2.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/151

Zpravodajka:

Baiba MILTOVIČA

1.1.

Strategie, která se zaměří na vytápění a chlazení a jejich přímé, každodenní dopady na všechny občany EU, byla již dlouho zapotřebí a je velice vítaná. Budou-li dodržovány osvědčené postupy a bude-li zaveden ucelený rámec politik podpořený dostupným financováním, najde se po celé Evropě mnoho příležitostí ke zlepšování.

1.2.

Tato komplexní strategie EU je velice ambiciózní. Naznačuje, že dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky bude do značné míry záviset na jejím účinném a důsledném uplatňování na úrovni členských států. Uvádí, že by posílení úlohy energie z obnovitelných zdrojů v oblasti vytápění a chlazení mohlo být vůbec největším příspěvkem k dosažení střednědobých a dlouhodobých cílů a že by jako takové mělo být uznáno v pokračujícím programu energetické unie.

1.3.

EHSV proto doporučuje, aby výroční zpráva o stavu energetické unie obsahovala zvláštní oddíl o pokroku této strategie.

1.4.

Výbor oceňuje práci, kterou Komise odvedla při zjišťování a shromažďování údajů týkajících se vytápění a chlazení. Takové údaje jsou nezbytné. Eurostat by měl práci na komplexnějším souboru údajů, zejména o energii použité na vytápění, považovat za prioritu.

1.5.

Rozhodující úlohu, pokud jde o to, aby jakákoli celková strategie byla účinná, sehrává spotřebitel a Výbor naléhavě vyzývá k dalšímu rozvíjení svého návrhu komplexního evropského energetického dialogu s cílem výrazně zlepšit informovanost a vytvořit jasné pobídky pro spotřebitele, které je povzbudí ke změně chování. Tyto pobídky by měly být nejen finanční, ale měly by také klást důraz na pozitivní sociální dopad četných opatření, jež jsou součástí strategie, a zaměřovat se na zranitelné osoby a osoby čelící energetické chudobě.

1.6.

Výbor doporučuje, aby byla bezodkladně vypracována srovnávací analýza systémů ve veřejném a soukromém sektoru určených k podpoře programů účinného nízkouhlíkového vytápění a chlazení.

1.7.

Aby bylo možné tuto strategii naplňovat, je nutné ve všech členských státech na regionální a komunální úrovni zavést nový přístup k politice územního plánování, který bude s navrhovanou strategií v souladu. V tomto ohledu Výbor zdůrazňuje úlohu Paktu starostů a primátorů.

1.8.

Cíle EU na vysoké úrovni v oblasti energetiky a klimatu se musí v členských státech promítnout do konkrétních příspěvků, které musejí být provedeny do vnitrostátních plánů například prostřednictvím pětiletých cílů pro jednotlivá odvětví s ukazateli vyvinutými konkrétně pro vytápění a chlazení.

2.1.

Strategie pro vytápění a chlazení poskytuje první specializované posouzení tohoto odvětví jako celku provedené na úrovni EU. Vytápění a chlazení představuje přibližně 50 % celkové spotřeby energie v EU a bude i nadále největším dlouhodobým faktorem vytvářejícím poptávku po energii, přičemž největším samostatným odvětvím je vytápění budov. Trvalá povaha technologií vytápění budov znamená, že budou hrát podstatnou úlohu, pokud jde o to, zda EU bude moci dosáhnout svých střednědobých a dlouhodobých cílů v oblasti klimatu a energetiky. Vytápění prostor a ohřev vody v domácnostech představuje v současné době jedno z největších odvětvových využití energie a je nejproblematičtější z hlediska dekarbonizace. K vytápění v současnosti slouží především energie z fosilních paliv dodávaná přímo do budov, což vyvolává otázky ohledně místní bezpečnosti a emisí.

2.2.

Tyto záležitosti se týkají všech složek občanské společnosti. Energetické požadavky většiny velkých zpracovatelských odvětví, v nichž je obyčejně využívání tepla rozsáhlé, přímo ovlivňují jejich konkurenceschopnost. Chlazení je zásadní v řetězci zpracování, distribuce, maloobchodního prodeje a skladování potravin a náklady a účinnost vytápění a chlazení domácností se týkají všech.

2.3.

