19.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 303/138

Zpravodaj:

Andrzej ADAMCZYK

Spoluzpravodaj:

Gintaras MORKIS

1.1

EHSV vítá přijetí společného sdělení o přezkumu evropské politiky sousedství („EPS“) vysokého představitele a Evropské komise a oceňuje, že v přezkumu – který představuje snahu EPS nově definovat, aby byla účinnější – je zahrnuto mnoho návrhů EHSV uvedených ve stanovisku ke společnému konzultačnímu dokumentu „Na cestě k nové evropské politice sousedství“ (1).

1.2

Evropskou politiku sousedství je třeba přehodnotit za prvé v důsledku nefunkčnosti univerzálního modelu pro všechny a za druhé kvůli pokračujícímu tříštění a rozkladu relativní jednotnosti jižního a východního sousedství.

1.3

Nová EPS by měla uznat, že hlavními důvody bouřlivého vývoje v těchto regionech byl vnější tlak i vnitřní nestabilita související s chudobou, nerovností, nedostatkem příležitostí, korupcí a politickou a náboženskou radikalizací a také s násilným extremismem.

1.4

Cílem přezkumu EPS je učinit EPS dostatečně pružnou, aby se mohla vztahovat i na státy, které nemohou nebo nechtějí dostát všem požadavkům souvisejícím s hospodářskou integrací nebo souladem s acquis communautaire. Nová evropská politika sousedství je v tomto smyslu vytvořena v duchu inkluzivního přístupu.

1.5

Aby se omezily škody, ke kterým dochází v důsledku bouřlivého vývoje v oblasti, stanoví sdělení novou prioritu, jíž je stabilizace, a nový přístup založený na diferenciaci.

1.6

Důraz kladený na stabilizaci je důvodem, proč jsou výraznými tématy sdělení vnitřní a vnější bezpečnost. Přestože má EU k dispozici pouze omezené nástroje, současný pasivní postoj by měl být vystřídán aktivní politikou dynamického diplomatického úsilí, jejímž cílem je předcházení konfliktům a mírové řešení zamrzlých konfliktů.

1.7

EHSV by rád podtrhl význam hospodářského rozvoje jako hlavního předpokladu stabilního a bezpečného prostředí v sousedství EU. EU by měla velmi důsledně poskytovat ekonomickou podporu partnerům EPS a posilovat dlouhodobé podmínky a motivaci vykonávat hospodářské reformy, zvýšit konkurenceschopnost a modernizovat obchodní předpisy.

1.8

Je rovněž zřejmé, že hospodářský rozvoj musí být doprovázen sociálním a environmentálním rozměrem, neboť pouze tyto faktory společně by mohly účinně přispívat ke skutečnému pokroku, stabilitě a sociálnímu smíru.

1.9

EHSV chápe, že nová pracovní metoda založená na diferenciaci zohledňuje politický realismus, prohlubující se rozdíly mezi partnerskými zeměmi a jejich odlišné cíle. Nicméně třebaže není možné splnit všechna hospodářská kritéria, EU se nesmí uchylovat ke kompromisům v otázce základních evropských hodnot, k nimž patří mj. sociální rozměr, dodržování univerzálních lidských práv, demokracie a právní stát. Je politováníhodné, že ve sdělení není zmíněna zásada dodržování pracovních předpisů Mezinárodní organizace práce jakožto základ řádných pracovněprávních vztahů.

1.10

Není kladen dostatečný důraz na úlohu organizované občanské společnosti a nezávislého sociálního a občanského dialogu. Bez významného zapojení nezávislých organizací občanské společnosti není možno cílů EPS, včetně stabilizace, nikdy dosáhnout. Nesmíme nikdy zapomenout, že evropská integrace je především mírovým projektem, a občanská společnost má velký zájem na jejím úspěchu.

1.11

Sdělení nezmiňuje stávající nedostatek sociálního a občanského dialogu a také porušování práva sdružování a svobodného seskupování se v zemích EPS.

1.12

Zdá se, že sdělení navrhuje poměrně defenzivní přístup spočívající ve snížení ambicí EPS kvůli jejímu slábnoucímu potenciálu. Je pravda, že EU čelí v jižním i východním sousedství rozkladnému, v některých případech prudkému vývoji. Chybějící vize nicméně k řešení patové situace nepřispěje. EHSV navrhuje vytyčit nový, odvážný, dynamický program EPS, který by zahrnoval vyhlídky na vstup do Evropské unie pro některé partnerské země, zejména na východě, které o to mají zájem a jsou schopny a ochotny splnit příslušné požadavky.

