30.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/36

Zpravodaj:

Daniel MAREELS

1.1.

EHSV velmi vítá balíček návrhů Komise a doufá, že účinně přispěje k dokončení práce vykonané v období po krizi za účelem reformy finančního sektoru.

1.2.

Výbor sdílí globální a integrovanou vizi, jíž bylo použito a která těmto návrhům umožňuje sladit a sjednotit několik důležitých cílů z různých oblastí, aniž by to uškodilo zásadám. Tento přístup umožňuje učinit pokrok v řadě významných oblastí na cestě k udržitelnější a společné evropské budoucnosti a dokončení HMU.

1.3.

V první řadě to platí pro cíle v bankovním a finančním prostředí . Podle Výboru přispívají tato rozličná navržená opatření nepopiratelně k  posílení evropského obezřetnostního rámce a rámce pro řešení krize bank. To je zásadní pro požadované snižování rizika ve finančním sektoru a pro zvýšení odolnosti institucí . Zásadní význam má finanční stabilita a zdravý finanční systém, který přispívá ke stabilnímu a udržitelnému hospodářskému růstu. Kromě toho je tu ještě stínové bankovnictví, jímž je třeba se zabývat a regulovat jej.

1.4.

Podle Výboru dovoluje zejména skutečnost, že návrhy snižují riziko, pokročit nejen v další výstavbě bankovní unie , ale zároveň i ve zřizování jejího třetího pilíře, jímž je evropský systém pojištění vkladů . To je o to důležitější, protože plnohodnotná bankovní unie je jedním ze základních předpokladů pro dokončení HMU, o jejíž realizaci je třeba bezodkladně usilovat. Určité konkrétní úpravy v návrzích pak jsou užitečné pro úsilí o vytvoření unie kapitálových trhů .

1.5.

Výbor považuje rovněž za důležité, že tyto návrhy představují pozitivní přínos pro hlubší obnovení důvěry klientů a spotřebitelů ve finanční sektor. Proto lze s potěšením konstatovat, že se pracuje jak na řešení problému „subjektů, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání“, prostřednictvím opatření v oblasti celkové schopnosti absorbovat ztráty, tak na zefektivnění a větší účinnosti pravidel pro „rekapitalizaci z vnitřních zdrojů“. V každém případě zůstává prvořadou prioritou to, že v případě krize banky se nesmí využít veřejných prostředků nebo peněz daňových poplatníků.

1.6.

Výbor dále vítá pozornost věnovanou financování ekonomiky . V současném kontextu nejistoty a změn a v době, kdy míra investicí zůstává nízká, nelze ponechat bez povšimnutí žádnou příležitost vytvořit nové a dodatečné příležitosti pro trvalé a udržitelné hospodářské oživení reálné ekonomiky, které jde ruku v ruce s  růstem, dalšími investicemi a pracovními místy .

1.7.

Banky musí plnit významnou úlohu zprostředkovatelů na kapitálových trzích a bankovní úvěry zůstanou i v budoucnu bez pochyby nejvýznamnějším zdrojem financování pro rodiny a malé a střední podniky. I když jsou návrhy krokem vpřed k vytvoření vhodných podmínek, v nichž budou banky moci tuto úlohu sehrát, přesto však vyvstává otázka, zda nelze úsilí ve prospěch malých a středních podniků, které tvoří páteř evropského hospodářství, dále posílit a zintenzivnit. EHSV požaduje zejména potvrzení a rozšíření „podpůrného koeficientu pro malé a střední podniky“ (1), díky němuž mohou banky vyčleňovat méně kapitálu na úvěry pro malé a střední podniky. Výbor se rovněž zasazuje za podobný přístup k podnikům sociální ekonomiky.

1.8.

Výbor rovněž pozitivně hodnotí skutečnost, že se bere v potaz řada specifičností EU , mj. na základě „výzvy ke sdělení skutečností“. To platí mimo jiné pro úpravy s ohledem na mezinárodní dohody, které lze v těchto návrzích nalézt, v rámci globální reformy finančního sektoru. Ty budou ve prospěch financování hospodářství.

