10.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 75/63

Zpravodaj:

Stefano PALMIERI

1.1.

EHSV chápe úsilí, které Komise vyvinula při práci na návrhu přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 v polovině období, a oceňuje ustanovení o flexibilitě, zavedená s cílem čelit nepředvídaným krizím posledních let. Domnívá se nicméně, že navrhovaný rámec není pro zvládnutí výzev a priorit Evropské unie (EU) dostatečný, a to zejména vzhledem k současnému vážnému zpochybňování celého evropského politického projektu.

1.1.1.

Řešení výzev a krizí globální povahy dnes nutně vyžaduje reakci evropské povahy. EHSV se z tohoto důvodu domnívá, že současný VFR i VFR na období po roce 2020 by měly náležitě soustředit zdroje a směrovat je k programům, které budou schopné:

1.2.

Podle EHSV musí být přezkum VFR na období 2014–2020 v polovině období a diskuse o VFR na období po roce 2020 vedeny plně v souladu s článkem 3 Lisabonské smlouvy, což znamená zaručit občanům EU důstojné životní podmínky odpovídající jejich blahobytu, a s článkem 311 Smlouvy o fungování EU, podle něhož si „Unie zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik“.

1.3.

EHSV odsuzuje zejména krizi solidarity v rámci EU, kterou je třeba se zabývat a která se musí vyřešit. Je nepřijatelné, aby některé členské státy při rozdělování prostředků VFR na období 2014–2020 spravedlivou zásadu solidarity přijímaly, a současně ji popíraly, pokud se jedná o řešení mimořádných potřeb uprchlíků a přistěhovalců.

1.4.

Schopnost EU reagovat na současné i budoucí výzvy bude záviset právě na kvalitativním a kvantitativním rozměru jejích intervenčních strategií. Diskuse o VFR se musí zaměřit na jeho schopnost – jak z hlediska uvolněných zdrojů, tak struktury rozpočtu – poskytnout EU prostředky nezbytné pro splnění strategických priorit, aniž by byla zvýšena daňová zátěž občanů a podniků, neboli na schopnost dodávat na evropské úrovni „přidanou hodnotu“ i za stávajícího zatížení evropských občanů. V otázce evropské přidané hodnoty panuje široká politická shoda, pokud jde o podporu činnosti, jejímž prostřednictvím má EU svým občanům zaručit skutečné výhody.

Mezi prvky s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou podle EHSV patří: přispívat k financování velkých investic a inovací (Evropský fond pro strategické investice); vyzdvihovat potenciální přínosy migrantů a uprchlíků pro hospodářství, trh práce a dynamiku společnosti; monitorovat a kontrolovat provádění evropských strukturálních fondů a investičních fondů (ESIF) v období 2014–2020; posílit sociální pilíř. Byl by vhodný a potřebný specifický nástroj ke snížení nezaměstnanosti mládeže a omezení nejistých dočasných zaměstnání a fenoménu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET).

1.4.1.

Pokud jde o kvantitativní část revize VFR, EHSV souhlasí s navýšením finančních prostředků u některých položek výdajů, které jsou považovány za vysoce efektivní, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus +, COSME a Wifi4EU, a dále s rozšířením Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a YEI.

1.4.2.

EHSV rovněž souhlasí s navýšením prostředků, jež napomohou čelit migrační krizi (Evropská pohraniční a pobřežní stráž, EUROPOL, Agentura EU pro azyl, dublinský společný azylový systém, mimořádná podpora v rámci Unie, systém vstupu/výstupu) a podmínkám politické a ekonomické nestability v EU a v zemích sousedství (rámcový postup pro partnerství, Evropský fond pro udržitelný rozvoj, makrofinanční pomoc, mandát pro Evropskou investiční banku (EIB) k poskytování úvěrů třetím zemím, technická úprava vnitrostátních prostředků přidělených na politiku soudržnosti).