Rostoucí počet domácností napříč členskými státy utrácí velkou část svých příjmů za energie, což zvyšuje míru energetické chudoby. Ta hrozí zejména starším, zranitelným a nízkopříjmovým skupinám obyvatel. EHSV navrhl vytvoření střediska pro sledování energetické chudoby, které by tento problém analyzovalo a řešilo (1). Pro dosažení účinných výsledků je nutné, aby kombinace sociálních, finančních a technických opatření fungovala v součinnosti. V boji proti energetické chudobě pomůže větší důraz na sběr přesných údajů o vytápění.

2.4.

Vytápění a chlazení jako takové nelze snadno či hospodárně přepravovat. To vede k vysoce lokalizovaným a roztříštěným „trhům“. Chlazení představuje pouhých 5 % poptávky po energii, vytápění 95 %, takže poptávka po vytápění výrazně převyšuje poptávku po chlazení, přestože v teplejších členských státech má chlazení zásadní význam. Kapitálové investice do systémů vytápění a chlazení bývají střednědobého až dlouhodobého charakteru, ale rozvoj technologií a inovace v tomto odvětví jsou rychlé.

2.5.

EHSV ve svých předchozích stanoviscích (2) vyzval k integrovanému a ucelenému politickému přístupu napříč celým odvětvím energetiky a volal rovněž – pokud jde o tyto otázky – po větší úloze občanské společnosti a dialogu s ní. Těmto záležitostem je nyní formálně dána priorita prostřednictvím balíčku o energetické unii a označení vytápění a chlazení za zásadní odvětví nabízí příležitost k odkazům na toto odvětví a k ucelenosti v rámci mnohých připravovaných balíčků právních předpisů týkajících se klimatu a energetiky.

3.1.

Sdělení posuzuje potenciál odvětví přispívat ke strategickým cílům EU v oblasti klimatu a energetiky a je doplněno o doprovodný dokument pracovních útvarů Komise, který poskytuje analytický a vědecký základ. Usiluje o to, aby se teplo stalo prioritní oblastí politiky energetické účinnosti, a podporuje fundovanou diskusi a konsenzus ohledně tohoto tématu i ohledně souvisejících otázek snižování poptávky po energii a dekarbonizace.

3.2.

Tento strategický rámec určuje čtyři stěžejní oblasti, v nichž je třeba jednat. Jsou to: tepelná účinnost budov; účinné a udržitelné technologie vytápění; začlenění nevyužitého potenciálu průmyslu a zvyšování jeho účinnosti; užší součinnost s elektroenergetickou soustavou, kde hrají významnou úlohu tepelná čerpadla a další systémy využívání energie z obnovitelných zdrojů. Navrhuje mnoho možných opatření, ale podrobná řešení budou předložena jako součást balíčku k přezkumu právních předpisů zahrnujícího energetickou unii.

3.3.

Zásadní myšlenkou je dekarbonizace budov prostřednictvím renovace, účinnějších systémů vytápění a chlazení, rozšířením dálkového vytápění a přechodem z fosilních paliv na nízkouhlíkové zdroje energie. Obytné budovy tvoří největší část evropského fondu budov, přičemž 60–70 % fondu obytných budov pochází z doby do roku 1980 a domácnosti mají nejvyšší specifickou spotřebu (kWh/m2/rok). Nízká míra renovace budov ještě zvyšuje vysokou finanční zátěž spotřebitelů. Domácnosti v EU utratí průměrně 6,4 % svého disponibilního příjmu za používání energie v domácnosti (COM(2014) 520 final), z toho asi dvě třetiny za vytápění a jednu třetinu na jiné účely. Rostoucí počet domácností má problémy s pokrytím nákladů na energii. Cenově dostupné vytápění a chlazení je zásadní pro udržení dobré kvality života spotřebitelů z řad domácností.

3.4.

Jelikož není možné, aby veškerý průmysl šel cestou nízkouhlíkové energie, zejména proto, že velká část zpracovatelského průmyslu potřebuje fosilní paliva, jež jsou bohatá na energii, bude zásadní využívat mnohem větší podíl odpadního tepla vytvářeného některými průmyslovými zařízeními nebo elektrárnami jako vedlejší produkt. Pracovní dokument uznává, že využití odpadního tepla z průmyslu v systémech dálkového vytápění a také rozvíjení úlohy nových technologií a alternativních paliv má potenciál být důležitým přínosem.

