14.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/447

—

s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2014,

—

s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)194, SWD(2015)195),

—

s ohledem na zvláštní výroční zprávy (1) Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2014,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (2), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (3),

—

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4), a zejména na článek 110 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0080/2016),

A.

vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a článkem 3 přílohy V jednacího řádu Evropského parlamentu;

1.

připomíná význam úkolů, které agentury vykonávají, a jejich přímý dopad na každodenní život občanů Unie; připomíná dále význam autonomie agentur, zejména regulačních agentur a také agentur, mezi jejichž úkoly spadá nezávislý sběr informací; připomíná, že hlavním důvodem pro vznik agentur bylo poskytování nezávislých technických a vědeckých expertíz;

2.

poukazuje na to, že Účetní dvůr ve svém shrnutí výsledků výročních auditů evropských agentur a ostatních subjektů za rok 2014 (dále jen „shrnutí Účetního dvora“) uvádí, že celkový rozpočet agentur na rok 2014 dosahoval přibližně 1,9 miliardy EUR, což představuje snížení o přibližně 5 % oproti roku 2013 a odpovídá přibližně 1,4 % souhrnného rozpočtu Unie; upozorňuje na skutečnost, že přibližně 63 % (1,2 miliardy EUR) financuje Unie, přičemž zbytek je tvořen příjmem pocházejícím z poplatků a jiných zdrojů;

3.

konstatuje, že agentury zaměstnávají 6 578 stálých a dočasných úředníků, což ve srovnání s předchozím rokem představuje navýšení o 0,64 % a tvoří 14 % celkového počtu úředníků Unie schválených v rámci souhrnného rozpočtu Unie; dále konstatuje, že v agenturách působí přibližně 3 200 smluvních zaměstnanců a vyslaných pracovníků; poukazuje na skutečnost, že nárůst počtu zaměstnanců se týká především agentur, kterým byly uloženy dodatečné úkoly, agentur odpovědných za dohled nad finančním sektorem a výkonných agentur s dodatečnými povinnosti v rámci programu Horizont 2020 a dalších programů;

4.

připomíná, že v červenci 2012 Parlament, Rada a Komise přijaly společný přístup k decentralizovaným agenturám (dále jen „společný přístup“), což je politická dohoda o vedení a reformě agentur v budoucnosti; bere na vědomí, že Komise odpovídá za opatření navazující na tuto dohodu;

5.

bere na vědomí zprávu Komise o pokroku při provádění společného přístupu a společně vynaložené úsilí Komise a decentralizovaných agentur, které vedlo k prokazatelným výsledkům; domnívá se, že se tímto způsobem zajistí vyváženější správa, zlepší se účinnost a zodpovědnost a dosáhne se větší soudržnosti; dále bere na vědomí informaci sítě agentur Unie (dále jen „síť“), podle níž agentury výrazně pokročily při provádění činností uvedených ve společném přístupu a dosáhly 99 % míry plnění konkrétních plánů opatření pro každou agenturu;

6.

vítá v tomto ohledu pokyny ohledně ukazatelů výkonnosti, které vydala Komise po konzultacích s agenturami a jejichž cílem je hodnocení výsledků, jichž dosahují výkonní ředitelé agentur, jakož i pokyny Komise ohledně přijímání prováděcích pravidel agentur týkajících se zaměstnávání kariérních pracovníků; očekává, že uvedené pokyny pomůžou agenturám tyto procesy zefektivnit, a tak dosáhnout časových úspor a úspor zdrojů;

7.

připomíná, že zásada ročního rozpočtu je jednou ze tří základních účetních zásad (společně se zásadou jednotnosti a vyrovnanosti), které jsou naprosto nezbytné k zajištění účinného plnění rozpočtu Unie; na základě shrnutí Účetního dvora konstatuje, že nejčastějším problémem rozpočtového a finančního řízení je i nadále přenos velkého objemu prostředků na závazky a že tento problém se týká 28 agentur; upozorňuje nicméně na skutečnost, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné kvůli víceleté povaze operačních programů agentur a nezbytně ještě neznamenají, že se v plánování a provádění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu; uznává skutečnost, že přenosy způsobené těmito operačními programy jsou v mnoha případech agenturami předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru, což usnadňuje jednoznačné oddělování plánovaných přenosů od přenosů neplánovaných;

