhly plného souladu, což je nicméně o tři hlavní města více, než kolik jich bylo v době předchozí zprávy.
2.5. Tendence, pokud jde o soulad
V průběhu let se u výsledků z hlediska souladu projevuje pozitivní trend, s výjimkou snížení mezi roky 2005/06 a 2007/08, a to z toho důvodu, že některé země s horšími výsledky své údaje v období 2005/06 nepředaly. Dlouhodobé trendy je třeba posuzovat obezřetně, neboť předané údaje ne vždy zahrnovaly tytéž členské státy/aglomerace, a to z několika důvodů, jimiž jsou například neoptimální informační systémy v prvních obdobích, postupné ukončení platnosti přechodných lhůt na úrovni EU-13 nebo nedostatečné podávání zpráv některými členskými státy.
Tato zpráva zahrnuje nové údaje o Kypru, Estonsku, Lotyšsku, Maďarsku, Slovinsku, Slovensku a Rumunsku, neboť uplynuly nové lhůty, jež zahrnují nové povinnosti, které se týkají dosažení souladu. Na druhou stranu při výpočtu výsledků za EU nebylo možné zohlednit údaje za Itálii, Polsko a Chorvatsko.
Graf 3: Vývoj míry souladu od referenčního roku 1998 (na základě dostupných souborů údajů).
2.6. Informace o souladu na regionální úrovni
Vůbec poprvé Komise do této zprávy zpracovala a zahrnula výsledky na regionální úrovni. To umožňuje stanovit přesněji a podrobněji přehled provádění v členských státech, kde celkové údaje nejsou vždy užitečné.
U členských států s vysokou mírou souladu na celostátní úrovni se tento trend obvykle projevuje i ve všech jejich regionech. Nižší míry souladu na celostátní úrovni jsou nicméně mnohdy dány slabou výkonností některých regionů (zejména v případě Bulharska, Slovinska, Portugalska, Španělska a Irska).
Regiony jsou klasifikovány jako „venkovské“, „městské“ nebo „vyvážené“ v závislosti na rozdělení obyvatelstva do převážně „malých“ aglomerací, převážně „velkých“ aglomerací nebo vyváženého počtu obou typů.
Podíl regionů s vysokou mírou souladu (90–100 %) v případě článků 3, 4 a 5 (je-li použitelné) ukazuje, že lepších výsledků dosahují tzv. „městské“ regiony, za nimiž těsně následují „vyvážené“ regiony, zatímco u „venkovských“ regionů byla zaznamenána nižší míra souladu. Lze to vysvětlit tím, že u menších aglomerací byly pro dosažení souladu stanoveny pozdější lhůty.
Graf 4: Procento regionů (městských, venkovských nebo vyvážených), které dosáhly míry souladu mezi 90 a 100 % v případě článků 3, 4 a 5.
2.7. Přetrvávající výzvy
Navzdory tomu, že se dodržování směrnice o čištění městských odpadních vod zlepšuje, stále je třeba se zaměřit na některé výzvy:
– Jedná se o včasné poskytování kvalitních a úplných údajů všemi členskými státy, což umožní větší spolehlivost výsledků z hlediska souladu. Rozvoj strukturovaného rámce pro provádění a informace by mohl být způsobem, jak usnadnit efektivnější a racionalizované poskytování informací požadovaných v rámci směrnice o čištění městských odpadních vod.
– Některé členské státy EU-13 stále zaostávají v plnění svých stávajících povinností dosáhnout souladu, zvlášť pokud jde o čištění odpadních vod, a zejména pak o čištění podle přísnějších požadavků. Členské státy EU-13, v nichž dosud neuplynuly příslušné lhůty, musí zajistit, aby ještě před skončením platnosti přechodných období byly uskutečněny řádné kroky k dosažení souladu. V této souvislosti má zásadní význam odpovídající plánování priorit v oblasti infrastruktury a zajištění potřebných investic.
– Jednou z priorit je také zlepšit nízkou míru souladu v některých členských státech a regionech EU-15, v nichž lhůty pro dosažení souladu uplynuly již před vícero lety.
