28.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 487/62

Zpravodaj:

Victor ALISTAR

Spoluzpravodaj:

Petru Sorin DANDEA

1.1.

EHSV podporuje návrh Komise na transparentnější systém zdanění prostřednictvím podávání zpráv podle jednotlivých zemí a věří, že by toto opatření mohlo zvýšit důvěru občanů Evropské unie.

1.2.

Transparentnost zdanění je nástrojem zajišťujícím uznání přínosu, který mají nadnárodní podniky pro vytváření veřejných příjmů v zemích, kde působí.

1.3.

EHSV konstatuje, že zveřejňování konkrétních údajů týkajících se plnění daňových povinností (již zavedených jinými právními předpisy na úrovni EU, na úrovni členských států a kapitálových trhů) podle jednotlivých zemí požaduje veřejnost i podnikatelské prostředí.

1.4.

Prostředí pro spravedlivou hospodářskou soutěž je zajištěno, pokud existuje rovné daňové zatížení pro všechny subjekty působící v rámci jednotného trhu ze zisku realizovaného na jednotném evropském trhu bez ohledu na formu organizace na globálním trhu.

1.5.

Standardy navrhované Komisí jsou minimální a nižší než ty, které stanovila OECD, pokud jde o údaje, jež mají být hlášeny, ale návrh směrnice naproti tomu požaduje jejich zveřejnění, aby se zajistil soulad s prohlášeními o etice v podnikání a veřejná zodpovědnost vůči všem spotřebitelům, partnerům a daňovým poplatníkům v Evropské unii ze strany dotčených podniků. EHSV se proto domnívá, že soubor dat, které je nutné určit, se musí řídit standardy BEPS, jež již EU a většina členských států přijala, neboť toto nařízení se týká transparentnosti a jeho cílem není snižovat již přijaté mezinárodní závazky.

1.6.

EHSV je toho názoru, že nařízení Komise týkající se daňového balíčku by měla zajistit, aby velké nebo nadnárodní společnosti, které poctivě plní své závazky v oblasti daní, nebyly znevýhodněné agresivním daňovým plánováním jiných nadnárodních společností.

1.7.

Výbor doporučuje, aby byly údaje zveřejňovány v jednom ze světových jazyků, který patří mezi oficiální jazyky Evropské unie, aby byl zajištěn cíl skutečného přístupu veřejnosti k údajům na celém společném trhu.

1.8.

EHSV se domnívá, že za účelem zjednodušení administrativní zátěže spojené se zveřejňováním a správou údajů na úrovni Evropské unie je nutné stanovit povinnost členských států vést veřejný rejstřík pro podávání zpráv podle jednotlivých zemí, který bude mít na evropské úrovni standardizovaný formát.

1.9.

Zveřejnění údajů na portálu musí s ohledem na závazky členských států a Komise vůči Partnerství pro otevřené vládnutí probíhat v otevřeném systému, který občanské společnosti a podnikatelskému prostředí usnadní přístup a použití dat.

1.10.

EHSV se domnívá, že Komise musí pro vyřešení zásadních otázek přijít s ambicióznějším balíčkem, který bude pokračovat v současné harmonizaci daní a zajistí, že nezbytné zdroje investičních programů, programů sociální ochrany a hospodářského růstu členských států budou vybírány účinným, přiměřeným a nediskriminačním způsobem, aby se předešlo daňové erozi i rizikům zneužití a přílišnému zdanění v některých jurisdikcích.

1.11.

EHSV se domnívá, že limit 750 milionů EUR je příliš vysoký a je nutné jej snížit nebo stanovit časový rozvrh pro jeho postupné snížení.

1.12.

Je nezbytné stanovit jasnější kritéria pro definici řádné správy daní a určení daňových jurisdikcí, které ji nesplňují.

2.1.

V březnu 2016 předložila Evropská komise sdělení (1) s návrhem směrnice, kterou se mění směrnice o účetnictví (2). Tento návrh směrnice byla oznámen v rámci balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který Komise předložila v březnu 2016 jako součást akčního plánu (3) pro transparentnější, spravedlivější a efektivnější výběr daní z příjmů právnických osob.

2.2.

Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování je jednou z priorit Evropské komise. Komise chce prostřednictvím tohoto návrhu zajistit uplatňování zásady, že zisky by měly být zdaňovány tam, kde jsou vytvářeny.

2.3.

Návrh požaduje, aby nadnárodní podniky s obratem převyšujícím 750 milionů EUR zveřejňovaly prostřednictvím podávání zpráv podle jednotlivých zemí údaje o dani z příjmu, kterou platí, spolu s dalšími relevantními daňovými informacemi.

2.4.

Návrh směrnice nevyžaduje po malých podnicích a mikropodnicích žádné další povinnosti týkající se zaplacené daně z příjmů.

2.5.

Návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, obsahuje opatření zaměřená na jednotné provádění opatření č. 13 (4) projektu BEPS (eroze základu daně a přesouvání zisku) organizace OECD na úrovni členských států. Toto opatření se týká zlepšení mechanismu pro automatickou výměnu informací mezi finančními správami členských států a mezi typy vyměňovaných informací zahrnuje informace o výsledcích nadnárodních korporací za dané účetní období.

2.6.

Návrh Komise reaguje na požadavky Evropského parlamentu zavést na úrovni EU systém podávání zpráv podle jednotlivých zemí o dani z příjmu.

2.7.

V období od června do prosince 2015 vedly útvary Komise rozsáhlou konzultaci k návrhu systému podávání zpráv podle jednotlivých zemí. Mezi 400 respondenty byly podniky, průmyslová sdružení, nevládní organizace, občané a expertní skupiny. Většina fyzických osob, které v rámci veřejné konzultace odpověděly, požadovala, aby EU vedla diskusi a případně šla nad rámec stávajících iniciativ na mezinárodní úrovni v oblasti podávání zpráv podle jednotlivých zemí. Většina podniků, které odpověděly, se vyjádřila, že upřednostňuje standardní podávání zpráv podle jednotlivých zemí, které bude harmonizováno se standardem BEPS organizace OECD.

2.8.

Návrh je podpořen posouzením dopadů, které přijal kladně Výbor pro kontrolu regulace. V návaznosti na stanovisko Výboru bylo posouzení dopadů zkvalitněno.

2.9.

Komise odhaduje, že zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí bude kvůli svému působení v Evropské unii muset vypracovat přibližně 6 000 podniků. Přibližně 2 000 z nich má sídlo v EU, což je pouhý zlomek z celkového počtu více než 7,5 milionu podniků.

3.1.

V návrhu směrnice se objevuje požadavek, aby se v členských státech jednotně prováděla pravidla obsažená v projektu BEPS (5) organizace OECD, jehož cílem je bojovat proti agresivnímu daňovému plánování na celosvětové úrovni. Jak je vyjádřeno v předchozích stanoviscích (6), EHSV vítá iniciativu Komise a podporuje její úsilí v boji proti agresivnímu daňovému plánování; tato praxe některých nadnárodních korporací má za následek erozi základu daně členských států v odhadované výši desítek miliard EUR ročně.

3.2.

Balíček Komise týkající se daní přispívá k transparentnosti daňových postupů a vytváří legitimní tlak na zajištění konkurenčního rámce a rámce hospodářské výkonnosti, jenž bude platit rovným dílem pro firmy, které mají k dispozici nástroje pro daňové plánování, i pro firmy, jež operují pouze v rámci společného trhu. Tato směrnice nemění principy daňových požadavků, ale vyžaduje větší transparentnost při jejich uplatnění, v návaznosti na žádosti evropské veřejnosti po skandálech Luxleaks a Panama Papers.

3.3.

Návrh směrnice vylučuje z oblasti své působnosti 85–90 % nadnárodních společností, neboť stanovuje prahovou hodnotu 750 milionů EUR, při jejímž překročení je podmínka předložení zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí povinná. EHSV se domnívá, že tato prahová hodnota je příliš vysoká a diskriminační. Ponechání většiny nadnárodních korporací mimo oblast působnosti směrnice může mít za následek zhoršení výsledků, které se od uplatnění směrnice očekávají.

3.4.

