20.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 264/51

Zpravodaj:

Denis MEYNENT

1.1

EHSV lituje, že Komise v tomto sdělení neuvádí konkrétnější návrhy, nýbrž pouze vyjmenovává možnosti, k nimž se nevyjadřuje, což má negativní vliv na vhodné strukturování debaty.

1.2

Autorské právo je stále zásadním prostředkem ochrany a spravedlivého odměňování autorů a osob, které se podílí na šíření děl a představení prostřednictvím propojených digitálních sítí.

1.3

Výbor vyzývá k rychlé ratifikaci Marrákešské smlouvy. Prioritou by měly být též výjimky v oblasti vzdělávání, vědeckého výzkumu a sdílení znalostí. Podporuje rovněž digitalizaci osiřelých děl.

1.4

EHSV má za to, že je možné a žádoucí sjednotit na evropské úrovni oblast soukromého kopírování. Značná část prostředků získaných z poplatků za soukromé kopírování by logicky měla být vynaložena například na financování literární a umělecké tvorby a podporu kulturní rozmanitosti a rovněž na veřejné statky v oblasti vzdělávání a výzkumu.

1.5

EHSV navrhuje zavést právní rámec, který podpoří jednak tvorbu děl chráněných autorským právem a zároveň i zapojení nových modelů licencí a obchodních modelů do vytváření jednotného evropského trhu, přičemž zůstane zachována smluvní svoboda a právo autorů a tvůrců plně těžit z výsledků své tvorby.

1.6

EHSV je toho názoru, že nejvhodnější formou právního předpisu pro vytváření jednotného digitálního trhu je nařízení, a že by bylo rovněž vhodné konsolidovat platné právo.

1.7

EHSV vybízí Komisi, aby vypracovala studie a provedla důkladné výzkumy obchodních modelů spjatých s volnými licencemi, jejich stávajícího a možného ekonomického významu, příjmů a pracovních míst, které by tyto licence mohly v různých oblastech vytvořit, a rovněž případných návrhů předpisů, které by byly vhodné pro podporu a používání těchto licencí.

1.8

EHSV má za to, že jádrem evropské identity je kulturní rozmanitost Evropy a že je třeba ji v členských státech povzbuzovat a podporovat.

1.9

V boji proti porušování autorských práv je třeba na prvním místě odstranit a trestat porušování v komerčním měřítku. Za tímto účelem je nezbytná spolupráce a sdílení informací mezi donucovacími orgány a soudní správou.

1.10

Měl by se řešit přenos hodnoty v online prostředí, z něhož mají v současnosti prospěch zprostředkovatelé, kteří se tak sami označují a kteří nežádají o souhlas tvůrců a neplatí jim.

2.1

Cílem akčního plánu je modernizovat evropské právní předpisy v oblasti autorského práva. Komise ve svém sdělení stanoví základní opatření k realizaci své strategie pro jednotný digitální trh: rozšířit přístup k obsahům po celé Unii, určit výjimky z autorského práva, vytvořit spravedlivější trh, bojovat proti komerčnímu pirátství a zároveň podporovat v dlouhodobém horizontu sjednocení autorského práva.

2.2

Sdělení rovněž prezentuje návrh nařízení o přeshraniční přenositelnosti online služeb poskytujících obsah (1), které by evropským spotřebitelům dávalo nové právo a jež by mělo začít platit v roce 2017, kdy budou rovněž zrušeny poplatky za roaming v Unii.

3.1

Přenos digitálních dat mezi evropskými státy je velmi omezený (celkově 4 %), zatímco většina digitálních služeb se nachází ve Spojených státech a k ostatním přenosům dochází v rámci jednoho státu. Jednotný evropský digitální trh je v současnosti velmi málo rozvinutý. Přetrvávají zde bariéry, které jsou především překážkou pro kulturní výměny řady evropských jazykových menšin, které jsou rozděleny hranicemi některých států.

3.2

Prioritou předsedy Komise je v jeho programu „Nový začátek pro Evropu“ (2) vytvoření velkého, propojeného digitálního trhu pro všechny členské státy Evropské unie, a to bez rozdílu mezi státy.