8.

všímá si, že v osmi případech Účetní dvůr konstatoval, že došlo ke zrušení velkého objemu prostředků přenesených z předchozích let; podotýká, že takové přenášení prostředků svědčí o tom, že přenesené prostředky byly stanoveny na základě nadhodnocených potřeb nebo byly jinak neodůvodněné; naléhavě vybízí dotčené agentury, aby podnikly kroky, aby se tomuto problému do budoucna vyhnuly; bere na vědomí informaci sítě, že objem zrušených prostředků vypovídá o tom, do jaké míry agentury správně odhadují své finanční potřeby, a je lepším ukazatelem řádného rozpočtového plánování než výše přenesených prostředků; bere na vědomí informaci sítě, že dotčené agentury přijaly rozmanitá opatření na zdokonalení svých systémů pro monitorování plnění rozpočtu, aby tak tento problém vyřešily;

9.

připomíná agenturám, že nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (rámcové finanční nařízení) stanoví povinnost vypracovat konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, která kombinuje informace z výročních zpráv o činnosti, zpráv o interních a externích auditech a finančních zpráv a která má být nejpozději do 1. července každého roku zaslána Komisi, Účetnímu dvoru a orgánu udělujícímu absolutorium; vyzývá agentury, které tak dosud nečiní, aby do své konsolidované výroční zprávy zahrnuly podrobné informace o interních a externích auditech;

10.

bere na vědomí informaci sítě, že praktické provádění rámcového finančního nařízení agenturami vytváří v mnoha případech problémy pro účinné a zjednodušené vynakládání rozpočtových prostředků, a to zejména pokud se jedná o veřejné zakázky, vytváření víceletých programů, nepřímé řízení grantů a složitou dokumentaci pro konsolidační balíček účtů; vyzývá Komisi a síť, aby dále přezkoumaly možnosti, jak zjednodušit pravidla a přitom zohlednily rozdílné potřeby agentur;

11.

s uspokojením konstatuje, že konečné účetní závěrky všech decentralizovaných agentur ve všech významných ohledech věrně zobrazují jejich finanční situaci k 31. prosinci 2014 a výsledky jejich hospodaření a peněžní toky za daný rok v souladu s ustanoveními příslušných finančních nařízení a účetních pravidel, která přijal účetní Komise;

12.

s uspokojením konstatuje, že operace, na nichž se zakládají roční účetní závěrky všech decentralizovaných agentur za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2014, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

13.

je znepokojen tím, že určité agentury jsou zčásti financovány z poplatků příslušného odvětví, neboť tyto finanční vazby mohou mít dopad na jejich nezávislost; vyzývá všechny agentury, aby zavedly opatření, která ochrání nezávislost jejich vnitřních a vnějších činností;

14.

bere na vědomí informaci sítě, že 93 % agentur uvedlo, že sdílejí služby s jinými agenturami a orgány a institucemi; konstatuje, že 75 % agentur podepsalo dohody o spolupráci, pracovní ujednání či memoranda o porozumění a spolupráci s jinými agenturami, orgány a institucemi a členskými státy; bere na vědomí, že obecné dohody jsou plněny v ročním cyklu, přičemž konkrétnější individuální kroky jsou prováděny v oblasti správních služeb a specifických provozních služeb; vybízí agentury, aby usilovaly o zavádění dalších sdílených služeb v oblastech, v nichž by to vedlo ke snížení nákladů a zvýšení účinnosti; zdůrazňuje, že v případě sdílených služeb by náklady měly být spravedlivě rozděleny mezi zúčastněné agentury či instituce s cílem zabránit tomu, aby některá ze stran nenesla sama celé náklady na službu;

15.

navrhuje, aby Parlament, Rada a Komise zvážily umístění nových agentur, které mohou být v budoucnu zapotřebí, v těsné blízkosti jiných agentur, aby mohly snadněji sdílet služby;

16.

bere na vědomí stanovisko sítě ke slučování agentur; připomíná, že interinstitucionální pracovní skupina pro decentralizované agentury je v tomto ohledu kompetentní k posouzení jeho efektivity; vybízí Komisi, aby zahájila dlouhodobou analýzu dopadu slučování decentralizovaných agentur, které působí ve stejné širší oblasti politik nebo vykonávají podobné úkoly;