– Ve velkých městech se dosahování souladu zlepšilo, ovšem značný počet měst, která vypouštějí vodu do citlivých oblastí, dosud neprovádí čištění podle přísnějších požadavků. To je zvláště znepokojující, protože tímto způsobem velká města vyvíjejí tlak na vodní prostředí.
3. Opatření na podporu souladu
Aby mohly členské státy snáze dosáhnout cílů směrnice o čištění městských odpadních vod probíhá řada akcí, jako jsou dvoustranné dialogy, vypracování programů provádění, zajišťování investic do infrastruktury prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů a zlepšování správy a šíření údajů o provádění. Nepodaří-li se souladu dosáhnout, zahájí Komise formální opatření pro porušení právních předpisů EU.
3.1 Programy financování
Na výstavbu infrastruktury pro odvádění a čištění odpadních vod jsou zapotřebí významné investice, k nimž EU nabízí možné financování z evropských strukturálních a investičních fondů. V uplynulém programovém období tyto fondy sehrály významnou úlohu, neboť členským státům umožnily realizovat investice ke splnění ustanovení směrnice o čištění městských odpadních vod. V programovém období 2007–2013 bylo na tuto infrastrukturu dosud přiděleno ve 22 členských státech přibližně 17,8 miliardy EUR z fondů politiky soudržnosti. Jednání o operačních programech na období 2014–2020 se nacházejí v závěrečné fázi. Na toto období je třeba splnit určité předběžné podmínky, mezi něž v rámci investic do vodohospodářských služeb patří politika stanovování cen za vodu. Tento mechanismus přiměřeným způsobem vybízí k účinnému využívání vodních zdrojů a různé způsoby využívání vody díky němu přiměřeně přispívají k uhrazení nákladů na vodohospodářské služby v míře, která je určena v plánech povodí vypracovaných na základě rámcové směrnice o vodě. Rovněž je jím zajištěno, aby byly investice prováděny ve strategickém rámci a financování přispívalo k provádění acquis EU v oblasti životního prostředí.
3.2 Programy provádění (článek 17)
Členské státy v roce 2014 předaly informace o svých programech provádění podle článku 17 směrnice o čištění městských odpadních vod 19 . Následná opatření k tomuto článku „opětovně aktivoval“ plán na ochranu vodních zdrojů 20 jako opatření ke zlepšení míry souladu. Kombinováním informací o souladu s informacemi o plánovaných a probíhajících programech provádění je možné posoudit, zda budou zamýšlená opatření dostatečná pro dosažení souladu v přiměřené lhůtě a na základě správných priorit. Programy provádění rovněž obsahují cenné informace o finančním plánování a potřebných zdrojích.
Členské státy 21 předaly informace o 8 600 projektech 22 týkajících se infrastruktury pro odvádění a čištění odpadních vod, jakož i individuálních nebo jiných vyhovujících systémů, které mají být realizovány v letech 2014 až 2027. Většina oznámených projektů bude dokončena do roku 2018. Většina projektů (70 %) má za cíl snížit nebo zrušit úroveň nesouladu s již použitelnými požadavky, zatímco menší část (30 %) napomůže zajištění souladu do doby, než skončí stávající lhůty. 37 % projektů se týká investic do stokových soustav a 63 % se týká čistíren odpadních vod.
Většina projektů se plánuje v zemích EU-13. Zbytek se týká členských států, které vykazují při dosahování cílů větší nedostatky (např. Itálie a Španělsko), členských států, v nichž dosud neuplynuly lhůty týkající se nedávno označených citlivých oblastí (např. Francie) nebo států s infrastrukturou, která byla v souladu s příslušnými požadavky, ale je třeba ji obnovit. Plánovaná infrastruktura pro čištění odpadních vod se vztahuje na 7 % (43 milionů PE) ze zatížení vyjádřeného jako celkové znečištění vzniklé v EU.
Graf 5: Počet plánovaných prací na stokových soustavách a čistírnách městských odpadních vod.
Celkové předpokládané investice potřebné pro výstavbu nových projektů, které jsou nutné pro dosažení plného souladu se směrnici o čištění městských odpadních vod se odhadují na 22 miliard EUR 23 . Tato částka je rovnoměrně rozdělena mezi infrastruktury pro odvádění a čištění odpadních vod. Plánované spolufinancování EU představuje 25 % celkových investičních potřeb.