1.5.

Pokud jde o kvalitativní část revize VFR, Výbor podporuje cíl na vytvoření jednodušších a pružnějších všeobecných i odvětvových finančních pravidel, a proto oceňuje zejména zmírnění administrativní zátěže příjemců finančních prostředků EU, jakož i zjednodušení kontrol, auditu a podávání zpráv.

1.5.1.

Zavedení zásad týkajících se optimalizace výdajů („better spending“) a rozpočtu zaměřeného na výsledky („performance based budgeting“) by nicméně nemělo neoprávněně sloužit ke snížení výdajů v některých oblastech či u některých programů, jejichž posouzení je méně evidentní než u jiných, a to buď protože se jejich výhody projevují v dlouhodobém horizontu, nebo protože jsou obtížně kvantifikovatelné. Mohlo by to být obzvláště škodlivé pro programy, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy a COSME.

1.5.2.

EHSV podporuje na jedné straně pobídky, které mohou podpořit odpovědné výdaje, a na druhé straně odpovídající a včasný systém sledování cílů pro jednotlivé oblasti financování z rozpočtu EU.

1.6.

Pokud jde o diskusi o návrhu VFR na období po roce 2020, EHSV žádá, aby se začaly pečlivě hodnotit výsledky současného rozpočtu, a to i s ohledem na přezkum v polovině období, a diskutovalo o prioritách, které je třeba řešit, a změnách, které je nutné provést.

1.7.

EHSV považuje za vhodné sladit dobu trvání příštího víceletého finančního rámce s politickým cyklem Evropské komise a Evropského parlamentu. Souhlasí s návrhem stanovit u položek, které vyžadují dlouhodobé plánování (zejména politika soudržnosti a rozvoje venkova), dobu 5 + 5 let s povinným přezkumem v polovině období a u všech ostatních položek střednědobý termín pěti let, sladěný s evropskými volbami.

1.8.

EHSV podporuje snahu Komise zavést nové typy vlastních zdrojů a práci, kterou odvádí Skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje (High level group on own resources – HLGOR). Je však vhodné, aby návrhy na systém vlastních zdrojů, které Komise vypracuje, byly prodiskutovány a bylo o nich rozhodnuto během roku 2017 před přípravou VFR na období po roce 2020. EHSV by měl být do diskusí náležitě zapojen.

1.8.1.

EHSV v této souvislosti poukazuje na nutnost, aby si EU vybudovala nezávislý, transparentní a spravedlivý systém vlastních zdrojů a omezila tak systém příspěvků členských států. Neměla by se však zvýšit daňová zátěž, zvláště ne u nejvíce znevýhodněných občanů. EHSV dále poukazuje na důležitost boje proti daňovým únikům, mj. prostřednictvím vyšší transparentnosti (1), a proti veškerým formám nekalé daňové soutěže mezi členskými státy.

1.8.2.

EHSV žádá, aby Komise včas vypracovala odhad rozpočtové ztráty vyplývající z vystoupení Spojeného království z EU.

1.9.

EHSV sdílí názor, že Unie potřebuje více (lepší) Evropy, nikoli méně Evropy (2). Krize EU vyplývá z absence strategické vize budoucnosti Evropy. Existuje riziko, že se tato krize zhorší, pokud VFR na období po roce 2020 nebude řešit její příčiny, které souvisejí s nedostatkem demokracie a právního státu a dopadem na sociální vrstvy a výrobní odvětví znevýhodněné globalizací. Unie se musí vrátit k situaci, kdy měla ušlechtilou vizi své budoucnosti, aby mohla soutěžit s významnými globálními hráči, což vyžaduje ambiciózní VFR na úrovni odpovídající výzvám, které před námi leží.

1.10.

Mají-li se cíle víceletého finančního rámce uskutečnit efektivně, bude muset být nový rozpočet EU příkladný, účinný, účelný a transparentní, aby získal důvěru evropských občanů a aby výhody Evropy a cena neexistence Evropy byly v jejich očích jasně odlišitelné.

