11.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/139

1.

Dne 26. dubna 2013 předložila Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 (dále jen „navrhované nařízení“).

2.

Evropský hospodářský a sociální výbor přijal k navrhovanému nařízení stanovisko dne 12. listopadu 2013. (1)

3.

Evropský parlament přijal postoj v prvním čtení k navrhovanému nařízení a příslušné legislativní usnesení na svém plenárním zasedání dne 4. února 2014. (2)

4.

Ve dnech 15. a 16. června 2015 schválila Rada pro spravedlnost a vnitřní věci jakožto obecný přístup kompromisní znění uvedené v dodatcích 1 až 3 k dokumentu 9332/15 ve spojení se zněním uvedeným v dodatku 1 k dokumentu 6812/15. Rada se na stejném zasedání dohodla, že by znění obecného přístupu mělo být základem pro budoucí jednání s Evropským parlamentem.

5.

Dne 13. října 2015 byla s Evropským parlamentem dosažena dohoda o kompromisním balíčku. Ve dnech 21. a 22. října 2015 potvrdil kompromisní balíček Výbor stálých zástupců.

6.

Dne 12. listopadu 2015 byl kompromisní balíček schválen Výborem Evropského parlamentu pro právní záležitosti. Téhož dne předseda uvedeného výboru informoval dopisem předsedu Výboru stálých zástupců (část II), že pokud Rada formálně předloží Evropskému parlamentu svůj postoj ve znění obsaženém v příloze uvedeného dopisu, doporučí plenárnímu zasedání, aby byl postoj Rady s výhradou ověření ze strany právníků-lingvistů Evropským parlamentem ve druhém čtení přijat beze změn.

7.

Ve dnech 3. a 4. prosince 2015 přijala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci politickou dohodu o kompromisním balíčku (3) a pověřila právníky-lingvisty Rady, aby provedli revizi znění.

8.

Rada s ohledem na výše uvedenou politickou dohodu a po revizi právníky-lingvisty přijala na zasedání ve dnech 10. a 11. března 2016 řádným legislativním postupem stanoveným v článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie svůj postoj v prvním čtení.

9.

Cílem navrhovaného nařízení je podpořit volný pohyb občanů Unie a) usnadněním volného pohybu některých veřejných listin a jejich ověřených kopií v rámci Unie a b) zjednodušením jiných formalit mezi členskými státy, konkrétně požadavku poskytnout pokaždé ověřené kopie a překlady veřejných listin.

10.

Evropský parlament a Rada vedly jednání za účelem uzavření dohody ve fázi postoje Rady v prvním čtení („dohoda na začátku druhého čtení“). Znění postoje Rady v prvním čtení odráží obsah kompromisního balíčku dohodnutého za pomoci Komise mezi oběma normotvůrci.

11.

Navrhované nařízení stanoví pro některé veřejné listiny vydávané orgány jednoho členského státu, které mají být předloženy orgánům jiného členského státu, systém osvobození od legalizace a podobné formality, jakož i zjednodušení jiných formalit (4).

12.

Systémem stanoveným v navrhovaném nařízení by neměla být dotčena možnost, aby osoby, které si to přejí, nadále využívaly jiné systémy osvobození veřejných listin od legalizace nebo podobné formality, které jsou použitelné mezi členskými státy. Toto nařízení by zejména mělo být chápáno jako nástroj, který je ve vztahu k úmluvě o apostile samostatný a autonomní (5).

13.

Navrhované nařízení se vztahuje na veřejné listiny vydávané orgány členského státu v souladu s jeho vnitrostátním právem, jejichž hlavním účelem je stvrzení jedné z těchto skutečností: narození, skutečnosti, že je osoba naživu, úmrtí, jména, manželství (včetně způsobilosti k uzavření manželství a rodinného stavu), rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné, registrovaného partnerství (včetně způsobilosti k uzavření registrovaného partnerství a statusu registrovaného partnerství), zrušení registrovaného partnerství, rozluky nebo prohlášení registrovaného partnerství za neplatné, rodičovství, osvojení, bydliště nebo místa pobytu, nebo státní příslušnosti (6).