3.3

Autorské právo je právním základem tvůrčí činnosti a východiskem pro odměňování autorů, tvůrců, interpretů a dalších držitelů práv a obecněji také celého souboru kulturních a tvůrčích činností a odvětví. Autorské právo je vázané na území a v jednotlivých členských státech se liší. Všude přiznává výlučná hmotná práva držitelům autorských práv, kterým plyne příjem nejen z licencí, ale též z pouhé možnosti, že držitel licence dílo zkopíruje na jiná média či poskytne třetím osobám bez nutnosti prokázat, že taková kopie byla skutečně vytvořena (licenční poplatek za soukromé kopírování a zdanění nenahraných nosičů, které by mohly být použity k nezákonnému vytvoření kopií). Dochází rovněž k trestněprávní kvalifikaci činů, které uživatelé vykonali čestně a v dobré víře, zatímco v jiných státech jsou takové činy povoleny.

3.4

Výjimky z autorských práv a jejich omezení jsou ve všech státech minimální. Autorské právo bylo vytvořeno v době, kdy se tisklo na papír, a s ohledem na tehdejší technologie – především vydávání knih a následně novin, časopisů a partitur –, není proto zcela přizpůsobeno světu digitálních technologií a propojených vysokorychlostních sítí, který se neustále vyvíjí, a je třeba ho upřesnit. V dalších oblastech, jako jsou nové způsoby přístupu k hudbě a audiovizuálním dílům, je správa práv složitější vlivem roztříštěnosti právních předpisů, již by měla řešit nová směrnice o kolektivní správě autorského práva (3). Od gramofonových desek až po DVD se především v oblasti distribuce a půjčování děl příliš nezměnilo. S novými technologiemi se však model zcela proměnil; prodejny desek a DVD téměř úplně vymizely a byly nahrazeny novými formami distribuce či digitálního půjčování online. To samé platí pro film, televizi a veškeré umění, které je možné zpřístupnit online.

3.5

Skutečnost, že nedošlo k výraznému vývoji rozhodného práva, brání v plném využití všech možností, které nabízí digitalizace děl a nehmotné výtvory a jejich následný oběh na velmi rychle se rozvíjejícím internetu, jenž se stává univerzálním.

4.1

EHSV lituje, že Komise ve sdělení neuvádí konkrétnější návrhy, nýbrž pouze vyjmenovává možnosti, k nimž se nevyjadřuje, což má negativní vliv na vhodné strukturování debaty.

4.2

Ve stanovisku z 26. října 2006 (4) vyzval EHSV Komisi zejména k formulaci návrhů na podporu a ochranu volných licencí, především licence LPGL pro technickou dokumentaci či licence Creative Commons týkající se literárních a uměleckých děl. Přes značný význam této otázky – naprostá většina serverů a serverových farem na světě funguje na základě volných licencí jako Debian nebo GPL pro GNU/Linux –, je třeba konstatovat, že Komise od té doby nepředložila žádný související návrh.

4.3

Škodí to rozvoji pohybu dat a zahraničních služeb v rámci jednotného evropského trhu. Creative Commons a volná díla jsou novými univerzálními oblastmi, které vznikly díky digitalizaci a propojené síti, avšak roztříštěnost práva vytváří pro přeshraniční výměny překážky a hraniční bariéry.

4.4

Právo musí umožnit uvolnění nezměrných možností, které Internet nabízí jak autorům a tvůrcům, tak uživatelům, nikoli jim bránit a spoutávat je. Evropské právní předpisy by měly umožnit odstranění co nejvíce překážek pro přeshraniční výměny týkající se menšinových jazyků v rámci Evropské unie a pro snazší přístup ke službám a dílům.

4.5

Držitelé práv by se tohoto vývoje neměli obávat, nýbrž využít příležitostí, které nabízí. Volný neznamená automaticky zdarma; na rozdíl od některých současných přístupů, které upřednostňují zisk a právní ochranu majitele, umožňuje volný software například odlišný obchodní model založený na službě a tvorbě pracovních míst.

4.6

EHSV znovu vybízí Komisi, aby vypracovala studie a provedla důkladné výzkumy obchodních modelů spjatých s volnými licencemi, jejich stávajícího a možného ekonomického významu, příjmů a pracovních míst, které by tyto licence mohly v různých oblastech vytvořit, a rovněž případných návrhů předpisů, které by byly vhodné pro podporu a používání těchto licencí.