2.1.

Balíček, který Evropská komise navrhla v rámci přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 v polovině období, se týká regulačních změn a přerozdělení zdrojů ve výši 12,8 miliard do konce daného období (včetně návrhu rozpočtu pro rok 2017), jež jsou určeny na růst a zaměstnanost, migraci a bezpečnost. Přezkum zejména počítá:

2.2.

Výbor již dříve uvedl (3) a znovu to opakuje v tomto stanovisku, že chápe, že Evropská komise dosáhla u víceletého finančního rámce v roce 2013 ve složitých sociálních, hospodářských a politických souvislostech rovnováhy mezi dvěma protichůdnými požadavky. Prvním požadavkem byla vůle některých členských států omezit kvůli hospodářské a finanční krizi nasazení veřejných zdrojů. Druhým požadavkem byla nezbytnost přiměřeně a účinně řešit ambiciózní úkoly stojící před Evropskou unií (EU), které vyplývají jak z Lisabonské smlouvy, tak ze strategie Evropa 2020.

2.3.

Revize VFR v polovině období je nyní v situaci, která se v některých ohledech oproti roku 2013 změnila. Evropská unie je i nadále v obtížích v důsledku finanční a hospodářské krize, jejíž dopady jsou v některých členských státech stále silné, zejména u osob s nízkými a středními příjmy, a současně chybí společná reakce na samotnou krizi na úrovni Unie. K tomu se však přidaly nové obavy sociálního, politického a institucionálního charakteru, včetně teroristických útoků, k nimž v poslední době v Evropě došlo.

2.3.1.

Za prvé se zvyšuje příliv migrantů a uprchlíků prchajících před válkou a chudobou v Africe a na Blízkém východě do Evropy, což vzbuzuje obavy evropského veřejného mínění, a to zejména ve středomořských a balkánských zemích, na které má prvotní dopad, a v cílových zemích, které mají podporovat integraci.

2.3.2.

Za druhé panuje značná nedůvěra ve schopnost politiky a tedy i členských států a EU udržet ekonomickou prosperitu a sociální soudržnost (4), což vede k požadavku dát větší prostor národním vládám, a to právě v době, kdy by se z EU naopak měl stát globální hráč.

2.3.3.

Za třetí referendum o vystoupení Spojeného království z EU, tzv. brexit, ukazuje, že EU není jednoznačnou a nevratnou volbou, a kromě toho přináší doposud nepoznané institucionální a finanční problémy v oblasti VFR v situaci, kdy se jeden členský stát chystá odejít z Unie.

2.4.

V tomto rychle se měnícím kontextu závisí posouzení účinnosti VFR na plném souladu se základními zásadami práva Unie, zejména článkem 3 Lisabonské smlouvy, jehož cílem je zaručit občanům EU důstojné životní podmínky odpovídající jejich blahobytu (5), a článkem 311 Smlouvy o fungování EU, podle něhož si „Unie zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik“.

2.5.

Schopnost EU reagovat na současné i budoucí výzvy bude záviset právě na kvalitativním a kvantitativním rozměru jejích intervenčních strategií. Jde o to pochopit, ve kterých oblastech je vhodné vynaložit prostředky, aby se dosáhlo růstu, zaměstnanosti a reakce na nové výzvy; v jakých formách jsou výdaje účinnější; jakým způsobem provádět skutečné, a nejen formální ocenění investic; a konečně jak informovat o činnosti evropských institucí v situaci rozšířené nedůvěry ze strany občanů (6).

2.6.

Z těchto důvodů lze dnes říci, že i když Výbor chápe úsilí Komise spojené s navržením přezkumu VFR na období 2014–2020 v polovině období, je navrhovaný rámec pro řešení výzev a priorit EU naprosto nedostatečný.

3.1.