17.

vítá pokyny pro postupy společného zadávání zakázek více agenturami a pro účast agentur na zadávacích řízeních vedených Komisí; uznává přínosy nejen pro agentury, ale i pro Komisi, které mohou plynout ze součinnosti a společného zadávání zakázek v rámci společného přístupu; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Komise plánuje za své služby účtovat agenturám administrativní poplatky; připomíná Komisi, že agentury jsou placeny z téhož rozpočtu Unie a že tyto poplatky mohou vést ke snížení jejich účasti na společném zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby zavedení poplatků za účast agentur na zadávacích řízeních vedených Komisí přehodnotila;

18.

připomíná, že bod 27 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (5) vyzývá k postupnému snižování počtu zaměstnanců ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech v letech 2013–2017 o 5 %; bere na vědomí, že většina agentur tohoto snížení o 5 % oproti svému plánu pracovních míst v roce 2012 již dosáhla, nebo jej dokonce překonala; připomíná, že Komise začala toto 5 % snížení uplatňovat ve svém plánu pracovních míst pro rok 2013, přičemž svůj výpočet založila na počtu míst v roce 2012; konstatuje, že Komise uplatnila dodatečné 5 % snížení na personál agentur s cílem vytvořit fond pracovních míst určených k převodu, z něhož by vyčleňovala pracovní místa agenturám, jimž byly svěřeny nové úkoly nebo které jsou v zahajovací fázi činnosti; vyzývá Komisi, aby vypracovala analýzu silných a slabých stránek mandátů a ročních pracovních programů agentur, aby mohla přijmout erudované rozhodnutí ohledně toho, které agentury potřebují více zaměstnanců a které nikoli;

19.

připomíná postoj Parlamentu k rozpočtovému procesu, podle nějž by se na zaměstnance financované z poplatků hrazených příslušným odvětvím, kteří tedy nejsou financováni z rozpočtu Unie, nemělo vztahovat jednoprocentní roční snižování uplatňované Unií; naléhavě vybízí Komisi, aby posuzovala agentury financované především z rozpočtu Unie odděleně a aby navrhla takový zvláštní rámec pro agentury financované převážně odpovídajícím odvětvím, který by byl úměrný službám poskytovaným danou agenturou;

20.

vybízí všechny agentury, aby na postech vrcholného managementu usilovaly o genderovou vyváženost; konstatuje, že v některých agenturách jsou odpovídající čísla obzvláště neuspokojivá; vyzývá síť, aby orgánu udělujícímu absolutorium předložila podrobnou zprávu o přijímaných opatřeních, jež mají zajistit genderovou vyváženost na postech vrcholného managementu ve všech decentralizovaných agenturách; kromě toho také naléhavě žádá členské státy, aby usilovaly o genderovou vyváženost při jmenování členů správních rad;

21.

bere na vědomí informaci sítě, že více než 80 % všech decentralizovaných agentur zavedlo strategii proti podvodům; konstatuje, že ze čtyř zbývajících agentur mají tři vypracovat a přijmout strategii proti podvodům v průběhu roku 2016 a čtvrtá – Evropský policejní úřad – uplatňuje zásady a standardy vymezené ve strategii Komise proti podvodům společně s důsledným finančním modelem zahrnujícím setrvalé ověřování ex ante a ex post; konstatuje, že všechny přijaté strategie zohledňují metodologii a pokyny Evropského úřadu pro boj proti podvodům týkající se strategií boje proti podvodům;

22.

bere na vědomí názor agentur, podle nějž má důvěra občanů Unie v evropské orgány, instituce a další subjekty prvořadý význam; konstatuje, že agentury zavedly řadu konkrétních opatření a nástrojů, aby mohly vhodným způsobem řešit riziko skutečných nebo domnělých střetů zájmů; vyzývá agentury, aby uvážily strategii pro přiblížení svého působení občanům Unie; bere na vědomí, že všechny agentury již přijaly politiky zaměřené na prevenci a řešení střetů zájmů a že tyto politiky vycházejí z pokynů Komise pro prevenci a řešení střetů zájmů v decentralizovaných agenturách EU; konstatuje, že tyto politiky zahrnují mj. opatření na zjišťování potenciálních rizik v rané fázi, vymezování osvědčených postupů v jiných entitách (jako jsou např. Komise, jiné agentury a Evropský úřad pro boj proti podvodům) a politiky pro řešení střetů zájmů u personálu a spolupracovníků, kteří nepodléhají služebnímu řádu; vybízí agentury, aby zvážily výhody a nevýhody přijetí společných opatření na řešení problému střetů zájmů;