1.9.

Vzhledem k tomu, že předložené návrhy představují novou, ale nikoli poslední etapu reformy finančního sektoru , jež byla po krizi odsouhlasena na mezinárodní úrovni, je pro Výbor nadále důležité, aby Evropa hrála během současných a budoucích mezinárodních činností vedoucí úlohu . Je třeba vytvořit mezinárodní minimální pravidla a chránit evropské hodnoty a zájmy. V každém případě je důležité, aby nebyla akceptována žádná narušení v neprospěch evropských institucí.

1.10.

Naopak, když jde o dopad regulace nezbytné diverzity v rámci evropského finančního sektoru, je Výbor toho názoru, že se zatím nedostatečně zohledňuje stav malých a nekomplexních bank. Předložené návrhy zatím dostatečně nezohledňují specifičnosti a možnosti tohoto typu institucí. To platí především pro zásadu proporcionality . Výbor se domnívá, že spíše než současný roztříštěný a omezený přístup by měl v popředí stát strukturovanější a dalekosáhlejší přístup, který bude prospěšný pro více subjektů a ve více oblastech. Těmto druhům subjektů nesmí být ukládány nadměrně obtížné povinnosti ani náklady.

1.11.

Je rovněž v zájmu všech zúčastněných a zainteresovaných stran, regulačních orgánů i institucí, aby bylo při uplatňování nových předpisů vyvíjeno úsilí o jasnost a právní jistotu, k čemuž bude ostatně třeba poskytnout dostatečnou lhůtu pro provádění. K tomu, aby se zabránilo případným negativním dopadům na financování ekonomiky, je žádoucí rychle přijmout přechodná legislativní opatření týkající se nových IFRS 9 (2). Tento sektor se ostatně musí postavit celé řadě výzev, mimo jiné v souvislosti s technologickým a digitálním vývojem, nízkými úrokovými sazbami a řadou dalších událostí v důsledku krize.

1.12.

Pokud jde o posílení obezřetnostního rámce, Výbor vítá zvýšenou pozornost věnovanou úloze regulačních orgánů a možnostem, které jim byly přiděleny. Předpisy a dohled se vzájemně doplňují a musí plnit svou úlohu, mimo jiné za účelem dosažení lepší harmonizace předpisů a postupů a proto, aby bylo v případě potřeby možné postupovat efektivněji a účinněji.

1.13.

V souvislosti s rámcem pro řešení krizí lze pozitivně hodnotit integraci režimu pro celkovou schopnost absorbovat ztráty (TLAC) a minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky (MREL) a stanovenou harmonizaci, jež vnitrostátní třídění podřízených dluhových nástrojů integruje do insolvenčního řízení. Tím dojde k harmonizaci režimu a ke zlepšení provozní použitelnosti režimu absorpce ztrát.

2.1.

Komise dne 23. listopadu 2016 zveřejnila několik návrhů reforem v oblasti regulace bank. Přispívají k provádění textů sestavených na základě činností Basilejského výboru pro bankovní dohled a Rady pro finanční stabilitu a s ohledem na výsledky výzvy ke sdělení skutečností zorganizované Komisí za účelem posouzení efektivity a účinnosti současných bankovních právních předpisů.

2.2.

Tyto legislativní návrhy (4) slouží ke změně stávajících bankovních právních předpisů. Jde zejména o:

2.2.1.

nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) a směrnici o kapitálových požadavcích (CRD) z roku 2013. Zahrnují obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce (banky) a investiční společnosti a předpisy týkající se správy a dohledu;

2.2.2.

směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí z roku 2014. Obsahují pravidla pro ozdravné postupy a řešení krize institucí v úpadku a zřizují jednotný mechanismus pro řešení krizí.

2.3.