3.5.

Strategie uvádí několik významných výzev. Více než 80 % využívané energie pochází z fosilních paliv, což z tohoto odvětví činí klíčový faktor při dosahování nízkouhlíkových cílů a při přechodu na účinnější a bezpečnější energetický systém. Dvě třetiny budov v EU – z nichž většina bude v roce 2050 ještě využívána – byla vystavěna ještě před zavedením požadavků na energetickou účinnost. Pobídky ke „zlepšování“ mohou být roztříštěny kvůli dohodám mezi majiteli a nájemníky a oslabovány z důvodu chybějícího vhodného financování. V odvětví vytápění chybí tržní konkurence, odborná příprava a odbornost stavitelů a montérů i povědomí domácích spotřebitelů o potenciálních přínosech. Podíl renovace je nízký (0,4–1,2 % ročně) a mimoto se napříč EU stává stále větším problémem energetická chudoba.

3.6.

Téměř 50 % budov má kotle s účinností nižší než 60 % ve srovnání s úrovní současných technologií (které nyní právní předpisy vyžadují při výměnách) převyšující 90 %. Kromě toho vytápění domácností (fosilními palivy a biomasou) má v některých částech Evropy velký vliv na znečištění ovzduší. Nicméně značná část kotlů je používána dlouho poté, co jim skončí technická životnost. Náklady hrají při výměnách stále velkou roli, a přestože proplácení je konstantně velmi dobré, vznikají potíže při hledání počátečního kapitálu, zejména jedná-li se o přechod na obnovitelné zdroje tepla, jako jsou solární nebo geotermální energie nebo tepelná čerpadla. V tomto století bylo v průmyslu dosaženo velkých úspor v oblasti energetické účinnosti, ale zejména malé a střední podniky mají problémy s určováním priorit a zlepšováním financování.

3.7.

Zdůrazňuje se, že u dálkového vytápění, které v současné době zajišťuje 9 % vytápění v EU, je možné podstatné rozšíření a díky využívání odpadního tepla je u něj snazší přechod na teplo z obnovitelných nebo smíšených zdrojů než u jednotlivých domácností. Kombinovaná výroba tepla a elektřiny rovněž není dostatečně rozvinutá a potenciál inteligentních budov – domácností, v sektoru služeb nebo průmyslu – ve spojení s inteligentními sítěmi také nabízí vyhlídky na větší účinnost, jakož i příležitost pro větší zapojení domácností jakožto výrobců-spotřebitelů („prozumentů“). Strategie nepřímo nadnáší otázku rozvoje „prozumerismu“ (spotřebitelů vyrábějících energii) na úrovni jednotlivých domácností prostřednictvím nových technologií vytápění a prostřednictvím zvyšování informovanosti.

3.8.

Navrhuje nástroje i řešení. Stavebními kameny strategie budou důsledná integrace a přezkum a provádění nástrojů EU v rámci rozvíjejícího se programu energetické unie. Zejména lze vyzdvihnout směrnici o energetické účinnosti, směrnici o energetické náročnosti budov, rámec EU pro ekodesign a označování energetické účinnosti štítky, směrnici o obnovitelných zdrojích energie a systém obchodování s emisemi. Strategie by měla sloužit k efektivnější koordinaci těchto opatření.

3.9.

Jsou uvedeny konkrétní činnosti, které bude Komise provádět s cílem vyřešit zmíněné výzvy a podpořit již existující legislativní opatření. Patří mezi ně podpora energie z obnovitelných zdrojů, pobídky pro zapojení občanů, větší spolupráce se sdruženími spotřebitelů, posílený závazek k inovacím například prostřednictvím Evropského strategického plánu pro energetické technologie (SET) a podpory nových přístupů financování opatření. Strategii musejí aktivně podněcovat spotřebitelé a v jejím rámci musí být zdůrazněn přechod k dekarbonizovaným systémům založeným na energii z obnovitelných zdrojů a odpadním teple.

4.1.