14.

Navrhované nařízení se rovněž vztahuje na veřejné listiny vydávané osobě členským státem, jehož je státním příslušníkem, s cílem potvrdit, že tato osoba nemá záznam v rejstříku trestů.

15.

Navrhované nařízení se dále vztahuje na veřejné listiny, jejichž předložení může být požadováno od občanů Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, pokud si v souladu s příslušnými právními předpisy Unie přejí volit nebo být voleni ve volbách do Evropského parlamentu nebo v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště (7).

16.

Navrhované nařízení rovněž zavádí vícejazyčné standardní formuláře, které se mají používat jako pomůcka pro překlad přikládaná k veřejným listinám týkajícím se narození, skutečnosti, že je osoba naživu, úmrtí, manželství (včetně způsobilosti k uzavření manželství a rodinného stavu), registrovaného partnerství (včetně způsobilosti k uzavření registrovaného partnerství a statusu registrovaného partnerství), bydliště nebo místa pobytu a neexistence záznamu v rejstříku trestů (8).

17.

V zájmu podpory volného pohybu občanů Unie by měly být od všech forem legalizace a podobné formality osvobozeny i ověřené kopie veřejných listin, na které se vztahuje navrhované nařízení (9).

18.

Pokud členský stát povoluje předložení ověřené kopie veřejné listiny, měly by orgány daného členského státu přijmout i ověřené kopie vyhotovené příslušným orgánem členského státu, v němž byl vydán originál veřejné listiny (10).

19.

S cílem překonat jazykové bariéry a tím dále usnadnit pohyb veřejných listin mezi členskými státy stanoví navrhované nařízení, že by se překlad neměl vyžadovat, jestliže:

20.

Ověřený překlad vyhotovený osobou oprávněnou k vyhotovování takových překladů podle práva některého členského státu by se měl přijímat ve všech členských státech (12).

21.

V zájmu umožnění rychlé a bezpečné přeshraniční výměny informací a usnadnění vzájemné pomoci má navrhované nařízení za cíl zavést účinný mechanismus správní spolupráce mezi orgány určenými členskými státy. Používání tohoto mechanismu by mělo být založeno na systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) zřízeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (13)  (14).

22.

Mají-li orgány členského státu, v němž je veřejná listina či její ověřená kopie předkládána, důvodnou pochybnost o jejich pravosti, měly by mít možnost zkontrolovat vzory listin, které jsou k dispozici v úložišti v systému IMI, a pokud pochybnost přetrvává, možnost požádat prostřednictvím systému IMI o informace příslušné orgány členského státu, v němž byly tyto listiny vydány, a to buď zasláním žádosti přímo orgánu, který danou veřejnou listinu vydal či danou ověřenou kopii vyhotovil, nebo kontaktováním ústředního orgánu daného členského státu (15).

23.

Dožádané orgány by na takové žádosti měly odpovědět co nejdříve a v každém případě ve lhůtě nepřesahující pět pracovních dnů, nebo pokud je žádost zpracovávána ústředním orgánem, deset pracovních dnů. Pokud nelze tyto lhůty dodržet, měly by se dožádaný orgán a dožadující orgán dohodnout na prodloužení lhůty (16).

24.

Postoj Rady v prvním čtení odráží kompromisní balíček, který byl za pomoci Komise dohodnut mezi Radou a Evropským parlamentem.

25.

Jak bylo uvedeno v bodě 6 výše, tento kompromisní balíček byl potvrzen dopisem ze dne 12. listopadu 2015, který předseda Výboru Evropského parlamentu pro právní záležitosti zaslal předsedovi Výboru stálých zástupců (část II). Následně jej na zasedání ve dnech 3. a 4. prosince 2015 potvrdila Rada pro spravedlnost a vnitřní věci přijetím politické dohody.

26.

Rada se domnívá, že její postoj v prvním čtení představuje vyvážený balíček a že nové nařízení po přijetí výrazně přispěje k usnadnění každodenního života občanů Unie, kteří se stěhují do jiné země EU nebo kteří musí v jiné zemi EU předložit veřejnou listinu.