Tyto návrhy sledují několik cílů: Mezi jinými zejména:

2.3.1.

větší odolnost institucí EU a podporu finanční stability,

2.3.2.

zlepšení úvěrové kapacity bank s cílem podpořit hospodářství Evropské unie, a

2.3.3.

usnadnění úlohy bank při realizaci hlubších a likvidnějších evropských kapitálových trhů v zájmu vytvoření unie kapitálových trhů.

2.3.4.

Zároveň – a to je třeba na tomto místě zmínit – se pracuje na přesnějším a širším uplatňování „zásady proporcionality“ ve prospěch malých nebo nekomplexních bank.

2.4.1.

Pokud jde o cíl uvedený v bodě 2.3.1:

2.4.1.1.

uložení kapitálových požadavků citlivěji reagujících na rizika, zejména v oblasti tržního rizika, úvěrového rizika protistran a expozice vůči ústředním protistranám;

2.4.1.2.

prováděcí metodiky, které jsou schopny lépe zohlednit skutečná rizika, jimž jsou banky vystaveny;

2.4.1.3.

zavedení závazného pákového poměru (LR (6)) v hodnotě nejméně 3 %, aby se institucím zamezilo ve využívání nadměrného pákového efektu;

2.4.1.4.

uložení závazného ukazatele „čistého stabilního financování“ (NFSR (7)) s cílem řešit přílišnou závislost krátkodobého financování z jiných zdrojů než klientských vkladů a snížit dlouhodobé finanční riziko;

2.4.1.5.

požadavek na globální systémově významné instituce (8) (G-SII (9)), aby udržovaly minimální úrovně kapitálu a další nástroje, které kryjí ztráty v rámci řešení krize. Tento požadavek, známý jako „celková schopnost absorbovat ztráty“ (TLAC (10)), se začlení do stávajícího systému MREL (11), který platí pro všechny banky. Díky tomu bude EU případně moci lépe řešit krize globálních systémově významných institucí v úpadku, přičemž finanční stabilita bude ochráněna a riziko pro daňové poplatníky sníženo na minimum. Navíc harmonizace zavádí „hierarchii věřitelů“ s cílem vytvořit rovné podmínky pro případ rekapitalizace z vnitřních zdrojů při řešení krize banky.

2.4.2.

V souvislosti s cíli uvedenými v bodě 2.3.2 (a do určité míry i v bodě 2.3.4), jde o to:

2.4.2.1.

zvýšit kapacitu bank, pokud jde o poskytování úvěrů malým a středním podnikům a financování projektů infrastruktury;

2.4.2.2.

snížit administrativní zátěž nekomplexních malých bank v souvislosti s některými pravidly v oblasti odměňování, zejména u odměn s odloženou platností a odměn pomocí nástrojů, jako jsou akcie;

2.4.2.3.

zajistit, aby pravidla CRD/CRR byla přiměřenější a nezatěžovala tolik menší a méně komplexní instituce, protože některé ze současných požadavků týkajících se poskytování informací, podávání zpráv a složitých obchodních portfolií pravděpodobně nelze zdůvodnit obezřetnostními argumenty.

2.4.3.

Pokud jde o cíl uvedený v bodě 2.3.3, cílem je:

2.4.3.1.

předejít nepřiměřeným kapitálovým požadavkům pro pozice v obchodním portfoliu, včetně těch, které se týkají činností v rámci tvorby trhu;

2.4.3.2.

snížit náklady na emisi/držení určitých nástrojů (krytých dluhopisů, vysoce kvalitních sekuritizačních nástrojů, státních dluhopisů, derivátů pro zajišťovací účely);

2.4.3.3.

zamezit negativní motivaci institucí, které jednají jako zprostředkovatelé pro klienty ve vztahu k obchodům zúčtovaným ústřední protistranou.

3.1.1.

Tyto návrhy je zcela nepochybně třeba uvítat. Představují další doplnění a upřesnění důležité práce, která byla po krizi vykonána s cílem reformovat finanční sektor. Zároveň zohledňují skutečnost, že banky v Evropě budou i v budoucnu hrát významnou úlohu ve společnosti a zejména při financování ekonomiky. Banky musí plnit významnou úlohu zprostředkovatelů na kapitálových trzích a bankovní úvěry zůstanou nejvýznamnějším zdrojem financování v Evropě pro rodiny a podniky a dozajista i malé a střední podniky. To nesmí být ohroženo.