1.13

EHSV vítá prohlášení, že lepší komunikace a podpora politik EU budou ústředním bodem nové evropské politiky sousedství za účelem lepšího objasnění podstaty politik EU a pozitivního dopadu konkrétních opatření EU. Je však rovněž důležité omezit nebezpečí, jež vzniká kvůli mylným informacím, dezinformacím a propagandě, které jsou v rozporu s realitou, hodnotami EU a cíli EPS.

1.14

Je třeba zdůraznit, že evropská politika sousedství je jak na jihu, tak i na východě podrývána vnějšími faktory. Dá'iš se snaží terorem a válkou destabilizovat mimo jiné jižní sousedství. Diplomatické úsilí Ruska a vojenské akce zasahují EPS přímo, zejména Východní partnerství. Kromě toho posiluje jeho vojenská intervence na jihu autoritářský režim v Sýrii.

2.1

EHSV vítá přezkum evropské politiky sousedství, se kterým přichází Komise a jehož cílem je nově definovat cíle a obecné směřování této politiky v důsledku dramatického vývoje v sousedství EU.

2.2

Vztahy EU se sousedícími zeměmi vychází z čl. 8 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že Unie má rozvíjet se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci.

2.3

Původně měla EPS poměrně ambiciózní záměry a obecným cílem bylo dosáhnout co nejužšího politického spojení a co nejvyšší úrovně hospodářského začlenění jižních a východních sousedů EU.

2.4

Jedním z důsledků hospodářského začleňování je možnost lepšího přístupu na jednotný trh EU, což musí být doprovázeno náročnými politickými, hospodářskými a institucionálními reformami a uplatňováním zásad demokracie, právního státu a dodržování lidských práv.

2.5

Od let 2003–2004, kdy byla evropská politika sousedství vytvořena, však v sousedství došlo k významným zvratům a ukázalo se, že původní zásada univerzálního modelu pro všechny je zcela neúčinná.

2.6

Od roku 2014 je východní sousedství závažně postiženo útočnou politikou současného ruského prezidentského úřadu a vlády, což se týká především války na Ukrajině a (částečně úspěšných) manévrů, jejichž cílem bylo přilákat země ve východním sousedství Evropské unie k Euroasijské hospodářské unii ovládané Ruskem.

2.7

Za uznání skutečnosti, že každá země má právo na vlastní politickou perspektivu, je třeba podotknout, že současná ruská vláda má v úmyslu vytvořit vlastní politiku sousedství, která je v rozporu s EPS, a přeje si, aby bylo Rusko považováno za celosvětového činitele a subjekt podobného významu jako EU.

2.8

Přestože konstruktivní spolupráce EU s Ruskem by mohla být potenciálně přínosná oběma stranám, zdá se nepravděpodobné, že ve východním sousedství bude možné se v blízké budoucnosti vyhnout střetu zájmů, pokud Rusko nezmění svůj útočný a rozvratný přístup. Nedávný vývoj v Sýrii je důkazem, že se to může týkat také jižního sousedství.

2.9

Co se týče jižního sousedství, válka v Sýrii, střety v Libyi, vznik Dá'iš (ISIS), kontroverzní politický vývoj v některých zemích regionu a další ozbrojené konflikty na Blízkém východě znamenají, že velké naděje na mír a demokratickou transformaci spojené s arabským jarem postupně opadly, přinejmenším s ohledem na blízkou budoucnost.

2.10

Všechny tyto nepříznivé změny a zvětšující se rozdíly v mnoha oblastech mezi jednotlivými zeměmi v jižním i východním sousedství jsou důvodem k určení nových priorit, k novému přístupu a novým pracovním metodám a k proaktivnější a účinnější diplomacii EU. Předkládané sdělení je reakcí na tyto problémy.

3.1

Komise přijala názory EHSV na potřebu zařadit mezi priority revidované evropské politiky sousedství stabilitu, větší bezpečnost, pružnost a diferenciaci a silnější vzájemnou odpovědnost. Na základě přezkumu byla za nejnaléhavější problém mnoha částí sousedství označena stabilizace, a doporučuje se proto, aby se stala politickou prioritou nové EPS.

