9.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 185/82

Stanovisko Evropského výboru regionů — Zachování rybolovných zdrojů a ochrana mořských ekosystémů pomocí technických opatření

(2017/C 185/11)

Zpravodajka:

Emily WESTLEY (radní města Hastings, UK/SES)

Odkaz:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005

COM(2016) 134 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Preambule

Zákaz některých destruktivních lovných zařízení nebo metod

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(11)

Některá destruktivní lovná zařízení nebo metody, které využívají výbušnin, jedů, omamných látek, elektrického proudu, pneumatických kladiv nebo jiných perkusních nástrojů, vlečná zařízení a drapáky ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých druhů a některé harpuny by měly být zakázány s výjimkou zvláštního případu pulzní elektrické vlečné sítě, která může být využívána za určitých, přesně stanovených podmínek. Tyto podmínky by měly zahrnovat systém monitorování, kontroly a hodnocení pro účely prosazování, výzkumu a také hodnocení. Stávající povolení pro rybolov pomocí pulzní vlečné sítě by měla být předmětem (nového) vědeckého posouzení před tím, než budou obnovena nebo prohlášena za „nezakázaná“.

Odůvodnění

Elektrické impulzy mohou mít smrtící účinky na mořský život, včetně mladých ryb a necílových druhů. Výbor pro námořní bezpečnost (MSC) odmítá jejich certifikaci z důvodu „vlivu elektřiny ze zařízení na celou řadu environmentálních prvků včetně ohrožených, bezprostředně ohrožených a chráněných druhů (včetně příčnoústých) a bentických organismů, což může mít důsledky také pro širší ekosystém oblasti rybolovu“. Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) v únoru 2016 konstatovala, že „stávající právní rámec není dostačující, aby zabránil zavádění potenciálně nebezpečných systémů“.

Pozměňovací návrh 2

Článek 4

Záměry

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Cílem technických opatření je dosahování následujících záměrů:

a)	zajištění, aby úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebyly vyšší než 5 % objemových v souladu s čl. 2 odst. 2 a s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

1. Cílem technických opatření je dosahování následujících záměrů:

zajištění, aby úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nepřekračovaly omezení stanovená v právních aktech přijatých Komisí v souladu s čl. 19 odst. 5 tohoto nařízení a aby byly nežádoucí úlovky co nejvíce sníženy v souladu s čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013;

Odůvodnění

V případě vlečných plavidel není reálné zajistit, aby úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů byly nižší než 5 %. Kromě toho tento předpis již odrazuje od lovu nedospělých živočichů.

Pozměňovací návrh 3

Článek 6

Definice termínů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4)	„cíleným rybolovem“ se rozumí rybolov určitého druhu nebo kombinace druhů, kde celkový úlovek tohoto druhu/těchto druhů tvoří více než 50 % ekonomické hodnoty úlovku;

4)	„cíleným rybolovem“ se rozumí rybolov určitého druhu nebo kombinace druhů, kde celkový úlovek tohoto druhu/těchto druhů tvoří více než 50 % úlovku daného výjezdu;

Pozměňovací návrh 4

Článek 6

Definice termínů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

26)

„dlouhou lovnou šňůrou“ se rozumí lovné zařízení skládající se z hlavní šňůry, někdy značně dlouhé, na kterou se v pravidelných vzdálenostech připevňují návazce s háčky buď s návnadou, nebo bez návnady. Hlavní šňůra je ukotvena buď vodorovně na dně nebo v jeho blízkosti, svisle nebo může být unášena u hladiny;

26)

„dlouhou lovnou šňůrou“ se rozumí lovné zařízení skládající se z hlavní šňůry různé délky , na kterou se v pravidelných vzdálenostech připevňují návazce s háčky buď s návnadou, nebo bez návnady. Hlavní šňůra je ukotvena buď vodorovně na dně nebo v jeho blízkosti, svisle nebo může být unášena v různých hloubkách vodního sloupce nebo u hladiny;