3.1.2.

Výbor v první řadě oceňuje komplexní a integrovaný přístup, který při vypracovávání těchto návrhů převládl a který zohlednil různé důležité společenské cíle a žádoucí směřování. To, že byl tento přístup konkrétně využit při sestavování předložených návrhů, aniž by došlo k popření těchto zásad, patří mezi největší úspěchy. Jedno se nikdy nesmí dít na úkor druhého.

3.1.3.

V obtížném a složitém politickém, společenském a hospodářském kontextu a s řadou důležitých nadcházejících výzev vytváří smíření a sjednocení několika důležitých cílů ze vzdálených oblastí nezanedbatelný potenciál pokroku v různých oblastech na cestě k udržitelnější a společné evropské budoucnosti. Vyvážený přístup přispívá rovněž k hlubšímu obnovení důvěry.

3.1.4.

Výbor rovněž vítá, že jsou zohledněny výsledky „výzvy ke sdělení skutečností“ (12), neboť to na jedné straně umožnilo použít harmonický přístup a zapojení všech zainteresovaných stran, a na straně druhé vytříbenější a rozmanitější přístup, a to v rámci stanovených cílů.

3.1.5.

Pro Výbor zůstává nadále velmi důležité, aby bankovní systém byl odolný a dostatečně kapitalizovaný, což je podmínkou a základem pro udržování finanční stability.

3.1.6.

O nic menší význam nemají ani opatření na podporu hospodářství a jeho účinného financování, aby bylo možné do maximální možné míry podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.

3.1.7.

Zároveň jsou tyto návrhy díky skutečnosti, že snižují riziko, takové povahy, že mohou přispět k pokračující realizaci bankovní unie (13), a v očích Výboru jsou také klíčovým prvkem, který musí dovolit rovněž dosáhnout pokroku při realizaci jejího třetího pilíře, jímž je evropský systém pojištění vkladů. Bankovní unie zase představuje jeden ze základních pilířů HMU, o jehož rychlé provedení je třeba usilovat. Tyto návrhy budou přínosem i pro vybudování unie kapitálových trhů (14), což je další přidaná hodnota.

3.1.8.

Tyto návrhy představují novou etapu na cestě k obnovení důvěry ve finanční sektor a banky, nikoli však etapu poslední. Výbor doufá, že v dalších krocích bude možné pracovat ve stejném duchu. To platí především pro otázky, o nichž se v této chvíli a mimo jiné v rámci dokončování rámce Basel III (15) ještě diskutuje (16) a pro něž se v poměrně krátké době očekávají výsledky. Každopádně jde o to nadále v tomto sektoru snižovat riziko, aniž by ty nepřiměřeně zasáhlo evropský bankovní sektor.

3.1.9.

Kromě toho je pravděpodobně rovněž důležité sledovat mezinárodní souvislosti, zejména když se nyní ukázalo, že některé dohody týkající se celosvětové reformy finančního sektoru jsou neevropskými partnery vykládány jinak nebo méně striktně. To však nesmí ohrozit komplexní reformní program, který byl dohodnut na úrovni skupiny G20 po odeznění finanční krize, ani nesmí na celosvětové úrovni vést k příliš velkým neshodám nebo příliš velké roztříštěnosti v neprospěch institucí usazených v EU.

3.1.10.

Je důležité, aby tyto návrhy poskytly finančnímu sektoru a účastníkům dostatečnou jasnost a jistotu. Správně financovaný, diverzifikovaný sektor fungující v jednotném evropském prostoru musí mít možnost řešit i jiné výzvy, například takové, které souvisejí s technologickým a digitálním vývojem, nízkými úrokovými sazbami a řadou dalších problémů v důsledku krize, jakými jsou např. úvěry v selhání (17) v některých zemích.