3.2

EHSV je toho názoru, že toto doporučení je opodstatněné, jelikož nedávný vývoj ukazuje, že Evropské unii se daří podporovat stabilitu, prosperitu a bezpečnost v sousedství pouze částečně.

3.3

Je rovněž zcela zřejmé, že skutečnosti ohrožující stabilitu sousedství nejsou významnou překážkou pouze pro demokratickou transformaci a reformní procesy, k nimž EU vyzývá, ale mají také nepříznivý dopad na země, ve kterých transformace řízená EPS probíhá úspěšně, a na Evropskou unii samotnou.

3.4

Je třeba výrazně posilovat předcházení konfliktům a jejich zvládání, především proto, že stabilitu v jižním i východním sousedství vážně ohrožují zamrzlé konflikty. Aby Evropa mohla hrát pozitivní úlohu při nacházení mírových řešení, měla by zůstávat nestranná a zároveň pomáhat obětem, nejzranitelnějším a nejohroženějším.

3.5

Rovněž je jasně patrné, že nestabilita není jen důsledkem vnějšího tlaku, a ve společném sdělení se správně uvádí, že existuje souvislost mezi nestabilitou a chudobou, nerovností, nedostatkem příležitostí a korupcí, což jsou všechno důvody větší náchylnosti k radikalizaci. V dokumentu nicméně chybí rovnováha mezi hospodářskou a sociální oblastí a podceňuje se významná úloha, kterou pro účely stability sehrávají sociální zabezpečení a sociální ochrana.

4.1

Nová EPS je vytvořena s ohledem na různé cíle, ambice a zájmy partnerských zemí a na situaci, která vznikla v důsledku odlišného vývoje v jednotlivých zemích v sousedství EU.

4.2

Společné sdělení uvádí, že „EU bude i nadále spolupracovat s partnerskými vládami, občanskou společností a občany v otázkách lidských práv a demokracie“. Toto tvrzení zdaleka není kategorické, nese se v duchu politického realismu a ochoty oslabovat pevné prosazování evropských hodnot, které jsou zakotveny v Listině základních práv Evropské unie.

4.3

Sdělení se vůbec nezmiňuje o úmluvách a doporučeních Mezinárodní organizace práce. Dodržování základních pracovních norem MOP je však nejzazší mez, která nesmí být překročena; tuto zásadu nesmí diferenciace oslabit.

4.4

Podle sdělení „se objeví různé vzorce vztahů, které umožní větší pocit odpovědnosti na obou stranách. EU je připravena projednat možnost společně nastavit nové priority partnerství, které by jednotlivé vztahy jasněji zaměřily na společně vymezené společné zájmy.“ To znamená nejen změnu rétoriky, ale rovněž skutečnost, že se opouští poměrně „normativní přístup“ zaměřený na provádění evropských hodnot v partnerských zemích.

4.5

Částečným důvodem ke změně strategie může být přání rozptýlit iluzi, že všechny národy mají zájem přijmout demokratické zásady Evropské unie a že jediné, co jim v tom brání, jsou despotické režimy. Nicméně EHSV je toho názoru, že nelze zvažovat žádný kompromis všeobecných lidských práv a demokratických hodnot.

4.6

Je též pravda, že podle vyjádření některých zemí byla EPS příliš normativní a nebrala dostatečně ohled na specifika a cíle partnerských zemí.

4.7

Ukázalo se, že přístup podle zásady „více za více“ založený na pobídkách přinesl pouze částečný úspěch. V zemích, jejichž místní elity se transformaci řízené Evropskou unií staví na odpor, nefunguje. Zásada „více za více“ v některých případech nadto budila dojem, že Evropská unie platí za to, aby byly dodržovány její hodnoty. Jediný způsob, jak dodržování hodnot EU zajistit, je přimět obyvatele a společenství k tomu, aby věřili ve všeobecný význam těchto hodnot a přijali je za své. Kupovat dodržování hodnot za projekty není účinné. EHSV v této otázce vítá prohlášení, že EU bude „zkoumat účinnější způsoby, jak prosadit svou věc zásadních reforem u partnerů, a to i prostřednictvím spolupráce s občanskými, hospodářskými a sociálními aktéry“.