Pozměňovací návrh 5

Článek 6

Definice termínů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

30)

„kapsou vlečné sítě“ se rozumí nejzazší část vlečné sítě mající buď válcovitý tvar, tj. stejný celkový obvod, nebo zužující se tvar. Skládá se z jedné nebo více stěn (dílů síťoviny) o stejné velikosti ok připojených k sobě navzájem po stranách v ose vlečení švem, k němuž může být připojeno postranní lano. Pro účely regulace to bude vnímáno jako posledních 50 ok sítě;

30)

Odůvodnění

Netýká se českého znění – ve španělském znění se upřesňuje, že se jedná o oka stejné velikosti .

Pozměňovací návrh 6

Článek 6

Definice termínů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

38)	„dobou ponoření“ se rozumí období od okamžiku prvního položení sítí do vody do okamžiku úplného vytažení sítí na palubu rybářského plavidla;

38)	„dobou ponoření“ se rozumí období od okamžiku prvního položení kterékoli sítě do vody do okamžiku úplného vytažení všech těchto sítí na palubu rybářského plavidla;

Odůvodnění

Vztahuje se na svislé tenatové sítě, volně zavěšené tenatové sítě nebo třístěnné tenatové sítě skládající se z různých vlečných šňůr (zařízení napojená postupně) a účelem je upřesnit, že doba ponoření začíná okamžikem položení první šňůry a končí okamžikem vytažení poslední.

Pozměňovací návrh 7

Článek 6

Definice termínů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

42)	„odlovem nejkvalitnější části populace“ se rozumí praktika výmětů levných ryb, na které se vztahují omezení odlovu, i když by mohly být zákonně vyloženy, s cílem maximalizovat celkovou ekonomickou nebo peněžní hodnotu ryb přivezených zpět do přístavu;

42)

„odlovem nejkvalitnější části populace“ se rozumí praktika výmětů levných ryb, na které se vztahují omezení odlovu, i když by mohly být zákonně vyloženy, s cílem maximalizovat celkovou ekonomickou nebo peněžní hodnotu ryb přivezených zpět do přístavu . Zproštěny jsou ty druhy, které nejsou vlivem rozdrcení a zhutnění v síti (rozemletí) vhodné pro lidskou spotřebu;

Odůvodnění

Specifická povaha použití vlečných zařízení způsobuje, že někdy dojde k rozdrcení a zhutnění úlovků, které pak nejsou vhodné ke komerčnímu prodeji.

Pozměňovací návrh 8

Článek 9

Obecná omezení týkající se používání vlečných zařízení

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Žádná část jakéhokoli vlečného zařízení nesmí být zhotovena z ok o velikosti menší než velikost ok kapsy vlečné sítě. Toto ustanovení se nevztahuje na síťová zařízení používaná k upevnění čidel určených k monitorování zařízení. Další výjimka může být udělena prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijatého podle článku 18 tohoto nařízení, pokud použití ok o velikosti menší než velikost ok kapsy vlečné sítě v dalších částech vlečného zařízení přináší z hlediska zachování biologických mořských zdrojů výhody, jež jsou alespoň rovnocenné výhodám stávajících metod rybolovu.

Odůvodnění

Přední část zařízení může být tvořena oky větší velikosti, aniž by to však mělo vliv na zadržování ryb dostávajících se do kapsy a pokud se sníží výrobní náklady.

Pozměňovací návrh 9

Článek 13

Ochrana citlivých stanovišť včetně citlivých mořských ekosystémů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2. Pokud nejlepší dostupné vědecké poradenství doporučuje změnu seznamu oblastí uvedených v příloze II včetně přidání nových oblastí, je Komise zmocněna takové změny přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1380/2013. Při přijímání těchto změn musí Komise věnovat zvláštní pozornost zmírňování negativních dopadů přemístění rybolovné činnosti do jiných citlivých oblastí.

Odůvodnění

Soulad s novým právním předpisem o hlubinném rybolovu (nařízení, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 2347/2002).