Pokud jde o kvalitativní část revize VFR, Výbor podporuje cíl vytvoření jednodušších a pružnějších všeobecných i odvětvových finančních pravidel, a proto oceňuje zejména zmírnění administrativní zátěže příjemců finančních prostředků EU, jakož i zjednodušení kontrol, auditu a podávání zpráv.

3.2.

EHSV se nicméně domnívá, že zavedení zásad týkajících se optimalizace výdajů („better spending“) a rozpočtu zaměřeného na výsledky („performance based budgeting“) by nemělo neoprávněně sloužit ke snížení výdajů v některých oblastech či u některých programů, jejichž posouzení je méně evidentní než u jiných, a to buď protože se jejich výhody projevují v dlouhodobém horizontu, nebo protože jsou obtížně kvantifikovatelné. Mohlo by to být obzvláště škodlivé pro programy, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy a COSME.

3.2.1.

EHSV podporuje na jedné straně pobídky, které mohou podpořit odpovědné a účinné výdaje, a na druhé straně odpovídající a včasný systém sledování cílů pro jednotlivé oblasti financování z rozpočtu EU.

3.3.

Toto samo o sobě se nicméně nezdá být dostatečně účinnou reakcí na rostoucí ekonomické, sociální a politické obavy, která by byla schopná podpořit růst, zaměstnanost a sociální pilíř. To platí zejména v případě absence dodatečných zdrojů v oblastech, v nichž přináší rozpočet EU přidanou hodnotu ve srovnání s politikami, které mohou zavést jednotlivé členské státy.

3.4.

Jak již EHSV tvrdil ve svých předchozích stanoviscích, je na základě úkolů, jimž EU čelí, nejen žádoucí, ale i nezbytné navýšit rozpočet EU (7).

3.5.

Odpověď na tyto výzvy tkví především v silné podpoře a stimulaci investic, a to jak veřejných, tak i soukromých. V roce 2014 byla úroveň investic o 15 % nižší než v roce 2007, tj. těsně před velkou finanční a hospodářskou krizí, což odpovídá snížení o 430 miliard ve srovnání s maximem a o přibližně 300 miliard ve srovnání s průměrem posledních let. Za 75 % tohoto poklesu nicméně stojí jen pět zemí (Španělsko, Itálie, Řecko, Spojené království a Francie) (8).

3.6.

Komise navrhla a mobilizovala Evropský fond pro strategické investice (EFSI), aby nepřímo překonala nedostatek investic. EFSI by měl prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB) stimulovat soukromé zdroje, doplňkové k unijním. Jejich zhodnocení závisí na schopnosti podporovat další projekty mimo těch, které by byly financovány za normálních okolností. První analýzy však ukazují, že většina projektů EFSI má vysokou míru podobnosti s jinými běžně financovanými projekty EIB, a to zejména ve vyspělejších regionech (9). EHSV požaduje větší zaměření na skutečně inovativní rizikové projekty, které nemohou být financovány jinak a mohou zaručit skutečný hospodářský růst a růst zaměstnanosti v EU.

3.7.

Migrační a uprchlická krize se netýká jen přijímací povinnosti. Prostředky přidělené Evropskou unií mohou také sloužit k transformaci obávaných interních bezpečnostních rizik v příležitosti, když se budou vyzdvihovat potenciální přínosy pro ekonomiku, trh práce a dynamiku společnosti. EHSV se stejně jako Evropský parlament (10) domnívá, že prostředky přidělené v rámci okruhů 3 („Bezpečnost a občanství“) a 4 („Globální Evropa“) zejména na uprchlickou krizi a vnější pomoc se mohou v nadcházejících měsících a letech jevit jako nedostatečné, a vyzývá proto k navýšení naplánovaných výdajových stropů.

3.7.1.