Vytápění a chlazení mají zásadní roli v průmyslu, ve zpracování potravin a v terciárním sektoru služeb. Mají také dopad na všechny občany EU, neboť touha po pohodlných životních i pracovních podmínkách je všeobecná. Náklady na vytápění a chlazení a jejich dostupnost ovlivňují nejen to, do jaké míry se ve společnosti setkáváme s energetickou chudobou, ale také konkurenceschopnost celého podnikatelského sektoru. EHSV proto vítá tento první strategický přehled vytápění a chlazení v EU.

4.2.

Vize dokumentu je taková, že provádění naznačených strategií bude sloužit ke snižování nákladů, zlepšování energetické bezpečnosti, snižování závislosti na dovozu a plnění cílů v oblasti klimatu. Výbor tuto vizi plně podporuje, poukazuje však na rozsah a složitost výzev uvedených ve strategii, z nichž některé mohou být podhodnoceny, jako např. vysoké požadavky, které budou kladeny na členské státy, nutné změny v chování občanů, účinnost režimů finanční podpory, boj proti nejistým cenám energie a návrh a zavádění nejefektivnějších technických řešení.

4.3.

Spotřebitelům v mnoha členských státech slouží systémy dálkového vytápění, které mohou mít značné přínosy z hlediska nákladů, účinnosti a využívání odpadního tepla. Výbor naléhavě vyzývá orgány EU, aby uznaly jasný a pozitivní důraz této strategie na toto odvětví a aby podpořily rozvíjení a zlepšování komunálních systémů dálkového vytápění prostřednictvím finančních opatření a prostřednictvím ustanovení týkajících se renovace a technických vylepšení. Modernizace tepelných elektráren může přinést významné výhody z hlediska využití energie i emisí a připravovaná nová pravidla uspořádání trhu by měla vyžadovat používání nejlepších dostupných technologií. Zejména by se mělo využít potenciální součinnosti mezi energií z odpadů (která má značný potenciál) a dálkovým vytápěním.

4.4.

Větší pozornost by ve strategii mohla být věnována úloze spotřebitelů a zejména významu vzdělávání a odborné přípravy pro změnu chování. Zvláštní výzvou je povědomí o využívání vytápění a nákladech na něj v budovách s více bytovými jednotkami. Inteligentní budovy a inteligentní vytápění potřebují inteligentní uživatele s efektivními dovednostmi v oblasti digitální gramotnosti. Strategie nezdůrazňuje dostatečně úlohu, kterou sehrává spotřebitel, pokud jde o to, aby jakákoli celková strategie byla účinná. Je nutno uznat tendenci vyměnit úspory plynoucí z účinnosti za „pohodlí“ i to, že se spotřebitelé zdráhají výrazně měnit životní styl v zájmu maximalizace přínosů nových technologií, a provést další podrobný výzkum stimulů pro změnu chování.

4.5.

Strategie objasňuje, že k povzbuzení nezbytných veřejných a soukromých investic budou zásadní cílené balíčky financování. EHSV konstatuje, že jen velmi malá část financování, které EIB schválila pro odvětví energetiky z Evropského fondu pro strategické investice, směřuje na významné projekty v oblasti vytápění a chlazení. Pracovní dokument neobsahuje příklady ani analýzy příslušných systémů v členských státech, z nichž jen některé dokázaly úspěšně povzbudit investice.

4.6.

EHSV vzhledem k obrovskému významu vytápění a chlazení při dosahování cílů EU v oblasti klimatu a energetiky navrhuje, aby výroční zpráva o stavu energetické unie obsahovala zvláštní oddíl o pokroku a dalším směřování, pokud jde o úskalí uvedená v oddíle 3 strategie. To by mělo dvě zásadní výhody:

5.1.

K sestavení obrazu toho, jak se napříč EU používá energie k vytápění a chlazení, využívá doprovodný pracovní dokument údaje z četných zdrojů. Obsahuje i odhady a přiměřené dovozování, ale celkový obraz v podstatě odpovídá tomu, jak odvětví vypadalo v letech 2012–2013. Bylo by užitečné mít k dispozici více údajů naznačujících vývoj v posledních deseti letech. Eurostat by měl práci na komplexnějším souboru údajů, zejména o energii použité na vytápění, považovat za prioritu (3).

5.2.