4.7

Velká pozornost by se měla věnovat experimentům, jako je online zveřejňování vědeckých publikací, zpráv o výzkumech provedených za pomoci dotací z veřejných zdrojů, univerzitních kurzů kompenzujících neúměrnou cenu vysokoškolského vzdělávání v některých státech, například veškerých kurzů univerzity MIT, s volnou licencí; tyto experimenty by měly být prozkoumány z hlediska jejich možné využitelnosti v Evropské unii (MOOC). Vysokoškolské vzdělávání a kultura se z tohoto hlediska stávají veřejnými statky přispívajícími ke vzniku znalostní společnosti, jejíž rozvoj v EU si přejeme.

4.8

Způsob výroby se mění a nehmotné statky a služby, které se šíří prostřednictvím propojených sítí, představují nový horizont hospodářského rozvoje a tvorby pracovních míst a inovativních podniků. Začaly se měnit i vzorce spotřeby a ty nové se rychle prosazují, je však třeba střízlivého pohledu – pro současné poskytovatele nehmotných služeb přesto nadále neexistuje jednotný evropský trh. Důvodem jsou především rozdílné preference a kulturní zvyklosti členských států, jazyk, jímž spotřebitelé hovoří, a rovněž roztříštěnost autorského práva, která rozvoj evropského trhu ani udělování licencí pro více území či dokonce celou Evropu neusnadňuje.

4.9

EHSV navrhuje zavést právní rámec, který podpoří jednak tvorbu děl chráněných autorským právem a zároveň i zapojení nových modelů licencí a obchodních modelů do vytváření jednotného evropského trhu, přičemž zůstane zachována smluvní svoboda a právo autorů a tvůrců plně těžit z výsledků své tvorby. Tyto nové modely by bylo možno rozvíjet souběžně s modely uvedenými ve smlouvách Světové organizace duševního vlastnictví. Tato záležitost by měla být nedílnou součástí Digitální agendy, již Komise oznámila v květnu 2015, a tohoto plánu modernizace autorských práv.

4.10

Další překážku představují výjimky. EHSV žádá členské státy, aby co nejrychleji ratifikovaly Marrákešskou smlouvu, která stanoví výjimku pro nevidomé či slabozraké osoby. Evropská unie tuto smlouvu podepsala, avšak v účinnost může vstoupit pouze po ratifikaci jednotlivými členskými státy. EHSV doporučuje Komisi, aby se řídila stanoviskem Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 a vyzvala členské státy k co nejrychlejší ratifikaci této významné smlouvy, již bylo vzhledem ke konzervativním postojům některých zúčastněných stran velmi složité dojednat. Výbor kromě toho naléhavě žádá Evropskou radu, aby vyvinula veškeré úsilí o zrychlení ratifikačního procesu.

4.11

Je rovněž vhodné zvýšit produkci děl přístupných pro nevidomé a slabozraké osoby, protože v současné době jim 95 % knih přístupných není.

4.12

S ohledem na rychlý rozmach čteček elektronických knih a velkou rozmanitost nových nosičů je třeba zvážit další výjimky související s érou digitálního obsahu a sítí, především co se týče veřejného výzkumu, digitalizace veřejně dostupných či osiřelých literárních děl univerzitními a veřejnými knihovnami a půjčování elektronických knih a nosičů s audiozáznamy a videozáznamy. Zároveň je důležité si uvědomit, že některá technologická odvětví usilují o znovunabytí ochrany pro to, co je již veřejně přístupné, čímž omezují přístup pro obchodní strategie.

4.13

Překážkou pro šíření děl je rovněž zeměpisné rozdělení. Dotýká se všech potenciálních uživatelů, zejména však jazykových menšin, jichž je v EU velmi mnoho, a to kvůli rozdílům mezi politickými a jazykovými hranicemi v Evropě, vzniklými historicky a v důsledku válek v 19. a 20. století. Kvůli vzestupu populistické a nacionalistické rétoriky je třeba tento problém z politických důvodů naléhavě řešit. Třebaže byla široce ratifikována Evropská charta regionálních či menšinových jazyků, stávající překážky například zásadně snižují kulturní dopad televizního vysílání v regionálních jazycích.