EHSV kromě toho v tomto ohledu odsuzuje krizi solidarity v rámci EU, kterou je třeba se zabývat a která se musí vyřešit. Je nepřijatelné, aby některé členské státy při rozdělování prostředků VFR na období 2014–2020 spravedlivou zásadu solidarity přijímaly, a současně ji popíraly, pokud se jedná o řešení mimořádných potřeb uprchlíků a přistěhovalců.

3.8.

Klíčovou úlohu ve strategii Evropa 2020 a jejích cílech hrají Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) s rozpočtem ve výši 454 miliard eur pro programový cyklus 2014–2020. Jsou hlavním investičním nástrojem EU a mohou tak přispět k hospodářskému růstu a vytváření nových vysoce kvalitních pracovních míst, a to prostřednictvím větší sociální a územní soudržnosti. Provádění právě spuštěného cyklu musí evropské instituce pečlivě hlídat a sledovat, aby se zajistilo dosažení očekávaných výsledků, na nichž se dohodla Komise, členské státy a regiony. To nutně vyžaduje úzkou spolupráci s organizacemi občanské společnosti a se sociálními partnery, kteří jsou zastoupeni ve Výboru.

3.9.

Nezaměstnanost mladých lidí (asi 20 % pracovní síly, i když s velkými rozdíly mezi členskými státy (11)), nejistá dočasná pracovní místa a fenomén mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET, 19 % obyvatel ve věku 20–34 let (12)), zůstávají na nepřijatelně vysoké úrovni, což je na úkor úrovně vzdělání těchto osob a obecně lidského kapitálu Evropy. K řešení těchto otázek je třeba posílit Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) v rámci Evropského sociálního fondu (ESF), která musí být financována z více zdrojů, a musí dojít k nárůstu výdajových stropů pro okruh 1B („Sociální a územní soudržnost“).

3.10.

Nakonec je třeba zahájit řešení problému dlužných plateb. Rozdíl, který vznikl v posledních letech mezi výdajovými závazky a platbami ve prospěch členských států, dosáhl na konci roku 2014 téměř 25 miliard eur a měl by být do konce roku 2016 odstraněn. Negativní účinky dlužných plateb zasahují všechny příjemce rozpočtu EU včetně podniků, výzkumných ústavů a místních orgánů. S ohledem na již velmi omezený rozpočet vzhledem k evropskému HDP se zdá nutné přinejmenším zajistit včasné placení závazků a přijmout veškerá opatření, aby se zabránilo tomu, že tato situace bude pokračovat do příštího víceletého finančního rámce nebo se v něm znovu vytvoří.

3.11.

EHSV souhlasí s navýšením finančních prostředků u některých položek výdajů, které jsou považovány za vysoce efektivní, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy – Doprava, Erasmus+, COSME a Wifi4EU, a dále s rozšířením EFSI a YEI.

3.11.1.

EHSV rovněž souhlasí s navýšením prostředků, aby bylo možné čelit migrační krizi (Evropská pohraniční a pobřežní stráž, EUROPOL, Agentura EU pro azyl, dublinský společný azylový systém, mimořádná podpora v rámci Unie, systém vstupu/výstupu) a podmínkám politické a ekonomické nestability v EU a v zemích sousedství (rámcový postup pro partnerství, Evropský fond pro udržitelný rozvoj, makrofinanční pomoc, mandát pro EIB k poskytování úvěrů třetím zemím, technická úprava vnitrostátních prostředků přidělených na politiku soudržnosti).

4.1.

Evropská komise předloží do 1. ledna 2018 návrh víceletého finančního rámce po roce 2020. EHSV žádá, aby se začaly pečlivě hodnotit výsledky současného rozpočtu, a to i s ohledem na přezkum v polovině období, a diskutovalo o prioritách, které je třeba řešit, a změnách, které je nutné provést. Cílem je, aby VFR odpovídal výzvám a dlouhodobým prioritám EU.

4.2.