Za povšimnutí také stojí to, že pokud bude 90 % předpokládaného nárůstu využívání energie z obnovitelných zdrojů na vytápění do roku 2020 pocházet z biomasy, bude snižování emisí částic a plynů ze spalování biomasy činit i nadále potíže. Obzvláště důležité budou závěry aktualizované politiky EU o udržitelné bioenergii na období 2020–2030 (mají být součástí balíčku o energii z obnovitelných zdrojů v EU, který má být vypracován do konce roku 2016), které by spolu s dalšími otázkami měly zohlednit negativní dopady některých druhů biomasy na zdraví.

5.3.

Mezi členskými státy existují velké rozdíly, pokud jde o energetické systémy, právní strukturu, technologii staveb a obchodní modely. Nadcházející balíček právních předpisů týkající se provádění strategie by měl poskytnout prostor pro přizpůsobení na vnitrostátní úrovni.

5.4.

Co se týče uznání těchto rozdílů mezi členskými státy, je důležité, aby až budou stanoveny požadované cíle, byla zachována technologická neutralita, pokud jde o to, jak těchto cílů nejlépe dosáhnout na vnitrostátní a místní úrovni. Cenný vhled poskytují rozsáhlé zkušenosti měst a místních orgánů s vývojem udržitelných plánů v oblasti energetiky, jak byly formulovány v rámci Paktu starostů a primátorů.

5.5.

Strategie navrhuje, aby retailové banky poskytovaly zvláštní finanční půjčku na renovace pronajatých budov v soukromém vlastnictví, ale evropští poskytovatelé hypotečních úvěrů (Evropská hypoteční federace (European Mortgage Federation) – Evropská rada pro kryté dluhopisy) mají v plánu umožnit majitelům domů požadovat u hypotečních úvěrů nižší míru splácení, pokud přistoupí k energeticky úsporným renovacím, a nižší úrokové sazby u půjček, kterými budou tyto renovace financovat. EHSV vyzývá evropské regulační orgány, aby tuto iniciativu bezodkladně a vstřícně zvážily.

5.6.

Výbor si v různých stanoviscích všímá růstu společností poskytujících energetické služby (4) a úlohy, kterou mohou sehrát při podpoře výběru zdrojů energie a účinnosti pro spotřebitele. EHSV tento příspěvek vítá, ale zároveň Komisi naléhavě vyzývá, aby členské státy pobízela k tomu, aby zajistily řádný dohled a monitorování společností poskytujících energetické služby či podobných soukromých subjektů a chránily zájmy spotřebitele. Důvěra spotřebitelů v tyto služby a další poradenské programy v oblasti energetiky je velmi důležitá (5).

5.7.

EHSV velice oceňuje iniciativu Evropské komise Občanské energetické fórum v Londýně a naléhavě vyzývá k větší účasti občanů podpořené větší spoluprací s evropskými sdruženími spotřebitelů. Komplexní legislativní, regulační, technologický a společenský vývoj i vývoj chování, který je základem pro transformaci energetiky, budou vyžadovat pochopení a přijetí ze strany veřejnosti, aby bylo možné využít jeho potenciál. Argumenty pro větší důraz na účast občanů jsou uvedeny v návrhu EHSV ohledně evropského energetického dialogu, který tyto ambice naplňuje.

5.8.

Strategie žádá, aby byla radikálnímu, koordinovanému přístupu v oblasti vytápění a chlazení dána nejvyšší priorita. Tento přístup musí být zahrnut do současných legislativních přezkumů a balíčků právních předpisů. Proto musí přezkum směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, nová směrnice o energii z obnovitelných zdrojů na období 2020–2030 a aktualizovaná politika EU pro udržitelnost bioenergie konkrétně odkazovat na ústřední postavení vytápění a chlazení a přijmout koordinovaná opatření, která jsou v této strategii navržena.

5.9.

Výbor si proto se znepokojením všímá, že v nedávno zveřejněném návrhu nařízení o sdílení úsilí (COM(2016) 482 final) byla promarněna příležitost učinit z energetické účinnosti prioritu. Členské státy ve východní Evropě by mohly více využívat renovace budov jakožto řešení problémů se znečištěním, energetickou závislostí a energetickou chudobou a toto nařízení by mohlo dát k dispozici prostředky, které jsou k tomu zapotřebí.