4.14

EHSV má za to, že kulturní rozmanitost Evropy je jádrem evropské identity a je třeba ji v členských státech povzbuzovat a podporovat.

4.15

EHSV považuje tyto otázky za prioritu a vybízí Komisi, aby vzala jeho návrhy v úvahu – nejsou v rozporu s mezinárodními úmluvami týkajícími se autorského práva a mohou otevřít nové oblasti vytváření jednotného digitálního trhu v Evropské unii.

5.1

S ohledem na strategii zveřejněnou v květnu 2015, zahrnující šestnáct iniciativ, a na předcházející obecné připomínky navrhující novou rozsáhlou iniciativu na podporu veřejných statků, interoperability, přeshraničních vztahů a volných licencí je třeba v nejbližší budoucnosti přistoupit k důsledným změnám. EHSV ve svých stanoviscích Digitální smluvní právo (INT/775) a Ekonomika sdílení a samoregulace (INT/779) uznává význam autorského práva pro řádnou definici práv stran smluv o poskytování digitálního obsahu a zúčastněných stran v ekonomice sdílení.

5.2

EHSV se zájmem zdůrazňuje, že Komise jasně upřesňuje, že předpisy Evropské unie týkající se autorských práv je třeba upravit, aby všichni účastníci trhu a občané mohli těžit z možností, které toto nové prostředí nabízí, a že k překonání roztříštěnosti a nesouladů na funkčním jednotném trhu je zapotřebí evropštějšího právního rámce. Výbor tento cíl schvaluje, upozorňuje však, že vlády hájí teritorialitu jako jediný prostředek, jak zaručit financování tvorby. Existují jiné prostředky a je třeba je prozkoumat. Přinejmenším dokud nebudou objektivně prostudovány další možnosti, neměla by se k nim uzavírat cesta.

5.3

Výbor je toho názoru, že nepružnost a odmítání změn v oblasti autorských práv není v souladu s rychlými technologickými změnami a inovacemi týkajícími se služeb a distribuce, ke kterým nutně dochází a které se rozvíjejí spolu s rozvojem internetu a sítí včetně vysokorychlostních. Sdílí názor Komise, že bude vhodné „v případě potřeby přizpůsobit pravidla autorského práva nové realitě techniky, aby tak i nadále plnila svůj účel“.

5.4

V oblasti výjimek, které jsou úzce spojeny se vzděláváním, výzkumem a přístupem ke znalostem, panuje velká rozmanitost a v budoucnu by mohla být ještě větší. Může se pohybovat v rozpětí od pouhého využití materiálů jako příklad či pro ilustraci až po – fakticky, i kdyby ne podle práva – neomezené zveřejňování děl, knih či kurzů za účelem vzdělávání.

5.5

Směrnice 2001/29/ES (5) o autorském právu obsahuje seznam výjimek. O zavedení prvků tohoto seznamu a jejich vývoji by se mělo diskutovat podle zvyklostí participativní demokracie, aby došlo k vývoji názorů jednotlivců i společných názorů a aby se vytvořilo soudržné a jednotné evropské právo týkající se výjimek, jež musí být adekvátně upřesněné a určené, aby se daly snáze používat. EHSV souhlasí s názorem Komise, že prioritou by měly být výjimky v oblasti vzdělávání, vědeckého výzkumu a sdílení znalostí, zároveň je však třeba v zájmu přípravy na budoucnost provést studii dalších veřejných statků.

5.6

EHSV má za to, že evropské sjednocení oblasti soukromého kopírování je možné a žádoucí. Bude Komisi v tomto ohledu podporovat v jednání, k němuž by Komise měla přistoupit co nejdříve, protože rozdíly mezi jednotlivými státy představují značné překážky pro jednotný trh elektronických statků, ačkoli se objevily nové nosiče. Pro volný pohyb statků včetně těchto nosičů je soudržnost nezbytná. Rozdělování příjmů pocházejících z poplatků za tyto nosiče by mělo být prováděno s ohledem na skutečnost, že většina těchto nosičů není určena ke kopírování děl chráněných autorským právem, a značná část prostředků by tudíž měla být logicky vynaložena například na financování tvorby a podporu kulturní rozmanitosti – jak se to již děje v některých členských státech – a rovněž na veřejné statky v oblasti vzdělávání a výzkumu.