Pozměňovací návrh 10

Článek 19

Regionální opatření v rámci víceletých plánů

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. Komise je zmocněna k tomu, aby stanovila technická opatření na regionální úrovni se záměrem dosáhnout cílů víceletých plánů uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tato opatření musí být stanovena prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 32 tohoto nařízení a s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013.	1. Komise je zmocněna k tomu, aby stanovila technická opatření na regionální úrovni se záměrem dosáhnout cílů víceletých plánů uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tato opatření musí být stanovena prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 32 tohoto nařízení a s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013. Členské státy mohou pro jednotlivé oblasti předkládat společná doporučení nezávisle na vypracování víceletých plánů.
2 …	2 …
3 …	3 …
4 …	4 …
5 …	5 …
6 .	6 …

Odůvodnění

Ve svém stávajícím znění by mohl být článek 19 návrhu nařízení vykládán v tom smyslu, že ukládá vypracování víceletých plánů jako podmínku pro předložení společných doporučení.

Pozměňovací návrh 11

Článek 19

Regionální opatření v rámci víceletých plánů

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1 …	1 …
2 …	2 …
3 …	3 …
4 …	4 …
5 …	5 …
6. Komise může požadovat, aby výbor VTHVR posoudil společná doporučení uvedená v odstavci 5.	6. Komise bude požadovat, aby výbor VTHVR posoudil společná doporučení uvedená v odstavci 5.

Odůvodnění

Zúčastněné strany považují přání mnohem úžeji zapojit výbor VTHVR za velice důležité a v tomto směru byly vysloveny požadavky v rámci příslušných slyšení a diskusí v Evropském parlamentu a Výboru regionů.

Pozměňovací návrh 12

Článek 31

Ochranná opatření

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Pokud z dostupného vědeckého poradenství vyplývá, že je nutno neprodleně jednat ve věci ochrany mořských druhů, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 s cílem zmírnit tyto hrozby. Tyto akty se mohou týkat zejména omezení používání lovných zařízení nebo rybolovných činností v některých oblastech nebo v některých obdobích.

1. Pokud z dostupného vědeckého poradenství vyplývá, že je nutno neprodleně jednat ve věci ochrany mořských druhů, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 s cílem zmírnit tyto hrozby , přičemž se musí nejprve provést posouzení sociálních a ekonomických dopadů navrhovaných opatření . Tyto akty se mohou týkat zejména omezení používání lovných zařízení nebo rybolovných činností v některých oblastech nebo v některých obdobích.

2. Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 jsou určeny zejména k tomu, aby:

a)	řešily neočekávané změny vzorců populace v důsledku vysokých nebo nízkých úrovní přírůstku nedospělých živočichů v populaci;

a)	řešily neočekávané změny vzorců populace v důsledku vysokých nebo nízkých úrovní přírůstku nedospělých živočichů v populaci;

b)	poskytovaly ochranu rybám nebo měkkýšům ve tření, je-li populace na velmi nízké úrovni nebo v případě, že stav populace ohrožují jiné environmentální faktory.

b)	poskytovaly ochranu rybám nebo měkkýšům ve tření, je-li populace na velmi nízké úrovni nebo v případě, že stav populace ohrožují jiné environmentální faktory.

3. Aniž je dotčen čl. 32 odst. 6, akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 platí po dobu nejvýše tří let.

Odůvodnění

Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je, aby se před přijetím rozhodnutí vzaly na vědomí socioekonomické dopady.

Pozměňovací návrh 13

Článek 32

Výkon přenesené pravomoci

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11, 13, 19, 28 a 31 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [----]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11, 13, 19 a 28 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [----] a na dobu tří let v případě článku 31 . Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Odůvodnění

V článku 31 se Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci po dobu tří let. Podle článku 32 se ale zdá, že má Komise tuto pravomoc po dobu pěti let.