Krize EU vyplývá z absence strategické vize budoucnosti Evropy na úrovni Unie. Existuje riziko, že se tato krize zhorší, pokud VFR na období po roce 2020 nebude řešit její příčiny, které souvisejí s nedostatkem demokracie a právního státu a dopadem na sociální vrstvy a výrobní odvětví znevýhodněné globalizací. Daňová pravidla EU sice snížila schopnost členských států fungovat nezávisle na sobě – a vytvořila nejistotu na trhu práce a v systému sociálního zabezpečení –, dosud ale pro občany nevytvořila sítě sociální ochrany na úrovni Unie, ani evropský hospodářský systém, jenž by byl skutečně inovativní a konkurenceschopný a mohl se postavit globálním výzvám (13).

4.3.

Je proto velmi důležité věnovat v novému víceletému finančnímu rámci více pozornosti a nové zdroje na hlavní strategické priority pro Evropu, které jsou rozhodující pro samotnou existenci EU a mezi něž patří:

4.4.

Pokud jde o reformu doby platnosti VFR, EHSV – v souladu s Evropským parlamentem (14) – považuje za vhodné ji sladit s politickým cyklem Komise a Parlamentu, aby ústředním tématem předvolební kampaně do Evropského parlamentu byla diskuse o rozpočtových prioritách Unie. Souhlasí s návrhem stanovit u položek, které vyžadují dlouhodobé plánování (zejména politika soudržnosti a rozvoje venkova) dobu 5 + 5 let s povinným přezkumem v polovině období a u všech ostatních položek střednědobý termín pěti let, sladěný s evropskými volbami.

4.5.

Je vhodné, aby Komise co nejdříve vypracovala – i s ohledem k návrhu VFR na období po roce 2020 – přesný odhad účinků brexitu z hlediska dopadu na příjmy a výdaje EU (15).

4.6.

Kromě toho musí v rámci eurozóny existovat vhodný rozpočet, jenž bude schopen reagovat na specifické problémy členských států, které přijímají euro. Jak již EHSV navrhl, „je třeba se začít přibližovat náležitému vlastnímu rozpočtu eurozóny a jeho společným pravidlům, neboť je to jediný způsob, který umožní pokrok na cestě ke společné fiskální politice a k absorpci otřesů, k nimž by v budoucnu mohlo dojít (16).“

4.7.

Na příjmové straně bude nutné v novém VFR zohlednit návrhy, které v této době připravuje Skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, jíž předsedá Mario Monti a od níž se do konce roku 2016 očekává předložení závěrečné zprávy. Komise současně připravuje na toto téma legislativní návrh.

4.7.1.

EHSV má za to, že je obzvláště důležitý nový rozpočet, v němž budou převládat dobře cílené a trvalé vlastní zdroje nad státními příspěvky, které naopak dodávají váhu mylnému pojetí „spravedlivého vyrovnání“. Výbor proto opakuje to, co již bylo schváleno v předchozích stanoviscích (17), tedy že podporuje návrh Evropské komise na systém založený na vlastních zdrojích, z něhož by příjmy proudily přímo do rozpočtu Evropské unie a neprocházely by státní úrovní. Nový systém nesmí zvýšit daňové zatížení a zejména nesmí zatížit víc než nyní nejvíce znevýhodněné občany a malé a střední podniky.

4.7.2.

Je potřeba definovat společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), aby se zvýšila transparentnost v oblasti daní, usnadnil se boj proti daňovým únikům a podpořily se tvorba pracovních míst, investice a obchod v EU.

4.8.

EHSV sdílí názor, že Unie potřebuje více (lepší) Evropy, nikoli méně Evropy. Mají-li se cíle víceletého finančního rámce uskutečnit efektivně, bude muset být nový rozpočet EU příkladný, účinný, účelný a transparentní, aby získal důvěru evropských občanů a aby výhody Evropy a cena neexistence Evropy byly v jejich očích jasně odlišitelné.