23.

vyzývá, aby byl přijat holistický přístup k celkovému zefektivnění prevence korupce ve veřejném sektoru a jejího potírání, zejména pak v orgánech, institucích a subjektech Unie, počínaje lepším přístupem veřejnosti k dokumentům a přísnějšími pravidly pro střety zájmů, zavedením nebo posílením rejstříků transparentnosti, poskytnutím dostatečných zdrojů na opatření vymáhání práva a rovněž lepší spoluprací mezi členskými státy a příslušnými třetími zeměmi;

24.

se znepokojením konstatuje, že některé agentury doposud nepřijaly obecné pokyny pro tzv. whistleblowing (oznamování ve veřejném zájmu); žádá, aby všechny orgány, instituce a subjekty Unie, které dosud nepřijaly vnitřní předpisy pro whistleblowing, aby tak urychleně učinily a uplatnily společný přístup ke svým povinnostem, přičemž se zaměří na ochranu oznamovatelů (whistle-blowers); vyzývá orgány, instituce a subjekty, aby věnovaly zvláštní pozornost ochraně oznamovatelů v kontextu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním, jež má být přijata v dohledné době; vyzývá Komisi, aby prosazovala právní předpisy o minimální úrovni ochrany oznamovatelů v Unii; vyzývá orgány, instituce a subjekty, aby neukládaly úředníkům povinnost oznamovat nesrovnalosti všeho druhu pouze formálně, ale aby také stanovily odpovídající ochranu oznamovatelů; vyzývá orgány, instituce a subjekty, aby neprodleně začaly uplatňovat čl. 22c služebního řádu;

25.

bere na vědomí, že podle sítě využívá 16 agentur (52 %) skupiny odborníků, vědecké panely a výbory a že téměř všechny zohledňují problémy, na něž upozornil Evropský veřejný ochránce práv v rámci vyšetřování z vlastního podnětu ohledně personální politiky agentur v případě výše uvedených skupin (OI/6/2014/NF), které bylo zahájeno dne 12. května 2014; naléhavě vybízí orgány, instituce a subjekty, které tak doposud neučinily, aby bezodkladně začaly tyto faktory zohledňovat; vyzývá agentury, aby uplatňovaly nová pravidla, která by měla přijmout Komise ve věci skupin odborníků;

26.

konstatuje, že 29 agentur (více než 90 %) zavedlo politiky ohledně zveřejňování životopisů a prohlášení o zájmech členů svých správních rad, vedoucích pracovníků a externích i interních odborníků; dále konstatuje, že 23 agentur (74 %) zveřejňuje životopisy a prohlášení o zájmech na svých internetových stránkách; se znepokojením konstatuje, že některé agentury čelí při zveřejňování životopisů či prohlášení o zájmech členů svých správních rad určitým problémům, neboť neexistuje žádný mechanismus, který by těmto členům ukládal povinnost uvedené dokumenty předkládat; naléhavě vybízí členy správních rad agentur, kteří doposud nepředložili dokumenty potvrzující, že u nich nevzniká střet zájmů, aby tyto dokumenty poskytli pro účely jejich zveřejnění na internetových stránkách dané agentury a aby tak učinili neprodleně s cílem posílit transparentnost;

27.

požaduje, aby všechny orgány, instituce a subjekty EU naplňovaly článek 16 služebního řádu úředníků EU a každoročně zveřejňovaly informace o vysokých úřednících, kteří opustili službu, a také seznam případů střetu zájmů; požaduje, aby všechny orgány, instituce a subjekty EU posuzovaly, zda je nové zaměstnání úředníků a bývalých poslanců EP kompatibilní s postem opuštěným ve strukturách EU, či jinou situaci, kdy úředníci a bývalí poslanci EP odcházejí z veřejného sektoru do sektoru soukromého (fenomén „otáčivých dveří“), a možnost střetu zájmů, a aby vymezily jasné čekací lhůty, které by měly přinejmenším zahrnovat období, po něž dotyčná osoba pobírá odchodné;