Investiční plány 24 jsou ovšem většího rozsahu a rovněž obsahují potřebné odhady pro rozšíření a obnovení stávajících soustav. Z nich vyplývá, že roční míra investic se bude oproti současné situaci 25 dále zvyšovat o 14 % a dosáhne v průměru téměř 25 miliard EUR ročně: mezi lety 2015 a 2018 bude do infrastruktury odpadních vod investováno přibližně 100 miliard EUR.
Graf 6: Srovnání současných a očekávaných investic do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod.
Na nadcházející roky představují investiční částky 50 EUR na obyvatele.
Graf 7: Investice na obyvatele u stokových soustav a čistíren městských odpadních vod.
Mezi členskými státy se nicméně objevují různé trendy: zatímco v některých zemích se investice zvýší nebo zůstanou stabilní, v jiných se budou snižovat, jak je znázorněno níže na obrázku.
Graf 8: Srovnání současných a očekávaných investic do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod
3.3 Zlepšování správy a šíření údajů
Od roku 2012 Evropská komise provozuje pilotní program v rámci směrnice o čištění městských odpadních vod, který má členským státům pomoci zlepšit postupy pro předávání informací a šíření informací určených veřejnosti vytvořením strukturovaného rámce pro provádění a informace. Tato koncepce byla poprvé zavedena ve sdělení 26 o větším využití potenciálu opatření EU v oblasti životního prostředí. Zdokonalená správa údajů přispěje k lepšímu provádění směrnice o čištění městských odpadních vod a ke snížení administrativní zátěže mimo jiné i tím, že bude možné účinně plnit požadavky podle směrnice 2007/2/ES (INSPIRE) 27 a směrnice 2003/4/ES 28 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. Do vytvoření vnitrostátních strukturovaných rámců pro provádění a informace, jejichž součástí jsou zdokonalené systémy informačních technologií 29 a webové stránky k údajům o odpadních vodách 30 , se dosud zapojily čtyři členské státy (Kypr, Litva, Slovinsko a Irsko). V další fázi budou následovat další tři členské státy (Chorvatsko, Polsko a Rumunsko). Komise rovněž úzce spolupracuje s Evropskou agenturou pro životní prostředí s cílem zlepšit organizaci a šíření informací na úrovni EU 31 . Výsledky pilotního programu k strukturovanému rámci pro provádění a informace se využijí k vytvoření operačního strukturovaného rámce pro provádění a informace pro ostatní členské státy a zúčastněné partnery EU.
3.4 Prosazování práva
Dodržování směrnice o čištění městských odpadních vod členskými státy Komise zajišťovala zejména pokračujícím dialogem a opatřením na podporu souladu, ovšem v případě potřeby rovněž dvoustranným dialogem a zahájením řízení o nesplnění povinnosti vůči členským státům, které neplní zákonné povinnosti. Odehrávalo se to obvykle na úrovni „horizontálních případů“, jež obsáhly několik aglomerací podléhajících stejným povinnostem pro dosažení souladu 32 , přičemž u „starších“ členských států to bylo od uplynutí příslušné lhůty podle směrnice o čištění městských odpadních vod, zatímco u „novějších“ členských států šlo o postupný proces podle ukončení lhůt pro dosažení souladu.
Pokud jde o první skupinu, vydal Soudní dvůr Evropské unie od počátku roku 2013 sedm rozsudků, z nichž byly tři založeny na článku 260 Smlouvy o fungování EU, což znamená, že Soudní dvůr uložil třem členským státům (Belgii 33 , Lucembursku 34 a Řecku 35 ) zaplatit paušální částky a penále za to, že nevyhověly předchozím rozsudkům z let 2004, 2006 a 2007. Jedná se o první případy, kdy Soudní dvůr uložil pokuty za nedodržení směrnice o čištění městských odpadních vod. V současné době projednává Soudní dvůr pět případů.
Od roku 2012 Komise rovněž zahájila řadu horizontálních případů, které se vztahují až na několik stovek aglomerací v jediném členském státě.
Závěrem lze konstatovat, že u „novějších“ členských států byly v přístupových smlouvách stanoveny průběžné zvláštní lhůty, z nichž některé již uplynuly. Komise dodržování těchto průběžných lhůt členskými státy kontroluje především prostřednictvím pravidelného podávání zpráv.