Pozměňovací návrh 14

Článek 34

Přezkum a podávání zpráv

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1 …	1 …
2 …	2 …
3 …	3 …
	4. Zpráva bude vycházet z komplexního posouzení územního dopadu provedeného Komisí v každé mořské oblasti za účelem vyhodnocení environmentálního, sociálního a hospodářského dopadu těchto opatření.

Odůvodnění

Komplexní přezkum dopadu strategických opatření vyplývajících z nařízení v jednotlivých regionech je důležitou podmínkou pro tvorbu politiky založenou na důkazech. To by umožnilo provedení celého cyklu tvorby politiky včetně nařízení, posouzení dopadů a zpětné vazby.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Obecná doporučení

pro úspěch společné rybářské politiky považuje za velmi důležité vypracování jasných a jednoduchých pravidel, která budou pro rybáře snadno pochopitelná a proveditelná; vzhledem k počtu nařízení, která budou dotčena návrhem nařízení o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření (dále jen „návrh“), považuje návrh za skutečný krok směrem k regulačnímu zjednodušení technických opatření v evropském rybolovu;

vítá legislativní přístup v tomto návrhu – základní rámcové nařízení a pravidla pro regionalizaci v přílohách, která mohou být upravena prostřednictvím zjednodušeného a inkluzivního procesu regionalizace stanoveném v návrhu nařízení; tento přístup umožňuje stanovit společná pravidla pro všechny mořské oblasti a poskytuje dostatečnou pružnost pro uzpůsobení technických opatření pro specifické potřeby, které mohou vzniknout na regionální úrovni;

vítá to, že návrh prosazuje zásadu proporcionality tak, jak je stanovena v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii;

vyzývá normotvůrce, aby zachoval jednoduchou strukturu návrhu tak, jak je v původní podobě;

vyzývá normotvůrce, aby nepřijímal výjimky a odchylky, které by narušovaly rovné podmínky, pokud na regionální úrovni nenastane konkrétní nutnost;

Prvek regionalizace

konstatuje, že regionalizace společné rybářské politiky (SRP) poskytuje regionům a členským státům příležitost aktivně řídit populace ryb v rámci cílů společné rybářské politiky;

poznamenává, že způsobilost předkládat společná doporučení, která stanoví vhodná technická opatření na regionální úrovni, by neměla být součástí vypracování víceletých plánů, ale měla by být otevřena veškerému rybolovu;

domnívá se, že regionalizace je příležitostí vytvořit pružný systém pro aktivní řízení regionálního rybolovu na základě kvalitativních a kvantitativních ukazatelů v souladu s cíli stanovenými v rámci společné rybářské politiky;

vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu specifické místní podmínky, pokud jde o minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, a umožnila změnu příloh V až X v rámci zjednodušeného postupu a ve spolupráci s místními a regionálními orgány;

10.

vyzývá normotvůrce, aby zajistil soulad znění nařízení o společné rybářské politice, víceletých plánů a stávajícího návrhu;

Přístup založený na důvěře a aktivní zapojení všech zúčastněných stran v reformě

11.

považuje za velmi důležité zaujmout v regulaci rybolovu v EU přístup založený na důvěře; VR konstatuje, že tento přístup je opravdu potřebný k tomu, aby se zabránilo ještě většímu odcizení rybářské komunity; tvůrci politik by měli důvěřovat rybářům, že reformu důsledně provedou, a rybáři by měli důvěřovat tvůrcům politik, že je nebudou opomíjet. Přístup založený na důvěře vyžaduje horizontální úsilí, v jehož rámci je nutné, aby všechny zúčastněné strany posuzovaly rybolov nejen z hlediska rybolovné kapacity, intenzity rybolovu a kvót, ale v budoucnosti do tohoto odvětví rovněž zařadily sociální aspekty, malý dopad na životní prostředí a udržitelnost;

12.

vyzývá normotvůrce, aby zahrnul některé pobídky, které by způsobily, že by dodržování pravidel bylo přirozenou volbou rybářů; tyto pobídky by mohly být ekonomického, sociálního, administrativního či jiného rázu a byly by v souladu s právními předpisy Unie, a to pod podmínkou, že budou splněna určitá kritéria; pobídky by měly být vytvořeny v duchu „kultury dodržování pravidel a spolupráce“, jak je stanoveno v čl. 36 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 1380/2013.