28.

zdůrazňuje, že lepším uplatňováním kodexů chování a etických zásad je třeba posílit bezúhonnost a zlepšit etický rámec, a tak upevnit společnou a efektivní kulturu bezúhonnosti všech orgánů, institucí a subjektů EU;

29.

vyzývá orgány, instituce a agentury Unie, které zavedly kodexy chování, a to i Parlament, aby zpřísnily prováděcí opatření svých kodexů, jako jsou kontroly prohlášení o finančních zájmech;

30.

vyzývá všechny agentury, aby rámec, který má být vytvořen novou interinstitucionální dohodou o povinném rejstříku transparentnosti, použily v zájmu posílení transparentnosti lobbistických aktivit k interakci s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, které se podílejí na tvorbě a uplatňování politik Unie;

31.

konstatuje, že zásada efektivnosti nákladů a přidané hodnoty EU platí i pro agentury, což by mělo zajistit, aby byli občané o výsledcích činnosti agentur dobře informováni; konstatuje, že dosahování výsledků je důležité; zdůrazňuje, že mnoho agentur ve svých výročních zprávách výslovně a odpovědně neuvádí informace o účinnosti a účelnosti svých činností; připomíná, že je důležité, aby se síť stala členem nové interinstitucionální pracovní skupiny pro výkonnost, má-li se dosáhnout společného přístupu k rozpočtovým zásadám založeným na výkonnosti a zaměřeným na výsledky a určit, jak by bylo možné zdokonalit výkonnostní modely, které jsou v současnosti v agenturách uplatňovány; požaduje, aby za účelem přezkumu víceletého finančního rámce v roce 2016 Účetní dvůr včas předložil hodnocení výkonnosti a výsledků agentur;

32.

bere na vědomí, že podle sítě začlenily téměř všechny agentury na své internetové stránky prohlášení, že jsou agenturami Unie, s výjimkou Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, který uvádí, že je nezávislým poradním orgánem Parlamentu, Rady a Komise; dále konstatuje, že 50 % agentur zveřejnilo na svých internetových stránkách informace ve všech jazycích Unie, čtyři agentury nabízejí informace ve 23 jazycích Unie, 22 % agentur nabízí informace v nejméně dvou jazycích a 9 % agentur disponuje internetovými stránkami pouze v angličtině, přičemž některé z nich hodlají zpřístupnit německou verzi; uznává dále, že plně vícejazyčný přístup pro všechny agentury není v současné době realizovatelný, protože by to vyžadovalo dodatečné zdroje; vybízí agentury, aby zvážily využívání sociálních médií, průzkumů veřejného mínění a práce se skupinami respondentů k měření veřejného povědomí a vyhodnocování způsobů, jak mohou do budoucna zdokonalit svou komunikační strategii;

33.

bere na vědomí prohlášení sítě, podle nějž vyvíjejí agentury značné úsilí při posilování své přítomnosti v sociálních médiích; konstatuje, že jen několik agentur dosud není přítomno v sociálních médiích, avšak že se zavázaly, že budou tento typ komunikace rozvíjet v brzké budoucnosti; konstatuje, že propagační činnosti prováděné prostřednictvím sociálních médií zahrnují zprávy, události, pracovní příležitosti a veřejné zakázky; konstatuje dále, že aktivity v sociálních médiích jsou provázány s ostatními komunikačními nástroji agentur;

34.

vyzývá agentury, aby intenzivněji usilovaly o zdokonalení své komunikační politiky a zvyšovaly svou viditelnost pomocí různých nástrojů sociálních médií, aby zvýšily povědomí o svých činnostech a úspěších a zajistily, aby občané byli o jejich činnosti dobře informováni;

35.

poukazuje na to, že s využitím příspěvků agentur vypracovala Komise pokyny obsahující standardní ustanovení dohod o sídle, které decentralizované agentury uzavírají s hostitelským členským státem; konstatuje, že k lednu 2016 dosud probíhalo vyjednávání čtyř agentur s jejich hostitelským členským státem oproti 10 agenturám v předchozím roce; připomíná význam těchto dohod pro fungování a bezpečnost agentur; naléhavě vybízí agentury a členské státy, které spolu doposud nepodepsaly dohodu o sídle, aby tak učinily bez dalšího odkladu;

36.

upozorňuje na význam sociálních aspektů dohod mezi sídly agentur a jejich hostitelskými státy, jako je předvídatelnost sociálních a životních podmínek pracovníků (školné, otázky statusu atd.);

37.

se znepokojením konstatuje, že některé agentury mají dvojí sídlo, a je přesvědčen o tom, že všechna dvojí ústředí, která nemají zvláštní přínos z provozního hlediska by měla být při nejbližší příležitosti zrušena;

38.