Na základě sedmé zprávy (období 2009–2010) zahájila Komise dvoustranný dialog s 10 členskými státy. Domnělá porušení se liší podle členského státu, jelikož ne všechny průběžné lhůty jsou totožné.
4. Vytvoření pracovních míst a podpora růstu prostřednictvím investic do infrastruktury pro vodohospodářské služby
Výstavba infrastruktury, která má poskytovat kvalitní služby týkající se odpadních vod, si žádá značné investice i operace, které přispívají významnou měrou k růstu a tvorbě pracovních míst ve vodohospodářství.
Zváží-li se pouze toto průmyslové odvětví 36 , představuje to přidanou hodnotu ve výši zhruba 15 miliard EUR ročně.
Graf 9: Vývoj přidané hodnoty v sektoru kanalizací v EU-28 od roku 2008 do roku 2012
Při globálnějším pohledu je třeba poznamenat, že nakládání s odpadními vodami 37 představuje v rámci odvětví výrobků a služeb více než 600 000 pracovních míst, hodnotu roční produkce ve výši více než 100 miliard EUR a roční přidanou hodnotu ve výši přibližně 42 miliard EUR (investice, údržba, provoz, vývoz technologií a znalostí).
Graf 10: Vývoj ekvivalentu plného pracovního úvazku a hodnoty produkce v oblasti nakládání s odpadními vodami v EU-28 od roku 2003 do roku 2012
Jak je uvedeno výše, odvětví odpadních vod bude i nadále růst.
Provádění směrnice o čištění městských odpadních vod tudíž přispívá nejen k dosažení cílů v oblasti životního prostředí, ale též se významně podílí na podpoře pracovních míst, růstu a investic 38 . V rámci investičního plánu Komise 39 se několik vybraných projektů podpory týká investic do infrastruktury odpadních vod a pitné vody.
5. Inovace: klíčový význam pro podporu účinného využívání zdrojů a růst
Za účelem zajištění vysoké kvality vodohospodářských služeb pro občany co nejefektivnějším způsobem je nezbytné investovat do rozvoje inovativních řešení a jejich rozsáhlého zavádění, aby se zvýšilo účinné využívání zdrojů, jako jsou řešení pro energetické využití, znovuzískání živin a jejich zpracování na obchodovatelné výrobky a jejich opětovné využití vody. Inovace jsou také důležitým faktorem pro zvýšení konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a hospodářský růst.
Evropské inovační partnerství v oblasti hospodaření s vodou (EIP) 40 si klade za cíl usnadnit vývoj inovativních řešení a vytvářet tržní příležitosti uvnitř i mimo EU. Bylo v něm stanoveno osm prioritních oblastí, konkrétně opětné využití a recyklace vody, čištění vod a odpadních vod včetně obnovy zdrojů, vztah mezi vodou a energií, zvládání rizik povodní a sucha, ekosystémové služby, řízení vodních zdrojů, systémy podpory rozhodování a monitorování, inteligentní technologie a financování inovací. Pro činnost evropského inovačního partnerství v oblasti hospodaření s vodou má klíčový význam jeho 29 dobrovolných akčních skupin mnoha zúčastněných stran. Partneři těchto skupin u výzev v oblasti vody vyvíjejí, zkoušejí, převádějí do většího měřítka, šíří a stimulují zavádění inovací na trhu i ve společnosti. Zahájeno již bylo několik projektů. Jsou ústředním prvkem prováděcí fáze evropského inovačního partnerství v oblasti hospodaření s vodou. Inovativní řešení mají též zásadní význam pro snížení negativního dopadu na životní prostředí v oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva a pro jejich přeměnu na „inteligentní města“.