4.8

Nicméně, i když zohledníme nový diferencovaný přístup, nesmíme dopustit, aby se ze zásady „více za více“ stal ve jménu nového prvořadého cíle, kterým je stabilizace v sousedství, princip „více za méně“. Zásadu podmíněnosti při provádění individuální strategie v rámci EPS je třeba dále rozvinout.

4.9

Není však dosud jisté, zda nový diferencovaný přístup nepovede ve skutečnosti k postupnému rozkladu EPS a hladkému přechodu k čistě dvoustrannému přístupu.

4.10

Je třeba rovněž zdůraznit, že nová „společná odpovědnost“, která znamená méně nadřazené blahosklonnosti a více skutečného partnerství, spolu s diferenciací nesmí vést k politice, při které si partnerské země budou moci vybírat jen ty oblasti partnerství, které vyhovují jejich vládám.

4.11

Rozlišení rovněž ovlivní způsob podávání zpráv o dosaženém pokroku ze strany partnerských zemí. Bude vyvinut nový způsob hodnocení se zaměřením na konkrétní cíle dohodnuté s partnerskými zeměmi. Je politováníhodné, že stávající transparentní způsob přípravy zpráv o dosaženém pokroku v podobné úpravě pro všechny země současně bude nahrazen řadou zpráv rozdílné povahy pro jednotlivé země a ve formátech, které je ještě třeba určit.

5.1

Ve sdělení není věnována dostatečná pozornost úloze organizované občanské společnosti či sociálnímu a občanskému dialogu. Je zde jen neurčitá zmínka o potřebě hlubší spolupráce s občanskou společností včetně sociálních partnerů a o tom, že EU by měla „rozšířit své působení tak, aby oslovila příslušné členy občanské společnosti v nejširším slova smyslu, jakož i sociální partnery“.

5.2

Téměř ve všech zemích jižního i východního sousedství panuje jasný nedostatek občanského a sociálního dialogu, přestože jsou zde i země jako Tunisko či Gruzie, kde v tomto ohledu došlo ke značnému zlepšení.

5.3

Sdělení se nevyjadřuje k porušování práva na sdružování a práva zaměstnavatelů, pracovníků či nevládních organizací se volně organizovat v rámci EPS; rovněž zde chybí vize, jak těmto subjektům zajistit prostředí, které jim umožní zapojit se do tvorby, programování, provádění, sledování a hodnocení politik orgánů veřejné moci.

5.4

Ve sdělení se klade důraz na reformu veřejné správy a provedení závazků partnerů EPS v oblasti rovnosti žen a mužů, není však v tomto ohledu zmíněna úloha občanské společnosti.

5.5

EHSV je odhodlán spolupracovat se svými partnerskými organizacemi v zemích EPS s jasným cílem společně sledovat provádění EPS a pozorovat dopady nového diferencovaného přístupu.

6.1

Přestože se strategie EU a opatření týkající se migrace a mobility neomezují jen na EPS, spolupráce s partnerskými zeměmi je v tomto ohledu klíčová.

6.2

Řešení současné uprchlické krize musí být nalezeno v rámci širší strategie EU, avšak účinné a účelné provedení agendy migrace a mobility EPS pro ně může mít značný význam.

6.3

Sdělení velmi správně uvádí, že „řešení prvotních příčin nelegální migrace a násilného vysidlování je pro stabilizaci v zemích sousedství zásadní“. To však není příliš v souladu s přístupem diferenciace, který může představovat méně ambiciózní postoj k odsuzování systematického porušování politických, sociálních a hospodářských práv některými vládami partnerských států, ačkoli je toto porušování hlavní příčinou nestability.

6.4

EHSV rovněž podotýká, že je třeba považovat iniciativy týkající se zjednodušení vízového režimu za jeden z nejdůležitějších nástrojů pro užší interakci se zeměmi EPS. EHSV rozhodně podporuje programy zjednodušení vízového režimu a upozorňuje, že rozklad schengenského prostoru by je pravděpodobně ohrozil.

6.5

EHSV rovněž souhlasí s prohlášením uvedeným ve sdělení, že „EU bude nadále podporovat realistickou a spravedlivou prezentaci migrace a bude rázně bojovat proti všem formám a projevům rasismu a diskriminace, podporovat mezikulturní dialog, kulturní rozmanitost a vzájemné porozumění“.