žádá orgány, instituce a subjekty Unie, aby při zadávání veřejných zakázek důsledně uplatňovaly opatření týkající se diskrece a vyloučení, přičemž musí být v každém z takových případů prováděny náležité kontroly správnosti daného rozhodnutí, a aby používaly kritéria vyloučení s cílem vyřadit společnosti, u nichž nastává jakýkoli střet zájmů, což má zásadní význam pro ochranu finančních zájmů Unie;

39.

připomíná Účetnímu dvoru, že Parlament, Rada a Komise se v bodě 54 společného přístupu shodly na tom, že „za všechny aspekty vnějších auditů prováděných externími subjekty plně zodpovídá Účetní dvůr, který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek“; vyzývá Komisi, aby bezodkladně potvrdila, že společný přístup stále platí; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že nový přístup k auditu zapojující auditory ze soukromého sektoru vedl k 85 % nárůstu administrativní zátěže pro agentury, což ve srovnání s dřívějším auditem, který spravoval Účetní dvůr, odpovídá více než 13 000 dodatečných hodin, tedy v průměru 3,5 ekvivalentům plného pracovního úvazku; vyjadřuje politování nad tím, že zadávání zakázek a správa smluv o auditu představovaly pro decentralizované agentury více než 1 400 člověkohodin dodatečné práce a že celkové dodatečné náklady na externí soukromé audity v roce 2014 dosáhly 550 000 EUR; vyzývá Účetní dvůr, aby soukromým auditorům poskytoval lepší pokyny, aby se výrazně snížila současná navýšená administrativní zátěž;

40.

vyzývá všechny orgány, instituce a subjekty Unie, aby zlepšily své postupy a praktiky, které mají za cíl chránit finanční zájmy Unie, a aby aktivně přispívaly k procesu udělování absolutoria zaměřenému na výsledky;

41.

navrhuje, aby Parlament, Rada a Komise zvážily sloučení menších agentur s podobnými nebo propojenými úkoly; je přesvědčen, že by to díky větší efektivitě přineslo v dlouhodobém výhledu úspory;

42.

prohlašuje, že výroční zprávy orgánů, institucí a agentur Unie by mohly hrát důležitou úlohu při zjišťování souladu s požadavky transparentnosti, zodpovědnosti a integrity; vyzývá orgány, instituce a subjekty Unie, aby do svých výročních zpráv zahrnuly standardní kapitolu věnovanou těmto komponentům;

43.

všímá si, že byly současně zveřejněny plány na zahájení revize nařízení týkajících se zřízení tripartitních agentur Unie, tj. Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP), Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound); zdůrazňuje, že tyto revize by měly zachovat klíčovou úlohu těchto vysoce uznávaných agentur a jejich tripartitní povahu zajišťující aktivní zapojení vnitrostátních orgánů, odborových svazů a zástupců zaměstnavatelů do jejích správy a fungování;

44.

domnívá se, že diskuse vedená v příslušných výborech EP o návrhu ročních pracovních programů a víceletých strategiích agentur pomáhá zajistit, aby tyto programy a strategie odrážely skutečné politické priority, avšak zdůrazňuje, že je nutno sladit rozpočtový cyklus EU se strategií EU 2020, aby bylo možno plně monitorovat výkonnost jednotlivých agentur, pokud jde o jejich přínos k dosažení cílů strategie EU 2020, a podat o ní komplexní zprávu;

45.

oceňuje osvědčenou spolupráci mezi těmito agenturami v oblasti životních a pracovních podmínek, odborného vzdělávání a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, díky čemuž se maximalizuje součinnost a spolupráce a posiluje doplňkovost; rovněž vítá a podporuje pokračující výměnu osvědčených postupů mezi Komisí a agenturami;

46.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).