EHSV se domnívá, že prahová hodnota ve výši 750 milionů EUR by se měla postupně snižovat a na základě průběžných hodnocení dopadu by měl být v tomto ohledu stanoven časový harmonogram.

3.5.

Komise navrhuje, aby zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí dále zahrnovala informace uvedené v článku 48c návrhu směrnice. EHSV se domnívá, že do kategorie těchto informací by mělo být zahrnuto i prohlášení společnosti o případných operacích prováděných na území jurisdikcí zahrnutých do seznamu uvedeného v článku 48 g. Aby uplatnění této směrnice vedlo k očekávaným výsledkům, měl by seznam s informacemi vyjmenovanými v uvedeném článku zahrnovat rovněž údaje o majetku a prodejích a seznam všech dceřiných společností nebo poboček, jak doporučuje standard BEPS organizace OECD.

3.6.

Komise navrhuje, aby zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí byla podrobná a obsahovala finanční výkazy za každý členský stát, v němž má mateřská firma pobočky nebo dceřiné společnosti. Návrh směrnice vyžaduje, aby byly u jurisdikcí mimo EU předkládané informace konsolidované. EHSV se domnívá, že za touto prezentací konsolidovaných dat se mohou skrývat případné operace typické pro agresivní daňové plánování, čímž se účinnost směrnice ztrácí. EHSV doporučuje Komisi, aby stanovila, že zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí bude rozdělená podle jednotlivých daňových jurisdikcí ve všech jurisdikcích, v nichž má mateřská společnost pobočky či dceřiné společnosti.

3.7.

V článku 48 g návrhu se nařizuje vypracování seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí nebo jurisdikcí, které nesplňují normy řádné správy v oblasti daní. EHSV se vyslovil (7) pro zavedení seznamu EU obsahujícího jurisdikce, jež odmítají uplatňovat standardy řádné správy v oblasti daní. Většina členských států má v současnosti svůj vlastní systém seznamů a vlastní systém sankcí pro finanční transakce, které zahrnují tato území. EHSV se domnívá, že mnohem účinnější nástroj boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování by představoval seznam EU s jasnými kritérii pro určování nespolupracujících jurisdikcí a se sankcemi, které budou jednotně uplatňovány všemi členskými státy. EHSV proto schvaluje opatření, která Komise v rámci této strategie navrhla.

3.8.

EHSV doporučuje, aby byl pro zajištění cíle veřejné politiky na zvýšení daňové transparentnosti společností zřízen veřejný národní rejstřík řízený správci daně členských států, a tak byla zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí přístupná bez omezení. EHSV v této souvislosti v zájmu usnadnění pracovního procesu a snížení administrativní zátěže společností doporučuje, aby směrnice stanovila na úrovni členských států společný standardní formát, který umožní zpracování dat v otevřeném režimu, v souladu se závazky rámce Partnerství pro otevřené vládnutí.

3.9.

EHSV se rovněž domnívá, že v zájmu zajištění jednotného režimu daňové etiky na společném trhu je nutné v politice zdanění přejít k větší harmonizaci daňových zásad a politik zdanění, s větším důrazem na zásadu zdanění příjmů v místě, kde byl příjem vytvořen, a to i ve výrobních a obchodních vztazích mezi členskými státy.

3.10.

EHSV s ohledem na četné žádosti organizací občanské společnosti o zvyšování daňové transparentnosti nadnárodních korporací vítá iniciativu Komise, aby mezi ustanovení směrnice zahrnula i povinnost členských států zveřejňovat údaje předložené ve zprávách rozčleněných podle jednotlivých zemí.

3.11.

Návrh směrnice stanoví, že zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí bude zveřejněna v úředním jazyce členského státu, ve kterém podnik působí. EHSV se domnívá, že zpráva by za účelem zajištění přístupu veřejnosti k daňovým informacím obsaženým ve zprávě měla být zveřejněna také alespoň v jednom světovém jazyce.

3.12.

EHSV vzhledem k nepříznivým účinkům krize na administrativní kapacity správců daně v jednotlivých členských státech doporučuje Komisi a členským státům, aby v souvislosti s uplatňováním nových pravidel v daňové oblasti vyčlenily nutné lidské a finanční zdroje k zajištění jejich úspěšného uplatnění.