13.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 130/1


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 3. března 2016

k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o výjimky pro obchodníky s komoditami

(CON/2016/10)

(2016/C 130/01)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 12. ledna 2016 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o výjimky pro obchodníky s komoditami (1) (dále jen „navrhované nařízení“). Dne 8. února 2016 byla ECB konzultována k témuž návrhu Evropským parlamentem.

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a na čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která spadají do oblasti působnosti ECB, zejména v souvislosti s úkolem Evropského systému centrálních bank přispívat k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti stability finančního systému, ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy.

V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1

Cílem navrhovaného nařízení je zajistit, aby se na obchodníky s komoditami (investiční podniky, jejichž hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu k finančním nástrojům uvedeným v bodech 5, 6, 7, 9 a 10 oddílu C přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (2) a na něž se nevztahovala k 31. prosinci 2006 směrnice Rady 93/22/EHS (3)) od 1. ledna 2018 nevztahovaly všechny požadavky na velké expozice a kapitálové požadavky uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4), aniž by existovalo vědomé a informované rozhodnutí, že takové zacházení je pro ně vhodné.

1.2

Ačkoli požadavky na velké expozice a kapitálové požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 zřejmě nejsou uzpůsobeny pro obchodníky s komoditami, mělo by rozhodnutí o prodloužení platnosti výjimek z povinnosti plnit tyto obezřetnostní požadavky zohlednit všechna systémová rizika, která obchodníci s komoditami představují. Zdrojů těchto rizik může být několik, zejména:

celková výše finanční páky;

stabilita kapitálových struktur;

propojení s bankovním systémem prostřednictvím dluhu a s tím spojené míry selhání;

zapojení do činností stínového bankovnictví (např. sekuritizace pohledávek nebo zásob);

možné dopady na jiné společnosti ve finančních potížích, které by mohly být způsobeny selháním derivátových pozic, zejména pozic ze spekulativních mimoburzovních derivátů, které nejsou předmětem centrálního clearingu, ale též nepříznivým pohyby hodnoty podkladových aktiv, jež způsobují ztráty u pozic futures vyplývající z ocenění podle tržní hodnoty, které jsou vyšší než zisky vyplývající z tržního ocenění zásob držených jako zajištění, v důsledku čehož musí být protistraně zaplacena variační marže.

1.3

ECB zatím nezjistila žádné konkrétní známky systémového rizika, které by představovali obchodníci s komoditami a kvůli kterému by bylo v této fázi nezbytné zrušit v současnosti platné výjimky z požadavků na velké expozice a kapitálových požadavků. Obchodníci s komoditami působící v Evropě obecně využívají finanční páku v menší míře než banky a jejich kapitálové struktury jsou ve srovnání s bankami odolnější. Obvykle mají relativně nízký poměr aktiv k vlastnímu kapitálu a nezdá se, že by podobně jako banky prováděli transformace splatnosti a likvidity. Kromě toho se zdá, že propojení s bankovním systémem prostřednictvím dluhu a s tím spojené míry selhání je poměrně omezené. Přímá expozice bank vůči obchodníkům s komoditami se zdá být relativně nízká, což snižuje potenciální riziko nákazy. I přes výrazný růst trhů s komoditními deriváty za posledních 15 let neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by obchodování s komoditními deriváty mělo nepříznivé účinky na širší finanční systém. Podrobná analýza dopadů se však jeví jako nezbytný krok k přijetí správného rozhodnutí o zrušení výjimek nebo o dočasném prodloužení jejich platnosti. Pozornost je třeba věnovat zejména otázkám týkajícím se rovných podmínek ve vztahu k úvěrovým institucím, které obchodují s komoditami.

1.4

Výjimky by skutečně měly být jen dočasné. Očekává se, že Evropská komise předloží návrh na komplexní přezkum obezřetnostní regulace investičních podniků. Důvody a cíle dočasného prodloužení platnosti výjimek by měly být omezeny na potřebu vyhnout se významným změnám regulačního rámce před provedením tohoto komplexního přezkumu, k němuž by mělo dojít co nejdříve.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 3. března 2016.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  COM(2015) 648 final.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(3)  Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).