7.1

EHSV vítá snahu o posílení konkurenceschopnosti, podporu hospodářství partnerů EPS a zlepšení vyhlídek pro místní obyvatelstvo, což je nejdůležitější předpoklad stabilního a bezpečného prostředí v sousedství EU. Všechny sousední země čelí hospodářským obtížím – ty však mají velmi odlišnou povahu, jak co se týče příčin a rozsahu, tak co do jejich dopadu na stabilitu. Aspekt diferenciace při budoucím rozvoji vztahů se zeměmi sousedství je zapotřebí mimo jiné i kvůli hospodářským a sociálním rozdílům mezi těmito zeměmi. Prioritami pro další spolupráci jsou reformy veřejné správy, systému soudnictví a bezpečnostního sektoru a rovněž boj proti korupci a organizovanému zločinu. Pokrok ve všech těchto oblastech je zásadní pro stabilitu, pro dosažení úspěchu je však nezbytné také bezpečné a stabilní prostředí.

7.2

EHSV oceňuje, že je zahrnuta potřeba v zemích EPS vedle reforem plně a účinně provést dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, které již byly podepsány. Aby však partnerské země měly z prohloubené a komplexní zóny volného obchodu užitek, musí v nich dojít ke složitému procesu základní modernizace výroby a služeb. Sdělení v tomto ohledu hovoří jasně a prohlašuje, že EU bude země podporovat v budování kapacit pro řešení problémů spojených s prohloubenou a komplexní zónou volného obchodu.

7.3

Cíle zavedení volného obchodu mezi EU a zeměmi EPS, směřujícího k užší spolupráci, bychom se neměli vzdát. Možnost přístupu na trh EU motivuje sousední země k zavádění hospodářských reforem a modernizaci výroby a obchodu. Nicméně i země, které podepsaly dohodu o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, své hospodářství modernizují s obtížemi, protože se nachází v nestabilní politické a hospodářské situaci, což nemotivuje k investování. Přístup na trh EU a další mezinárodní trhy přímo souvisí se zaměstnaností a vyhlídkami mladých lidí na začlenění na trhu práce. Hospodářským reformám brání korupce a pevné postavení oligarchů. EU by měla vyvíjet větší tlak na zlepšení situace a využívat k tomu veškeré možné prostředky, aby bylo možné do zemí představujících zdravé hospodářské prostředí přilákat investiční kapitál.

7.4

Je rovněž zřejmé, že provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu přinese velké sociální výzvy. Proto je klíčové, aby se do procesu zapojily všechny zúčastněné strany, především sociální partneři. Pozitivní úlohu v tomto ohledu mohou hrát místní poradní skupiny a platformy občanské společnosti, a měly by být zahrnuty do všech aspektů provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu

7.5

EHSV s potěšením konstatuje, že Komise věnuje skutečně náležitou pozornost vzdělávání a odbornému vzdělávání (především mladých lidí). Je pravděpodobné, že bude poskytnuta zvýšená podpora systémům základního a středního vzdělávání v zemích, kde je to nejvíce zapotřebí, a země sousedství budou mít lepší možnost – co do rozsahu a financování – účastnit se programu Erasmus +; k rozvoji dovedností mladých lidí se využijí i další opatření, a usnadní se tak přístup na trh práce.

7.6

K posílení hospodářství zemí sousedství může přispět též rozvoj dopravního spojení. Nejvíce vítané by mělo být ustanovení, že by EU měla rozšířit hlavní transevropské sítě do východních partnerských zemí a společně s mezinárodními finančními institucemi a dalšími partnery by měla podporovat investice a vytvořit referenční plány pro evropsko-středomořskou dopravní síť. Tyto plány jsou rovněž velmi důležité pro organizace občanské společnosti, které by měly být aktivně zapojeny do jejich provádění.

7.7

Evropa je na zemích sousedství závislá v oblasti zásobování energií. Pro obě strany jsou tudíž nutné a důležité společné energetické projekty. Obzvláště významné jsou otázky úspory energie, energetické účinnosti, snižování emisí a projektů v oblasti obnovitelné energie. Společné sdělení správně zdůrazňuje, že je třeba posílit dialog EU o energetice se zeměmi sousedství v oblastech energetické bezpečnosti, reforem trhu s energií a prosazování udržitelného energetického hospodářství s cílem vybudovat odolnou energetickou unii, jejímž jádrem bude ambiciózní politika v oblasti klimatu.