3.1.11.

Na závěr Výbor na tomto místě opakuje své dřívější stanovisko, že stínovým bankovnictvím je třeba se zabývat a regulovat jej. Potenciální rizika, která se v něm ukrývají, je rovněž třeba dostat pod kontrolu a dohled ve jménu posílení finanční stability. Zároveň je třeba vytvořit rovné podmínky pro všechny a mezi všemi, kteří jsou činní ve finančním prostředí.

3.2.1.

Výbor kladně hodnotí pozornost věnovanou obezřetnostnímu rámci a jeho dalšímu doplnění a posílení prostřednictvím různých sazeb a dalších opatření, která jsou v předložených návrzích stanovena. Tyto návrhy mohou počítat s kladným přijetím už proto, že se tak děje s patřičně odlišeným přístupem a dbá se mimo jiné na to, aby financování ekonomiky nebyly kladeny zbytečné překážky.

3.2.2.

Výbor vítá zvýšenou pozornost, která je věnována úloze regulačních orgánů v tomto prostředí, ochotě svěřit jim další možnosti a dospět k větší a lepší harmonizaci předpisů a postupů. To je důležité nejen proto, aby bylo možné předejít příliš velkým rozdílům v zacházení s bankami, ale i z hlediska rozšířeného uplatňování zásady proporcionality.

3.3.1.

V souladu se svými dřívějšími stanovisky Výbor vítá skutečnost, že se nové návrhy zabývají problematikou „subjektů, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání“. Zavedení TLAC pro evropské instituce G-SII v rámci požadavků MREL, včetně obecně použitelné (18) a individualizované části (19), zároveň umožňuje harmonizovaný a individuálně přizpůsobený přístup.

3.3.2.

Tím to ovšem nekončí. Jak již bylo zmíněno dříve (20), úplné provádění rámce Basel III, Rada pro finanční stabilitu (FSB) a nalezení řešení pro banky, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání („too big to fail“), v souladu s mezinárodními dohodami (G20) musí (nadále) patřit mezi priority programu pro nadcházející rok. Cílem musí i nadále být posílit stabilitu a odolnost finančního sektoru a zároveň předejít tomu, aby se v budoucnu muselo k záchraně bank využít veřejných prostředků. Kromě toho je třeba dále prověřit, jak by bylo možné snížit vysokou úroveň veřejného dluhu, který drží banky, aby bylo usnadněno uplatňování mechanismu pro řešení krizí (21). To by přispělo i k dokončení bankovní unie (22).

3.3.3.

Výbor také obzvlášť vítá návrh Komise provést větší harmonizaci hierarchie věřitelů vytvořením nové třídy aktiv, a to při uplatňování režimu rekapitalizace z vnitřních zdrojů, za účelem zajištění rovných podmínek mezi různými členskými státy (23).

3.4.1.

Je samozřejmě velmi pozitivní, že tato různá navrhovaná opatření byla posouzena z hlediska jejich dopadu na financování reálné ekonomiky a že bylo vykonáno vše potřebné, aby byla zlepšena úvěrová kapacita bank.

3.4.2.

Výbor vítá zejména to, že byla velká pozornost věnována poskytování úvěrů malým a středním podnikům, které jsou a budou páteří evropského hospodářství. Zajišťují investice a pracovní místa.

3.4.3.

To platí zejména pro upevňování a další rozšiřování podpůrného koeficientu pro malé a střední podniky („SME supporting factor“). Výbor žádá, aby se pečlivě prozkoumalo, zda by nebylo možné tento faktor uplatnit v širším měřítku, ve prospěch co největšího počtu úvěrů a malých a středních podniků. Stejně tak Výbor žádá, aby Komise vyvinula zvláštní úsilí za účelem posílení hospodářství těch členských států, které byly hospodářskou krizí nejvíce oslabeny.

3.4.4.