5.7

EHSV je přesvědčen, že podstatou internetu by měla zůstat zásada neutrality, aby byla zaručena přísná rovnost spotřebitelů bez ohledu na jejich hospodářskou sílu. Neutralita internetu je jeho základní zásadou, která zaručuje, že telekomunikační operátoři nezasahují do komunikace svých uživatelů, nýbrž pouze přenášejí informace. Tato zásada umožňuje všem uživatelům bez ohledu na jejich prostředky celkový přístup k téže síti. Tato definice a potvrzení ochrany neutrality by měly být v evropských právních předpisech jasně přítomny.

5.8

V boji proti porušování autorského práva je třeba odstranit a trestat především porušování v komerčním měřítku, kvůli němuž značná část autorů přichází o příjmy. Výbor se o problémech spojených s bojem proti padělání a všem formám porušování autorských práv a práv s nimi souvisejících vyjádřil mnohokrát, odkazuje tudíž na svá předchozí stanoviska, která stále považuje za zcela platná (6).

5.9

Autorské právo je stále zásadním prostředkem ochrany autorů a osob, které se podílí na šíření děl a představení prostřednictvím propojených digitálních sítí. Aby se autorské právo přizpůsobilo velmi rychlým významným proměnám technologií a inovacím v oblasti služeb a distribuce, musí se vyvíjet. Modernizace musí proběhnout v rámci, který umožní zaručit práva tvůrců a interpretů, spravedlivé odměňování jejich tvůrčích snah, jejich podíl na komerčním úspěchu děl a udržování vysoké úrovně ochrany a financování děl. Měl by se zejména přezkoumat právní status služeb online platforem v oblasti autorského práva. Přestože jsou dnes tyto platformy hlavním portálem, jehož prostřednictvím se uživatelé dostávají k online obsahu, tvrdí jejich služby, že jsou pouhými technickými prostředníky, a odmítají tedy platit tvůrcům obsahu. To snižuje účinnost trhu, narušuje hospodářskou soutěž a snižuje celkovou hodnotu kulturního obsahu online.

5.10

Hrozí, že kvůli odmítání přizpůsobit se globální povaze internetu, vysokorychlostním sítím a novým očekáváním spotřebitelů může dojít k znehodnocení práva, které přináší užitek vývoji duševních výtvorů a jejich šíření. Bude zároveň třeba přijmout výjimky odůvodněné právy dalších subjektů, jejichž sociální potřeby se vyvíjí, jako například zdravotně postižených osob, studentů či veřejných knihoven. Bude třeba, aby se členské státy podílely na další pokračující proměně autorského práva a práv s ním souvisejících, aby získávala evropský rozměr, protože právě členské státy mají klíčové právní nástroje k provedení budoucích změn.

5.11

EHSV je toho názoru, že nejvhodnější formou právního předpisu pro vytváření jednotného digitálního trhu je nařízení, protože rozdílnost vnitrostátních práv bezesporu představuje zjevnou, téměř neproniknutelnou překážku, již bude třeba překonat prostřednictvím dialogu všech zúčastněných stran bez rozlišování, včetně zastánců volných licencí na software a obsahy a též nových služeb a obchodních modelů, které jsou na těchto licencích založené. Rovněž je potřeba důkladněji analyzovat překážky pro licence udělované pro více území a též způsoby, jak tyto překážky překonat.

5.12

Může se stát, že kvůli různým zájmům a předsudkům týkajícím se autorských práv bude možné postupovat jen velmi zvolna, na základě důkladného posouzení a přiměřených reakcí, ale je třeba se co nejvíce vynasnažit, abychom se stali skutečnou znalostní a informační společností, což je pro Evropu jediný prostředek, jak se dostat z úpadku a krize ohrožujících samé základy evropského ideálu. Obecný zájem by měl v rámci sociální ekonomiky na dynamickém trhu převládnout nad některými dílčími zájmy.