7.8

EHSV vítá prohlášení, že „v mnoha partnerských zemích je významným zdrojem pracovních příležitostí zemědělství a EU by měla i nadále podporovat udržitelné a inkluzivní politiky a investice do modernizace odvětví a dle potřeby diverzifikaci do jiných výdělečných činnosti ve venkovských oblastech“. Je nicméně třeba zdůraznit, že harmonizace v oblasti zemědělství a produkce potravin v důsledku provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu nesmí mít za následek nižší kvalitu zemědělských produktů nebo snížení pracovních norem.

8.1

EHSV vítá, že je ve společném sdělení kladen silný důraz na bezpečnostní rozměr. Zásadní význam má posílení odolnosti partnerů vůči vnějším a vnitřním hrozbám i podpora modernizace vedoucí k dlouhodobé hospodářské a sociální stabilitě.

8.2

EHSV souhlasí s uvedenými prioritami EPS v oblasti bezpečnosti, přičemž klíčový význam má boj proti terorismu, prevence radikalizace a organizovaného zločinu, boj proti korupci a proti kyberkriminalitě. Tyto priority by mohly být označeny za klíčový úkol při zvyšování bezpečnosti v EPS i v samotné EU.

8.3

Je nicméně třeba vyzdvihnout, že stabilitu zemí EPS neohrožují pouze teroristické či zločinecké organizace, ale i některé vlády, které porušují mezinárodní právo a vyvolávají v regionu EPS konflikty a krize.

8.4

EHSV vítá snahy dát nový popud ke spolupráci v otázkách souvisejících se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP), především co se týče možnosti využívat při praktickém vykonávání sdílené odpovědnosti a při prosazování bezpečnostních zájmů mise a operace SBOP či v případě nutnosti bojové skupiny EU. Nástroje SBOP a diplomatické snahy by se však neměly využívat pouze jako reakce na krize, ale též jako politický nástroj jejich prevence. Evropská unie by měla zdůraznit, že je třeba se více zapojit do předcházení konfliktům a diplomatické mediace mezi zeměmi či nevládními subjekty, mezi nimiž může ke konfliktu dojít.

9.1

EHSV vítá, že se společné sdělení vyslovuje pro zachování stávajících hlavních formátů regionální spolupráce – posilování programu Východního partnerství a regionální spolupráce v jižním sousedství. Je však třeba zdůraznit, že v rámci stávajících regionálních rámců došlo za několik uplynulých let ke vzniku významných rozporů a rozdílů. Mohlo by být povzbuzující navrhnout jasnější rozlišení mezi partnery EPS, tedy těmi, kteří již dosáhli vyšší úrovně integrace s EU (prostřednictvím dohod o přidružení a prohloubených a komplexních zón volného obchodu) či to zamýšlejí, a ostatními zeměmi.

9.2

Stále není zřejmé, jak bude EPS podporovat užší spolupráci s těmi partnerskými zeměmi, které úspěšně provádí dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a mají evropské ambice. EHSV opakuje své stanovisko, že by některým zemím měla být nabídnuta jasná evropská perspektiva členství ve východním sousedství. Mobilizovalo by to a motivovalo nejen jejich vlády ve snahách své země transformovat a uvést jejich právní předpisy do souladu s acquis communautaire, ale povzbudilo by to rovněž občanskou společnost, aby k těmto snahám přispěla. Též by to občanům partnerských zemí přiblížilo evropské hodnoty a identitu.

9.3

EHSV souhlasí s myšlenkou tematických rámců, která by měla podpořit obecné směřování k individuálnějším iniciativám a projektům pro zainteresované subjekty z jižního a východního sousedství. Navrhovaná myšlenka se však zdá být příliš široká a bez jasného cíle. Fóra pro diskusi o tématech, jako je migrace, energetika a bezpečnost, jsou úplně prvním krokem k hlubší spolupráci v těchto problematických oblastech. Evropská unie by měla vyjasnit, jakých přesných cílů si přeje prostřednictvím těchto tematických rámců dosáhnout.