13.

konstatuje, že přidělování kvót je v odpovědnosti členských států, přijetí ustanovení, která umožňují drobným rybářům přímo řídit kvóty (1) a úlovky, může být velkou příležitostí pro nápravu nespravedlnosti z minulosti vůči drobným a pobřežním rybářům, a zároveň jim umožní plnit významnější roli při správě moří, zajistí rovné podmínky vůči průmyslovému rybolovu a nastolí rovnováhu mezi právy a povinnostmi. Posílení postavení drobných rybářů, kteří budou pod přísnou kontrolou řídit kvóty některých populací ryb po dosažení určitých významných úspěchů, bude mít ten efekt, že budou sami sebe považovat za akcionáře spravovaných aktiv (ryb) a dostane se jim motivace, aby se o ně dobře starali.

14.

podporuje výzvu Evropského parlamentu (2) Evropské komisi a členským státům, aby postupně zvyšovaly kvóty pro neprůmyslový rybolov, a podpořily tak tuto udržitelnou formu rybolovu;

15.

tento decentralizovaný systém řízení rybolovných práv by měl vycházet z těchto základních zásad:

1)	základní podmínkou je zachování mořských zdrojů a ochrana životního prostředí;

2)	opírat se o vědecká stanoviska a doporučení;

3)	přísná kontrola a průběžné hodnocení provádění;

4)	flexibilita umožňující úpravy v návaznosti na posouzení a na pilotní fázi;

5)	rybolovná práva by měla být koncipována jako procentní podíl maximálního udržitelného výnosu a jako pobídka pro rybáře, aby aktivně usilovali o obnovu populací ryb;

Význam drobného rybolovu pro malé evropské rybářské komunity

16.

konstatuje, že v malých pobřežních městech v celé Evropě je drobný pobřežní rybolov součástí jedinečného ekosystému, který zahrnuje dědictví, soudržnost komunity, cestovní ruch, jídlo a pohostinnost;

17.

vyjadřuje politování nad tím, že probíhající reforma společné rybářské politiky nebere plně v úvahu význam drobných pobřežních rybářů jako strážců moře se znalostmi místní historie a tradic, jako způsob života a důležitou součást socioekonomického života v pobřežních městech;

18.

vyzývá normotvůrce a členské státy, aby využili veškeré nevyužité možnosti podpory a ekologického přínosu drobného rybolovu, které existují v rámci stávající společné rybářské politiky;

19.

v této souvislosti považuje za velmi pozitivní signál, že navrhované nařízení o technických opatřeních by nevyžadovalo, aby drobní rybáři investovali do nového vybavení a sítí;

20.

konstatuje, že drobní rybáři se cítí stále více vzdáleni tvorbě politiky z důvodu neefektivního řízení a nadměrné regulace v předchozích desetiletích, po nichž následovala radikální reforma, jež zavedla řadu nových nařízení, např. o zákazu výmětů a o povinnosti vykládky, o regionalizaci, víceletých plánech, přepracování technických opatření, kontrolním režimu a sběru údajů;

21.

znovu opakuje svůj postoj, že rybářská politika EU by měla tvořit ústřední součást širší strategie modrého růstu, která by zohledňovala specifické rysy rybolovu i růst všech odvětví modré ekonomiky včetně námořních odvětví a cestovního ruchu, dále zaměstnanost a ochranu životního prostředí, a že podnikání spojené s modrou ekonomikou se týká nejen činnosti prováděné na mořích a oceánech (3), ale i všech pobřežních oblastí.

V Bruselu dne 7. prosince 2016.

předseda Evropského výboru regionů

Markku MARKKULA

(1) Podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 a podle čl. 19 odst. 4 písm. c) tohoto návrhu.

(2) 2015/2090(INI).

(3) NAT-V-044.