Výbor je také toho názoru, že by mělo být vynaloženo srovnatelné úsilí ve prospěch sociální ekonomiky a ve prospěch subjektů činných v této oblasti. Především by mohl být vytvořen „podpůrný koeficient pro sociální podniky“.

3.5.1.

Ačkoli se nejedná o jejich nejdůležitější součást, Výbor oceňuje, kolik pozornosti bylo v návrzích věnováno dalšímu rozvoji unie kapitálových trhů.

3.5.2.

V souladu se svými dřívějšími stanovisky (24) v této oblasti se Výbor domnívá, že regulační a dohledový rámec by měl umožnit rozvoj silných stránek kapitálových trhů a slabé stránky, například nadměrná či nepřiměřená rizika, by měl držet na uzdě. Nový systém musí být odolný vůči nepříznivým účinkům případných nových krizí. To také znamená, že je třeba větší konvergence a spolupráce v oblasti mikroobezřetnostního a makroobezřetnostního dohledu jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni.

3.6.1.

Výbor předně nadále zdůrazňuje, že je velmi důležité znovu potvrdit nutnost existence diverzifikovaného bankovního prostředí (25). To je třeba nejen ve prospěch stability, ale umožňuje rovněž nejlepším možným způsobem vyhovět potřebám a požadavkům všech, ať už jde o střadatele, investory, spotřebitele, nebo podnikatele.

3.6.2.

Výbor s potěšením vítá skutečnost, že několik z předložených návrhů vychází ze zásady proporcionality, jejíž vhodné uplatňování bylo dříve označeno za největší problém malých a nekomplexních bank (26).

3.6.3.

Výbor se také domnívá, že se bral příliš malý ohled na situaci těchto bank. Předložené návrhy dostatečně nezohledňují specifičnosti a možnosti tohoto typu institucí.

3.6.4.

Výbor se domnívá, že spíše než současný roztříštěný a omezený přístup by měl v popředí stát strukturovanější a dalekosáhlejší přístup zásady proporcionality.

3.6.5.

Konkrétně by zásada proporcionality měla spočívat nejen na velikosti příslušných institucí, ale je třeba zohlednit i následující aspekty: i) zvláštní znaky různých obchodních modelů, ii) různé institucionální formy těchto bank a iii) konkrétní cíle, o které usilují různé finanční instituce činné na trhu.

3.6.6.

Těmto institucím nesmí být ukládány nadměrně obtížné povinnosti ani náklady. Doporučuje se naopak větší flexibilita s ohledem na některé konkrétní aspekty, jako např. oznamovací povinnost. Měla by být pečlivě zvážena doplňující ustanovení, která mají za cíl snížení administrativní zátěže.

3.6.7.

Rovněž je třeba uplatňovat rovné podmínky pro všechny takové instituce bez ohledu na jejich právní formu.

3.6.8.

Obecněji lze říci, že v rámci stanovených zásad a za předpokladu, že regulační orgány budou mít v případě potřeby možnost rychle a přiměřeně zasáhnout, Výbor je zastáncem toho, aby zásada proporcionality došla co největšího uplatnění, a to jak co do počtu institucí, které ji mohou využívat, tak co do oblastí a příležitostí, v nichž je uplatňována.

4.1.

S ohledem na význam konkrétního a účinného provádění navržených opatření je nezbytné, aby finanční instituce měly na provedení nových předpisů dostatečně dlouhou dobu. To vyžaduje, aby Evropský orgán pro bankovnictví urychleně vypracoval technické a prováděcí normy, nebo aby lhůta stanovená pro provedení začala běžet teprve ve chvíli, až tyto orgány stanoví všechny podrobnosti dotčených právních předpisů.

4.2.

Aby bylo možné vyhnout se případným negativním dopadům na financování reálné ekonomiky, které by mohlo mít uvedení v platnost nových (IFRS) 9 (27), či tyto dopady neutralizovat, je Výbor zastáncem rychlého přijetí přechodných legislativních opatření, která jsou v souvislosti s tímto novým mezinárodním standardem účetního výkaznictví plánována.