Význam výzkumu a inovací v oblasti vody byl rovněž uznán v Horizontu 2020, programu EU pro financování výzkumu a inovací na období 2014–2020. V rámci pracovního programu Horizont 2020 na období 2014–2015 byla voda označena za oblast zájmu, a to v souvislosti s uváděním inovativních řešení v dané oblasti na trh, jakož i s podporou provádění partnerství EIP a iniciativy týkající se společného plánování v oblasti vodohospodářství členskými státy. Pozornost byla mimo jiné věnována demonstračním projektům a projektům, které mají překlenout mezeru mezi inovativními řešeními v oblasti vody a tržní replikací. V rámci pracovního programu Horizont 2020 na období 2016–2017 jsou navíc otázky týkající se vody řešeny v rámci celé struktury programu Horizont 2020 s ohledem na to, aby se pokračovalo v úsilí z období 2014–2015. Opatřeními na podporu inovací týkajícími se vody v Evropě i mimo ni se zejména zabývá problematika oběhového hospodářství, udržitelného rozvoje měst, klimatických služeb, územní odolnosti atd. Konkrétně pak společenská výzva „Opatření v oblasti klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny“ programu Horizont 2020 podporuje koncepci systémového přístupu prostřednictvím rozsáhlých demonstračních/pilotních projektů, jež jsou dostatečně novátorské a pokrokové oproti současnému stavu techniky a zaměřují se na zavádění a zkoušení nových technologických a netechnologických řešení. Tyto projekty by rovněž měly sloužit jako způsob, jak vyvolat co největší zájem inovátorů a uživatelů inovací (například průmyslu, finančních subjektů, akademické obce, výzkumu, soukromých nebo veřejných subjektů, regionů, měst, občanů a jejich organizací atd.), což by mělo pomoci uvolnit další veřejné/soukromé investice ve vodohospodářství a posílit synergie s dalšími relevantními mechanismy financování EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), zejména v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR).
Pro odvětví odpadních vod jsou poměrně relevantní inovativní řešení pro opětovné využití vody a jejich potenciál významnou měrou přispívat k účinnému využívání zdrojů. V návaznosti na plán na ochranu vodních zdrojů 41 Komise v současnosti zkoumá možnost vytvořit na úrovni EU nástroj, který by podporoval opětovné využití vody, což je požadavek podle článku 12 směrnice o čištění městských odpadních vod.
6. Závěry
Prováděním směrnice o čištění městských odpadních vod se v EU výrazně snižuje vypouštění zatížení v podobě organického znečištění a znečištění živinami, a proto je její provádění klíčové pro dosažení dobrého environmentálního stavu mořských a sladkých vod.
Navzdory výzvám, jako jsou značné investiční potřeby a dlouhodobé plánování, je v zemích EU-15 dosaženo vysoké míry souladu. V zemích EU-13 stále přetrvávají při dosahování souladu značné nedostatky, zejména v oblasti čištění vod. Pro dosažení plného souladu v přiměřených lhůtách jsou zapotřebí posílená opatření a investice.
Programy provádění ukazují, že za účelem odstranění nedostatků plánují členské státy významné investice, které jsou směrovány do výstavby infrastruktury odpadních vod. Členské státy musí i nadále shromažďovat potřebné informace pro včasnou identifikaci budoucích investičních potřeb a provozních nákladů, jakož i pro zlepšení nebo zachování jejich současných soustav.
Za účelem zlepšení kvality a včasnosti předávaných údajů o provádění směrnice o čištění městských odpadních vod je zapotřebí dalšího úsilí. Za tímto účelem Komise v současnosti ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí a členskými státy reviduje a vyvíjí příslušné postupy a nástroje.
Vodohospodářství významnou měrou přispívá k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst. Investice, jež se zaměřují na dosažení plného souladu s právními předpisy EU, mají značný potenciál vytvářet nová pracovní místa a podporovat růst.
Investice do inovačních technologií mají zásadní význam pro to, aby se ve vodohospodářství účinněji využívaly zdroje a přispívalo se k vytváření pracovních míst a hospodářskému růstu.
„Populační ekvivalenty“ (PE), pojem použitý ve směrnici o čištění městských odpadních vod, se vztahuje na organické znečištění způsobené obyvateli vesnice/města a jinými zdroji, jako jsou nerezidenti a zemědělsko-potravinářský průmysl.
Individuální systémy nebo jiné vyhovující systémy, jež dosahují stejné úrovně ochrany životního prostředí jako stokové soustavy.
Eurostat (NACE Rev. 2, B-E) http://ec.europa.eu/eurostat/data/database .
Eurostat http://ec.europa.eu/eurostat/web/environment/environmental-goods-and-services-sector/database