9.4

Je třeba vzít v úvahu, že některé země sousedící s evropskými sousedy (především Rusko) byly k účasti na EPS přizvány, ale této příležitosti nevyužily. Tematické platformy by se měly využívat výhradně ke konkrétním cílům a neměly by poskytnout subjektům třetích stran prostor k propagování svých cílů na úkor zásad EPS. Forma spolupráce se „sousedy sousedů“, jak je popsáno ve sdělení, zdaleka není dobře definována, a proto musí v každém případě taková spolupráce být pečlivě sledována, aby bylo zajištěno, že není zneužívána žádnou třetí stranou s cílem narušit zájem partnerských zemí, EU či EPS samotné. Zapojení dalších subjektů mimo sousedství (či sousedů sousedů) a spolupráce s nimi by měly být založeny na dobré vůli a svrchovaném rozhodnutí partnerů EPS do své spolupráce s EU nové subjekty zahrnout.

10.1

EHSV vítá snahu EU „využít značné dodatečné finanční prostředky dalším posílením své spolupráce s významnými mezinárodními finančními institucemi a prostřednictvím investičního nástroje sousedství“ a využít přezkum nástrojů vnějšího financování EU v polovině období v roce 2017. Mělo by se jasně zdůraznit, že na větší potřeby a problémy v sousedství EU je třeba využít nejen účinnější přerozdělení 15 miliard EUR uvolněných prostřednictvím evropského nástroje sousedství na období 2014–2020, ale rovněž značné další prostředky.

10.2

EHSV souhlasí s návrhem využít „flexibilní rezervu“ v rámci evropského nástroje sousedství na naléhavé vyčlenění prostředků na nepředvídané potřeby a upravit finanční předpisy tak, aby nevyužité prostředky mohly být převedeny do dalšího roku.

10.3

Jsme nicméně toho názoru, že EPS by se spíše měla přednostně zaměřovat na zlepšení stávajících finančních nástrojů, než aby kladla důraz na nové finanční struktury či „svěřenské fondy“. Užší spolupráce mezi členskými státy a partnerskými zeměmi by měla vést k větší transparentnosti výdajů a k větší odpovědnosti. Součástí je i schopnost rychleji reagovat na měnící se politickou a bezpečnostní situaci v oblasti a přesměrovat prostředky tam, kde jich bude zapotřebí. EU by měla rovněž zaujmout jednoznačný postoj v případech, kdy se partneři nerozhodnou pro užší integraci, a vytvářet pobídky pro dodržování základních hodnot a podporovat klíčové reformy.

10.4

Evropská unie a členské státy by měly prozkoumat příležitosti k rozšíření společného programování v rámci EPS. Členským státům a dalším zúčastněným stranám musí být poskytnuta v programování a vytváření zpráv o výsledcích větší transparentnost. V tomto ohledu mohou sehrát organizace občanské společnosti významnou úlohu.

11.1

EHSV vítá odhodlání více zviditelnit politiky EU a podporovat účinnější komunikaci týkající se nové EPS. Sdělení velmi správně zdůrazňuje, že „zdokonalení veřejné diplomacie přispěje k lepšímu vysvětlování důvodů politik EU a k pozitivnímu dopadu konkrétních akcí EU“. Je stejně důležité neopomíjet škody, jež vzniknou kvůli mylným informacím, dezinformacím a propagandě, které jsou v rozporu s hodnotami EU a zásadami EPS.

11.2

Evropská unie by měla nalézt příslušné nástroje a zdroje na řešení informačních problémů v partnerských zemích EPS a v rámci EU. Pracovní skupina Evropské unie East Stratcom, kterou ustavila Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), je pouze úplně prvním krokem ke zvyšování povědomí mezi občany EU a partnerskými zeměmi EPS o nepřátelské a rozkladné rétorice ve veřejné komunikaci. ESVČ by neměla ustupovat od závazků mnohem více posílit strategickou komunikaci EU.

11.3

V souvislosti se strategickou komunikací a veřejnou diplomacií by nejvyšší prioritou v regionu EPS a v rámci EU měly být problémy spojené s migrací. Evropská unie a její členské státy by měly uznat, že špatná komunikace týkající se migrace a uprchlické politiky může velmi poškodit soudržnost členských států, důvěru partnerských zemí EPS, a dokonce i stabilitu Evropské unie.